Problematika zamìstnávání obèanù se zdravotním postižením

Problematika zamìstnávání obèanù se zdravotním postižením studijní texty Projekt Equal rozšíøení metodiky, národní a evropská spolupráce

Autorský kolektiv: PhDr. PaedDr. Olga Krejèíøová, Ph.D. Mgr. Andrea Medvecová, Ph.D. PhDr. Mgr. Dagmar Opatøilová, Ph.D. Mgr. Vlasta Stupková PhDr. Vìra Vojtová, Ph.D. Lektorovala Mgr. Tamara Køivánková, Ph.D. RYTMUS, 2005 ISBN 80-903598-1-7 2

OBSAH Úvod... 5 1 Problematika zamìstnávání obèanù se zdravotním postižením právní hledisko... 6 1.1 Pojetí zdravotního postižení v právním kontextu... 7 1.2 Jedinec znevýhodnìný na trhu práce v zorném úhlu právních pøedpisù... 8 1.3 Aktivní politika zamìstnanosti... 9 1.4 Právo zdravotnì postižených na zamìstnání... 10 1.5 Podmínky pro zamìstnávání lidí znevýhodnìných na trhu práce... 11 1.6 Pracovnì-právní vztahy... 12 1.7 Zvláštní pracovní podmínky lidí se zdravotním postižením... 12 2 Podporované zamìstnávání... 15 2.1 Uvedení do tématu podporovaného zamìstnávání... 15 2.2 Podporované zamìstnávání jedna z možností zamìstnávání obèanù znevýhodnìných pøi hledání a udržení práce... 16 2.3 Vývoj podporovaného zamìstnávání ve svìtì a u nás. Souèasná situace v podporovaném zamìstnávání... 17 2.4 Definice podporovaného zamìstnávání... 18 2.5 Identifikaèní znaky podporovaného zamìstnávání... 18 2.6 Cílové skupiny podporovaného zamìstnávání... 19 2.7 Proces podporovaného zamìstnávání... 19 2.7.1 Pracovní tým agentury podporovaného zamìstnávání... 19 2.7.2 Domlouvání spolupráce... 20 2.7.3 Dohoda o poskytování služeb... 22 2.7.4 Osobní profil... 22 2.7.5 Individuální plán v podporovaném zamìstnávání... 23 2.7.6 Identifikace a vyhledávání vhodného zamìstnání... 23 2.8 Dovednosti potøebné k získání zamìstnání. Kontakty se zamìstnavateli... 24 2.9 Analýza pracovištì (pracovního místa a èinností)... 27 2.9.1 Analýza pracovního místa... 27 2.10 Podpora na pracovišti, pracovní asistence, další druhy podpory... 28 2.11 Podpora uživatele a podpora zamìstnavatele... 29 2.12 Pøirozená podpora... 30 2.13 Pracovní schùzky... 31 2.13.1 Job club... 31 2.13.2 Individuální konzultace... 32 2.13.3 Týmové schùzky pracovníkù agentury podporovaného zamìstnávání... 33 2.13.4 Spoleèné schùzky s asistenty a uživately... 33 2.14 Kroužky pøátel... 34 2.15 Empowerment (posilování uživatele v jeho vlastních kompetencích)... 34 2.16 Supervize... 35 2.17 Tranzitní program... 36 2.18 Služby související s podporovaným zamìstnáváním... 37 3 Pracovní rehabilitace, chránìné dílny, chránìná pracovištì, pracovní terapie... 42 3.1 Pracovní rehabilitace... 42 3.2 Chránìné pracovní místo a chránìná pracovní dílna... 43 3

3.3 Práce a terapie... 43 4 Profesní poradenství... 46 4.1 Uvedení do problematiky... 46 4.2 Poradenská teorie... 46 4.3 Prostøedky v poradenství... 47 4.4 Výzkum práce, profesní dráha a profesní orientace... 49 4.5 Souèasný systém poradenství v ÈR... 50 4.6 Cíle a úkoly poradenství pro volbu povolání... 51 4.7 Výchovný poradce... 52 4.8 Oblasti diagnostiky v profesionální orientaci... 53 5 Komunikácia a komunikaèné schopnosti osôb pracujúcich s jedincami znevýhodnenými na trhu práce... 57 5.1 O komunikácii... 57 5.2 Verbálne komunikaèné zruènosti... 59 5.2.1 Technika aktivného naèúvania (TAN)... 59 5.2.2 Technika kladenia otázok... 60 5.2.3 Parafrázovanie a sumarizácia... 61 5.3 Neverbálna komunikácia... 61 5.3.1 Pohyby a gestá... 62 5.3.2 Výrazy tváre... 63 5.3.3 Zrakový kontakt... 64 5.3.4 Priestorové správanie... 64 5.3.5 Dotyky... 65 5.3.6 Posturológia... 66 5.4 Neverbálne zložky reèi... 67 5.4.1 Komunikácia úpravou zovòajšku alebo prostredia... 67 5.5 Zásady efektívnej komunikácie s èlovekom znevýhodneným na trhu práce... 68 6 Aktívne sociálne uèenie a sebaobhajovanie možnosti podpory pøi zamestnávaní ¾udí znevýhodnených na trhu práce... 71 6.1 Všeobecne o uèení... 72 6.2 Sociáne uèenie... 73 6.2.1 Aktívne sociálne uèenie... 74 6.2.2 Aktívne sociálne uèenie programové... 75 6.3 Podmienky realizácie aktívneho sociálneho uèenia... 76 6.4 Základné principy aktívneho sociálneho uèenia... 76 6.5 Význam a využite¾nos aktívneho sociálneho uèenia pre ¾udí znevýhodnených na trhu práce... 78 6.6 Sebaobhajovanie ¾udí so znevýhodnením... 79 6.6.1 Ciele sebaobhajovania... 80 6.6.2 Význam sebaobhajovania... 80 6.6.3 Podpora skupiny sebaobhájcov... 81 6.6.4 Priebeh stretnutia sebaobhájcov... 82 Profily autorek... 86 4

ÚVOD Studijní text, který dostáváte do rukou, je v Èeské republice první ucelenou publikací vztahující se k tématu podporované zamìstnávání. Odráží významné zmìny v politice Evropské unie v oblasti zamìstnanosti smìøující k podpoøe jedince znevýhodnìného na trhu práce a k boji s jeho sociálním vylouèením. Publikace vymezuje fenomén postižení z právního a pedagogického hlediska a uvádí právní normy dotýkající se zamìstnávání osob s postižením. Neopomenut nezùstal ani historický vývoj podporovaného zamìstnávání. Ètenáø se dále seznámí se spektrem možností pracovního uplatnìní jedince s postižením, s obsahem ergoterapie a pracovní terapie a s faktory, které ovlivòují efektivnost terapeutického pùsobení, pøièemž autoøi zdùrazòují multifaktoriální pøístup k hodnocení významu práce. Máme-li klienta úèinnì podporovat, musíme se s ním nejprve domluvit. Publikace proto dává ètenáøi pøíležitost seznámit se s komunikaèními metodami a prostøedky vèetnì alternativních a augumentativních komunikaèních metod a to jak vzhledem k interpersonálnímu vztahu asistent èi konzultant a uživatel služby, tak ke vztahu asistent resp. konzultant a zamìstnavatel. Respektování uvádìných zásad efektivní komunikace pak pøispìje k aktivizaci formálních a neformálních zdrojù podpory jedince. Text je doplnìn o kontrolní otázky a podnìty k zamyšlení, a nabízí tak ètenáøi pøíležitost reflektovat získané poznatky s vlastní empirickou zkušeností, èi kriticky se nad studovanými tématy zamýšlet. Zkušenosti autorù se zavádìním modelu podporované zamìstnávání v Èeské republice studijní text oživují a vrací z teorie do praxe. Vìøím, že publikace bude dobøe využita v rùzných studijních oborech sekundárního a terciárního vzdìlávání a že se stane prùvodcem zamìstnancù veøejné správy stejnì jako pracovníkù agentur podporovaného zamìstnávání a dalších organizací, jejíchž posláním je podpora èlovìka s postižením ve svìtì práce. PhDr. Jan Š i š k a, Ph.D. katedra speciální pedagogiky, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta V Praze 14. 2. 2005. 5

