EVALUAČNÍ STUDIE APLIKACE BAT U ZAŘÍZENÍ V KATEGORII PRŮMYSLOVÝCH ČINNOSTÍ Č. 6.6 DLE ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, v.v.i. Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně EVALUAČNÍ STUDIE APLIKACE BAT U ZAŘÍZENÍ V KATEGORII PRŮMYSLOVÝCH ČINNOSTÍ Č. 6.6 DLE ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI Zpracovali: Ing. Martin DĚDINA, Ph.D. Doc. Ing. Antonín JELÍNEK,CSc. Ing. Romana MAŠATOVÁ Ing. Zdeněk ABRHAM, CSc. Leden, 2012 Stránka 1

OBSAH 1. ÚVOD 4 2. HODNOCENÍ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK BAT V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT 5 2.1 CELKOVÝ POČET ZAŘÍZENÍ CHOVŮ DRŮBEŽE A PRASAT A JEJICH CELKOVÁ PROJEKTOVANÁ KAPACITA 5 2.2 METODIKA HODNOCENÍ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT 6 2.3 NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PŘI USTÁJENÍ DRŮBEŽE A PRASAT 8 2.3.1 Chovy drůbeže kategorie 6.6.a. 8 2.3.1.1 Kuřata chovaná na maso 8 2.3.1.2 Kuřice a nosnice 8 2.3.1.3 Kachny, krůty, rozmnožovací chovy slepic 9 2.3.2 Chovy prasat a prasnic kategorie 6.6.b. + 6.6.c. 10 2.3.2.1 Výkrmová prasata 10 2.3.2.2 Zapuštěné, březí a rodící prasnice 11 2.4 NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PŘI SKLADOVÁNÍ EXKREMENTŮ 12 2.5 NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PŘI ZAPRAVOVÁNÍ EXKREMENTŮ 13 2.6 NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY Z HLEDISKA KRMNÝCH OPATŘENÍ 14 2.7 NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE 14 2.8 NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY Z HLEDISKA SPOTŘEBY VODY 15 2.9 VYUŽITÍ INTEGROVANÉHO REGISTRU ZNEČIŠŤOVÁNÍ (IRZ) PRO OVĚŘENÍ PROVOZU CHOVŮ PRASAT A PRASNIC NA ZÁKLADĚ PRODUKCE EMISÍ 15 3. VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ PODPORY Z OPŽP V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT SPADAJÍCÍCH POD ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI 16 4. NÁVRH TECHNOLOGIÍ BAT+ PRO CHOVY DRŮBEŽE, PRASAT A PRASNIC _ 18 4.1.1. POPIS TECHNOLOGIE IONIZACE STÁJOVÉHO VZDUCHU 18 4.1.2 EKONOMICKÉ PARAMETRY TECHNOLOGIE IONIZACE VZDUCHU 19 4.1.2.1 Varianta I Pořízení technologie ionizace bez podpory z OPŽP 20 4.1.2.2 Varianta II Pořízení technologie ionizace s podporou z OPŽP 22 4.1.3 MODELOVÝ PŘÍKLAD VLIVU IONIZACE VZDUCHU NA EMISE AMONIAKU VE STÁJOVÉM PROSTŘEDÍ KUŘAT CHOVANÝCH NA MASO 23 4.1.4. SEZNAM VYBRANÝCH PROVOZOVEN CHOVU KUŘAT NA MASO S POTENCIÁLEM PRO UMÍSTĚNÍ IONIZACE VZDUCHU STÁJOVÝCH PROSTOR 25 4.2.1 POPIS TECHNOLOGIE VYUŽITÍ PRAČEK VZDUCHU JAKO TECHNOLOGIE BAT+ PRO STÁJE PRASAT A PRASNIC 27 4.2.2 EKONOMICKÉ PARAMETRY VYUŽITÍ VENTILÁTOROVÉ PRAČKY VZDUCHU 28 4.2.3 MODELOVÝ PŘÍKLAD VLIVU PRAČEK VZDUCHU NA EMISE AMONIAKU VE STÁJOVÉM PROSTŘEDÍ CHOVU PRASAT A PRASNIC 30 4.2.4 SEZNAM VYBRANÝCH PROVOZOVEN CHOVU PRASAT A PRASNIC S POTENCIÁLEM PRO UMÍSTĚNÍ VENTILÁTOROVÝCH PRAČEK VZDUCHU 34 5. ZÁVĚR 38 6. POUŽITÉ ZDROJE 40 7. PŘÍLOHA 1 POPIS POSUZOVANÝCH BAT TECHNOLOGIÍ 41 7.1. INTENZIVNÍ CHOV DRŮBEŽE 41 7.1.1. Technologie výživy 41 Fázové krmení drůbeže 41 7.1.2. BAT z hlediska emisí amoniaku do ovzduší z ustájení drůbeže 42 7.1.3. BAT z hlediska spotřeby vody u drůbeže 44 7.1.4. BAT z hlediska spotřeby energií 45 7.1.5. Skladování drůbežích exkrementů 45 7.1.6. Techniky pro zapravování drůbežích exkrementů 46 Stránka 2

7.2. INTENZIVNÍ CHOV PRASAT A PRASNIC 46 7.2.1. Technologie výživy 46 7.2.2. BAT z hlediska emisí amoniaku do ovzduší z ustájení prasnic a prasat 46 7.2.3. BAT z hlediska spotřeby vody u prasat a prasnic 48 7.2.4. BAT z hlediska spotřeby energií 49 7.2.5. Skladování exkrementů prasnic a prasat 49 7.2.6. Zapravování exkrementů prasat a prasnic 50 8. PŘÍLOHA 2 VYHODNOCENÍ APLIKACE BAT V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT 52 Stránka 3

1. ÚVOD Předkládaná evaluační studie byla zpracována kolektivem autorů odboru ekologie zemědělských technologických systémů Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v.v.i. Praha na základě požadavku Odboru fondů Evropské unie Ministerstva životního prostředí České republiky. Hlavním cílem studie bylo na základě šetření ve velkochovech drůbeže a prasat spadajících pod působnost zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zhodnotit uplatnění nejlepších dostupných technik (dále též BAT ) v České republice. Dalším cílem studie bylo vytipovat všechna zařízení, jejichž technologie nejsou provozována plně v souladu s BAT tak, aby vzniklá databáze představovala skupinu potenciálních žadatelů o finanční podporu v rámci OP Životní prostředí prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik. V rámci hodnocení uplatnění (aplikace) nejlepších dostupných technik byl proveden detailní rozbor všech vydaných integrovaných povolení zveřejněných v Informačním systému IPPC (Informační systém k povolovacímu řízení podle zákona o integrované prevenci - IPPC). Vyhodnocení aplikace BAT u jednotlivých provozovatelů bylo zpracováno zejména na základě Krajskými úřady vydaných integrovaných povolení a na základě informací získaných z dostupných žádostí o integrované povolení (dále též jenom IP ), z dostupných plánů Zásad správné zemědělské praxe a vyjádření CENIA, agentury pro životní prostředí (dále jen CENIA ) k návrhům na vydání integrovaných povolení. U několika zařízení, kde bylo obtížné vyhodnotit podstatné změny integrovaných povolení z výše uvedených dokumentů, byl rovněž využit Informační systém EIA České republiky dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Předkládána studie sestává ze tří nejdůležitějších částí. První část studie obsahuje krátkou analýzu podkladů využitých k hodnocení aplikace BAT. V druhé části studie je rozpracováno vyhodnocení aplikace nejlepších dostupných technik v chovech drůbeže a prasat. Tato část obsahuje i doplňující informace o celkové projektované kapacitě chovu drůbeže a prasat v České republice, ověření provozu chovu na základě produkce emisí amoniaku ohlášených do integrovaného registru znečišťování (IRZ) a vyhodnocení stávající podpory z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) v chovech drůbeže a prasat. Třetí část studie obsahuje návrh opatření pro splnění BAT, nebo pokud to bude účelné, tak opatření BAT+ (pojem zaveden pro potřeby zpracovávané studie označující opatření, přinášející vyšší ochranu životního prostředí než současně využívané BAT technologie). Třetí část rovněž obsahuje modelový příklad uplatnění BAT+, kterého součástí je i seznam potenciálních provozoven, kam by bylo účelné implementovat navržené BAT+ a ekonomické zhodnocení navržených BAT+. V třetí části studie jsou rovněž k dispozici i modelové příklady vyhodnocení celkového ročního snížení emisí amoniaku při aplikaci různých BAT a emise amoniaku snižujících technologií. Stránka 4

2. HODNOCENÍ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK BAT V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT 2.1 Celkový počet zařízení chovů drůbeže a prasat a jejich celková projektovaná kapacita Evaluační studie jako předmět zakázky je vytvořena na základě podrobného monitoringu všech zařízení spadající pod působnost přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, kterým bylo krajskými úřady vydáno pravomocné integrované povolení provozu. Podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, kterým byla do české legislativy implementována Směrnice Rady 96/61/EC, následovaná směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), jež byla novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), jsou za velkochovy v kategorii 6.6. považovány zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než: a) 40 000 kusů drůbeže, b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg živé hmotnosti), c) 750 kusů prasnic. V tabulce 1 je uvedeno rozčlenění jednotlivých zařízení dle kategorií chovaných zvířat. Údaje o celkových počtech zařízení jsou založeny na analýze všech pravomocně vydaných integrovaných povolení, uvedených v Informačním systému IPPC k 31.12.2011. Ke každé kategorii zvířat je vypočtena celková projektovaná kapacita chovů, využitelná v zařízeních spadajících pod integrovanou prevenci v ČR k datu 31.12.2011. Zdrojem těchto údajů jsou rovněž pravomocně vydaná integrovaná povolení. Tabulka: 1 Celkový počet zařízení v rámci kategorie 6.6., celková projektovaná kapacita zařízení pro chov drůbeže a prasat Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Celkový počet zařízení (ks) Kategorie dle chovaných zvířat Celková projektovaná kapacita chovů (ks) 6.6.a) zařízení intenzivního 153 kuřata chovaná na maso 19 922 883 chovu drůbeže mající 59 nosnice / kuřice 6 138 392 / 4 111 980 prostor pro více než 40 000 18 rozmnož. chov slepic 1 261 614 kusů drůbeže 2 krůty 33 600 1 kachny 30 000 Celkem 233 6.6.b,c) zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nebo 750 kusů prasnic 189 Celkem 189 prasata výkrm 844 786 prasnice 147 402 U dvou hodnocených zařízení pro výkrm brojlerů bylo vydáno integrované povolení i pro chov kachen, u jednoho pro výkrm krůt. Tzn. např. místo ustájení 110 tis. kusů kuřat chovaných na maso je možné ustájit 25 tis. kusů kachen. U zařízení intenzivního chovu prasat majících prostor pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nebo 750 kusů Stránka 5

prasnic byl z praktického hlediska stanoven pouze celkový počet zařízení bez dalšího rozdělení na kategorii 6.6.b a 6.6.c. Důvodem bylo zachování určité přehlednosti. V mnoha případech bylo posuzované zařízení zařazeno do obou kategorií, což ve svém důsledku v informačním systému o vydaných integrovaných povoleních navyšuje celkový počet zařízení. Pouze 40 % chovů je zaměřeno výhradně na výkrm prasat a cca 10% pouze na chov prasnic. Zbylá polovina ve svých zařízeních aplikuje systém s uzavřeným obratem stáda, kde jsou ustájena jak výkrmová prasata, tak prasnice se selaty. 2.2 Metodika hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik v chovech drůbeže a prasat Nejvýznamnějším zdrojem údajů pro zpracování evaluační studie byl Informační systém IPPC dostupný na www.mzp.cz/ippc. Základní členění informačního systému je tvořeno složkami Informace a aktuality, Povolovací řízení, Seznamy a Informační kanály. Pro analýzu vydaných integrovaných povolení byla nejhodnotnější složka Seznamy a její podsložky Jednotky a Kategorie. Pro účely řešení evaluační studie byla z veřejně dostupného informačního systému IPPC načtena integrovaná povolení s rozdělením na nosnice, kuřata chovaná na maso, prasata na výkrm a prasnice. K jednotlivým integrovaným povolením byly přidány jejich aktualizace a z takto získaných informací byla čerpána data o provozovaných technikách a technologických postupech. Jelikož v minulých letech došlo údajně k uzavření mnoha zemědělských provozů chovu prasat, jedním z prvořadých úkolů byla rovněž snaha o dohledání aktuálního stavu daného zařízení. Existence zařízení byla ověřená prostřednictvím veřejně dostupného Integrovaného registru znečišťování (IRZ) na základě produkovaných emisí amoniaku, případně telefonickým dotazem. Vzhledem k předešlým, již zmiňovaným zkušenostem s analýzou integrovaných povolení lze konstatovat, že popis v nich uvedených technologií je příliš stručný, v některých případech těžko identifikovatelný, zejména co se týče skladování a dalšího nakládání s kejdou. Pro upřesnění informací proto byly informace získávány z žádostí o schválení Plánů zásad správné zemědělské praxe, u nově rekonstruovaných nebo vybudovaných zařízení z databáze EIA dokumentace. Získané informace byly rovněž porovnány se stávajícím BREF dokumentem o BAT. Jak je uvedeno výše, hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik BAT bylo u všech provozovatelů provedeno porovnáním informací obsažených v integrovaných povoleních, ve změnách integrovaných povolení a z další zmiňované dokumentace, s dosud platným Referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách (BREF) z roku 2003. Hodnocena byla následující kritéria: 1. Kategorie zvířat - v členění na výkrm kuřecích brojlerů, chov nosnic, chov kuřic, rozmnožovací chovy, chovy krůt, chovy kachen, chovy výkrmových prasat, prasnic a selat. 2. Projektovaná kapacita chovu maximální počet zvířat, který může být na farmě ustájen. 3. Typ ustájení v členění na volné, na hluboké podestýlce, konvenční klecové, obohacené klecové, neklecový volný chov, roštová podlaha, částečně roštová podlaha. Stránka 6

4. Použitá technologie ustájení v členění u klecí na etážové, vertikální, hluboká podestýlka, ošetření podestýlky biotechnolog. přípravky, roštové ustájení apod. 5. Způsob krmení automatický nebo ruční. 6. Využití krmení vícefázové, jednofázové. 7. Využití fytázy ano, ne. 8. Využití inorganického fosforu ano, ne. 9. Využití biotechnologických přípravků v krmivech (jedná se o národní BAT) ano, ne, případně od kdy. 10. Typ napáječek kapátkové, niplové případně jiné. 11. Typ ventilace podtlaková, přetlaková, rovnotlaká. 12. Řízení ventilace automaticky nebo ručně řízená 13. Typ vytápění teplovodní, teplovzdušné, plynové přímotopy, případně jiné. 14. Typ osvětlení zářivky, žárovky, výbojky nebo jiné. 15. Způsob odklizu trusu po skončení výkrmu, pomocí pásů či jiné. 16. Typ budovy jednopodlažní izolovaná, neizolovaná případně jiná. 17. Budova s okny ano, ne. 18. Způsob skladování exkrementů předání na základě smlouvy (kontraktu), betonové plato s boky, bez boků, statkové hnojiště, kejdové jímky případně jiné. 19. Skladovací kapacita orientační údaj o skladovací kapacitě statkového hnojiště 20. Způsob nakládání u kontraktů neuvedeno, ošetřeno biotechnologickým přípravkem, zformování hromady do vytvoření přírodní krusty, aerobní fermentace, zastřešení jímek, případně jiné. 21. Způsob zapravení u kontraktů neuvedeno, rozmetání rozmetačem a zapravení do 24, případně 12 hodin, využití kejdových aplikátorů, další způsoby zapravení 22. Typ kraje kde bylo vydáno integrovaného povolení. Každému provozovateli byl přiřazen heslovitý popis jím provozované technologie dle výše uvedených parametrů, což umožnilo celkovou snazší orientaci ve využití jednotlivých BAT technik. V případě hodnocení ustájení zvířat a s tím souvisejícím odklizem exkrementů byl jednotlivým provozovatelům navíc přiřazen číselný kód odkazující na příslušnou kapitolu BREF dokumentu, dokládající soulad se schválenými BAT technikami. Přiřazení číselného kódu technologie příslušnému provozovateli dále umožnilo provést celkovou analýzu stájových technologií, které se v ČR v současné době používají pro zhodnocení možných budoucích trendů vývoje aplikací BAT. Dále tato analýza slouží pro vyhodnocení v současnosti používaných BAT technologií, které by se ovšem v budoucnu mohly stát technologiemi referenčními, ke kterým by se následně hledala další snižující opatření. Hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik bylo provedeno ve třech oblastech. Ve stájích chovů drůbeže a prasat, při uskladnění exkrementů (kejdy, podestýlky) a při jejich zapravení do půdy. Dosažené výsledky hodnocení BAT pro jednotlivé provozovatele jsou uvedeny v přiloženém souboru *xls. v příloze č. 2. Program Excel byl pro zpracování informací zvolen z důvodu jednoduché a přehledné práce, nicméně u jednotlivých provozovatelů, kteří využívají několik technologií ustájení nebo chovají několik kategorií ustájených zvířat je nutné pro přehlednost a možnost např. filtrace buněk zachovat modré barevné označení. Je nutné upozornit, že jeden řádek souboru neodpovídá jednomu zařízení, ale chované kategorii zvířat v daném zařízení. Stránka 7

