Environmentální archeologie Kvartér chronologický vývoj holocénu Jan Horák Ústav pro archeologii UK FF ZS 2015/2016
Environmentální archeologie 9 Holocén obecně Chronologie přehled Chronologie archeologie, přírodní podmínky
Kvartér vývoj 1,8 Ma Inverze magnetického pole 1,77 Ma Výrazné ochlazení klimatu Rychlejší a výraznější oscilace klimatu 2,58 Ma Výrazná inverze magnetického pole (Gauss/Matuyama) Ochlazení a vysušení klimatu Počátek ukládání spraší Zvýšení tektonické činnosti + vulkanismus Počátek vývoje systému říčních teras Pokles hladiny moří Ochlazení moří Počátek vývoje permafrostu a zalednění Vznik nových typů sedimentů a zvětralin
http://www.stratigraphy.org/upload/quaternarychart1.jpg
http://www.stratigraphy.org/upload/quaternary_last270ka.pdf
Kvartér - celkový MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský Název alpský člověk archeologie 103-97 2 580 000 2 440 000 Pretegelen Donau 96-64 2 440 000 1 806 000 Tegelen Donau / Günz 63-1 806 000 1 140 000 Eburon + Waal + Menap Günz Waal Günz -36 Menap Günz A. africanus, aethiopicus, H. rudolfensis A. africanus, aethiopicus, robustus, boisei H. rudolfensis, habilis A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus A. robustus, boisei, H. ergaster, habilis, antecessor, erectus 35-22 1 140 000 865 000 Bavel Günz H. antecessor, erectus 21-13 865 000 474 000 Cromer Günz / Mindel H. antecessor, erectus, heidelbergensis 12 474 000 424 000 Elster Mindel H. heidelbergensis, erectus 11 424 000 362 000 Holstein Mindel / Riss H. heidelbergensis, erectus 10-6 362 000 130 000 Saale Riss 5e 130 000 115 000 Eem Riss / Würm 5d-1 115 000 11 700 Visla Würm H. heidelbergensis, neanderthalensis, sapiens H. neanderthalensis, H. sapiens H. neanderthalensis, H. sapiens 1,4 Ma počátek acheuléen, drobnotvaré industrie moustérien 1 11 700 0 holocén holocén H. sapiens neolit aurignacien, gravettien, magdalénien etc.
MIS / OIS 21-1 MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský Název alpský archeologie 21 865 000 810 000 Cromer I Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie 20 810 000 781 000 Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie 19 781 000 720 000 Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie 18 720 000 700 000 Cromer A Günz / Mindel H. antecessor, erectus acheuléen, drobnotvaré industrie 17 700 000 659 000 Cromer II Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie 16 659 000 621 000 Cromer B Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie 15 621 000 568 000 Cromer III Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie 14 568 000 533 000 Cromer C Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 13 533 000 474 000 Cromer IV Günz / Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 12 474 000 424 000 Elster Mindel H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 11 424 000 362 000 Holstein Mindel / Riss H. erectus, heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 10 362 000 337 000 Fuhne Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 9 337 000 270 000 Dömnitz/ Wacken Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 8 270 000 243 000 Drenthe Riss H. heidelbergensis acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 7 243 000 180 000 Treene, Rügen, Lublin Riss H. heidelbergensis, neanderthalensis, sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 6 180 000 130 000 Warthe Riss H. neanderthalensis, H. sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 5e 130 000 115 000 Eem Riss / Würm H. neanderthalensis, H. sapiens acheuléen, drobnotvaré industrie, moustérien 5a-5d 115 000 80 000 Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens moustérien, taubachien, micoquien 4 80 000 60 000 Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens moustérien, taubachien, micoquien 3 60 000 29 000 Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens aurignacien, gravettien 2 29 000 14 000 Visla Würm H. neanderthalensis, H. sapiens gravettien, magdalénien, epimagdalénien, epigravettien 1 14 000 0 Visla, holocén Würm, holocén H. sapiens epigravettien, epimagdalénien, azilien, neolit
