Neplodnost co víme a nevíme

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra PORODNÍ ASISTENCE Pavla Piňosová Neplodnost co víme a nevíme Bakalářská práce Vedoucí práce: Bc. Marie Švábová Brno 2009

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Brně dne 25. března 2009 Pavla Piňosová

Poděkování Ráda bych poděkovala Bc. Marii Švábové za odborné vedení mé bakalářské práce, za její laskavý přístup, cenné rady a poskytnutí informací při zpracování a také všem respondentkám a respondentům při vyplňování dotazníku.

OBSAH 1 ÚVOD 5 2 PRACOVNÍ CÍLE A HYPOTÉZY 7 2.1 Cíl bakalářské práce 7 2.2 Pracovní hypotézy 7 3 Definice neplodnosti 8 4 Ženská neplodnost 9 4.1 Reprodukční orgány ženy 9 4.2 Vyšetření u neplodnosti ženy 10 4.3 Příčiny ženské neplodnosti 12 4.4 Léčba ženské neplodnosti 14 5 Mužská neplodnost 15 5.1 Reprodukční orgány muže 15 5.2 Vyšetření u mužské neplodnosti 16 5.3 Příčiny mužské neplodnosti 18 5.4 Léčba mužské neplodnosti 20 6 Metody asistované reprodukce 22 7 Rizika asistované reprodukce 25 8 Financování asistované reprodukce 27 9 METODIKA PRÁCE 28 10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA 31 10.1 Vyhodnocení 31 10.2 Vyhodnocení hypotéz 57 11 DISKUZE 59 12 ZÁVĚR 61 13 RESUMÉ 63 Seznam pramenů a použité literatury 64 Seznam tabulek 66 Seznam grafů 67 Seznam příloh 68 Seznam zkratek 69

1 ÚVOD Jak strašný by byl svět, kdyby se nerodily ustavičně děti, jež s sebou přinášejí možnost dokonalosti a nevinnosti. (John Ruskin) Narození dítěte je v naší společnosti považováno za jednu z nejdůležitějších událostí, která naplňuje partnerský vztah a samotnými partnery je chápáno jako posílení společného soužití. Příchod miminka jim přináší velkou životní změnu, která může ovlivnit spokojenost obou partnerů. Je málo známým faktem, že člověk jako druh je jedním z nejméně plodných tvorů na zemi. Během menstruačního cyklu je pro otěhotnění k dispozici jen krátký čas, tento samotný fakt redukuje možnost početí na 25 % každý měsíc. Dokonce se odhaduje, že 10 % normálně plodných párů nemůže otěhotnět během jednoho roku snažení a u 5 % párů jsou to roky dva. Vědecký pokrok však v posledních třech desetiletích pomohl překonat potíže s plodností mnoha ženám a mužům. Manželství bez dětí je jako den bez slunce. (Walther von der Vegelweide) Dne 25. července roku 1978 se v Oldhamu v Anglii narodila Louise Joy Brownová, která přišla na svět jako první dítě ze zkumavky. Narozením tohoto dítěte začala nová kapitola v léčbě neplodnosti. V roce 1982 se narodilo první dítě ze zkumavky na pracovišti asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky v Brně. Toto pracoviště bylo na počátku 80. let společně s Ústavem histologie a embryologie prvním v zemích bývalého socialistického bloku, které začalo s programem fertilizace in vitro. Tato brněnská modifikace 5

IVF vycházející z improvizovaných podmínek byla za dva roky přenesena Aschem do literatury pod názvem GIFT (gametový intrafalopiální transfer) a o dalších několik let později uznána světovou prioritou. V roce 1984 porodila jedna žena v Kalifornii zdravé dítě, které vzniklo z vajíčka darovaného jinou ženou. Ve stejném roce se v Austrálii narodilo dítě ze zmrazeného embrya. V roce 1994 porodila dítě 64letá Italka při použití darovaného vajíčka a spermie jejího manžela. Celosvětově se díky umělému oplodnění každý rok narodí asi 100 000 dětí (www.watchtower.org). Problematika neplodnosti zajímá část široké veřejnosti, ale také mnoho odborníků a to nejen z řad lékařů. Bohužel se výše uvedené téma týkalo i mé rodiny, proto jsem se rozhodla na ně zpracovat svoji bakalářskou práci. 6

2 PRACOVNÍ CÍLE A HYPOTÉZY 2.1 Cíl bakalářské práce Cílem je porovnání přístupu a znalostí mužů a žen k otázce neplodnosti Zjištění informací o možnosti léčby neplodnosti Lidé s vyšším vzděláním budou mít lepší znalosti v problematice neplodnosti 2.2 Pracovní hypotézy Hypotéza číslo 1 Předpokládám, že v laické veřejnosti roste informovanost se stupněm vzdělání. Hypotéza číslo 2 Předpokládám, že ženy uvedou větší počet správných odpovědí, hlavně v otevřených otázkách, kde mohou odpovědět svými slovy, než muži. Hypotéza číslo 3 Předpokládám, že se větší informovanost prokáže u mužů a žen s dětmi. 7

3 Definice neplodnosti Neplodnost je definována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako stav, kdy partnerský pár není schopen počít dítě i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk po dobu minimálně jednoho roku. Ne všichni odborníci se shodují na faktu, že se problém lidské neplodnosti a snížené plodnosti zhoršuje. Zvyšuje se počet párů, které vyžadují léčbu neplodnosti. V současnosti se odhaduje, že problémy s plodností nově prožívají asi 2 miliony párů ročně (www.neplodnost.cz). Infertilita je stav, kdy žena otěhotní, ale není schopna donosit těhotenství a porodit životaschopný plod. Ženy s primární infertilitou opakovaně potrácí nebo předčasně porodí. Ženy se sekundární infertilitou porodí živý plod, ale dochází k opakovaným těhotenským ztrátám. Světová zdravotnická organizace dělí neplodnost do následujících kategorií: primární neplodnost naprostá absence početí i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk po dobu jednoho roku. Touto poruchou trpí asi 40 % párů (www.stopneplodnosti.cz); sekundární neplodnost v minulosti již k oplodnění došlo a těhotenství skončilo buď potratem nebo porodem zdravého dítěte, nyní za dobu delší než jeden rok nechráněného styku nedošlo k novému oplodnění. Touto poruchou trpí asi 60 % párů (www.stopneplodnosti.cz); idiopatická neplodnost neobjasněná, jedná se o absenci početí způsobenou faktory jako antikoncepce, snížená sexuální aktivita, nebo z neznámých příčin (CITTERBART, 2001; ŘEŽÁBEK, 1999); 8

4 Ženská neplodnost 4.1 Reprodukční orgány ženy Pohlavní ústrojí ženy (viz obrázek č. 1) je uloženo v podbřišku a chráněno pánevní kostí. Podle umístění v těle se dělí na zevní a vnitřní pohlavní orgány. Je důležité pro tvorbu pohlavních hormonů, pohlavních buněk (viz příloha 3) a pro vývoj plodu po oplození vajíčka. Zahrnuje vulvu, vaginu, dělohu, vejcovody a vaječníky. Vulva (zevní rodidla) zahrnuje velké a malé stydké pysky, klitoris, ústí pochvy a močové trubice a řadu drobných žlázek. Pochva (vagina) je trubicový svalový orgán vystlaný sliznicí. V horní části se do ní vyklenuje děložní hrdlo. Poševní stěna je elastická, slouží k pohlavnímu styku ženy. Při porodu umožní průchod novorozence. Vchod do pochvy je částečně kryt panenskou blánou (hymen), která se trhá prvním pohlavním stykem. U pohlavně dospělé ženy se v pochvě vyskytují bakterie (laktobacily), které vytvářejí kyselé prostředí chránící pohlavní orgány před infekcí. Děloha (uterus) je vnitřní pohlavní orgán ženy sloužící k uložení a dalšímu vývoji lidského zárodku. Leží v pánevní dutině, zepředu naléhá na močový měchýř, zezadu na konečník a tlusté střevo. Děloha se dělí na dvě hlavní části: hrdlo děložní a děložní tělo. Dolní část (hrdlo děložní) je v těhotenství uzavřena hlenovou zátkou. Stěna dělohy se skládá ze tří vrstev: sliznice (endometrium), hladká svalovina (myometrium) a zevní vrstva, tvořena částečně pobřišnicí a okolním vazivem obsahujícím vazy závěsného aparátu dělohy. Sliznice má odlišné vlastnosti a prodělává cyklické změny (menstruace). Je rozdělena na dvě vrstvy: zona basalis 0,5-1 mm tlustá vrstva sliznice, naléhá na svalovou vrstvu a zona functionalis se v pravidelných intervalech odlučuje a odtéká s menstruační krví. Porodní stahy děložních 9

svalů při porodu hrdlo otevřou do průměru 10 cm. Vejcovod (tuba uterina) párový trubicový orgán mezi vaječníky a dělohou. Tvořený hladkou svalovinou a sliznicí. Do vejcovodu se po ovulaci uvolňuje vajíčko a zde také dochází k jeho oplodnění spermií. Oplodněné vajíčko je činností svaloviny ve stěně vejcovodu přenášeno do dělohy, kde se uchytí a dále vyvíjí (viz příloha 4). Vaječník (ovarium) párová ženská pohlavní žláza, uložena v malé pánvi. Je místem, kde dozrávají pohlavní buňky ( vajíčka ) a kde se tvoří ženské pohlavní hormony (estrogeny a gestageny). Na jeho povrchu se vytváří drobné měchýřky vyplněné tekutinou folikuly. Jeden z nich vždy po menstruaci začne růst a v průběhu asi 12 dnů se zvětší stokrát. Ovulace nastává, když folikul praskne a tekutina spolu s ním vyteče do dutiny břišní. Vaječník se skládá ze dvou stavebně odlišných částí dřeň (substantia medullaris) tvořena řídkým vazivem, kterým probíhají velké cévy a nervy, kůra (substantia corticalis) tvořena masou buněčného vaziva a obsahuje také folikuly (ŘEŽÁBEK, 2008; HOLIBKOVÁ, 2004). 4.2 Vyšetření u neplodnosti ženy 4.2.1 Vyšetření ovulace Měření bazální teploty žena provádí sama ráno v klidu po probuzení vždy na stejném místě (pochva, konečník) a zaznamená do menstruačního kalendáře. Teplota stoupá ve druhé fázi menstruačního cyklu (lehce nad 37 C) vlivem vylučování hormonů gestagenů a svědčí pro proběhlou ovulaci. Funkční vaginální cytologie - vyšetření buněk poševního epitelu. Vzhled buněk se mění v závislosti na menstruačním cyklu, hodnotní se nativní (neobarvené) buňky. Vyšetření cervikálního hlenu hlen tvořený žlázkami v hrdle děložním. Jeho vlastnosti 10

se mění vlivem pohlavních hormonů. V první fázi menstruačního cyklu pod vlivem estrogenů je hojnější a na laboratorním sklíčku tvoří po zaschnutí obrazce připomínající kapradí. V druhé fázi cyklu se podílí na uzavření děložního hrdla. Z vlastností cervikálního hlenu lze usoudit na fázi cyklu a na hormonální činnosti. Progesteron ženský pohlavní hormon, tvoří se ve žlutém tělísku vaječníků a placentě. Podílí se na přípravě těhotenství a jeho udržení. Maximální hladiny v moči i plazmě jsou kolem 20. 22. dne menstruačního cyklu. Měření hladiny se provádí v polovině luteální (druhé) fáze cyklu 5 až 10 dní před očekávanou menstruací. Odebere se vzorek krve. Hladina hormonu ukazuje zda ovulace proběhla či nikoliv. Ve srovnání s měřením bazální teploty je toto vyšetření rychlejší a spolehlivější. Funkční biopsie endometria vyšetření vzorku tkáně. Hodnotí účinek ovariálních steroidů na endometrium. Provádí se kolem 25. dne cyklu. Diagnostikuje nám anovulaci, retardaci sekreční fáze a luteální insuficienci. Genetické vyšetření sleduje zákonitosti a mechanismy dědičnosti. Provádí se u obou partnerů chromosomální aberace, geneticky podmíněné genealogické faktory (rodopis). Ultrazvukové vyšetření zvukové kmity o vysoké frekvenci prochází tkáněmi. Umožňuje posoudit tvar, velikost topografické vztahy orgánů malé pánve, hodnotí vývoj folikulů (folikulometrie), výšku endometria, aj. U posuzování ovulace se provádí ultrazvukové vyšetření vaječníků i děložní sliznice. Luteinizační hormon (dále LH) hormon předního laloku hypofýzy. Řídí činnost pohlavních žláz. U žen působí ve vaječnících na žluté tělísko (corpus luteum) a na tvorbu hormonů gestagenů. Měření hladiny LH je založeno na faktu, že bez vzestupu LH nedojde k ovulaci. Žena si tento test může provést sama pomocí speciálních testovacích proužků k vyšetření první ranní moči. Zbarvení proužku znamená, že dojde k ovulaci během 24-40 hodin (ULČOVÁ-GALLOVÁ, 2006; VENTRUBA, 2006; MARDEŠIĆ, 2004; ŘEŽÁBEK, 1999). 11

