Specifické potřeby občanů města Ostravy Romské etnikum

Specifické potřeby občanů města Ostravy Romské etnikum TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

1. Úvod... 3 2. Charakteristika skupiny... 4 3. Předpokládané potřeby... 7 4. Výsledky průzkumu... 8 4.1 Bydlení... 8 4.2 Práce a finance... 10 4.3 Vzdělávání... 12 4.4 Sociální péče... 14 4.4.1 Sociální poradenství... 14 4.4.2 Právní poradenství... 14 4.4.3 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí... 15 4.4.4 Sociální bydlení s doprovodným sociálním programem... 15 4.4.5 Vzdělávací aktivity... 16 4.4.6 Volnočasové aktivity... 16 4.4.7 Ostatní... 17 4.5 Zdraví... 18 4.6 Volný čas a rodina... 19 4.7 Informace... 22 4.8 Bariéry... 23 5. Závěr a doporučení... 24 2

1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3

2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Romské etnikum se průzkumu zúčastnilo celkem 60 osob. Dotazování jsou jednak uživateli nestátních neziskových organizací poskytujících příslušné služby a jednak náhodně oslovení občané města Ostravy. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 12% všech dotazovaných, což odpovídá zastoupení uživatelů této skupiny v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb města Ostravy. Ve zkoumaném vzorku bylo 28% mužů a 72% žen, což vyplynulo jednak z většího zastoupení žen mezi uživateli služeb, ale také z jejich větší ochoty vést rozhovor. Pohlaví muž žena Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 32 let a méně (45%), skupina starších respondentů měla více než 32 let (55%). 4

Mezi respondenty bylo 46,6% osob nezaměstnaných. 16% dotazovaných bylo na mateřské dovolené. Dále zde bylo zastoupeno 11,7% invalidních důchodců. Zaměstnané byli pouze tři osoby. Sociální postavení nezletilé dítě 1 1,7 1,7 starobní důchodce 1 1,7 3,3 invalidní důchodce 7 11,7 15,0 ČID 1 1,7 16,7 nezaměstnaný na ÚP 26 43,3 60,0 nezaměstnaný na SP 2 3,3 63,3 mateřská dovolená 16 26,7 90,0 zaměstnanec 3 5,0 95,0 jiné 3 5,0 100,0 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se základním vzděláním (80%). 10% mělo nedokončené základní vzdělání. Vzdělání nedokončené základní praktická škola a OU SOU 5

Mezi respondenty bylo nejvíce osob ženatých a vdaných (51,7%), 35% dotázaných osob bylo svobodných. Rodinný stav svobodný 21 35,0 35,0 ženatý/vdaná 31 51,7 86,7 rozvedený 7 11,7 98,3 ovdovělý 1 1,7 100,0 Naprostá většina dotázaných žije v domácnosti s partnerem a dětmi (70%). Pouhé 3,3% dotázaných osob žijí sami. S kým žijete? sám s partnerem s dětmi s partnerem a dětmi s rodiči Většina dotázaných osob ve skupině Romské etnikum (55 osob) byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní. Pouze tři osoby dali najevo, že o rozhovor nemají zájem. 6

3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2006. Ve skupině "Romské etnikum" byly potřeby definovány na základě šetření firmy RESPOND, na základě vlastních analýz a ze zkušeností poskytovatelů a potenciálních příjemců sociálních služeb. Jako nejdůležitější potřeby ve vztahu k sociálním službám byly definovány tyto: 1. Přístup k informacím 2. Iniciace ke změně v myšlení uvnitř komunity 3. Možnost získat přiměřené bydlení 4. Vzdělání vyrovnávací programy v základním vzdělávání a v přístupu ke vzdělání 5. Zaměstnanost a pracovní aktivity 6. Efektivní řešení finančních problémů 7