2.3 Nejlepší dostupné techniky při ustájení drůbeže a prasat U všech hodnocených kategorií drůbeže, prasat a prasnic je nejprve uveden výčet stájových technologií z BREF dokumentu, které jsou v současné době považovány za BAT, a které mají za cíl snížení emisí amoniaku do ovzduší. K tomuto výčtu je dále přiřazen počet zařízení, které příslušnou technologii využívají a celkový počet kusů, resp. celkovou projektovanou kapacitu chovů příslušné kategorie zvířat, které jsou v ČR v dané technologii ustájeny. V příloze č. 1 jsou uvedeny stručné popisy níže uvedených BAT technologií. 2.3.1 Chovy drůbeže kategorie 6.6.a. V kategorii 6.6.a. byly hodnoceny chovy kuřat na maso (dříve označovány jako chovy kuřecích brojlerů), nosnice, kuřice, krůty a kachny. 2.3.1.1 Kuřata chovaná na maso V tabulce 2 je uveden výčet technologií z BREF dokumentu, považovaných v současné době za BAT v chovech kuřat na maso, počty zařízení, které příslušnou technologii využívají a celková projektovaná kapacita všech zařízení využívající uvedenou BAT. Tabulka: 2 BAT techniky v chovech kuřat na maso, počty zařízení a projektovaná kapacita chovů Snížení Počet zařízení Celková projekt. Technologie ustájení emisí využívající kapacita využívající amoniaku o uvedenou uvedenou (%) technologii (ks) technologii (ks) Reference: systém chovu na hluboké podestýlce větrání 0 0 0 ventilátory (emise 0,08 kg NH 3 /ks/rok) 4.5.3. Izolovaná nuceně větraná stáj s plně podestlanou podlahou a bezúkapovým 0 157 19 922 883 napájecím systémem (VEA systém) 4.5.3.1. perforovaná podlaha a sušení trusu 83 0 0 4.5.3.2. systém se stupňovitou a plovoucí podlahou s nuceným sušením 94 0 0 4.5.3.3. systém se stupňovitými klecemi a snímatelnými boky klecí se sušením trusu 94 0 0 Jak je z tabulky 2 patrné, v ČR se při ustájení kuřat chovaných na maso využívá pouze technologie podestlaných izolovaných stájí s nucenou ventilací a bezúkapovým systémem napájení. Všechna hodnocená zařízení splňují požadavky na aplikaci BAT. U této kategorie lze uvažovat pouze s návrhem aplikace technologie s vyšší účinností při snižování emisí amoniaku do ovzduší, tzv. BAT+. Celkový počet zařízení uvedený v tabulce 2 (157 zařízení) je o 4 zařízení vyšší než v tab. 1 (153 zařízení). Rozdíl je způsoben započtením 4 farem chovu nosnic, kde je jako doplňková činnost zařazen i chov kuřat na maso, využívající výše uvedenou technologii chovu. 2.3.1.2 Kuřice a nosnice Při hodnocení BAT v chovech kuřic a nosnic je nutné vzít v úvahu, že od 1.1.2012 nelze chovat nosnice a kuřice v klasických klecových technologiích. Na základě e-mailové komunikace s Českomoravskou drůbežářskou unií bylo potvrzeno, že se v České republice od zmíněného data využívají pouze systémy obohacených klecí.. Z tohoto důvodu veškeré BAT techniky týkající se klecových systémů uvedené v BREF pozbyly Stránka 8

platnosti a nové doposud nebyly definovány. Rovněž nebyly nově definovány referenční systémy chovu, proto snížení emisí amoniaku nelze před dokončením revize BREF jednoznačně určit. S největší pravděpodobností lze ovšem předpokládat, že systémy ustájení v obohacených klecích budou jediným nástupnickým BAT v systémech klecových chovů. V tabulce 3 je uveden seznam v ČR používaných BAT pro chovy nosnic a kuřic a počty zařízení, které příslušnou technologii využívají. Dále je uvedena celková projektovaná kapacita všech zařízení využívající uvedenou BAT. Rozborem stávajících integrovaných povolení bylo zjištěno, že přechod z klasických klecí na obohacené nebyl u všech integrovaných povolení doposud zohledněn. Tabulka: 3 BAT techniky v chovech kuřic a nosnic, počty zařízení a projektovaná kapacita chovů Technologie ustájení Snížení emisí amoniaku o (%) Počet zařízení využívající uvedenou technologii (ks) Celková projektovaná kapacita využívající uvedenou technologii (ks) NOSNICE 4.5.2.1.1 Systém chovu nosnic na hluboké podestýlce nedefinováno 3 38 400 4.5.2.1.2 Systém chovu nosnic na hluboké podestýlce s nuceným nedefinováno 3 56 400 sušením trusu 4.5.1.6 Obohacené klece nedefinováno 43 6 030 392 4.5.2.2 Voliérový systém nedefinováno 1 13 200 KUŘICE 4.5.2.1.1 Systém chovu nosnic na hluboké podestýlce nedefinováno 8 576 516 4.5.2.1.2 Systém chovu nosnic na hluboké podestýlce s nuceným nedefinováno 0 0 sušením trusu 4.5.1.6 Obohacené klece nedefinováno 30 3 535 464 4.5.2.2 Voliérový systém nedefinováno 0 0 V rámci České republiky je provozováno 59 zařízení s platným IP zabývajících se chovem kuřic a nosnic. Nejčastěji využívaným systémem chovu nosnic a kuřic jsou obohacené klece. Z celkové projektované kapacity chovu je v klecových systémech chováno až 98% nosnic. Ačkoliv celková projektovaná kapacita nosnic ustájených v obohacených klecí musí být nižší než v konvenčních klecích, bude i nadále tato technologie v ČR dominovat. V chovech kuřic je situace mírně odlišná. Přibližně 15% kuřic je chováno v systému na hluboké podestýlce, zbylých 85% v obohacených klecích. U žádného posuzovaného zařízení nebylo při porovnání se současným BREF dokumentem zjištěno neplnění BAT z hlediska ustájení drůbeže. Vzhledem k tomu, že chovatelé nosnic/kuřic měli za povinnost zastaralé typy klecových systémů ustájení vyměnit za nová, splňující přísná kritéria na ochranu nosnic, nelze v současné době uvažovat o aplikaci dalších snižující technologií. 2.3.1.3 Kachny, krůty, rozmnožovací chovy slepic U rozmnožovacích chovů slepic (18 zařízení) je oproti chovům slepic určených na snášení vajec situace opačná, tzn. že cca 90% těchto chovů je realizováno v systému na hluboké podestýlce. Z dostupných podkladů nebylo možné zcela přesně určit, zda-li se jednalo o referenční systém ustájení, nebo o systém ustájení se snižujícími účinky. Stránka 9

Chovy kachen a krůt (celkem 3 zařízení) nepředstavují pro ČR směrodatnou kategorii drůbeže, významně ovlivňující celkovou bilanci emisí amoniaku. Bylo zjištěno, že na sledovaných chovech byly použity buďto technologie s referenčním systémem ustájení nebo technologie používané při ustájení kuřat chovaných na maso. Dílčí závěr: Na základě výše uvedené analýzy lze konstatovat, že všechna zařízení zabývající se chovem drůbeže splňují požadavky na aplikaci BAT. 2.3.2 Chovy prasat a prasnic kategorie 6.6.b. + 6.6.c. V kategorii 6.6.b. a 6.6.c. byly hodnoceny chovy výkrmových prasat, prasnic zapuštěných, březích a rodících. 2.3.2.1 Výkrmová prasata V tabulce 4 je uveden seznam v ČR používaných BAT pro chovy výkrmových prasat a počty zařízení, které příslušnou technologii využívají. Dále je uvedena celková projektovaná kapacita všech zařízení využívající uvedenou BAT. Tabulka: 4 BAT techniky v chovech výkrmových prasat Systém ustájení Referenční systém: Skupinové ustájení prasat na plně roštové podlaze (referenční technologie) 4.6.1.1.Plně roštová podlaha s vakuovým systémem odklizu kejdy 4.6.1.4. Částečně roštová podlaha s redukovanou šířkou kejdového kanálu 4.6.1.6. Částečně roštová podlaha s vakuovým systémem odklizu kejdy 4.6.1.9. Částečně roštová podlaha se shrnovačem Referenční systém: Plná betonová podlaha s hlubokou podestýlkou Plná betonová podlaha s hlubokou podestýlkou ošetřenou biotechnologickými přípravky Snížení NH 3 ( % ) Počet zařízení využívající uvedenou technologii (ks) Celková projektovaná kapacita využívající uvedenou technologii (ks) 0 0 0 25 1 8 940 20 33 79 370 438 27 54 271 857 40 38 188 031 0 1 3 210 20-40 1 2 310 Při hodnocení využití BAT technik není ani tak podstatné na kolika zařízeních se daná technologie využívá, ale jaké celkové množství zvířat je v příslušném systému ustájeno. Z celé škály BAT technik uvedených v BREF dokumentu je v ČR využívána nejčastěji (45% z celkové projektované kapacity) technologie částečně roštové podlahy s redukovanou šířkou kejdového kanálu, odkud kejda gravitačně odtéká do kejdových jímek. Následuje (32% z celkové projektované kapacity) technologie částečně roštové podlahy, kde je kejda shromažďována v podroštových prostorách a následně otevřením hradítka, případně vytažením zátky za vytvoření podtlaku z těchto prostor odklizena. 22% celkové projektované kapacity chovů výkrmových prasat je ustájeno na částečně roštové podlaze se shrnovačem v podroštových prostorách, který v pravidelných intervalech odklízí kejdu do kejdových jímek. U dvou zařízení, bylo zaznamenáno využití systému chovu na hluboké podestýlce. V jednom případě byly využity biotechnologické Stránka 10

přípravky pro snížení emisí amoniaku, což lze chápat jako národní BAT, ve druhém případě se jednalo dle současného BREF o chov výkrmových prasat v referenční technologii. Na základě výše uvedeného hodnocení analýzy lze konstatovat, že všechna zařízení v chovech výkrmových prasat splňují požadavky na aplikaci BAT. 2.3.2.2 Zapuštěné, březí a rodící prasnice V tabulce 5 je uveden seznam používaných BAT pro chovy zapuštěných, březích a rodících prasnic a počty zařízení, které příslušnou technologii využívají. Dále je uvedena celková projektovaná kapacita všech zařízení využívající uvedenou BAT. Tabulka: 5 BAT techniky v chovech zapuštěných a březích prasnic Systém ustájení Snížení NH 3 ( % ) Počet zařízení využívající uvedenou technologii (ks) Celková projektovaná kapacita využívající uvedenou technologii (ks) Referenční systém: Skupinové ustájení prasnic na plně roštové podlaze (referenční technologie) 0 2 2 297 4.6.1.1.Plně roštová podlaha s vakuovým systémem odklizu kejdy 25 1 664 4.6.1.4. Částečně roštová podlaha s redukovanou 20 33 šířkou kejdového kanálu 34 4.6.2.6. Boxy s částečně roštovou podlahou 38 47 561 4.6.1.6. Částečně roštová podlaha s vakuovým systémem odklizu kejdy 27 27 21 945 4.6.1.9./4.6.2.7. Částečně roštová podlaha se 35-40 shrnovačem. 4.6.2.4. Plně roštová podlaha se 65 shrnovačem 33 65 744 Plná betonová podlaha s hlubokou podestýlkou ošetřenou biotechnologickými přípravky 20-40 1 897 Nedostatečná aplikace BAT 0 9 8 294 Z tabulky 5 lze vyvodit následující závěry. 44% celkové projektované kapacity chovů prasnic je realizováno na částečně nebo plně roštových podlahách, kde v podroštových prostorách je umístěn shrnovač pro odkliz kejdy do kejdových jímek. Tento systém je v současné době uveden jako podmíněný BAT pro provozy, které jsou již provozovány. Následuje systém částečně roštové podlahy s redukovanou šířkou kejdového kanálu s podílem 32%, kde kejda samovolně odtéká do kejdových jímek. 15% podíl tvoří technologie ustájení prasnic na plně nebo částečně roštové podlaze s vakuovým odklizem kejdy z podroštových prostorů. Ze změn integrovaných povolení souvisejících s návrhem rekonstrukcí stávajících chovů prasnic a rovněž tak z i z ekonomické dostupnosti uvedené technologií lze usuzovat, že podíl využití této technologie bude na úkor ustájení se shrnovačem narůstat. V současnosti za nedostatečnou aplikaci BAT lze považovat systémy ustájení prasnic na podestýlce. Na tuto technologii existují v současném BREF dokumentu dva odlišné názory. Uvádí se zde, že ustájení na podestýlce se bude rozšiřovat kvůli splnění požadavků welfare chovaných zvířat, ale zároveň tato technologie není považována za BAT. Do doby publikace revize BREF pro chovy drůbeže a prasat, kde budou přehodnoceny současné BATy, doporučujeme u této technologie vyčkat se závěrečným hodnocením plnění / neplnění požadavků na aplikaci BAT. V tabulce 6 Stránka 11

je uveden seznam zařízení využívající pro určité kategorie prasnic systém chovu na podestýlce. Tabulka: 6 Seznam provozoven se systémem chovu prasnic na podestýlce Provozovatel IČ Provozovna AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, družstvo 49448986 Výkrmna prasat Pavlice AGROPIG CZ s.r.o. 28100514 Porodna prasnic a odchovna selat Velešín AGROSERVIS 1. zemědělská a.s. Višňové 49967789 Farma chovu prasat Višňové ANIMO Žatec, a.s. 00044628 Farma pro chov prasat se sídlem ve Vroutku JAVE PORK a.s. 47902205 Farma Bojanovice - chov prasat MILOTICKÝ HOSPODÁŘ, spol. s r.o. 60321971 Výkrmna vepřů na farmě v Porubě V tabulce 7 je uveden seznam provozovatelů, kteří dle dostupných informací uvedených v integrovaných povoleních provozu s velkou pravděpodobností nedostatečně aplikují BAT ve svých chovech prasnic. Tabulka: 7 Seznam provozoven s nedostatečnou aplikací BAT Provozovatel IČ Provozovna Kategorie prasnic AGPI, a.s. 00112836 Farma prasnic Přeštěnice Prasnice na plné podlaze se shrnovačem (kejda) SOHORS s.r.o. 46683941 Produkční stanice a Prasnice na plné podlaze se shrnovačem (kejda) odchovna selat Žár TOZOS s.r.o. 49610651 Velkovýkrmna prasat Horní Tošanovice Prasnice na plné podlaze se shrnovačem (kejda) Dílčí závěr: Kromě provozoven uvedených v tabulce 7, jež používají pro chovy prasnic nestandardní technologie, bylo u všech kategorii chovu prasat a prasnic zjištěno plnění požadavků na aplikaci BAT. 2.4 Nejlepší dostupné techniky při skladování exkrementů Tato kapitola obsahuje vyhodnocení nejlepších dostupných technik z pohledu skladování podestýlky z chovu kuřat na maso, podestýlky nebo trusu z chovů kuřic a nosnic a podestýlky a kejdy z chovů prasat a prasnic. V tabulce 8 je uveden seznam BAT a počet zařízení využívajících příslušnou BAT v chovech drůbeže a prasat. Tabulka: 8 BAT techniky pro skladování exkrementů v chovech drůbeže a prasat Kategorie Počet zvířat zařízení Způsob skladování Výkrm 137 Předání podestýlky na základě kontraktu kuřat na maso 16 Anaerobní fermentace na polním hnojišti nebo vodohospodářsky zabezpečené ploše 68 Předání podestýlky/trusu na základě kontraktu Kuřice / 7 Anaerobní fermentace na polním hnojišti nebo vodohospodářsky zabezpečené ploše nosnice 2 Uskladnění trusu v hale pod klecemi Prasata a prasnice 114 Referenční systém: Uskladnění kejdy v nezakryté zemní, nadzemní ocelové nebo betonové jímce 38 Uskladnění kejdy v nadzemní ocelové nebo betonové jímce zakryté přírodní krustou 13 Zastřešení jímek pevným víkem, plovoucí fólií apod. 10 Národní BAT ošetření kejdové jímky biotechnologickými přípravky 6 Anaerobní fermentace na polním hnojišti nebo vodohospodářsky zabezpečené ploše 8 Produkce bioplynu Stránka 12

Definice BAT pro skladování podestýlek je v současném BREFu uvedena na velice obecné úrovni, cit.: BATem je umístění hromad hnoje mimo oblasti s citlivými receptory, jako jsou vodní zdroje nebo lidská obydlí. 90% provozovatelů drůbeže a prasat předává podestýlku na základě smlouvy oprávněným osobám k odstranění nebo využití, proto nemusejí aplikovat příslušnou BAT. Zbylých 10% ze všech provozovatelů chovu kuřat na maso, kteří podestýlku na základě kontraktu nepředávají oprávněné osobě, podmínku na BAT splňují. Podestýlky jsou uskladňovány na polní hnojiště nebo na vodohospodářsky zabezpečených plochách, kde probíhá jejich anaerobní fermentace. Obdobná situace je i v chovech kuřic a nosnic, kde 88% exkrementů je předáváno na základě smlouvy dalšímu odběrateli. Přibližně 10% provozovatelů chovů kuřic a nosnic, kteří skladují podestýlku na svých pozemcích BAT splňují. Při hodnocení využití BAT pro uskladnění kejdy a podestýlky v chovech prasat a prasnic nebyla u celé řady provozoven veškerá data úplně k dispozici. Pouze pro představu lze uvést určité indikativní výsledky. Bylo zjištěno, že 50-60% kejdy je uskladněno v referenčním systému, tzn. kejdové jímky bez zastřešení nebo plovoucí vrstvy slámy apod. V 15% případů lze z integrovaných povolení doložit ošetření kejdových jímek biotechnologickými přípravky nebo využití plovoucí přírodní krusty. Dalších 5% provozoven kejdu neskladuje, ale využívá k energetickým účelům pro výrobu bioplynu. Dílčí závěr: U zařízení, která nepředávají exkrementy oprávněné osobě k dalšímu využití nebo odstranění bylo zjištěno plnění požadavku BAT týkajících se skladování exkrementů. 2.5 Nejlepší dostupné techniky při zapravování exkrementů Kapitola 2.5 je zaměřena na vyhodnocení nejlepších dostupných technik z pohledu aplikace a zapravení exkrementů na zemědělskou půdu. V tabulce 9 je uveden přehled BAT technik využívaných v chovech drůbeže a prasat a počet zařízení využívajících příslušnou BAT. Tabulka: 9 Využití BAT technik pro aplikaci a zapravení exkrementů z chovů drůbeže a prasat Kategorie zvířat Počet zařízení Způsob aplikace a zapravení Výkrm kuřat 123 Zapravení podestýlky na základě kontraktu (nezjištěn způsob) na maso 28 Aplikace podestýlky rozmetačem a její zapravení do půdy během 24 hod 67 Zapravení podestýlky na základě kontraktu (nezjištěn způsob) Kuřice / Aplikace podestýlky/trusu rozmetačem a její zapravení do půdy během nosnice 14 24 hod 103 Zapravení podestýlky/kejdy na základě kontraktu (nezjištěn způsob) 12 Zapravení podestýlky/kejdy na základě kontraktu (hadicové aplikátory, rozstřik a zapravení do 24 hodin) Prasata a prasnice 49 Aplikace kejdy pomocí aplikátorů 23 Rozstřik kejdy a její zapravení do 24 hodin 2 Odvod kejdy na ČOV Velkochovy drůbeže a prasat jsou specializované provozovny bez zemědělské půdy. S tím souvisí i využívání BAT technik pro aplikaci a zapravování exkrementů. Jak je již uvedeno v tabulce 9 cca 90% podestýlek, trusu a kejdy je předáváno oprávněným Stránka 13

osobám na základě smlouvy. Na základě údajů prezentovaných v tabulce 9 lze uvést, že u 82% provozoven chovu drůbeže vůbec nelze dohledat způsob zapravení podestýlek a drůbežího trusu. Zbylých 18% provozoven využívá alespoň BAT techniku založenou na aplikaci a zapravení podestýlek/trusu do půdy během 24 hod. O něco lepší je situace v provozovnách chovu prasat a prasnic, kde lze uvést, že cca 30% kejdy je aplikováno pomocí aplikátorů, cca 13% využívá BAT techniku založenou na aplikaci kejdy rozstřikem a její zaorání do půdy během 24 hod. U zbylých provozoven nelze určit, jaká technika je pro aplikaci využita. Dílčí závěr: U zařízení, která zapravují, nebo provádějí aplikaci exkrementů do půdy, bylo zjištěno plnění požadavku BAT týkajících se zapravování exkrementů. 2.6 Nejlepší dostupné techniky z hlediska krmných opatření Oproti ostatním BAT technikám, uplatňovaným pro snížení emisí amoniaku, je zavedení krmných strategií za využití fázových krmiv obohacených fytázou a příslušnými aminokyselinami (lysin, methionin, threonin, tryptophan) jediným opatřením splňujícím strategii prevence znečišťování. Z hlediska obsahu dusíkatých látek je cílem precizně zkomponované krmné dávky připravit vyváženou krmnou směs tak, aby odpovídala skutečným aktuálním potřebám chovaných kategorií zvířat v příslušném stádiu jejich produkčního cyklu. Omezením nadbytku dusíkatých látek v krmivech přináší jejich omezené vylučování v exkrementech a tím k následnému omezování produkce emisí amoniaku. Rozborem integrovaných povolení byla potvrzena již běžná chovatelská praxe. Drůbež, prasata i prasnice jsou krmeny výhradně fázovými krmnými směsmi. Kromě chovu prasat a prasnic provozovaného Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně, jsou ve všech využívaných krmivech přítomny fytáza a průmyslové aminokyseliny. U chovů drůbeže bylo zjištěno využití krmných aditiv, uplatnitelných jako národní BAT pro snižování emisí amoniaku u 91% provozovatelů spadajících pod působnost zákona o integrované prevenci. V chovech prasat a prasnic jsou tyto přípravky využity v 75%. Dílčí závěr: Všechna zařízení chovů drůbeže, prasat a prasnic splňují požadavky na aplikaci BAT z hlediska zavedených krmných opatření 2.7 Nejlepší dostupné techniky z hlediska spotřeby energie Z hlediska spotřeby energie ve velkochovech drůbeže a prasat je nejvyšší položkou spotřeba elektrické energie na pohon ventilačních systémů. Funkční prioritou ventilačních systémů je dosažení vhodného stájového mikroklima pro chovaná zvířata. V chovech prasat a prasnic se z 97% využívá systém nuceného větrání pomocí ventilačních systémů s automatickým řízením provozu. Automatické systémy řízení provozu jsou považovány za BAT, neboť umožňují optimalizaci úrovně větrání v závislosti na teplotě a vlhkosti uvnitř stájí. V chovech drůbeže jsou tyto systémy, až na dvě zjištěné výjimky, využity u všech analyzovaných zařízení. Stránka 14