4.2.2 vyšetření průchodnosti vejcovodů Cílem vyšetření je zjistit, zda jsou vejcovody průchodné či nikoliv. Neprůchodnost je často způsobena pozánětlivými změnami a endometriózou (ložiska děložní sliznice mimo vlastní děložní sliznici). Toto vyšetření je možné provádět různými technikami: Laparoskopie endoskopické vyšetření, prováděné v celkové anestezii. Pomocí malého řezu v břišní stěně zavedeme do dutiny břišní laparoskop s velmi citlivou optikou, kterou lze snadno prohlédnout vnitřní pohlavní orgány, především vaječníky a vejcovody. Hysteroskopie endoskopické vyšetření dělohy speciální optikou při naplnění dělohy oxidem uhličitým. Umožňuje provést vizualizaci děložní dutiny, zhodnotit její tvar a stav endometria. Často se provádí současně s laparoskopií. Hysterosalpingografie rentgenové kontrastní vyšetření dělohy a vejcovodů. Posuzuje reliéf děložního hrdla, dutiny děložní a vejcovodů, naplněných kontrastní látkou za vzniku rentgenového snímku, sleduje průchodnost vejcovodů (ŘEŽÁBEK, 2004; MARTIUS, 1997). 4.3 Příčiny neplodnosti ženy Ženská neplodnost má řadu příčin. Některé mohou být léčeny a vyléčeny, jiné způsobují neodstranitelnou neplodnost žen, tj. absolutní sterilitu. Většinou se jedná o kombinaci více vlivů. Na stranu ženy připadá 40 % z celkového počtu příčin. Nepravidelná menstruace, do které je zahrnuta i nepravidelná ovulace zralých vajíček z vaječníků, mají často příčinu v poruše vylučování pohlavních hormonů podvěskem mozkovým, hypofýzou, poruchou řídících center v mozku, vrozených chorob, případně tumorem. 12

Poruchy ovulace mívají příčinu v překážkách a problémech v pánevní oblasti, neprůchodnost vejcovodů, cysty na vaječnících, fibroidy v děloze. Překážky bývají důsledkem břišních operací, předchozích potratů nebo porodů. Poruchy vejcovodů způsobují zásahy, jako jsou mimoděložní těhotenství, srůsty po operaci, zánětlivá onemocnění pánevní oblasti. Endometrióza je patologický stav, kdy se endometrium vyskytuje mimo dutinu děložní. Projevuje se bolestivou menstruací, dlouhodobými bolestmi v podbřišku, bolestmi při pohlavním styku a někdy i přítomností krve v moči. Nejčastěji postihuje ženy v jejich reprodukčním věku, vyskytuje se u 20-50 % neplodných žen a u 50 % žen, které trpí tzv. pánevní bolestí. Endometrióza se dělí dle umístění na endometriózu peritoneální (výskyt ložisek na pobřišnici), endometriózu ovariální (výskyt ložisek na vaječníku), endometriózu rektovaginálního septa (výskyt v přepážce mezi pochvou a konečníkem) a na adenomyózu (výskyt ložisek uvnitř svaloviny děložní). Onemocnění pohlavních orgánů žen často způsobují neléčené chronické záněty. Řadíme mezi ně záněty děložního hrdla a děložního těla. Nejčastěji jsou způsobené bakteriemi včetně infekce kapavkou. Záněty se rozšíří ascendentně na vejcovody a vaječníky s projevy, jako jsou výtoky, bolesti, poruchy menstruace, zvýšené teploty a sexuální obtíže. Neplodnost u žen způsobují také různé choroby diabetes melitus, změny na štítné žláze, nemoci močových cest, srdeční choroby, nádorová onemocnění, některé sexuálně přenosné choroby a závislost na lécích. Dočasnou neplodnost může způsobit vysazení antikoncepce, díky níž dochází k ovulaci nějaký čas nepravidelně, zpravidla se však tento stav sám upraví. Další příčinou je životní prostředí, pokud žena pracuje s chemickými látkami, především s olovem, arsenem, popřípadě pokud je vystavena nadměrné expozici radiace. Protilátky ženy mohou imobilizovat sperma partnera. Příčinou poruch ovulace je také prudké zhubnutí v důsledku anorexie. K trvalé neplodnosti vede menopauza (DOHERTY, 2006; ULČOVÁ- GALLOVÁ, 2006; ŘEŽÁBEK, 2004; CIBULA, 2002; KVASIL, 1987). 13

4.4 Léčba ženské neplodnosti Existují dva hlavní směry, kterými se ubírá odstraňování příčin ženské neplodnosti. Jedním z nich je aktivní přístup ženy samé, který lze využít v případě, že neschopnost početí spočívá v příčinách jí ovlivnitelných. Početí se pak musí načasovat na dobu ovulace a partner bude dodržovat několikadenní sexuální abstinenci k produkci dostatečného množství životaschopných spermií. Druhým je léčba ženské neplodnosti lékařem spočívající v úpravě nepravidelné ovulace zralých vajíček a tím i menstruačních cyklů. Pokud je neplodnost způsobená poruchou sníženého vylučování pohlavních hormonů hypofýzou a podvěskem mozkovým, snažíme se dosáhnout toho, aby vylučovala estrogen a vaječníky mohly produkovat vajíčka. Při selhání léčby se vaječníky stimulují hormonálními injekcemi. Poruchy ovulace způsobené překážkami v pánevní oblasti se odstraňují chirurgicky s opětovnou podporou hormonálními léky. Nevýhodou hormonální léčby je zvýšené rizika vícečetného těhotenství. Dá se tomu předejít infuzí hormonální pumpou pouze jednoho vaječníku, kdy se pod kůži na paži zavede cévka, kterou se nepřetržitě uvolňuje malé množství hormonu, což nahrazuje přirozené uvolňování hormonu z mozku, jako tomu je u ovulujících žen. Antibiotiky se léčí v dutině pánevní zánětlivá onemocnění orgánů, je však potřeba léčit souběžně oba partnery, stejně jako u pohlavních nemocí, které jsou velmi závažnou překážkou v otěhotnění. Jejich léčba je problematická, většinou poškodí organismus a některá jsou dokonce smrtelná. Proto je nejvhodnější léčbou jejich prevence. Komplikovaná léčba je také v případě, pokud ustane menstruace v důsledku mentální anorexie či bulimie. Neplodnost s psychickým pozadím je tehdy, když se žena upne na nemožnost oplodnění, aniž by u ní byl zdravotní problém. Pokud se odstraní bloky v jejím podvědomí, dojde snadno k úspěšnému početí, bez zásahu gynekologa. U chemických látek v krvi nebo expozicí radiací je nutné využít alternativních medicínských postupů, jakými jsou homeopatie, akupunktura, fytoterapie a jiné. Umělé oplodnění je jedinou možností u žen, které mají protilátky na spermie partnera (ULČOVÁ GALLOVÁ, 2006; ŘEŽÁBEK, 2004; MACKŮ, 1996). 14

5 Mužská neplodnost Na stranu muže připadá asi 40 50 % příčin neplodnosti. Průměrný počet mužských pohlavních buněk (spermií) v populaci klesl za posledních 50 let o 50 % (www.fertilita.com). Nízký počet spermií je příčinou malé hladiny testosteronu (hormon stimulující varlata k tvorbě semene). Faktory, které velmi negativně ovlivňují hladinu testosteronu jsou kouření, alkohol, drogy, stres, výživa a špatný životní styl. 5.1 Reprodukční orgány muže Pohlavní ústrojí muže (viz obrázek č. 2) slouží k rozmnožování (reprodukci). Je tvořeno párovými pohlavními žlázami (gonády), v nichž vznikají pohlavní buňky (gamety) a pohlavní hormony. Zahrnuje penis, prostatu, semenné váčky, chámovody, močovou trubici, varlata a nadvarlata. Penis (pyj) mužský pohlavní úd, sloužící k pohlavnímu styku a močení. Tvořen houbovitými (kavernózními) tělesy, které se mohou naplnit krví a způsobit erekci. Vnitřkem (spongiózním tělesem) prochází močová trubice. Na konci je patrné rozšíření (žalud glans), které překrývá předkožka (prepucium). Prostata předstojná žláza obepíná počátek močové trubice pod močovým měchýřem. Je tvořena drobnými žlázkami, které ústí spolu s chámovodem a semennými váčky do močové trubice. Produkuje sekret, který se vylučuje při ejakulaci a obsahuje látky nutné pro činnost spermií. Semenné váčky (vesicula seminales) vnitřní párové pohlavní orgány umístěné na zadní straně močového měchýře. Ústí do močové trubice v místě jejího průchodu prostatou. Jejich 15

výměšek tvoří cca nutné pro pohyb a životnost spermií. 60 % semene (spermatu), vylučovaného při ejakulaci. Obsahuje látky Chámovod (ductus deferens) trubicový orgán s hladkou svalovinou vedoucí od nadvarlete tříselním kanálem k prostatě a ústící do močové trubice. Slouží k přenosu spermií při ejakulaci. Spermie se během průchodu mísí se sekrety ze žláz ústících do chámovodu, mezi které patří semenný váček, Cowperova žláza a prostata. Močová trubice (uretra) nepárový orgán, vedoucí moč z močového měchýře ven z těla. Její délka je 15 25 cm, prochází prostatou a pohlavním údem a slouží i k přenosu semene při pohlavním aktu. Varlata (testes) párová mužská pohlavní žláza, uložená v šourku (scrotum), což je nutné pro správnou tvorbu spermií. Sestupují do šourku tříselným kanálem během vývoje plodu. Produkují mužský pohlavní hormon testosteron, produkován Leydigovými buňkami. Nadvarlata (epididymis) párový orgán, přiléhající v šourku k varleti. Slouží jako zásobárna dozrálých spermií, které jsou vypuzeny při ejakulaci. Vzniká zde hlenovitý sekret ovlivňující funkci spermií (DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). 5.2 Vyšetření u neplodnosti muže Anamnéza součást vyšetření, při němž se lékař dotazuje na trvání infertility (neplodnosti), předchozí těhotenství partnerky, metody antikoncepce, frekvence sexuálního styku a časování styku podle ovulačního cyklu. Zjištění údajů o erektilních funkcích a údaje týkající se descensu varlat. Velmi důležitá je anamnéza operačních výkonů operace v pánvi a retroperitoneu, operace inguinálních hernií, prodělané infekce urogenitálu a pohlavně přenosné onemocnění. Anamnézu je nutno ukončit dotazem na fertilní stav partnerky a vyšetření, která byla provedena gynekologem (ŘEŽÁBEK, 2008; KUBÍČEK, 1996). 16

