TEXTURNÍ TYPY GABROVÝCH HORNIN V LOMU ŠPIČÁK V ORLICKÝCH HORÁCH
|
|
- Otakar Pospíšil
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TEXTURNÍ TYPY GABROVÝCH HORNIN V LOMU ŠPIČÁK V ORLICKÝCH HORÁCH Rešeršní část k bakalářské práci Vypracovala: Barbora Havelková Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D.
2 1. Horniny skupiny gabra 1.1 Klasifikace hornin skupiny gabra Základní klasifikace plutonických hornin je založená na jejich minerálním složení. Pokud hornina obsahuje do 90 obj. % mafických minerálů, použijeme pro její klasifikaci tzv. QAPF diagram (obrázek 1). Vrcholy diagramu představují křemen (Q), alkalické živce (A), plagioklasy + skapolit (P) a foidy (F). Množství tmavých minerálů se udává jako číslo tmavosti horniny a značí se písmenem M. Horniny skupiny gabra jsou bazické horniny, kde je M vždy menší než 90 obj. %, proto můžeme pro jejich klasifikaci použít QAPF diagram. Obrázek 1. QAPF diagram. Le Maitre (2002). Celkový podíl tmavých minerálů se ve skupině gabrových hornin pohybuje mezi obj. %, číslo tmavosti hornin (M) je tedy Základní klasifikace gabrových hornin pomocí QAPF diagramu je založena na podílu světlých minerálů v hornině. Horniny nazývané jako gabrové obsahují do 10 % alkalických živců a % plagioklasů z celkového objemu živců. Obsah křemene je do 5 % z obsahu světlých minerálů. Při absenci
3 křemene mohou být v hornině přítomny fondy, ale pouze do 10 %. Taková hornina je pak označována jako gabro s foidy. Termín kvarcgabro se používá v případě, pokud množství křemene v hornině dosahuje 5 20 % z obsahu světlých minerálů. Gabrové horniny zaujímají v QAPF diagramu stejné pole jako diority. Uvedené horniny se od sebe liší bazicitou plagioklasů. Podle Hejtmana (1977) gabrové horniny obsahují plagioklasy o bazicitě vyšší než An 50, např. labradorit, bytownit nebo anortit. Diority obsahují plagioklasy o bazicitě nižší než An 50. Pokud se bazicita plagioklasů pohybuje právě kolem An 50, používá se termín gabrodiorit. Podrobná klasifikace gabrových hornin je založena na obsahu tmavých minerálů. Vrcholy klasifikačního diagramu ultrabazických a bazických hornin představují rombický pyroxen, monoklinický pyroxen, plagioklas a olivín (obrázek 2). Obrázek 2. Klasifikační diagram ultrabazických a bazických hornin. Gregerová (1998). Do skupiny gabrových hornin řadíme bazické horniny klasifikované jako nority, gabronority, gabra, olivínová gabra, amfibolová gabra a troktolity. Objem tmavých minerálů v hornině označované jako norit se pohybuje mezi % (jedná se hlavně o rombické pyroxeny a monoklinické pyroxeny). Světlé minerály jsou zastoupeny převážně bazickými plagioklasy (zejména labradoritem a bytownitem) a alkalické živce mohou být zastoupeny do 10 %. Obsah křemene může dosáhnout až 5 %
4 z obsahu křemene a živců. Pokud se obsah křemene pohybuje mezi 5 20 % hovoříme o kvarcnoritu., Označení norit s foidy použijeme při přítomnosti foidů v hornině. Další horniny gabrové skupiny se nazývají troktolity. Tmavé minerály jsou zastoupeny výhradně olivínem v množství obj. %. Ze světlých minerálů tyto horniny obsahují % plagioklasů (labradorit, bytownit) a do 10 % alkalických živců z celkového obsahu světlých minerálů. Křemen se v těchto horninách nevyskytuje. Pokud množství rombického pyroxenu v hornině přesahuje 5 %, označujeme horninu jako gabronorit. Pokud v hornině převládá amfibol a klinopyroxen, jedná se o gabro s amfiboly. V případě že se množství olivínu pohybuje nad 5 %, označujeme horninu jako olivínové gabro. 1.2 Mineralogické složení hornin skupiny gabra Podle Hejtmana (1977) jsou tmavými minerály hornin gabrové skupiny amfiboly, monoklinické pyroxeny, rombické pyroxeny a olivín. Monoklinické pyroxeny bývají v gabrových horninách zastoupeny převážně diopsidem a augitem. Rombické pyroxeny mohou být zastoupeny např. enstatitem. Z dalších tmavých minerálů může být v malém množství zastoupen biotit. Ze světlých minerálů mají v gabrových horninách největší zastoupení plagioklasy o bazicitě nad An 50, a to labradorit, bytownit a anortit. Alkalické živce jsou zastoupeny ortoklasem. Pokud v hornině není přítomen křemen, mohou se zde nacházet foidy. Dudek (1984) uvádí, že jsou v gabrových horninách velmi často zastoupeny akcesorické minerály rudního charakteru, mezi které patří např. magnetit, pyrhotin a ilmenit. Dalšími akcesorickými minerály mohou být např. pentlandit, pyrit, chalkopyrit či apatit. Některé z minerálů gabrových hornin mohou podléhat druhotným přeměnám. Nejčastěji podléhájí pyroxeny přeměně uralitizaci za vzniku zelených amfibolů (aktinolitu a tremotilu). Druhým nejčastějším minerálem podléhajícím přeměnám je olivín, který se mění na minerály serpentinitové skupiny. Jako produkt přeměny plagioklasů se může vyskytnout jemná směs minerálů epidotové skupiny, kyselého plagioklasu, kalcitu, sericitu a křemene. Tato přeměna se nazývá saussuritizace.