Další významnou položkou spotřeby el. energie je osvětlení. Rozborem integrovaných povelní bylo zjištěno, že v chovech prasat a prasnic jsou již z 83% využívány nízkoenergetická osvětlovací tělesa. U zbylého počtu je součástí integrovaných povolení podmínka na výměnu klasických žárovek za zmíněné úsporné zdroje osvětlení. V chovech drůbeže jsou žárovky využity v cca 21% zařízení, zejména v chovech nosnic. V chovech nosnic jsou žárovky použity z technologických důvodů, jako zařízení umožňující plynulou regulaci světelných podmínek ve stáji ovlivňující produkci vajec. Dílčí závěr: Všechna zařízení chovů drůbeže, prasat a prasnic splňují požadavky na aplikaci BAT z hlediska regulace ventilačních systémů. Aplikace nízkoenergetických osvětlovacích systémů je splněna na cca 80%zařízení. 2.8 Nejlepší dostupné techniky z hlediska spotřeby vody Nejlepší dostupné techniky z hlediska spotřeby vody nejsou v chovech drůbeže a prasat definovány jako technická opatření, jež by spotřebu vody snižovala, ale jedná se o změnu chování personálu a vedení farmy. Jedná se o pravidelnou údržbu napájecích systémů, využití vysokotlakých čističů a vedení evidence spotřeby vody. Ve 100% případů jsou součástí integrovaných povolení podmínky na uplatnění výše uvedených opatření. Splnění podmínky na aplikaci BAT z hlediska spotřeby vody v chovech kuřat na maso lze považovat za splněné, neboť 100% kuřat chovaných na maso je ustájeno v systému izolované, nuceně větrané stáji s plně podestlanou podlahou a bezúkapovým napájecím systémem (VEA systém). I ostatních kategorií chovu drůbeže, prasat a prasnic jsou ve 100% případů využity kolíkové, hubicové, kapátkové, kalíškové a niplové napáječky. Dílčí závěr: Všechna zařízení chovů drůbeže, prasat a prasnic splňují požadavky na aplikaci BAT z hlediska spotřeby vody 2.9 Využití Integrovaného registru znečišťování (IRZ) pro ověření provozu chovů prasat a prasnic na základě produkce emisí Na základě informací, které bylo možné v roce 2011 zaregistrovat, týkajících se nepříznivého stavu v odvětví chovu prasat v ČR, spojeného s ukončením provozu celé řady velkochovů prasat a prasnic, bylo nejprve potřeba ověřit současnou provozuschopnost stávajících provozoven. Nástrojem pro hodnocení byl zvolen veřejně přístupný Integrovaný registr znečišťování (IRZ), ve kterém je možné dohledat množství vypouštěných emisí. V tomto případě zájmovou látkou byl amoniak. Ohlašovací práh pro úniky amoniaku do ovzduší je stanoven na hodnotu 10 000 kg/rok. Každé provozovně chovu prasat a prasnic s vydaným integrovaným povolením ze seznamu uvedeného v příloze 1 této studie bylo přiřazeno číslo provozovny (IČP) dle IRZ. Pokud byla provozovna v roce 2010 v provozu, pak byla její činnost spojena s produkcí emisí amoniaku. Proto byl v IRZ u každé provozovny ověřen stav nahlášených emisí za rok 2010. Z celkem 189 provozoven chovů prasat a prasnic spadajících pod zákon o integrované prevenci, kterým bylo vydáno integrované povolení, byly vykázány emise amoniaku Stránka 15

za rok 2010 u 161 (85%) z nich. U 7 provozoven, nebyly v IRZ zjištěny žádné informace. Zbylých 21 provozoven je možné rozdělit na dvě skupiny. U cca 8 provozoven lze na základě trendu z minulých let předpokládat snížení emisí amoniaku pod prahovou hodnotu, při jejíž překročení, vzniká povinnost hlásit do IRZ, u 13 mohlo dojít ke špatné interpretaci změny legislativy týkající se podávání hlášení SPE souhrnné provozní evidence v roce 2011, či opomenutí. Dílčí závěr: Obecně lze konstatovat, že IRZ je účinným nástrojem pro monitoring emisní situace v zájmové lokalitě a umožňuje na základě delší časové řady produkce emisí monitoring vývoje na sledované provozovně. Až na drobné technické nedostatky při zadávání vyhledávaných kritérií, dosáhne uživatel dostatečné množství požadovaných informací. Integrovaný registr znečišťování je po zrušení povinnosti ohlašování emisí amoniaku ze zemědělských zdrojů dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, jedinou informační databází o emisích amoniaku z chovů hospodářských zvířat. 3. VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ PODPORY Z OPŽP V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT SPADAJÍCÍCH POD ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI Pro přípravu nového operačního programu, resp. pro nastavení oblastí kam by měla podpora směřovat, tzn. v chovech drůbeže a prasat, na oblast aplikace BAT pro snižování emisí amoniaku do ovzduší ze stájových prostor, ze skládek exkrementů nebo z jejich aplikace do půdy je vhodné vyhodnotit uplynulé období. Toto hodnocení je důležité i pro nastavení příslušných pravidel a parametrů spojených s čerpáním prostředků z OPŽP. Od 1. listopadu 2010 do 30. listopadu 2011 byly v rámci Prioritní osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí v oblasti podpory: 2.2 - Omezování emisí pod písmenem d) Technická opatření na zdrojích vedoucí k odstranění či snížení emisí NH 3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH 3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu) přijímány Státním fondem životního prostředí žádosti o podporu z uvedeného Operačního programu. V únoru 2011 byla schválena v rámci meziresortního jednání Analýza technologií chovů hospodářských zvířat vedoucích ke snížení emisí NH 3 do ovzduší ze stájových prostor, uskladnění exkrementů a jejich aplikace na pole, zpracována VÚZT, v.v.i., ve které byly vybrány a doporučeny technologie pro snižování emisí amoniaku ve stájovém prostředí, na skládkách exkrementů a pro jejich zapravování. Pro kategorii 6.6.a. chovy drůbeže se jednalo o následující opatření: - Systém ustájení nosnic v obohacených klecích s pásovým odklizem trusu do uzavřených trusných skladů. - Voliérový systém ustájení drůbeže se sušením trusu na pásech. - Ustájení drůbeže na podestýlce v kombinaci s roštovou podlahou. - Ustájení drůbeže na podestýlce. - Pračky vzduchu. - Systém ustájení s využitím rekuperačních výměníků. Stránka 16

- Uzavřené sklady chlévské mrvy, podestýlek znečištěných exkrementy, trusu a separátů Pro kategorii 6.6.b. + 6.6.c. chovy prasat a prasnic se jednalo o následující opatření: - Biologické čištění stájového vzduchu. - Pračky vzduchu. - Ionizace vzduchu. - Systém ustájení s využitím rekuperačních výměníků. - Zastřešení jímek pevným víkem nebo stanovou konstrukcí. - Zakrytí kejdových lagun plovoucí fólií. - Využití nízkoenergetických separátorů pro separaci kejdy (digestátu). - Vlečené hadice. - Vlečené botky. - Injektáž otevřená štěrbina. - Injektáž uzavřená štěrbina. Vyhodnocením seznamu schválených projektů OPŽP k 14. 11. 2011 uvedeného na internetových stránkách SFŽP http://www.opzp.cz/sekce/504/prehledyschvalenych-projektu/ bylo zjištěno, že pro zemědělství bylo k financování doposud schváleno 55 projektů a celková schválená podpora z OPŽP činí cca 91 mil. Kč. Ze všech výše uvedených technologií byl zájem ze strany žadatelů v převážné většině pouze o kejdové aplikátory nebo techniku pro aplikaci exkrementů. V tabulce 10 je uveden seznam úspěšných žadatelů o podporu z OPŽP spadajících pod zákon o integrované prevenci. Tento seznam představuje cca 11% podíl na počtu doposud schválených žádostí s celkovou schválenou podporou ve výši cca 10 mil. Kč. Tento seznam ovšem vypovídá i o dopadu vyhlášené podpory na zemědělské podniky provozující velkochovy drůbeže a prasat. Z celkového počtu 422 provozoven spadajících pod integrovanou prevenci na podporu z OPŽP reagovalo pouze 6 z nich, což je cca 1,4%. Tabulka: 10 Seznam úspěšných žadatelů o podporu z OPŽP provozujících velkochovy drůbeže a prasat Kategorie zvířat IČ Název podniku prasata a prasnice 49975552 AGRO družstvo vlastníků Puklice drůbež 46357343 DZS STRUHAŘOV a. s. prasata výkrm 25245571 Lubská zemědělská, a.s. prasata a prasnice 47672846 VEPASPOL Olomouc, a.s. drůbež 109207 Zemědělské obchodní družstvo Borovany prasata a prasnice 63471370 ZEMOS a.s. Dílčí závěr: Podniky spadající pod zákon o integrované prevenci v minulém období doposud neprojevily významný zájem o podporu projektů z OP 2.2. (Omezování emisí pod písmenem d) Technická opatření na zdrojích vedoucí k odstranění či snížení emisí NH 3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH 3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu)). Důvodem může být nízká motivace zemědělců pro zavádění opatření na snižování emisí. Stránka 17

4. NÁVRH TECHNOLOGIÍ BAT+ PRO CHOVY DRŮBEŽE, PRASAT A PRASNIC Vyhodnocením kapitoly 2 bylo zjištěno, že při ustájení drůbeže, prasat i prasnic jsou plněna kritéria na aplikaci BAT technik a i současně platné, v BREF dokumentu publikované BAT techniky, jsou v provozovaných zařízeních uplatněny. Z toho vyplývá, že do stájových prostor lze navrhnout pouze technologii, jež by jako taková, nebo v kombinaci s jinou technologií splňovala požadavky na snižování emisí amoniaku nad rámec současného stavu, tzv. BAT+. Prvořadým kritériem je možnost jejich aplikace do stávajících provozoven bez výraznějších zásahů do stavebních konstrukcí výkrmových hal spojených s potřebou vydání stavebních povolení, zpracovávání EIA dokumentací, případně spojených s podstatnou změnou integrovaných povolení, kde u všech výše uvedených procesů je nutné počítat s několika měsíčním zdržením nutným na jejich projednání. Dále, vyhodnocením kapitoly 2 bylo potvrzeno, že provozovatelé velkochovů drůbeže a prasat, jelikož v převážné většině nejsou vlastníky nebo nájemci půdy, rovněž neprojevují zájem o technologie uplatnitelné pro aplikaci exkrementů na zemědělskou půdu. Rovněž nebyl projeven zájem o technologie uplatnitelné při skladování exkrementů, kde podpora nemohla být využita na stavbu nových skladovacích zařízení, ale pouze na jejich zastřešování. Z těchto důvodů byly pro účely případné podpory z OPŽP vybrány dvě technologie vykazující určitý potenciál pro snižování emisí amoniaku, pachových a prachových částic. Jedná se o ionizaci vzduchu v chovech kuřat na maso a o uplatnění praček vzduchu v chovech prasat a prasnic. 4.1.1. Popis technologie ionizace stájového vzduchu Atmosférické ionty (kladné, záporné, lehké, těžké) tvoří významnou složku atmosféry. Na podkladě série pokusů bylo zjištěno, jak působí ionty na živé organismy, lze je detekovat i efektivně produkovat. Řízená změna kvantity iontů v ovzduší způsobuje i změnu kvality takto upraveného prostředí. Aplikace intervenční ionizace ve vybraných zemědělských objektech (uzavřené stáje) přináší chovatelům kromě zlepšení ovzduší ve stáji možnost snížení nákladů na léčiva a současně možnost zvýšení růstového potenciál i natalitu chovaných zvířat. K ionizaci se využívají ionty záporné. Nebezpečí jejich předávkování je nepravděpodobné. Zdravý organismus je k iontům rezistentní a terapeutické účinky se projevují tím lépe, rychleji a intenzivněji, čím závaznější je porušení příslušné funkce. Atmosféra s vysokou iontovou koncentrací záporných iontů má retardující, až letální vliv na vitalitu a množení nepříznivých mikroorganismů. Pro chovy drůbeže se jedná např. o poměrně rozšířenou Salmonelu. Dle provedených studií např. Arnold, 2004 byl zjištěn pomocí ionizace vzduchu snížení výskytu salmonely až o 80%. Vhodně aplikovaná ionizace rovněž snižuje prašnost stájového prostředí. Prašnost a mikrobiální kontaminace ovzduší jsou vzájemně provázány. Zvýšená prašnost generuje vyšší obsah mikroorganizmů ve stájovém prostředí. Prachové částice jsou pak pro mikroorganismy nejen nosnou substancí, ale i zdrojem živin a ochranou před negativním vlivem prostředí. Stránka 18

K ionizaci vzdušných iontů se používají elektrická vysokonapěťová ionizační zařízení, která pracují na principu opakovaného násobiče stejnosměrného napětí. Vstupní napětí (střídavý proud) 230 V (50 khz) je generátorem transformováno až na 7 kv (stejnosměrný proud). Generátor i zdroj stejnosměrného napětí je konstrukčně upraven tak, že je možno se dotknou emitoru (zdroj ionizujícího záření) libovolnou části těla, bez nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Proud, který by při kontaktu emitoru protekl lidským tělem je nižší než 25 μa. Tato hodnota el. proudu nemá vliv na lidské zdraví a kontakt s emitorem vyvolá stejné pocity jako kontakt s ohradníkem elektrického pastevního oplocení. Generátor stejnosměrného napětí lze instalovat jak v prostoru vlastní stáje, tak i v jiném prostoru mimo stáj, což je vhodnější varianta vzhledem k nižší vzdušné vlhkosti a nižší prašnosti. Izolovaná nosná lanka (vodiče) se připevňují do prostoru stáje pod jejich stropy. Vodiče se uchycují přes izolátory a napínací kladky na obvodové zdi. Vodiče jsou s ionizátorem spojeny propojovacím lankem a dvěma konektory. Lanka s emitory se umisťují nad stáním se zvířat v dostatečné výšce tak, aby nedocházelo ke vzájemnému kontaktu. Emitory nelze umístit pod ventilátory nebo ventilační šachty. (Jelínek a kol., 2007) 4.1.2 Ekonomické parametry technologie ionizace vzduchu Výpočet ekonomických parametrů pro modelový příklad byl sestaven kolektivem odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. pod vedením Ing. Dolejše. Modelový výpočet ekonomických parametrů je vytvořen pro 1. Jihočeský drůbežářský podnik, s.r.o., provozovna Sviny, kde je projektovaná kapacita ustájení pro 156 000 ks kuřat chovaných na maso. Výběr modelové provozovny byl zcela náhodný, jedná se o zařízení, které je první na seznamu provozoven s potenciálem pro umístění ionizace vzduchu. Samotný modelový výpočet je ovšem založený na základě skutečných a ověřených podkladů dlouhodobého sledování v jednom referenčním zařízení, zabývajícím se rovněž chovem kuřat na maso. Z důvodu zachování anonymity tohoto subjektu z hlediska vybraných ekonomických parametrů nemůže být v evaluační studii sdělen zdroj informací. Chovy kuřat na maso musí splňovat ustanovení zákona č. 264/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání v platném znění a požadavky vyhlášky č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech při chovu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb., které implementují směrnici Rady 2007/43/ES o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. Dle této legislativy existují 3 různé hustoty osazení (celková živá hmotnost kuřat chovaných na maso, která se ve stejném čase nacházejí v hale, a to na metr čtvereční využitelné plochy), a podle toho jsou stanoveny různé povinnosti pro chovatele kuřat na maso. Rozlišují se následující hustoty osazení: - Hustota osazení do 33 kg/m 2. - Hustota osazení od 33 do 39 kg/m 2 (vyšší hustota osazení). - Hustota osazení od 39 do 42 kg/m 2 (zvýšená hustota osazení). Pro modelový příklad byla zvolena vyšší hustota osazení, která je ve velkochovech z ekonomického hlediska nejběžněji využívána. Při průměrné jateční hmotnosti kuřete chovaného na maso 1,8 kg nepřekročí počet chovaných kusů na jednom metru Stránka 19

čtverečním hodnotu 21 ks. Pro ustájení 156 000 ks kuřat odpovídajícímu projektované kapacitě zařízení je tedy zapotřebí celková plocha stájí ve výši 7 428 m 2. Pro ošetření stájového vzduchu pomocí ionizace vzduchu byl využit ionizační přístroj AGRI 4500, vyráběný podle Švédské licence slovenskou společností Hivus s.r.o. Žilina. Jedna ionizační jednotka AGRI 4500 je určena pro ošetření 450 m 2 plochy stáje, tzn. pro ošetření celkové plochy 7 428 m 2 je zapotřebí celkem 19 ionizačních jednotek. 4.1.2.1 Varianta I Pořízení technologie ionizace bez podpory z OPŽP V tabulce 11 jsou uvedeny investiční náklady, náklady na materiál a roční provozní náklady spojené s pořízením a provozem 19 ks ionizačních jednotek, které by musel investor financovat plně z vlastních zdrojů. U položky materiál lze uvažovat, že v prvním roce provozu uvedené technologie nebude nutné materiál pořizovat, neboť je již součástí dodávky ionizátoru. Každoroční náklady spojené s provozem jsou tvořeny náklady na elektrickou energii, údržbu zařízení, tzn. pravidelné čištění, opravy a revize zařízení. Součástí provozních nákladů jsou i odpisy investice u ionizačního zařízení. Ionizační zařízení bylo zařazeno do 3. skupiny 3 29 Stroje pro filtrování a čistění plynů jinde neuvedené (29.23.14) s rovnoměrném odpisováním po dobu 10 let. Na jedné straně jsou náklady na pořízení a provoz ionizačních jednotek, na straně druhé byly zaznamenány určité výnosy, které se díky zlepšenému stájovému prostředí projevují vyšším nárůstem hmotnosti kuřat. V referenčním chovu kuřat chovaných na maso, kde se ionizační technologie testuje, byl zaznamenán po několik výkrmových cyklů vyšší, resp. rychlejší nárůst hmotnosti kuřat v průměru o 3,1% v porovnání s referenční stájí bez ionizace. Nevýhodou této technologie je ovšem vyšší mortalita (úmrtnost) slabých a zdravotně postižených jedinců o cca 1,7% v porovnání s referenční stájí bez ionizace, což sebou samozřejmě přináší finanční ztráty jednak v podobě nákladů na odstranění kadaverů a jednak v podobě snížení celkového výnosu. Tabulka: 11 Náklady na pořízení a provoz ionizačních jednotek pro ošetření 7 428 m 2 plochy stáje pro ustájení 156 000 ks kuřat chovaných na maso bez podpory z OPŽP Položka Jednotka Počet jednotek Cena za jednotku Cena celkem ks Kč Kč Investiční náklady Sada ionizačního zařízení ks 19 43 956 835 164 Instalace ionizačního zařízení ks 19 15 873 301 587 Investiční náklady celkem 1 136 751 Štětičkové emitory ks/rok 475 38 18 050 Materiál Úchytky emitorů ks/rok 665 15 9 975 Vn-lano m/rok 570 13 7 410 Materiál celkem 35 435 Odpisy (10 let odepisování) Kč/rok 113 675 Provozní náklady Spotřeba el. energie kwh/rok 250 5 1 248 Údržba zařízení h/rok 456 200 91 200 Roční provozní náklady celkem 206 123 V tabulce 12 jsou uvedeny zmíněné výnosy, které ovlivňují celou ekonomiku provozu dané technologie. V ověřovacím chovu byla jateční hmotnost kuřat chovaných na maso ve výši 1,8 kg dosažena v 35. - 36. dni výkrmového cyklu. V každé hale pak následuje cca 15 denní přestávka na technologické operace jako je odkliz podestýlky, desinfekce, naskladnění podestýlky, předehřátí haly na požadovanou teplotu, údržba krmných Stránka 20