Laboratorní vyšetření - základem je vyšetření spermiogramu. Zpracovává se čerstvé sperma. Před odběrem muž abstinuje po dobu tří dnů. Odběr vzorku se provádí masturbací do sterilní širokohrdlé sklenice. Vzorek musí být vyšetřen do dvou hodin. Měřenými faktory je objem ejakulátu po zkapalnění (30 minut), barva, viskozita, ph a koncentrace spermií pomocí Neubauerovy komůrky. Pro zhodnocení pohyblivosti spermií se stanovují dva hlavní faktory kvalita motility (pohybu) a procento pohyblivých spermií. Sperma se vyšetřuje pod mikroskopem a hodnotí se čísly 0-4, kdy hodnota 0 představuje nepohyblivé spermie a hodnota 4 vysokou rychlost a přímý směr. Vzhled spermií se hodnotí na barevných preparátech a spermie se dělí do osmi tříd dle počtu bičíků, tvaru a velikosti hlavičky (viz příloha 7), (ŘEŽÁBEK, 2008; DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). Fyzikální vyšetření zaměřená na abnormalitu, související s infertilitou. Celkové vyšetření, klinický stav a měříní biometrických hodnot (hmotnost, výška, tělesný tuk, ). Vyšetření genitálu, měření rozměrů varlat a palpační kontrola nadvarlat (DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). Speciální diagnostické metody k identifikaci varikokél. Dříve se užívala invazivní venografie spojená s rentgenovou zátěží, nyní je nahrazena neinvazivním ultrasonografickým vyšetřením skróta vysokofrekvenční sondou (KUBÍČEK, 1996). Koncentrace fruktózy prokazuje při svém snížení (0 120 mg/dl) zánět semenných váčků. Přítomnost sexuálně přenosných infekčních chorob sleduje bakteriologické vyšetření (DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). Hormonální vyšetření je stanovení sérových hladin FSH, LH, prolaktinu, testosteronu, estradiolu, progesteronu, kortizonu, T4 (tyroxinu) a ShBG (sex hormon binding globulinu), (DOHERTY, 2006). Chromozomální vyšetření u mužů s vysokým FSH, malými varlaty a azoospermií (absence spermií ve spermatu), (KUBÍČEK, 1996). 17

Biopsie se provádí po dvou nálezech azoospermií v ejakulátu, vzorek tkáně se ukládá do Bouinova, Zenkerova či Conroyova roztoku, nikoliv do formalínu (poškodí stavbu semenných kanálků), (DOHERTY, 2006). Vazografie nástřik kontrastní látky směrem k penisu. Preferuje se injikovat kontrast tenkou kanylou, dobré znázornění poskytne nástřik 3 5 ml kontrastní látky (KUBÍČEK, 1996). Ultrasonografie neinvazivní metoda. Přispívá k diagnostice subklinických varikokél a ke zjištění i malého množství tekutiny v obalech varlat. Informuje o semenných váčcích, prostatě a vývodních pohlavních cestách (ŘEŽÁBEK, 2008; KUBÍČEK, 1996). 5.3 Příčiny neplodnosti muže 5.3.1 Pretestikulární příčiny Onemocnění hypotalamu: Kallmannův syndrom (izolovaný deficit gonadotropinů) objevuje se zřídka, může být v kombinaci s anosmií (ztráta čichu) a kongenitální (vrozená) hluchotou, rozštěpovými vadami, renálním postižením a barvoslepostí. Izolovaný deficit LH (luteinizační hormon) charakterizován velkými varlaty a ejakulátem obsahujícím málo spermií. Postižení často trpí gynekomastií (vývin poprsí u mužů). Izolovaný deficit FSH (folikuly stimulující hormon) vzácný, varlata jsou normální velikosti a v normě je i hladina LH a testosteronu, spermiogram však vykazuje těžkou oligospermii (snížené množství spermií) až jejich nepřítomnost azoospermii (ŘEŽÁBEK, 2008; DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). 18

Onemocnění hypofýzy: důsledkem postižení tumorem, infarktem či iatrogenním (způsobená lékařem) zásahem. Pokud se objeví před pubertou, dochází k růstové retardaci. Varlata změknou, zmenší se a klesají hodnoty růstového hormonu, TSH (tyreoideu stimulující hormon) a kortikosteroidů (CLARK, 2006; KUBÍČEK, 1996). Hyperprolaktinémie nadměrná hladina sérového prolaktinu, způsobí reprodukční i sexuální dysfunkci. Jako hlavní příznak se uvádí nízké sérové hladiny testosteronu se sníženými či normálními hodnotami gonadotropinů (CLARK, 2006; DOHERTY, 2006). Hemochromatóza dědičné onemocnění charakteristické nadměrným vstřebáváním železa z trávícího traktu a jeho následným ukládáním v různých orgánech (játra, slinivka břišní, kůže, pohlavní žlázy a srdeční svalovina). Hypogonadismus (nedostatečná funkce mužských pohlavních žláz) může být buď primární, při depozitech železa ve varlatech, nebo sekundární, jenž nastává při ukládání v játrech (DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). 5.3.2 Testikulární příčiny Chromozomální abnormality: Klinefelterův syndrom onemocnění způsobeno přítomností nadbytečného chromozómu X u muže, karyotyp 47 XXY a vyskytuje se asi u 1:1500 mužů. Charakteristická jsou malá, tuhá varlata s opožděným sexuálním zráním, azoospermií a gynekomastií. Mužský Turnerův syndrom 47 XYY je protějškem Noonanova syndromu s charakteristickou krátkou postavou, blanitým krkem a nízko posazenýma ušima. Většina mužů má porušenou spermiogenezi, infertilita bez možnosti léčby. Myotonická dystrofie opoždění svalové relaxace po iniciální kontrakci. Hlavním příznakem zkalení čočky, frontální slepota a testikulární atrofie (ŘEŽÁBEK, 2008; DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996; MACKŮ, 1996). Radiace může poškodit zárodečné buňky, rezistentní jsou Leydigovy buňky. Expozice by neměla být vyšší než 600 Gy, jinak způsobí trvalé poškození. 19

Léky ovlivňující zárodečné buňky, některé mohou tlumit spermiogenezi, snižovat hladinu testosteronu a ovlivnit funkci varlat. Varikokéla nejčastější příčina mužské neplodnosti. Vzniká při nedostatečném krevním zásobením varlat, při roztržení žilní pleteně v semenném provazci. Ve varleti dochází ke zvýšení teploty asi o 0,6 0,8 stupně Celsia, což je nepříznivé pro správné zraní spermií (DOHERTY, 2006; DVOŘÁK, 1996; KUBÍČEK, 1996). 5.3.2 Postretikulární příčiny Mezi tyto příčiny patří postižení transportu spermií, postižení motility (pohybu) a funkce spermií. Vyšší výskyt absencí reprodukčních vývodných cest mají muži s cystickou fibrózou. U mužů starších 35 let může bakteriální infekce akutně či chronicky postihnout nadvarle s následným jizvením a obstrukcí. Zatímco u mužů mladších je to infekce Chlamydia trachomatis. Kartagenerův syndrom se skládá z chronické sinusitidy, bronchiektazií, situs inversus (obrácená poloha útrob) a imotilních spermií. Špatná je pohyblivost, ale spermií je dostatek. Spermie jsou schopny oplození při odebrání metodami MESA a TESA. Impotence a snížené libido jsou také příčinami reprodukčního selhání díky možnému odrážení nízké hladiny sérového testosteronu (ŘEŽÁBEK, 2008; CRHA, 2002; VENTRUBA, 1997; KUBÍČEK, 1996). 5.4 Léčba mužské neplodnosti: Varikokélektomie - u neplodnosti muže je nejčastějším operačním výkonem, po němž se zlepšuje spermiogram a šance na koncepci se zdvojnásobuje. Provádí se z retroperitoneálního, inguinálního, skrotálního přístupu nebo laparoskopicky. 20

Vazovazostomie se provádí mikrochirurgickou technikou. Epididymovazostomie mikrochirurgický výkon umožňující přímou mikrotubulární anastomózu. Intrauterinní inseminace (IUI) při cervikálním faktoru sterility. Pokud je cervikální hlen v období ovulace viskózní nebo pro spermie nepropustný, pak může obejití tohoto faktoru vést k fertilizaci. Intraplazmatická injekce spermií (ICSI) se používá s technikou IVF. Jejím principem je zavedení jedné vybrané spermie pomocí speciální jehly (tenčí než lidský vlas) do vybraného vajíčka. Aby se nezničila vnitřní struktura vajíčka, musí být použitá spermie znehybněná. Mikroepididymální aspirace spermií (MESA) spočívá v odebrání malého množství semene z nadvarlat. V kombinaci s kryoprezervací aspirovaných spermií je metodou odběrů u pacientů s diagnózou obstrukce. Úspěch závisí na kvalitě testikulárních funkcí a průchodnosti alespoň proximální části epididymálních tubulů. Testikulární aspirace spermií (TESA) chirurgická metoda k získání spermií ze semenotvorných kanálků varlete. Je vhodnou metodou u pacientů s azoospermií, u nichž je podezření na testikulární selhání. Perkutánní epididymální aspirace spermií (PESA) vyhrazena pro pacienty s nerekonstruovatelnou obstrukční azoospermií. In vitro fertilizace (IVF), mimotělní oplodnění je nejčastěji užívaná metoda asistované reprodukce, při níž je vajíčko oplozeno mimo organismus ženy (ŘEŽÁBEK, 2008; MARDEŠIĆ, 2004; CRHA, 2002; CHOVANEC, 2000). 21

6 Metody asistované reprodukce Intrauterinní inseminace (IUI) zavedení spermií do dutiny děložní. Patří mezi základní metody, kdy je sperma partnera či dárce před inseminací speciálně upraveno. Spermie jsou odděleny od seminární tekutiny a pomocí tenkého ohebného katétru přeneseny do děložní dutiny. Žena před inseminací podstoupí stimulaci vaječníků a ovulace je následně indukována pomocí HCG (choriový gonadotropin). Inseminace je provedena v den předpokládané ovulace. Úspěšnost této metody je 10-15 % na cyklus (www.neplodnost.cz). Podmínkou u ženy je alespoň jeden průchodný vejcovod (ŘEŽÁBEK, 2008; ŘEŽÁBEK, 1999; KUBÍČEK, 1996). In vitro fertilizace (IVF mimotělní oplodnění) a embryotransfer (ET přenos zárodku do dělohy) Oplodnění vajíčka získaného ze zralého folikulu ženy spermiemi partnera na mělké skleněné mističce ve speciálním živném roztoku, uložené v termostatu. Dělení je mikroskopicky sledováno a ve stadiu 2 8 blastomer vpraveno do děložní dutiny ženy. Doporučeno je přenášet současně maximálně tři embrya a zbytek zamrazit pro případné použití v budoucnosti či k dárcovství. Vlastní přenos embryí je prováděn tenkou kanylou přes hrdlo děložní jako ambulantní výkon. U ženy se kontroluje hladina hormonů (choriové gonadotropiny), (DOHERTY, 2006; ŘEŽÁBEK, 1999). Intracytoplasmatická injekce spermií (ICSI) Výkon prováděný pod mikroskopem pomocí dvou nástrojů vyrobených ze skla, a to držící pipety a jehly na vpíchnutí spermie. Vpravena je pouze jediná spermie do cytoplazmy vajíčka. Příprava spermií spočívá v centrifugaci a promývání, poté je pipeta vložena do takto upravených spermií a nechá se v roztoku asi hodinu. Speciálně vytaženou mikropipetou určenou k mikromanipulování se odsaje kapka, z níž pod mikroskopem embryolog vybírá jedinou spermii. Jehlou propíchne obal vajíčka a obsažená spermie je poté do vajíčka vsunuta. Mikroinjekce je vhodná, pokud v předcházejícím cyklu nedošlo i přes odběr vajíčka a dostatečnou kvalitu spermií k oplození. Poprvé byla ICSI úspěšně použita v roce 1992 a pomáhá řešit hlavně mužskou neplodnost 22