1 PROBLEMATIKA ZAMÌSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PRÁVNÍ HLEDISKO Vìra Vojtová Klíèová slova aktivní politika zamìstnanosti, èásteèná invalidita, diskriminace v zamìstnání, kratší pracovní doba, osoba se zdravotním znevýhodnìním, osoba se zdravotním postižením, osoba s tìžším zdravotním postižením, plná invalidita, poradenská èinnost, pracovnì-právní vztahy, pracovní rehabilitace, právo na zamìstnání, rekvalifikace, pøevedení na jinou práci, zdravotní znevýhodnìní, úøad práce, veøejnì prospìšné práce, vytváøení pracovních míst pro lidi se zmìnìnou pracovní schopností, výpovìï ze zamìstnání, zpùsobilost k pracovnìprávním vztahùm. Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly budete schopni: uvést, proè by se mìl klást dùraz na získání znalostí pracovnì-právní problematiky v rámci školního vzdìlávání, vyjmenovat, jakými znalostmi z oblasti pracovního práva by mìli disponovat pracovníci v oblasti podporovaného zamìstnávání, vysvìtlit rozdíly mezi pedagogickým a právním pojetím termínu zdravotní postižení, pojmenovat obecnou problematiku základních právních norem, které se týkají zamìstnávání zdravotnì postižených lidí, porozumìt právním termínùm užívaným v kontextu zdravotního postižení, poznat možnosti pracovního zapojení jedince znevýhodnìného na trhu práce, vìdìt, co znamená aktivní politika zamìstnanosti, umìt rozlišit prostøedky k motivování firem pro vytváøení pracovních pøíležitostí pro jedince znevýhodnìné na trhu práce, vìdìt, co znamená právo zdravotnì postižených na zamìstnání v kontextu èeských právních pøedpisù, vyjmenovat, jakou konkrétní pomoc pro pøístup k zamìstnání poskytuje stát zdravotnì postiženým, jak pomáhá úøad práce zdravotnì postiženému pøi pracovním uplatnìní, vyjmenovat podmínky, za kterých vznikají pracovnì právní vztahy. Zdá se vám právní problematika nudná a nezáživná? Hledáte obtížnì motivaci pro ètení paragrafù? Právní problematika má ve znalostní výbavì lidí, kteøí pracují v oblasti podporovaného zamìstnávání, nezastupitelné místo. Proè? Faktické podmínky pro pracovní uplatnìní osoby znevýhodnìné na trhu práce jsou mnohdy velmi tvrdé a obtížné, na druhé stranì potøebuje tento jedinec pøi práci specifické podmínky, z nichž nìkteré pøináležejí osobám se zdravotním postižením podle litery zákona. Èlovìku znevýhodnìnému na trhu práce pøináší právní povìdomí možnost orientovat se ve spoleènosti. Èlovìku znevýhodnìnému na trhu práce pøinese právní povìdomí možnost ohlídat si zdravé pracovní prostøedí. Základní schopnost orientovat se ve vlastních právech je podmínkou svobodného rozhodování a vytváøení vìdomí vlastní hodnoty. 6

Se základy právní problematiky jsou lidé seznamováni už v rámci své úèasti ve školním vzdìlávání. Ovšem vzhledem k rychle se mìnícím legislativním podmínkám, není vìtšina obèanù po jeho absolvování vybavena konkrétními znalostmi z pøíslušných právních oblastí. Pøi vzdìlávání osob ohrožených znevýhodnìním èi znevýhodnìných na trhu práce by mìla být vìnována o to vìtší pozornost pøedevším pracovnì-právním otázkám, o co je jejich pracovní uplatnìní obtížnìjší vzhledem k oprávnìným, ale na zamìstnavatele nároènìjším zvláštním pracovním podmínkám. Pracovníci v podporovaném zamìstnávání zprostøedkovávají uživatelùm v rámci individuální èi skupinové (job cluby) práce znalosti z pracovního práva zpùsobem šitým na míru typu jejich znevýhodnìní a sami tyto poznatky uplatòují pøi jednání se zamìstnavateli s úøady práce apod. 1.1 POJETÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ V PRÁVNÍM KONTEXTU Právní relevance zdravotního postižení je odlišná od pedagogické popø. sociálnì psychologické. Právo hovoøí o zdravotním postižení až pøi podstatnì vyšším stupni narušení zdraví (Hutaø, 2003). Dùvody nám budou srozumitelnìjší, když pochopíme, jak se od sebe liší právní a pedagogické, popø. psychologické pøístupy. Právní normy jsou definované jako obecnì závazné pravidlo chování, jehož dodržování je vynutitelné státní mocí. Moment státní vymahatelnosti práva je dùvodem pro vytváøení pøesnì definovaných kritérií pro posuzování dodržování právních norem. Právo se snaží o vytváøení obecných kategorií. Pedagogické, psychologické pøístupy Zdùrazòují nutnost individualizace. Zatímco se pedagogika a psychologie zabývají problematikou jednotlivých osob se zdravotním postižením, právní pojetí ji zobecòuje a modifikuje na obecné situace a vztahuje obecnì ke všem èlenùm spoleènosti. V èeském právním systému se právní norma nezabývá samostatnì právem zdravotnì postižených, právní pøedpisy vztahující se k problematice postižených jsou øešeny v rámci pøedpisù obecných, které jsou platné pro celou spoleènost. K zamìstnávání lidí, k jejich pracovním podmínkám, ke vztahùm a povinnostem zamìstnancù popø. zamìstnavatelù se v èeském právním systému vztahují dvì základní právní normy: a) Zákon o zamìstnanosti 435/2004 Sb. Ve své podstatì je zamìøen na vztah státu a zamìstnavatele. Vzhledem k problematice zamìstnávání osob se zdravotním postižením: definuje fyzické osoby se zdravotním postižením, jimž se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce, upravuje povinnosti zamìstnavatele pøi vytváøení pracovních pøíležitostí pro tyto osoby, formuluje sankce vùèi zamìstnavatelùm pøi nedodržení podmínek pro zamìstnávání osob se zdravotním postižením, vymezuje pravidla alternativních zpùsobù naplòování podmínek pro zamìstnávání osob se zdravotním postižením, vytyèuje kritéria, za kterých je jedinec zaøazován do skupiny obèanù se zdravotním znevýhodnìním, Pøístupy ke zdravotnímu postižení Pracovní právní normy 7