4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Mezi dotazovanými je velká část těch, které lze považovat za potencionálně ohrožené bezdomovectvím. Pouze 26,7% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Téměř polovina jich bydlí v nájemních bytech na dobu určitou (46,7%) a zbytek pak v podnájmu, v zařízeních sociální péče či u příbuzných a známých. Dva dotázání pak bydlí na ubytovně a jeden v azylovém domě. Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 16 26,7 26,7 nájemní byt na dobu určitou 28 46,7 73,3 podnájem 4 6,7 80,0 ubytovna 2 3,3 83,3 azylový dům 1 1,7 85,0 u příbuzných, známých 3 5,0 90,0 v zařízení sociální péče 5 8,3 98,3 jinde 1 1,7 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo pouze 36,7% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli nejčastěji jako důvod nespokojenosti vysokou cenu bydlení (27,8%) a to, že nemají byt ve svém vlastnictvím (25%). Jako další důvody byly uvedeny bariérovost bytu a chybějící koupelna. Pokud nejste spokojen, dokážete určit hlavní důvod vaší nespokojenosti? bydlení je pro mě moc drahé 10 16,7 27,8 27,8 nelíbí se mi místo, kde bydlím 5 8,3 13,9 41,7 chtěl(a) bych větší byt 5 8,3 13,9 55,6 chtěl(a) bych bydlet ve svém 9 15,0 25,0 80,6 chtěl(a) bych byt vyšší kategorie 3 5,0 8,3 88,9 nejsem spokojen v zařízení, kde bydlím 1 1,7 2,8 91,7 jiný důvod 3 5,0 8,3 100,0 Celkem 36 60,0 100,0 neuvedeno 24 40,0 8

Poměrně velká část respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 60% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, 15% respondentů pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát? Platná nepřispívá 15 25,0 25,0 sociální podpora 36 60,0 85,0 sociální péče 9 15,0 100,0 Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy a připomínky: byt v lepším stavu byt v přízemí čekám dlouho na přidělení bytu lokalita s mladšími lidmi méně rómů v komunitě- z důvodu vandalismu a nepořádku navrácení bezdůvodně odebraného bytu příspěvek na vyúčtování plynu a elektřiny příspěvek na nájem a inkaso příspěvek na zařízení dětského pokoje státní byt udělat dětem hřiště-nemají si kde hrát u bytů OKD-nedostatečné opravy větší byt větší podpora a přídavky jednorázové příspěvky více peněz vlastní byt hezké prostředí sousedé vlastní soc.zařízení odstranění plísně vana v bytě 9

4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu nezaměstnaných osob mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti vyjádřilo 13,4% dotázaných a 40% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Ostatní respondenti se k dané oblasti nevyjádřili většinou právě z důvodu, že žádnou práci nemají. Spokojenost práce zcela spokojen 4 6,7 6,7 spokojen, ale mohlo by to být lepší 4 6,7 13,3 nejsem zcela spokojen 5 8,3 21,7 jsem zcela nespokojen 19 31,7 53,3 nevím, nedokážu posoudit 28 46,7 100,0 Nezaměstnané osoby se rovněž vyjadřovali k důvodům jejich nezaměstnanosti. Většina osob odpověděla, že nemůže najít práci, přestože ji hledá (69,7%). Dalších 12,1% respondentů pokládá za hlavní důvod své nezaměstnanosti své zdravotní problémy. Ostatní osoby pak uvedli jako důvod, že se jim nechce do práce, že se jim vyplatí žít z dávek nebo z důvodu péče o osobu blízkou. Z jakého důvodu nepracujete? nemůžu najít práci, přestože ji hledám 23 38,3 69,7 69,7 vyplatí se mi žít z dávek 1 1,7 3,0 72,7 nechce se mi do práce 1 1,7 3,0 75,8 ze zdravotních či psychických důvodů 4 6,7 12,1 87,9 z důvodu péče o osobu blízkou 2 3,3 6,1 93,9 jiný důvod 2 3,3 6,1 100,0 Celkem 33 55,0 100,0 nevyjádřili se 27 45,0 10

