Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)"

Martina Hrušková
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)

2 Rozsah sasko-durynské zóny v sz. části Českého masivu

3 Pozice saxothuringika ve variském orogénu

4 Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách

5 Průběh předpokládané tepelské sutury na hranici TBO a saxothuringika Odra Lineament Szczecin Main Figure Gdansk Wroclaw Warsaw Krakow Elbe Zone W e s t Intra-Sudetic Fault KJT S u d e t e s Marginal Sudetic Fault Kaczawa Complex Fore-Sudetic Block Wroclaw Munchberg Klippe KL MLC Eger Graben Saxothuringian Tepla-Barrandian Moldanubian JM ZB RJC SKC RM KMC Swierzawa Unit & Possible Equivalents Dobromierz Unit & Possible Equivalents Ophiolitc bodies L Palaeozoic Supracrustal N ZEV Klippen Gory Sowie Block Late Plutons Post Devonian cover Km

Klippe KL MLC Eger Graben Saxothuringian Tepla-Barrandian Moldanubian JM ZB RJC SKC RM KMC Swierzawa Unit & Possible Equivalents

6 Základní charakteristika Samostatný krustální segment omezený na sz. i jv. suturami (rheickou a tepelskou) jeho stavba je příčně segmentována sz. jv. střižnými zónami franckou, labskou, sudetskými zlomy v Polsky (intrasudetský, okrajový sudetský, oderský lineament). tři strukturní úrovně: subparautochton granulity v saském granulitovém pohoří mechanismu jejich vmístění není dosud jenoznačně vyjasněn Parautochton - kadomský fundament prekambrické metasedimenty, do kterých intrudují kadomské granitoidy, na nich diskordantně spočívá paleozoický pokryv svrchní allochtonní jednotky: dva systémy příkrovů svrchnodevonské příkrovy derivované z sasko-duryňského oceánu a jeho okraje (tep. barr. Jednotky), přesunuté ve sv. devonu (hlubokovodnější bavorská facie paleoz), parautochton převážně mělkovodnější durynský vývoj (s kvarcity v ordoviku), mělkovodnějšími sedimenty devonu Příkrovy krustálních hornin s budinami eklogitů, tělesy granulitů v Krušných horách, přesunuty až při finální kolizi ve sp. karbonu,

do kterých intrudují kadomské granitoidy, na nich diskordantně spočívá paleozoický pokryv svrchní allochtonní jednotky: dva systémy příkrovů svrchnodevonské příkrovy derivované z sasko-duryňského

7 Základní charakteristika Stavba ovlivněna geometrií obou subdukčních zón sz. při styku s středoněmeckým kryst. Prahem - násuny k jv. retrowedge, jv. okraj- násuny z tepelské sutury k SZ, tyto vytvářejí na první dojem střídání antiklinálních a synklinálních pásem, ve skutečnosti hraje násunová tektonika velkou roli (styk obou stylů na úrovni saxkého granulitového pohoří Paleozoický obal začíná diskordantně uloženými sekvencemi kambria nebo ordoviku na Neoproterozoickém podkladu, pokračuje bez přerušení až do spodního karbonu, (zásadní rozdíl proti TBO) Popříkrovové molasové sedimenty (uhelná molasa v oblasti Heininchenu a Doberlugské synklinály je již spodnokarbonského stáří, tj. v období sp. karbonu je ukončeno hlavní etapa příkrovových pohybů Granitoidní magmatismus zahrnuje cykly kadomský, kambroordovický a variský, variský magmatismus méně intenzivní než v moldanubické oblasti, ale častější tělesa než v TBO Kadomská metamorfóza slabá v oblasti lužické, silnější v oblasti krušnohorské (až amfibolitová facie). Variská meta morfóza (kromě sv. allochtonu spodnokarbonská je nejnižší v centrální části, stoupá směrem k oběma suturám

saxkého granulitového pohoří Paleozoický obal začíná diskordantně uloženými sekvencemi kambria nebo ordoviku na Neoproterozoickém podkladu, pokračuje bez přerušení až do spodního karbonu, (zásadní

