6. Metamorfóza a metamorfní facie

Podobné dokumenty
Petrologie G Metamorfóza a metamorfní facie

Metamorfované horniny

Metamorfóza, metamorfované horniny

METAMORFOVANÉ HORNINY

Mikroskopie minerálů a hornin

Metamorfované horniny

Akcesorické minerály

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů III

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I

Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.

7. Úvod do petrografie a petrologie metamorfitů. Izometamorfní zóny ve Skotsku podle G. Barrowa (1893). První mapa metamorfní zonálnosti.

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.

Monazit. (Ce,La,Th)PO 4

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

Proč jsou granáty tak důležité

Systematická mineralogie

SROVNÁNÍ METASEDIMENTŮ Z HLINSKÉ ZÓNY, POLIČSKÉHO A ZÁBŘEŽSKÉHO KRYSTALINIKA NA ZÁKLADĚ CHEMICKÉHO SLOŽENÍ

Struktura granátu. R 2+ : Ca,Mg,Mn,Fe. (AlO 6 ) -9. (SiO 4 ) -4

TEXTURNÍ TYPY GABROVÝCH HORNIN V LOMU ŠPIČÁK V ORLICKÝCH HORÁCH

Biotitická plagioklasová rula z Koutů nad Desnou a Rejhotic (vrbenská skupina v zóně Červenohorského sedla): nové mineralogické údaje

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty. Osnova přednášky:

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD. Diplomová práce

Základní horninotvorné minerály

CHEMIZMUS STAUROLITU SVORŮ SILEZIKA

4bII. Přehled metamorfovaných hornin

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Přehled hornin vyvřelých

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů II

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV

Environmentální geomorfologie

G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub

Metamorfované horniny

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Úvod Klasifikace granitických pegmatitů Jednoduché pegmatity Hybridní pegmatity Diferenciované pegmatity

Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)

Přednáška V. Petrologie. klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Informace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8

Základy geologie pro geografy František Vacek

Metamorfní a povrchová voda

GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY. Vojtěch Vlček

Strukturní a metamorfní vývoj severozápadní části krkonošsko-jizerského krystalinika (v okolí Lázní Libverda)

Mikroskopie minerálů a hornin

4. Petrografické názvosloví

Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov

Akcesorické minerály

GRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu

Stavba zemského tělesa

Cu-skarn v Kotli v Krkonoších (Česká republika)

HORNINY. Lucie Coufalová

Variská metamorfóza velmi nízkého stupně bazaltových a ryolitových žil v brněnském masivu

Geochemie endogenních procesů 10. část

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Ústav petrologie a strukturní geologie. Pozice saského granulitu v rámci evropských variscid

Mineralogicko-petrografická charakteristika vzorků tatranské žuly Breiter, Karel 2015 Dostupný z

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období

Retrográdně metamorfovaný eklogit od Čejkova u Nového Rychnova (Moldanubikum, Česká republika)

Kolekce 20 hornin Kat. číslo

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

OBSAH 3.3 ROZDĚLENÍ LÁTEK (MINERÁLŮ) PODLE OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ 21

Elektronová mikroanalýza trocha historie

Struktura přednášky. Krystalochemie spinelidů Přepočet a grafické znázornění chemického složení Al-spinely Cr-spinely Fe 3+ -spinely

Mineralogie Křemžska. Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš Jihočeský mineralogický klub

Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov Exkurzní průvodce

Určování hlavních horninotvorných minerálů

ŽULA - LIBERECKÝ TYP

Rešerše k tématu diplomové práce: Dutinové pegmatity Českomoravské vysočiny

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY

Studium pevných inkluzí vybraných minerálů eklogitů, peridotitů a granulitů

Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra biologie a environmentálních studií

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Ústav petrologie a strukturní geologie. Geologie

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

Petrostrukturní vztahy metamorfovaných a magmatických hornin v oblasti Nové Pece a Trojmezí (Moldanubikum, Šumava)

PUMPELLYIT MINERÁL ZÁVĚREČNÉ METAMORFNÍ FÁZE V BYTOWNITOVÉ RULE VRBENSKÉ SKUPINY A V AMFIBOLITU JESENICKÉHO MASIVU (SILEZIKUM)

v okolí hlubinného úložiště radioaktivního odpadu Tomáš Kuchovský

Geochemie endogenních procesů 8. část

Petrografické charakteristiky vybraných magmatických hornin

Úvod do praktické geologie I

Spinely a romboedrické oxidy. Spinely

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie

Transkript:

