ASPEKTY SILNIČNÍ DANĚ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Mzdové účetnictví, daně a personalistika ASPEKTY SILNIČNÍ DANĚ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Iveta SALÁŠKOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav ANDRLÍK Znojmo, 2011

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aspekty silniční daně v zemích Evropské unie vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne 22. dubna 2011.... Iveta Salášková

Poděkování Velmi ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi, Ph.D. za poskytnutí užitečných rad, odborné pomoci a trpělivosti při zpracování této bakalářské práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Iveta Salášková Ekonomika a management Mzdové účetnictví, daně a personalistika Název tématu: Aspekty silniční daně v zemích EU Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem bakalářské práce je s využitím metody analýzy daně silniční v zemích Evropské unie provést komparaci s Českou republikou a navrhnout případné změny v koncepci silniční daně uplatńované v tuzemsku.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou daně silniční na území České republiky a ve vybraných zemích Evropské unie. V úvodu teoretické části práce je vymezena právní úprava daně silniční v České republice dle platného znění zákona ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční a dále jsou zobrazeny novely zákona od roku 1993 až do roku 2010. Praktická část je zaměřena na rozbor zdanění nákladní dopravy ve většině států Evropské unie. Klíčová slova: Daň silniční, Evropská unie, mýtný systém, Česká republika, analýza Abstract This Bachelor thesis addresses the issue of road tax in the Czech Republic and in selected European Union countries. In the introduction to the theoretical part it is analyzed road tax in the Czech Republic under the current wording of Act No. 16/1993 Coll. on road tax. Next there are introduced the amendment of road tax since 1993 until the present time. The practical part is devoted to analysis of taxation of freight transport in most European Union countries. Key words: Road tax, European Union, Toll system, Czech Republic, analysis

OBSAH 1 ÚVOD...8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA...10 3 TEORETICKÁ ČÁST...11 DAŇ SILNIČNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY...11 3.1 Předmět daně...11 1.2 Poplatník daně...13 3.3 Základ daně...13 3.4 Sazby daně...14 3.5 Osvobození od daně...15 3.6 Sleva na dani...16 3.7 Daňové přiznání...17 4 VÝVOJ ZÁKONA O DANI SILNIČNÍ OD ROKU 1993 AŽ 2009...18-22 4.10 Inkaso daně silniční v České republice...23 5 SYSTÉM ZPOPLATNĚNÍ RYCHLOSTNÍCH SILNIC A DÁLNIC V ČR 25 5.1 Dálniční poplatky v ČR...25 5.1.1 Časový poplatek...25 5.1.2 Elektronické mýtné...26 5.1.2.1 Elektronické mýtné a jeho problémy...27 5.1.3 Výsledky výběru mýtného...28 6 PRAKTICKÁ ČÁST...30 6.1 POLSKO...30 6.1.1 Předmět a základ daně...30 6.1.2 Sazba daně...30 6.1.3 Dálniční poplatky, mýtné...31 6.2 NĚMECKO...32 6.2.1 Předmět a základ daně...32 6.2.2 Sazba daně...32 6.1.3 Dálniční poplatky, mýtné...32 6.3 RAKOUSKO...33 6.3.1 Předmět a základ daně...33

6.3.2 Sazba daně...33 6.3.3 Dálniční poplatky, mýtné...34 6.4 FRANCIE...35 6.4.1 Předmět a základ daně...35 6.4.2 Sazba daně...35 6.4.3 Dálniční poplatky, mýtné...35 6.5 PORTUGALSKO...36 6.5.1 Předmět a základ daně...36 6.5.2 Sazba daně...36 6.5.3 Dálniční poplatky, mýtné...36 6.6 SLOVENSKO...38 6.6.1 Předmět a základ daně...38 6.6.2 Sazba daně...38 6.6.3 Dálniční poplatky, mýtné...38 6.7 ŠPANĚLSKO...39 6.7.1 Předmět a základ daně...39 6.7.2 Sazba daně...39 6.7.3 Dálniční poplatky, mýtné...39 6.8 MAĎARSKO...39 6.8.1 Předmět a základ daně...39 6.8.2 Sazba daně...40 6.8.3 Dálniční poplatky, mýtné...40 7 SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DAT Z PRAKTICKÉ ČÁSTI...41 8 ZÁVĚR...44 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...46 10 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A PŘÍLOH...51

1 ÚVOD Tématem bakalářské práce jsou aspekty silniční daně v zemích Evropské unie. Silniční daň je jednou z významných součástí příjmů do státních rozpočtů ve všech zemích Evropské unie. Dle způsobu zdanění motorových vozidel lze výběr daní rozdělit na daň pravidelnou a daň registrační. Ve většině vyspělých zemí jsou oba způsoby zdanění motorových vozidel kombinovány. V České republice se daňový systém dělí do dvou hlavních skupin a to na daně přímé a daně nepřímé. Do přímých daní, které jsou adresovány přímo každému poplatníkovi podle jeho důchodové či majetkové situace, se řadí majetkové daně a daň z příjmů. Do daní nepřímých patří daň z přidané hodnoty, daň spotřební a daň ekologická. Majetkové daně se skládají z daně z nemovitosti, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Většinou se k nim počítá i daň silniční, stejně tak jako ve většině zemí Evropské unie, i přestože se nejedná o typickou majetkovou daň. Řadí se do této skupiny, neboť předmětem daně jsou vozidla, tedy majetek. Rovněž technikou stanovení daně (základem daně jsou určité parametry majetku, který je předmětem zdanění) je daň silniční podobná dani z nemovitosti, tedy typické majetkové dani. Jednotlivé daně jsou do státního rozpočtu rozdělovány prostřednictvím zákona o rozpočtovém určení daní. Dle daného zákona je určeno, že část daní plyne výhradně do rozpočtu státu a část do obecního rozpočtu. Silniční daň není přímým příjmem státu, ale Státního fondu dopravní infrastruktury. Slouží k vytvoření finančních zdrojů na výstavbu, rekonstrukci, opravy a údržbu silniční sítě. V současnosti vidíme snahu ze všech stran o ochranu životního prostředí, stejně tak v oblasti dopravy, neboť automobilová doprava je stále častěji charakterizována jako jeden z největších zdrojů, které nejradikálněji znečišťují prostředí. Zejména doprava nákladní má větší podíl z hlediska škod než doprava osobní. Státní vedení se zajímá o snahu co nejvíce omezit objem nákladní dopravy, zvláště té mezinárodní a znevýhodnit tak pro kamiony transport přes určitou zemi. Působivým způsobem je postupné zavádění výkonnostního 8