(www.lekari-online.cz). Výhodou pro muže je početí biologicky vlastního potomka (viz příloha 5), (DOHERTY, 2006; KUBÍČEK, 1996). Kryokonzervace (KET) zmrazení embryí, používané při vyšším počtu kvalitních embryí, nutnosti odložení transferu (vysoké riziko rozvoje hyperstimulačního syndromu po stimulaci vaječníků před IVF), přítomnost polypu v endometriu, nízká sliznice děložní, akutní onemocnění pacientky, v programu dárcovství a uchování embryí před radioterapií, chemoterapií při nádorových onemocnění ženy. Embrya jsou uchována v kryoprotektivním roztoku, který brání jejich poškození. Z původně zmražených embryí je možno přenášet přibližně 75-80 %. Po rozmražení jsou vybrána ta, která se nejlépe vyvíjejí, nejčastěji ve 2 4 buněčném stadiu. Úspěšnost oplození je o něco nižší než po přenosu čerstvých embryí. Riziko vícečetného těhotenství je také nižší (viz příloha 6), (CRHA, 2002; KUBÍČEK, 1996). Asistovaný hatching (AH) metoda spočívající v laserovém otevření obalu embrya. Pacientce jej doporučuje embryolog v případě opticky silnějšího obalu embrya. Indikací je věk nad 35 let, opakované nedosažení těhotenství po transferu kvalitních embryí nebo zvýšená hladina FSH. Ideálním obdobím pro asistovaný hatching je 3. den po oplození, kdy je embryo zhruba šestibuněčné. Ženě před transferem jsou ordinována antibiotika jako prevence infekce. Cílem této mikromanipulační techniky je zvýšit úspěšnost uchycení embryí v děloze (viz příloha 5), (ULČOVÁ-GALLOVÁ, 2006; KUBÍČEK, 1996). MESA mikrochirurgická epidermální aspirace spermií pomocí mikropipety. Nasaje se tekutina vyskytující se v tubulech v nadvarleti a hodnotí se v ní množství a kvalita spermií. Tento zákrok je prováděn v celkové anestézii a je důležité, aby odebraná tekutina nebyla kontaminována krevními buňkami, které by ji mohly znehodnotit. Úspěšnost je velmi podobná metodě ICSI, pohybuje se mezi 20-35 % (www.lekari-online.cz). TESA testikulární extrakce spermatické tkáně, při níž jsou vyjmuty z šourku mléčně bílé kanálky obsahující spermie nebo jejich vývojové stadia. V laboratoři se hodnotí kvalita, množství a vývojový stupeň spermií. Zákrok je proveden v celkové anestézii. Po výkonu lékař provede futuru varlete vstřebatelnými stehy. Příprava je stejná jako při MESA. Výhodou je získání maximálního počtu spermií při minimálním poškození tkáně varlat (CRHA, 2002; VENTRUBA, 1997). Transfer zygoty do vejcovodu (ZIFT) přenos oplodněných vajíček do vejcovodu, který 23

se provádí 24 hodin po odběru. Zákrok se provádí malou incizí v břišní stěně a je vhodnější pro starší ženy (MACKŮ, 1996). Transfer gamet do vejcovodu (GIFT) alternativní metoda IVF, avšak nedochází k tzv. oplodnění ve zkumavce, ale v přirozeném prostředí vejcovodu. Laparoskopicky nebo transvaginálně pomocí katetru se přenesou společně vajíčka i spermie do vejcovodu. Tato metoda je vhodná pro dvojice s idiopatickou (neobjasněnou) neplodností nebo při 1. stupni endometriozy, kdy jsou vejcovody v pořádku (DOHERTY, 2006; MACKŮ, 1996). 24

7 Rizika AR Ovariální Hyperstimulační syndrom (OHSS) bouřlivá reakce vaječníků na hormonální stimulaci. Prevencí je monitorování hormonálních hladin v průběhu stimulace, individuální úprava dávkování hormonálních preparátů a pravidelná ultrazvuková kontrola vaječníků. OHSS je provázen bolestmi v podbřišku, zvětšením vaječníků, nevolností a zvýšenou propustností cévní stěny s kolekcí tekutiny v dutině břišní. Objektivně se projeví zvětšením obvodu břicha a snížením objemu vyloučené moči. Krátkodobá hospitalizace je nutná při vystupňovaných potížích. Při podezření na tuto nadměrnou reakci vaječníků se vzniklá embrya zmrazí a transplantují až po odeznění OHSS (během několika dnů až týdnů). Tato reakce se vyskytuje asi u 2-5 % případů (www.fertilizace.cz) a vyšší riziko mají mladé ženy s poruchami ovulace či s polycystickými vaječníky. Vícečetné těhotenství pro člověka není přirozené a je provázeno větším množstvím komplikací týkajících se matky i plodů. Zkracuje se délka trvání těhotenství a zvyšuje se riziko předčasného porodu. Nejčastější příčinou vícečetného těhotenství je přenos většího počtu embryí do dělohy, vzácnější je rozdělení jednoho embrya při jeho dalším vývoji (jednovaječná dvojčata). Prevencí je proto transfer maximálně tří embryí do dělohy ženy. Dále pak možná redukce, což je výkon prováděný na konci prvního trimestru a snižuje počet vyvíjejících se plodů na požadované dva nebo jeden plod. Riziko ztráty celé gravidity nepřesahuje 5 % (www.fertilizace.cz). Mimoděložní těhotenství u pacientek s poškozenými vejcovody je riziko vyšší, proto je nutné vyšetření průchodnosti vejcovodů. Při nejasném nálezu je vhodná diagnostická laparoskopie (MACKŮ, 1996). Zánět pobřišnice po odběrů oocytů patří mezi vzácné komplikace vznikající možným přenosem infekce z pochvy do břišní dutiny při odběru vajíček transvaginální punkcí. Prevencí je krátkodobá aplikace antibiotik a přeléčení poševní infekce před IVF cyklem (MACKŮ, 1996). 25

Spontánní potraty nutná hormonální podpora v úvodu těhotenství a pravidelné ultrazvukové a hormonální kontroly z důvodu rizikového těhotenství po mimotělním oplodnění (MACKŮ, 1996). 26

8 Financování AR Zdravotní pojišťovny v České republice hradí pacientkám ve věku od 18 do 38 let + 364 dnů základní cyklus asistované reprodukce. Celkem má pacientka nárok na tři cykly mimotělního oplození s transferem embryí. Pojišťovny hradí léky na stimulaci, základní výkony, oplození oocytů a transfer embryí. 4. cyklus včetně léků pojišťovna hradí pokud v některém z prvních tří cyklů nedošlo k přenosu embryí do dělohy. Základní IVF cyklus s přenosem embryí stojí asi 26 000 Kč (liší se dle místa provedení). Výkony nehrazené pojišťovnou (viz příloha 9) 27

9 METODIKA PRÁCE Předpokládaná práce vznikla vyhodnocením dotazníku. Šetřenou skupinu tvořilo 100 dotazovaných, z nichž bylo 50 mužů a 50 žen. Sběr informací probíhal na různých pracovištích. Po podání žádosti Umožnění dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou diplomovou (odbornou) prací (viz příloha č.9) a schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči probíhal ve Fakultní nemocnici Brno, Obilní trh na oddělení reprodukční gynekologie a v Mateřské a Základní škole v Křenovicích. Dotazníky jsem rozdávala osobně, po vyplnění jsem je osobně sbírala, čímž jsem zajistila jejich vysokou návratnost (100 %). Dotazníkové šetření probíhalo v měsíci listopadu a prosinci 2008. Pro respondenty bylo toto šetření anonymní. Informace byly vyhodnoceny z hlediska pohlaví, vzdělání a celé skupiny respondentů. Ke sběru dat jsem zvolila empirickou metodu dotazníkového šetření (viz příloha 1). Dotazník jsem vytvořila vlastní, obsahoval 15 otázek. Jednotlivé okruhy dotazníku: anamnestické údaje pohlaví, věk, vzdělání, počet dětí pojem neplodnost a její typy vyšetření a léčba neplodnosti centra asistované reprodukce způsob života a faktory ovlivňující plodnost zkratka IVF metody napomáhající otěhotnění důležitost dítěte ve vztahu 28

Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor) je možné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Výsledná data se jednodušeji zpracovávají. Další výhodou je jednoduchost vyplnění. Nevýhodou může být obtížné získání respondentů, nemožnost tazatele zeptat se na otázku, pokud jí neporozumí, popřípadě vyplnění nepravdivými informacemi. U dotazníku je 90 % komunikace nonverbální dotazník nedokáže komunikaci zachytit. V mém dotazníku jsem použila různé typy otázek: Otázky otevřené (otázky číslo 2, 4) dotazovaná osoba se může vyjádřit svými slovy dle vlastního uvážení. Nedostává na výběr z předpřipravených variant odpovědí. Výhody otevřených otázek - podněcují respondenta k hlubšímu zamyšlení nad tématem, zachycují pohled respondenta na otázku, jelikož není omezen variantami odpovědi, umožňují získat odpověď, která tvůrce dotazníku nemusela napadnout. Nevýhody volnost odpovědí znesnadňuje následné zpracování, kvalita odpovědi je ovlivněna verbální schopnostmi respondenta. Otázky polootevřené (otázky číslo 8, 12) respondenti mají možnost odpovědět zatrhnutím zvolené a slovní odpovědi. Otázky uzavřené (otázky číslo 1, 3, 5, 6, 7, 9, 11, 14, 15) nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný vybírá jednu odpověď, která se nejvíce blíží jeho názoru. Tento typ otázek je vhodné použít v případě, že známe většinu možných odpovědí. Výhody uzavřených otázek jednoduché vyplnění, nasměrování respondenta na to, co nás zajímá a snadné zpracování odpovědí. Nevýhody umožňují nahodilé vyplnění, sugestivní odpovědi, nemusí vystihnout názor respondenta a jsou složitější na vytváření. Otázky výčtové (otázky číslo 10, 13) takovéto otázky nabízí možnost výběru několika nabízených alternativ zároveň. V dotazníku byla při vyhodnocování každá položka hodnocena samostatně vzhledem k celkovému počtu respondentů. Výběrové otázky vhodné použít na úvod dotazníku. Patří mezi ně: pohlaví, věk, stav a vzdělání. Je zde možnost výběru jedné z nabízených alternativ. 29

Dotazníky jsem vyhodnotila ručním tříděním a čárkovou metodou. Volné odpovědi jsem si zapisovala. Získané údaje prezentuji prostřednictvím tabulek a pro zpřehlednění sloupcovými grafy. Ke každé hodnocené položce v dotazníku následuje komentář. 30

10 Výsledky průzkumu a jejich analýza 10.1 Vyhodnocení Celkový počet respondentů činí 100, z něhož jednu polovinu tvořily ženy (50) a druhou polovinu muži (50). Údaje v tabulkách jsou uvedeny v procentech a absolutní četnosti (písmeno n ). Pořadí tabulek a grafů se shoduje s pořadím položených otázek v dotazníku. Věk respondentů Otázka položená v důsledku doplnění údajů, sloužící k lepšímu vyhodnocení dalších položek v dotazníku. Ideální věkové rozmezí pro plodnost je 20. 30. rok. Respondenty jsem rozdělila do věkových skupin: žen do 24 let bylo 22 (44 %) a mužů 13 (26 %), žen od 25 do 30 let bylo 7 (14 %) a mužů 20 (40 %), žen od 31 do 35 let bylo 10 (20 %) a mužů 11 (22 %) a žen ve věkové kategorii více jak 36 let bylo 11 (22 %) a mužů 6 (12 %), (viz tabulka 1, graf 1). Tabulka 1: Věk respondentů věk Ženy muži celkem n % n % n % do 24 let 22 44 13 26 35 35 od 25 do 30 let 7 14 20 40 27 27 od 31 do 35 let 10 20 11 22 21 21 více jak 36 let 11 22 6 12 17 17 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově bylo do 24 let 35 % respondentů, od 25 do 30 let 27 % respondentů, od 31 do 35 let 21 % respondentů, více jak 36 let 17 % respondentů. Dotazníkového šetření se účastnili spíše mladší respondenti. 31

Graf 1: Věk respondentů 50 40 44 40 30 20 10 0 do 24 let 26 14 od 25 do 30 let od 31 do 35 let 22 20 22 12 více jak 36 let Ženy % Muži % Stav respondentů Tato položka mi pomohla ke zmapování věkového rozložení respondentů. Možnost svobodná zvolilo 23 (46 %) žen, svobodný 14 (28 %) mužů, vdaná 24 (48 %) žen, ženatý 28 (56 %), rozvedená 3 (6 %) žen a rozvedený 8 (16 %) mužů. Na otázku odpovědělo celkem 100 respondentů 50 žen a 50 mužů (viz. tabulka 2, graf 2). 32