MIS / OIS 3-1 MIS / OIS Počátek BP Konec BP Název severoevropský interstadiál archeologie 3 34000 25000 Denekamp 3, 4, 5, 6, 7, 8 2 25000 24000 Brandenburg 2 24000 22000 Frankfurt 2 22000 20000 2 2 20000 17000 Pommern 2 17000 14000 Mecklenburg 1 14000 14000 Termination I = rychlé výrazné oteplení, hranice OIS MIS 1/2 1 1 14000 13800 Meiendorf 1 1 13800 13700 Dryas nejstarší 1 1 13700 13600 Bölling 1 1 13600 13400 Dryas starší 1 1 13400 12700 Alleröd 1 1 12700 11700 Dryas mladší 1 11700 Preboreál 1 Boreál 1 Atlantik 1 Subboreál 1 Subatlantik + (Subrecent) Datace: Regional chronostratigraphical correlation table for the last 270,000 years Europe north of the Mediterranean, v. 2011 - http://www.stratigraphy.org/upload/quaternary_last270ka.pdf
holocén
Holocén 11,7 ka BP - Grónský ledovcový vrt NGRIP2 Vrstvička ledu 1492,45 m pod povrchem OIS MIS 1 Alpský systém: holocén
holocén Celkový charakter Členění různé a mnohé Časová a prostorová rozrůzněnost holocénu Evropy Lokálnost týká se i klimatu Druhy Klima Biostratigrafie (vegetace i fauna) Pyl může se nést dále, nesen ale i vodou Makrozbytky spíše lokální, pokud ne vodou Fauna záleží dle velikosti areálů, schopnosti šíření apod. Dreslerová 2007, APČ 1, 41: v ČR cca 200 souvislých sérií sedimentárních záznamů
holocén klima Počátek značné oteplení Střední Evropa optimum v atlantiku Menší výkyvy teplotní i srážkové prostorová variabilita v rámci i střední Evropy Klimatické výkyvy projev v běžných biotopech malý, v biotopech extrémních výraznější např. Bond events (8,2 ka, 5,9 ka, 4,2 ka ) Horní hranice lesa Osídlení v Alpách (na rozdíl od ČR) Dříve se uvažovalo o větších výkyvech Firbas atlantik o 4 C výše než dnes Dnes: spíš o 1 C, maximálně o 2 C Teplotní optimum Lokace Absolutní datace Kontext (co je někde optimum, jinde je průměr) souvisí s lokací Středomoří Nejtepleji na začátku a dnes, uprostřed nejchladněji Severní Evropa nejtepleji na počátku
holocén půdy Preboreál stepní půdy, hodně humusu, organiky, mocný A horizont Boreál kvalita půd podporuje sukcesi, postupná degradace Atlantik a mladší obecně asi jako dnes, změny půd spíše lokální (zamokření, vysušení apod.), či regionální Podle posledních výzkumů pravěké a středověké zemědělství nemohlo půdy vyčerpat Asi nejsilnější vliv, negativní eroze, degradace půd v subboreálu (kombinaci odlesnění, eroze, klimatu)
holocén vegetace Preboreál stepní vegetace převládá, probíhá lesní sukcese Boreál převládají lesy, dokončena lesní sukcese Atlantik člověk, odlesnění, změna druhového složení (habr), na konci příchod jedle a buku Subboreál rozšíření smrku, vytvoření vegetačních pásem, většina osídleného území volně prostupná krajina Subatlantik opět oteplení a zvlhčení, základ jako dnes, drobné změny (odchod jedle černých lesů z ČR)
holocén fauna V průběhu preboreálu a boreálu výměna pozdně glaciální stepní fauny za holocénní lesní Např. plch, norník rudý, veverky, jelen, srnec, prase + některé relikty
holocén archeologie Pozdní paleolit mezolit - Celá zemědělská historie lidstva
Preboreál Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek 1973 10500 9700-8500 -7700 Jankovská 1997 10500 8800-8500 -6800 Břízová 1996 11700 10500-9700 -8500 Neustupný 1985 10200 9200-8200 -7200
preboreál Celkový charakter Rychle: Oteplení Postupně: Lesní sukcese Změna půd a ekosystémů Adaptace větší specializace Zvířata Člověk mezolit lov malých savců, ryb a ptáků
preboreál klima Počáteční oteplení nejvýraznější klimatický výkyv holocénu Cca 5 C / 100 let
preboreál půdy Otevřená step černozemní půdy, hodně organiky, mocný A horizont, hodně živin S oteplením a vyššími srážkami vyluhování CaCO 3 ze sedimentů
preboreál vegetace Ústup glaciálních prvků rakytník, vraneček Sukcese klima vhodné limitována jen rychlostí disperze rostlin Začínají dřeviny pozdního glaciálu Borovice lesní hlavně nížiny Bříza, osika, Podél toků: vrby, olše Hlavně vlhké pahorkatiny a úpatí hor Postupně les převládá, nezalesněné plochy extrazonální biotopy skály, mokřady, suťová pole Nížiny stále převládá stepní charakter Celkově plošně převládají otevřené stepní plochy Lidský vliv odlesňování (maloplošné) Doloženo vrstvami uhlíků (hlavně) a dokladem synantropních rostlin (spíše v pozdějších obdobích) Horní hranice lesa cca 1000 m n.m.