zpoplatnění rychlostních silnic a dálnic, tzv. mýtného. K tomuto způsobu se připojila většina zemí Evropské unie a ostatní státy se soustavně připravují. U osobní dopravy není situace z hlediska životního prostředí tak vážná jako u dopravy nákladní. Majitelé vozidel mají povinnost před použitím rychlostních silnic a dálnic koupit dálniční známku. Toto platí také ve většině případů pro státy Evropské unie. Jedna z posledních novel o dani silniční ustanovila podstatné slevy na dani pro ekologicky šetrnější vozidla. Platí tedy čím je vůz starší, tím vyšší je daň pro poplatníka, neboť více škodí životnímu prostředí. Cílem České republiky je zlepšit životní situaci pro obyvatelstvo. 9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je s využitím metody analýzy daně silniční v zemích Evropské unie provést komparaci s Českou republikou a navrhnout případné změny v koncepci silniční daně uplatňované v tuzemsku. Teoretická část práce bude věnována především analýze problematiky zdanění motorových vozidel v České republice. Zájem bude věnován deskripci změn, který zákon o silniční dani prodělal od roku 1993, přičemž hlavní důraz bude kladen na současnou podobu zákona. Jako primární zdroj bude použit zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční. Dále bude v teoretické části rozebrána problematika výběru mýtného v České republice, které bylo zavedeno v roce 2007. Okrajově bude v práci popsán vývoj inkasa daně od roku 1994 do roku 2009, na který měl vliv rozvoj zákonů daně silniční. V praktické části bude stručněji popsán rozbor silniční daně a mýtného ve vybraných zemích Evropské unie a následnému doporučení pro Českou republiku. V rozsahu celé práce bude zohledňován rok 2011, v některých případech např. v praktické části rok 2010 z důvodu nedostupných novějších údajů v období vzniku práce. Bakalářská práce bude zpracována podle poznatků z odborné literatury a z informací z konkrétních zákonů. Také budou použity zdroje z internetových stránek Ministerstva financí, Ministerstva dopravy České republiky a z internetových zdrojů zabývající se daňovou problematikou. Ze zahraničních zdrojů bude čerpáno především z oficiálních stránek jednotlivých zemí, ministerstev financí a z informací Evropské Unie. Ke stanovení cílů bude v teoretické části použita metoda deskripce a analýzy. V praktické části bude zvolena metoda komparace a analýzy s jejichž pomocí bude možno provést zhodnocení dosažených výsledků a návrh konečného doporučení pro Českou republiku. 10

3 TEORETICKÁ ČÁST DAŇ SILNIČNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Silniční daň byla v ČR zavedena k 1. 1. 1993 a stejně jako u ostatních daní vychází zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční z koncepce reformy daňové soustavy. Tato daň spadá do majetkových daní, tedy do daní přímých, neboť předmětem daně jsou vozidla, tedy majetek podnikatele. Rovněž technikou stanovení daně (základem daně jsou určité parametry majetku, který je předmětem zdanění) je daň silniční podobná dani z nemovitosti, tedy typické majetkové dani. Tabulka č. 1: Rozdělení majetkových daní Majetkové daně DANĚ Z NEMOVITOSTÍ DAŇ SILNIČNÍ DANĚ PŘEVODOVÉ Daň z pozemků Daň ze staveb Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí ZDROJ: (VANČUROVÁ, LÁCHOVÁ, 2008, s. 270) 3.1 Předmět daně Předmětem silniční daně jsou podle 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční: silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmu u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, 11

vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 t, určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2011, s. 111) Tabulka č. 2: Schéma předmětu silniční daně Silniční a motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR Používaná pro příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Právnickými osobami, u nepodnikatelských subjektů pro příjmy zdaněné daní z příjmu Všechna vozidla nad 3,5 tuny hmotnosti určená pro přepravu nákladů Zdroj: (VANČUROVÁ, LÁCHOVÁ, 2008 str. 299) Silniční vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie. Toto rozdělení vozidel do kategorií, technický popis jednotlivých kategorií silničních vozidel a jejich členění se stanoví v příloze zákona číslo 56/2001 Sb. Tabulka č. 3: Rozdělení silničních vozidel Kategorie L M 1 M 2 a M 3 N O R Druh vozidla motocykl osobní automobil autobus nákladní automobil, speciální automobil přípojné vozidlo ostatní vozidla Kategorie zvláštních vozidel T OT SS, SP Druh vozidla traktor přípojná vozidla traktorů pracovní stroj, nemotorové vozidlo nebo 12

R nemotorový pracovní stroj tažený nebo tlačený pěšky jdoucí osobou ostatní vozidla - vozík pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, rolba, jednonápravový traktor s přívěsem, čtyřkolka speciální a jiné Zdroj: práce autora, MDCR (2010) 3.2 Poplatník daně Poplatníkem daně za vozidlo je podle ustanovení 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční osoba, která: je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsaná v technickém průkazu, užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsaná jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel, zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba, stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2011, s. 111) 3.3 Základ daně Základem daně je dle 5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční: zdvihový objem motoru v cm 3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. 13

3.4 Sazba daně Sazby daně jsou uvedeny v 6 zákona o dani silniční. Roční sazba daně se zjistí pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu. Sazba daně pro ostatní vozidla viz příloha č. 1. Tabulka č. 4: Sazby daně silniční pro osobní automobily uvedené v 6 Daňových zákonů Objem motoru Roční sazba daně do 800cm3 1.200Kč nad 800 cm 3 do 1.250cm 3 1.800Kč nad 1.250cm 3 do 1.500cm 3 2.400Kč nad 1.500cm 3 do 2.000cm 3 3.000Kč nad 2.000cm 3 do 3.000cm 3 3.600Kč nad 3.000cm 3 4.200Kč ZDROJ: práce autora, DAŇOVÉ ZÁKONY (2011, str. 111) Roční sazba daně snížená Sazba daně se podle 6 odstavce 2 snižuje: 25 % u vozidel uvedených v 2 odst. 1, která jsou podle údajů zapsaných v technickém průkazu určena pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě. 48 % po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace a o 40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců, 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 t a méně než 12 t, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání. Roční sazba daně zvýšená U vozidel registrovaných poprvé v České republice nebo v zahraničí do 31. 12. 1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 6 zvyšuje o 25 %. Denní sazba daně Činí 25 Kč za každý den použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, je-li to pro poplatníka výhodnější. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2011, s. 112) 14