5 1.3 Stavební znaky a využití hornin skupiny gabra Podle Hejtmana (1977), jsou gabrové horniny většinou stejnoměrně zrnité a faneritické. Zrnitost gabrových hornin se může pohybovat od hrubozrnných až střednězrnných hornin po dobnozrnné. Vyrostlice mohou tvořit jen tmavé minerály. Nejčastěji jsou struktury gabrových hornin hypoautomorfně zrnité nebo gabroofitické. Dále mohou být kelyfitické, poikilofytické a gabrově zrnité. Textura gabrových hornin je všesměrně zrnitá, může být i fluidální a usměrněná. Barva gabrových hornin záleží na jejich minerálním složení, proto je velice variabilní. Může se pohybovat od černé přes šedou se zelenavým odstínem. Dudek et al. (1984) uvádí, že se tělesa gabrových hornin mohou vyskytovat v podobě pňů či menších těles, která jsou někdy obklopená jinými bazickými horninami (např. amfibolity). Často jsou součástí větších komplexů bazických nebo intermediálních hornin. Gabrové horniny jsou v České republice (kvůli výskytu drobnějších těles) využívány pro výrobu okrasných leštěných kamenů a pro výrobu kameniva. Ve světě jsou velká tělesa gabrových hornin, zejména noritů, těžena díky vysokým obsahům kovů např. niklu, platiny, chromu a dalších. 1.4 Výskyt gabrových hornin v Českém masivu a ve světě Podle Hetmana (1977), se gabrové horniny v Českém masivu vyskytují ve formě menších těles. Hojné jsou ve středočeském plutonu, např. v řadě těles mezi obcemi Březnice a Kamýnek nad Vltavou a v severozápadním prostoru od obce Benešov (peceradské gabro). Dále jsou gabrové horniny známé z poběžovického, ranského a kdyňského masivu. Menší tělesa můžeme najít také na Čáslavsku. Velmi známé jsou výskyty gabrových hornin ze Špičáku u Deštného a Pěčína v Orlických horách, gabra po levém břehu řeky Labe naproti obci Týnec nad Labem a gabro u Vlčič v Jeseníkách. Dudek et al. (1984) uvádí, že nejznámější světová tělesa gabrových hornin jsou vázaná na rozsáhlé bazické masivy, a to např. v Kanadě v oblasti Sudbury nebo v Africe v bushveldském bazickém komplexu. Dále patří mezi světově známá tělesa gabrových hornin stillwaterský komplex v USA, tělesa gabrových hornin ve středním Finsku, Nová Ruda v Polsku a velké masivy v pohoří Ural v Rusku.