preboreál fauna Změna postglaciál IG Ústup chladnomilné fauny k S Snižování druhů vázaných na travní ekosystémy Tur, kůň Zůstávají tam, kde stepi Zvyšování podílu lesních druhů Měkkýši Jelen, srnec, prase Ruderátová fauna (Discus ruderatus) - měkkýší fauna
preboreál archeologie Azilien Řapové hroty Beuronien Doznívání pozdního paleolitu Počátek mezolitu
preboreál Subsistence Subsistenční strategie změna Zalesnění ubývání stepní migrující zvěře, přibývání lesní zvěře Méně stepí, více lesa menší primární produkce méně i zvířat, menší průchodnost krajiny Postupný přechod k lovu ryb a ptáků (specializace i u zvířat), taky lov lesní fauny
preboreál Osídlení Větší specializace v subsistenci Specializace sídlení Obecně vazba na ekoton větší diverzita zdrojů Okraj zalesněné plochy, hrany říčních teras, břehy jezer
Boreál Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek 1973 9700 8000-7700 -6000 Jankovská 1997 8800 7600-6800 -5600 Břízová 1996 10500 8200-8500 -6200 Neustupný 1985 9200 8300-7200 -6300
boreál Celkový charakter Ukončení lesní sukcese mezolit
boreál klima Teplota patrně mírně vyšší než dnes Srážky patrně nižší než dnes
boreál půdy Stepní půdy předchozích dob lokální degradace Lesním porostem mění se chemismus opadem Listnaté doubravy Jehličnaté šířením smrku Vyššími srážkami oproti předchozímu vnitropůdní zvětrávání, pohyb látek půdou, větší vyluhování Později i hospodářský vliv člověka CE HN SE LU Vnitropůdní zvětrávání KA Hory a jehličnany KP, PZ
boreál Vegetace 1 Začátek = expanze lísky (dle některých zdrojů už v mladším preboreálu) Německá biostratigrafie období lísky Náročnější dřevina vyžadující spíše oceánické klima Prosvětlené lesy, okraje lesa, lesostep, hory výrazná u horní hranice lesa Ve vhodných polohách výše a severněji než dnes Pokračuje lesní sukcese z preboreálu v boreálu již plošně převažují lesy Bezlesí - azonální biotopy (půda, klima, podloží, biota vliv fauny) + bezlesí jako přirozená část lesa
boreál Vegetace 2 Šíření Vhodné podmínky pro šíření náročnějších druhů živinami bohaté stepní půdy pozdního glaciálu Jilm, dub, lípa, javor, jasan Především podél vodních toků v nivách zde prvně smíšené doubravy Průběh boreálu z lesa ustupuje borovice a líska Šíření smrku hory a vlhké lokality Konec = lesní sukcese dokončena (les všude, kde se dá) Dřeviny smíšených doubrav = fytocenologická asociace Quercetum mixtum Vliv jiných půdních podmínek než dnešních např. smíšené doubravy i na pískovcích a terasách Dále spíše probíhá vývoj v rámci lesního klimaxu mění se zastoupení dřevin Lesy jiné než dnes Prostorovým zastoupením dřevin mění se výrazněji, hustotou stromů - nižší, hustotou zápoje nižší, věkovou rozrůzněností stromů vyšší apod.