Tabulka č. 5: Schéma výše silniční daně Výše daně Rozhodné období Kalendářní měsíc ve kterém bylo vozidlo předmětem daně Sazba daně Denní Roční zvýšená Roční snížená Roční Osobní automobil (objem motoru) Návěs (počet náprav + součet max.povolen ých hmotností nápravy) Ostatní vozidla (počet náprav + největší povolená hmotnost) ZDROJ: (JANOUŠEK 2008) 3.5 Osvobození od daně Osvobození od daně se vztahuje podle 3 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční na: vozidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla jako kategorie L a jejich přípojná vozidla vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost, vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometru z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období, vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou s výjimkou vozidel uvedených v 4 odst. 2 písm. b), vozidla bezpečnostních sborů, obecní policie, sboru dobrovolných 15

hasičů, vozidla zdravotnické, důlní a horské záchranné služby a poruchové služby plynárenských a energetických zařízení, vozidla speciální samosběrová, speciální jednoúčelová vozidla značkovače silnic a vozidla správců komunikací, vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 t, která mají elektrický pohon, hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, používají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E85. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2011, s. 111) 3.6 Sleva na dani Kombinovanou dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru), nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm kombinované dopravy, nebo mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a vnitrozemským přístavem, jestliže nepřesahuje vzdálenost 150 kilometrů vzdušnou čarou. U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy činí sleva na dani 100 %. U vozidla, které uskuteční v kombinované dopravě ve zdaňovacím období: více než 120 jízd, činí sleva 90 % daně, od 91 do 120 jízd, činí sleva 75 % daně, od 61 do 90 jízd, činí sleva 50 % daně, od 31 do 60 jízd, činí sleva 25 % daně. Je-li vzdálenost ujetá po železnici územím České republiky delší než 250 kilometrů, započítává se pro účely slevy na dani taková jízda jako dvě jízdy. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2011, s. 112) 16

3.7 Daňové přiznání Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání k silniční dani je tuzemský poplatník povinen podat do 31. 1. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, na které je daň vyměřována a placena. Poplatník v daňovém přiznání uvede skutečnou dobu trvání daňové povinnosti, skutečnou dobu nároku na osvobození nebo slevu na silniční dani a silniční daň doplatit. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2011, s. 113) Tabulka č. 6: Splatnost silniční daně 1.1 Zdaňovací období 31.12 15.4 15.7 15.10 15.12 31.1 Daňové přiznání 1.1 záloha záloha záloha záloha za Stanovení za leden, za duben, za červenec říjen a listopad základu únor, květen, srpen daně březen červen září ZDROJ: (VANČUROVÁ, LÁCHOVÁ 2008, str. 306) Příklad: Daňová povinnost pro nákladní vůz 3B5 2680 Vozidlo bylo poprvé uvedeno do provozu v roce 2005. Má 2 nápravy a maximální hmotnost 11,99 tun. Základní roční sazba daně činí pro tento automobil 10 800 Kč. U tohoto vozu bude možno uplatnit za rok 2011 snížení roční sazby daně, a to 40 % po celé zdaňovací období. Snížená roční sazba daně tedy bude činit: 10 800 0,6 = 6 480 Kč. Zálohy na daň: Do 15. 4. 2009: (6 480 : 12) 3 = 1 620 Kč Do 15. 6. 2009: 1 620 Kč Do 15. 10. 2009: 1 620 Kč Do 15. 12. 2009: (6 480 : 12) 2 = 1 080 Kč Celková daňová povinnost bude pro rok 2009 6 480 Kč a na zálohách bude zaplaceno 5 940 Kč. Nedoplatek daně splatný 31. 1. 2010 bude činit 540 Kč. (FINANCE, 2011) 17

4 VÝVOJ ZÁKONA O DANI SILNIČNÍ V LETECH 1993 AŽ 2011 Silniční daň byla v České republice zavedena 1. 1. 1993, zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Od svého vzniku byl tento zákon novelizován a doplněn zákony č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb., č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., 246/2008 Sb., 281/2009 Sb. a č. 199/2010 Sb. Novely zákona o dani silniční v letech 1993-1996 Novely zákona číslo 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., a novela číslo 143/1993 Sb., vnesly do zákona o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, několik nevýznamných změn, ty ale zákon nijak podstatně nezměnily. Například v novele zákona č. 243/1994 Sb., v 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: správce daně v platebním výměru na daň silniční neuvádí základ daně a dále v 17a odst. 3 zní: nový poplatník má vůči správci daně registrační povinnost ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle 10 odst. 1. Novela zákona o dani silniční v roce 1998 Novela zákona číslo 61/1998 Sb., ze dne 5. 3. 1998, doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb.,o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů a mění: v 2 odst. 2 písmene a) předmětem daně, kde již nejsou speciální automobily pásové. Podle ustanovení 4 odst. 1 písm. b) je nově poplatníkem daně i uživatel vozidla, které jeho držitel odhlásil, v 5 písm. b) se základ daně stanoví součtem povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů. Novela zákona o dani silniční v roce 2000 V novele zákona č. 241/2000 Sb., se zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, doplňuje 17 o odstavec 3, který zní: Po vyhlášení stavu ohrožení státu, nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu: provést úpravu sazeb daně, 18

zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Novelou č. 303/2000 Sb., se v 6 doplňují odstavce 6, 7, 8, 9 a 10, které znějí: U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 2 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 3, se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 50 % do 31. 12. 2001; počínaje 1. 1. 2002 se u těchto vozidel sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 %. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. Novela zákona o dani silniční v roce 2001 V novele zákona o dani silniční 493/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jde o prodloužení doby, po kterou platí snížení příslušných sazeb daně u těch vozidel, která plní limity emisí škodlivin ve výfukových plynech EURO 2 a EURO 3. Přesněji v 6 odst. 2 se vozidla splňující limity úrovně Euro 2 snižují o 25 % až do 31. 12. 2003. V 6 odst. 7 se vozidla splňující limity úrovně Euro 3 snižují o 50 % také až do 31. 12. 2003. U vozidel registrovaných v České republice do 31. 12. 1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 zvyšuje o 15 %. Novela zákona o dani silniční v roce 2002 Novela zákona č. 207/2002 Sb., ze dne 24. 4. 2002, kterou se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, se v 2 odstavci 1 doplňuje, že předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v České republice nebo v zahraničí, provozovaná na území České republiky, jsou-li používána nebo určena k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo jsou-li používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních právních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí. Bez ohledu na to, zda jsou používána nebo určena k podnikání, jsou 19

