Akademie výtvarných umění v Praze Studijní program Výtvarná umění Ateliér Malba III / škola Michaela Rittsteina DIPLOMOVÁ PRÁCE Minulá podoba věcí příštích/svět dneška před osmdesáti lety Past Shape of Things to Come/World of Today Eighty Years Ago Vypracoval: Pavel Froněk Vedoucí diplomové práce: prof. Michael Rittstein Oponent diplomové práce: prof. Miroslav Petříček, Dr. Akademický rok 2016/2017
Minulá podoba věcí příštích/svět dneška před osmdesáti lety Myšlenka na cyklus diplomové práce vznikla při sledování sci-fi filmu podle scénáře H.G. Wellse z roku 1936 Things to Come, česky Podoba věcí příštích nebo také Svět za 100 let. Fascinující byl popis budoucí historie, kdy se snímek podobal popisnému historickému filmu mapujícímu dějiny oblasti nejmenovaného britského města, až na to, že to, co divák mohl vidět, nebylo to, co se stalo, nýbrž to, co se stane. Lidstvo se zde zachrání samo, a to silou skupiny lidí vyznávajících rozum, účelnost a pokrok. Takové myšlení nebylo cizí ani teoretikům a umělcům z jiných oblastí kultury, nakonec do procesu vzniku filmu byl přizván i vrcholný představitel Bauhausu Lazslo Moholy-Nagy.(1) Rok 2016 znamenal osmdesáté výročí uvedení filmu. Vývoj šel sice přece jen jiným směrem, ale doba meziválečného modernistického snění je i dnes velice uznávaná, do jisté míry ovlivňuje i myšlení mnoha dnešních lidí a já se nemohu zbavit dojmu, že představuje určitý nevyslovený ztracený ráj mnoha intelektuálů s dobou seznámených. Rozhodl jsem se zkusit se vizuálně podívat, jak by takový ráj mohl vypadat, kdyby nastal. Vzhledem k místu mého rodiště a nakonec i studia jsem se rozhodl přenést dění do našeho prostředí. Zásadním teoretikem, který formoval moji společnost dneška, se mohl stát Karel Teige. Sledoval jsem díla mnoha autorů vycházejících z modernismu, např. umělce z výstavy ZLATÝ VĚK; Reminiscence kubismu v současném výtvarném umění, nebo i Adama Štecha. V kontextu mého chápání se ale neukázalo přímé použití modernistické formy jako vhodné. Pro mě se takové počínání stalo spíš pokusem o vlastní naplnění oněch idejí, než o sledování imaginární situace. Důležitá byla pro mě možnost odstupu a snad i určitého nadhledu, budící lehké pousmání. I když dílo začalo žít vlastním životem, na počátku stál zážitek z filmu. Zvolil jsem proto inspiraci komiksovou formou vyjádření,
která občas bývá dávána do souvislosti právě s filmovým médiem. Spolu s tím jsem se cyklu snažil dát podobu futuristických ilustrací té doby a také určitou nahodilost magazínů a novin, umožňující divákovi jaksi listovat stránkami imaginárního světa. Pro instalaci pláten byl velkou inspirací internetový kolážista Mike Alcantala. Na rozdíl od něj jsem ale maloval své vlastní výjevy akrylem. Určitou, spíš volnou inspiraci představoval malíř Andreas Englund a samozřejmě Roy Lichtenstein. Tento přístup by mohl schvalovat i sám Teige.(2) Snažil jsem se vynechat designové, architektonické atd. prvky, o kterých jsem si nebyl jistý, že by vznikly při rigidním dodržování pro mě výchozích vizí. Lehce retro futuristický styl také odkazuje na to, že práce vychází z myšlení lidí určité doby - nyní již minulosti. Přesto je to ale svět radikální. Gotická architektura je zde bourána, aby mohla účelně ustoupit moderní architektuře již se vypínající v pozadí, přesně tak, jak by si to přál Karel Teige.(3) Vzhledem k určitému sebeuvědomění tehdejší republiky sice existuje nová epopej, ale je modernističtější, než by bylo záhodno. Velice zajímavou se stala otázka sportu, měl jsem ji zažitou jako k oné době hluboce patřící, ale při teoretické reflexi jsem se nejprve dostal do slepé uličky. Raný Teige je poněkud chladný, při hledání jsem navíc narazil na text cambridžského pedagoga Stevena Connora, který mě uvedl ještě do většího zmatení, nicméně příslušné kapitoly v knize StArt - Sport jako symbol ve výtvarném umění, mě dá se říct vrátily na sportovně modernistickou dráhu.(4)(5) Nakonec i koláže rozvinutého Teigeho, dokonce i Laszlo Moholy-Nagyho a třeba i malby Pabla Picassa mě přesvědčily o zbytečnosti mého úleku. V duchu zmiňovaných koláží jsem mohl zobrazit skokanku a nad ní letadlo. Spojení těchto dynamických elementů nabídlo dělení prof. Connora na modernismus síly a formy.(6) Síla = letadla, stroje, pohyb; forma = analýza typu kubismus, geometrická abstrakce atd. S tím, že forma si nerozumí se sportem. S tímto dělením jsem se ale nikde jinde nesetkal a tak ho tu uvádím jenom jako zajímavost.