a napájecích linek atd. Tento systém chovu tak umožňuje provést ročně 7 výkrmových cyklů. Tabulka: 12 Maximální dosažitelné výnosy v chovech kuřat na maso ošetřených ionizací vzduchu Základní hmotnost kuřete Kg 1,8 Výkupní cena 1 kg ž. hm. kuřete Kč 22,125 Počet výkrmových cyklů za rok - 7 Ustájovací kapacita Ks 156 000 % 3,1 Nárůst hmotnosti 1 ks kg 0,056 Zvýšení mortality na jeden výkrmový turnus Kč 1,235 % 1,7 ks -2 652 Výnos způsobený nárůstem hmotnosti Kč 1 348 156 Ztráty zvýšenou mortalitou kuřat Kč -762 230 Náklady na odstranění kadáverů Kč -42 432 Roční výnos celkem 543 494 Pro výpočet ekonomiky chovu je velmi důležitým faktorem tržní zhodnocení dosažených přírůstků, vyjádřené výkupní cenou za kg živé hmotnosti kuřat chovaných maso. Do výpočtu byla dosazena průměrná hodnota výkupní ceny za rok 2011. Každý provozovatel, který investuje do výrobní technologie určitý objem svých finančních prostředků ovšem očekává jejich návratnost v co nejkratší době a tato investice se musí vrátit maximálně před skončením životnosti daného zařízení. Pro zhodnocení investice byla převzata metoda statického hodnocení investic. Podobné metody jsou vymezeny pro peněžní toky související s investicemi a následným provozem realizovaných zařízení. Jsou zaměřeny na sledování cash flow z investic a různým způsobem je poměřují s počátečními výdaji. Neberou v úvahu rizika a časový průběh. Jsou významné zejména pro rychlé a snadné vyloučení investic. (SCHOLLEOVÁ, 2008). V tabulce 13 je uvedena finanční analýza investice spojené s ionizací vzduchu ve stájových prostorách kuřat chovaných na maso, při očekávaném nárůstu hmotnosti kuřat o 3,1% během výkrmu s technologií ionizace vzduchu. Jako vstupní data pro finanční analýzu byly uvažovány očekávané roční výnosy vyčíslené v tab. 12, roční provozní náklady vyčíslené v tab. 11 a daň v současné výši 15%. Tabulka: 13 Finanční analýza investice spojené s ionizací vzduchu bez podpory z OPŽP Celkový příjem z investic (CP) Kč 4 609 010 Čistý celkový příjem z investic (NCP) Kč 3 472 259 Průměrná roční Cash Flow (PRDF) Kč 460 901 Průměrná roční návratnost (PRN) % 0,405 Průměrná doba návratnosti (PDN) rok 2,466 Z uvedeného hodnocení vyplývá, že daná investice na pořízení ionizace vzduchu pro stáje chovu kuřat na maso má za předpokladu nárůstu hmotnosti kuřat o 3,1% akceptovatelnou průměrnou dobu návratnosti rovnající se přibližně 2,5 roku. Na druhou stranu, pokud by se ovšem u provozovatele chovu kuřat nedosahovalo výše uvedeného nárůstu hmotnosti, pak je otázkou, jaká je limitní hodnota nárůstu hmotnosti kuřat, aby byla investice z výnosu splacena alespoň za dobu životnosti ionizačního zařízení. Dle výše uvedené metodiky by byla tato hodnota rovna 2,394%. Pod touto hranicí by provozovatel již provoz dané technologii musel subvencovat z jiných zdrojů. Stránka 21

4.1.2.2 Varianta II Pořízení technologie ionizace s podporou z OPŽP Varianta II uvažuje o pořízení ionizace vzduchu s finanční podporou z OPŽP ve výši 45% (střední podnik). V tabulce 14 jsou uvedeny stejně tak jako v předchozí kapitole náklady na pořízení a provoz 19 sad ionizačních jednotek, investiční náklady (způsobilé výdaje) jsou ovšem dále rozděleny na investiční náklady hrazené žadatelem o dotaci z OPŽP a na náklady financované jako podpora z OPŽP. Oproti tab. 11 jsou roční provozní náklady nižší o poměrnou část odpisů, neboť v tomto případě se odpisy počítají pouze z částky vlastních zdrojů žadatele. Tabulka 14 Náklady na pořízení a provoz ionizačních jednotek pro ošetření 7 428 m 2 plochy stáje pro ustájení 156 000 ks kuřat chovaných na maso s podporou z OPŽP Počet jednotek Cena za jednotku Cena celkem Položka Jednotka ks Kč Kč Investiční náklady Sada ionizačního zařízení ks 19 43 956 835 164 Instalace ionizačního zařízení ks 19 15 873 301 587 Investiční náklady (způsobilé výdaje) celkem 1 136 751 Vlastní zdroje žadatele ve výši 55% ze způsobilých výdajů Podpora z OP ve výši 45% ze způsobilých výdajů 625 213 511 538 Štětičkové emitory ks/rok 475 38 18 050 Materiál Úchytky emitorů ks/rok 665 15 9 975 Vn-lano m/rok 570 13 7 410 Celkové roční náklady na spotřebu materiálu 35 435 Provozní náklady Odpisy (10 let odepisování) Kč/rok 62 521 Spotřeba el. energie kwh/rok 250 5 1 248 Osobní náklady na údržbu zařízení h/rok 456 200 91 200 Roční provozní náklady celkem 154 970 Prioritou projektů financovaných z OPŽP není ovšem dosahování finančních výnosů u podpořených environmentálních technologií, ale maximalizace účinků na snížení emisí, v tomto případě emisí amoniaku. Pro investora bude tedy klíčovým faktorem hodnota minimálního nárůstu hmotnosti 1 kusu kuřete, který povede k rovnováze mezi výdaji spojenými s investicí a takovými minimálními výnosy, které umožní investici za dobu její životnosti umořit, ale nevytvořit případný zisk. Tabulka: 15 Vyčíslení výnosů při minimálním nárůstu hmotnosti chovaných kuřat na maso ve stáji ošetřené ionizací vzduchu Základní hmotnost kuřete Kg 1,8 Výkupní cena 1 kg ž. hm. kuřete Kč 22,125 Počet výkrmových cyklů za rok - 7 Ustájovací kapacita Ks 156 000 % 2,266 Nárůst hmotnosti 1 ks kg 0,041 Zvýšení mortality na jeden výkrmový turnus Kč 0,902 % 1,7 ks -2 652 Výnos způsobený nárůstem hmotnosti Kč 985 458 Ztráty zvýšenou mortalitou kuřat Kč -756064 Náklady na odstranění kadáverů Kč -42 432 Roční výnos celkem 186 962 Stránka 22

V tabulce 15 je uveden výpočet ročních výnosů při minimálním nárůstu hmotnosti chovaných kuřat, která činí 2,266%, následovanou tab. 16, kde je pro toto procento uvedena finanční analýza investice spojené s ionizací vzduchu ve stájových prostorách kuřat chovaných na maso. Tabulka: 16 Finanční analýza investice spojené s ionizací vzduchu s podporou z OPŽP Celkový příjem z investic (CP) Kč 626 378 Čistý celkový příjem z investic (NCP) Kč 1 165 Průměrná roční Cash Flow (PRDF) Kč 62 638 Průměrná roční návratnost (PRN) % 0,100 Průměrná doba návratnosti (PDN) rok 9,981 Vyhodnocením obou variant lze dojít k závěru, že pro chovatele kuřat chovaných na maso, jež by se rozhodli pro snižování emisí amoniaku pomocí ionizace vzduchu by v případě varianty bez podpory z OPŽP neměla být tato technologie ztrátová v případě, že by dosahovali o min. 2,386% vyšší hmotnosti kuřat než bez využití této technologie a u varianty s podporou z OPŽP dokonce pouze o 2,266%. Pouze pro představu lze uvést, že nárůst hmotnosti o 1% v chovu o projektované kapacitě 100 tis. ks, představuje u dané technologie roční výnos ve výši cca 43 tis. Kč. Do výpočtů nejsou zahrnuty možné benefity plynoucí z potenciální redukce mikrobiologického zatížení chovu např. Salmonelou, jež je dle některých zahraničních studií ionizací vzduchu výrazně potlačena. Tato sledování v ČR nejsou doposud ověřena. 4.1.3 Modelový příklad vlivu ionizace vzduchu na emise amoniaku ve stájovém prostředí kuřat chovaných na maso Dle údajů, uvedených v Dolejš a kol. 2011 byla ve stájích kuřat chovaných na maso pomocí ionizace vzduchu opakovaně snížena produkce emisí amoniaku v průměru o 37%. V této souvislosti je ovšem nutné zdůraznit, že uvedeného snížení bylo dosaženo v chovu, kde nebyly do krmiva ani do napájecí vody přidávány žádné biotechnologické přípravky. Realita v chovech spadajících pod integrovanou prevenci je ovšem odlišná a dle vyhodnocení využití národního BAT (biotechnologické přípravky v krmivu) je v 80% všech těchto chovů určité aditivum s odlišnou účinností do krmiva přidáváno. Z toho důvodu je v modelovém příkladu počítáno pro ionizaci vzduchu pouze s minimálním 10% snižujícím efektem na emise amoniaku. Modelový výpočet snížení emisí amoniaku byl proveden pro stejnou provozovnu jako v bodě 4.1.2 této studie. Výpočet byl proveden dle metodického pokynu MŽP Odboru ochrany ovzduší z prosince 2011. V tab. 17 je uveden výpočet emisí amoniaku pro plně obsazené stáje, tzn. se 100% využitím projektované kapacity. Jako snižující technologie ve stáji je využit biotechnologický přípravek Enviro Plus se 40% účinkem na snížení emisí amoniaku. V tab. 18 je uveden výpočet, kde jako snižující technologie ve stájovém prostředí je uvedena kombinace biotechnologického přípravku s ionizací vzduchu. Účinnost kombinace snižujících opatření přípravek + ionizace, je odhadnuta na 50%. Stránka 23

Tabulka: 17 Výpočet emisí amoniaku před zavedením ionizace vzduchu Středisko Sviny Celkem emisí Emis. faktor Projekt. střední zdroj znečišťování za provozovnu (kg) (kg NH3/ks/rok) Kapacita bez sniž. se sniž. (ks) stáj sklad zapravení celkem technologií technologií tabulkové hodnoty - kuřata chovaná na maso 0,1 0,01 0,1 0,21 156 000 aplikace snižujících technologií využití biotechnologického přípravku Enviro Plus snížení = 40% 0,06 15 600 9 360 ponechání v klidu do vytvoření přírodní krusty snížení = 40% 0,006 1 560 936 zapravení pluhem do 24 hod po aplikaci snížení = 55% 0,045 15 600 7 020 emisní faktor kuřata chovaná na maso - po úpravě 0,06 0,006 0,045 0,111 17 316 Celkem emisí za středisko (kg) Bez sniž. technologií 32 760 Se sniž. technologií 17 316 Tabulka: 18 Výpočet emisí amoniaku po zavedením ionizace vzduchu Provozovna Sviny Celkem emisí Emis. faktor Projekt. střední zdroj znečišťování za provozovnu (kg) (kg NH3/ks/rok) Kapacita bez sniž. se sniž. (ks) stáj sklad zapravení celkem technologií technologií tabulkové hodnoty - kuřata chovaná na maso 0,1 0,01 0,1 0,21 156 000 aplikace snižujících technologií využití biotechnologického přípravku Enviro Plus v kombinaci s ionizací snížení = 40% 0,05 15 600 7 800 ponechání v klidu do vytvoření přírodní krusty snížení = 40% 0,006 1 560 936 zapravení pluhem do 24 hod po aplikaci snížení = 55% 0,045 15 600 7 020 emisní faktor kuřata chovaná na maso - po úpravě 0,05 0,006 0,045 0,101 Celkem emisí za středisko (kg) Bez sniž. technologií 32 760 Se sniž. technologií 15 756 Z porovnání tab. 17 a tab. 18 plyne, že zavedením ionizace by se u uvedeného zařízení mohly snížit emise amoniaku až o 1 560 kg. Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 činí 728 686 Kč na tunu sníženého NH 3 za rok. Při podávání žádostí do OPŽP je ovšem nutné uvádět skutečný průměrný počet kusů, který je na daném zařízení chován. To znamená, že pokud by v modelovém zařízení v průběhu roku dosahovala projektovaná kapacita pouze 70%, pak by snížení emisí dosahovalo cca 1 092 kg ročně. Z pohledu podávání žádostí a výpočtu emisí amoniaku je v současném Metodickém pokynu uvedeno 1, že pokud je v zařízení instalována kombinace několika snižujících technologií, např. aplikace biotechnologických přípravků do krimva, může provozovatel započítat snižující účinky pouze jedné technologie a to té, s vyšším účinkem. Jelikož je tabulka v příloze 2 metodického pokynu sestavena pouze z přípravků přesahujících 20% snížení a odhadnutý účinek ionizace se pohybuje na úrovni 10-15%, pak by si provozovatel nemohl tento efekt do emisní bilance započítat. 1 Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí Odboru ochrany ovzduší ke stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů a přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 475/2009 Sb. a nařízení vlády č. 294/2011 Sb. (dále jen nařízení vlády 615/2006 Sb. ) Stránka 24

Řešením této situace je ověření snižujícího efektu kombinace biotechnologických přípravků + ionizace pomocí metod autorizovaného měření emisí amoniaku v chovech hospodářských zvířat s vypracováním protokolů o autorizovaných měřeních. Po ověření účinků této technologie ji bude nutné zařadit do Metodického pokyn, čímž se stane i pro hodnotící orgány SFŽP oficiálně uznatelnou metodou. 4.1.4. Seznam vybraných provozoven chovu kuřat na maso s potenciálem pro umístění ionizace vzduchu stájových prostor V tabulce 19 je uvedena databáze vybraných provozoven chovů kuřat na maso, jež mají potenciál pro čerpání prostředků z OPŽP v souvislosti s využitím ionizace vzduchu pro snížení emisí amoniaku. Uvedená databáze byla sestavena dle stejného postupu jako výše uvedený modelový příklad. To znamená, že na základě projektovaných kapacit chovů, uvedených v žádostech o integrované povolení provozu, byla vypočtena celková plocha stájí nutná k ustájení příslušného počtu kuřat na maso tak, aby byla splněna podmínka Směrnice Rady 2007/43/ES o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. Pro výpočet plochy byla rovněž vybrána vyšší hustota ustájení, zajišťující nepřekročení 38 kg živé hmotnosti kuřat na metr čtverečný. V tab. 19 je pak u každé vybrané provozovny uvedena plocha nutná k ustájení projektované kapacity, počty ionizačních sad a celková investice na pořízení dané technologie. Jelikož z OPŽP mohou být čerpány finanční prostředky pouze na projekty s pořizovací hodnotou vyšší než 500 tis. Kč, je výčet provozovatelů limitován právě tímto parametrem. Celkové investiční náklady na pořízení ionizačních zařízení u vybraných devadesáti provozoven nepřesahují částku 42 mil. Kč. Při započtení nákladů na pořízení dokumentace (studie proveditelnosti, aktualizace ZSZP, vyplnění žádosti v programu Benefill, provedení výběrového řízení a vedení procesu hodnocení plnění projektu) spojené s projektem, za které si komerční společnosti účtují částku v rozmezí od 40 do 80 tis. Kč, se celkové uznatelné náklady na projekty pohybují na úrovni 48 mil. Kč. Dotace z OPŽP dle typu žadatele se nejčastěji pohybují na úrovni 45% investičních nákladů na projekt (střední podnik), to znamená, že celková dotace z OPŽP, tvořená částkou cca 19 mil. (45% z 42 mil.) a částkou spojenou s tvorbou dokumentací ve výši cca 6 mil., nepřesáhne celkem 25 mil. Kč. Dílčí závěry: Ionizace vzduchu uplatnitelná v chovech kuřat na maso vykazuje cca 10-15% snížení emisí amoniaku. Pro její zařazení do seznamu snižujících technologií uvedeného ve Věstníku MŽP bude nutné provést sérii autorizovaných měření. Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 činí 728 686 Kč na tunu sníženého NH 3 za rok. Pro případnou podporu ionizace vzduchu z OPŽP bude třeba vyčlenit částku cca 25 mil. Kč. Z celkem 153 chovů kuřat na maso spadajících pod zákon o integrované prevenci 98 chovů splňuje vybraná kritéria pro podporu z OPŽP, tzn. investiční náklady na pořízení ionizace vzduchu přesahují částku 500 tis. Kč. Stránka 25