6 2. LUGIKUM 2.1 Vymezení lugika Lugikum je podle Mísaře et al. (1983) jako nejsevernější jednotka Českého masivu z východu omezena nýznerovským a ramzovským nasunutím, které jej oddělují od silezika. Jižní hranice prochází podél skrytých zlomových systémů labského pásma v podloží české křídové pánve. Jihozápadní hranicí je středosaské nasunutí, které jej odděluje od krušnohorské oblasti. Severovýchodní část překračuje hranici České republiky do Polska, kde překryté sedimenty pokračuje směrem oderské linii. 2.2 Obecná charakteristika lugika Mísař et al. (1983), uvádí, že geotektonický vývoj lugika zanechal v oblasti několik strukturních pater. Za nejstarší strukturní patro je považována izolovaná tektonická kra Sovích hor na polské straně lugika. Následuje patro kadomského stáří, které se v lugiku vyskytuje hlavně v oblasti lužického plutonu. Lužický pluton je považován za jedno z největších rozšíření kadomských magmatitů v rámci Českého masivu. Dále se kadomské patro vyskytuje v oblasti Orlických hor, Králického sněžníku a Krkonoš, kde se nacházejí metamorfované vulkanicko-sedimentární formace. Metamorfní proces kadomského stáří se pohyboval hlavně ve facii zelených břidlic, avšak na východě lugika dosáhl podmínek i amfibolitové facie. Hercynské patro zahrnuje výrazné vrásové deformace a plutonity které vznikly běhen hercynského geotektonického cyklu. Náleží k němu horniny svrchního devonu a spodního karbonu. Hercynský plutonismus značně zasáhl tři oblasti, a to Jizerské hory, Labské břidličné pohoří a Krkonoše. Pro hercynskou sedimentaci obecně platí, že je v oblasti celého lugika přerušovaná. Např. v bardské jednotce zcela chybí bazální karbon, oproti tomu v plášti lužického plutonu spodní karbon plynule navazuje na sedimenty svrchního devonu. Lugikum je na velké rozloze pokryto sedimenty permského a karbonského stáří. Trias lugické oblasti je začátkem platformního vývoje. Platformní etapa lugika byla ovlivněna saxonskou tektogenezí, hlavně v celkové morfologii oblasti. 2.3 Rozdělení lugika Podle Chlupáče a Vrány (1994) se lugická oblast dělí na šest hlavních jednotek. Krkonošskojizerské krystalinikum se skládá převážně z metamorfovaných hornin proterozoického až spodnokarbonského stáří. Lužický pluton je tvořen plutonickými horninami kadomského stáří. Jednotka obsahující granitoidy variského stáří se nazývá krkonošsko-jizerský pluton.
7 Další dílčí jednotkou je orlicko-sněžnické krystalinikum tvořené metamorfovanými horninami, pravděpodobně prekambrického stáří. Zábřežské krystalinikum je charakteristické epizonálně až mesozonálně metamorfovanými horninami proterozoického stáří. Poslední dílčí jednotkou je staroměstské krystalinikum tvořící pás mesozonálně metamorfovaných hornin s častými tělesy tonalitů a ultrabazických hornin. Novoměstské krystalinikum zde není vyděleno jako jedna z hlavních jednotek, jedná se tedy o podjednotku spadající pod orlickosněžnické krystalinikum. 2.4 Východní část lugika oblast Orlických hor Do oblasti Orlických hor zasahují tři geologické jednotky: orlicko sněžnické krystalinikum, novoměstské krystalinikum a zábřežské krystalinikum (obrázek 3). Obrázek 3. Přehledná geologická mapa západního křídla orlicko-sněžnické klemby (Orlických hor). Podle Opletala et al. (1980), upraveno Mísařem (1983). Upraveno.
8 2.4.1 Orlicko-sněžnické krystalinikum Orlicko-sněžnické krystalinikum tvoří podle Mísaře et al. (1983) významnou část Orlických hor, Králického Sněžníku a Rychlebských hor. Na severozápadě se noří pod křídové sedimenty, které dál pokračují středem jednotky. Na jihozápadě je krystalinikum tektonicky omezeno přesunem orlicko-sněžnického krystalinika podél olešnicko-uhřínovského nasunutí přes novoměstské krystalinikum. Severovýchodní část (okolí Klodzka) je lemována zlatostockým masivem. Litologicky se orlicko-sněžnické krystalinikum dělí na dvě základní skupiny, a to sněžnickou skupinu a stroňskou skupinu. Sněžnická skupina je charakterizována různými typy rul, ortorul a migmatitů, které jsou považovány za produkty metamorfózy původních sedimentárních či vulkanickosedimentárních hornin. Dále se zde objevují granulity a eklogity. Litologicky je sněžnická skupina méně pestrá. Stupeň metamorfózy této skupiny odpovídající amfibolitové facii je přibližně stejný jako stupeň metamorfózy stroňské skupiny. Stroňská skupina která je litologicky pestřejší je zastoupena křemen-živcovými rulami. Tyto ruly se často střídají s horninami sněžnické skupiny ostrými i plynulými přechody. Dále skupina obsahuje polohy mramorů, kvarcitů, grafitických hornin a metabazitů. Metamorfóza odpovídá amfibolitové facii. Metamorfóza obou skupin se směrem do centra orlicko-sněžnické klemby zvyšuje. To se projevuje přítomností určitých minerálů v horninách, např. staurolitu a kyanitu. Větší výskyty těles magmatických hornin v orlicko-sněžnickém krystaliniku chybí. Produkty magmatismu jsou známy hlavně z poloh metabazických a metamorfovaných kyselých vulkanických hornin ve střední části stroňské skupiny Novoměstské krystalinikum Opletal et al. (1980) uvádí, že východní hranice oddělující novoměstské krystalinikum od orlicko-sněžnického je tvořena olešnicko-uhřínovským nasunutím. Jižní část krystalinika přechází v krystalinikum zábřežské. Západní část se noří pod sedimenty křídy a permu a na severu hraničí s permem z části na polském území. Novoměstské krystalinikum se dělí na spodní a svrchní souvrství (Domečka & Opletal, 1976). Spodní souvrství je reprezentováno hojnými muskovitickobiotitickými a chloriticko-muskovitickými fylity. Svrchní souvrství tvoří páskované metadroby a páskované metapelity. Mísař et al. (1983) uvádí, že stupeň metamorfózy obou souvrství se neliší a klesá směrem k jihozápadu do podloží české křídové pánve.