předmětem daně vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun, registrovaná v České republice a určená výlučně k přepravě nákladů. Dále v 3 odst. 1 písmeno d) se osvobozují od daně vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období. Novela zákona o dani silniční v roce 2004 Novela zákona o dani silniční č. 102/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je platná od 1. 1. 2004, i když zákon nabyl účinnosti až 5. 3. 2004 a některá ustanovení dnem vstupu do EU. Došlo ke změnám v 2 odstavci 1, kde jsou předmětem daně silniční motorová vozidla registrovaná a provozovaná v České republice. Vozidla registrovaná v zahraničí nejsou předmětem silniční daně. V 6 odstavce 6 až 9 znějí: u vozidla splňující limity úrovně Euro 2 se sazba daně snižuje o 60 % do 31. 12. 2005. U vozidla splňující limity úrovně Euro 3 a limity vyšší úrovně, se sazba daně snižuje o 66 % do 31. 12. 2006. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5. (LEXDATA, 2010) Novela zákona o dani silniční v roce 2005 až 2007 Ministerstvo financí připravilo a předkládá do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jejímž hlavním cílem je zavedení kvalitativně nového systému snižování sazeb daně pro vozidla šetrnější k životnímu prostředí. Očekává se, že novelizace tohoto zákona bude stimulačním prvkem pro podnikatelskou sféru k pořizování vozidel s příznivějšími emisními parametry, neboť dojde ke snížení sazeb daně u vozidel plnících emisní normy EURO, u vozidel s nižšími emisemi CO2, s alternativními palivy, u hybridních vozidel a dalších vozidel s nízkými emisemi pevných a plynných částic. Současně dochází k rozšíření předmětu daně již na vozidla s hmotností více než 3,5 tuny bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, přičemž u vozidel nepřesahujících 12 t zákonem stanovených subjektů a činností se daň nebude platit vůbec, u vozů s hmotností nad 12 t pak dojde ke snížení sazby o 48 %. (MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, 2010) 20

Tabulka č. 7: Sazby daně od roku 2000 do roku 2006 Vozidlo Rok 2000 a 2001 se sazbou daně dle 6 Plnící odst. 1 (osobní automobily EURO kromě elektromobilů) 2 Plnící EURO 3 a více e sazbou daně dle 6 odst. 2 Plnící (např. nákladní automobily a EURO jejich přípojná vozidla) 2 Plnící EURO 3 a více ZDROJ: práce autora, SAGIT (2011) snížení o 25 % snížení o 50 % snížení o 25 % žádné snížení Rok 2002 a 2003 Rok 2004 a 2005 Rok 2006 žádné snížené žádné snížené snížení o 60 % Žádné snížení snížení o snížení o 66 % 50 % Novela zákona o dani silniční v roce 2008 Novelou ustanovení 6 odst. 6 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, dochází s účinností od 1. 1. 2008 k zásadní změně podmínek pro snížení sazby daně. Sazba daně dle ustanovení 6 podle odstavce 1 i 2, tj. u všech vozidel, se snižuje o: 48 % po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace, 40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců, 25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců. Nárok na příslušné snížení sazby daně vzniká počínaje kalendářním měsícem prvé registrace vozidla a končí u téhož vozidla po 108 kalendářních měsících. Při změně provozovatele vozidla s nárokem na snížení sazby daně lze u nového provozovatele uplatnit příslušné snížení sazby daně nejdříve v kalendářním měsíci zápisu změny provozovatele v technickém průkazu. U téhož vozidla se nepoužije současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a podle odstavce 5. Snížení sazby daně se nevztahuje na vozidla registrovaná od 1. 1. 1999, jejichž provozovatelem byla do té doby Armáda České republiky. (BUSINESSINFO, 2011) 21

Novela zákona o dani silniční v roce 2009 Roční sazba daně u vozidel poprvé registrovaných v ČR do 31. 12. 1989 se zvyšuje z 15 % na 25 %. Nově je rozšířen seznam vozidel, která jsou od daně úplně osvobozena. Mezi nově zařazená patří vozidla pro dopravu osob, nebo nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 t, která jezdí na pohon šetrný k životnímu prostředí. Jde o automobily na elektrický pohon, na hybridní pohon (kombinace spalovacího motoru a elektromotoru), zkapalněný ropný plyn (LPG), stlačený zemní plyn (CNG) nebo auta, která spalují směs benzinu a etanolu označenou jako E85. V souvislosti s implementací směrnice EU nově také dochází ke změně v předmětu daně. Nově jsou předmětem daně všechna vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 t (do konce roku 2008 se jednalo o hmotnost alespoň 12 t), která jsou určena k přepravě nákladů a registrována v ČR, bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání. V návaznosti na to bude nově možné uplatnit další slevy na dani ve výši 100 % u nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů s největší povolenou hmotností nad 3,5 t a méně než 12 t o 48 % u vozidel s největší povolenou hmotností větší než 12 t, pokud nebudou používány v souvislosti s podnikáním nebo v jeho přímé souvislosti, či k činnostem, z nichž plynou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu a nebudou provozovány pro cizí potřeby pro: Subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání Výcviková vozidla Fyzické osoby Podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a rady č. 1999/62/ES ve znění směrnice č. 2006/38/ES u vozidel evidovaných v členských státech vybírá daně uvedené v článku 3 směrnice pouze členský stát, v němž je vozidlo evidováno. Vozidla registrovaná v ČR a provozovaná v členských státech EU by proto neměla být zdaňována v zemi, kde jsou provozována a naopak, vozidla provozovaná v České republice, ale registrovaná v jiném státě, by neměla být předmětem daně silniční v České republice. V opačném případě by docházelo k rozporu s právem EU. (DOPRAVNÍ FEDERACE, 2008) Novela zákona o dani silniční v roce 2010 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční se novelou č. 199/2010 Sb., doplňuje v 15 o odstavec 4, který zní: Daňové přiznání k dani silniční se podává na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelstvím. Je-li daňové přiznání podáno na technickém nosiči dat 22