stanovuje závazky státu vùèi zamìstnavateli, pokud takové pracovní pøíležitosti vytváøí a pracovní uplatnìní osob se zmìnìnou pracovní schopností umožòuje. b) Zákoník práce Z obecného hlediska øeší vztahy mezi zamìstnavatelem a zamìstnancem: upravuje podmínky pro zamìstnavatele, které pøi zamìstnávání zdravotnì postiženého obèana musí dodržovat v oblasti pracovnì právních vztahù, upravuje podmínky, které musí dodržovat zamìstnanec (v obecné rovinì) vùèi zamìstnavateli. Je dùležité uvìdomit si rozdíl mezi pojetím zdravotního postižení v pedagogice popø. psychologii, které vychází ze zamìøení individuálního, a v právní praxi, jejímž východiskem je obecný charakter práva uplatòovaný v celé spoleènosti. To je také dùvodem, proè je právní problematika zdravotnì postižených jedincù øešena v èeském právním systému v rámci bìžných pøedpisù a zákonù. Plnì invalidní obèan Èásteènì invalidní obèan 1.2 JEDINEC ZNEVÝHODNÌNÝ NA TRHU PRÁCE V ZORNÉM ÚHLU PRÁVNÍCH PØEDPISÙ Když jsme si ujasnili, jaký význam má právní povìdomí pro život a pracovní uplatnìní èlovìka znevýhodnìného na trhu práce a jaký je rozdíl v chápání termínu zdravotní postižení z pohledu pedagogického a právního, mùžeme pøejít k další kapitole. V té se seznámíte s terminologií, která je užívána v právních pøedpisech. Zákon o zamìstnanosti operuje s pojmy: plná invalidita, èásteèná invalidita, osoby s tìžším zdravotním postižením, osoby zdravotnì znevýhodnìné. Podmínky pro zaøazení jedince mezi plnì èi èásteènì invalidní osoby jsou podrobnì definovány v 39 a 44 zákona 155/95 Sb. o dùchodovém pojištìní. V 39 odstavec 1 je uvedeno, že obèan je plnì invalidní, jestliže z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu: a) poklesla jeho schopnost soustavné výdìleèná èinnost nejménì o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení schopen soustavné výdìleèné èinnosti jen za zcela mimoøádných podmínek. Výèet zdravotních postižení umožòujících výdìleènou èinnost za zcela mimoøádných podmínek je uveden v pøíloze è. 3 vyhlášky è. 284/1995, kterou se provádí zákon o dùchodovém pojištìní. Patøí k nim napø. úplná nevidomost obou oèí, hemiplegie èi støední mentální retardace. Obèan je èásteènì invalidní, jestliže se mu pro dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav: a) snížila jeho schopnost soustavné výdìleèné èinnosti nejménì o 33%, nebo b) znaènì ztížily obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení znaènì stìžujících obecné životní podmínky stanovuje pøíloha è. 4 vyhlášky è. 284/1995. Patøí k nim napø. oboustranná úplná hluchota, stavy po vynìtí hrtanu èi tìžké parézy dvou konèetin. 8

Pojmy plnì invalidní a èásteènì invalidní jedinec se vztahují pøedevším k možnosti pracovního uplatnìní a z toho plynoucího výdìlku. V zákonì o zamìstnanosti je pro osoby plnì invalidní používán také pojem osoby s tìžším zdravotním postižením. Kromì plnì a èásteènì invalidních patøí dle tohoto zákona mezi osoby se zdravotním postižením osoby zdravotnì znevýhodnìné, pro nìž se døíve používalo oznaèení jedinci se zmìnìnou pracovní schopností. Za zdravotnì znevýhodnìnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkèní poruchu zdravotního stavu, pøi které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zamìstnání nebo jinou výdìleènou èinnost, ale její možnosti být nebo zùstat pracovnì zaèlenìna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatnì omezeny z dùvodu jejího dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu. Osoba zdravotnì znevýhodnìná 1.3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMÌSTNANOSTI K závazkùm, které si klade státní politika zamìstnanosti vzhledem k problematice zamìstnávání jedincù znevýhodnìných na trhu práce patøí pøijímání opatøení: na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický pùvod, s obèany se zdravotním postižením a s dalšími skupinami obèanù, kteøí mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o pøístup k zamìstnání, rekvalifikaci, pøípravì k práci a ke specializovaným kurzùm, pro zamìstnávání obèanù se zdravotním postižením a dalších skupin obèanù, kteøí mají ztížené postavení na trhu práce. Aktivní politika zamìstnanosti je souhrn opatøení smìøujících k zajištìní maximálnì možné úrovnì zamìstnanosti. Je zabezpeèována ministerstvem práce a sociálních vìcí a úøady práce, popø. dalšími spolupracujícími subjekty. Zákon o zamìstnanosti hovoøí v souvislosti s aktivní politikou zamìstnanosti o nástrojích a opatøeních, které se týkají i osob znevýhodnìných na trhu práce vèetnì zdravotnì postižených. V zákonu o zamìstnanosti jsou definovány následující nástroje aktivní politiky zamìstnanosti: a) rekvalifikace, jejímž prostøednictvím mùže uchazeè èi zájemce o zamìstnání, popø. zamìstnanec získat novou kvalifikaci èi rozšíøit rekvalifikaci stávající, b) investièní pobídky, kdy se u zamìstnavatele, jemuž bylo vydáno rozhodnutí o pøíslibu investièní pobídky, hmotnì podporuje vytváøení nových pracovních míst èi rekvalifikace nebo školení nových zamìstnancù, c) veøejnì prospìšné práce, jimiž se rozumí èasovì omezené pracovní pøíležitosti spoèívající zejména pøi údržbì veøejných prostranství, úklidu a údržbì veøejných budov a komunikací nebo jiných obdobných èinnostech, které vytváøí zamìstnavatel nejdéle na 12 po sobì jdoucích kalendáøních mìsícù, a to i opakovanì, k pracovnímu umístìní uchazeèù o zamìstnání, d) spoleèensky úèelná pracovní místa, která zamìstnavatel zøizuje na základì dohody s úøadem práce a obsazuje je uchazeèi o zamìstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnìní jiným zpùsobem, pøíspìvek na jeho zøízení mùže získat i uchazeè o zamìstnání za úèelem výkonu samostatné výdìleèné èinnosti, e) pøeklenovací pøíspìvek mùže úøad práce poskytnout osobì samostatnì výdìleènì èinné, která obdržela pøíspìvek na spoleèensky úèelné pracovní místo; poskytuje se nejdéle 3 mìsíce v mìsíèní výši rovnající se polovinì èástky životního minima platného pro obèana staršího 26 let, Nástroje aktivní politiky zamìstnanosti 9