6. Metamorfóza a metamorfní facie

3. Metamorfóza a metamorfní facie Osnova: Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Metamorfní facie Geotektonická pozice metamorfózy

1. Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Diagnostické minerály přítomnost některých minerálů, jak v podstatném tak akcesorickém množství nám může indikovat určité metamorfní podmínky nebo specifické chemické složení jejich použití v názvu horniny nám může rychle poskytnout důležitou informaci například staurolitický svor dosáhl teplotních podmínek nejméně 550 C termín metamorfní zóna byl zaveden Barrowem (1893) v metapelitech oblasti Dalradian ve Skotsku podle zvyšujícího metamorfního stupně vstupují další (indexový) minerál: chlorit biotit granát staurolit kyanit sillimanit střednětlaká metamorfóza později byla zjištěna v oblasti Buchan ve Skotsku jiná posloupnost minerálů: biotit cordierit andalusit sillimanit nízkotlaká metamorfóza

2. Metamorfní facie Eskola (1915) odvodil koncept metamorfních facií (bazické horniny): 1) Metamorfní facie zahrnuje horniny, které byly metamorfovány za stejných podmínek. 2) Jestliže horniny stejného chemického složení jsou tvořeny stejnými minerály, pak náleží jedné facii. 3) Podmínkou je aby hornina byla v rovnováze s metamorfními podmínkami (retrográdní met.).

George Barrow (1893, 1912): Scottish Highlands, mapoval první výskyty porfyroblastů minerálů v metapelitech jako zóny: chlorite, biotite, garnet, staurolite, kyanite, sillimanite. U. Grubenmann (1911) Die Kristallinen Schiefer: epizona mělké pohřbení, (zelené břidlice) mesozona střední hloubka pohřbení, (amfibolity) katazona hluboké pohřbení, (granulity) Cecil E. Tilley (1925): definoval zóny indexových minerálů jako izogrády (tedy linie o stejné teplotě)

Metamorfní zóny, Termín metamorfní zóna byl zaveden Barrowem (1893) v metapelitech oblasti Dalradian ve Skotsku. Podle zvyšujícího metamorfního stupně vstupuje do horniny další (indexový) minerál chlorit biotit granát staurolit kyanit sillimanit Regional metamorphic map of the Scottish Highlands, showing the zones of minerals that develop with increasing metamorphic grade. From Gillen (1982) Metamorphic Geology. An Introduction to Tectonic and Metamorphic Processes. George Allen & Unwin. London.

Chloritová zóna: metamorfované břidlice se mění na fylity s chloritem, muskovitem, křemenem a albitem Biotitová zóna: ve fylitech se objevuje biotit který je v asociaci s chloritem, muskovitem, křemenem a albitem Granátová zóna: Svory až ruly obsahují porfyroblasty granátu v základní hmotě složené z biotitu, chlorit, muskovit, křemen a albit až oligoklas.

Staurolitová zóna: Svory až ruly se staurolitem, biotitem, muskovitem, křemenem, granátem a plagioklasem. Může být přítomen chlorit ale jen v malém množství. Kyanitová zóna: Svory až ruly s kyanitem, staurolitem, biotitem, muskovitem, křemenem, granátem a plagioklasem. Silimanitová zóna: Svory až ruly se silimanitem biotitem, muskovitem, křemenem, granátem a plagioklasem. Někdy může být přítomen staurolit a relikty kyanitu.

Pentii Eskola (1914, 1915) horniny o podobném chemickém složení v okolí Osla a Orijärvi mají odlišné minerální asociace Reakce: 2 KMg 3 AlSi 3 O 10 (OH) 2 + 6 KAl 2 AlSi 3 O 10 (OH) 2 + 15 SiO 2 Bi Mu Q = 3 Mg 2 Al 4 Si 5 O 18 + 8 KAlSi 3 O 8 + 8 H 2 O Crd Oslo: Ksp + Cord Orijärvi: Bi + Mu Ksp P Q Mu Bi W Co Ksp Eskola (1920) : metamorfní facie na bazických horninách (5 základních) Greenschist, Amphibolite, Hornfels, Sanidinite, Eclogite Eskola (1939) : Granulite, Epidote-amphibolite, Glaucophane-schist, (Blueschist) T