boreál fauna Lesní fauna Otázky, zda vliv na udržování lokálního bezlesí Otázka, zda obdobné i v ostatních IG, kdy ještě nebyl vliv člověka Měkkýši Ruderátová fauna (Discus ruderatus) - měkkýší fauna
boreál archeologie mezolit Řapové hroty beuronien
boreál Subsistence Subsistenční strategie změna Zalesnění ubývání stepní migrující zvěře, přibývání lesní zvěře Méně stepí, více lesa menší primární produkce méně i zvířat, menší průchodnost krajiny Postupný přechod k lovu ryb a ptáků (specializace i u zvířat), taky lov lesní fauny Taktéž významnější sběr lískové ořechy, maliník, jezero Švarcenberk doklad kotvice plovoucí ořechy Vliv na krajinu Vypalování lesa doklad uhlíky (otázka, zda nejde o přirozený požár)
boreál Osídlení Větší specializace v subsistenci Specializace sídlení Obecně vazba na ekoton větší diverzita zdrojů Okraj zalesněné plochy, hrany říčních teras, břehy jezer
Atlantik Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Ložek 1973 8000 6000-6000 -4000 Jankovská 1997 Starší 7600 6000-5600 -4000 Jankovská 1997 Mladší 6000 4500-4000 -2500 Břízová 1996 Starší 8200 6700-6200 -4700 Břízová 1996 Mladší 6700 5400-4700 -3400 Neustupný 1985 1 8300 7400-6300 -5400 Neustupný 1985 2 7400 5700-5400 -3700 Konec BC/AD
atlantik Celkový charakter Klimatické optimum Příchod neolitu Zemědělství pole, utlačování lesa, kulturní i nekulturní plodiny Obecně taxony vázané na otevřené plochy a stepi
atlantik klima Teplotní optimum ve střední Evropě
atlantik půdy Otázka přežívání stepních půd (černozemě) Pouze přírodně? Vliv člověka? Vliv velkých savců? udržování ploch bezlesí okusem, pastvou etc.
atlantik Vegetace 1 Les hlavní složkou krajiny Otázka přirozené stepi zůstaly od pozdního glaciálu, nebo je musel obnovit člověk? Sukcese v rámci lesa, změna zastoupení jednotlivých druhů Zazemňování jezer, mrtvých ramen apod. šíření olše lepkavé Postupný vliv člověka Odlesnění Změna druhového složení Kulturní rostliny z Předního východu, Středomoří, střední Asie Šíření rostlin z J a JV vázaných na otevřené plochy Šíření rostlin vázaných na narušené povrchy plevele a orba, ruderály, pastviny
atlantik Vegetace 2 Rostliny šířené s člověkem: Koukol polní, rmen polní, rmen smrdutý, merlíky, lopuchy, hluchavka bílá, pcháč oset Les Smíšená doubrava s jilmem a lípou, taky olše a líska Borovice ustupuje Šíření smrku v horách (stále jen vazba na vhodné lokality vlhko, chladno dna údolí) Hory paludifikace zbahnění, vznik rašelin Změny ve složení lesů Lesní pastva, odlesnění, sběr letniny Ústup smíšených doubrav, místi nich doubravy kyselé Šíření habru Odolává pastvě a sběru letniny dobře např. zmlazuje z pařezů Konec atlantiku = objevuje se jedle a buk
atlantik fauna Šíření druhů vázaných na otevřená a narušovaná stanoviště Křeček, hraboš, zajíc, sysel, koroptev Měkkýši Ruderátová fauna (Discus ruderatus) v průběhu atlantiku se stahuje do hor či vymírá
atlantik archeologie Starší atlantik Konec mezolitu Lineární keramika Vypíchaná keramika Mladší atlantik Vypíchaná keramika Časný eneolit Rössenské a lengyelské skupiny Střešovice, Aichbühl, Jordanow Jenštejn, Michelsberg, Schussenried Starší eneolit Nálevkovité baalberg, siřem, salzmünd Badenská - boleráz
atlantik Subsistence 1 Mezolitická nezměněná Neolit Zemědělství Žárové hospodaření a posun polí dnes odmítnuto archeobotanikou ze sídlišť LnK Záplavové v nivách rovněž již odmítnuto vazba na vodní toky i u dalších kultur, souvisí spíše s potřebami lidí a dobytka (obojí Dreslerová 2007 APČ, 45) Zahradní kultivace = intenzivní na malé ploše Malá plocha + dobře obdělávatelná půda + rycí hole Dlouhodobost, rytí, pletí, hnojení Pastva dobytka Pole ladem, pole po sklizni, pastviny, les Zkrmování letniny Hnojení? pastva na poli, či bývalém poli Vliv na krajinu Malý malá pole, dlouhodobá pole, kopaničářství narušení jen svrchního horizontu, ohražená pole, dobytek v lese, spíše ozimé obilí ochrana proti erozi přes zimu Obecně patrně malý vliv na erozi a tím reliéf krajiny Stará sídelní oblast vytvoření mozaiky osídleného bezlesí a lesů, která se udržela dodnes, nepřerušená ani sídelními hiáty např. stěhování národů