Tabulka 2: Stav respondentů stav Ženy muži celkem n % n % n % svobodná (ý) 23 46 14 28 37 37 vdaná / ženatý 24 48 28 56 52 52 rozvedená (ý) 3 6 8 16 11 11 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově bylo svobodných respondentů 37 %, vdaných / ženatých 52 %, rozvedených 11 %. Dotazníkového šetření se spíše účastnili vdané ženy a ženatí muži. Graf 2: Stav respondentů 60 56 50 40 30 20 10 0 46 48 28 6 16 Ženy % Muži % svobodná (ý) vdaná / ženatý rozvedená (ý) 33

Vzdělání respondentů Předpokládám, že lidé s vyšším vzděláním budou mít více znalostí o zmiňovaném tématu. Tuto položku jsem v dotazníku uvedla pro zjištění zda výše vzdělání ovlivňuje informovanost dotazovaných. Pouze základní vzdělání měly 2 (4 %) ženy, z mužů tuto možnost nezvolil žádný (0 %). Středoškolské vzdělání bez maturity 16 (32 %) žen a 3 (6 %) muži. Středoškolské s maturitou 22 (44 %) žen a 35 (70 %) mužů. Vyšší odborné 1 (2 %) žena a 2 (4 %) muži. Vysokoškolské vzdělání 9 (18 %) žen a 10 (20 %) mužů (viz. tabulka 3, graf 3). Tabulka 3: Vzdělání respondentů vzdělání Ženy muži celkem n % n % n % základní 2 4 0 0 2 2 středoškolské bez maturity 16 32 3 6 19 19 středoškolské s maturitou 22 44 35 70 57 57 vyšší odborné 1 2 2 4 3 3 vysokoškolské 9 18 10 20 19 19 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově bylo respondentů se základním vzděláním 2 %, se středoškolským bez maturity 19 %, se středoškolským s maturitou 57 %, s vyšším odborným 19 % a s vysokoškolským 19 %. Dotazníkového šetření se účastnili spíše respondenti s maturitou. 34

Graf 3: Vzdělání respondentů 70 70 60 50 40 30 32 44 20 6 10 0 4 0 základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné 2 4 vysokoškolské 18 20 Ženy % Muži % Předpokládala jsem, že informovanost roste se stupněm vzdělání. Můj předpoklad se potvrdil. Pro lepší komunikaci s lékařem jsou znalosti z biologie potřebné. Umožňují lépe se orientovat v odborné literatuře a následné léčbě. U lidí s vyšší úrovní vzdělání je pravděpodobné, že umí informace snáze najít, lépe s nimi pracovat a dokáží je využít. Otázka č. 1: Kolik máte dětí? Tuto otázku jsem volila z důvodu doplnění informací o respondentech a potvrzení předpokladu, že se větší informovanost prokáže u žen a mužů s dětmi. Bezdětných žen bylo 27 (54 %), bezdětných mužů 21 (42 %). Jedno dítě uvedly 4 (8 %) ženy a 15 (30 %) mužů, dvě děti 15 (30 %) žen a 13 (26 %) mužů. Více dětí měly 4 (8 %) ženy a 1 (2 %) muž (viz tabulka 4, graf 4). 35

Tabulka 4: Počet dětí počet dětí ženy muži celkem n % n % n % 0 27 54 21 42 48 48 1 4 8 15 30 19 19 2 15 30 13 26 28 28 více 4 8 1 2 5 5 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově bylo bezdětných respondentů 48 %, jedno dítě mělo 19 %, dvě děti 28 % a více dětí 5 % respondentů. Dotazníkového šetření se účastnili spíše bezdětní respondenti. Graf 4: Počet dětí 60 50 40 30 20 10 0 54 42 8 30 30 26 8 2 Ženy % Muži % 0 1 2 více 36

Otázka č. 2: Uveďte co podle Vás znamená pojem neplodnost? Pojem neplodnost je pro mou práci stěžejní, proto jsem ho zařadila mezi otázky v dotazníku. Většina žen 48 (96 %) odpověděla správně, neodpověděly pouze 2 (4 %) ženy. Překvapily mě odpovědi mužů, správnou odpověď znalo 47 (94 %) mužů, špatnou pouze 3 (6 %) muži (viz. tabulka 5, graf 5). Neznalost pojmu je možné předpokládat u neodpovídajících. Tabulka 5: Pojem neplodnost pojem neplodnost Ženy muži celkem n % n % n % správná odpověď 48 96 47 94 95 95 špatná odpověď 0 0 3 6 3 3 neodpovědělo 2 4 0 0 2 2 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově správných odpovědí bylo 95 %, špatných odpovědí 3 % a bez odpovědi 2 %. V dotazníkovém šetření odpověděla většina respondentů správně. 37

Graf 5: Pojem neplodnost 100 80 60 40 96 94 20 0 správná odpověď špatná odpověď 6 0 4 neodpovědělo 0 Ženy % Muži % Otázka č. 3: Kdy je ideální doba pro oplodnění? Největší pravděpodobnost oplodnění je v periovulačním období, tedy 12. 14. den cyklu počítáno od prvního dne menstruace. Je důležité jak pro ženy, tak pro muže, aby znali optimální časové období k početí ve vztahu k plodným dnům. Respondenti měli na výběr z těchto možností: v první polovině cyklu odpověděla 1 (2 %) žena a 5 (10 %) mužů. Správnou odpověď uprostřed cyklu zvolila valná část dotazovaných 45 (90 %) žen a 43 (90 %) mužů. Ke konci cyklu odpověděly 4 (8 %) ženy a 2 (4 %) muži (viz. tabulka 6, graf 6). Tabulka 6: Ideální doba pro oplodnění ženy ideální doba oplodnění Ženy muži celkem n % n % n % v 1. polovině cyklu 1 2 5 10 6 6 uprostřed cyklu 45 90 43 86 88 88 ke konci cyklu 4 8 2 4 6 6 celkem 50 100 50 100 100 100 38

Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově odpovědělo v 1. polovině cyklu 6 % respondentů, uprostřed cyklu 88 %, ke konci cyklu 6 %. V dotazníkovém šetření zvolila většina respondentů správnou odpověď. Graf 6: Ideální doba pro oplodnění ženy 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 v 1. polovině cyklu 2 10 uprostřed cyklu 90 86 ke konci cyklu 8 4 Ženy % Muži % Otázka č. 4: Uveďte jaké typy neplodnosti znáte? Světová zdravotnická organizace dělí neplodnost do kategorií: primární, sekundární a neobjasněná. Tato otázka patřila mezi otevřenou. Respondenti se mohli vyjádřit svými slovy. 5 (10 %) žen odpovědělo správně, z mužů pouze 1 (2 %). Špatně odpovědělo 23 (46 %) žen a 22 (44 %) mužů. Mezi špatné odpovědi většinou patřily: mužská a ženská nebo respondenti vypisovali přímo příčiny neplodnosti (špatná průchodnost vejcovodů, nefunkční spermie). Na položku odpovědělo 22 (44 %) žen a 27 (54 %) mužů. Lze tady předpokládat neznalost pojmu. 39

Tabulka 7: Typy neplodnosti typy neplodnosti Ženy muži celkem n % n % n % správná odpověď 5 10 1 2 6 6 špatná odpověď 23 46 22 44 45 45 neodpovědělo 22 44 27 54 49 49 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově uvedlo správnou odpověď 6 % respondentů, špatně odpovědělo 45 % a neodpovědělo 49 %. Z dotazníkového šetření lze vyvodit neznalost typů neplodnosti. Graf 7: Typy neplodnosti 60 50 40 30 20 10 0 správná odpověď 10 2 špatná odpověď 44 46 neodpovědělo 44 54 Ženy % Muži % 40

Otázka č. 5: Nejdůležitější vyšetřovací metodou při léčbě neplodnosti u muže je: Za nejdůležitější vyšetřovací metodu u muže je považován spermiogram. Tuto správnou odpověď uvedlo všech 50 (100 %) dotazovaných žen a pouze 14 (28 %) mužů. Možnost vyšetření moči nezvolila žádná žena, ale překvapivě 21 (42 %) mužů. Hormonální vyšetření nezvolila žádná (0 %) žena, ale 15 (30 %) mužů (viz. tabulka 8, graf 8). Tabulka 8: Vyšetřovací metoda u muže vyšetřovací metoda u muže Ženy muži celkem n % n % n % moč 0 0 21 42 21 21 spermiogram 50 100 14 28 64 64 hormonální vyšetření 0 0 15 30 15 15 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově zvolilo 21 % jako hlavní metodu vyšetření moči, 64 % správnou odpověď spermiogram a 15 % hormonální vyšetření. Většina respondentů zvolila v dotazníkovém šetření správnou možnost. 41

Graf 8: Vyšetřovací metoda u muže 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 moč 0 42 spermiogram 100 28 hormonální vyšetření 0 30 Ženy % Muži % Je vidět, že ženy mají větší přehled znalostí. Na tuto otázku odpověděly všechny ženy správně. Oproti tomu muži mají v tomto ohledu určité nedostatky. Správných odpovědí bylo nejméně z celkového počtu a uváděli je muži, kteří vyplňovali dotazník na Centru asistované reprodukce v Brně. Na místech jako byla mateřská škola byly odpovědi nesprávné. Faktem je, že všechny uvedené možnosti patří mezi vyšetřovací metody u neplodnosti muže. Otázka č. 6: Kdy je ideální doba pro měření bazální teploty? Měření bazální teploty je pro ženu jedna z hlavních možností vyšetření, které si provádí sama v pohodlí domova a není k němu potřebný lékařský dohled. Je důležité vědět na jakém místě (pochva, konečník) a v jakou dobu se má měřit. Správnou odpověď ráno v klidu po probuzení uvedlo 34 (68 %) žen a 13 (26 %) mužů. Na výběr měli ještě možnosti: ráno 15 (30 %) žen a 23 (46 %) mužů, po jídle neuvedla žádná žena a 5 (10 %) mužů, večer 1 (2 %) žena a 9 (18 %) mužů (viz. tabulka 9, graf 9). 42

Tabulka 9: Doba pro měření bazální teploty měření bazální teploty Ženy muži celkem n % n % n % ráno 15 30 23 46 38 38 ráno v klidu po probuzení 34 68 13 26 47 47 po jídle 0 0 5 10 5 5 večer 1 2 9 18 10 10 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově uvedlo možnost ráno 38 % respondentů, ráno v klidu po probuzení 47 %, po jídle 5 % a večer 10 %. V dotazníkovém šetření odpověděla skoro polovina respondentů správně. Graf 9: Doba pro měření bazální teploty 70 60 50 46 68 40 30 30 26 20 10 0 ráno ráno po probuzení po jídle 18 10 0 2 večer Ženy % Muži % 43

Otázka č. 7: Je nutné, aby muž před vyšetřením spermiogramu dodržoval sexuální zdrženlivost? Před vyšetřením spermiogramu je nutné, aby muž dodržel sexuální zdrženlivost nejméně 42 hodin při pečlivém dodržení hygieny. Správně odpovědělo 25 (50 %) žen, bohužel však ani jeden muž. Možnost dodržení abstinence 24 hodin před výkonem zvolilo 16 (32 %) žen a 28 (56 %) mužů 9 (18 %) žen a 22 (44 %) mužů si myslelo, že se zdrženlivost dodržovat nemusí (viz. tabulka 10, graf 10). Tabulka 10: Důležitost sexuální zdrženlivosti u muže sexuální zdrženlivost Ženy muži celkem n % n % n % ano musí, 24 hodin 16 32 28 56 44 44 ano musí, 42 hodin 25 50 0 0 25 25 ne nemusí 9 18 22 44 31 31 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově zvolilo odpověď ano musí, 24 hodin 44% respondentů, správnou možnost ano musí, 42 hodin pouze 25 % a ne nemusí 31 %. Z dotazníkového šetření je patrná neznalost sexuální zdrženlivosti před spermiogramem. 44