Opatøení aktivní politiky zamìstnanosti Zájemce o zamìstnání Uchazeè o zamìstnání f) pøíspìvek na dopravu zamìstnancù poskytuje se zamìstnavateli, který zabezpeèuje každodenní dopravu svých zamìstnancù do a ze zamìstnání, mùže být udìlen i zamìstnavateli, který zajiš uje dopravu svých zamìstnancù s tìžším zdravotním postižením, g) pøíspìvek na zapracování, který mùže úøad práce poskytnout zamìstnavateli pøijímajícímu do pracovního pomìru uchazeèe o zamìstnání, jenž patøí mezi osoby znevýhodnìné na trhu práce, h) pøíspìvek pøi pøechodu zamìstnavatele na nový podnikatelský program. Mezi opatøení aktivní politiky zamìstnanosti se øadí: a) poradenství, které provádìjí úøady práce za úèelem zjiš ování osobnostních a kvalifikaèních pøedpokladù fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostøedkování vhodného zamìstnání, pro volbu pøípravy k práci osob se zdravotním postižením a pøi výbìru vhodných nástrojù aktivní politiky zamìstnanosti, b) podpora zamìstnávání osob se zdravotním postižením prostøednictvím pracovní rehabilitace a podpory zøizování chránìných pracovních míst a chránìných pracovních dílen, c) cílené programy k øešení zamìstnanosti. K zamyšlení Jistì jste si všimli, že v zákonì o zamìstnanosti se èasto objevují pojmy zájemce a uchazeè o zamìstnání. Zájemcem o zamìstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostøedkování zamìstnání a za tím úèelem požádá o zaøazení do evidence zájemcù o zamìstnání kterýkoliv úøad práce na území Èeské republiky této osobì úøad práce zprostøedkovává vhodné zamìstnání a mùže mu zabezpeèit rekvalifikaci. Uchazeèem o zamìstnání je fyzická osoba, která osobnì požádá o zprostøedkování vhodného zamìstnání úøad práce, v jehož správním obvodu má bydlištì, a pøi splnìní zákonem stanovených podmínek je úøadem práce zaøazena do evidence uchazeèù o zamìstnání. Podle 25 odstavce 2 zákona o zamìstnanosti è. 435 se nemùže kromì jiných stát uchazeèem o zamìstnání fyzická osoba v dobì, po kterou je plnì invalidní podle 39 odstavce 1 písmene a) (viz pøedchozí text). Jaké nástroje aktivní politiky zamìstnanosti (podle Z. o zamìstnanosti è. 435) mohou využít obèané se zdravotním postižením a existují zde výjimky? Jestliže ano, jaké a pro koho? Stát se ve své politice hlásí k zodpovìdnosti za vytváøení podmínek pro zamìstnávání osob se zdravotním postižením. Využívá k tomu aktivní politiku zamìstnanosti s cílem zajistit rovnováhu na trhu práce a podmínky pro rovnoprávný pøístup k pracovní pøíležitosti. Právo na zamìstnání 1.4 PRÁVO OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA ZAMÌSTNÁNÍ Podle Listiny základních práv a svobod, která je souèástí ústavního poøádku Èeské republiky, má každý obèan právo získávat prostøedky na své životní potøeby prací. Právo na práci je bìžnì chápáno jako právo na zamìstnání a povinnost státu podporovat zamìstnanost a vznik pracovních míst. Právo na zamìstnání je právo fyzické osoby, která chce a mùže pracovat a o práci se uchází, na zamìstnání v pracovnì-právním vztahu, na zprostøedkování zamìstnání a na poskytnutí dalších služeb stanovených zákonem o zamìstnanosti. 10

V zákonì o zamìstnanosti se v souvislosti s uplatòováním práva na zamìstnání fyzickými osobami zdùrazòuje rovné zacházení a zákaz diskriminace. Úèastníci právních vztahù, jako jsou fyzické osoby mající zpùsobilost být zamìstnancem, zamìstnavatelé a úøady práce a další právnické a fyzické osoby vykonávající èinnosti podle zákona o zamìstnanosti, jsou povinni zajiš ovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatòujícími právo na zamìstnání. Pøi uplatòování práva na zamìstnání je zakázána diskriminace z dùvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického pùvodu, národnosti, státního obèanství, sociálního pùvodu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, vìku, náboženství èi víry, majetku, manželského èi rodinného stavu atd. Není tedy možné, aby osoba se zdravotním postižením byla pøi ucházení se o zamìstnání odmítnuta jenom z dùvodu, že pro vykonávání práce potøebuje speciální podmínky apod. Pokud však dùvod pro odepøení zamìstnání spoèívá v povaze zamìstnání, pro kterou by obèan napø. z dùvodu svého zdravotního postižení nemohl práci vykonávat, není za diskriminaci považován. Rovné zacházení a zákaz diskriminace pøi uplatòování práva na zamìstnání 1.5 PODMÍNKY PRO ZAMÌSTNÁVÁNÍ LIDÍ ZNEVÝHODNÌNÝCH NA TRHU PRÁCE Zákon o zamìstnanosti specifikuje práva a povinnosti zamìstnavatelù vztahující se k zamìstnávání lidí se zdravotním postižením. Zamìstnavatel je oprávnìn požadovat od úøadu práce: informace a poradenství v otázkách spojených se zamìstnáváním osob se zdravotním postižením, souèinnost pøi vyhrazování pracovních míst zvláštì vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci pøi vytváøení vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci pøi øešení individuálního pøizpùsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. Zamìstnavatel má povinnost: hlásit úøadu práce a vést evidenci pracovních míst zvláštì vhodných èi pøímo vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, rozšiøovat podle svých podmínek možnost zamìstnávání osob se zdravotním postižením individuálním pøizpùsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úøadem práce pøi zajiš ování pracovní rehabilitace, vést evidenci zamìstnancù se zdravotním postižením a pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl zamìstnávání osob se zdravotním postižením èiní u zamìstnavatele s více než 25 zamìstnanci 4 %. Pokud tento podíl neplní, pak by mìl tuto povinnost nahradit odebíráním výrobkù od zamìstnavatelù zamìstnávajících více než 50 % zamìstnancù se zdravotním postižením nebo zadáváním výrobních programù tìmto zamìstnavatelùm nebo odebíráním výrobkù chránìných dílen. Stát motivuje zamìstnavatele zamìstnávat osoby se zdravotním postižením v zákonì o zamìstnanosti také poskytováním státního pøíspìvku zamìstnavateli, který zamìstnává pøes 50 % zamìstnancù se zdravotním postižením. Výše pøíspìvku èiní 0,66 násobku prùmìrné mìsíèní mzdy za každou zamìstnanou osobu s tìžším zdravotním Spolupráce úøadù práce a zamìstnavatelù pøi zamìstnávání osob se zdravotním postižením Povinnosti zamìstnavatelù v oblasti zamìstnávání osob se zdravotním postižením 11

postižením a 0,33 násobku za každou osobu se zdravotním postižením. Úèelem pøíspìvku je èásteènì kompenzovat zamìstnavatelùm zvýšené náklady související se zamìstnáváním obèanù se zdravotním postižením. Vedle uvedeného pøíspìvku na podporu zamìstnávání osob se zdravotním postižením poskytují úøady práce také pøíspìvek patøící k pobídkám k zamìstnávání osob s postižením pøíspìvky na vytvoøení chránìného pracovního místa nebo chránìné pracovní dílny. Tìmito opatøeními aktivní politiky zamìstnanosti se budeme zabývat v samostatné kapitole. Na druhé stranì vytyèuje i sankce. Pokud zamìstnavatel neplní žádnou z podmínek pro zamìstnávání lidí se zdravotním postižením, pak musí odvádìt do státního rozpoètu za každou takovou osobu 2,5 násobek prùmìrné mìsíèní mzdy... V hlavì šesté zákoníku práce zamìøené na péèi o zamìstnance je uvedena povinnost zamìstnavatelù umožòovat zamìstnancùm se zdravotním postižením získání èi zvyšování potøebné kvalifikace výcvikem nebo studiem. Zpùsobilost k pracovnìprávním vztahùm Vznik pracovnìprávních vztahù Pøevedení na jinou práci 1.6 PRACOVNÌ-PRÁVNÍ VZTAHY Zpùsobilost fyzické osoby nabývat práv v pracovnì-právních vztazích a brát na sebe z tohoto vztahu plynoucí povinnosti upravuje 11 Zákoníku práce. Za zpùsobilého se považuje: fyzická osoba po dosažení 15 let vìku, pokud dokonèila povinnou školní docházku. Fyzická osoba, která ukonèí povinnou školní docházku v pomocné škole pøed dosažením 15 let vìku, vzniká dnem ukonèení povinné školní docházky, nejdøíve však dnem dosažení 14 let vìku. Pracovnìprávní vztahy vznikají mezi zamìstnanci a zamìstnavateli. V obecné rovinì jsou upraveny v zákoníku práce. Zároveò jsou zde také formulována pravidla pro skupiny lidí znevýhodnìných ve smyslu jejich pracovní výkonnosti. Je to pøedevším z následujících dùvodù: snížit negativní dopad znevýhodnìní jedince do jeho práv daných zákonem o zamìstnanosti, zajistit takové podmínky, které z dùvodu znevýhodnìní pro výkon své práce potøebuje. Zamìstnavatel je povinen nepøipustit, aby zamìstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní zpùsobilosti. Zvláštní pozornost je v této souvislosti vìnována lidské dùstojnosti. Zákoník podtrhává, že ji nikdo nesmí za využití pracovnìprávního vztahu ponižovat. Pro vznik a realizaci pracovnì-právních vztahù jsou zákoníkem práce daná pravidla, která zohledòují i specifika a odlišnosti pro pracovnì-právní vztahy zdravotnì oslabených jedincù. Zvláštní pozornost je vìnovaná otázce lidské dùstojnosti uvnitø tìchto vztahù. 1.7 ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Podmínky pro pøevedení na jinou práci jsou uvedeny v 37 Zákoníku práce. Zamìstnavatel je povinen pøevést zamìstnance na jinou práci, jestliže: zamìstnanec pro svùj zdravotní stav dlouhodobì pozbyl zpùsobilost konat dále dosavadní práci, zamìstnanec práci konat nesmí pro onemocnìní nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, 12