atlantik Subsistence 2 Eneolit Zemědělství Zahradní kultivace jako v neolitu Orba hloubka malá, do kříže souvratě na všech stranách Pastva dobytka jako v neolitu Vliv na krajinu Malý malá pole, dlouhodobá pole, kopaničářství narušení jen svrchního horizontu, ohražená pole, dobytek v lese, spíše ozimé obilí ochrana proti erozi přes zimu Obecně patrně malý vliv na erozi a tím reliéf krajiny
atlantik Osídlení mezolit Více lokalit oproti paleolitu, ale málo zkoumaných Fragmentárnost (často jen identifikace sběrem), druhotné narušení mladšími přírodními i lidskými procesy Poznání prostorově nevyvážené Hlavně J Čechy, S Čechy, V Čechy
atlantik Osídlení neolit hranice 350 m n.m. jen tradiční, spíše nejstarší sídelní oblast Morava a Slovensko i přes 600 m n.m. nezemědělské aktivity - dobývka v Pojizeří např. transhumance Okraje teras, údolí, většinou do 300 m od toku Struktura buňky několika sídlišť Výšinné lokality Jeskyně málo, častěji abri obojí spíše dočasně
atlantik Osídlení eneolit Dost sídlišť dnes pod nivními sedimenty vliv na poznání Menší areály sídlišť než v neolitu, rotace sídlišť více centralizovaná než v neolitu Sídliště rovinná i výšinná
atlantik Nezemědělské aktivity Těžba Pojizeří Jistebsko neolit Tušimice křemenec starší a střední eneolit Lokality i mimo ČR
Epiatlantik Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek 1973 6000 3100-4000 -1100 Jankovská 1997 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Břízová 1996 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Neustupný 1985 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje
epiatlantik Celkový charakter Ložek a Jäger, ostatní to začleňují do subboreálu Klima Teplo pokračuje z atlantiku, výkyvy ve srážkách střídání suchých a vlhkých období Ložek, Jäger Měkkýši Svahoviny střídání sutí a pěnovců / pěnitců Měkkýši Vrchol lesních společenstev Vytváří se společenstva dnešního charakteru Archeologie Změna nížin z lesostepi zatlačení lesa, vznik otevřené krajiny
Subboreál Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek 1973 3100 2500-1100 -500 Jankovská 1997 4500 2500-2500 -500 Břízová 1996 5400 2500-3400 -500 Neustupný 1985 5700 3100-3700 -1100 V pojetí Ložka a Jägera jde pouze o poslední nejsušší a nejchladnější část tohoto období (epiatlantik + subboreál)
subboreál Celkový charakter Pokles teplot a srážek po optimu v atlantiku Stoupá tlak člověka Dotvořena sídelní ekumena Lokálně ekologický kolaps České Švýcarsko, Kokořínsko, lužická kultura V. Ložek hojnou měkkýší faunu vázanou na vápnité a živinami bohaté půdy vystřídala chudá fauna nenáročná žijící na kyselých půdách Důsledek kolonizace, eroze, klimatických výkyvů Využití kovu těžba, dřevěné uhlí, později radlice a kosy
subboreál klima Sušší a chladnější (postupné ochlazování) Jäger a Ložek epiatlantik výkyvy v teplotě a srážkách
subboreál půdy Eroze Tvorba sutí Cca 3250-2700 BP sucho konec tvorby pěnitců retrográdní vývoj půd ve vápencových oblastech v úpatních polohách dekarbonizace půd v pískovcových oblastech ochuzení dřevinné skladby
subboreál vegetace Šíří se les s jedlí a bukem Patrně také s přispěním člověka Místně i v nížinách Vytvoření vegetačních pásem Bukové a jedlobukové Obecně dominuje buk německé rozlišení = období buku Smrkové (dosud smrk jen roztroušenou dřevinou hlavně v lokálně vhodných podmínkách zamokřená chladná údolní dna) Vytvoření suťových lesů Po optimu holocénu opět roste plocha bezlesí, hlavně na horách (Krkonoše, patrně i Hrubý Jeseník a Králický Sněžník) Nárůst antropogenních indikátorů v pylových záznamech Větší populací? Větším množstvím pěstovaných plodin?