9 Obě souvrství jsou poznamenána bazickým vulkanismem, v zastoupení s epidotickými amfibolity a zoisit-amfibolitickými břidlicemi. V metabazitech se zde nacházejí světlé polohy nazývané jako metakeratofyry. Kadomská regionální metamorfóza zde dosáhla granátové zóny, dalšími minerálními asociacemi však mohou být minerály zón chloritových a biotitových. Běžné minerální asociace hornin novoměstského krystalinika jsou tedy např. chlorit, epidot, albit, draselný živec a křemen. Mezi granitoidní masivy pronikající horninami novoměstského krystalinika patří novohrádecký masiv, který je tvořen leukokratním albitickým granodioritem. Podél tektonického styku novoměstského krystalinika a stroňské skupiny olešniskosněžnického krystalinika proniká olešnický masiv, jehož složení odpovídá granodioritům až tonalitům v jeho starší části a granitům až granodioritů v jeho mladší části. Ekvivalentem novohrádeckého a olešnického masivu je litický masiv vystupující na jihu krystalinika a je z části překryt křídou. Postmetamorfní bazické horniny jsou zastoupeny gabrodiority až diority, např. gabrem ze Špičáku u Deštné a gabrem u Pěčína Zábřežské krystalinikum Severní hranice zábřežského krystalinika je lemována jižní částí orlickosněžnického krystalinika. Hranice s novoměstským krystalinikem je pozvolným faciálním přechodem ve kterém se projevuje nástup pelitické sedimentace v novoměstském krystalinikum namísto drobové sedimentace v zábřežském krystaliniku. Podobnou hranici sdílí zábřežské krystalinikum i se staroměstským krystalinikem. Jižní hranicí zábřežského krystalinika je systém zlomů v okolí Moravské Třebové. Zábřežské krystalinikum se podél vacetínského nasunutí nasunuje na svinovsko-vranovské krystalinikum patřící k moravskoslezské oblasti. Ruly a fylity nacházející se v zábřežském krystaliniku mají původ v rozsáhlých břidlicových a drobových komplexech zasažených regionální metamorfózou. Dále se zde nacházejí polohy metakonglomerátů a amfibolitů. Metamorfóza severní části krystalinika dosahuje amfibolitové facie, zatímco metamorfóza jižní část krystalinika pouze facie zelených břidlic. Za hranici mezi severní a jižní částí krystalinika můžeme považovat právě horizont metakonglomerátů. V severní části krystalinika se nachází výrazné polohy biotiticko-amfibolických a amfibolických křemenných dioritů až tonalitů. Tyto horniny ve svém plášti utváří lemy perlových rul a páskovaných migmatitů.