Tabulka: 19 Databáze provozoven pro čerpání prostředků z OPŽP, počty ionizačních sad a investiční náklady na jejich pořízení Údaje o podniku Údaje o zařízení IČO Obchodní jméno Název Umístění PSČ Projekt. kapacita chovu Plocha nutná pro ustájení (m2) Počet ionizačních sad (ks) Investiční náklady (Kč) 47668598 BROJLER s.r.o. Drůbeží haly I a II Velké Albrechtice Velké Albrechtice 742 91 537 100 25576 57 3 410 159 26102463 Výkrm Tagrea, s.r.o. Farma pro výkrm brojlerů Čekanice Čekanice u Tábora 531 720 25320 56 3 376 000 47902205 JAVE a.s. Farma JAVE Velké Němčice výkrm kuřat Velké Němčice 499 968 23808 53 3 174 400 48530441 Zemědělské družstvo Petřín Farma na výkrm kuřecích brojlerů Křeslík Stálky 671 06 450 000 21429 48 2 857 143 46976434 DRUMO, spol. s r.o. Areál pro chov brojlerů Měnín Měnín 664 57 395 000 18810 42 2 507 937 27684067 Výkrm Třebíč, s.r.o. Farma Střelice Střelice 671 53 322 000 15333 34 2 044 444 27435148 Vodňanské kuře, s.r.o. Farma na výkrm drůbeže na hl. podestýlce Dvořisko Choceň 565 01 316 000 15048 33 2 006 349 27435148 Vodňanské kuře, s.r.o. Farma pro výkrm brojlerů Labské Chrčice 304 900 14519 32 1 935 873 27435148 Vodňanské kuře, s.r.o. Zařízení pro chov brojlerů, Choustníkovo Hradiště Choustníkovo Hradiště 544 42 300 000 14286 32 1 904 762 27435148 Vodňanské kuře, s.r.o. Výkrmna kuřecích brojlerů Libiš Libiš 277 11 300 000 14286 32 1 904 762 25335995 DAN-MORAVIA AGRAR,a.s. Farma pro výkrm brojlerových kuřat Valtrovice 112 671 27 300 000 14286 32 1 904 762 27684067 Výkrm Třebíč, s.r.o. Farma Hrádek zařízení pro intenzivní výkrm drůbeže Hrádek 671 28 290 476 13832 31 1 844 292 121100 LIDRU a.s. Farma odchovu kuřic Libotenice (po rekonstrukci brojleři) Libotenice 153 412 01 280 800 13371 30 1 782 857 27684067 Výkrm Třebíč, s.r.o. Farma Kožichovice Kožichovice 674 01 280 000 13333 30 1 777 778 61171824 BG Šumava, s.r.o. Odchovna brojlerů Soustov Dlažov 339 01 280 000 13333 30 1 777 778 27684067 Výkrm Třebíč, s.r.o. Farma Slatina zařízení pro intenzivní výkrm drůbeže Slatina 671 53 267 800 12752 28 1 700 317 49444085 AGROSPOL s.r.o. Mikulovice Farma pro výkrm kuřat Mikulovice Mikulovice 235 671 33 266 400 12686 28 1 691 429 48908002 SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o. Drůbežárna Vranovice výkrm brojlerů Vranovice 250 000 11905 26 1 587 302 48208175 BROLA a.s. Výkrmna brojlerů Lažánky Lažánky 388 01 240 000 11429 25 1 523 810 48908002 SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o. Drůbežárna Malešovice Malešovice 240 000 11429 25 1 523 810 48908002 SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o. Drůbežárna Trboušany Trboušany 664 64 240 000 11429 25 1 523 810 60742135 TEVAM a.s. Zařízení intenzivního chovu drůbeže, provoz Moravské Budě Moravské Budějovice 676 02 230 000 10952 24 1 460 317 46357343 DZS STRUHAŘOV Farma pro výkrm brojlerů Borek s kapacitou Žehušice 285 75 226 000 10762 24 1 434 921 27684067 Výkrm Třebíč, s.r.o. Farma Hodonín - Pánov Hodonín 696 02 220 000 10476 23 1 396 825 45359989 Drůbežářský závod Klatovy a.s. Rychlovýkrm Horšov Horšovský Týn 346 01 220 000 10476 23 1 396 825 46356142 Mydlářka akciová společnost (a.s.) Závod výkrm brojlerů Líšno Bystřice 257 51 212 850 10136 23 1 351 429 27460215 VIRJAN s.r.o. Drůbežárna Lovoš - výkrmna kuřecích brojlerů Lovosice 410 02 203 930 9711 22 1 294 794 60742135 TEVAM a.s. Provoz Valdíkov - chov kuřecích brojlerů Valdíkov 200 000 9524 21 1 269 841 13693476 Agropodnik Mašovice a.s. Farma pro výkrm kuřecích brojlerů Lukov Lukov 669 02 200 000 9524 21 1 269 841 45479950 Zemědělské družstvo Bořetice Výkrm kuřecích brojlerů Bořetice Bořetice 176 000 8381 19 1 117 460 26102463 Výkrm Tagrea, s.r.o. Výkrmna brojlerů Staňkov Staňkov I 345 61 170 000 8095 18 1 079 365 25414054 AGT-CHEM s.r.o. Farma výkrmu brojlerů Oráčov Oráčov u Rakovníka 270 32 162 400 7733 17 1 031 111 48201987 BOHEMIA VITAE JindřichůvHradec, a. Výkrmna brojlerů Kardašova Řečice Kardašova Řečice 378 21 160 000 7619 17 1 015 873 62508920 1. Jihočeský drůbežářský podnik, s.r.o 1. Jihočeský drůbežářský podnik, s.r.o. - provozovna Sviny Veselí nad Lužnicí 391 81 156 000 7429 17 990 476 11408634 MVDr. Bohdan Pantoflíček Drůbežárna Obytce Obytce 340 31 153 000 7286 16 971 429 44568860 INTEGRAZ, spol. s r.o. pro ŽV Záhorčí Výkrmna kuřecích brojlerů Kyškovice Kyškovice 152 000 7238 16 965 079 64243711 Pavel Frýda Farma pro výkrm brojlerů Jeníkovice 535 01 150 000 7143 16 952 381 46519581 Tomáš Kelnar Farma pro výkrm brojlerů Jeníkovice Jeníkovice 150 000 7143 16 952 381 27435148 Vodňanské kuře, s.r.o. Výkrmna kuřecích brojlerů Horňátky Neratovice 277 11 150 000 7143 16 952 381 28698819 ELFRO s. r. o. Výkrmna brojlerů Bitozeves Bitozeves 439 45 150 000 7143 16 952 381 25245571 Lubská zemědělská, a.s. Závod výkrmu kuřat Loreta Janovice nad Úhlavou 150 000 7143 16 952 381 25245571 Lubská zemědělská, a.s. Závod výkrmu kuřat Nicov Klatovy 150 000 7143 16 952 381 49023578 DRŮBEŽ BALKOVA LHOTA, spol. s r.ofarma pro chov masných plemen Lysá nad Labem Lysá nad Labem 289 22 150 000 7143 16 952 381 2571483 ZD Trhový Štěpánov a.s. Farma pro výkrm kuřecích brojlerů na hluboké podestýlce SeSemtěš 147 000 7000 16 933 333 27460363 XAVERgen a.s. Farma pro rychlovýkrm masných plemen Kozlany II Kozlany 683 41 145 000 6905 15 920 635 26748088 DRŮBEŽ LIBLICE s.r.o. Farma výkrmu brojlerů Liblice Liblice 277 32 142 000 6762 15 901 587 60915820 EKOOIL - Lično,spol s.r.o. Výkrmna Kuřat Lično Lično 517 35 140 000 6667 15 888 889 62501887 FELIX AGRO,akciová společnost Výkrmna brojlerů Matějovec Jarošov nad Nežárkou 378 42 140 000 6667 15 888 889 45149666 PROAGRO Nymburk, a.s. Drůbežárna Jánská Janská 407 21 136 000 6476 14 863 492 49433172 AGROKOOP a.s. Intenzivní chov drůbeže Hroznová Lhota Hroznová Lhota 696 63 135 000 6429 14 857 143 25035185 JOFRO s.r.o. Výkrmna brojlerů Bečov u Mostu 435 26 135 000 6429 14 857 143 44004117 BROLA spol.s.r.o. Výkrmna kuřecích brojlerů Klečůvka Zlín - Klečůvka 763 11 134 000 6381 14 850 794 47252626 Jan Virag Farma Lišnice - chov brojlerů Lišnice 434 01 130 000 6190 14 825 397 48908002 SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o. Drůbežárna Moravská Nová Ves Moravská Nová Ves 130 000 6190 14 825 397 44004117 BROLA spol.s.r.o. Výkrmna brojlerů Malhotice Všechovice 128 000 6095 14 812 698 25245571 Lubská zemědělská, a.s. Závod výkrmu kuřat Luby Klatovy Luby 257 339 01 125 000 5952 13 793 651 41523547 Vlastislav Klaška Farma Troubky Troubky 124 000 5905 13 787 302 62245163 VAIGL A SYN Výkrmna drůbeže Droužkovice Droužkovice 431 44 123 000 5857 13 780 952 25172468 KARLOV a.s. Výkrmna brojlerů Karlov Dačice 380 01 120 000 5714 13 761 905 46678395 AGS Agro České Budějovice a.s., Výkrmna brojlerů Záhorkov Kájov 382 21 120 000 5714 13 761 905 25252623 MORAS akciová společnost Chov brojlerů Slepotice Slepotice 117 000 5571 12 742 857 27684067 Výkrm Třebíč, s.r.o. Farma Rudlice zařízení pro intenzivní výkrm drůbeže Rudlice 671 53 110 800 5276 12 703 492 18188281 LUKROM s.r.o. Výkrm brojlerů Králov Uherský Brod 110 009 5239 12 698 470 62508920 1. Jihočeský drůbežářský podnik, s.r.o Farma Dobřenice Dobřenice 503 25 110 000 5238 12 698 413 25179829 Alas, a.s. Výkrmna kuřecích brojlerů areál Popovice Dolní Bukovsko 373 65 108 000 5143 11 685 714 46683526 MAVELA, a.s. Dynín Výkrmna brojlerů Plavnice Kamenný Újezd 106 000 5048 11 673 016 25346075 Agro Zlechov a.s. Farma Zlechov - výkrm drůbeže na podestýlce Zlechov 687 10 105 000 5000 11 666 667 60700378 PODCHŘIBÍ JEŽOV, a.s. Výkrm kuřecích brojlerů Žádovice, okr. Hodonín Žádovice 105 000 5000 11 666 667 47068418 Ludmila Balková Výkrm drůbeže Velká u Kamýku nad Vltavou Kamýk / Vltavou 201 262 63 105 000 5000 11 666 667 126365 Zemědělské družstvo Dolany Farma pro výkrm kuřecích brojlerů ve stelivovém provozu, p Dolany 552 01 105 000 5000 11 666 667 42407117 Jiří Šonka Farma u lesa Sudoměřice u Bechyně 6 391 72 103 000 4905 11 653 968 46356118 ŽIVA, a.s. Chov jateční drůbeže Němčice Němčice 100 000 4762 11 634 921 47252626 JANKRI s.r.o. Farma Vyžlovka - chov brojlerů a kachen Vyžlovka 281 63 100 000 4762 11 634 921 46902180 AGROPODNIK ZNOJMO, akciová spole Výkrm brojlerů Sedlešovice Nový Šaldorf-Sedlešovice 671 81 97 848 4659 10 621 257 116734 Zemědělské obchodní družstvo se síd Výkrm kuřat Kolinec II Kolinec 96 000 4571 10 609 524 Stránka 26

4.2.1 Popis technologie využití praček vzduchu jako technologie BAT+ pro stáje prasat a prasnic Ošetření stájového vzduchu vystupujícího do okolního prostředí je možné pomocí praček vzduchu nebo proplachovaných biofiltrů. Tyto technologie jsou již rozšířeny v Dánsku, Německu a Nizozemsku. Z ekonomického hlediska je nejvýhodnější jejich instalace do ventilačních systémů nově budovaných zařízení. Aplikace této techniky do stávajících stájí totiž vyžaduje vysoké náklady na rekonstrukci ventilačních systémů. Pračky vzduchu využívají v cirkulačním okruhu vody hlavně kyselinu sírovou, která se naváže na amoniak, čímž se vytvoří síran amonný. Účinnost při odstranění amoniaku se pohybuje v rozmezí 70 až 95%, v závislosti na ph vody. Dusík je ze systému odstraněn kontrolovaným vypouštěním cirkulační vody, obsahující právě roztok síranu amonného. V případě proplachovaných biofiltrů je amoniak přeměněn na dusičnan pomocí rostlinné hmoty, která je nanesena na umělém nosném materiálu, jež je ponořen v cirkulační vodě. Účinnost odstranění amoniaku je cca 70%. Provozní náklady obou systémů jsou odvozeny zejména od vyšší spotřeby energie nutné na provoz cirkulačního systému vody a překonání tlakových ztrát ve ventilačním systému. Výhoda vysoké účinnosti praček vzduchu spočívá nejen při odstraňování amoniaku, ale i pachových látek, prachu a patogenních mikroorganismů z odváděného stájového vzduchu. (DĚDINA, 2008) Klasické pračky vzduchu jsou většinou samostatné objekty o různé velikosti, umisťované v bezprostřední blízkosti stáje, resp. přiléhají na stěnu stáje tam, kde je umístěn ventilátor odvádějící vzduch ze stáje do okolního prostředí. Takovéto uspořádání je založeno na centrálním přivedení celého objemu ventilačního vzduchu do centrální vzduchové pračky. Velikost takto uspořádané pračky vzduchu je závislá právě na množství ošetřovaného vzduchu. Stávající výkrmové haly pro chovy prasat a prasnic jsou ovšem v naprosté většině vybaveny odvodem stájového vzduchu pomocí stropních ventilátorových šachet s vyústěním nad střechu haly a výše uvedené uspořádání praček vzduchu je pro ně velmi obtížně využitelné. Technicky je sice lze využít, ale za cenu nákladné úpravy ventilačního systému tak, aby všechny výdechy jednotlivých výkrmových sekcí, kterých jsou na halách chovů prasat řádově desítky, byly svedeny do jednoho výdechu, odkud je stájový vzduch odveden a ošetřen v centrální pračce vzduchu. Výše popsané uspořádání je proto vhodné pro stáje s bočním odvodem ventilačního vzduchu, jako jsou např. chovy kuřat na maso. Zcela převratnou novinkou, jež se v závěru roku 2011 objevila na českém trhu, je pračka vzduchu řešící všechny výše uvedené technické nedostatky. Je určená jak pro nová zařízení, tak zejména pro stávající haly se systémem odvodu vzduchu pomocí ventilačních šachet. Technologie je snadno aplikovatelná na všechny stávající výkrmové haly chovů prasat a prasnic bez nutnosti výrazné změny uspořádání stávajícího ventilačního systému. Na obr. 1 je uvedeno schéma ventilátorové šachtové pračky vzduchu. Stájový vzduch je odváděn pomocí ventilátoru do cca 5 metrů vysoké šachty, ve které je umístěno skrápěcí zařízení a spirálový sběrač vody. Stájový vzduch je odváděn přes speciálně upravený systém skrápěcích trysek, do kterých je přiváděna voda. Voda je rozstříknuta na velmi jemné kapénky, které se následně obohatí o částice prachu, amoniaku a pachových látek a stéká do spirálového sběrače vody. Až následně Stránka 27

ze sběrače je odčerpávána na centrální recyklační čisticí jednotku, kde je chemicky zbavena obsažených nečistot. Na jednu recyklační čisticí jednotku může být napojeno až 5 ventilátorových šachtových praček. Výhodou je, že se nepřemisťují značné objemy vzduchu, ale relativně nízké objemy vody. Snižující efekt na emise amoniaku je v průměru 86%, na emise prachových částic 89% a na emise pachových látek cca 47%. Za nevýhodu může být považovaná nutnost použití několika desítek těchto zařízení pro ošetření jedné stáje, což může být rovněž značně nákladné. Toto lze ovšem kompenzovat ošetřením stájového vzduchu pouze u vybraných chovných sekcí, např. ustájení prasnic na porodnách, kde jsou emise amoniaku oproti ostatním kategoriím prasat nejvyšší. Obrázek: 1 Stropní ventilátorová pračka vzduchu HelixX Zdroj: Firemní materiály společnosti Big Dutchman 4.2.2 Ekonomické parametry využití ventilátorové pračky vzduchu Výpočet ekonomických parametrů pro modelový příklad byl sestaven na základě konzultace se společností BD Tech, s.r.o., dodavatele výše uvedeného zařízení do ČR. Jelikož v ČR se zatím pouze připravují první realizace, jsou veškeré informace založeny na zkušenostech mateřské společnosti sídlící v Německu. Modelový výpočet ekonomických parametrů byl z důvodu vyhodnocení emisní situace uvedené v následující kapitole vytvořen pro provozovnu CZ71224076 - Farma prasat ASTUR Straškov, provozovanou společnosti Astur Straškov a.s. Farma prasat leží na okraji obce Straškov ve Středočeském kraji. V minulosti byly zaznamenány stížnosti ze strany obce na zápach. Farma je tvořena 14 výkrmovými a chovnými halami s celkem 122 ks výdechů umístěných na střechách hal. Pro snížení Stránka 28

emisí amoniaku, zápachu a prachu je možné využít stropní ventilátorové pračky vzduchu. Oproti technologii ionizace vzduchu, uvedené v kapitole 4.1.1. je technologie praní vzduchu již ze své podstaty (technologie end-of-pipe) spojena pouze s náklady na její pořízení a se zvýšenými náklady na její provoz, bez ekonomicky vyčíslitelných výnosů. Investiční náklady na pořízení jedné sady ventilátorových šachtových praček vzduchu HelixX obsahující 5 ks ventilátorových šachtových souprav a jednu čisticí recyklační jednotku se včetně instalace pohybuje na úrovni 1,6 mil. Kč. Jednotlivé ventilátorové šachtové soupravy jsou prostřednictvím vodního cirkulačního potrubí spojeny s recyklačním čisticím zařízením. Pro ekonomiku výpočtu je důležité znát přesné uspořádání jednotlivých stájí a v nich chovaných kategorií prasat a prasnic. Systém HelixX disponuje větším ventilačním výkonem než stávající konvenční ventilátory, proto může nahradit bez ztráty ventilačního účinku na halách, kde jsou ustájena výkrmová prasata, až 3 konvenční ventilátory. Prostým vydělením počtu ventilačních výdechů by znamenalo pořízení celkem 25 sad ventilátorových praček obsahujících 122 ventilátorových šachtových souprav a 25 čisticích recyklačních jednotek. Detailní analýzou žádosti o integrované povolení provozu a situačním rozborem satelitního snímku viz obr. 2 lze ovšem dojít k následujícím závěrům. Na výkrmových halách a halách chovu selat a předvýkrmových prasat je v současné době umístěno 99 výdechů, které by bylo možné redukovat na 33 výdechů s instalovaným systémem HelixX. Tato úprava by představovala pořízení 7 sad ventilátorových praček obsahujících 33 ventilátorových šachtových souprav a 7 čisticích recyklačních jednotek. Na 4 halách chovu zapuštěných a březích prasnic, kde jsou na každé hale umístěny 4 ventilační otvory by redukce počtu ventilátorů nebyla možná kvůli stavebnímu uspořádání jednotlivých předělovacích sekcí uvnitř stáje. V tabulce 20 jsou uvedeny celkové investiční náklady na pořízení výše uvedené technologie pro ošetření stájových prostor ve všech 14 halách. Jak již bylo uvedeno v popisu technologie v kapitole 4.2.1. lze uvažovat i o variantě, kde budou ošetřeny pouze stájové prostory poroden a odchoven prasnic, tzn. kategorií prasat a prasnic s nejvyšší produkcí emisí amoniaku. U této varianty budou sice investiční náklady nižší viz. tabulka 21, neboť je třeba pořídit pouze 4 sady ventilátorových praček obsahujících 16 ventilátorových šachtových souprav a 4 čisticí recyklační jednotky, ale měrné investiční náklady na snížení jedné tuny emisí amoniaku budou podstatně vyšší. Jak již bylo zmíněno, jedná se o technologii, jež nepřináší výnosy. Z tohoto důvodu, pro potřeby podpory z OPŽP se uvažuje pouze o investičních nákladech na pořízení technologie, nikoliv o výnosech a provozních nákladech. Tabulka: 20 Investiční náklady na pořízení systému praček vzduchu pro ošetření všech stájových prostor bez podpory z OPŽP Počet Cena za Položka Jednotka jednotek jednotku Cena celkem ks Kč Kč Počet sad pro ošetření stájí výkrmových Investiční náklady prasat a selat ks 7 1 600 000 11 200 000 Počet sad pro ošetření stájí prasnic ks 4 1 600 000 6 400 000 Investiční náklady celkem 17 600 000 Stránka 29