Metamorfní facie Definice: Je to soubor metamorfních minerálních asociací, opakujících se v prostoru a čase tak, že existuje konstantní a proto předpověditelný vztah mezi mineralogickým složením, chemickým složením horniny a stupněm metamorfózy. Metamorfní facie byly definovány na metabazitech. Typy metamorfních facií: 1)zeolitová, 2) prehnit-pumpellyitová, 3) modrých břidlic glaukofan, 4) eklogitová - granát + omfacit, 5) zelených břidlic - chlority, aktinolit, 6) epidot-amfibolitová, 7) amfibolitová, 8) granulitová - ortopyroxen

1 2 3

II I III I

II II III I III

4 2 II

2 1 III

Chemicky různé horniny se během metamorfózy chovají odlišně (pelity, mafické horniny)

3) Geotektonická pozice jednotlivých typů metamorfóz

Miyashiro (1961) různé sekvence metamorfních facií v různých tekt. prostředích: 1. Contact Facies Series (very low-p) 2. Buchan or Abukuma Facies Series (low-p regional) 3. Barrovian Facies Series (medium-p regional) 4. Sanbagawa Facies Series (high-p, moderate-t) 5. Franciscan Facies Series (high-p, low T)

Série metamorfních facií vysoký poměr P/T (Zeo PP Blue Ecl) série glaukofanjadeit Sanbagawa střední poměr P/T (Gre Epi A A G) série kyanitsillimanit barrovienská nízký poměr P/T - (Gre A G) série andalusit-sillimanit Abukuma (Buchan)

Kontaktní metamorfóza Nízký P/T (andalusit-sillimanit) 1) Malý rozsah (závisí hlavně na velikosti magmatického tělesa) 2) Časté projevy metasomatózy (kontaktní skarny).

Velikost a intenzitu kontaktní metamorfózy ovlivňují: 1) Vlastnosti plutonu velikost složení teplota tvar 2) Vlastnosti okolních hornin složeni hloubka a metamorfní gradient permeabilita (vodivost hornin)

2) Metamorfóza typu Buchan je nízkotlaká metamorfóza. 1) Kontaktní metamorfóza probíhá za velmi nízkých tlaků a je způsobena teplem magmatu na povrchu nebo těsně pod ním.

Subdukce

Teplota 600 o C je na straně subdukčního příkopu v hloubce 100 km a pod vulkanickým obloukem v hloubce kolem 20 km

Metamorfóza vysokotlaká Vysoký P/T (glaukofan-jadeit) Ryoke Belt (na straně ke kontinentu) Dominantní metapelity metamorfované až do sillimanitové zóny. Vysoko až středně-teplotní a nízkotlaká met. (HPMT) Hojné granitické intruze. Sanbagawa Belt (na straně k oceánu) Hojné bazické horniny metamorfované ve facii zeolitové až amfibolitové, časté blueschists (glaukofan), Metapelity dosáhly jen granátové zóny. Vysokotlaká nízkoteplotní met. (HPLT)

4) Metamorfóza typu Sambagwa je známa ze subdukčních zón. Vyznačuje se párovým uspořádáním zón. Na jedné straně je zóna Ryoke-Abukuma charakterizovaná nízkým tlakem a vysokou teplotou. Na druhé straně Sanbagawa zóna pro niž je charakteristická nízká teplota a vysoké tlaky.

5) Franciská metamorfóza jde o vysokotlakou metamorfózu typickou pro subdukční zóny

Kontinentální kolize (Himaláje)

3) Barrovienská metamorfóza je střednětlaká regionální metamorfóza k níž dochází během kontinentální kolize.

Regionální - orogenní pásma MP/LT-HT barrovienská metamorfóza Chl-Bt-Grt-St-Ky-Sill série kyanit-sillimanit, střední poměr P/T sed. břidlice břidlice fylit svor rula Chloritová zóna: (chlorit, muskovit, křemen, albit) Biotitová zóna: (biotit, chlorit, muskovit, křemen, albit) Granátová zóna : (almandin, biotit, chlorit, muskovit, křemen, albit nebo oligoklas) Staurolitová zóna : (staurolit, biotit, muskovit, křemen, granát a plagioklas) Kyanitová zóna. (kyanit, biotit, muskovit, křemen, plagioklas, granát a staurolit) Sillimanitová zóna. (sillimanit, biotit, muskovit, křemen, plagioklas, granát a někdy staurolit)

Literatura Dudek, A. - Fediuk F. - Palivcová M. (1962): Petografické tabulky Hejtman, B. (1962): Petrografie metamorfovaných hornin Konopásek, J. Štípská P. Klápová H. Schulmann K. (1998): Metamorfní petrologie Naprostá většina obrazového materiálu pochází z celé řady internetových stránek věnujících se metamorfní petrologii