Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Podobné dokumenty
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU


Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants.

arise from animals and plant from

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

růstu a buněčného dělění

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Mitóza a buněčný cyklus

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Buněčné jádro a viry

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy buněčné biologie

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buněčný cyklus a buněčná smrt

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Digitální učební materiál

Z Buchanan et al. 2000

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Struktura a funkce biomakromolekul

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

BUNĚČNÝ CYKLUS II: BLÍŽÍME SE ROZLUŠTĚNÍ GENETICKÉHO KÓDU?

Bílkoviny a rostlinná buňka

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

Chromatin. Struktura a modifikace chromatinu. Chromatinové domény

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

7) Dormance a klíčení semen

Buněčný cyklus. G0 M G1 G2 Aleš Hampl S. Replikace DNA. Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M

Buněčný cyklus. (B. Němec, 1900?)

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Přednášející: (abecedně)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

Buněčná biologie, nádorová transformace, onkogeny a supresorové geny

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Struktura chromatinu. Co je to chromatin?

Intracelulární Ca 2+ signalizace

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Struktura a funkce biomakromolekul

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Transkript:

Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky

2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných genomů body kontroly checkpoints

3 Buněčný cyklus E. coli syntéza DNA (replikace genomu) 40 min rozdělení buňky 20 minut od dokončení replikace generační doba i méně než 60 min (40+20)

Buněčný cyklus 4 probíhá v krocích zajištěn specializovanými protein kinázami, fosfatázami, proteázami modely Saccharomyces, Schizosaccharomyces, Drosophila buněčné mechanismy cyklu dělení u eukaryot vysoce konzervovány: protein kinázy enzymy DNA replikace cytoskeletárních struktury (mitóza - pohyb chromozomů) mechanismy degradace proteinů (ubiquitin-dependentní pathway)

5 Buněčné dělení specifika u rostlin: buněčná stěna - tvorba buněčné přepážky/přehrádky (ne kontraktilního kroužku) při dělení replikace 3 genomů (jaderný, organelární) opakovaná tvorba nových orgánů, náhrada odumřelých či poškozených orgánů (kontrolovaná buněčná proliferace)

Mitóza 6

7 Fúze protoplastů v odlišných fázích buněčného cyklu

Buněčný cyklus 8 interfáze x mitóza

velmi striktní iniciace DNA syntézy inhibována v G2, M a G1 Kontrola replikace DNA 9 syntéza z počátků replikace (2D á 66 kb, 1D á 47 kb)

10 replikační počátky v průběhu BC vazba ORC (origin recognition complex) (Orc proteiny) ORC proteiny interagují s dalšími proteiny Cdc (cell division control) MCM (iniciace replikace pouze jednou v průběhu cyklu licencing factor ) DNA polymerázy

11 Iniciace replikace pivovarská kvasinka

Gen PROLIFERA 12 Arabidopsis, produktem Mcm7, mutace letální Springer et al. (2000) Development 127; 1815.

13 Další proteiny replikace navození vhodných podmínek replikace např. dráha syntézy dntps substráty DNA syntézy stimulována těsně před začátkem S fáze v časné S fázi silně stimulována syntéza histonů (chromatin)

14 Syntéza histonů v S fázi

APC (anaphase-promoting 15 complex) -destrukce specifických proteinů -degradace mitotických cyklinů (konec metafáze)

Konec M 16 fáze nástup G1 pivovarská kvasinka Cdc6 vazba na ORC komplex pouze v absenci aktivity mitotické kinázy

Iniciace mitózy 17 iniciace mitózy v S fázi úplná kondenzace chromozomu v profázi kinetochory proteinové komplexy vázané na centromery, vazebná místa pro mikrotubuly dělícího vřeténka, APC (anaphase-promoting complex) označí inhibitor mitózy (Pds1p) pro proteolýzu destrukce kohezních proteinů, které vážou sesterské chromatidy

18 Kontrola BC změnami aktivity CDKs (cyclin-dependent kinases) CDKs: aktivace katalytické podjenotky asociací s cyklinem CDK komplexy:

19 Cykliny nezbytné pro aktivitu CDK udávají specifitu komplexu cyklin- CDK určují subcelulární lokalizaci CDK malá skupina proteinů, které se objevují a mizí během BC

20 Cykliny 1. mitotické B-type/M...přechod G2 do M A-type/S...S fáze cyclin box mitotic destruction box 2. G1 cykliny (D-type a E-type) převážně všechny D-type v G1, degradace na začátku S fáze (některé v malém množství v průběhu celého cyklu)

21 Kontrola CDK aktivity kinázy, fosfatázy, specifické inhibitory příklad od kvasinek fosforylace CDK inhibuje protein kinázovou aktivitu enzymu

Kontrola CDK aktivity 22 CKI: inhibitory CDK asociace s aktivovaným CDKcyklin komplexem brání komplexu ve fosforylaci jeho substrátu Arabidopsis gen ICK1 kóduje CKI, indukce ABA, asi zprostředkuje cell cycle arrest Weinl et al. (2005) Plant Cell 17; 1704 v trichomechpůsobí závisle na koncentraci: ve vysokých konc. blokuje přechod G1-S, v nízkých konc. blokuje G2-M

Proteolýza a BC 23 proteolýza CKI (transice G1-S) degradace kohezních proteinů (metafázeanafáze)

24 u rostlin

25 fáze G0 Klidové (quiescent) buňky, neproliferují bez signálu

organizace meristémů (SAM) 26 Geny pro správnou funkci meristémů zajistí vytvoření a udržení nediferencované centrální zóny (znovuobnovení meristému) řídí diferenciaci v orgánových primordiích lokalizují buněčn dělení v orgánových primordiích

27 Zachování tří genomů

Arabidopsis 28 regulace BC rostlinnými hormony a dalšími regulátory