ve tvaru stanoveném pro tento účel Generálním finančním ředitelstvím, vyplňuje poplatník pouze část tiskopisu daňového přiznání stanovenou Generálním finančním ředitelstvím. 4.1 Inkaso daně silniční v České Republice Tyto výše uvedené legislativní změny měly vliv na snížení výše daňové povinnosti silniční daně, jakož i jejího inkasa. Následující tabulka zahrnuje vývoj inkasa daně silniční v České Republice od roku 1994. Tabulka č. 8: Inkaso silniční daně (v mil. Kč) Rok Daňové inkaso Předepsáno Výtěžnost v % 1994 4 087 4 147 98,5 1995 3 880 3 930 98,7 1996 4 262 4 201 101,4 1997 4 534 4 668 97,1 1998 4 325 4 420 97,9 1999 5 186 5 234 99,1 2000 5 551 5 654 98,2 2001 5 250 5 301 99,0 2002 5 480 5 414 101,2 2003 5 708 5 863 97,4 2004 5 502 5 539 99,3 2005 5 191 5 230 99,3 2006 5 428 5 457 99,5 2007 5 915 5 811 101,8 2008 6 002 6 073 98,8 2009 4 795 4 950 96,8 Zdroj: práce autora, ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA, (2009) Inkaso daně silniční od roku 1994 do roku 1998 nevykazuje žádné velké odchylky. V roce 1999 už ale inkaso vykázalo významný přírůstek ve výši 861 mil. Kč oproti roku 1998. Tato skutečnost je důsledkem ukončení platnosti osvobození od daně k 31. 12. 1998 u vozidel splňujících ekologické limity stanovené vybranými předpisy EHK OSN. V roce 2000 si inkaso zachovalo ve svém vývoji mírně rostoucí trend, ačkoliv se naopak očekávalo nižší proti roku 1999 z důvodu legislativních úprav (zákon č. 303/2000 Sb.), které umožnily daňové zvýhodnění u vozidel splňujících normy EURO 2 a EURO 3. Protože však byla příslušná novela zákona o dani silniční přijata až ve druhém pololetí 23

roku 2000 a limity EURO 3 stanovilo Ministerstvo dopravy až v prosinci 2000, neprojevilo se zatím daňové zvýhodnění poklesem inkasa daně silniční. V roce 2001 naopak došlo k poklesu inkasa. Tento pokles byl způsoben zejména novelizací ustanovení 6 zákona o silniční dani. Na základě této novely došlo ke snížení daně u vozidel, které splňují limity EURO 2 a EURO 3. V roce 2002 došlo ke zvýšení inkasa u daně silniční o 230 mil. Kč, způsobené ukončením možnosti snížení roční sazby o 25 % pro osobní automobily naplňující směrnice a limity úrovně Euro 2 a zvýšením sazby daně o 15 % u vozidel registrovaných v ČR do 31. 12. 1989. Obě úpravy vstoupily v platnost 1. 1. 2001. V roce 2003 došlo ke zvýšení inkasa u daně silniční o 228 mil. Kč. Vliv na zvýšení inkasa má nepochybně změna zákona spočívající ve zdanění vozidel o celkové hmotnosti 12 t a vyšší, určených výlučně k přepravě nákladů bez vazby na podnikání. V roce 2004 došlo k mírnému snížení inkasa u daně silniční o 206 mil. Kč. Předmětem daně již nejsou vozidla určená k podnikání, ale pouze vozidla používaná k podnikatelské činnosti. Na poklesu inkasa silniční daně se projevilo také snížení sazby daně u vozidel splňujících limity EURO 2 a EURO 3 a to za kvalitu motoru úrovně EURO 2 z 25 % na 60 %, při úrovni motoru EURO 3 a vyšší z 50 % na 66 % a dále i snížení daně u vozidel s celkovou hmotností 12 t a větší u daňových subjektů neprovozujících silniční nákladní dopravu pro cizí až o 100 %. Na snížení inkasa má dále vliv i fakt, že daňové subjekty vyřazují staré nákladní automobily a nahrazují je novými, které splňují limity úrovně EURO 2 a vyšší. (ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA, 2009) 24

5 SYSTÉM ZPOPLATNĚNÍ RYCHLOSTNÍCH SILNIC A DÁLNIC V ČR Česká republika se stala levnou tranzitní zemí pro mezinárodní silniční nákladní dopravu, z toho plynul enormní nárůst kamionové dopravy a s tím spojené průvodní jevy (snížená bezpečnost, vyšší opotřebení komunikací, zvýšená zátěž životního prostředí). Proto bylo zapotřebí sjednat ekonomické opatření, aby se snížil nárůst těchto negativních jevů a související ekonomické náklady byly přeneseny na jejich původce. Toto byl jeden z nejdůležitějších důvodů k zavedení výkonového zpoplatnění nákladní dopravy v České republice. Zpoplatnění umožňuje ve větším měřítku uplatňovat regulaci dopravních proudů; zvýší výhodnost železniční nákladní přepravy, cílem je dosáhnout vyššího příjmu z poplatků placených uživateli a reinvestování těchto prostředků do dopravní infrastruktury. (DOPRAVNÍ FEDERACE, 2008) 5.1 Dálniční poplatky v ČR Zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic je upraveno zákonem č. 13/1997 Sb., ze dne 21. 2. 1997. Do roku 2007 existoval jen časový poplatek, od té doby platí vozidla nad 12 t mýtné. Tyto vozidla platí od roku 2008 mýtné i na vybraných úsecích silnic I. třídy. Vozidla nad 3,5 t a pod 12 t platí mýtné od roku 2010. (WIKIPEDIA, 2010) 5.2 Časový poplatek Rozsah zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic je u časového poplatku menší než u mýtného. Časovým poplatkem nejsou zpoplatněny například některé úseky dálnic a rychlostních silnic vedoucí kolem velkých měst sloužící jako jejich obchvaty. Vymezení úseků na něž se tento poplatek vztahuje a ceny známek jsou upraveny nařízením vlády č. 404/2009 Sb., o výši časových poplatků. (DÁLNIČNÍ ZNÁMKA ČESKÁ REPUBLIKA, 2011) 25

Tabulka č. 9 : Dálniční známky v ČR platné pro rok 2011 Doba/hmotnost do 3,5t nad 3,5t Desetidenní 250 Kč mýtné Měsíční 350 Kč mýtné Roční 1200 Kč mýtné Zdroj: práce autora, DÁLNIČNÍ ZNÁMKA ČESKÁ REPUBLIKA (2011) 5.3 Elektronické mýtné V minulosti bylo mýtné tradičně vybíráno na dálnicích manuálně, což vyžadovalo výstavbu rozsáhlých mýtných stanic. V současné době se od tohoto tradičního výběru upouští a nahrazuje se systémy elektronického výběru mýtného. Na rozdíl od poplatků za užívání, které se stanoví v závislosti na době, po kterou je předplaceno právo užívání sítě zpoplatněných pozemních komunikací, mýtné se stanoví v závislosti na skutečně ujeté vzdálenosti. (MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY, 2010) V České republice bylo elektronické mýtné pro vozidla s celkovou hmotností nad 12 t zavedeno od 1. 1. 2007 novelou Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) na 970 kilometrech dálnic a silnic pro motorová vozidla, kde je vybudováno asi 178 mýtných bran. Na rozdíl od Německa se vztahuje i na autobusy, ač byly silné snahy alespoň veřejnou linkovou dopravu z povinnosti vyjmout. Od 1. 1. 2008 se začalo platit na 200 kilometrech silnic I. třídy. Od 1. 1. 2010 se povinnost platit elektronické mýtné začala vztahovat na všechny vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny. (WIKIPEDIA, 2010) 26