subboreál fauna Měkkýši Ústup lesních společenstev (ústup lesů klimaticky i člověkem) Příchod nových stepních druhů (trvá dodnes)
subboreál Archeologie eneolit Starší eneolit Nálevkovité baalberg, siřem, salzmünd Badenská boleráz Střední eneolit Badenská Lysolaje, Kamýk Bošáca, Řivnáč, Cham, kulovité amfory Mladší eneolit Zvoncovité poháry, šňůrová keramika
subboreál Subsistence eneolit Zemědělství Zahradní kultivace jako v neolitu Orba hloubka malá, do kříže souvratě na všech stranách Pastva dobytka jako v neolitu Vliv na krajinu Malý malá pole, dlouhodobá pole, kopaničářství narušení jen svrchního horizontu, ohražená pole, dobytek v lese, spíše ozimé obilí ochrana proti erozi přes zimu Obecně patrně malý vliv na erozi a tím reliéf krajiny
subboreál Osídlení eneolit Menší areály sídlišť než v neolitu, rotace sídlišť více centralizovaná než v neolitu Sídliště rovinná i výšinná Výšinných víc než v neolitu Některé kultury jen výšinná (chamská) Mladý eneolit neznáme sídliště
subboreál Nezemědělské aktivity eneolit Těžba Křemenec Tušimice, Bečov, Skršín Porcelanit Kunětická hora rohovce
subboreál Archeologie bronz Starší doba bronzová Únětická kultura Věteřovská kultura Střední doba bronzová Mohylová kultura Mladí a pozdní doba bronzová Knovízská kultura Lužická kultura Štítarská kultura Slezskoplatěnická kultura Billendorfská kultura
subboreál Subsistence bronz Zemědělství Základ jako v eneolitu SZ Evropa doloženo hnojení Širší spektrum pěstovaných plodin Nově pšenice špalda, proso Větší význam: olejniny mák, len, lnička setá Větší význam: luštěniny čočka, hrách, bob Více strategií: rotace plodin, využití horších půd Reakce na horší klima?, náhrada za živočišné bílkoviny? Vliv na krajinu Větší vliv než předchozí období Eroze dlouhodobost polí a osídlených ploch Větší plocha polí, i v nevhodných místech Přechod od ozimů k jařinám přes zimu holé pole Prvně lokálně dosaženo hranic únosnosti ekosystému stará sídelní oblast Následuje změna celku do nového stabilního stavu
subboreál Osídlení bronz Navazuje na eneolit především tradiční nížinná ekumena Rovinná sídliště tradiční i samoty (v řádu stovek m od velkých sídlišť Preference J svahů v období mohylové kultury Výšinná sídliště častá, často se stopami výroby (kov, textil, keramika) Struktura výzkum hlavně pro mladší a pozdní bronz Stabilní sídliště terasy řek a potoků Posun o stovky m až první km, po 100 a více letech
subboreál Nezemědělské aktivity bronz Směna, obchod Těžba Kovy v ČR nedoloženo Cín zatím ne moc dobrých informací Možná hlavně rýžování (vyšší obsah Au v bronzu než v Cu) Cín a Au se v rudách společně nevyskytují patrně tedy z druhotných ložisek Měď nejpozději od mladšího bronzu doložena těžba ve střední Evropě (povrchově jámy a šachty) Kamenná surovina Rohovec v Krumlovském lese Hutnění příprava surové mědi v ČR nedoloženo Potřeba dřevěného uhlí Slévání v ČR doloženo
subboreál Archeologie halštat Doba halštatská Štítarská kultura Bylanská kultura Halštatská mohylová kultura Slezskoplatěnická kultura Billendorfská kultura
subboreál Subsistence halštat Zemědělství Přílohové hospodářství (cca 1:3-5 obdělávaná plocha) Počítá se s pastvou na přílohu důsledkem hnojení Nové nástroje radlice, kosa nejpozději LT A Plodiny pšenice (jednozrnka, dvouzrnka, setá, shloučená), ječmen obecný, proso, hrách, bob Vzácně žito a oves Lesní hospodářství Vliv na krajinu Radlice a kosa Lepší orba, hlubší, větší narušení povrchu Vznik luk hlavně v nivách
subboreál Osídlení halštat Snížení počtu známých lokalit oproti pozdnímu bronzu Pokryta celá tradiční ekumena včetně J a JZ Čech Rovinná sídliště i výšinná (někdy hrazená) Rovinná na terase či mírném svahu, do 500 m od toku Využívání jeskyní nemusí jít nutně o sídlení