8 Vymezení oblasti SZ- středoněmecký krystalický práh (zóna ostrovních oblouků akretovaných k saxothuringiku v průběhu variské orogeneze) většinou horniny staropaleozoického stáří, výjimečně i prekambrické JV tepelská sutura zbytky oc. Kůry po zaniklém saskodurynském oceánu SV sz. jv. stžižné zóny způsubují redukci jednotek a jejich stáčení do směru v.-z až sz. jv. v sudetech. SDO je ukončena na moravsko-slezské násunové zóně (hranicí jsou násuny na z. okraji staroměstského pásma). JZ v oblasti Vogéz patrně ukončuje opět zs. jv. zlomová zóna Bray Fault, za ní je pokračování saxothuringika dosti spekulativní (do s. okraje Armorického masivu a kanálu La Manche).

stžižné zóny způsubují redukci jednotek a jejich stáčení do směru v.-z až sz. jv. v sudetech.

9 Vnitřní členění saxothuringika na pomezí ČR, Polska, SRN Krušnohorské a smrčinské krystalinikum Krystalinikum v podloží terciérních pánví a ve Slavkovském lese (dyleňské, slavkovské, svatavské, chebské, ohárecké) V Německu krušnohorskému krystaliniku přiléhá vogtlandská synklinála Labská zóna odděluje krušnohorskou oblast od oblasti Lugika (Záp. Sudet)

slavkovské, svatavské, chebské, ohárecké) V Německu krušnohorskému krystaliniku přiléhá

10 Záp. Sudety (lugicum) Lužiská antiklinální zóna Krkonošsko-jizerské krystalinikum (ještědský hřbet, jizerské, železnobrodské, rýchorské krystalinikum (Rudawy Janowickie v Polsku), Krystalinikum kaczawských hor, Devon až sp. karbon swiebodzické deprese, Soví hory, Devon až sp. karbon bardských hor Proterozoikum až devon klodského krystalinika Orlicko-snieznická klenba (jádro, sněžnická skupina, stroňská skupina), obal, novoměstská, zábřežská skupina, staroměstské krystalinikum

karbon swiebodzické deprese, Soví hory, Devon až sp.

Litologie jednote krušnohorské a sasko durynské oblasti subparautochton saské granulity, migmatity, HT-HP horniny s pláštovými ultrabaziky, obsahují kyanit, při exhumaci retrográdně postižené

12 Litologie jednote krušnohorské a sasko durynské oblasti subparautochton saské granulity, migmatity, HT-HP horniny s pláštovými ultrabaziky, obsahují kyanit, při exhumaci retrográdně postižené Parautochton Krušné hory kadomský fundament, btt až dvojslídné pararuly (vložky metakonglomerátú), svory, do nich intrudovaly kadomské granitoidy, varisky přeměněné na ortoruly (freiberské, šedé ruly), na nich méně met. jednotky (Jáchymovská a Klínovecká skupina (? Kambrium), svory až fylity granátické s vložkami mramorů, kvarcitů, amfibolitů, skarnů, metakonglomeráty Allochton v Krušných horách, ortoruly červené (520 Ma), gran. Amfibolity, budiny eklogitů (28 kb), Vogtland ubývá metamorfózy většinou fylity ordovické phycodová skupina s kvarcity, dále k sz. i mladší jednotky, silur černé břidlice, devon velmi hojné vulkanity (baz. Lávy),klastické sedimenty, tufy, tufity, karbon flyšový vývoj Sv. allochton tekt. bradla Münchberg, Wildenfels, Frankenberg inverzní met. vývoj na spodu ordovické břidlice Randschifer, pak prasinitphylitová jednotka (s ultrabaziky) možná proterozoikum dle mikrofosilií, Randamfibolit G. amfibolity ve facii ep. Amfibolitů, Liegend an Hangen Serie, - ruly, amfibolity granátické, budiny eklogitů, UHP hornin, dev. Stáří exhumace a chladnutí, protolity staropaleozoické. Durynsko staropaleozoické, málo met. jednotky (fosiliferní slabě) Vessera Unit riftová asociace kambrického stáří (bazika, kys. vulkanity, gabra) riftovaný okraj saxothuringika

ruly), na nich méně met. jednotky (Jáchymovská a Klínovecká skupina (?