zamìstnanec pracující v noci na základì lékaøského posudku je uznán nezpùsobilým pro noèní práci a z dalších zákonných dùvodù. Pøi pøevedení zamìstnance na jinou práci musí zamìstnavatel zohlednit zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i jeho kvalifikaci. Problematiku výpovìdi ze strany zamìstnavatele øeší zákoník práce v 46. Dùvody pro propuštìní zamìstnance mohou být: nadbyteènost v souvislosti s reorganizaèními zmìnami, zmìna zdravotního stavu, pro kterou zamìstnanec ztratil dlouhodobì zpùsobilosti konat dále dosavadní práci, jestliže zamìstnanec pro svùj zdravotní stav práci konat nesmí je ohrožen nemocí z povolání. Pøi výpovìdi zamìstnanci se zdravotním postižením, který není zabezpeèen dùchodem, proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, je zamìstnavatel takovému zamìstnanci povinen zajistit nové vhodné zamìstnání, a to podle potøeby i s pomocí svého nadøízeného orgánu. V tìchto pøípadech výpovìdní doba skonèí teprve tehdy, až zamìstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zamìstnancem nedohodne jinak. Podle 86 Zákoníku práce je zamìstnavatel povinen vytváøet podmínky, aby mohlo být vyhovìno žádostem zdravotnì postižených zamìstnancù o sjednání kratší pracovní doby než je stanovena týdenní pracovní doba. Kratší pracovní doba mùže být rozvržena do ménì pracovních dní. Obèané se zdravotním postižením patøí na trhu práce k nejvíce ohroženým. Proto je tøeba vìnovat této problematice velkou pozornost. Je tøeba si uvìdomit, že riziko zdravotního postižení existuje u každého jedince. V Èeské republice je asi 1 200 000 lidí se zdravotním postižením. Jeho negativní dùsledky v životì zdravotnì postiženého èlovìka lze zmírnit vstøícnými kroky a opatøeními, jimiž spoleènost umožòuje zlepšit kvalitu života tìchto lidí. Pøíležitost k samostatnosti prostøednictvím zamìstnávání tìchto lidí je jednou z cest k této kvalitì. Výpovìï daná zamìstnavatelem Kratší pracovní doba a jiná úprava pracovní doby Kontrolní otázky 1. Proè je nezbytné vzdìlávat jedince znevýhodnìné na trhu práce v právní problematice? 2. V èem spoèívá zodpovìdnost školy pøi profesní pøípravì žákù znevýhodnìných na trhu práce? 3. V èem tkví rozdíl mezi pedagogickým a právním pojetím zdravotního postižení? 4. Jaké je obecné hledisko øešení právní problematiky v zamìstnávání osob se zdravotním postižením v ÈR? 5. Které právní normy øeší problematiku zamìstnávání osob se zdravotním postižením a v èem se liší? 6. Jak lze formulovat rozdíl mezi invalidním a èásteènì invalidním obèanem? 7. Jaký je rozdíl v pojetí termínu invalidní obèan a termínu osoba zdravotnì znevýhodnìná? 8. Co rozumíte pod pojmem osoba se zdravotním postižením znaènì ztìžujícím obecnì životní podmínky? 9. Co rozumíte pod pojmem aktivní politika zamìstnanosti? 10. Jaké využívá stát prostøedky k motivování firem pro vytváøení pracovních pøíležitostí pro osoby se zdravotním postižením? 11. Co rozumíte pod pojmem právo zdravotnì postižených na zamìstnání? 13

12. Proti jakému jednání potenciálního zamìstnavatele se mùže osoba se zdravotním postižením odvolat, když se uchází o zamìstnání? 13. Jaké formy pomoci pro pøístup k zamìstnání poskytuje stát osobám se zdravotním postižením? 14. Jaké má zamìstnavatel povinnosti pøi vytváøení pracovních pøíležitostí pro osoby se zdravotním postižením v obecné rovinì? 15. Kdy je jedinec zpùsobilý k nabývání pracovnì-právních vztahù? 16. Jaké jsou podmínky vzniku pracovnì-právních vztahù? 17. Jaké podmínky musí zamìstnavatel dodržovat pøi pøevedení osoby se zdravotním postižením na jinou práci? 18. Jaké mohou být dùvody k rozvázání pracovního pomìru? 19. Kdy mùže osoba se zdravotním postižením žádat o úpravu pracovní doby? Seznam použité literatury HUTAØ, J.: Sociálnì právní minimum pro zdravotnì postižené. Praha : NRZP ÈR, 2003. Helios II: Economic integration of disabled people. European Comissioon, DGV, 1994. Legislation on the rehabilitation of people with disabilities. Strasbourg: Council of Europe Press, 1993. ZÁKONÍK PRÁCE, 65/1965 Sb. èástka 32 Sbírky zákonù roèník 1965 v platném znìní Zákon o zamìstnanosti 435/2004 Sb. Národní plán opatøení pro snížení negativních dùsledkù zdravotního postižení è. 493 ze dne 8. záøí 1993. Národní plán vyrovnávání pøíležitostí pro obèany se zdravotním postižením è. 256 ze dne 14. dubna 1998. 14