subboreál Nezemědělské aktivity halštat Kov těžba, hutnění Fe, bronz Těžba doložena málo či vůbec, ale počítá se s ní Nedoloženo ani hutnění nálezy pecí, ani nálezy ingotů (známo z okolních zemí) Prozatímní doklady buď nejednoznačné, nebo možnost záměny s mladší komponentou Zlato Doklad těžby chybí, dle analýz Au místního původu patrně rýžování
Subatlantik Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek 1973 2500 800-500 +1200 Jankovská 1997 Starší 2500 1300-500 +700 Jankovská 1997 Mladší 1300 +700 Břízová 1996 Starší 2500 1300-500 +700 Břízová 1996 Mladší 1300 +700 Neustupný 1985 1 3100 1300-1100 +700 Neustupný 1985 2 1300 +700
subatlantik Celkový charakter Nejmladší období Tlak člověka ve většině oblastí převažuje nad přírodními procesy (postupně)
subatlantik klima Po subboreálu opět humidnější a teplejší klima
subatlantik půdy Obecně jako dnes Lokálně změny (paludifikace)
subatlantik vegetace Plně se dotvářejí některá společenstva (dubohabřiny) i stupně (bukový stupeň) Výrazný projev jedle černé lesy mezi bukovým a smrkovým stupněm vysoké Sudety alpínské bezlesí
subatlantik fauna Jako dnes
subatlantik archeologie Starší subatlantik Doba halštatská Bylanská kultura Slezskoplatěnická kultura Billendorfská kultura Doba laténská Doba římská Doba stěhování národů Časně slovanské období Starší doba hradištní
subatlantik Subsistence halštat Zemědělství Stejné jako v době bronzové Pěstují se všechny historicky známé odrůdy obilí, kromě žita (to až v raném středověku), žito tehdy spíše ojedinělý plevel Základ: přílohový systém s krátkým přílohem, rotace plodin, chovatelství Patrně až v halštatu či laténu začíná seno převažovat nad letninou Konec halštatu železná radlice - možnost obdělávat méně kvalitní půdy Kosa krátká vznik luk SZ Evropa pozůstatky polí Malá obdélná, či čtvercová, ohraničená zídkou, plotem, mezí Vliv na krajinu Ohraničení polí a jejich velikost snižuje erozi Vznik luk hlavně vlhké lokality nivy Krajina volně prostupná, mozaika vesnic, polí, lesů s neostrými hranicemi Výroba železa výroba dřevěného uhlí
subatlantik Osídlení halštat Rovinná, výšinná pokračuje ze staršího halštatu Hradiště Hustota osídlení větší než v předchozím období Konec přelom LT A / LT B Počítá se s hiátem, kontinuita je přesto cca 50% (či menší v J a JZ Čechách)
subatlantik Nezemědělské aktivity halštat Stejné jako předchozí
subatlantik Subsistence latén Zemědělství Obdobné jako v halštatu Přílohové hospodářství SZ Evropa Celtic fields dochovaná pole Využití i středně bonitních půd a půd těžších (patrně díky radlici a lepší orbě) Hnojení pastva na úhoru, přímé doklady nejsou Vliv na krajinu Obdobné jako v halštatu zemědělstvím, lesní pastvou, vznik luk
subatlantik Osídlení latén Kontinuita z halštatu Snížení hustoty osídlení, někde patrně hiát Ovlivněno stavem bádání špatné rozpoznání ke LT B1 LT B2-C1 návaznost na starší osídlování nových areálů, preference jiných oblastí než halštat kolonizace za novými zdroji? (Loděnice, J Čechy apod.) LT C2-D Oppida Areály Nejprve rovinné neopevněné, postupně přibývá výšinných hrazených i rovinných hrazených (dvorce), rovinné sídelní aglomerace (Lovosice), nehrazené výšinné a hrazené výšinné (drobné a rozsáhlé oppida)
subatlantik Nezemědělské aktivity latén Stavba Dřevo, kámen Těžba Au hlavně rýžování Fe hlavně povrchově (jámy), sběr, bahenní rudy Fe šachty nedoloženy v ČR Fe hutnictví areály vázané na těžbu (Loděnice) Cu Krušné hory Cín Krušné hory nedoloženo využívání + dřevěné uhlí Sklo Výroba surového skla v Čechách zatím nedoložena Švartna sapropelit, bitumenový organický sedimentární materiál