Graf 10: Důležitost sexuální zdrženlivosti u muže 60 56 50 40 30 32 50 44 20 10 0 ano musí, 24 hodin ano musí, 42 hodin 0 ne nemusí 18 Ženy % Muži % Otázka č. 8: Znáte nějaká centra asistované reprodukce? Centra zabývající se léčbou neplodnosti existují v České republice již řadu let a stále přibývají nová. Přesto je neznalost center vysoká. Ze 100 dotazovaných 61 žádné centrum asistované reprodukce nezná. Pouze 30 (60 %) žen a 9 (18 %) mužů zná nějaké centrum a jsou informováni o léčbě neplodnosti (viz. tabulka 11, graf 11). Tabulka 11: Centra asistované reprodukce centra AR ženy muži celkem n % n % n % nezná 20 40 41 82 61 61 zná 30 60 9 18 39 39 celkem 50 100 50 100 100 100 45

Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově znalo alespoň jedno centrum asistované reprodukce 39 % respondentů, více jak polovina 61 % žádné centrum neznala. Z dotazníkového šetření je patrná neznalost center asistované reprodukce. Graf 11: Centra asistované reprodukce 100 80 82 60 60 40 20 40 18 Ženy % Muži 0 nezná zná Respondenti měli možnost při znalosti center asistované reprodukce uvést názvy. Jako nejznámější byly uváděny: Obilní trh, Helios a Repromeda v Brně. Méně častým byl Pronatal, Unica a Hlinky. Stále však nejsou v podvědomí laické veřejnosti. Otázka č. 9: Ovlivňuje způsob života neplodnost člověka? Plodnost je ovlivněna mnoha faktory. Zajímalo mě, zda si respondenti uvědomují, že způsob života může plodnost výrazně ovlivnit. Na tuto otázku odpověděly více jak dvě třetiny dotazovaných správně 48 (96 %) žen a 35 (70 %). Odpověď neovlivňuje zvolily pouze 2 (4 %) ženy a 15 (30 %) mužů (viz. tabulka 12, graf 12). 46

Tabulka 12: Ovlivnění plodnosti způsobem života způsob života ženy muži celkem n % n % n % ano ovlivňuje 48 96 35 70 83 83 ne neovlivňuje 2 4 15 30 17 17 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově odpovědělo správně 83 % respondentů, špatnou odpověď zvolilo 17 %. V dotazníkovém šetření odpověděla na tuto položku většina respondentů správně. Graf 12: Ovlivnění plodnosti způsobem života 100 80 96 70 60 40 20 0 ano ovlivňuje ne neovlivňuje 4 30 Ženy % Muži % Otázka č. 10: Které z faktorů mohou negativně ovlivnit plodnost? Touto otázkou jsem chtěla dát respondentům na výběr z co nejvíce možností faktorů, proto byla nejrozsáhlejší ze všech uvedených. Respondenti měli možnost vybrat si více 47

odpovědí, popřípadě napsat další zdroj rizik, který podle nich ve výčtu chyběl (viz. tabulka 13, graf 13). Tabulka 13: Faktory ovlivňující plodnost faktory Ženy muži celkem n % n % n % kouření 50 100 50 100 100 100 střídání partnerů 3 6 2 4 5 5 pohlavně přenosné choroby 48 96 37 74 85 85 radioaktivita 36 72 25 50 61 61 cigaretový dým 45 90 50 100 95 95 stres 49 98 45 90 94 94 užívání vitaminu E 0 0 1 2 1 1 drogy, léky 50 100 32 64 82 82 těsné spodní prádlo 41 82 29 58 70 70 vysoký věk muže 50 100 28 56 78 78 vysoký věk ženy 47 94 42 84 89 89 jiné 15 30 0 0 15 15 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově zvolilo z uvedených faktorů kouření 100 % respondentů, střídání partnerů 5 %, pohlavně přenosné choroby 85 %, radioaktivitu 61 %, cigaretový dým 95 %, stres 94 %, užívání vitaminu E 1 %, drogy a léky 82 %, těsné spodní prádlo 70 %, vysoký věk muže 78 %, vysoký věk ženy 89 % a jiné 15 %. Jako nejvíce rizikový faktor respondenti uvedli kouření. 48

Graf 13: Faktory ovlivňující plodnost 100 90 80 70 100 100 96 74 72 90 100 98 90 100 82 100 94 84 60 64 50 50 58 56 40 30 20 10 6 4 0 kouření střídání partnerů pohlavně přenosné choroby radioaktivita cigaretový dým stres užívání vitaminu E 2 0 drogy, léky těsné spodní prádlo vysoký věk muže vysoký věk ženy jiné 30 0 Ženy % Muži % Z tabulky a grafu lze vyčíst, že ženy uvedly jako největší rizika: kouření 50 (100 %), drogy, léky 50 (100 %) a vysoký věk muže 50 (100 %) žen. Stres uvedlo 49 (98 %) žen, pohlavně přenosné choroby 48 (96 %) žen, vysoký věk ženy 47 (94 %) žen, cigaretový dým 45 (90 %) žen, těsné spodní prádlo 41 (82 %) žen, radioaktivitu 36 (72 %) žen, střídání partnerů 3 (6 %) ženy a možnost užívání vitamínu E neuvedla žádná žena. Muži jako největší riziko také uvedli kouření 50 (100 %) mužů a cigaretový dým 50 (100 %) mužů. Stres uvedlo 45 (90 %) mužů, vysoký věk ženy 42 (84 %), pohlavně přenosné choroby 37 (74 %) mužů, drogy, léky 32 (64 %) mužů, těsné spodní prádlo 29 (58 %) mužů, vysoký věk muže 28 (56%), radioaktivitu 25 (50 %), střídání partnerů 2 (4 %) a užívání 49

vitamínu E 1 (2 %) muž. Možnost jiné využilo 15 (30 %) žen. Shodly se na konzumaci alkoholu, teplých koupelích a genetice. Můj předpoklad, že kouření a stres budou na prvním místě se potvrdil. Překvapilo mě, že možnost střídání partnerů zvolily pouze 3 ženy a 2 muži. Otázka č. 11: U kterého pohlaví je procentuálně vyšší příčina neplodnosti? Problém může pocházet jak od muže, tak od ženy. Obecně řečeno jsou příčiny neplodnosti páru výhradně u ženy v 30 40 % případů, výhradně u muže v 10 30 % případů, abnormality zjistitelné u obou partnerů asi v 15 30 % případů. Respondenti měli na výběr ze tří možností : u ženy, u muže, u obou stejně. Celkem 9 (18 %) žen a 6 (12 %) mužů zvolilo správně první variantu, 8 (16 %) žen a 43 (86 %) mužů zvolilo druhou variantu. U obou stejně zvolilo 33 (66 %) žen a 1 (2 %) muž (viz tabulka 14, graf 14). Tabulka 14: Vyšší příčina neplodnosti dle pohlaví vyšší příčina ženy muži celkem n % n % n % u ženy 9 18 6 12 15 15 u muže 8 16 43 86 51 51 u obou 33 66 1 2 34 34 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově zvolilo možnost u ženy 15 % respondentů, u muže 51 % a u obou stejně 34 %. V dotazníkovém šetření si respondenti mysleli, že je vyšší příčina neplodnosti u muže. 50

Graf 14: Vyšší příčina neplodnosti dle pohlaví 100 80 86 60 66 40 20 0 u ženy 18 12 u muže 16 u obou 2 Ženy % Muži % Otázka č. 12: Víte co znamená zkratka IVF? Pro léčbu neplodnosti je důležité znát tuto zkratku. In vitro fertilizace umělé oplodnění je jedna z nejúčinnějších a nejznámějších metod léčby neplodnosti. Správnou odpověď uvedla méně než polovina respondentů 23 (46 %) žen a 25 (50 %) mužů. Špatně odpovědělo 27 (54 %) žen a 25 (50 %) mužů (viz. tabulka 15, graf 15). Tabulka 15: Význam zkratky IVF zkratka IVF Ženy muži celkem n % n % n % špatná odpověď 27 54 25 50 52 52 správná odpověď 23 46 25 50 48 48 celkem 50 100 50 100 100 100 51

Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově odpovědělo 52 % špatně a 48 % správně. V dotazníkovém šetření na tuto položku byly správné a špatné odpovědi respondentů vyrovnané. Graf 15: Význam zkratky IVF 54 54 52 50 48 46 44 42 špatná odpověď 50 50 správná odpověď 46 Ženy % Muži % Otázka č. 13: Jaké metody podle Vás mohou pomoci při otěhotnění? Existuje opravdu mnoho různých metod jak pomoci otěhotnění, proto mě zajímalo jaká z nich je podle dotazovaných nejefektivnější. Obě pohlaví uvedly omezení množství vytékajícího spermatu 30 (60 %) žen a 48 (96 %) mužů. Dosáhnutí orgasmu u ženy uvedly 2 (4 %) ženy a 20 (40 %) mužů, relax a cvičení 25 (50 %) žen a 31 (62 %) mužů, omezit příjem bílkovin zvolily 3 (6 %) ženy a 1 (2 %) muž, podložení pánve 27 (54 %) a 19 (38 %) mužů. Možnost jiné využilo 8 (16 %) žen a 1 (2 %) muž. Shodli se na nošení volného prádla, spočítání plodných dnů a jedna z žen uvedla pít kojeneckou vodu. 52

Tabulka 16: Pomocné metody při otěhotnění metody Ženy muži celkem n % n % n % omezit množství vytékajícího spermatu 30 60 48 96 78 78 sexuální polohy 0 0 0 0 0 0 dosáhnutí orgasmu u ženy 2 4 20 40 22 22 relax, cvičení 25 50 31 62 56 56 omezit příjem bílkovin 3 6 1 2 4 4 podložení pánve 27 54 19 38 46 46 jiné 8 16 1 2 9 9 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově zvolilo z uvedených pomocných metod při otěhotnění omezit množství vytékajícího spermatu 78 % respondentů, sexuální polohy 0 %, dosáhnutí orgasmu u ženy 22 %, relax a cvičení 56 %, omezit příjem bílkovin 4 %, podložení pánve 46 % a možnost jiné 9 %. Jako nejlepší metodu zvolili respondenti v dotazníkovém šetření omezit množství vytékajícího spermatu. 53

Graf 16: Pomocné metody při otěhotnění 100 96 90 80 70 60 60 62 50 40 30 40 50 54 38 20 10 0 omezit množství vytékajícího spermatu sexuální polohy 0 0 4 dosáhnutí orgasmu u ženy relax, cvičení omezit příjem bílkovin 6 2 podložení pánve jiné 16 2 Ženy % Muži % Otázka č. 14: Může ovlivnit četnost pohlavních styků plodnost? Častý pohlavní styk může u mužů negativně ovlivnit koncentraci a kvalitu spermií. Na tuto otázku odpovědělo všech 100 respondentů. Možnost ano pozitivně zvolilo 22 (44 %) žen a 20 (40 %) mužů. Ano negativně zvolily 4 (8 %) ženy a 14 (28 %) mužů. Možnost ne neovlivňuje zvolilo 24 (48 %) žen a 16 (32 %) mužů (viz. tabulka 17, graf 17). 54

Tabulka 17: Ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků četnost pohlavních styků ženy Muži celkem n % n % n % ano pozitivně 22 44 20 40 42 42 ano negativně 4 8 14 28 18 18 ne 24 48 16 32 40 40 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově odpovědělo ano pozitivně 42 % respondentů, ano negativně 18 %, ne 40 %. V dotazníkovém šetření na tuto položku neodpověděli respondenti správně. Graf 17: Ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků 50 40 30 44 40 48 28 32 20 10 8 Ženy % 0 Muži % ano pozitivně ano negativně ne 55