Dotazované osoby měli možnost vybrat takovou formu zaměstnání, jaká by jim vyhovovala. Kromě osob, které by stáli o práci jakoukoliv (61,8%), byla nejčastěji zmiňována práce na částečný úvazek (14,7%). Jaká forma práce by vám vyhovovala? jakákoliv 21 35,0 61,8 61,8 práce s omezením pro ZP 2 3,3 5,9 67,6 práce doma 3 5,0 8,8 76,5 práce na ČÚ 5 8,3 14,7 91,2 jiná 3 5,0 8,8 100,0 Celkem 34 56,7 100,0 neuvedeno 26 43,3 Z výše uvedených skutečností vyplývají i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté a 81,6% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné, resp. mezi chudé. Dle velikosti majetku Platná průměrně finančně zajištění 11 18,3 18,3 špatně finančně zajištění 23 38,3 56,7 v podstatě chudí 26 43,3 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 22 300,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním práce nebo získáním lépe placeného místa, zvýšením vzdělání, brigádami či zařízením plného invalidního důchodu. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky potraviny, vybavení bytu a oblečení tedy položky vcelku potřebné pro zajištění základních potřeb. pomůcky do školy 8 dovolená 3 oblečení 24 vybavení a údržba domácnosti 23 volnočasové aktivity pro děti 7 potraviny 18 11

4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je více než polovina osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat ano ne neuvedeno Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji rekvalifikační kurzy (75%). Dále zde projevili někteří jednotlivci zájem o jazykové kurzy, zvýšení dosaženého vzdělání a nespecifikované sebevzdělávání. Forma dalšího vzdělání zvýšení vzdělání 2 3,3 6,3 6,3 rekvalifikační kurz 24 40,0 75,0 81,3 jazykový kurz 2 3,3 6,3 87,5 sebevzdělávání 2 3,3 6,3 93,8 přednášky se zdravotní problematikou 1 1,7 3,1 96,9 jiné 1 1,7 3,1 100,0 Celkem 32 53,3 100,0 nemají zájem 28 46,7 12

Osoby, které nemají zájem se dále vzdělávat, uváděli jako důvod především tvrzení, že to nemá smysl (33,3%). Proč se nechci dál vzdělávat nemá to smysl 8 13,3 33,3 33,3 myslím, že na to nemám 4 6,7 16,7 50,0 nemám čas 4 6,7 16,7 66,7 nemám na to finance 2 3,3 8,3 75,0 nevím nic o možnostech 2 3,3 8,3 83,3 jiný důvod 4 6,7 16,7 100,0 Celkem 24 40,0 100,0 mají zájem 36 60,0 13

4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny Romské etnikum měli možnost vyjádřit celkem k šesti službám. 85% respondentů uvedlo, že jsou nebo byli příjemci některé z forem sociálních služeb. 4.4.1 Sociální poradenství Sociálního poradenství využilo a za prospěšné považuje 27,1% respondentů. Dalších 20% dotázaných řeklo, že službu nezná, ale že by jim mola pomoci. Jako poskytovatele uváděli respondenti nejčastěji NNO (11 osob) a úřady (9 osob). Sociální poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 16 26,7 27,1 27,1 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 5 8,3 8,5 35,6 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 25 41,7 42,4 78,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 1,7 79,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 12 20,0 20,3 100,0 Celkem 59 98,3 100,0 neuvedeno 1 1,7 4.4.2 Právní poradenství Právního poradenství s prospěchem využilo pouze 8,5% dotázaných. Opět se téměř jedna pětina respondentů (18,6%) vyjádřila ve smyslu, že službu nezná a mohla by jim pomoci. Právní poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 5 8,3 8,5 8,5 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 1,7 1,7 10,2 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 42 70,0 71,2 81,4 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 11 18,3 18,6 100,0 Celkem 59 98,3 100,0 neuvedeno 1 1,7 14