2 PODPOROVANÉ ZAMÌSTNÁVÁNÍ Vlasta Stupková Klíèová slova podporované zamìstnávání (PZ), agentura podporovaného zamìstnávání (AgPZ), proces podporovaného zamìstnávání, empowerment, supervize, tranzitní program, job club Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly byste mìli umìt: poznat základní znaky podporovaného zamìstnávání, vyjmenovat rozdíly mezi podporovaným zamìstnáváním a jinými formami pracovního uplatnìní jedincù znevýhodnìných na trhu práce, vìdìt, jaký význam má podporované zamìstnávání, znát kdy a proè podporované zamìstnávání vzniklo a jak se vyvíjí. 2.1 UVEDENÍ DO TÉMATU PODPOROVANÉHO ZAMÌSTNÁVÁNÍ (PZ) V této kapitole najdete malé stylizované vyprávìní jednoho mladého èlovìka, pro nìhož se PZ stalo v jeho životì dùležitou skuteèností. Jmenuji se Prokop N. Narodil jsem se v roce 1978 a asi ne úplnì š astnì. Vím, že naši, hlavnì máma, z toho byli docela znièení. Neumìl jsem totiž hned to všechno, co mají dìti umìt, jak øíkala sousedka. Máma také øíkala, že v poradnì si mysleli, že mám jít do ústavu radìji hned, a ještì v jiné poradnì, že ze mì nic nebude. Já si tedy myslím, že ze mì nìco bude, a vlastnì vùbec, já pøeci nìkdo jsem. Pracuji totiž jako pomocník v knihovnì. Knížek jsem sice za celý svùj život tak moc nepøeèetl, ale mám je rád. Jsou zajímavé a vždycky se v nich nìco najde, co jsem nevìdìl. Mám je i doma v polièce, ale ne tolik jako v knihovnì. V knihovnì jsou taky poøád nové. Lidé si je tam chodí pùjèovat a já s nimi mluvím. Paní knihovnici ušetøím hodnì práce. Všechno jí tam složím a až budou mít poèítaè, budu dìlat databázi. To je nìco podobného jako ty seznamy a šuplíky, co tam teï mají. Když jsem šel na praktickou školu, vypadalo to, že si všichni oddechli, že zas nìkde budu. A pak to bylo ještì lepší. Chodil jsem místo školy na praxi, tedy jeden den za týden. Napøed do prodejny a pak do téhle knihovny, kde teï pracuji. Já teda zatím pracuji jako dobrovolník a Daniela, moje konzultantka, to vyøídí s Úøadem práce u nás na Praze 4, abych mìl peníze. Baví mì to i takhle, je to opravdu dobré. Paní knihovnice má tak starého syna jako já, už jsem ho vidìl. A chodí tam dospìlí i dìti. V praktické škole jsme se tohle neuèili. Mìli jsme ale takové hodiny, kde byla i paní uèitelka, ale taky Daniela ze Støediska Asistence. Pøi tìch hodinách jsem pøišel na to, že když mì baví knížky, mùžu pracovat v knihovnì. Máma napøed myslela, že tam bude chodit se mnou, já totiž nemùžu chodit, mám vozík. Daniela ale øekla, že tam bude se mnou chodit asistent. To bylo dobré, chodilo jich se mnou za celou tu dobu nìkolik. Nejlepší byl naposledy Petr. Ten tam se mnou ze zaèátku chodil a když už jsem skonèil školu, pak jsem se nauèil všechno dìlat sám. Nejsou tam vùbec schody a na polièky dosáhnu. Životní pøíbìh uživatele PZ 15

Dokonce je tam i dost místa. Když dávám èasopisy ze stolku na tu polièku pod okno, nenarazím do nièeho, jak si máma myslela. Umím to už vytoèit, když paní knihovnice vzala pryè tu druhou židli. Až budu mít ten poèítaè, zase mi Petr trošku pomùže, to jsme se domluvili. Teï vždycky ráno po snídani pro mì pøijde Lea, ta je taky ze Støediska, a spolu tam jdeme. Kolem dvanácté pro mì zase pøijde a nìkdy jdeme do Klubu. Podnìty k zamyšlení Proè myslíte, že je pro Prokopa PZ dùležité? Dal by se Prokop zaøadit do nìjaké skupiny lidí znevýhodnìných na trhu práce? Jaké služby mùže Prokop využívat? Proè Prokop zaèal pracovat právì v knihovnì? Možnosti zamìstnávání jedincù znevýhodnìných na trhu práce 2.2 PODPOROVANÉ ZAMÌSTNÁVÁNÍ JEDNA Z MOŽNOSTÍ ZAMÌSTNÁVÁNÍ OBÈANÙ ZNEVÝHODNÌNÝCH PØI HLEDÁNÍ A UDRŽENÍ PRÁCE Na následujících øádcích se dozvíte, jak se od sebe liší rùzné formy zamìstnávání lidí urèitým zpùsobem znevýhodnìných pøi hledání pracovního uplatnìní a jeho udržení. Více o této problematice z hlediska legislativy najdete v pøíslušné kapitole skript. Podporované zamìstnávání (dále PZ) je jednou z forem pracovního a zároveò sociálního uplatnìní pro lidi znevýhodnìné na trhu práce. Mezi další možnosti patøí stacionáøe, nìkde nazývané také centra denních aktivit (v anglicky mluvících Day Centre, ve Francii Foyeer Occupational); dále chránìná pracovištì a chránìné dílny a výrobní družstva, u nás nìkdy nazývaná výrobní družstva invalidù. Ve všech tìchto zaøízeních pracují pøedevším lidé, kteøí jsou nìjakým zpùsobem znevýhodnìni. Výše uvedené instituce jsou zøizovány pro osoby s postižením a obvykle každá z nich pøijímá zájemce s urèitým typem a stupnìm zdravotního postižení. V systému podporovaného zamìstnávání se èlovìk se zdravotním postižením (nebo i jinak znevýhodnìný) naopak setkává s lidmi bìžné populace. Na chránìných pracovištích bývá obvykle urèitý pracovní program a pracovní èinnosti, které každý pracovník musí zvládnout. Pokud by z nìjakého dùvodu toho nebyl schopen, pravdìpodobnì nebude do zaøízení pøijat. V PZ se hledá takové pracovištì a pracovní èinnosti nebo jejich èásti, které konkrétní uchazeè o práci chce a mùže dìlat. Zní to idealisticky, ale je tomu tak. Další významný rozdíl oproti chránìnému prostøedí je ten, že v PZ se pøi pøedpokladu perspektivy samostatnosti v budoucnosti èlovìk uèí pracovní i sociální dovednosti s individuální podporou pøímo na pracovišti. (V dalším textu bude blíže vysvìtleno.) Podnìty k zamyšlení V èem by mohlo být PZ pro nìkoho, napøíklad pro Prokopa, výhodnìjší než stacionáø nebo chránìná dílna? 16