Otázka č. 15: Je podle Vás důležité pro partnerský vztah dítě? Manželství a obecně dlouhodobý vztah ženy a muže bývá spojován s dítětem. Což se potvrdilo odpověďmi dotazovaných. Určitě ano odpovědělo 28 (56 %) žen a 17 (34 %) mužů. Možnost spíše ano zvolilo 19 (38 %) žen a 21 (42 %) mužů. Spíše ne odpověděla pouze 1 (2 %) žena a 2 (4 %) muži. Určitě ne 2 (4 %) ženy a 10 (20 %) mužů. Respondenti měli na výběr možnost nevím, tuto nezvolil žádný z nich (viz. tabulka 18, graf 18). Tabulka 18: Důležitost dítěte ve vztahu vztah a dítě ženy muži celkem n % N % n % určitě ano 28 56 17 34 45 45 spíše ano 19 38 21 42 40 40 nevím 0 0 0 0 0 0 spíše ne 1 2 2 4 3 3 určitě ne 2 4 10 20 12 12 celkem 50 100 50 100 100 100 Zhodnocení z pohledu celkem: Celkově zvolilo možnost určitě ano 45 % respondentů, spíše ano 40 %, nevím 0 %, spíše ne 3 %, určitě ne 12 %. Z této položky dotazníkového šetření je patrné, že je dítě pro vztah důležité. 56

Graf 18: Důležitost dítěte ve vztahu 60 50 40 30 20 10 0 určitě ano 56 34 spíše ano 38 42 nevím 20 0 4 0 2 4 spíše ne určitě ne Ženy % Muži % Z tabulky a grafu je vidět, že dítě je ve vztahu ženy a muže opravdu důležité. Více jak dvě třetiny respondentů zvolili možnost určitě ano či spíše ano. Potvrdilo se tvrzení, že každá žena touží po svém vlastním dítěti. U mužů je to obdobné, pouze 12 z 50 dotazovaných odpovědělo, že dítě není pro vztah důležité. 10.2 Vyhodnocení hypotéz V hypotéze číslo 1 jsem předpokládala, že v laické veřejnosti roste informovanost se stupněm vzdělání. Je to dáno tím, že lidé s vyšším vzděláním mají více informací z medicíny a biologie. Dokáží je lépe zpracovat a následně využít ve svůj prospěch. Je to výhodné i pro komunikaci s lékaři při případné léčbě. Tato první hypotéza se potvrdila. Celkem odpovídalo 22 žen se středoškolským vzděláním dokončeným maturitou, 1 žena s vyšším odborným vzděláním a 9 žen se vzděláním vysokoškolským. Správně odpověděly v 41 %. Žen se základním a středoškolským vzděláním bez maturity odpovídalo celkem 18. Průměrně znaly správnou odpověď v 18 %. 57

Mužů se středoškolským vzděláním dokončeným maturitou bylo celkem 35, s vyšším odborným vzděláním 2 muži a se vzděláním vysokoškolským celkem 10 mužů. Správně odpověděli v 30 %. Muži se základním a středoškolským vzděláním bez maturity odpovídali 3. Průměrně znali správnou odpověď pouze v 5 %. Do vyhodnocování byly zahrnuty položky: pojem neplodnost, typy neplodnosti, hlavní vyšetřovací metoda u muže, ideální doba pro měření bazální teploty, centra asistované reprodukce, ovlivnění plodnosti způsobem života, vyšší příčina neplodnosti dle pohlaví, zkratka IVF a ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků. Ženy vyššího vzdělání mají více informací k dané problematice. Stejně je tomu i u mužů. V hypotéze číslo 2 jsem předpokládala, že ženy uvedou větší počet správných odpovědí, hlavně v otevřených otázkách, kde mohou odpovědět svými slovy, než muži. Těhotenství se stále z větší části týká ženy. Pokud nastane nějaký problém s početím, řeší ho žena většinou jako první. Navštíví svého gynekologa, požádá o pomoc a teprve potom do problému vstupuje muž. Tato hypotéza se potvrdila. Ženy znaly správnou odpověď v 24 %. Muži správně odpověděli v 18 %. Do vyhodnocování byly zahrnuty položky: pojem neplodnost, typy neplodnosti, centra asistované reprodukce a zkratka IVF. U žen je mnohem silnější vazba na dítě než u muže. Možná právě díky tomu je u nich i větší informovanost. V hypotéze číslo 3 jsem předpokládala, že se větší informovanost prokáže u mužů a žen s dětmi. Tato hypotéza se nepotvrdila. Celkem odpovídalo 23 žen s jedním a více dětmi. Mužů s dětmi bylo celkem 29. Správné odpovědi znali v 37 %. Oproti tomu bezdětné ženy a muži (celkem 48) odpověděli správně v 56 %. Do vyhodnocování byly zahrnuty položky: pojem neplodnost, typy neplodnosti, hlavní vyšetřovací metoda u muže, ideální doba pro měření bazální teploty, centra asistované reprodukce, ovlivnění plodnosti způsobem života, vyšší příčina neplodnosti dle pohlaví, zkratka IVF a ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků. 58

11 DISKUZE Neplodnost je nemoc a o nemoci se těžce mluví. Žádný pár toužící po dítěti nechce slyšet tuto diagnózu. V současné době se stále více setkáváme se situací, kdy selhává snaha obou partnerů o plánované rodičovství. Plodnost lidí, žijících v moderní společnosti se úměrně k rostoucímu blahobytu a ke vzrůstajícímu zatížení negativními vlivy prostředí snižuje. Existuje řada specializovaných lékařských pracovišť, které dokáží ve většině případů odhalit příčinu dosavadního selhání a následně navrhnout nejvhodnější postup léčby. Práci na podobné téma zpracovala studentka MU LF obor ošetřovatelství Bc. Marie Švábová v roce 2007. Téma bakalářské práce bylo Sterilita v partnerství. Celá práce se zabývala problematikou informovanosti a postojů respondentů k řešení vzniklých problémů spojených se sterilitou a infertilitou. V dotazníkách odpovídalo více žen (50 %) i mužů (36 %) od 25 do 35 let. U obou pohlaví odpovídali spíše vdané ženy a ženatí muži se středoškolským vzděláním s maturitou. Pojem sterilita už většina žen a mužů umělo vysvětlit (41 % žen, 33 % mužů). Otázka infertilita je však stále neznámý pojem (16 % žen, 14 % mužů). Centra asistované reprodukce znalo 40 % žen a 16 % mužů. Z faktorů podporujících riziko neplodnosti páru nejčastěji uváděli kouření (62 %), alkohol (62 %) a pohlavně přenosné choroby (60 %). Na otázku zda má četnost pohlavních styků vliv na plodnost odpovědělo správně 16 % žen a 48 % mužů (ŠVÁBOVÁ, 2007). Z této bakalářské práce vyplývá, že na položené otázky v dotazníkovém šetření odpovídaly spíše věkové skupiny žen (44 %) do 24 let a mužů (40 %) v rozmezí od 25 do 30 let. Co se týče vzdělanosti respondentů, nejvyšší počet byl středoškolsky vzdělaných s maturitou (44 % žen, 70 % mužů). Na otázku pojem neplodnost znalo 96 % žen a 94 % mužů správnou odpověď. Většina žen zná alespoň jedno centrum asistované reprodukce (60 %), u mužů je znalost nižší (18 %). Z faktorů ovlivňujících plodnost uvedli respondenti jako nejvíce rizikové kouření (100 %), cigaretový dým (95 %), stres (94 %), vysoký věk ženy (89 %), pohlavně přenosné choroby (85 %), drogy, léky (82 %). Na položku ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků odpovědělo 8 % žen a 28 % mužů správně. 59

Rozdíl mezi zmiňovanými pracemi není velký. Vyplývá to z výsledků obou prací. Časový odstup je dva roky. Jednotlivé otázky v dotazníku byly částečně položeny stejným způsobem. Toto téma je pro veřejnost stále neznámé. 60

12 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se snažila rozebrat jednotlivé příčiny neplodnosti, související vyšetření, různá řešení a metody léčby neplodných párů. V práci na téma Neplodnost co víme a nevíme jsem si stanovila tyto cíle: Porovnat přístup mužů a žen v oblasti neplodnosti Zjistit informace o možnosti léčby neplodnosti Zjistit míru vzdělanosti u lidí s vyšším vzděláním Z těchto cílů jsem vytvořila dotazník, který měl 15 otázek. Respondenty jsem v úvodní části rozdělila dle pohlaví, věku, vzdělání a počtu dětí. V další části byly otázky týkající se neplodnosti a její léčby. Z práce shrnuji: o Správné odpovědi na položené otázky v dotazníku se pohybovaly u žen a u mužů rozdílem 13 %. Například rozdíl u hlavních otázek jako byly: pojem neplodnost rozdíl 2 %, typy neplodnosti rozdíl 8 %, zkratka IVF 4 %. o Z výsledků této práce vyplývá, že ne ve všech otázkách léčby neplodnosti je veřejnost dostatečně informována. Přitom metody asistované reprodukce jsou na čím dál vyšší úrovni a díky nim může většina neplodných párů počít a porodit zdravé dítě. o Jsou patrné rozdíly v odpovědích respondentů s vyšším vzděláním a respondentů s nižším vzděláním. Je to zapříčiněno zvýšenou informovaností nejen ve školském prostředí, ale i v prostředí, ve kterém se lidé s vyšší úrovní vzdělanosti vyskytují. Rozdíl vědomostí tohoto téma mezi muži a ženami je nepatrný (asi 4 %). Neplodnost je pro veřejnost stále velmi širokým pojmem. Navzdory velkému počtu párů, které nemohou mít dítě, zůstává osobní záležitostí. Páry, marně se pokoušející o početí, se obracejí na svého lékaře s žádostí o radu. Často požádají lékaře specialistu, aby jim poskytl cílenou léčbu. 61

Léčba neplodnosti je náročná nejen finančně, ale i psychicky. Je důležitá vzájemná opora a pochopení. Neplodnost není nemoc jedince, ale páru. Cesta za dítětem bývá většinou dlouhá a náročná. Naštěstí se léčba neplodnosti vyvíjí kupředu a stále častěji se využívají nové poznatky a moderní technologie. Úspěšnost asistované reprodukce je v České republice přibližně stejná jako u přirozené reprodukce. Naděje na úspěch se zvyšují s každým cyklem léčby. Po čtyřech cyklech léčby může otěhotnění dosáhnout až 50 % úspěšnosti po IVF. Nejnovější pokroky v léčbě mužské neplodnosti prostřednictvím ICSI způsobily, že naděje mužů s poruchami tvorby spermií na otcovství jsou mnohem vyšší. 62

13 RESUMÉ Tato výzkumně průzkumná bakalářská práce Neplodnost co víme a nevíme se zabývá problematikou informovanosti respondentů a možnostech léčby sterility. Úvod práce je věnován ženské a mužské problematice, kde jsou popsány jejich pohlavní orgány, příčiny, vyšetření a léčba neplodnosti. Do hloubky je rozebrána asistovaná reprodukce, její metody a financování. V praktické části byly zpracovány a vyhodnoceny informace dotazníkovým šetřením. Analyzovány byly dvě skupiny respondentů muži a ženy. Hodnocení probíhalo ve vztahu k pohlaví, věku, vzdělání a počtu dětí respondentů. Výsledky jsou prezentovány pomocí tabulek a sloupcových grafů. Tato problematika se stále více týká žen než mužů. Je zde vidět i jejich větší informovanost a logické uvažování. I když by celý proces léčby neplodnosti měli prožívat oba partneři. Většina respondentů souhlasila s názorem, že je dítě důležité pro vztah muže a ženy. SUMARRY The Infertility in public is still a term of wide comprehension and staying a personal matter. Interfile couples are appealing to their doctors with request advice. The treatment is financially and mentally exacting. Mutual buttres and understanding is important. An Infertility is couple s disease. Results of my thesis are represent by tables and graphs. Better-educated women and men are more informed about this thema. Women are informed better than men overall. Both agree with the fact that child is for relationship important. 63