10 2.5 Magmatické horniny v Orlických horách Opletal et al. (1980) uvádí, že orlicko-sněžnická klenba je typická hojnými výskyty těles magmatických hornin, které se nacházejí spíše v okrajových jednotkách, tzn. v novoměstském krystaliniku a zábřežském krystaliniku. Tyto magmatity můžeme označit jako pozdně orogenní až postorogenní. V závislosti na výsledcích petrografických a petrochemických studíí jsou zde vyděleny dvě základní skupiny magmatických hornin: bazické až intermediální magmatické horniny intermediální až kyselé magmatické horniny Bazické až intermediální magmatické horniny V novoměstském krystaliniku je bazický magmatismus zastoupen malou intruzí amfibolického dioritu až gabrodioritu v tělese na Špičáku. Těleso je charakteristické řadou texturních typů (drobně zrnité až velkozrnné) a lištovitými plagioklasy, které jsou uspořádany chaoticky, místy proudovitě. V zábřežském krystaliniku jsou bazické horniny zastoupeny dvěmi drobnými tělesy gabrových hornin. Těleso gabra u Pěčína proniká do amfibolitů neostrým kontaktem, a tím způsobuje rekrystalizaci na hrubozrnější typy gabroamfibolitů. Výskyt dalšího tělesa je zjištěn pouze z balvanů v ůdolí potoka Bublačka. Intermediální magmatitcké horniny jsou zastoupeny jak v novoměstském, tak v zábřežském krystaliniku granodiority až tonality. Tyto tělesa se nacházejí na jihu novoměstského krystalinka, ale hlavně v krystaliniku zábřežském. Tělesa těchto hornin jsou charakteristická lineárně až lineárně plošně paralelní texturouá. Tato tělesa pronikala podél ploch foliací v okolních horninách za rekrystalizace metamorfitů. To mělo za následek vznik perlových až migmatitických rul Intermediální až kyselé magmatické horniny Tato skupina hornin je zastoupena v tělese kudowsko-olešnického masivu, novohrádeckého masivu, masivu od Lukavice a drobnějšími výskyty mezi Uhřínovem pod Deštnou a Rampuší. Větší část kudowsko-olešnického masivu se nachází na území Polska. Na území České republiky zasahuje jeho nejjižnější část (Olešnický masiv). Celé těleso je rozděleno dvěma zlomy na tři části. Nejsevernější část masivu je reprezentována bazičtějším typem
11 porfyrického biotitického granodioritu. Ve střední části masivu vystupuje neporfyrický bazičtější typ biotitického granodioritu.v jižní části vystupuje nejmladší a kyselejší typ biotitického granodioritu. Těleso novohrádeckého masivu je tvořeno leukokrátním albitickým granodioritem. Domečka a Opletal (1976) rozdělují horninu do tří kategorií v závislosti na textuře. Typ všesměrně zrnitý se nachází ve východní a západní části masivu, typ zrnito-šupinatý přechází do středu masivu a typ zrnito-plástevný se nachází přímo v centru masivu. Mezi všemi typy jsou plynulé a pozvolné přechody. Opletal et al. (1980) uvádí, že žilné horniny intermediálního až kyselého charakteru lze rozdělit do tří kategorií. První kategorií jsou žíly leukokrátních žul a granodioritů nachazející se v zábřežské sérii. Dalším typem jsou granodioritové porfyry, tato žilná tělesa jsou doprovodem tělesa novohrádeckého masivu. Poslední kategorií jsou lamprofyry, které nemají zřetelné vazby na granitoidní tělesa.
12 3. LITERATURA Chlupáč, I. & Vrána S., eds (1994): Regional geological subdivision of the Bohemian massif on the territory of the Czech Republic. Journal of the Czech Geological Society, 39, 1, Praha. Domečka K. & Opletal. M., eds (1976): Stratigrafie, stavba a metamorfóza severní části novoměstské série. Sborník geologických věd, 28, Praha. Dudek, A. Malkovský, M. & Suk, M. (1984): Atlas hornin. Academia. Praha. Gregerová, M. (1998): Poznávání hornin. Učební text PřF MU. Brno. Hejtman, B. (1977): Petrografie. SNTL Nakladatelství technické literatury. Praha. Le Maitre, R. W. (2002): Igneous Rocks A classification and glossary, 2nd ed. - Cambridge University Press. Cambridge. Mísař, Z. Dudek, A. Havlena, V. & Weiss, J. (1983): Geologie ČSSR I. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. Opletal, M. Domečka, K. Čech, S. Čuta, M. Fajst, M. Holub, V. Kačura, G. Líbalová, J. Pošmourný, K. Sekyra, J. Střída, M. Šalanský, K. Šulcek, Z. Tásler, R. & Valečka, J. (1980): Geologie Orlických hor. Ústřední ústav geologický v Academii. Československá akademie věd. Praha.