Obrázek č. 1: Síť zpoplatněných komunikací v ČR Zdroj: (MYTOCZ, 2009) 5.4 Elektronické mýtné a jeho aktuální problémy Již dříve vážná situace se zhoršila poté, co byl v roce 2007 zaveden neúplný systém mýtného pro nákladní vozidla nad 12 t. Ten totiž zatím zahrnuje v zásadě jen dálnice a rychlostní silnice. To v mnoha případech motivuje k objíždění zpoplatněných úseků po zbytku silniční sítě, na které mýtné zavedeno není. Počínaje rokem 2010 platí mýtné vozidla od 3,5 t, a přestože škodí méně, jsou při stejném počtu náprav zpoplatněna stejnou sazbou jako vozidla nad 12 t. Rozsah mýtných úseků se za čtyři roky rozšířil pouze o nově otevírané dálnice a rychlostní silnice a dva úseky silnic I. třídy, což nezamezí objíždění, ke kterému jsou tak navíc motivována i lehčí nákladní vozidla.(dopravni FEDERACE, 2011) Z médií se lze dočíst o desítkách měst a obcí, které se s problémem začaly ve zvýšené míře potýkat jednak po zavedení mýtného na dálnicích a rychlostních silnicích, díle ještě po přičlenění ČR k Schengenskému prostoru. Například v trase mezi Jihlavou a hraničním přechodu Hatě u Znojma se meziroční nárůst kamionové dopravy odhaduje na několik desítek procent. 27

Jako další závažný problém je hodnoceno následovně popsané chování některých řidičů. Ti objevili velmi riskantní způsob, jak projet pod mýtnou bránou tak, aby je systém nezaregistroval a nebyla jim stržena platba za ujetý úsek. V tomto případě bohužel selhává i další způsob, jak neplatícího řidiče dostihnout, neboť řidič jede tak blízko za jiným vozidlem, že nemohou plnit svoji funkci ani kamery snímající státní poznávací značku vozidla. Další způsob obcházení platby mýtného, je obalení palubní jednotky do alobalu. Řidič si vytvoří krabičku z vnitřní strany zcela pokrytou alobalem. Vždy, když se přiblíží k mýtné bráně, vloží řidič palubní jednotku do krabice a v tu chvíli je její signál odrušen. Řidič projede pod mýtnou branou a za ní opět krabici odstraní a palubní jednotku vloží na předepsané místo. Tím se zajistí pro případnou kontrolu celní správou, jednotka je v pořádku na svém místě a fungující. Manipulace s touto krabicí je jednoduchá a rychlá. S tímto postupem je ale také problém u tzv. kontrolních mýtných bran, na kterých jsou instalovány kamery a zachycují státní poznávací značku. (DOPRAVNÍ FEDERACE, 2010) Tabulka č. 10: Sazby mýtného pro dálnice a rychlostní silnice pro rok 2010 Tabulka mýtných sazeb (Kč/km) Emisní třída Euro II Emisní třída Euro III a V Počet náprav 2 3 4+ 2 3 4+ 2,26 3,63 5,30 1,67 2,85 4,12 Nově sazby v pátek od 15:00 do 21:00 (Kč/km) Emisní třída Euro II Emisní třída Euro III nebo vyšší 2 3 4+ 2 3 4+ 2,87 5,55 8,10 2,12 4,35 6,30 Zdroj: KAMIONACI (2010) 28

Tabulka č. 11: Sazby mýtného pro dálnice a rychlostní silnice pro rok 2011 Tabulka mýtných sazeb (Kč/km) Emisní třída Euro II Emisní třída Euro III a V Počet náprav 2 3 4 a více 2 3 4 a více 2,83 4,54 6,63 2,09 3,56 5,15 Nově sazby v pátek od 15:00 do 21:00 (Kč/km) Emisní třída Euro II Emisní třída Euro III nebo vyšší 2 3 4< 2 3 4< 3,59 6,48 9,45 2,65 5,08 7,35 Zdroj: (DOPRAVA V PRAXI, 2011) 5.5 Výsledky výběru mýtného Na údržbě silniční sítě je ve státním rozpočtu letitý deficit cca 800 miliard korun. Škody, které nákladní doprava ročně na opotřebení infrastruktury způsobí dosahuje dalších zhruba 70ti miliard korun, za což jsou vozidla nad 12 t a vozidla s návěsem zodpovědná z celých 91 %. Další externality, jako jsou škody způsobené dopravními nehodami, hlukem, lokálním znečištěním a emisemi skleníkových plynů u nás činí v případě kamionové dopravy nad 12 t dalších 15 miliard Kč.Ve srovnání s výnosem z mýta ve výši 5,5 miliardy je tedy situace zjevně zcela odlišná. (DOPRAVNÍ FEDERACE, 2010) Z hlediska snížení zátěže na životní prostředí a zdraví obyvatel by bylo optimální zvolit co nejvyšší sazbu mýtného, která by od použití silniční nákladní dopravy co nejvíce odrazovala. To by při neměnném způsobu výběru vedlo ke snížení výnosů. Pro optimalizaci dosahování obou cílů je tedy nutno parametry systému v čase operativně měnit. Český systém takto zatím nefunguje. Pokud by mýtný systém fungoval v zemi již několik let a s různými sazbami, bylo by možné odhadnout reakci firem na různé zvyšování mýtného poplatku a zjistit tak elasticitu. Při zavádění systému v ČR tyto údaje k dispozici nebyly a zvolená výše poplatku je spíše konzervativně nízká. (MYTOCZ, 2010) 29