Kromě této vysoce zajímavé teoretické anabáze, způsobené - obávám se - mojí naivitou, se nabízely i další zajímavé otázky. Pro zobrazení lidí jsem jednak použil tradičnější společenské oděvy, abych zdůraznil kontinuitu s dobou výchozích teorií, a nakonec i proto, aby si divák uvědomil, že se jedná sice o paralelní, ale přesto realitu. Důležitý byl pro mě ale i posun, aby se stalo něco i v oblasti odívání. Zajímavým nástrojem byly pro mě kostýmy Oskara Schlemmera, umělce opět spjatého s Bauhausem, které daly věcem charakter změny a posunu ošacení, nepůsobí archaicky, ale naopak umožňují považovat je za budoucnost, a svou určitou surrealističností umožnily popsat intimní polohu imaginární modernistické společnosti. Poctou Bauhausu a jeho umělcům, ze kterých jsem hodně čerpal a kteří ovlivnili i filmy Things to Come, jsou létající domy sledované pilotem. Poněkud kontroverzní součástí cyklu je zobrazení prezidenta Zemana a ministra Stropnického. Po celkem dlouhém váhání jsem se rozhodl zahrnout tento panel do své práce. Známé tváře jsou pro mě jednak jedním z ukazatelů toho, že se jedná o svět současnosti, a také určitou úvahou nad tím, že by se modernistické aspirace dotkly i vedení státu/regionu ve světovém či jiném superstátě. Tato funkce mi přišla nezastupitelná a panel nemá díky charakteru celé diplomové práce za cíl nějaký výsměch osobní či jiný útok, nebo satiru na naši realitu, důležitá je naopak skutečnost imaginární a úloha, kterou tam oba aktéři zastávají. Na naši skutečnost také odkazuje odkaz na národní knihovnu, která by téměř jistě vznikla, a rychlé auto, symbol modernismu, které se kolem ní prohání. Nemohu zbavit dojmu, že i když právě během modernismu se ženám podařilo prosadit se a být jeho dynamickou složkou, přesto některé proudy obsahovaly poněkud patriarchálnější, přesněji faličtější polohu, která strhávala celý modernismus lehce maskulinním směrem.(7) I proto jsem také umístil ženskou postavu k protestujícím, které pacifikuje plyn míru, a zároveň ukazuje i určitou brutalitu a odvrácenou tvář mnoha utopistických poloh, které byly ochotny se prosadit i proti jiným názorům.
1. Frayling, Christopher, Things to Come. British Film Institute, 1995 s. 72 73. 2. Teige Karel, Umění dnes a zítra. Sborník Devětsil,1922, s. 187-202 3. Teige Karel, Katalog výstavy, Galerie hlavního města prahy,1994 4. stevenconnor.com/sportingmodernism/sportingmodernism.pdf 5. Švácha Rostislav (ed.), kolektiv, StArt - Sport jako symbol ve výtvarném umění. Praha: Český olympijský výbor, 2016 6. stevenconnor.com/sportingmodernism/sportingmodernism.pdf, s.5 7. PACHMANOVÁ, Martina, Neznámá území českého moderního umění: Pod lupou genderu. Praha: Argo, 2004 POUŽITÁ LITERATURA: Adamovič Ivan, Pospiszyl Tomáš, Planeta Eden, Arbor vitae, 2010 Bois Yve-Alain - Buchloh Benjamin - Foster Hal - Kraussov Rosalind, Umění po roce 1900: Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Slovart, 2015 Černík, Artuš, Radosti elektrického století, Sborník devětsil 1922, s. 136-142 Frayling, Christopher, Things to Come. British Film Institute, 1995 Honzík Karel, Utopie v reálnosti, Veraikon X, 1924, č. 3-5 Lahoda Vojtěch Nešlehová Mahulena Platovská Marie Švácha Rostislav Bydžovská Lenka (edd.), Dějiny českého výtvarného umění IV/1 2, 1890 1938. Academia, 1998 Michalová, Rea, Karel Teige: Kapitán avantgardy. KANT, 2016 Nezval Vítězslav, Manifesty, eseje a kritické projevy z let 1931-1941 Československý spisovatel, 1974
Pachmanová Martina, Neznámá území českého moderního umění: Pod lupou genderu. Argo, 2004 stevenconnor.com/sportingmodernism/sportingmodernism.pdf Šmejkal František, Utopie avantgardy, Umění XLII, 1995 Švácha Rostislav (ed.), kolektiv, StArt - Sport jako symbol ve výtvarném umění. Český olympijský výbor, 2016 Teige Karel, Katalog výstavy, Galerie hlavního města prahy,1994 Teige, Karel, Sovětský konstruktivismus Red 1, č.2, 1927 Teige, Karel, Surrealismus proti proudu, Surrealistická skupina, 1938 Teige Karel, Umění dnes a zítra. Sborník Devětsil,1922, s. 187-202 Wagner Josef, K detailům soch Michelangelových a Rodinových, Volné směry XXIX, 1932, 178-182. W o l k e r J., U m ě n í v š e d n