Metamorfované horniny
Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace
VícePlatforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny
Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Metamorfované horniny Pavlína Pancová
VícePoznávání minerálů a hornin. Vulkanické horniny
Poznávání minerálů a hornin Vulkanické horniny Klasifikace vulkanických hornin Pro klasifikaci vulkanitů hraje chemické složení významnou roli. Klasifikace těchto hornin je totiž v porovnání s plutonity
VíceMetamorfóza, metamorfované horniny
Metamorfóza, metamorfované horniny Přednáška 6 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Metamorfóza (metamorfismus) - přeměna hornin účinkem teploty, tlaku a chemicky aktivních
VíceMETAMORFOVANÉ HORNINY
Cvičení V METAMORFOVANÉ HORNINY - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (ocenění
VíceMAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY
Systém magmatických hornin Cvičení III MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY Vznik: chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu nabývá interakcí se zemskou kůrou různého složení) Diferenciace
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceGeopark I. Úvodní tabule
Geopark I. Úvodní tabule 1) Vypište a najděte na mapě některá místa, odkud pocházejí horniny v Geoparku. 2) Jakými horninami je převážně tvořena tzv. Dlouhá mez? Zaškrtni: žula, pískovce, serpentinit,
VíceDruhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 )
Magmatické horniny Druhy magmatu Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Alkaklicko vápenaté Podle obsahu SiO 2: kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) Láva AA Klesá hustota
VíceOptické vlastnosti horninotvorných minerálů I
Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I Pro studenty předmětů Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin Sestavil Václav Vávra Obsah prezentace křemen obraz 3 ortoklas obraz 16 mikroklin obraz
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceGeologie Horniny vyvřelé a přeměněné
Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -
VíceGeologie Horniny vyvřelé
Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to
VícePetrografické charakteristiky vybraných magmatických hornin
Petrografické charakteristiky vybraných magmatických hornin Následující popis hornin je zaměřen na všechny znaky hornin, které jsou použitelné pro makroskopické určování hornin a určování na základě studia
VíceVZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY
MAGMATISMUS VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY obecně je za sopku považována vyvýšenina na zemském povrchu tvořená sopečným materiálem, v rámci které dochází k výstupu magmatu na zemský povrch mezi základní prvky
VícePřehled hornin vyvřelých
Přehled hornin vyvřelých KYSELÉ více jak 65% křemičitanové složky, až 50 nezvětraného křemene, 40-50% živců (Kživce, nebo kyselé plagioklasy) barevné součástky vždycky ve vedlejších složkách (biotit, amfibol,
Více135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502
135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní
VícePřednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny
Přednáška č. 9 Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie jako samostatná věda existuje od začátku 2. poloviny 19. století. Zabývá
VícePetrologie G Metamorfóza a metamorfní facie
Petrologie G3021 14. Metamorfóza a metamorfní facie 3. Metamorfóza a metamorfní facie Osnova: Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Metamorfní facie Geotektonická pozice metamorfózy 1. Metamorfní
VíceStruktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1
Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,
VícePETROGRAFIE METAMORFITŮ
1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů
VíceZákladní horninotvorné minerály
Základní horninotvorné minerály Optická mikroskopie v geologii Vyučují: V. Vávra N. Doláková Křemen (SiO 2 ) Morfologie: Tvoří xenomorfní zrna, pouze ve výlevných horninách může být automotfně omezený
VíceMetamorfované horniny
Metamorfované horniny Libovolná hornina se může během geologického vývoje dostat do odlišných podmínek, než které existovaly při jejím vzniku. Na odlišné teploty, tlaky, případně složení reaguje hornina
VíceVyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Vyvřelé horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen souborem učebních úloh zaměřený na procvičení a upevnění učiva o vyvřelých horninách
VíceTektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov Rešerše k bakalářské práci František Bárta
VíceMetamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů
Metamorfované horniny - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - čím vyšší intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko- fyzikální vlastnosti (ocenění
VíceSasko-durynská oblast (saxothuringikum)
Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Rozsah sasko-durynské zóny v sz. části Českého masivu Pozice saxothuringika ve variském orogénu Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách Průběh předpokládané
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických
VíceOptické vlastnosti horninotvorných minerálů IV
Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV Pro studenty přednášek Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra 1 Obsah prezentace titanit 3 karbonáty 11 epidot 18 klinozoisit
VíceMagmatické (vyvřelé) horniny
Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické horniny vznikly chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu, lávy), tedy cestou magmatickou. Magma je v podstatě suspenze pevných částic v roztaveném
VícePETROGRAFIE MAGMATITŮ
1 PETROGRAFIE MAGMATITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik magmatických
Více6. Metamorfóza a metamorfní facie
6. Metamorfóza a metamorfní facie 3. Metamorfóza a metamorfní facie Osnova: Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Metamorfní facie Geotektonická pozice metamorfózy 1. Metamorfní zóny, indexové minerály
VíceMoravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
VíceOptické vlastnosti horninotvorných minerálů II
Optické vlastnosti horninotvorných minerálů II Pro studenty přednášek Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra Obsah prezentace slídy biotit 3 slídy muskovit 18 skupina olivínu
VíceStavba a složení Země, úvod do endogenní geologie
Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,
VícePETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/)
Ústav geoniky AVČR, v. v. i. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů Studentská 1768 70800 Ostrava-Poruba Smlouva o dílo č. 753/11/10 Zadavatel: Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Ústí nad Labem
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Michal Uhlíř Deformační analýza krystalinika v okolí Příchovic v Jizerských horách Rešerše bakalářské práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
VíceMineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.