6 PRAKTICKÁ ČÁST 6.1 POLSKO Daň silniční v Polsku se řídí zákonem ze dne 12. 1. 1991 o místních daních. Daňoví poplatníci jsou fyzické a právnické osoby, které vlastní určité typy vozidel a organizačních jednotek bez právní subjektivity, kteří jsou registrováni jako vlastníci těchto vozidel. (CONFEDERATION FISCALE EUROPEENNE, 2010) Vedle daně z dopravních prostředků sem patří i registrační daň. Tato daň patří do skupiny místních daní, přičemž rozhodování o výši daně je plně ponecháno na obecních radách. Zákon stanoví pouze horní hranice daňové sazby z kupní ceny vozidla v závislosti na stáří vozu. (RADVAN, 2006, s. 304) 6.1.1 Předmět a základ daně Základem daně je počet vlastněných zdanitelných vozidel. Daňové sazby se liší v závislosti na druhu a celkové hmotnosti vozidla a tyto sazby jsou uvedeny v usnesení rady obce, v rámci zákonných limitů. (CONFEDERATION FISCALE EUROPEENNE, 2010) Předmětem daně jsou: Nákladní automobily (vozidla s celkovou hmotností nad 3,5t). Autobusy (vozidla určená minimálně pro 10 osob včetně řidiče). Osobní automobily (nejsou zdanitelné). 6.1.2 Sazba daně Sazby daně silniční v Polsku se liší např.: typem dopravního prostředku, dopadem na životní prostředí, rokem výroby nebo počtem míst k sezení, kromě toho, že roční sazba daně nesmí překročit z kamionu s hmotností 3,5 tuny a méně než 12 tun, v závislosti na celkové hmotnosti: kromě a) od 3,5 tuny do 5,5 tuny - 662,29 zł; b) od 5,5 t do 9 t - 1103,81 zł; c) více než 9 t - 1324,57 zł, (PODATKI, 2010) 6.1.3 Dálniční poplatky, mýtné Zpoplatnění vybraných dálničních úseků je provedeno způsobem mýtných bran ve kterých je možno platit jak v místní měně, tak americkým dolarem a samozřejmě eurem. V Polsku 30

jsou zpoplatněny dálnice A1, A2 a A4 přičemž ceny se liší dle velikosti respektive hmotnosti automobilu. Nejčastěji využívané kategorie automobilů a ceny za průjezd jednotlivých úseků v níže uvedené tabulce. Tabulka č. 12: Kategorie vozidel v Polsku Mýtné Třída Kategorie mýtného vozidla Popis kategorie vozidla 8 PLN 1 1 Motocykly a vozidla se dvěma nápravami Vozidla se dvěma nápravami z nich alespoň jedna je 2 vybavena dvojitými koly, vozidla se dvěma 13.50 nápravami a s přívěsem 2 PLN Vozidla se třemi nápravami a vozidla se dvěma 3 nápravami z nichž alespoň jedna je vybavena dvojitými koly a přívěsem Vozidla s více než třemi nápravami, vozidla se třemi 24.50 4 3 nápravami a přívěsem, nadměrná vozidla PLN 5 Nadměrná vozidla Zdroj: (DOPRAVA V PRAXI, 2011) Tabulka č. 13: Ceny za placené úseky v Polsku úsek/hmotnost do 3,5t nad 3,5t 5 úseků dálnice A1 3,50-17,50 PLN 8,20-41,50 PLN 3 úseky dálnice A2 12 PLN/úsek 27 PLN/úsek 2 úseky dálnice A4 8 PLN/úsek 13,50 PLN/úsek Zdroj: (DÁLNIČNÍ-ZNÁMKY, 2011) 31

6.2 NĚMECKO V Německu daň silniční začala platit v roce 2002 zákonem o dani z motorových vozidel. (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.2.1 Předmět a základ daně Předmětem daně silniční je motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo s licencí pro provoz na veřejných komunikacích. (CONFEDERATION FISCALE EUROPEENNE, 2010) Osobní automobily registrované poprvé od 1. července 2009 jsou hodnoceny na základě válců a CO2 emisí, osobní automobily, které již byly registrovány před 1. červencem 2009, na základě válců a emisí podle normy Euro a všechny ostatní vozidla (nejvýznamnější z nich jsou nákladní automobily a přípojná vozidla), na základě jejich maximální povolené celkové hmotnosti. (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.2.2 Daňová sazba Tabulka č. 14: Daňová sazba v Německu Kategorie Benzín Diesel Euro 4 6,75 15,44 Euro 3 6,75 15,44 3-litr vozy 6,75 15,44 D3 6,75 15,44 Euro 2 7,36 17,25 Euro 1 15,13 28,55 Ostatní vozidla povolená 21,07 33,29 používat během ozónu alarm Ostatní automobily 25,36 37,58 Zdroj: (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.2.3 Dálniční poplatky, mýtné Od 1. 1. 2005 se vybírá mýto závislé na ujeté trase, které platí pro všechny nákladní vozidla s přípustnou celkovou hmotností nejméně 12 tun. Mýtná povinnost se nevztahuje na autobusy, vozidla armády, policejních úřadů, civilní ochrany a ochrany před katastrofami, požárních sborů a dalších nouzových složek a vlády Polska. 32

Tabulka č.15: Sazby mýtného za kilometr Kategorie Počet náprav od 1. 1. 2011 Kategorie A do 3 náprav 0,140 od 4 náprav 0,154 Kategorie B do 3 náprav 0,168 od 4 náprav 0,182 Kategorie C do 3 náprav 0,210 od 4 náprav 0,224 Kategorie D do 3 náprav 0,273 od 4 náprav 0,287 Zdroj: (ITS. SPEDITON, 2011) 6.3 RAKOUSKO Daň silniční v Rakousku je platná od roku 1992 zákonem č. 449/1992. 6.3.1 Předmět a základ daně Předmětem daně v Rakousku jsou motorová vozidla s více než 3,5 t celkové hmotnosti registrovaná v Rakousku. (EUROPEAN COMMISSION, 2010) Základ daně se vypočítá podle typu motoru (diesel nebo benzín) a znečišťujících látek, podle norem EURO. 6.3.2 Daňová sazba Tabulka č. 16: Daňová sazba v Rakousku Emisní třída Druh motoru Sazba od 30.6.2009 do 31.12.2011 EURO 3 a více Benzin 6.75 Diesel 15.44 EURO 2 Benzin 7.36 Diesel 17.25 EURO 1 Benzin 15.13 Diesel 28.55 Zdroj: (WIKIPEDIA, 2009) 33

6.3.3 Dálniční poplatky, mýtné Průjezdem rakouských dálnic jsou nuceni zaplatit dálniční známku nejen řidiči osobních automobilů, ale také řidiči motocyklů, pro které známka stojí oproti vozům do 3,5 t polovinu. Dálniční známka se v Rakousku prodává na období 10 dní, 2 měsíce a jeden rok. Tabulka č. 17: Cena dálničních poplatků pro rok 2011 Doba/hmotnost Motocykly Vozidla do 3,5 t 10 denní 4,5 7,9 2 měsíční 11,5 23 Roční 30,5 76,5 Zdroj: (DÁLNIČNÍ-ZNÁMKY, 2011) Vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 t se podle počtu náprav dělí do tří kategorií a v závislosti na emisní třídě EURO, navíc do tří tarifních skupin (A, B, C), na tomto je závislý i odvod mýtného. Tabulka č. 18: Sazby mýtného v závislosti na emisní třídě od 1.1.2010 Tarifní skupina 2 nápravy 3 nápravy 4 nápravy A EURO emisní třída EURO EEV & VI B EURO emisní třída EURO IV & V C EURO emisní třída EURO 0 to III Zdroj: (DOPRAVA V PRAXI, 2011) 3,73 3,99 4,56 5,22 7,83 5,59 8,38 6,38 9,58 34