Tabulka: 21 Investiční náklady na pořízení systému praček vzduchu pro ošetření hal pro chov prasnic Počet Cena za Položka Jednotka jednotek jednotku Cena celkem ks Kč Kč Investiční náklady Počet sad pro ošetření stájí prasnic ks 4 1 600 000 6 400 000 Investiční náklady celkem 6 400 000 Tabulky 22 a 23 poskytují údaje o investičních nákladech na pořízení zmiňované technologie s podporou z OPŽP. Tabulka: 22 Investiční náklady na pořízení systému praček vzduchu pro ošetření všech stájových prostor s podporou z OPŽP Počet Cena za Položka Jednotka jednotek jednotku Cena celkem ks Kč Kč Počet sad pro ošetření stájí výkrmových Investiční náklady prasat a selat ks 7 1 600 000 11 200 000 Počet sad pro ošetření stájí prasnic ks 4 1 600 000 6 400 000 Investiční náklady (způsobilé výdaje) celkem 17 600 000 Vlastní zdroje žadatele ve výši 55% ze způsobilých výdajů 9 680 000 Podpora z OP ve výši 45% ze způsobilých výdajů 7 920 000 Tabulka: 23 Investiční náklady na pořízení systému praček vzduchu pro ošetření hal pro chov prasnic Počet Cena za Položka Jednotka jednotek jednotku Cena celkem ks Kč Kč Investiční náklady Počet sad pro ošetření stájí prasnic ks 4 1 600 000 6 400 000 Investiční náklady (způsobilé výdaje) celkem 6 400 000 Vlastní zdroje žadatele ve výši 55% ze způsobilých výdajů 3 520 000 Podpora z OP ve výši 45% ze způsobilých výdajů 2 880 000 Pokud bychom uvažovali o variantě, kdy investor (provozovatel zařízení) bude měnit na modelovém příkladu na celém zařízení všechny zastaralé konvenční ventilátory (celkem 122 ks) za ventilátory s pračkou vzduchu z vlastních zdrojů, pak by ho tato investice přišla na cca 17,6 mil. Kč. Použije-li opět konvenční ventilátory bez pračky, investice bude na úrovni cca 5,5 mil. Kč. Investičně bude tedy pořízení technologie praček vzduchu cca 3,2 krát dražší. Započteme-li ovšem do výpočtu podporu z OPŽP, pak investice pro provozovatele se bude pohybovat na úrovni cca 9,7 mil. Kč, tzn. investice do praček vzduchu bude cca 1,8 krát vyšší. Vezmeme-li v úvahu fakt, že pořízením této technologie by se provozovatel zbavil i velmi problematických pachových emisí, pak podpora z OPŽP může mít poměrně zajímavý motivační efekt. 4.2.3 Modelový příklad vlivu praček vzduchu na emise amoniaku ve stájovém prostředí chovu prasat a prasnic Na základě výsledků měření uvedeného v ověřovacím protokolu nezávislého testovacího centra v Německu (Deutsche Landwirtschafts- Gesellschaft) je možné deklarovat v průměru 86% snížení emisí amoniaku vycházejícího ze stájových prostor chovu prasat a prasnic. Pro provozovatele, charakterizovaného v předchozí kapitole, byl vypočítán modelový příklad snižujícího efektu na emise amoniaku. V tabulce 24 je uveden výpočet emisí amoniaku pro současný stav, kdy je využívána ve stájovém prostoru běžně dostupná BAT technika. V tab. 25 je uveden modelový výpočet emisí při využití nadstandardní BAT+ techniky pračky vzduchu. Modelový výpočet je proveden pro Stránka 30

případ, kdy by došlo k výměně všech 122 konvenčních ventilátorů za ventilátory s pračkou vzduchu. Tabulka: 24 Výpočet emisí amoniaku před zavedením ventilátorových praček vzduchu na celé provozovně Provozovna Straškov Celkem emisí Emis. faktor Projekt. střední zdroj znečišťování za provozovnu (kg) (kg NH3/ks/rok) Kapacita bez sniž. se sniž. (ks) stáj sklad zapravení celkem technologií technologií Tabulkové hodnoty - prasata výkrm 3,2 2 3,1 8,3 3 684 aplikace snižujících technologií Plně roštová podlaha s vakuovým systémem snížení = 2,4 11 789 8 842 25% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,2 7 368 4 421 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1,24 11 420 4 568 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 2,4 1,2 1,24 4,84 Tabulkové hodnoty - selata 2 2 2,5 6,5 1 824 aplikace snižujících technologií Kotce s částečně roštovou podlahou snížení = 34% 1,32 3 648 2 408 Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,2 snížení = 40% 3 648 2 189 Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1 60% 4 560 1 824 Emisní faktory ponížené o snižující technologie 1,32 1,2 1 3,52 Tabulkové hodnoty - prasnice březí 7,6 4,1 8 19,7 184 aplikace snižujících technologií Plně roštová podlaha s vakuovým systémem snížení = 5,7 25% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 2,46 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 3,2 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 5,7 2,46 3,2 11,36 1 398 1 049 754 453 1 472 589 Tabulkové hodnoty - prasnice 4,3 2,8 4,8 11,9 400 aplikace snižujících technologií Plně roštová podlaha s vakuovým systémem snížení = 3,23 25% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,68 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1,92 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 3,23 1,68 1,92 6,825 Celkem emisí za středisko (kg) Bez sniž. technologií Se sniž. technologií 1 720 1 290 1 120 672 1 920 768 50 818 29 071 Stránka 31

Tabulka: 25 Výpočet emisí amoniaku po zavedení ventilátorových praček vzduchu na celé provozovně Provozovna Straškov Celkem emisí Emis. faktor Projekt. střední zdroj znečišťování za provozovnu (kg) (kg NH3/ks/rok) Kapacita bez sniž. se sniž. (ks) stáj sklad zapravení celkem technologií technologií Tabulkové hodnoty - prasata výkrm 3,2 2 3,1 8,3 3 684 aplikace snižujících technologií Ventilátorová pračka vzduchu snížení = 0,448 11 789 1 650 86% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,2 7 368 4 421 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1,24 11 420 4 568 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 0,448 1,2 1,24 2,888 Tabulkové hodnoty - selata 2 2 2,5 6,5 1 824 aplikace snižujících technologií Ventilátorová pračka vzduchu snížení = 0,28 3 648 511 86% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,2 3 648 2 189 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1 4 560 1 824 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 0,28 1,2 1 2,48 Tabulkové hodnoty - prasnice březí 7,6 4,1 8 19,7 184 aplikace snižujících technologií Ventilátorová pračka vzduchu snížení = 1,064 1 398 196 86% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 2,46 754 453 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 3,2 1 472 589 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 1,064 2,46 3,2 6,724 Tabulkové hodnoty - prasnice 4,3 2,8 4,8 11,9 400 aplikace snižujících technologií Ventilátorová pračka vzduchu snížení = 86% 0,60 1 720 241 Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty snížení = 40% 1,68 1 120 672 Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 60% 1,92 1 920 768 Emisní faktory ponížené o snižující technologie 0,60 1,68 1,92 4,202 Celkem emisí za středisko (kg) Bez sniž. technologií 50 818 Se sniž. technologií 18 081 Porovnáním tabulek 24 a 25 lze dojít k závěru, že při 100% obsazenosti projektované kapacity stájí, by na modelové provozovně kompletní výměnou všech konvenčních ventilátorů za systém ventilátorů s pračkou vzduchu napojených na recyklační čisticí jednotky došlo ke snížení emisí amoniaku o cca 10 990 kg ročně, což představuje oproti současnému stavu při využití stávajícího BAT snížení o 62%. Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 činí 1 600 000 Kč na tunu sníženého NH 3 za rok. Stránka 32

V tabulce 26 je proveden výpočet pro variantu, kdy by byl ošetřen pouze stájový vzduch z chovu prasnic z důvodu vyššího emisního faktory než výkrmová prasata. Tabulka: 26 Výpočet emisí amoniaku po zavedení ventilátorových praček vzduchu pouze na halách chovu prasnic Provozovna Straškov Celkem emisí Emis. faktor Projekt. střední zdroj znečišťování za provozovnu (kg) (kg NH3/ks/rok) Kapacita bez sniž. se sniž. (ks) stáj sklad zapravení celkem technologií technologií Tabulkové hodnoty - prasata výkrm 3,2 2 3,1 8,3 3 684 aplikace snižujících technologií Plně roštová podlaha s vakuovým systémem snížení = 2,4 11 789 8 842 25% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,2 7 368 4 421 snížení = 40% Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1,24 11 420 4 568 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie 2,4 1,2 1,24 4,84 Tabulkové hodnoty - selata 2 2 2,5 6,5 1 824 aplikace snižujících technologií Kotce s částečně roštovou podlahou snížení = 34% 1,32 3 648 2 408 Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,2 snížení = 40% 3 648 2 189 Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1 60% 4 560 1 824 Emisní faktory ponížené o snižující technologie 1,32 1,2 1 3,52 Tabulkové hodnoty - prasnice březí 7,6 4,1 8 19,7 184 aplikace snižujících technologií Ventilátorová pračka vzduchu snížení = 86% 1,064 1 398 196 Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 2,46 snížení = 40% 754 453 Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 3,2 60% 1 472 589 Emisní faktory ponížené o snižující technologie 1,064 2,46 3,2 6,724 Tabulkové hodnoty - prasnice 4,3 2,8 4,8 11,9 400 aplikace snižujících technologií Ventilátorová pračka vzduchu snížení = 86% 0,60 1 720 241 Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty 1,68 snížení = 40% 1 120 672 Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. snížení = 1,92 60% 1 920 768 Emisní faktory ponížené o snižující technologie 0,60 1,68 1,92 4,202 Celkem emisí za středisko (kg) Bez sniž. technologií 50 818 Se sniž. technologií 27 169 Použitím ventilátorových praček vzduchu pouze halách chovů prasnic by byly investiční náklady třetinové. Co do množství emisí amoniaku by došlo ke snížení emisí amoniaku pouze o 1 902 kg. Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 by ovšem vycházela cca 2 krát vyšší než v předchozím příkladu a činí cca 3 370 000 korun na tunu snížených emisí amoniaku ročně. Stránka 33

4.2.4 Seznam vybraných provozoven chovu prasat a prasnic s potenciálem pro umístění ventilátorových praček vzduchu Vzhledem k tomu, že ventilátorové pračky vzduchu mohou využít všechna stávající zařízení chovu prasat a prasnic se systémem odvádění ventilačního vzduchu pomocí stropních ventilátorů, byla jako primární kritérium s ohledem na problematiku pachových látek zvolena vzdálenost provozovny od nejbližšího obydleného stavení. Při zpracovávání údajů o produkovaných emisích z jednotlivých provozoven za rok 2010 (viz. kapitola 2.9.) byly z IRZ převzaty nejen hodnoty emisí amoniaku, ale i GPS souřadnice posuzovaných provozoven. Přes internetovou aplikaci Google Earth byla každá provozovna chovu prasat spadající pod zákon o integrované prevenci na základě zadaných GPS souřadnic ve zmíněné aplikaci dohledána. Dále byla orientačně změřena vzdálenost od obydlených území, včetně posouzení, zda-li je přilehlá obec chráněna např. lesním ekosystémem apod. Na obr. 2 je názorně ukázán postup zjišťování situace a terénu v okolí posuzované provozovny. Pro zjištění případných investičních nákladů na realizaci opatření spojených se zaváděním ventilátorových praček vzduchu do praxe a tím i pro vyčíslení potřebných finančních zdrojů pro případnou podporu z OPŽP, byl u každého provozovny, jež v roce 2010 vykázala emise amoniaku (indikátor pokračujícího provozu) pomocí přiblížení satelitních záběrů na rozlišitelnou úroveň, rovněž spočítán počet střešních výdechů a počet hal, kde by bylo potřeba umístit recyklační jednotky. Všechny zjištěné informace jsou uvedeny v příloze 2 této studie. Na obr. 3 je znázorněn detail satelitního snímku posuzované provozovny se zřetelným rozlišením ventilačních výdechů pro jejich sumarizaci. Obydlený objekt Měření vzdálenosti Průmyslový areál Posuzovaná provozovna Obrázek: 2 Zjištění pozice a situace v okolí posuzovaného zařízení Zdroj obrázku: Google Earth Stránka 34

Ventilační výdechy na střeše hal Obrázek: 3 Detail satelitního snímku provozovny se zobrazením ventilačních výdechů Zdroj obrázku: Google Earth Sumarizací všech ventilačních šachet bylo zjištěno, že na provozovnách chovu prasat a prasnic je umístěno celkem cca 15 900 ks ventilačních otvorů. Celkové náklady na jejich výměnu za ventilátorové pračky vzduchy by se blížily částce 1,526 miliardy Kč. Jelikož u všech uvedených provozoven není možné precizovat kategorie prasat ustájených v jednotlivých výkrmových halách, byl pro zjednodušení výpočtu investičních nákladů spojených s výměnou konvenčních ventilátorů za systém HelixX na každé uvedené provozovně, zvolen zjednodušený způsob spočívající ve vynásobení počtu zjištěných ventilačních šachet s náklady na pořízení jedné sady ventilátorové pračky vzduchy. Cena byla upravena koeficientem, který byl vypočten na základě modelového příkladu. V tabulce 27 je uveden seznam vybraných provozoven chovu prasat a prasnic s potenciálem pro umístění ventilátorových praček vzduchu, jež jsou ve vzdálenosti do 350 metrů od nejbližšího obydleného stavení. Hodnota vzdálenosti byla zvolena na základě analýzy několika rozptylových studií, ve kterých bylo prokázáno, že po překročení této vzdálenosti od zdroje emisí (provozovny) jsou koncentrace emisí amoniaku na prahové hranici jejich detekce. Toto ovšem neplatí pro pachové látky, které se mohou za nepříznivých klimatických podmínek šířit na vzdálenosti i mnoha stovek metrů. Celkové investiční náklady na pořízení toho systému u vybraných 48 provozoven nepřesahují částku cca 590 mil. Kč. Při započtení nákladů na pořízení dokumentace (studie proveditelnosti, aktualizace ZSZP, vyplnění žádosti v programu Benefill, provedení výběrového řízení a vedení procesu hodnocení plnění projektu) spojené s projektem, se celkové uznatelné náklady na projekty pohybují na úrovni cca 593 mil. Kč. Celkové prostředky potřebné na podporu projektů z OPŽP (45% uznatelných nákladů), nepřesáhne celkovou částku 270 mil. Kč. Stránka 35

Dílčí závěry: Technologie praček vzduchu založená na ošetření stájového vzduchu pomocí ventilátorových šachtových praček vzduchu je technicky implementovatelná do převážné většiny stávajících chovů prasat a prasnic, bez podstatného zásahu do stavebních konstrukcí. Pračky vzduchu jsou obecně považovány za investičně a provozně velmi náročná zařízení, což potvrzují i zjištěné údaje. Na druhou stranu jsou ovšem z hlediska snižování emisí amoniaku o 86%, na emise prachových částic o 89% a na emise pachových látek o 47% velmi účinná. Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 činí cca 1 600 000 Kč na tunu sníženého NH 3 za rok. Při podporách projektů z OP 2.2. byla maximální míra podpory stanovena ve výši 45% z uznatelných nákladů max. však 1 mil. Kč na tunu snížených emisí amoniaku. Vzhledem k účinnosti daného zařízení nejen na řešení problematiky emisí amoniaku, ale zejména pachových látek a stále se do popředí stavících emisí prachových látek, by bylo velmi efektivní navýšit maximální míru podpory na 45% z uznatelných nákladů max. však na 1,8 2 mil. Kč na tunu snížených emisí amoniaku. V prvé fázi pro případnou podporu praček vzduchu z OPŽP bude třeba vyčlenit částku cca 270 mil. Kč. Na základě úspěšnosti žadatelů, resp. na základě projeveného zájmu ze strany žadatelů o tuto technologii částku dále navyšovat. Stránka 36

Tabulka: 27 Databáze provozoven chovu prasat a prasnic pro čerpání prostředků z OPŽP na realizaci systémů ventilátorových praček vzduchu a investiční náklady na jejich pořízení IČO Obchodní jméno provozovatele Údaje o zařízení Umístění Vzdálenost od Celk.počet Počet ventilátor. Investice na obydlí (m) výdechů (ks) sad (ks) pračky (Kč) 46883843 MAVEX Cheb,spol. s r.o. Produkční farma selat Starý Rybník Skalná 50 35 7 5 040 000 25325965 TXP Brno, spol. s r.o. Zařízení pro intenzivní chov prasat, farma Martínkov Martínkov 60 186 37 26 784 000 25003011 VPR, a.s. Velkovýkrmna prasat Razice Bílina 80 53 11 7 632 000 46883843 MAVEX Cheb,spol. s r.o. Výkrmna Prasat Svatý Kříž Cheb 100 72 14 10 368 000 46356142 Mydlářka akciová společnost (a.s.) Závod Líšno-výkrm prasat Bystřice 100 65 13 9 360 000 49286978 RCHP BENÁTKY, s.r.o. Rozmnožovací chov prasat RCHP BENÁTKY, s.r.o., pro Benátky 120 131 26 18 864 000 46982451 SZP Těšnovice a.s. Zařízení intenzivního chovu jatečních prasat a zařízení itěšnovice 120 327 65 47 088 000 49970763 Agrodružstvo Tištín se sídlem v Tišíně Výkrm prasat na farmě v Nezamyslicích Nezamyslice 150 28 6 4 032 000 47450797 P.S. JEZBOŘICE s.r.o. Reprodukční farma prasnic a dochovna selat Jezbořice Jezbořice 150 108 22 15 552 000 62157124 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Provoz živočišné výroby v Žilině u Nového Jičína Nový Jičín 150 42 8 6 048 000 25003011 VPR, a.s. Výkrmna prasat Podsedice Podsedice - Třebívlice 150 92 18 13 248 000 60913801 LIPRA, a.s. Farma pro odchov jatečních prasat v bezstelivovém pro Vlčkovice v 180 66 13 9 504 000 46356142 Mydlářka akciová společnost (a.s.) Závod chovu prasat v provozu Mezno Miličín 180 30 6 4 320 000 13693476 AGROPODNIK Mašovice a.s. Výkrm prasat Bezkov Bezkov 200 46 9 6 624 000 46902180 AGROPODNIK Znojmo, a.s. Výkrm prasat Jezeřany Jezeřany-Maršovice 200 95 19 13 680 000 49967789 AGROSERVIS 1. zemědělská a.s. Višňové Farma chovu prasat Višňové Višňové 200 76 15 10 944 000 25280406 AGROSPOL HOSTOVICE, a.s. Zařízení intenzivního chovu prasat Kostěnice I Kostěnice 200 60 12 8 640 000 46883843 MAVEX Cheb,spol. s r.o. Produkční farma selat Jindřichov Cheb - Jindřichov 200 81 16 11 664 000 25252623 MORAS a.s. Zařízení pro výkrm prasat a odchovna prasniček TrusnoTrusnov 200 34 7 4 896 000 46506071 VEMA, a.s. Farma pro odchov jatečních prasat v bezstelivovém pro Načešice 200 84 17 12 096 000 00148512 Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v LStáje chovu prasat v Loděnici Loděnice 200 47 9 6 768 000 48154920 Družstvo producentů vepřového masa v SuchZařízení intenzivního chovu prasat Nechanice 220 15 3 2 160 000 25227131 Druhá Poběžovická a.s. Zařízení intenzivního chovu krav bez tržní produkce ml Mutěnín 230 24 5 3 456 000 25157507 SPV Pelhřimov, a.s. Výkrmna prasat Vyskytná Výskytná 230 28 6 4 032 000 49969846 ADW AGRO a.s. Zařízení provoz Nový Telečkov - zařízení pro intenzivní Vladislav 250 269 54 38 736 000 25421921 ASTUR Straškov a.s. Farma prasat ASTUR Straškov Straškov 250 122 24 17 568 000 61974765 Beskyd Agro a.s. Středisko chovu prasat Kunčičky Baška 250 79 16 11 376 000 580384 MAVE Jičín, a.s. Chov prasat Vršce 250 200 40 28 800 000 47452862 VĚMA Štěpánovice a.s. Farma pro odchov a výkrm prasat Štěpánovice 250 78 16 11 232 000 46506071 VEMA, a.s. Farma pro odchov jatečních prasat Řestoky Řestoky 250 96 19 13 824 000 45149666 PROAGRO Nymburk, a.s. Závod produkce plemenných prasat Velké Chvojno Velké Chvojno 270 129 26 18 576 000 44628 ANIMO Žatec, a.s. Farma pro chov prasat se sídlem ve Vroutku Vroutek 300 60 12 8 640 000 44628 ANIMO Žatec, a.s. Výkrmna prasat Nemilkov Lišnice 300 34 7 4 896 000 47903562 Bajer a spol., spol. s r.o. GIGANT Nevojice Nevojice 300 98 20 14 112 000 47902205 JAVE PORK a.s. Farma Mramotice - chov prasnic Mramotice 300 22 4 3 168 000 47909064 VEJA, spol. s r.o. Farma pro výkrm prasat Horní Bojanovice 300 96 19 13 824 000 46506071 VEMA, a.s. Farma pro odchov jatečních prasat Srní Hlinsko 300 182 36 26 208 000 63471370 ZEMOS a.s. Zařízení intenzivního chovu prasat ZEMOS a.s. Velké Ně Nosislav 300 42 8 6 048 000 25165551 CIZ - Agro, a.s. Farma prasnic a odchovna selat Cizkrajov Slavonice 320 24 5 3 456 000 45149666 PROAGRO Nymburk, a.s. Středisko chovu prasat Velká Chmelištná Velká Chmelištná 330 77 15 11 088 000 47151609 Genoservis, a.s. Středisko chovu prasat Kujavy Kujavy 340 40 8 5 760 000 42194148 Ing. Jiří Andrýsek Farma chovu prasat - MLĚKOSRBY Chlumec nad Cidlinou 340 15 3 2 160 000 46976337 AGROFARM, a.s. Provozní jednotka (farma) pro výkrm prasat - Matějov Nové Veselí 350 72 14 10 368 000 46902180 AGROPODNIK Znojmo, a.s. Výkrm prasat Lesná Lesná 350 42 8 6 048 000 25999435 Brusnická zemědělská spol. s r.o. Výkrmna vepřů Nahořany Nahořany nad Metují 350 32 6 4 608 000 26871548 Sugal spol. s r.o. Plemenná farma Velké Albrechtice Velké Albrechtice 350 241 48 34 704 000 28815629 VVM Závidkovice s.r.o. Chov prasat středisko Závidkovice Světlá nad Sázavou 350 100 20 14 400 000 45359288 Vysoká a.s. Rozmnožovací chov prasat Osek Řenče 350 124 25 17 856 000 Celkem 590 256 000 Stránka 37