4.4.3 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Pomoc při vyřizování běžných záležitostí využívá a považuje za potřebné téměř třetina (32,2%) respondentů. 9 osob, které službu využilo uvedlo jako poskytovatele úřad a 8 osob nestátní neziskovou organizaci. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 19 31,7 32,2 32,2 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 3 5,0 5,1 37,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 30 50,0 50,8 88,1 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 1,7 89,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 6 10,0 10,2 100,0 Celkem 59 98,3 100,0 neuvedeno 1 1,7 4.4.4 Sociální bydlení s doprovodným sociálním programem Službu sociální bydlení využívá 15,3% dotázaných osob. Většina z nich (6 osob) uvedla jako poskytovatele NNO. Sociální bydlení s doprovodným sociálním programem využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 9 15,0 15,3 15,3 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 1,7 1,7 16,9 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 46 76,7 78,0 94,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 5,0 5,1 100,0 Celkem 59 98,3 100,0 neuvedeno 1 1,7 15

4.4.5 Vzdělávací aktivity Vzdělávací aktivity jsou respondenty využívány pouze v minimální míře. Více než čtvrtina z nich (27,1%) však o takových službách neví a myslí si, že by jim pomohla. Vzdělávací aktivity využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 3,3 3,4 3,4 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 1,7 1,7 5,1 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 39 65,0 66,1 71,2 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 1,7 72,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 16 26,7 27,1 100,0 Celkem 59 98,3 100,0 neuvedeno 1 1,7 4.4.6 Volnočasové aktivity Ani volnočasové aktivity se neukázaly být respondenty využívané a téměř čtvrtina (24,1%) o službě opět neví a službu by uvítali. Volnočasové aktivity využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 3,3 3,4 3,4 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 40 66,7 69,0 72,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 3,3 3,4 75,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 14 23,3 24,1 100,0 Celkem 58 96,7 100,0 neuvedeno 2 3,3 16

4.4.7 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. V možnostech se objevily služby jako centrum s dohledem pro děti, informace o pracovních místech pro osoby se zdravotním postižením, pomoc s hledáním bydlení, psychologická pomoc a služba, která by se věnovala pomoci dětem. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (50 osob). Dále byly uváděny NNO (4 osoby) a specializované odborné pracoviště (2 osoby). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? jiný 1 1,7 1,7 nepotřebuji 1 1,7 3,3 neuvedeno 3 5,0 8,3 nevím 1 1,7 10,0 nno 1 1,7 11,7 rodiče 1 1,7 13,3 sop 2 3,3 16,7 úřad 45 75,0 91,7 úřad, lékař 2 3,3 95,0 úřad,nno 3 5,0 100,0 Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 15% dotázaných není ochotno za služby platit, 6,7% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 76,7% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně neplatil bych za ně, i kdybych na ně dostal peníze zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze neuvedeno 17

4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (65%) jako dobrý nebo velmi dobrý. 10% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za velmi špatný. Zdravotní stav velmi dobrý 12 20,0 20,0 dobrý 27 45,0 65,0 spíše špatný 9 15,0 80,0 špatný 6 10,0 90,0 velmi špatný 6 10,0 100,0 Mezi respondenty je téměř polovina těch, kteří si myslí, že jejich špatný zdravotní stav je ovlivněn jejich špatnou finanční situaci. Zdraví negativně ovlivněno penězi? ano 29 48,3 48,3 ne 31 51,7 100,0 Mezi dotazovanými jsou čtyři, kteří nemají svého ošetřujícího lékaře. Průkaz pojištěnce nemá jeden respondent. S odmítnutím lékaře se setkalo 15% dotázaných, kteří jako důvod odmítnutí uvedli následující: neochota lékaře plný stav pacientů dluhy pojišťovny rasové důvody (2x) Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především cenu léků a zdravotní péče vůbec. 18

