Výhody a nevýhody plynúce zo vstupu Českej republiky do Európskej únie

SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA V NITRE Rektor: prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD. FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA Dekan: prof. Ing. Dušan Húska, PhD. Výhody a nevýhody plynúce zo vstupu Českej republiky do Európskej únie Diplomová práca Katedra európskych štúdií Vedúci katedry: doc. Dr. Ing. Pavol Fekete, PhD. Vedúci práce: Ing. Pavol Schwarcz, PhD. Bc. Luboš Saleta

Summary: This thesis discusses about questions of advantages and disadvantages resulting from the ingoing of the Czech Republic to the European Union. Its aim is to offer compact and cohered comprehensive survey for sphere of advantages and disadvantages which the Czech Republic must solve after its ingoing to the European Union. This thesis doesn t insist on elaboration of detailed analysis about separate possible advantages and disadvantages and to offer comprehensive information about them in any case. Its aim is to target the most frequently featured advantages and disadvantages which the ingoing of the Czech Republic to the European Union brought and to take up my own subjective viewpoint to these declared advantages and disadvantages. In the end of this thesis is expressed my own evaluation of the contemporary situation which is aimed to the looking over how the ingoing of the Czech Republic to the European Union can be possible to consider as rather positive or more likely negative resolution. Key words: the European Union, advantages of the ingoing to the European Union, disadvantages of the ingoing to the European Union, expansion of citizens rights, reinforcement of international position, enhancement of safeness of the Czech Republic, regulation of indirect taxation, grants from the structural fund of the European Union

Zhrnutie: Táto diplomová práca je zameraná na problematiku výhod a nevýhod, ktoré plynú pre Českú republiku zo vstupu do Európskej únie. Daná téma je v súčasnej dobe veľmi aktuálna a zároveň zaujímavá. V období pred vstupom do Európskej únie boli všetky úvahy o potencionálnych nevýhodách plynúcich z členstva v Európskej únii, považované takmer za xenofóbne a oneskorené. Pohľad na tieto názory sa však celkom zmenil. Vstup do Európskej únie nepriniesol Českej republike iba deklarované výhody, ktoré z členstva vyplývajú, ale i rad nevýhod. Hlavným cieľom diplomovej práce je ucelená komparácia výhod a nevýhod, ktoré vstup Českej republiky do Európskej únie so sebou priniesol. Kľúčové slová: Európska únia, výhody vstupu do Európskej únie, nevýhody vstupu do Európskej únie, rozšírenie práv občanov, posilnenie medzinárodného postavenia, zvýšenie bezpečnosti Českej republiky, regulácia nepriamych daní, dotácie zo štrukturálnych fondov Európskej únie

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl všechnu použitou literaturu související se zaměřením diplomové práce. Nitra...... podpis autora DP

Touto cestou vyslovuji poděkování panu Ing. Pavlu Schwarczovi, PhD. za pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracování mé diplomové práce. Nitra...... podpis autora DP

Použité označení: CVVM Centrum pro výzkum veřejné mínění ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSU Český statistický úřad ECB Evropská centrální banka EHP Evropský hospodářský prostor (EEA) EHS Evropský hospodářský společenství EK Evropská komise EMI Evropský měnový institut EMS Evropský měnový systém ES Evropské společenství ESAE Euroatom Evropské společenství pro atomovou energii ESUO Evropské společenství uhlí a oceli EU Evropská unie EUB Evropská ústřední banka EUR měnová jednotka euro HDP hrubý domácí produkt HMU Hospodářský a měnový fond ISPA fond na podporu investičních projektů v oblasti infrastruktury životního prostředí a transevropských dopravních sítí JEA Jednotný evropský pakt MF Ministerstvo financí ČR MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MSP malé a střední podniky nař. nařízení PHARE fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky pro země střední Evropy SAP ČR Schengenský akční plán ČR SAPARD fond na podporu oblasti zemědělství a na rozvoj venkova SES Smlouva o Evropském společenství

Obsah Úvod. 9 1 Přehled o současném stavu řešené problematiky....11 1.1 Vývoj evropské integrace...... 11 1.2 Cíle a znaky EU...... 13 1.3 Ekonomický rozměr integrace..14 1.4 Jednotný trh....15 1.5 Čtyři svobody..16 1.6 Volný pohyb zboží......16 1.7 Volný pohyb osob a pracovních sil...18 1.7.1 Volný pohyb osob..19 Schengenský prostor.. 19 Vstup ČR do schengenského prostoru... 20 1.7.2 Volný pohyb pracovních sil...21 Přechodná období..22 1.8 Volný pohyb služeb....24 1.9 Volný pohyb kapitálu.....25 1.9.1 Vstup ČR do eurozóny a zavedení eura v ČR 27 1.9.2 Maastrichtská kriteria pro přijetí eura....28 1.10 Možnosti čerpání finanční pomoci z fondů EU.29 1.10.1 Programové období 2000 2006...29 1.10.2 Programové období 2007 2013... 32 2 Cíl práce....34 3 Metodika práce...35 4 Výsledky práce.... 36 4.1 Stručná časová posloupnost cesty ČR do EU......36 4.2 Analýza stavu ČR v době vstupu do EU......37 4.3 Možnosti čerpání finanční pomoci z fondů EU......39 4.4 Vstup ČR do eurozóny a zavedení eura v ČR.....40 4.4.1 Výhody zavedení eura....40 4.4.2 Nevýhody zavedení eura....42 4.4.3 Zhodnocení vstupu ČR do eurozóny a doby pro přijetí eura..... 44