Mineralogie II Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Shrnutí 1. Cyklosilikáty Poměrně malá ale důležitá skupina silikátů,
VíceMožnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR
Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Jaromír Starý, Josef Godany Želešice 2012: stavební kámen - hornblendit 1 Základní informace o stavebních surovinách v ČR Termín
Více2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků
2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty
VíceMetamorfované horniny
Metamrfvané hrniny Metamrfóza Přeměna hrnin v důsledku změny fyzikálních pdmínek (T a P) Změny: Nestabilní minerály stabilní minerály Primární struktury sekundární struktury Stupně metamrfózy pdle teplt
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,
VíceKolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085
Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km
VíceGeologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
VíceMINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY
MINERÁLY - HORNINOTVORNÉ - - MINERÁLY - Environmentáln lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad MINERÁL JE anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení,
VícePřednáška V. Petrologie. klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin.
Přednáška V. Petrologie klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin. 1 Petrologie je obor geologických věd, který se zabývá studiem hornin. Zabývá se vznikem hornin,
Vícehorniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy
Horniny horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy od od minerálůse liší liší látkovou a strukturní nesourodostí
Více- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu
Úvod do petrografie, základní textury a struktury hornin Petrografie obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia Stavba hornin Pod pojem
Více4bII. Přehled metamorfovaných hornin
4bII. Přehled metamorfovaných hornin III. Regionálně metamorfované horniny bohaté hořčíkem a vápníkem metamorfovaný vápenec (Tišnov) Ultramafické horniny Diagram řady amfibolit-rula: 1 - amfibolická skalina
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceMineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci
Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci silikátů 2. Nesosilikáty 3. Shrnutí 1. Co je minerál? Anorganická
VíceGeologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
VíceStruktury a textury hornin
Struktury a textury hornin - jsou dokladem vzniku hornin Struktura - tvar, velikost horninových součástek a jejich vzájemné sepětí Horninová součástka : KRYSTAL ÚLOMEK Struktury zrnité: Struktury krystalické
VíceVýuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie
Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a
VíceTělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny
Magma a vyvřelé horniny Magma je: žhavá tavenina nerostů silikáty, oxidy prvků Mg, Ca, Fe, Mn obsahuje vodu a plyny CO2, SO2,H2S, O2 a další Magma: vzniká v hlubinách v hloubce 40 100 km teplota magmatu
VíceGeologické lokality pro exkurze a vycházky. Didaktika geologie
Geologické lokality pro exkurze a vycházky Didaktika geologie Kritéria výběru vhodných lokalit Důležitými kritérii pro výběr lokality k exkurzi nebo vycházce jsou zejména: Poloha (dopravní možnosti, vzdálenost
VíceGamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná Rešerše k bakalářské práci Gabriela Pospěchová VEDOUCÍ PRÁCE:
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceOptické vlastnosti horninotvorných minerálů III
Optické vlastnosti horninotvorných minerálů III Pro studenty Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra Obsah prezentace rombické amfiboly 3 monoklinické amfiboly 5 skupina granátu
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceGEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY. Vojtěch Vlček
GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY Vojtěch Vlček Práce SOČ Geologie a geografie Arcibiskupské gymnázium Korunní 2, Praha 2 8. ročník 2006 Prohlašuji tímto, že jsem soutěžní práci vypracoval samostatně
VíceSOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.
Mineralogie I Milan Novák Ústav geologických věd, PřF MU v Brně MINERALOGICKÝ SYSTÉM 2 SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VícePřednáška VI. Regionální geologie. klíčová slova: Český masiv, Karpatská soustava, regionálněgeologické
Přednáška VI. Regionální geologie klíčová slova: Český masiv, Karpatská soustava, regionálněgeologické jednotky. 1 Regionální (oblastní) geologie je obor, jehož úkolem je zkoumat geologické složení zemské
VícePřirozená radioaktivita horninového podloží v oblasti Krkonošského národního parku
SKÁCELOVÁ Z. & ŽÁčEK V. 2007: Přirozená radioaktivita horninového podloží v oblasti Krkonošského národního parku. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf.,
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA LUDĚK HABRDA Hydrogeologické poměry zřídelní struktury v Karlově Studánce Rešerše k diplomové práci Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Kuchovský, Ph.D. Brno 2010 1 Obsah
VíceLožiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy
Nejdůležitější a pro celé toto horstvo nejvýznačnější jsou právě žíly a shluky rudy cínové; různotvarná tato ložiska bývají převahou poutána k žule, která tu, jsouc živce skoro zcela zbavena, tvoří zvláštní
VícePřeměněné horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Přeměněné horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen šesti učebními úlohami. Je možné jej využít jako celek při ověření znalostí
VíceGeologie Regionální geologie
Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -
VíceABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium)
Stručná regionální geologie České republiky ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. KENOZOIKUM / třetihory = terciér / 230
VíceMineralogie Křemžska. Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš Jihočeský mineralogický klub
Mineralogie Křemžska Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš 12. 7. 2010 Vymezení zájmového území Pojem Křemžská kotlina se v mineralogii spojuje často pouze s výskytem hadců. V okolí Křemže je však
VíceŽULA - LIBERECKÝ TYP
HORNINY Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů
VíceObr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011).