2.3 VÝVOJ PODPOROVANÉHO ZAMÌSTNÁVÁNÍ VE SVÌTÌ A U NÁS. SOUÈASNÁ SITUACE V PODPOROVANÉM ZAMÌSTNÁVÁNÍ PZ vzniklo v sedmdesátých letech 20. století ve Spojených státech amerických a o nìco pozdìji v Kanadì. Podnìtem k tomu byl celkový myšlenkový vývoj spoleènosti v tomto období a také probíhající revize tradièního modelu pøipravenosti. V tomto modelu se kladl dùraz na to, aby se èlovìk, døíve než pøijde na pracovištì, pøedem v modelovém prostøedí uèil dovednosti potøebné k výkonu urèité práce. Pøedpokládalo se, že lidé, kteøí takovýto postup využijí, si pøenesou nauèené dovednosti ze cvièného prostøedí na pracovištì. PZ vzniklo pùvodnì jako možnost integrace pro lidi s mentálním postižením. Pøi hodnocení pùvodního modelu pøipravenosti se ukázalo, že právì pro lidi s mentálním postižením vìtšinou není tento zpùsob efektivní, nejsou totiž èasto schopni pøenést získané dovednosti z tréninkového místa na skuteèné pracovištì ani z jednoho pracovního místa do druhého. Revizí tohoto modelu tedy vznikla myšlenka podporovaného zamìstnávání s tréninkem dovedností pøímo na pracovišti. Postupnì v dalších letech se myšlenka PZ rozšiøovala do Evropy. V USA bylo podporované zamìstnávání legislativnì zakotveno v roce 1984 v Developmental Disability Act. Od roku 1986 zaèaly vznikat agentury PZ ve Velké Británii. V roce 1990 zaèaly probíhat pilotní projekty týkající se problematiky PZ v Norsku, jejichž dùsledkem bylo poskytování PZ od roku 1996 jako veøejné služby zajiš ované tamními úøady práce. Ve Finsku se v osmdesátých letech zaèaly uskuteèòovat pilotní projekty integrované chránìné práce a legislativní zakotvení PZ se v souèasné dobì pøipravuje. Podporované zamìstnávání je známé také v dalších evropských zemích (Itálie, Belgie, Nìmecko a další). Do Èeské republiky pøišla myšlenka PZ na zaèátku devadesátých let minulého století, kdy se s ní odborníci pracující s lidmi s postižením mìli možnost setkat v kurzech americkožidovské nadace JDC. Zanedlouho potom, na základì inspirace z tìchto kurzù a s vìdomím evidentní potøeby lidí s postižením, se zaèalo PZ v ÈR a podobnì na Slovensku prakticky realizovat. V souèasné dobì existuje Èeská unie pro PZ, která je èlenem Evropské unie pro PZ (EUSE) a zabývá se strategickými otázkami dalšího vývoje PZ jako napø. vzdìláváním zamìstnancù agentur PZ, organizováním auditù kvality apod., a probíhá již druhý projekt rozvíjející PZ v Èesku. První pilotní projekt financovaný z evropského programu Palmif probíhal pod záštitou ministerstva práce a sociálních vìcí s cílem upravit norskou metodiku pro naše podmínky a upravenou metodiku ovìøit v praktické èinnosti už fungujících (Praha) a novì založených agentur PZ (Èeské Budìjovice, Písek, Chrudim, Olomouc, Most, Dìèín). V této dobì také vznikl první manuál pro PZ. Èeská unie pro PZ a pracovníci agentur PZ se v r. 2003 4 spojili za úèelem lobbování. Výsledkem je prosazení podporovaného zamìstnávání do Zákona o zamìstnanosti konkrétnì do nástroje aktivní politiky zamìstnanosti, který se jmenuje Pracovní rehabilitace. Lobbování, stejnì jako výuka podporovaného zamìstnávání na vyšších odborných školách a vysokých školách a tato skripta, byly náplní projektu Podporované zamìstnávání rozšíøení metodiky, národní a evropská spolupráce, který byl financován z èeského státního rozpoètu a evropské iniciativy Equal. V rámci tohoto projektu také vznikaly další agentury PZ v ÈR, služba podporovaného zamìstnávání se rozšíøila o další cílové skupiny (napø. lidé s psychickými obtížemi) a vznikla Souhrnná metodika PZ. Vývoj podporovaného zamìstnávání v USA Vývoj podporovaného zamìstnávání v Evropì Vývoj podporovaného zamìstnávání u nás Podnìty k zamyšlení Agentury PZ vznikají jako neziskové nestátní organizace. Z èeho jsou lidé v nich pracující placeni, má to nìjaký vztah k legislativì? 17

2.4 DEFINICE PODPOROVANÉHO ZAMÌSTNÁVÁNÍ V této krátké kapitole najdete definici PZ tak, jak ji uvádí Èeská unie pro PZ v èervenci 2003: Podporované zamìstnávání je èasovì omezená služba urèená lidem, kteøí hledají placené zamìstnání v bìžném pracovním prostøedí. Jejich schopnosti získat a udržet si zamìstnání jsou pøitom z rùzných dùvodù omezeny do té míry, že potøebují individuální dlouhodobou podporu poskytovanou pøed i po nástupu do práce. Znaky PZ 2.5 IDENTIFIKAÈNÍ ZNAKY PZ PZ se liší od jiných forem zamìstnávání následujícími znaky: Okamžité umístìní na pracovní místo Od tradièních služeb v oblasti zamìstnanosti se PZ liší zmìnou v poøadí trénink umístìní na pracovištì. Zatímco u vìtšiny pracovních metod probìhne nejprve vzdìlávání (napø. rekvalifikace) a teprve po nìm následuje nástup na pracovištì, u PZ se vychází ze stávajících možností zájemce o práci, na základì kterých se hledá pracovní místo. K tréninku dovedností dochází až po nástupu do práce. Trénink pracovníka pøímo na pracovišti Dovednosti, které jsou pro dané pracovní místo požadovány, se èlovìk využívající služby PZ uèí pøímo na pracovišti, kde jsou optimální podmínky. Tím odpadají potíže spojené s pøenosem dovedností z jednoho místa na druhé. Nad to trénink pøímo na pracovišti podporuje sociální integraci a usnadòuje ostatním zvyknout si pracovat po boku spolupracovníkù s postižením 1. Konkurence schopná práce Neoddìlitelnou souèástí PZ je skuteènost, že pracovník s postižením dostává za stejnou práci obdobnou odmìnu jako èlovìk bez postižení. Navíc pracovní doba odpovídá bìžnému rozsahu úvazku, vèetnì eventuality pracovat na zkrácenou pracovní dobu. Pøitom pracovní doba odpovídá možnostem konkrétního èlovìka. Zamìstnání v bìžném pracovním prostøedí Lidé s postižením pracují mezi lidmi bez postižení, sdílí s ostatními nejenom pracovní prostor, ale spolupracují a komunikují s nimi pøi spoleènì vykonávané práci. Takové prostøedí umožòuje rozvoj smysluplné sociální integrace. Prùbìžná podpora Aby bylo pracovní umístìní úspìšné, je podpora zajištìna na tak dlouho, jak je potøeba, nejdéle však po dobu 2 let 2. Doba trvání podpory je urèována potøebami daného èlovìka. V pøípadì, že pracovník potøebuje podporu déle než dva roky, musí být zajištìna jinou formou, napø. prostøednictvím osobní asistence. Na míru šitá podpora Pro podstatu a míru poskytované podpory jsou urèující specifické potøeby èlovìka. Cílem podpory a tréninku není zmìnit èlovìka, ale v zájmu zajištìní úspìšného pracovního uplatnìní upravit pracovní náplò a pracovní prostøedí. Pøi zajiš ování podpory se vychází 1 V souèasné dobì se rozšiøuje cílová skupina PZ a s tím jsou spojeny i nìkteré nové postupy používané v rámci PZ. Napø. na základì zkušeností kolegù, kteøí pracují s lidmi s psychickými obtížemi, se ukazuje, že pro tyto lidi bude pravdìpodobnì vhodnìjší podpora mimo pracovištì, napøíklad formou konzultací po práci. 2 Pøi zatím posledním jednání Èeské unie pro PZ byla navržena délka podpory 2 roky s tím, že v individuálních pøípadech (pøedevším u lidí s kombinovaným postižením) se bude zvažovat možnost dalšího prodloužení trvání podpory. 18