SEZNAM PRAMENŮ A POUŽITÉ LITERATURY 1. CIBULA D., Henzl M.R., ŽIVNÝ J. Základy gynekologické endokrinologie. I. vydání Grada Publishing, spol.s.r.o., 2002. 288 s. ISBN 80-247-0236-3. 2. CITTERBART K. Gynekologie. Ι. vydání Galen, 2001.139 s. ISBN 80-7262-094-0. 3. CRHA I., VENTRUBA P., PETRENKO M., ŽÁKOVÁ J., VIŠŇOVÁ H., KUČERA M. Kryokenzervace spermatu před onkologickou léčbou. Čes. Gynek. 67, 2002. 324 328 s. 4. DOHERTY C.M. Léčba neplodnosti: podrobný rádce neplodným párům. Brno, Computer Press, 2006. 121 s. ISBN 80-251-0771-X. 5. DVOŘÁK M. a kol. Oplození in vitro a přenos embrya při léčbě lidské neplodnosti. Brno: Masarykova univerzita, 1990. 157 s. ISBN 55-954-90. 6. HOLIBKOVÁ A., LAICHMAN S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 140 s. ISBN 80-244-0495-8. 7. CHOVANEC J., ŠIK S., UNZEITIG V.: Toxicita chemoterapie karcinomu prsu ve spektru změn menstruačního cyklu. Čes. Gynek.. 65, 2000. 48 52 s. 8. KUBÍČEK V. Mužská infertilita a erektilní dysfunkce. Praha: Galén, 1996. 148 s. ISBN 80-85824-39-6. 9. KVASIL B. a kol. Malá československá encyklopedie. Sv. 6, Š Z. Praha: Academia, 1987. 927 s. 10. KONEČNÁ H. Reprodukční zdraví. I. vydání Organon, 2006. 35 s. ISBN 80-7040-855-3. 11. MACKŮ F., MACKŮ J., Gynekologové ženám. I. vydání Praha: Grada, 996. 261 s. ISBN 80-7169-323-5. 12. MARDEŠIĆ T., Neplodnost. Informační příručka. 2. vydání Praha: Makropulos 1996. 22 s. 13. MARDEŠIĆ T., Léčba neplodnosti. Informační příručka. MediMedia Information, s.r.o. 2004. 21 s. 14. ŘEŽÁBEK K., Asistovaná reprodukce. Maxdorf, 2008. 112 s. ISBN 978-80-7345-154-7 64

15. ŘEŽÁBEK K. Léčba neplodnosti 3, aktualizované vydání. Praha: Grada, 2004. 120 s. ISBN 80-247-1010-2. 16. ŘEŽÁBEK K. Léčba neplodnosti aneb co dělat, když chceme dítě. I. vydání Grada Publishing, Praha 1999. 102 s. ISBN 80-247-0187-1. 17. ULČOVÁ GALLOVÁ Z. Neplodnost. Útok imunity. I. vydání Grada Publishing, a.s. 2006. 136 s. ISBN 80-247-1493-0. 18. VENTRUBA P., Průvodce léčbou poruch plodnosti. Informační příručka. Organon, s.r.o. 2006. 28 s. 19. VENTRUBA P. a kol. Výběrové přednášky z gynekologie a porodnictví. Lékařská fakulta Masarykovy university Brno. 1997. 104 s. ISBN 80-210-1690-6. 20. www.fertilita.com 21. www.fertilizace.cz 22. www.lekari-online.cz 23. www.neplodnost.cz 24. www.stopneplodnosti.cz 25. www.watchtower.org 65

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Věk respondentů... 31 Tabulka 2: Stav respondentů... 33 Tabulka 3: Vzdělání respondentů... 34 Tabulka 4: Počet dětí... 36 Tabulka 5: Pojem neplodnost... 37 Tabulka 6: Ideální doba pro oplodnění ženy... 38 Tabulka 7: Typy neplodnosti... 40 Tabulka 8: Vyšetřovací metoda u muže... 41 Tabulka 9: Doba pro měření bazální teploty... 43 Tabulka 10: Důležitost sexuální zdrženlivosti u muže... 44 Tabulka 11: Centra asistované reprodukce... 45 Tabulka 12: Ovlivnění plodnosti způsobem života... 47 Tabulka 13: Faktory ovlivňující plodnost... 48 Tabulka 14: Vyšší příčina neplodnosti dle pohlaví... 50 Tabulka 15: Význam zkratky IVF... 51 Tabulka 16: Pomocné metody při otěhotnění... 53 Tabulka 17: Ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků... 55 Tabulka 18: Důležitost dítěte ve vztahu... 56 66

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Věk respondentů... 32 Graf 2: Stav respondentů... 33 Graf 3: Vzdělání respondentů... 35 Graf 4: Počet dětí... 36 Graf 5: Pojem neplodnost... 38 Graf 6: Ideální doba pro oplodnění ženy... 39 Graf 7: Typy neplodnosti... 40 Graf 8: Vyšetřovací metoda u muže... 42 Graf 9: Doba pro měření bazální teploty... 43 Graf 10: Důležitost sexuální zdrženlivosti u muže... 45 Graf 11: Centra asistované reprodukce... 46 Graf 12: Ovlivnění plodnosti způsobem života... 47 Graf 13: Faktory ovlivňující plodnost... 49 Graf 14: Vyšší příčina neplodnosti dle pohlaví... 51 Graf 15: Význam zkratky IVF... 52 Graf 16: Pomocné metody při otěhotnění... 54 Graf 17: Ovlivnění plodnosti četností pohlavních styků... 55 Graf 18: Důležitost dítěte ve vztahu... 57 67

SEZNAM PŘÍLOH Dotazník.Příloha 1 Ženské a mužské pohlavní orgány.....příloha 2 Pohlavní buňky...příloha 3 Vývoj oplozeného vajíčka..příloha 4 Asistovaná reprodukce (AR).. Příloha 5 Pomocná technika... Příloha 6 Hodnoty spermiogramu.. Příloha 7 Financování AR.. Příloha 8 Centra AR...Příloha 9 Žádost o umístění dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou bakalářskou prací..příloha 10 68

SEZNAM ZKRATEK AH Embryo Folikul FSH ICSI IUI IVF LH MESA/TESA Nidace OHSS Oocyt Ovulace asistovaný hatching vytvoření otvoru v obalu embrya zárodek vzniklý po oplození vajíčka spermií dutinka, ve které se vyvíjí vajíčko folikuly stimulující hormon předního laloku hypofýzy intracytoplazmatická injekce vpravení pouze jedné jediné spermie do vajíčka intrauterinní inseminace zavedení speciálně upravených spermií do dutiny děložní in vitro fertilizace mimotělní oplodnění luteinizační hormon předního laloku chirurgický odběr spermií z nadvarlete a varlete uhnízdění oplozeného vajíčka v děložní sliznici hyperstimulační syndrom reakce vaječníku na stimulaci injekcemi ženská pohlavní buňka - vajíčko uvolnění vajíčka z Graafova folikulu 69

PŘÍLOHY 70

Dotazník Vážené dámy a pánové, chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který mi pomůže při zpracování tématu Neplodnost co víme a nevíme. Dotazník je anonymní a odpovědi z něj bych ráda použila v závěru své bakalářské práce. Skládá se z otázek otevřených, kde můžete odpovídat vlastními slovy a z otázek uzavřených, kde vybíráte jednu nebo více správných odpovědí. Předem Vám velmi děkuji za pomoc. Pavla Piňosová (studentka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně) Pohlaví: a) žena b) muž Věk: a) do 24 let b) od 25 do 30 let c) od 31 do 35 let d) více jak 36 let Stav: a) svobodná ( ý ) b) vdaná / ženatý c) rozvedená ( ý ) 71

Vzdělání: a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 1) Kolik máte dětí? a) žádné b) 1 c) 2 d) více 2) Uveďte co podle Vás znamená pojem neplodnost?.. 3) Kdy je ideální doba pro oplodnění? a) v 1.polovině cyklu b) uprostřed cyklu v době ovulace c) ke konci cyklu 72

4) Uveďte jaké typy neplodnosti znáte? 5) Nejdůležitější vyšetřovací metodou při léčbě neplodnosti u muže je: a) vyšetření moči b) spermiogram c) hormonální vyšetření 6) Kdy je ideální doba pro měření bazální teploty? a) ráno b) ráno v klidu po probuzení c) po jídle d) večer 7) Je nutné, aby muž před vyšetřením spermiogramu dodržoval sexuální zdrženlivost? a) ano, stačí 24hodin b) ano, nejméně 42hodin c) ne, není to potřeba 8) Znáte nějaká centra asistované reprodukce? a) ne b) ano (uveďte názvy........) 73

9) Ovlivňuje způsob života neplodnost člověka? a) ano b) ne 10) Které z faktorů mohou negativně ovlivnit plodnost? (volba více odpovědí) a) kouření b) střídání partnerů c) pohlavně přenosné choroby d) radioaktivita e) cigaretový dým f) stres g) užívání vitaminu E h) drogy, léky i) těsné spodní prádlo j) vysoký věk muže k) vysoký věk ženy l) jiné (uveďte ) 11) U kterého pohlaví je procentuálně vyšší příčina neplodnosti? a) u ženy b) u muže c) u obou stejně 74

12) Víte co znamená zkratka IVF? a) ne b) ano (uveďte celý název..) 13) Jaké metody podle Vás mohou pomoci při otěhotnění? (volba více odpovědí) a) omezit množství spermatu, které by mohlo vytéci ven b) sexuální polohy vsedě a vestoje c) dosáhnutí orgasmu u ženy d) svalová relaxace, dechová cvičení e) omezit příjem bílkovin a obilných výrobků f) podložení pánve u misionářské polohy (muž nahoře) g) jiné (uveďte...) 14) Může ovlivnit četnost pohlavních styků plodnost? a) ano, pozitivně b) ano, negativně c) ne 75

15) Je podle Vás důležité pro partnerský vztah mít dítě? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) určitě ne 76

Pohlavní orgány Příloha 2 Obr.č. 1: Pohlavní orgány ženy Obr.č. 2: Pohlavní orgány muže 77

Pohlavní buňky Příloha 3 Obr.č. 3: Zralý oocyt Obr.č. 4: Zygota 78

Obr.č. 5: Spermie 79

Vývoj oplozeného vajíčka Příloha 4 Obr.č. 6: 2 buněčné embryo první den od oplodnění Obr.č. 7: 4 buněčné embryo druhý den od oplodnění 80

Obr.č. 8: Prodloužená kultivace třetí den od oplodnění 81

Asistovaná reprodukce Příloha 5 Obr.č. 9: Asistovaný hatching Obr.č. 10: Hatchující blastocysta embryo opouští ochranný obal 82

Obr.č. 11: Biopsie blastomery Obr.č. 12: Metoda ICSI 83

Pomocná technika Příloha 6 Obr.č. 13: Inkubátor ve kterém jsou umístěna vajíčka, spermie a vyvíjející se embrya po celou dobu, kdy jsou mimo lidský organizmus. Přístroj zajišťuje mikroprostředí podobné vnitřnímu prostředí lidského organizmu, udržuje teplotu 37 C, atmosféru s obsahem 5 % kysličníku uhličitého ve vzduchu (ten je dodáván z vedle stojící bomby). V inkubátoru je absolutní vlhkost. Obr.č. 14: Mikromanipulátor - přístroj umožňující jemnou manipulaci s vajíčky a spermiemi pod kontrolou světelného mikroskopu. 84

Hodnoty spermiogramu Příloha 7 Normální hodnoty spermiogramu podle WHO Objem ph Koncentrace spermií 2 a více ml 7,2 a více 20 000 000 / ml a více Celkové množství spermií 40 000 000 a více Pohyblivost Morfologie 50% pohyblivých* nebo 25% progresivně pohyblivých nejméně 15% morfologicky zcela normálních spermií 85

Centra asistované reprodukce Příloha 8 Brno Gynek. porod. klinika MU, FN Brno Sanatorium Helios Repromeda s.r.o. Unica s.r.o. Reprofit International IVF Laurea Praha Gynek. porod. klinika UK Gynek. porod. klinika FN Motol Sanatorium Pronatal ISCARE IVF a.s. Pronatal NORD s.r.o. Gennet Praha Olomouc Gynek. porod. klinika UP FERTIMED s.r.o. Ostatní Natal Art s.r.o., Plzeň CAR SANUS, Hradec Králové Klinika CLT Teplice Sanatorium ART, s.r.o., České Budějovice 86

Výkony nehrazené pojišťovnou Příloha 9 87

Žádost o umožnění dotazníkové akce Příloha 10 88