15 Členění krušnohorské a vogtlandské části sasko-durynské oblasti

17 Geologická mapa krušnohorského krystalinika a vogtlandského synklinoria

18 Geol. mapa krušnohorské části saxothuringika

19 Geologická mapa centrální části Krušných hor a vogtlandského synklinoria

20 Litostratigrafické Schéma centrální části Krušných hor (prekambrium a Paleozoikum (kambrium Ordovik)

21 Litostratigrafické schéma vogtlandské synklinály

22 Paleozoikum vogtlandu (allochtonní münchberská kra a Parautochtonní durynské paleozoikum

23 Pozice svchního allochtonu münchberské kry a jeho ekvivalentů (Frankenberg, Wildenfels), násuny datované chladnutím slíd v Karbonském flyši i v krystal. Příkrovech münchbergské kry Na sv. devon ( Ma)

24 Geologická mapa Krušných hor s vyznačením Příkrovové stavby (Cháb et al.)

26 Protolitová stáří hornin krušnorského krystalinika (v různých tektonických jednotkách)

29 Tektomagmatické a tektometamorfní etapy v krušnohorské části saxothuringika a labské zóně Kadomská etapa- CA granitoidy (šedé ortoruly freiberské, granitoidy u Lipska, Labském břidličném pohoří Stáří Ma, kadomská met. cca 540 Ma Kambroordovická etapa- kys. vulkanity (Smrčiny, ortoruly, selbská Smrčiny, červené ortoruly krušných hor)cca Ma), také v durynském lese (Schwarzburská antiklinála)- ryolity ordovik sp. v allochtonních jednotkách vulkanity bazické (ordovik münchberská kra, silně met. horniny Eklogity krušných hor v alocht. Pozici stáří protolitů taktéž kambroordovické Ma Riftové vulkanity devon bazické lávy polštářové- přechod až do sp. karbonu)- Decken diabasy (u nás na Ještědu) Sv. karbon perm vulkanismus explozivní a efuzivní pánve saxothuringika v krušných horách např. teplický ryolit (westphal perm) ignimbrity, ryolity, vložky sedimentů s flórou) Variský magmatismus hlubinný rozmezí mezi cca Ma (Smrčiny, karlovarský masiv, flájský masiv, masivky v labské zóně, okolí Altenberské kaldery- teplický ryolit) Staro-variská def. etapa ( ) sunutí příkrovů s ofiolity přes okraj saxothuringika, HP metamorfóza, eklogitů, gran. Amfibolitů münchberská kra, taktéž UHP horniny 28 kb. Mladší fáze spjatá s exhumací během karbonu s kolizí, vyšší tepl. Spád, granulity, opět ale tělesa eklogitů vysokotlakých, cca 340 Ma, Ar-Ar stáří chladnutí cca Ma, exhumace HP a UHP komplexů (s diamanty) - pak následuje granitoidní magmatismus variský po prohřátí kůry

30 Magmatismus v saxothuringiku

31 Kadomský granitoidní magmatismus v saxothuringiku

32 Variské granitoidy krušnohorské oblasti saxothuringika flájský masiv 280 Ma (sp. perm) Karlovarský pluton (ca 325 -?) Borský masiv

33 Variské granitoidy Karlovarský pluton (západokrušnohorský) Smrčinský pluton Žandovský masiv

34 Granitoidy krušnohorsko-smrčinské části saxothuringika

36 Geologická mapa labského břidličného pohoří

Podobné dokumenty

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který