PŘÍLOHY Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1:50 000 (ČGS 2011). Legenda: 1: antropogenní uloženiny, vytěžené prostory 2: vytěžené prostory Stáří: kvartér, Typ hornin: vytěžené prostory,
VíceMylonitové zóny brněnského masivu v okolí hradu Veveří
Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně Ústav geologických věd Mylonitové zóny brněnského masivu v okolí hradu Veveří Rešerše k bakalářské práci Kamila Jurníčková Školitel: doc. RNDr. Rostislav
VíceUrčování hlavních horninotvorných minerálů
Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina
VíceHORNINA: bazalt (čedič)
HORNINA: bazalt (čedič) TYP: vulkanická hornina Jsem bazalt, ale lidé mi častěji říkají čedič. Za mým původem je sopečná činnost, neboť vznikám utuhnutím lávy nebo bazického magmatu nehluboko pod povrchem.
VíceJan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.
Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):
VíceSystematická mineralogie
Systematická mineralogie Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich
VíceSTAVEBNÍ PAVEL POSPÍŠIL GEOLOGIE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ PAVEL POSPÍŠIL GEOLOGIE MODUL BF01-M03 ZÁKLADY REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ESKÉ REPUBLIKY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Geologie
VíceUniverzita J. E. Purkyně
Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval:
VíceMINERALOGIE A PETROGRAFIE METADOLERITŮ SILESIKA. Markéta Krajčová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOLOGIE MINERALOGIE A PETROGRAFIE METADOLERITŮ SILESIKA bakalářská práce Markéta Krajčová Environmentální geologie (B1201) prezenční studium
VíceMineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.
Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Sorosilikáty 2. Cyklosilikáty 3. Inosilikáty 4. Shrnutí 1. Sorosilikáty skupina epidotu Málo významná skupina,
VíceSedimentární neboli usazené horniny
Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného
VícePETROLOGIE =PETROGRAFIE
MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)
VíceNázev materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus
Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:
VíceVyvřelé horniny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Vyvřelé horniny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si utřídí poznatky o horninách, které vznikají tuhnutím magmatu.
VíceRNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY
RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY Cílem realizovaného projektu bylo komplexní přehodnocení veškerých výskytů
VíceGeologická expozice v ZŠ Mozartova, Jablonec nad Nisou PRACOVNÍ LISTY
1 Geologická expozice v ZŠ Mozartova, Jablonec nad Nisou PRACOVNÍ LISTY Právě jste zavítali do školního geoparku ZŠ Mozartova v Jablonci nad Nisou. Zdejší geologická expozice je zaměřena nejen na prezentaci
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceHORNINY. Lucie Coufalová
HORNINY Lucie Coufalová Hornina Soubor minerálů v tuhém stavu Horniny se navzájem liší svým minerálním složením, fyzikálními vlastnostmi a stářím Většina hornin se skládá ze dvou či více minerálů Monominerální
VíceMonazit. (Ce,La,Th)PO 4
Monazit (Ce,La,Th)PO 4 Monazit-(Ce) Monazit-(La) Monazit-(Nd) Izostrukturní minerály Brabantit CaTh(PO 4 ) 2 Huttonit ThSiO 4 Gasparit-(Ce) (Ce,La,Nd)AsO 4 Směsný člen - cheralit (Ce,Th,Ca,)(P,Si)O 4 (Th
VíceMoravsko-slezská oblast
Moravsko-slezská oblast tvoří východní část Českého masivu Složena z kadomského fundamentu Variského zvrásněného pokryvu Předpolí variského orogénu v cyklu variském, Předpolí alpinského orogénu Západních
VíceCVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR
CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l.
VíceInformace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku
Exkurzní průvodce k předmětu Terénní cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku Texty sestaveny převážně podle Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/
VícePřehled přeměněných hornin
Přehled přeměněných hornin Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 9. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými metamorfovanými horninami. FYLIT
VíceSouvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
Více