subatlantik Subsistence řím + stěhování Zemědělství Přílohové hospodářství, rádlo, hák, radlice vzácně i u nás
subatlantik Osídlení řím + stěhování Malé osady většinou skupina několika usedlostí Dvorce Většinou neopevněná sídla v nížinách u vodních toků, Droberjar zmiňuje několik výšinných Rozvodní oblasti většinou neosídlené Stěhování národů málo sídlišť patrně chudým inventářem v kombinaci s nedostatečnými výzkumy
subatlantik Nezemědělské aktivity řím + stěhování Hutnictví, železářství SZ, Stř Čechy, Morava - Blanensko
subatlantik Subsistence raný středověk Zemědělství Přílohové Pastva + hnojení patrně nezáměrné Žito - patrně prvně záměrně pěstované
subatlantik Osídlení raný středověk Časně slovanské období Většinou do 300 m n.m. Starší doba hradištní Výše, pokud úrodné, i nad 400 m n.m. Hradiště Počíná osídlení J a Z Čech
subatlantik Nezemědělské aktivity raný středověk Železo Průběh 8. století specializované dílny, pece želechovického typu šperkařství Blatnicko-mikulčický horizont konec 8. století
Mladší subatlantik
Mladší subatlantik Celkový charakter Středověké teplotní optimum Malá doba ledová Krátkodobé výkyvy
Mladší subatlantik klima Středověké optimum 12. a 13. století, teplejší a sušší Nutno počítat s lokálností klimatu v tomto časovém měřítku Nutno počítat s možnostmi lidské společnosti (trh, změny ve společnosti etc.) Zlá léta 80. let 13 století Krátký negativní výkyv s negativními dopady na společnost i hospodářství
půdy Mladší subatlantik
Mladší subatlantik vegetace Dnešní vegetační stupně od subboreálu Buko-habrové lesy, ústup lísky z doubrav ústup jedle ( černé lesy dnes na Ukrajině či v Juře, v ČR ne) Výraznější nástup borovice od 16. a 17. století Z vyšších poloh ustupují náročnější druhy Rozvoj křovinné vegetace hloh, trnka, líska, křovité vrby zánik slatin v nivách drobných toků Výrazná sedimentace v nivách v řádu metrů (dle rozlohy povodí) vytvoření živinově bohatých lužních lesů vytvoření dalších nivních biotopů pcháčové louky psárkové louky vrbové luhy Pokles horní hranice lesa
Mladší subatlantik vegetace Paludifikace v horských polohách (jako atlantik) Buď oteplením (vyšší srážky), nebo odlesněním (snížení evapotranspirace) Další kolonizace Postup světlomilných dřevin Dub, líska, olše, borovice Postup smrku, jalovce Byliny vázané na otevřené plochy díky člověku i v oblastech jinak nepříhodných VS kolonizace vykácení dosud zalesněného vysušování krajiny Zvláště tam, kde souvislý les rozdroben na les a pastviny Valašská kolonizace Beskyd Mizení prvků náročnějších na vlhké mezoklima NO Umělé lesní kultury rozsáhlé oblasti, zcela změněná vegetace Borovice, smrk, akát v některých teplých oblastech
fauna Mladší subatlantik
Mladší subatlantik archeologie Mladší subatlantik Střední doba hradištní Mladší doba hradištní Starší doba hradištní Vrcholný středověk Novověk
Mladší subatlantik Subsistence rs, vs, no Zemědělství Řemesla Trh J. Klápště: Rozlišení schopnosti dosáhnout přebytků a směru, jakým jsou přebytky využity Přebytek sám o sobě růst (hospodářský, společenský, kulturní) nezaručuje
Mladší subatlantik Osídlení rs, vs, no Do 13. století všechny příhodné oblasti kolonizace
Mladší subatlantik Nezemědělské aktivity rs, vs, no mlýn
Subrecent Počátek BP Konec BP Počátek BC/AD Konec BC/AD Ložek 1973 800 +1200 Jankovská 1997 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Břízová 1996 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje Neustupný 1985 nedefinuje nedefinuje nedefinuje nedefinuje