Měj se ráda...26 Bláznivá a nemilovaná...31 Příroda je krásná, my jsme Příroda...36 Partnerský lásky...44 Lásky zn. bývalý...49 Lukáš + já = láska...53 A já ho stejně miluju...57 Pošli to do vesmíru...62 Jak si správně přát...64 Jak jsme jeli nomádit do Chorvatska...72 Proč jsem na světě právě já...76 Mám strach...84 Hrajme si, ptejme se...88 Svět je plnej bláznů...92 Dětství...94 Co je smyslem života?...99 Jak jsem se (na)učila surfovat...110 Ze života digitálního nomáda...114 Jak jsme letěli do Singapuru...119 Je to vlastně paradoxní...122 35 věcí...125 (Ne)moc slova...130 Jak jsme našli Makawi Tuwa...136 Život v ráji den za dnem...139 Typy lidí na dovolené...144 Ztraceno v překladu...147 Lidi v našich životech...150 Věřím na pohádky...152
Stojíte uprostřed lesa. Kolem vás jsou stromy listnatý, jehličnatý i ty úplně holý. Keře s ostružinami, trny nebo maliní. Pod nohama máte kytky žlutý, růžový, bílý i modrý a v dálce vidíte klobouček od muchomůrky. Co vás v tuhle chvíli napadá? Rozhodně vás nenapadne, že by něco z toho bylo ošklivý. Pravděpodobně si tu přítomnost budete užívat a přijde vám to všechno nádherný. Všechno, co vytvořila příroda, je nádherný, (s výjimkou švábů) včetně nás. Tak co u nás provedla tak špatně? Vždyť my se na sebe v průměru tak od třinácti let nemůžeme koukat! A když se na sebe nemůžeme koukat, koupíme si řasenku a make-up. Koupíme si rtěnku na pusu, korektor na pupínek, oční stíny. Pod ty oční stíny bázi a navrch sprej na oční stíny. Když jsme skákaly ještě po houbách, vyslaly jsme objednávku na krásné, kulaté tvářičky, ale za tu dobu, než jsme vyrostly, se všechno změnilo. Najednou ty kulaté tvářičky nejsou hezké, ale propadlé tváře s vystouplými lícními kostmi. A tak si koupíme konturovací štětce, konturovací pudr a ty lícní kosti zvýrazníme. Tváře ubereme, zmenšíme 36
nos, zvětšíme oči, zakryjeme vrásky od smíchu a pihy od sluníčka. Odbarvíme vlasy, obarvíme obočí pak se na sebe podíváme do zrcadla a prohodíme no sláva, konečně vypadám jako člověk. Tady to máš, přírodo. Tys nás celý popletla! Řekneme si to teď upřímně jo? Která z nás by nechtěla být krásnější? Která by vyměnila své hnědé oči za modré, nebo vysokou postavu za tu drobnou? Neznám člověka ženu, která by se sebou byla opravdu spokojená i přesto, že my ji v našich očích jako dokonalou vidíme. Vždycky tu totiž bude někdo hubenější, krásnější, chytřejší, talentovanější s delšíma nohama nebo pevnějším zadkem. Jeden den se díváme do zrcadla a vidíme se krásné. Usmíváme se, dokážeme se pochválit a jsme spokojené. Další den vstaneme se špatnou náladou a najednou se hnusíme samy sobě. Naše stehna jsou velký a rozkydlý, břicho vypoulený oči máme najednou moc unavené a rty příliš úzké. Stejně jako se díváme na svět, díváme se i samy na sebe protože to my jsme TEN svět. Ten hlavní problém ale vidím jinde. Vidím ho v tom, že žijeme víc online než offline, kde máme neustálou potřebu se s někým srovnávat víc než v reálným životě, protože v reálným životě se nesetkáváte s tolika vzhledově dokonalými lidmi! Zamyslete se nad tím! Nikdo z nás není perfektní opravdu nikdo. Na druhou stranu na nás dokonalost neustále útočí z televize, časopisů nebo třeba Instagramu. Na Instagramu jsme totiž všichni dokonalí, stejně jako naše životy. Fotíme se z úhlů, které nás dělají krásnější, v nejlepším světle, náladě, oblečení snažíme se zalíbit chceme být milovány a obdivovány. 37