4.5 Výhody vstupu ČR do EU....45 4.5.1 Rozšíření práv občanů České republiky...45 4.5.2 Posílení mezinárodního postavení a bezpečnosti České republiky...46 4.5.3 Urychlení reforem a zkvalitnění legislativy......46 4.5.4 Možnost růstu životní úrovně v ČR až na úroveň členských států EU..47 4.5.5 Podíl na jednom z největších trhů světa..... 48 4.5.6 Příliv investic..... 49 4.5.7 Volný pohyb osob a pracovních sil....50 4.5.8 Možnost studia v zahraničí a uznávání kvalifikace.......51 4.5.9 Snížení nezaměstnanosti...51 4.5.10 Zavedení evropských standardů, sjednocení zákonů a norem...52 4.6 Nevýhody vstupu ČR do EU.....53 4.6.1 Ztráta suverenity a možnosti svobodně rozhodovat o vlastních zákonech...53 4.6.2 Zvýšení cen potravin, základních potřeb a služeb.....54 4.6.3 Harmonizace nepřímých daní...54 4.6.4 Nárůst hospodářské závislosti na silných zemích EU...55 4.6.5 Potravinová závislost na zahraničí....55 4.6.6 Omezení vlastního exportu....56 4.6.7 Stírání národní identity......57 4.6.8 Ztráta vlastní zahraniční politiky...57 4.7 Souhrn hlavních výhod a nevýhod vstupu ČR do EU....58 4.8 Přehled příležitostí a hrozeb, které jsou spojeny se vstupem ČR do EU z pohledu průměrného českého podniku..... 60 4.9 Výzkum agentury CVVM.....61 5 Závěr......64 6 Použitá literatura...65 Seznam grafů a tabulek........ 67 7 Přílohy....68 Seznam příloh....... 68

Úvod Po roce 1989 se jedním z hlavních cílů Československa stala integrace do západoevropských struktur. Představitelé Evropské unie (EU) zpočátku vystupovali v jednáních s postkomunistickými státy velmi opatrně a zdráhali se stanovit závazný termín pro jejich možné přistoupení. Myšlenka sjednocené Evropy však nekončila u dvanácti nebo patnácti zemí a bylo jen otázkou času, kdy se EU rozšíří směrem na východ. K prvnímu východnímu rozšíření došlo v roce 2004 a Česká republika byla jedním z deseti nových členů. V současné době má Evropská unie 27 členských zemí a ani to ještě není konečný počet. Ve své diplomové práci jsem se rozhodl zpracovat problematiku výhod a nevýhod, které pro Českou republiku plynou ze vstupu do Evropské unie. Toto téma osobně považuji za poměrně zajímavé a více než aktuální. Pokud si vzpomeneme na období před vstupem do Evropské unie, kdy veškeré úvahy na téma potencionální nevýhody plynoucí ze členství v Evropské unii byly považovány téměř za xenofobní a opozdilé, osobně se domnívám, že pohled na takovéto názory se zcela jistě výrazně změnil. Vstup do Evropské unie nepřinesl České republice pouze deklarované výhody, které ze členství vyplývají, ale přinesl s sebou i řadu nevýhod, které před vstupem do Evropské unie nebyly příliš prezentovány a žily ve stínu deklarovaných výhod. Hlavním cílem této diplomové práce je tedy podat ucelenou komparaci výhod a nevýhod plynoucích ze vstupu České republiky do Evropské unie. V úvodní kapitole této diplomové práce považuji za nutné seznámit se stručným přehledem vývoje evropské integrace, hlavně z ekonomického pohledu, a krátkou historií vytváření vzájemných vztahů mezi ČR a EU. V souvislosti s řešenou problematikou, výhod a nevýhod vstupu ČR do EU, považuji za důležité zaměřit se poněkud podrobněji na dva dílčí cíle, které považuji v současné době za klíčové vzhledem k dalšímu vývoji ČR jako celku ve sjednocené Evropě. Můj první dílčí cíl, kterému bych chtěl ve své práci věnovat trochu více prostoru se týká především možností ČR čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU. Myslím si, že finanční pomoc z těchto zdrojů je velice významná výhoda pro ČR z hlediska ekonomického, sociálního a všeobecného rozvoje celé ČR a tudíž i celé naší společnosti. V této části své práce bych chtěl především podat ucelený přehled cílů politiky EU v programových obdobích let 2000 2006 a dále 2007 2013. Stručně popsat způsoby