5. ZÁVĚR Hlavním cílem evaluační studie bylo na základě šetření ve velkochovech drůbeže a prasat spadajících pod působnost zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zhodnotit uplatnění nejlepších dostupných technik v České republice a vytipovat všechna zařízení, jejichž technologie nejsou provozována plně v souladu s BAT tak, aby vznikla databáze skupiny potenciálních žadatelů o finanční podporu v rámci OP Životní prostředí prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik. Při tvorbě evaluační studie byly nad rámec objednávky provedeny činnosti, jež přímo souvisejí s celým systémem sběru informací a jejich kvality a u zjištěných nedostatků byly navrženy způsoby jejich odstranění. Jedná se i o informační systém IPPC a IRZ. Základní podstatou studie bylo ovšem zhodnocení uplatnění nejlepších dostupných technik v chovech drůbeže a prasat, kde byly zjištěny následující závěry: všechna zařízení zabývající se chovem drůbeže splňují požadavky na aplikaci BAT ve stájovém prostředí. U všech kategorii chovu prasat a prasnic bylo zjištěno plnění požadavků na aplikaci BAT ve stájovém prostředí. U zařízení, která nepředávají exkrementy oprávněné osobě k dalšímu využití nebo odstranění bylo zjištěno plnění požadavku BAT týkajících se skladování exkrementů. U zařízení, která aplikují vyprodukované exkrementy do půdy bylo zjištěno plnění požadavku BAT týkajících se zapravování exkrementů. Všechna zařízení chovů drůbeže, prasat a prasnic splňují požadavky na aplikaci BAT z hlediska zavedených krmných opatření Všechna zařízení chovů drůbeže, prasat a prasnic splňují požadavky na aplikaci BAT z hlediska regulace ventilačních systémů. Aplikace nízkoenergetických osvětlovacích systémů je splněna na cca 80%zařízení. Všechna zařízení chovů drůbeže, prasat a prasnic splňují požadavky na aplikaci BAT z hlediska spotřeby vody Jelikož bylo zjištěno, že BAT stanovené v roce 2003 Technickou pracovní skupinou v Seville jsou v ČR plněny, bylo nutné pro chovy drůbeže a prasat najít technologie splňující požadavky na vyšší úroveň snížení emisí amoniaku, tzv. BAT+. U těchto technologií provést ekonomické hodnocení na jejich pořízení a provést hodnocení z hlediska efektu na snížení emisí amoniaku. Pro chovy drůbeže byl navržen systém ionizace vzduchu a byly zjištěny následující závěry: Ionizace vzduchu uplatnitelná v chovech kuřat na maso vykazuje cca 10-15% snížení emisí amoniaku. Pro její zařazení do seznamu snižujících technologií uvedeného ve Věstníku MŽP bude nutné provést sérii autorizovaných měření. Stránka 38

Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 činí 728 686 Kč na tunu sníženého NH 3 za rok. Pro případnou podporu ionizace vzduchu z OPŽP bude třeba vyčlenit částku cca 25 mil. Kč. Byl zpracován seznam vhodných zařízení pro uplatnění ionizace ve stájovém prostředí. Pro chovy prasat a prasnic byl navržen systém ventilátorových šachtových praček vzduchu a byly zjištěny následující závěry: Uvedená technologie praček vzduchu je technicky implementovatelná do převážné většiny stávajících chovů prasat a prasnic, bez podstatného zásahu do stavebních konstrukcí. Navržené pračky vzduchu mají vysokou efektivitu na snižování emisí amoniaku o 86%, na emise prachových částic o 89% a na emise pachových látek o 47%. Měrná finanční náročnost z celkových investičních (realizačních) nákladů vztažená k úspoře NH 3 činí cca 1 600 000 Kč na tunu sníženého NH 3 za rok. Potřeba navýšení maximální míry podpory na 45% z uznatelných nákladů max. však na 1,8 2 mil. Kč na tunu snížených emisí amoniaku. Pro případnou podporu technologie praček vzduchu z OPŽP bude třeba vyčlenit částku ve výši cca 270 mil. Kč. Byl zpracován seznam vhodných zařízení pro uplatnění praček vzduchu na stájích chovů prasat a prasnic Stránka 39

6. POUŽITÉ ZDROJE 1. DOLEJŠ, J., TOUFAR, O., KNÍŽEK, J., ADAMEC, T.: Využití ionizace vzduchu v chovech hospodářských zvířat. Uplatněná certifikovaná metodika. Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2011. 25 s. ISBN 978-80-7403-090-1 2. SCHOLLEOVÁ, H.: Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 3. JELÍNEK, A. a kol.: Zpráva pro jednání technické pracovní skupiny (TPS) v Seville o nových snižujících technologiích ověřených v ČR pro intenzivní chovy hospodářských zvířat. Studie zpracovaná pro MZe. VÚZT, v.v.i., 2007. 25 s. 4. DĚDINA, M., JELÍNEK, A.: Prováděcí kodex správné zemědělské praxe ke snižujícícm technologiím pro předcházení a omezování emisí amoniaku. VÚZT, v.v.i. 2008, 39 s. ISBN 978-80-86884-43-1 5. Firemní materiály společnosti Big Dutchman. Dostupné on line 1.2.2012 na http://www.bigdutchman.de/en/pig/products/exhaust-air-treatment.html 6. DĚDINA, M., HOLUBOVÁ, L.: Stanovení kategorie zdroje znečišťování a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů. Metodický pokyn Odboru ochrany ovzduší MŽP. Věstník MŽP, 2011, roč. 21, č. 12, s. 17-30 ISSN 0862-9013 7. Zákon č. 264/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání v platném znění 8. Vyhláška č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech při chovu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb. 9. Směrnice Rady 2007/43/ES o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso 10. Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. 11. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), jež byla novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), 12. Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) v platném znění. 13. DLG (Deutsche Landwirtschafts- Gesellschaft German Agricultural Society). HelixX exhaust air cleanig system. DLG Test Report 5957. June 2011 14. Arnold, J.W., Boothe, D.H., Mitchell, B.W.: Use of Negative Air Ionization for Reducing Bacterial Pathogens and Spores on Stainless Steel Surfaces. 2004 Poultry Science Association. Dostupné online 2.2.2012 na http://japr.fass.org/content/13/2/200.full.pdf Stránka 40

7. PŘÍLOHA 1 POPIS POSUZOVANÝCH BAT TECHNOLOGIÍ Příloha 7 obsahuje zjednodušené popisy analyzovaných BAT technologií pro ustájení chovů drůbeže a prasat, uskladnění exkrementů a jejich aplikace na zemědělskou půdu, krmná opatření a BAT týkající se spotřeby vody a energií. 7.1. Intenzivní chov drůbeže 7.1.1. Technologie výživy Řízená výživa zvířat má za cíl přizpůsobit krmení požadavkům zvířat v jejich vývojových stupních tak, aby docházelo ke snížení vylučovaných živin v exkrementech. Krmná opatření zahrnují širokou škálu technik a postupů, jednotlivě nebo společně zaváděných, dosahujících nejvyššího snížení výstupu živin. Dále obsahují opatření týkajících se fázovaného výkrmu, připravených diet založených na využitelném a stravitelném obsahu živin, užití diet doplněných nízko proteinovými aminokyselinami a užití diet s nízkým obsahem fosforu, doplněných fytázou. Kromě toho využití krmiv s aditivy, popsaných v kapitole se může zvýšit využitelnost krmiva a tím zlepšit zadržení a snížení množství živin unikajících z exkrementů. Fázové krmení drůbeže U drůbeže byly vyvinuty různé krmné strategie usilující o správnou rovnováhu mezi energií a požadavky na aminokyseliny nebo o ovlivnění absorpce živin prostřednictvím zlepšeného průchodu krmiva trávicím traktem zvířat. Fázové krmení u nosnic je metoda krmení usilující o přizpůsobení Ca a P v různých produkčních etapách. Je požadován u stejné skupiny zvířat pozvolný přechod od jednoho krmení k jinému. U brojlerů může být fázové krmení rozděleno na tři fáze ve kterých brojleři vykazují v nutričních požadavcích viditelné změny. V každé fázi je cílem optimalizovat poměr konverze krmiva. Nepatrně omezený krmný režim v první fázi přináší efektivnější růst v dalších fázích. Bílkoviny a aminokyseliny musí být zkrmovány ve velkých a vyvážených množstvích. Ve druhé fázi se zvýší kapacita trávicí soustavy drůbeže, takže lze zkrmovat více krmiva s vyšším obsahem energie. Ve třetí fázi se opět sníží obsah bílkovin a aminokyselin, ale množství energie zůstává na původní hladině. Ve všech fázích zůstává rovnováha Ca-P stejná, ale celková koncentrace v krmivu se snižuje. V porovnání s brojlery potřebují krůty více krmiva. Jejich požadavky v různých produkčních fázích jsou stejné jako u brojlerů. Se zvyšujícím se věkem zvířat klesá potřeba bílkovin a aminokyselin, ale narůstá potřeba energie. Počet produkčních fází se může lišit. Např. v Holandsku se využívá 5 fázový systém, což představuje 5 různých krmiv, ale jsou známy i více fázové systémy a podle toho jsou přizpůsobovány všechny poměry. U krůt je forma ve které je krmivo zvířatům nabízeno ovlivněna poměrem konverze krmiva a růstem. Výsledky z nutričních opatření jsou dosahovány používáním kombinací zlepšených krmných charakteristik a různých krmných strategií. Bylo uvedeno, že fázovaným krmením brojlerů je možno snížit množství vyloučeného dusíku o 15 35 %. Trojfázové krmení 30-40 dní starých brojlerů přináší snížení vyloučeného dusíku o 3 % a fosfátů o 5 %. U vícefázového krmení jsou pak hodnoty u dusíku sníženy o 5 6 % a u P 2 O 5 o 7 8 %. Nejdůležitějším vlivem fázovaného krmení je snížení vylučovaných živin (N a P), což následně souvisí se snížením emisí z ustájení zvířat a externího Stránka 41

uskladnění exkrementů. Současně může být snížena spotřeba vody a tím i množství kejdy, ale žádné významné rozdíly mezi jednotlivými fázemi nebyly prokázány. Přídavky aminokyselin ke snížení obsahu bílkovin, diety obohacené aminokyselinami pro drůbež Principem je krmení zvířat příslušným množstvím základních aminokyselin zajišťujících optimální výkonnost při omezení nadbytku přijímaných bílkovin. Sestavení nízkoproteinové diety spočívá ve snížení obsahu vysoceproteinových krmiv, jako je sójová moučka, a obohacením o aminokyseliny. Komerčně vyráběné a registrované aminokyseliny jsou lysin (L - Lysin), methionin (DL - Methionin a obdobné), threonin (L - Threonin) a tryptophan (L -Tryptophan). Do budoucna budou pravděpodobně vyvíjeny další druhy aminokyselin, které usnadní další snižování obsahu bílkovin v krmivech. Snížení obsahu bílkovin v dietě o 1% přináší snížení vyloučeného dusíku o 10 % u nosnic a 5 10 % u brojlerů, krůt a další masné drůbeže. Nízkoproteinové diety jsou spojeny se snížením emisí amoniaku v ustájovacích prostorech. Při experimentu ve výkrmu brojlerů, snížení nezpracovaných bílkovin o 2% přineslo snížení emisí amoniaku o 24 %.Při poklesu bílkovin v krmivu o 3% bylo zjištěno snížení spotřeby vody o 8 %. BATem je využívání krmných strategií. Základem pro BAT je postupné používání odlišných diet (fázovaný výkrm) s nízkým obsahem nestravitelných bílkovin. Tyto diety je nutné podpořit příslušnými aminokyselinami dodávanými v krmivech a/nebo průmyslových aminokyselinách (lysin, methionin, threonin, tryptophan). V závislosti na druhu zvířat a začátku používání může být dosaženo snížení nezpracovaných bílkovin o 1-2% (10-20 g/kg krmiva). 7.1.2. BAT z hlediska emisí amoniaku do ovzduší z ustájení drůbeže Systém ustájení nosnic a kuřic v obohacených klecích Systém ustájení nosnic v obohacených klecích od 1. ledna 2012 nahradil konvenční klecové systémy. V evropských směrnicích byly ustanoveny některé minimální technologické požadavky požadavky na tyto systémy, spočívající ve vybavení těchto klecí bidýlkem, snůškovým hnízdem a lázní se sypkým materiálem. V závislosti na jednotlivých výrobcích, se technické provedení může lišit počtem zvířat umístěných v jedné kleci, snůškovým hnízdem, provedením lázně a celkovým uspořádáním klece. Obecně platí, že nosnice jsou chovány ve skupinách po 7-20 kusech (někdy až po 50 ks) v jedné kleci. Uspřádání klecí může dosahovat 3-8 ks v jedné etáži, klece jsou vyrobeny z ocelového drátu, horizontální čela z pletiva nebo prutů. Vybavení a krmení je srovnatelné s běžnými klecovými systémy. Odkliz trusu je zajištěn trusnými pásy buď s provzdušňováním nebo bez provzdušňování. Neklecové systémy ustájení nosnic a kuřic Neklecové systémy ustájení podporují přirozené etologické projevy ustájené drůbeže a jsou velmi příznivé z hlediska welfare. Z těchto důvodů se očekává jejich další rozšiřování do chovatelské praxe. Stránka 42

BATy uplatnitelné v podmínkách v ČR jsou: Systém ustájení na hluboké podestýlce (4.5.2.1.1). Voliérový systém (4.5.2.2). 4.5.2.1.1 a 4.5.2.1.2. Systém ustájení nosnic na hluboké podestýlce Jedná se o tepelně izolované haly pro chov drůbeže, se systémem nuceného větrání, s okny nebo bez oken. Drůbež je ustájena v mnohočetných skupinách od 2 do 10 tis. ks v jedné hale. Výměna vzduchu je zajištěna přirozeným větráním nebo užitím podtlakové ventilace. Minimálně jedna třetina betonové podlahy je pokryta podestýlkou (sekaná sláma, piliny nebo jiný sypký materiál) a zbylé dvě třetiny plochy podlahy jsou tvořeny rošty. Roštová plocha je pokryta dřevěnými nebo plastovými rošty a je vyvýšena oproti okolní plně ploše. Snůšková hnízda, automatické krmné a napájecí linky jsou umístěny v oblasti roštové podlahy, což umožňuje udržet podestýlku v suchém stavu. Pod rošty je trusný prostor, ve kterém je trus shromažďován po celou dobu snáškového cyklu (13-15 měsíců). Alternativou k tomuto řešení je sušení trusu v trusných prostorách pomocí ventilátorem přivedeného sušicího vzduchu. Tím dochází ke snížení emisí amoniaku. Automatické napájecí a krmné linky dodávajících krmivo a pitnou vodu do krmných žlabů, kapátkových a miskových napáječek jsou instalovány nad trusným prostor. Trus je na konci stanoveného výkrmového cyklu odklízen pomocí provzdušňovaného trusného pásu. Individuální nebo společná snůškové hnízda poskytují prostor pro snůšku vajec. Sběr vajec je prováděn ručně nebo automaticky. Je uplatňován systém řízené regulace osvětlení, kterým lze ovlivnit celkovou produkci vajec. 4.5.2.2. Voliérový systém (bidýlka) Ustájení drůbeže je realizováno ve stáji s tepelnou izolací a nuceným větráním. Stáje jsou buď bez oken nebo s okny kde je možný průnik denního světla a jsou vybaveny rovněž umělým osvětlením pro uplatnění programu osvitu. Drůbež má volně k dispozici celou plochu stáje, navíc může mít k dispozice rovněž přístup do venkovních prostor. Vnitřní prostor haly je rozdělen do funkčně odlišných prostor, určených pro krmení a napájení, odpočinek a spánek, pro broušení běháků a pro snášení vajec. Drůbež můře využívat několik úrovní, které dovolí v porovnání s běžně užívaným systémem na hluboké podestýlce, vyšší kapacitu ustájení. Trus je shromažďován a odklízen prostřednictvím trusných pásů do trusných skladovacích prostor. Podlaha je pokryta podestýlkou. Krmivo je automaticky pomocí krmných řetězů dopravováno do krmných linek, napájecí voda je rovněž automaticky přiváděna do kapátkových a šálkových napáječek. Individuální nebo skupinová snůšková hnízda mají automatický nebo ruční systém sběru vajec. Kapacita ustájení je přibližně 22 ks/m 2. Nejběžnější celkový počet kusů v jedné hale se pohybuje v rozmezí 2-20 tis. ks. Nevýhodou voliérového systému je vysoká prašnost, která vede k vysokým emisím a je příčinou mnoha zdravotních problémů ustájené drůbeže. Má také neblahé účinky na pracovní prostředí zaměstnanců. Stránka 43

Systémy ustájení kuřat chovaných na maso BAT uplatnitelný v podmínkách v ČR je: Izolovaná a nuceně větraná stáj s plně podestlanou podlahou, vybavená bezúkapovým napájecím systémem (VEA systém) (4.5.3). 4.5.3. Izolovaná a nuceně větraná stáj s plně podestlanou podlahou, vybavená bezúkapovým napájecím systémem (VEA systém) Nejběžnější stáje pro intenzivní odchov masných plemen drůbeže jsou tvořeny jednoduchou konstrukcí z betonu nebo ze dřeva, buď bezokenní s umělým osvětlením nebo s přirozeným osvitem, tepelně izolované a nuceně větrané. Konstrukce budovy může být také s otevřenými bočními stěnami (okna s žaluziovými zástěnami). Nucené podtlakové větrání je zajištěno ventilátory a klapkami pro přívod vzduchu. Vytápění stájí je zajištěno nejčastěji olejovými nebo plynových infrazářiči. Kuřata chovaná na maso jsou chována na hluboké podestýlce (sekaná sláma, piliny nebo řezaný papír) nastlané po celé ploše betonové podlahy. Podetýlka obohacená trusem je odklízena na konci každého výkrmového cyklu. Pro krmení a napájení se používají automatické, výškově nastavitelné krmné a napájecí linky (tubusová krmítka s krmným žlábkem na obvodu misky a kapátkové napáječky s podšálky k zachycení úniku vody). Ke krmení se používají fázová. Ustájovací kapacita kuřat chovaných na maso se nejčastěji pohybuje je mezi 18-24 ks/m 2. Ustájovací kapacita se rovněž udává i v kg živé váhy/m 2. Z hlediska welfare zvířat a minimalizace emisí amoniaku musí zůstat podestýlka suchá. Obsah sušiny u podestýlky a emise amoniaku závisí na napájecím systému, délce výkrmového období, ustájovací kapacitě a na provedení izolace podlahy. Nejúčinnější způsob jak snížit emise amoniaku ve stájových prostorách je předcházení rozlívání vody. Z těchto důvodů se využívají kapátkové napáječky nebo napáječky s podšálky. V tzv. VEA systému je největší pozornost věnována izolaci pláště budovy, napájecímu systému a používání dřevěných pilin nebo hoblin. Měření emisí amoniaku ovšem ukázalo, že jak tradiční systémy ustájení kuřat na maso i VEA systém dosahují shodných emisních úrovní. 7.1.3. BAT z hlediska spotřeby vody u drůbeže BATem je snížení spotřeby vody prováděním následujících opatření: čistit stáje a jejich vybavení pomocí vysokotlakých čističů po každém produkčním cyklu. Je potřebné najít správnou rovnováhu mezi čistotou stáje a co nejnižším spotřebovaným množstvím vody; provádět pravidelné nastavování napájecího zařízení tak, aby se zabránilo únikům; uchovávat záznamy o naměřené spotřebě vody; vyhledávat a opravovat úniky vody. Stránka 44