z možností èlovìka, ne z jeho omezení. Èlovìk dostane právì tolik podpory, kolik potøebuje, ne víc ani míò. Aktivní pøístup uživatele služeb PZ Uživatel PZ není pasivním pøíjemcem služeb. Ve výbìru práce, v procesu plánování i pøi formulování životních cílù je jeho hlas urèující. Podnìty k zamyšlení Pøedstavte si napøíklad èlovìka, který se pohybuje s berlemi, hùøe mluví a má problémy s orientací. Problém s orientací se týká i toho, že ne vždy úplnì vhodným zpùsobem pozdraví rùznì postavené osoby na pracovišti. Na jakém typu pracovištì a jakým zpùsobem se tento èlovìk lépe zorientuje? 2.6 CÍLOVÉ SKUPINY PODPOROVANÉHO ZAMÌSTNÁVÁNÍ Pojem cílová skupina mùže pùsobit neosobnì a abstraktnì. Jde o to, že pro kvalitní poskytování služby musíme vìdìt, pro koho je tato služba vhodná. PZ je urèeno lidem, kteøí chtìjí pracovat na otevøeném trhu práce, to znamená na bìžném pracovišti, kde vìtšina zamìstnancù v oblasti pracovního uplatnìní není znevýhodnìna. Týká se lidí v produktivním vìku, kteøí potøebují pomoc a podporu pøi hledání práce i pøi práci samotné a jejím udržení. Potøeba podpory plyne z individuálních specifických potøeb jednotlivce. Znevýhodòující faktory mohou být zpùsobeny zdravotním postižením, závislostí na návykových látkách, situací pøi návratu z výkonu trestu odnìtí svobody, bezdomovectvím a podobnì. V poslední verzi mezinárodní klasifikace zdravotního postižení Svìtové zdravotnické organizace (WHO) se i pro situace vzniklé na základì zdravotního postižení používá hodnocení stupnì aktivity èlovìka a jeho participace ve spoleènosti a bere se v úvahu prostøedí, ve kterém žije. Pro koho je PZ vhodné? Podnìty k zamyšlení Dovedli byste si podle takto stanovené cílové skupiny pøedstavit nìkolik konkrétních lidí, se kterými jste se nìkdy setkali, nebo o kterých jste slyšeli? 2.7 PROCES PZ Popis procesu PZ by mohl být návodem, jak jej realizovat. V PZ jde však hlavnì o zkušenosti, které lze získat jen prací v PZ. Jde o to rozumìt problematice a lidem, se kterými pracujeme a se kterými se setkáváme, a znát své vlastní možnosti. V naší metodice se seznámíte se základy problematiky PZ a ostatní už je na vás. Níže uvedené metodické zásady jsou obsaženy v manuálu PZ z roku 2001. V rámci projektu PZ rozšíøení metodiky, národní a evropská spolupráce (Equal) v r. 2005 byla vydána i Souhrnná metodika podporovaného zamìstnávání, která obsahuje obecnou èást týkající se PZ a pìt èástí specifických, které se týkají práce s konkrétními cílovými skupinami. 2.7.1 Pracovní tým agentury podporovaného zamìstnávání Agentura, i když je malá, by mìla mít svého vedoucího, aby lidé vìdìli, na koho se mají obracet se zásadními vìcmi, napøíklad záležitostmi týkajícími se projektù, kontaktù s dalšími organizacemi, úøady a podobnì. Vedoucí je zodpovìdný za fungování agentury, vytváøí její koncepci, sleduje dodržování hlavních myšlenek práce a mùže v agentuøe zajiš ovat i metodické vedení, kontrolní supervizi. Koordinátor agentury 19

Pracovní konzultant Pracovní asistenti Ostatní zamìstnanci Dalším èlenem pracovního týmu je pracovní konzultant èi konzultanti. Pracovní konzultant je obvykle èlovìk s vysokoškolským vzdìláním, personální standardy Èeské unie pro PZ jsou momentálnì ve stavu zrodu, takže neexistuje závazný požadavek na vzdìlání a praxi konzultanta. Mìl by to být èlovìk schopný komunikovat s klientem, zamìstnavateli, úøady a dalšími organizacemi, který rád pracuje v týmu, který se umí vžít do situace klienta, ale i zamìstnavatele. Vzdìlán by mìl být v oboru blízkém problematice PZ (sociální práce, speciální pedagogiky, psychologie nebo rehabilitace). Pokud má agentura víc pracovních konzultantù, je velmi vhodné, aby byl tým multidisciplinární. Tým pak mùže využívat znalostí z rùzných oborù (napø. speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, ergoterapeuta atp.). Podporu na pracovišti pro klienta zajiš uje vedle svých ostatních úkolù pracovní konzultant a v pøípadì, že je to ve finanèních možnostech agentury, pracovní asistent (kontakty se zamìstnavatelem a podporu pro zamìstnavatele vìtšinou pracovní konzultant). Agentura tedy mùže mít v ideálním pøípadì tolik asistentù, kolik jich právì potøebuje pro své klienty. Pøedstavuje to tedy pro cely tým schopnost dobøe práci naplánovat. Toto plánování dìlají pracovní konzultanti, èasto ještì ve spolupráci s ekonomem a koordinátorem asistentù. Spoleènì øeší otázky, kolik hodin asistence klient podle svého individuálního plánu podpory bude na následující období potøebovat, kde a kolik je potøeba získat penìz a asistentù, nebo nedají-li se využít asistenti, kteøí už v agentuøe s nìkým pracují. Vìtší agentury mají obvykle také ekonoma, úèetní a nìkdy i koordinátora asistentù podle toho, s kolika pracují klienty a na jakou se zamìøují cílovou skupinu. Pracují-li napøíklad s lidmi s tìlesným a kombinovaným postižením, kteøí v rámci podpory na pracovišti potøebují dlouhodobou asistenci, je urèitì vhodné mít koordinátora asistentù. Èasto má organizace, která poskytuje službu PZ, i jiné projekty, ve kterých mohou pracovat asistenti, a pak koordinátor a ekonom a pøípadnì úèetní pracují též pro další projekty. Obvykle agentura není tak velká, aby mìla personalistu, tudíž se tìmito otázkami zabývá vedoucí, koordinátor, pøípadnì úèetní (pracovní smlouvy a podobnì). Ekonom spolupracuje s vedoucím sdružení a koordinátorem. Zabývá se pøedevším rozpoèty a vyúètováváním jednotlivých projektù a fundraisingem, což je souhrnný název pro získávání finanèních prostøedkù od dárcù, tj. individuálních i firemních sponzorù, nadací, nadaèních fondù a dalších subjektù. Pokud je vedoucí ekonomicky zdatný, mùže finanèní stránku projektù dìlat i sám. Vedoucí agentury, pøípadnì nìkdo z èlenù týmu, by mìl mít také manažerské schopnosti a schopnost orientovat se napøíklad mezi podnikateli, øediteli firem a podobnì. Podnìty k zamyšlení Proè myslíte, že je vhodný multidisciplinární pracovní tým? Jaké profese byste si vybrali do týmu vy sami? Které z vašich dovedností byste mohli využít v PZ? V jaké pozici? První kontakt s uživatelem PZ 2.7.2 Domlouvání spolupráce Do agentury PZ (dále AgPZ) mohou pøicházet zájemci o služby z úøadù práce (pokud jsou úøady práce o tìchto službách informovány, což je jedním z dùležitých úkolù agentury), z jiných organizací, se kterými spolupracují nebo spolupracovali a které mají informace o PZ a konkrétní agentuøe (opìt úkol agentury), mohou pøijít z rùzných poraden, mohou být doporuèeni rùznými odborníky, napøíklad sociálním pracovníkem z místa bydlištì, praktickým lékaøem nebo mohou získat informace z médií. Z toho vyplývá, že jednou z úloh agentury je 20