6.4 FRANCIE 6.4.1 Předmět a základ daně Vozidla právnických osob podléhají silniční dani takřka vždy. Předmětem daně jsou: motorová vozidla se dvěma nebo více nápravami a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla má méně než 12 t, kloubová vozidla zahrnující tahač a návěs s jednou nebo více nápravami a celkové hmotnosti vozidla větší nebo rovna 12 t a dále přípojná vozidla, s celkovou hmotnosti, větší nebo rovna 16 t. (DOUANE, 2011). Pro automobily vyrobené po 1. lednu 2006 je daň závislá na úrovni emisí CO2. (European Commission (2010) 6.4.2 Sazba daně Tabulka č. 19: Daňová sazba ve Francii Úroveň emisí CO2 (gram na kilometr) Cena Méně než 100 2 Mezi 100 a 120 4 Mezi 120 a 140 5 Mezi 140 a 160 10 Mezi 160 a 200 15 Mezi 200 a 250 17 Více než 250 19 Zdroj: (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.4.3 Dálniční poplatky, mýtné Ve Francii stejně jako např. v Chorvatsku probíhá platba za využívání rychlostní dálnic v mýtných branách, které jsou na těchto komunikacích rozmístěny. Vzhledem k povaze těchto mýtných bran probíhá platba samozřejmě dle ujeté vzdálenosti po dálnici. Výše dálničních poplatků dosahuje zhruba hodnot 7,50 /100 km což by se dalo vzhledem k rozloze Francie zařadit do skupiny států s dražšími dálničními poplatky. (DÁLNIČNÍ ZNÁMKY, 2011) 35

6.5 PORTUGALSKO V Portugalsku platí zákon č. 33/2007 upravující daň silniční, který je ze dne 29. června 2007. 6.5.1 Předmět a základ daně Předmětem daně jsou: osobní vozidla nákladní vozidla, smíšená vozidla těžké osobní vozidla (celková hmotnost převyšuje 3.500 kg) motorové karavany, motocykly Specifické složky daně se posuzují podle objemu válců motoru, úroveň emisí CO2 a typu motoru. (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.5.2 Sazba daně Tabulka č. 20: Daňová sazba v Portugalsku Úroveň CO2 (g / km) Sazba Benzín Od 115 g/km 3,57 Od 116 do 145 g/km 32,61 Ze 146 na 175 g/km 37,85 Od 176 do 195 g/km 96,20 Více než 195 g/km 127,03 Diesel Od 95 g/km 17,18 Od 96 do 120 g/km 49,16 Ze 121 na 140 g/km 109,02 Od 141 do 160 g/km 121,24 Více než 160 g/km 166,53 Zdroj: (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.5.3 Dálniční poplatky, mýtné V Portugalsku je stejně jako v sousedním Španělsku zpoplatněno několik dálnic, na kterých platba probíhá dle projetého úseku v mýtných branách. Jedná se především o dálnice s označením A1 A16 a některé další. Dálniční poplatky se rovnají asi 7,50 na 100 km. (WIKIPEDIA, 2010) 36

6.6 SLOVENSKO Silniční daň na Slovensku řídí zákon z roku 1999 zákon o dani z motorových vozidel. 6.6.1 Předmět a základ daně Předmětem daně je motorové vozidlo a tažené vozidlo, které patří do zvláštní kategorie a je používáno pro podnikatelské aktivity. Základ daně pro osobní vozidla je zdvihový objem motoru v cm3 a pro užitková vozidla a autobusy celková hmotnost v tunách a počet náprav. (CFE-EUTAX) 6.6.2 Daňová sazba Daňové sazby jsou stanoveny pro: Osobní vozidla v souladu se zdvihový objemem motoru v cm3. Užitková vozidla a autobusy v souladu s jejich celkovou hmotností a hmotností náprav, jak je uvedeno v dokumentech o registraci vozidla. Individuálně pro motorová vozidla a jednotlivě pro tažená vozidla (nákladní automobil s přívěsem), v souladu s celkovou hmotností a hmotností náprav, jak je uvedeno v dokumentech o registraci vozidla. Tabulka č. 21: Daňová sazba pro osobní automobily pro rok 2011 Objem motoru Sazba daně Do 900 cm 3 67,18 Od 900-do 1200 88,18 Od 1200-do 1500 121,77 Od 1500-do 2000 155,36 Od 2000-do 3000 197,35 Bad 3000 235,14 Zdroj: (MOJEPODNIKANIE, 2011) C) Dálniční poplatky, mýtné Na Slovensku se dálniční známky využívají jak pro osobní automobily, tak pro vozy do 12 t ale i TIR které dosahují hmotností nad 12t. Dle hmotnosti vozidla je také rozdělena doba, na kterou se dálniční známka prodává. Roční dálniční známky jsou platné od 1. ledna do 31. ledna následujícího roku. 37

Tabulka č. 22: Cena dálničních poplatků Doba/hmotnost Cena Týdenní 7 Měsíční 14 Roční 50 Zdroj: (DÁLNIČNÍ-ZNÁMKY, 2011) Sazbu mýtného upravuje 5 zákona č. 25/2007 o elektronickém výběru mýtného, podle kterého se sazba mýtného za 1 km vymezeného úseku silnice určí pro kategorie vozidel od 3,5 t do 12 t celkové hmotnosti vozidla, 12 t a více celkové hmotnosti vozidla a motorových vozidel umožňujících přepravu více než devíti osob včetně řidiče. Způsob výpočtu sazby mýtného zohledňuje typ silnice, emisní třídu EURO a počet náprav vozu. Tabulka č. 23: Sazby mýtného za užívání dálnic Kategorie vozidla Emisní třída EURO 0 II EURO III EURO IV, V, EEV 3,5 t do 12 t 0,093 0,086 0,083 12 t a více 2 nápravy 0,193 0,183 0,179 3 nápravy 0,202 0,193 0,189 4 nápravy 0,209 0,199 0,196 5 náprav 0,206 0,193 0,189 Zdroj: (SKYTOLL, 2009) 6.7 ŠPANĚLSKO Zákon z 1. ledna 1990 o obecní silniční dani nahrazuje královským zákonný dekretem č. 2 ze dne 5. března 2004. (EUROPEAN COMMISSION, 2010) 6.7.1 Předmět a základ daně Předmětem daně jsou: Auta, autobusy Nákladní automobily Traktory, přívěsy a návěsy 38