Snížení spotřeby vody je věcí zodpovědnosti a v prvé řadě personálu a vedení farmy. Snížení spotřeby napájecí vody pro zvířata ovšem není realizovatelné, neboť záleží použitém krmivu Umožnit chované drůbeži stálý přístup k vodě je dáno legislativou na ochranu zvířat. V principu se používají tři typy napájecích systémů: nízkotlaké nebo vysokotlaké kapátkové napáječky s odkapovými podšálky nebo žlábky a kruhové napáječky. 7.1.4. BAT z hlediska spotřeby energií BATem je snížení spotřeby energie zavedením správné zemědělské praxe, spočívající zejména ve způsobu provozu a údržby stájí a jejich vybavení. Ke snížení množství spotřeby energie na vytápění a větrání je potřeba provádět mnoho činností, které by se měly stát každodenní praxí. BATy pro snížení spotřeby energie při ustájení drůbeže jsou následující: Izolace budov v oblastech s nízkou venkovní teplotou (koeficient prostupu tepla vyšší než 0,4 W/m 2 / C). Optimalizace provedení větracího systému v každé stáji tak, aby umožňoval nastavení správné teploty a dosahoval v zimních měsících minimální úrovně větrání. Zabránění zvyšování odporu proudění vzduchu ve větracím systému pravidelnými inspekcemi a čištěním ventilátorů a rozvodných potrubí. Používání fluorescenčních svítidel, výběr závisí na faktorech jako jsou požadovaná regulovatelnost, typ patic a cena za elektrickou energii. 7.1.5. Skladování drůbežích exkrementů Nitrátová směrnice stanovila minimální požadavky na skladování exkrementů, s cílem poskytnout povrchovým a podzemním vodám ochranu před znečištěním a ve zvlášť vymezených zranitelných zónách stanovit speciální požadavky na skladování exkrementů. Tato opatření jsou ovšem platná i mimo uvedený zranitelných zón. BATem je uspořádání skladovacího zařízení pro drůbeží exkrementy tak, aby mělo dostatečnou kapacitu do dalšího zpracování nebo zapravení. Požadovaná kapacita závisí na klimatických podmínkách ve vztahu k období, kdy je aplikace do půdy možná. BATem je skladování suchého trusu ve skladovacích prostorách s nepropustnou podlahou a dostatečným větráním. Pro polní hnojiště je BATem umístění hromad mimo oblasti s citlivými receptory, jako jsou vodní zdroje nebo lidská obydlí. Mezi podmíněné BAT patří rovněž faremní zpracování drůbežích exkrementů. Podmínky, které určují zda-li se jedná o BAT jsou: dostupnost půdy, místní přebytek nebo nedostatek živin, technická podpora, tržní možnosti pro zelenou energii, místní nařízení a přítomnost snižujících technologií. Mezi podmíněné BAT patří externí sušící tunel s perforovanými trusnými pásy nebo anaerobní fermentace s bioplynovým zařízením s ošetřením plynných emisí ze spalování bioplynu. Stránka 45

7.1.6. Techniky pro zapravování drůbežích exkrementů Drůbeží exkrementy mají vysoký obsah dostupného dusíku, a proto je při rozmetání důležité jejich rovnoměrné rozložení. Z tohoto důvodu je rotační rozmetadlo nedostatečné. Mnohem účinnější jsou dvojúčelová rozmetadla. Žádné závěry o rozmetacích technikách, které by mohly být BATem ovšem nebyly doposud učiněny. Pro snížení emisí amoniaku při rozmetání drůbežího trusu není důležitým faktorem rozmetací technika, ale samotné zapravení do půdy. Zapravování na pastvinách není možné. BAT pro zapravování drůbežích exkrementů je jeho následné zaorání během 12 hodin. Zaorání může být prováděno pouze na orné půdě. S tím spojené snížení emisí amoniaku je okolo 90 %. Záleží ovšem i na místních geomorfologických podmínkách a složení půdy, tzn. uvedené informace slouží pouze jako ilustrační údaje o redukčním potenciálu. 7.2. Intenzivní chov prasat a prasnic 7.2.1. Technologie výživy Řízená výživa zvířat má za cíl přizpůsobit krmení požadavkům zvířat v jejich vývojových stupních tak, aby docházelo ke snížení vylučovaných živin v exkrementech. Krmná opatření zahrnují širokou škálu technik a postupů, jednotlivě nebo společně zaváděných, dosahujících nejvyššího snížení výstupu živin. Dále obsahují opatření týkajících se fázovaného výkrmu, připravených diet založených na využitelném a stravitelném obsahu živin, užití diet doplněných nízko proteinovými aminokyselinami a užití diet s nízkým obsahem fosforu, doplněných fytázou. Kromě toho využitím krmiv s aditivy se může zvýšit využitelnost krmiva a tím zlepšit zadržení a snížení množství živin unikajících z exkrementů. Jsou rovněž zkoumány další technologie, např. výkrm zvířat podle pohlaví nebo další snižování proteinů a fosforu. BATem je využívání krmných opatření. Základem pro BAT je postupné používání odlišných diet (fázovaný výkrm) s nízkým obsahem nestravitelných bílkovin. Tyto diety potřebují podporu pomocí aminokyselin dodávanými v přímo krmivech (lysin, methionin, threonin, tryptophan). V závislosti na kategorii prasat a začátku používání, může být dosaženo snížení nezpracovaných bílkovin o 2 3 % (20-30 g/kg krmiva). Pro omezení vylučování fosforu je základem využití zvířetem snadno dostupného anorganického fosforu nebo fytáza, zajišťující právě dostatečný přísun lehce dostupného fosforu. V závislosti na kategorii prasat a začátku používání fytázy v krmivu, může být dosaženo snížení obsahu fosforu o 0,03-0,07 % (0,3-0,7 g/kg krmiva). 7.2.2. BAT z hlediska emisí amoniaku do ovzduší z ustájení prasnic a prasat BAT pro snížení emisí amoniaku jsou založeny na následujících principech: Snížení povrchu kejdy, ze kterého emise unikají. Odkliz kejdy z prostoru ustájení do externích skladovacích prostor. Používání např. aerace kejdy. Chlazení povrchu kejdy. Změna fyzikálně chemických vlastností kejdy, jako je snížení ph. Používání ve stáji hladké a snadno omyvatelné materiály. Stránka 46

Systémy ustájení pro prasata a prasnice v kejdových systémech V současné době jsou zapuštěné a březí prasnice ustájeny buď individuálně nebo skupinově. Evropská legislativa o welfare prasat (91/630/EC), stanovující minimální požadavky na ochranu prasat, požaduje pro nová zařízení nebo zařízení rekonstruovaná od 1. 1. 2003 a pro všechna ostatní zařízení od 1. 1. 2013, chovat prasnice a selata ve skupinách. Systémy skupinového ustájení vyžadují odlišný systém krmení (např. elektronické krmítka pro prasnice) od systémů individuálního ustájení, stejně tak i provedení kotců, jež mohou ovlivnit chování prasnic (např. užití kaliště a lože). Skupinové systémy ustájení mají přibližně stejné množství emisí, pokud jsou používány podobné snižující technologie, jako systémy individuálního ustájení. Březí a kojící prasnice na porodnách jsou obvykle ustájeny v kotcích s roštovou podlahou s ocelovými nebo plastovými rošty. Ve většině případů jsou prasnice omezeny ve svém pohybu. Selata se volně pohybují okolo prasnice. Všechny stáje jsou vybaveny řízeným ventilačním systémem a vytápěnou plochou pro selata, jež je vytápěna po dobu prvních několika dnů života selat. Na porodnách, nejsou rozdíly mezi plně a částečně roštovými podlahami příliš zřetelné. V obou případech je kaliště na stejném místě. Snižující technologie se proto zaměřují převážně na úpravu kejdového kanálu. BATy uplatnitelné v podmínkách ČR jsou: Plně nebo částečně roštová podlaha s vakuovým systémem (4.6.1.1 a 4.6.1.6). Částečně roštová podlaha s redukovaným kejdovým kanálem (4.6.1.4 a 4.6.2.6). Systém s částečně roštovou podlahou a se shrnovačem (4.6.1.9, 4.6.2.7 a 4.6.2.4) Obecně je známo, že na betonových roštech vzniká větší množství emisí než roštech ocelových a plastových. V chovech prasat dosavadní údaje dokládají pouze 6 % rozdíl, v chovech prasnic zatím žádné takové údaje nejsou k dispozici. 4.6.1.1 a 4.6.1.6 Plně nebo částečně roštová podlaha s vakuovým systémem Pod plně nebo částečně roštovou podlahou jsou umístěny kejdové vany. Každá kejdová vana je vybavena odtoky, napojenými na centrální kanalizační systém. Kejda je vypuštěna otevřením ventilu v centrálním kejdovém potrubí. Vytvoří se nepatrné vakuum umožňující její odklizení. Kejdová vana může být vyprazdňována jednou nebo dvakrát do týdne, ale i po konci výkrmového turnusu v závislosti na její kapacitě. Dosažené snížení emisí amoniaku se pohybuje na úrovni cca 25% oproti referenční technologii. Systém je ovládán ručně, není zapotřebí další energie. Spotřeba vody je nižší než u částečně roštových a plných betonových podlah. 4.6.1.4 a 4.6.2.6 Částečně roštovaná podlaha s redukovaným kejdovým kanálem Emise amoniaku mohou být sníženy využitím principu zmenšené plochy povrchu exkrementů využitím užšího kejdového kanálu s maximální šířkou 0,60 m. Nad kejdovým kanálem jsou umístěny betonové nebo kovové rošty trojúhelníkového tvaru. Redukcí kejdového kanálu se docílí zmenšení plochy povrchu kejdy odkud jsou emitovány emise a jejich rychlý odtok do centrálních kejdových jímek. Emise NH 3 jsou nižší o 20 % - 40 % oproti referenčnímu systému. Stáje mohou mít přirozený nebo Stránka 47

nucený systém větrání. V oblastech s nízkými venkovními teplotami mohou být stáje vybaveny dodatečným vytápěním. 4.6.1.9, 4.6.2.7 a 4.6.2.4 Systém s částečně roštovou podlahou a se shrnovačem Stáj je rozdělena na dvě části. V jedné části jsou betonové rošty (kaliště) a druhá část je tvořena plnou betonovou podlahou (lože) vyspádovanou směrem ke kališti. Kejda je shromažďována v kejdovém kanálu pod rošty, odkud je pravidelně pomocí shrnovače odklízena do externí jímky. Moč může odtékat přímo do sběrného kanálku umístěném na dně kanálu. Zmenšení plochy povrchu kejdy a její pravidelný odkliz do externího jímky představují 40-50 % snížení emisí amoniaku oproti referenční technologii při jednodenní četnosti shrnování. Provoz shrnovačů ovšem vyžaduje vstup energie na jejich pohon. Frekvence shrnování kejdy byla jednou denně. Při použití ocelových roštů jsou hodnoty emisí amoniaku nižší, neboť dochází k rychlejšímu odtoku kejdy do kejdového kanálu. Systémy ustájení pro prasat a prasnic v systémech s podestýlkou Pro systémy s podestýlkou jsou uváděny velice různé údaje o emisním redukčním potenciálu, proto je potřeba získat další doplňující údaje. TWG se ovšem usnesla, že pokud je používána podestýlka, společně se správnou zemědělskou praxí, jako je zajištění dostatečného množství podestýlky, pravidelná výměna podestýlky, vhodné provedení podlahy v kotci a vytvoření funkčních ploch, pak může být zahrnuta jako BAT. Systém ustájení pouze s podestýlkou ovšem BAT není. 7.2.3. BAT z hlediska spotřeby vody u prasat a prasnic BATem je snížení spotřeby vody prováděním následujících opatření: čistění stájí a jejich technologického vybavení pomocí vysokotlakých čističů po každém produkčním cyklu. Oplachové vody vnikají do kejdového systému, takže je potřebné najít správnou rovnováhu mezi čistotou stáje a co nejnižším spotřebovaným množstvím vody. pravidelné nastavování napájecího zařízení tak, aby se zabránilo únikům vody uchovávání záznamů o naměřené spotřebě vody vyhledávání a opravování úniků vody Snížení spotřeby vody je věcí zodpovědnosti a v prvé řadě personálu a vedení farmy. Snížení spotřeby napájecí vody pro zvířata ovšem není realizovatelné, neboť záleží použitém krmivu Umožnit chované drůbeži stálý přístup k vodě je dáno legislativou na ochranu zvířat. V principu se používají tři typy napájecích systémů: ventilové napáječky nad korytem nebo miskou, vodní žlaby a hubicové napáječky. Stránka 48

7.2.4. BAT z hlediska spotřeby energií BATem je snížení spotřeby energie prováděním správné zemědělské praxe, začínající již u návrhu systému ustájení a způsobu provozu a údržby stájí a jejich vybavení. Ke snížení množství spotřeby energie na vytápění a větrání je potřeba provádět mnoho činností, které by se měly stát každodenní praxí. BATy pro snížení spotřeby energie při ustájení prasat a prasnic jsou následující: Využívání přirozeného větrání tam kde je to možné, což vyžaduje příslušné uspořádání stáje a prostorové plánování s ohledem na směr převládajících větrů, který zvýší proudění vzduchu ve stáji. Tohoto lze využít u nově plánovaných zařízení. Optimalizace provedení větracího systému v každé stáji tak, aby umožňoval nastavení správné teploty a dosahoval v zimních měsících minimální úrovně větrání. Zabránění zvyšování odporu proudění vzduchu ve větracím systému pravidelnými inspekcemi a čištěním ventilátorů a rozvodných potrubí Používání fluorescenčních svítidel, výběr závisí na faktorech jako jsou požadovaná regulovatelnost, typ patic a cena za elektrickou energii. 7.2.5. Skladování exkrementů prasnic a prasat Nitrátová směrnice stanovila minimální požadavky na skladování exkrementů, s cílem poskytnout povrchovým a podzemním vodám ochranu před znečištěním a ve zvlášť vymezených zranitelných zónách a stanovila speciální požadavky na skladování exkrementů. BATem je uspořádání skladovacího zařízení pro kejdu prasat tak, aby mělo dostatečnou kapacitu do dalšího zpracování nebo zapravení. Požadovaná kapacita závisí na klimatických podmínkách ve vztahu k období, kdy je aplikace do půdy možná. Např. kapacita skladovacího zařízení pro kejdu na farmě se středozemním klimatem musí umožnit 4-5 měsíční skladování, v atlantickém nebo kontinentálním klimatickém pásu 7-8 měsíční a 9-12 měsíční skladování v severských oblastech. Hromady hnoje BATem je provádění následujících opatření: Používání betonových podlah, se sběrným systémem a nádrží pro výluhy, pro fermentaci čerstvého hnoje prasat. Umístění hromad hnoje mimo oblasti s citlivými receptory, jako jsou vodní zdroje nebo lidská obydlí. Stránka 49

Nádrže na kejdu BATy pro skladování kejdy v betonových nebo ocelových zásobnících zahrnuje následující body: Stabilní nádrž schopná odolat možným mechanickým, tepelným a chemickým vlivům. Dno a stěny nádrže jsou nepropustné, ocel je chráněna proti korozi. Nádrž je každoročně vyprázdněna, zkontrolována a opravena. Na výstupním otvoru jsou použity zdvojené ventily. Kejda je míchána pouze těsně před vyprázdněním nádrže. Jako BAT je považováno zakrytí nádrží s kejdou, při využití následujících možností: Pevné víko, střecha nebo stanová konstrukce. Plovoucí pokrývka, jako je řezaná sláma, přírodní krusta, plachta, plovoucí fólie, rašelina, LECA nebo EPS. Všechny tyto použitelné pokrývky mají svá technická a provozní omezení, to znamená, že výběr, jaký typ zrovna použít je závislý případ od případu. Skladovací laguny Použití lagun pro skladování kejdy je stejně vhodné jako nádrže. Laguny musí mít konstrukci z nepropustných materiálů (jíl, plastové fólie), kontrolu úniku a prostředky pro jejich zakrytí. Jako BAT je zakrytí lagun, při využitím následujících možností: Plastové pokrývky. Plovoucí pokrývky, jako je řezaná sláma, LECA nebo přírodní krusta. Všechny tyto použitelné pokrývky mají svá technická a provozní omezení, to znamená, že výběr, jaký typ zrovna použít je závislý případ od případu. Mezi podmíněné BAT patří rovněž faremní zpracování exkrementů prasnic a prasat. Podmínky, které určují zda-li se jedná o BAT jsou: dostupnost půdy, místní přebytek nebo nedostatek živin, technická podpora, tržní možnosti pro zelenou energii, místní nařízení a přítomnost snižujících technologií. Mezi podmíněné BAT patří mechanická separace prasečí kejdy využitím uzavřených separačních systémů (např. odstředivky, tlakové šnekové separátory) k minimalizaci emisí amoniaku, aerobní nebo anaerobní fermentace s bioplynovým zařízením s ošetřením plynných emisí ze spalování bioplynu. 7.2.6. Zapravování exkrementů prasat a prasnic Emise amoniaku vzniklé při aplikaci exkrementů do půdy mohou být sníženy použitím vhodné aplikační techniky. Každá technika má svá omezení a není použitelná za všech okolností a na všechny typy půd. Technologie, která provádí injektáž kejdy do půdy dosahuje nejvyššího snížení emisí, ale i technika, která rozstřikuje kejdu na povrch půdy, následovaná okamžitým zapravením, může dosahovat stejného snížení emisí. To ovšem vyžaduje další náklady na energii a práci a lze ji použít pouze na orné půdě. Dosažené Stránka 50

úrovně snížení emisí jsou velmi závislé na místních podmínkách a slouží pouze jako ilustrace potenciálního snížení. BAT pro zapravování exkrementů by mohl být podmíněným BATem a jeho užívání závisí na mnoha okolnostech. Tab. 1 uvádí, které techniky jsou za určitých podmínek BAT. Pro zapravování pevné frakce kejdy nebyly navrženy žádné snižující techniky. Pro snížení emisí amoniaku při rozmetání hnoje není důležitým faktorem rozmetací technika, ale samotné zapravení do půdy. Zapravování na pastvinách není možné. Tabulka 1 BAT zapravování exkrementů BAT Snížení emisí Typ exkrementů Vlečené hadice Vlečené hadice 30% může být nižší, pokud je aplikováno na trávu vyšší než 10cm Typ půdy Použitelnost kejda Pastviny Svažitost (méně než 10% pro cisterny, méně než 20% pro systémy s rozvaděčem). Nepoužitelné pro kejdu viskózní nebo s vysokým obsahem slámy, je důležitý tvar a velikost pozemku 30% kejda Půdy s porostem nižším než 30cm Vlečené botky 40% kejda Hlavně pastviny Mělká injektáž (otevřená štěrbina) Hluboká injektáž (uzavřená štěrbina) Pásové rozmetání a zapravení během 4 hodin Pásové rozmetání a zapravení v co nejkratší době, ale nejvýše během 12 hodin Svažitost (méně než 10% pro cisterny, méně než 20% pro systémy s rozvaděčem). Nepoužitelné pro kejdu viskózní nebo s vysokým obsahem slámy, je důležitý tvar a velikost pozemku Svažitost (méně než 10% pro cisterny, méně než 20% pro systémy s rozvaděčem). Nepoužitelné pro kejdu viskózní nebo s vysokým obsahem slámy, je důležitý tvar a velikost pozemku, výška trávy menší než 8 cm. 60% kejda Pastviny Svažitost méně než 10% Nepoužitelné pro viskózní kejdu, významné omezení typem půdy a půdními podmínkami 80% kejda Hlavně pastviny a orná půda Svažitost méně než 10% Nepoužitelné pro viskózní kejdu, významné omezení typem půdy a půdními podmínkami 80% kejda Orná půda Pouze pro snadno oratelnou půdu Během: 4 hodin 80% 12 hodin 60-70% Pevný prasečí hnůj Orná půda Pouze pro snadno oratelnou půdu Stránka 51

8. PŘÍLOHA 2 VYHODNOCENÍ APLIKACE BAT V CHOVECH DRŮBEŽE A PRASAT V příloze 2 je ve formě xls. souborů provedeno vyhodnocení aplikace BAT pro jednotlivé provozovny chovů drůbeže a prasat. Stránka 52

Stránka 53