Když jsou instagramový krásky náhodou unavený, vyfotí si vlasy přes půl obličeje, rty našpulí a už jsou zase sexy. Když už je to moc špatný, vyfotí si třeba prsa nebo dokonale nalakovaný nohy (rozumějte nehty na nohou). Nohy, které si dva dny neumyla, ale to nikdo nepozná, protože Instagram naštěstí ještě vůni nezaznamenává, a tak vypadá pořád jako dokonalá dáma. A během toho, co tu fotku postuje, sedí na záchodě (tohle fakt není z mýho života ), kde má dostatek času vymyslet uhrančivej popisek, nebo děsně hlubokej filozofickej citát. Chceme být někým jiným, přitom někdo další by dal všechno za to, aby mohl být jako my. Někdo, kdo by dal cokoliv za to, aby měl vůbec nohy, kterýma po světě může chodit. Oči modrý nebo hnědý, ale viděl by svět Každá z nás má nejspíš svou bohyni, se kterou bychom okamžitě měnily. Kdybyste ale potkaly tu danou osobu v reálném životě, nejspíš byste ji nepoznaly. Její make-up by nebyl tak dokonalý, vlasy by neměla tak úžasně lesklé, měla by asi o pár kilo víc než na fotkách a občas by jí třeba z pusy ulítlo nějaké sprosté slovo. I my jsme jen lidi ženy. Všechny se snažíme zalíbit. Nosíme kalhoty, které nám dělají kulatější zadky a podprsenky, ve kterých naše prsa vypadají hezčí. Po příchodu domů si odličujeme masky a převlékáme se do tepláků. Ležíme v posteli mezi ponožkami, které jsme si v noci skasaly z nohou a cpeme se u toho zmrzlinou. Jednou za měsíc se měníme v šílený potvory (rozumějte krávy), které samy nechápeme. Brečíme, vztekáme se, prdíme, rodíme a hrozně oddaně milujeme. Protože jsme prostě takové přirozené. Zkuste na tohle občas myslet, až budete žasnout nad něčí krásou a pokud ani to nepomůže, vyjděte do ulic a pokuste se najít tu dívku osobu, se kterou byste si ihned vyměnily celé své tělo, včetně těch krásných plných 38
rtů, které na sobě máte tak rády. Včetně dlouhých, štíhlých prstů, díky kterým tak úžasně hrajete na klavír. Uvidíte, že to není tak jednoduché, jak se může zdát. Každá z nás má podle měřítek společnosti něco, co není perfektní a já bych ty měřítka prostě zrušila. Nejsou k ničemu dobrý. Způsobují smutky, psychické problémy, závist, nelásku a luxují nám peněženky za nejnovější masky, nebo dokonce plastiky. Holky, ženy, buďme samy sebou, buďme prostě jen normální. Ukažme světu vrásky od smíchu nebo starostí a pihy od sluníčka. Buďme vděčné za krásný povolený bříško po porodu, protože jsme přivedly na svět nový život, a to je větší zázrak než šest buchet na břiše. A vůbec, proč mít šest malejch, když můžu mít jednu velkou? Hmm? Berme se trochu s humorem, dělejme se krásnější, milujme se jak bez masek, tak s nima! Prostě pořád. 40
Krásnej recept: Do zrcadla jen s úsměvem. Promazat sociální sítě. Nesoudit. Pít hodně vody a trochu vína. Hledat krásu v přírodě. Jíst s chutí. Milovat s láskou. A na všechno používat kokosák! 41
Co říkají o Továrně čtenáři? Přečíst recenze Pokud vás ukázka zaujala a máte chut si Továrnu přečíst celou, mu žete si ji koupit TADY