4.6 Volný čas a rodina Většina respondentů uvedla, že má děti (93,3%). Většina z nich uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Nejvíce byli zastoupeni respondenti, kteří měli tři děti (28,3%) nebo dvě děti (25%) Počet dětí 0 4 6,7 6,7 1 3 5,0 11,7 2 15 25,0 36,7 3 17 28,3 65,0 4 9 15,0 80,0 5 10 16,7 96,7 6 1 1,7 98,3 7 1 1,7 100,0 Pouze tři respondenti uvedli, že tráví společně jako rodina spíše málo času, ostatní odpověděli, že jsou spolu často nebo téměř pořád. Jak často trávíte čas společně jako rodina? spíše málo 3 5,0 5,3 často 7 11,7 17,5 téměř pořád 47 78,3 100,0 Celkem 57 95,0 neuvedli 3 5,0 Děti dotazovaných osob si hraji nejčastěji v okolí domu (35,8%) nebo doma (32,1%). Zájmové kroužky jako důležitou náplň volného času uvedlo 13,2% dotázaných. Jak tráví volný čas Vaše děti? nejčastěji před domem 19 31,7 35,8 35,8 navštěvuje zájmové kroužky 7 11,7 13,2 49,1 sportuje 3 5,0 5,7 54,7 hraje si hlavně doma 17 28,3 32,1 86,8 jinak 7 11,7 13,2 100,0 Celkem 53 88,3 100,0 neuvedeno 7 11,7 19

Co se týče nabídky aktivit pro děti, považuje ji 46,3% dotázaných za nedostatečnou. Připadá vám nabídka volnočasových aktivit pro vaše děti dostatečná? ano 29 48,3 53,7 53,7 ne 25 41,7 46,3 100,0 Celkem 54 90,0 100,0 neuvedeno 6 10,0 V nabídce jim chybí vzdělávací kroužky, aktivity pro zdravotně postižené děti, aktivity, které by se neplatily a aktivity pro různé věkové skupiny. Polovina dotazovaných uvedla, že sami mají dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem? nemám volný čas 18 30,0 30,0 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 12 20,0 50,0 mám volný čas a využívám ho 30 50,0 100,0 Osoby, které neví, jak naplnit svůj volný čas, opět poukazují především na finanční překážky (72,7%). Co vám chybí k tomu, abyste ho měl čím vyplnit? nevím o žádných možnostech 2 3,3 18,2 18,2 nemám na to peníze 8 13,3 72,7 90,9 vyhovuje mi to takhle 1 1,7 9,1 100,0 Celkem 11 18,3 100,0 neuvedeno 49 81,7 20

K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (25%). Dotazovaní, kteří vybrali jinou možnost, opět zdůrazňovali, že tráví čas především s rodinou. Jak ho trávíte? sport 2 3,3 6,3 6,3 TV 8 13,3 25,0 31,3 akce členských organizací 1 1,7 3,1 34,4 jiné 21 35,0 65,6 100,0 Celkem 32 53,3 100,0 neuvedeno 28 46,7 V trávení volného času je pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 68,3% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? ano 41 68,3 68,3 ne 19 31,7 100,0 Celke m 60 100,0 21

4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (61,7%). Zdroje získávání informací tisk 7 11,7 11,7 televize 37 61,7 73,3 příbuzní 7 11,7 85,0 známí 4 6,7 91,7 schůzky klubu, jehož jsem členem 2 3,3 95,0 internet 1 1,7 96,7 jiné 2 3,3 100,0 22

4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty skupiny Romské etnikum v různé míře následující: neochota ostatních přijmout mě za sobě rovného (celkem 78,3% dotázaných) Platná vůbec se mě netýká 13 21,7 21,7 způsobuje mi občas problémy 21 35,0 56,7 často mi to komplikuje život 20 33,3 90,0 je to můj největší problém 6 10,0 100,0 předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí (celkem 76,7% dotázaných) vůbec se mě netýká 14 23,3 23,3 způsobuje mi občas problémy 21 35,0 58,3 často mi to komplikuje život 19 31,7 90,0 je to můj největší problém 6 10,0 100,0 malý pocit bezpečí ve městě (celkem 77,6% dotázaných) vůbec se mě netýká 13 21,7 22,4 22,4 způsobuje mi občas problémy 21 35,0 36,2 58,6 často mi to komplikuje život 22 36,7 37,9 96,6 je to můj největší problém 2 3,3 3,4 100,0 Celkem 58 96,7 100,0 neuvedeno 2 3,3 23

5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Dle předpokladu se ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "práce" (průměr 3,22) a s ní související oblastí "finance" (průměr 3,25). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti volný čas a rodina (1,52) a zdraví (1,93). Poměrně nízká spokojenost panuje mezi respondenty rovněž v oblasti sociální péče z rozhovorů pak vyplynulo, že nespokojenost je způsobená především přístupem úřadů. Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 2,77 Spokojenost - finance 3,25 Spokojenost - práce 3,22 Spokojenost - vzdělávání 2,84 Spokojenost - sociální péče 2,97 Spokojenost - zdraví 1,93 Spokojenost - volný čas a rodina 1,52 Spokojenost - duševní pohoda 2,17 V porovnání s původními předpokládanými potřebami se tedy průzkum shoduje s vysokou potřebou zaměření se na oblast práce, což znamená především pomoc při vyhledávání volných míst či vytváření vhodných pracovních míst. Dotazované osoby uvádějí, že práci hledají a že nezáleží na formě zaměstnání. Z nízké zaměstnanosti pak vyplývá rovněž potřeba řešení finančních problémů respondenti se kvůli nedostatku peněz omezují v oblastech jako je oblečení, vybavení bytu a potraviny, velká část jich dává do souvislosti s nedostatkem financí rovněž svůj zdravotní stav. Dotazované osoby vyjádřili rovněž ve vysoké míře potřebu dalšího vzdělávání a to především formou rekvalifikačních kurzů, což úzce souvisí s předchozí oblasti "práce". V oblasti vzdělávání jasně vyplývá nevyslovená potřeba zaměření se na podporu v oblasti zvyšování základního vzdělání je to zřejmé s charakteristiky vzorku. Určitým rizikem se stává také oblast bydlení mezi dotázanými je pouze menší část těch, kteří mají zajištěno stále bydlení na dobu neurčitou. Pravděpodobně by stálo za hlubší analýzu prozkoumání situace v této oblasti s předběžnými návrhy na řešení. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službách vzdělávací aktivity a volnočasové aktivity. Zájem byl mezi respondenty ale i o služby sociálního a právního poradenství. Naopak nejvyužívanější a nejčastěji uváděná jako potřebná se ukázala být služba pomoc při vyřizování běžných záležitostí. Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby většinou však za předpokladu, že na sociální služby dostanou peníze od státu. Jako návrhy na nové služby se objevily centrum s dohledem pro děti, informace o pracovních místech pro osoby se zdravotním postižením, pomoc s hledáním bydlení, psychologická pomoc a služba, která by se věnovala pomoci dětem. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této 24

oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s přístupem pracovníků úřadů a jejich angažovanost při řešení problémů respondentů. Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s nedostatkem financí. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Romské etnikum komplikují život. Těmito bariérami jsou především neochota ostatních přijímat rómy za sobě rovné, předsudky druhých a malý pocit bezpečí ve městě. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Výsledky průzkumu se prolíná silná spjatost respondentů se svými rodinami, které jsou pro ně z hlediska podpory nejdůležitějším a často jediným důvěryhodným poskytovatelem. Z tohoto hlediska je pravděpodobně důležité zaměření se na práci s celou rodinou, na komplexní přístup v řešení problémů celé rodiny. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami skupiny Romské etnikum. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. 25