finanční pomoci z fondů EU, a hlavně objem finančních prostředků, které byly určeny pro ČR v období 2004 2006, a které jsou vyčleněny pro ČR v novém programovém období 2007 2013. V závěru této části práce bych provedl krátké zhodnocení a porovnání obou již zmiňovaných období. Dalším neméně významným faktem, který nás po vstupu do EU čeká, je v budoucnu vstup ČR do eurozóny a faktické zavedení eura v ČR. Tato oblast je také mým druhým dílčím cílem, kterému bych chtěl ve své diplomové práci věnovat více místa. V řešení této otázky ale nejsem stoprocentně přesvědčen o výhodách, či nevýhodách zavedení eura v ČR a důkazem mé nerozhodnosti v těchto otázkách mě stále více utvrzují stanoviska a názory předních domácích i světových ekonomů, kteří jsou v problematice zavedení eura v ČR velice nejednotní. Nicméně bych se v této kapitole omezil pouze na seznámení s maastrichtskými kritérii pro možnost přijetí eura a dále na výčet výhod a případných nevýhod, které by ze zavedení eura přineslo pro ČR. V závěru bych potom zhodnotil ideální dobu pro zavedení eura v ČR a s tím spojený vstup ČR do eurozóny. Při zpracování této diplomové práce bych rád použil metody analýzy a komparace pro vyhodnocení jednotlivých výhod a nevýhod, se kterými se po vstupu České republiky do Evropské unie setkáváme. Současně si jsem vědom toho, že zpracování této problematiky pouze z jednoho úhlu pohledu by působilo dosti subjektivně a z tohoto důvodu jsem se rozhodl pojmout tuto problematiku nejen tím pohledem, jak ji vidím já, nýbrž bych chtěl rovněž zhodnotit jednotlivé často uváděné výhody a nevýhody prezentované masovými médii či vládními institucemi a k těmto často uváděným výhodám a nevýhodám zaujmout své stanovisko, zda se opravdu i z mého pohledu jedná o pozitiva či negativa v takovém smyslu, jak jsou v médiích nebo institucemi prezentovány. Smyslem této diplomové práce není podat vyčerpávající výklad, který by pojal všechny možné výhody a nevýhody, jelikož, jak se osobně domnívám, není to ani možné, neboť se stále setkáváme s novými výhodami nebo nevýhodami, které nám členství v Evropské unii přináší. Nicméně budu se snažit podat co nejkomplexnější výklad, ve kterém budou zachyceny ty nejpodstatnější a nejzásadnější výhody a nevýhody, kterým Česká republika musí po vstupu do Evropské unie čelit.

1 Přehled o současném stavu řešené problematiky V současné době je Česká republika součástí EU již čtvrtým rokem. Zda byl vstup do EU pro ČR výhodou nebo nevýhodou, o tom je zbytečné polemizovat. V roce 2004, a v tehdejší vyvíjející se Evropě, ČR neměla ani jinou možnost. Dnes spíše vystupují na povrch otázky týkající se toho, aby čeští politici a čeští europoslanci ( viz. příloha č. 1 ) dokázali pro ČR vytvořit takové podmínky existence ve společenství evropských států, které by pro ČR zajišťovali spíše více výhod než nevýhod, které pro nás v současné době plynou ze členství v EU. 1 1.1 Vývoj evropské integrace Myšlenka na sjednocení Evropy je velmi stará, v náznacích se objevuje již v úvahách např. W. Penna nebo J.J.Rousseaua. Za nejvýznamnější projev integračních snah před 2. světovou válkou lze považovat silné panevropské hnutí. V jeho čele stál hrabě Coudenhove- Calergi, který ve svém díle Panevropa nastínil svou představu o integraci všech evropských států na federálním základě tedy vytvoření Spojených států evropských po vzoru USA 2. Reálnějších podob nabývají myšlenky o politickém a ekonomickém sjednocení Evropy až po skončení 2. světové války ( viz. příloha č. 2 a příloha č. 3 ). Úzká spolupráce a snahy o sjednocení Evropy se stávají v té době takřka nutností, a to z několika důvodů: je třeba posílit evropský mír a vyhnout se případným dalším konfliktům mezi evropskými národy, je nutné podpořit ekonomickou obnovu Evropy, zajistit hospodářskou prosperitu a růst životní úrovně, je potřeba omezit ochranářskou obchodní politiku zajistit rovný přístup k surovinám a trhům. Na zabezpečení spolupráce mezi evropskými zeměmi přišla Francie s návrhem v roce 1950 v tzv. Schumanově deklaraci. Touto deklarací francouzská vláda navrhla, aby veškerá francouzsko-německá výroba uhlí a oceli byla spravována společným vyšším orgánem 1 BARTÁK K., Průvodce Evropskou unií, Ministerstvo zahraničí ČR, 1. vyd., Praha 1999, ISBN 80-85865-74-6, 80 s. 2 MLÁDENKOVÁ I., Měnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2005, ISBN 80-210-3641-9, 91 s.

v rámci organizace, otevřené i pro další evropské země. Tento projekt získal podporu zemí Beneluxu, zemí Německa a Itálie a také USA. Schumanova deklarace tak vedla ke zřízení prvního ze tří Společenství, a sice Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Členy ESUO byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo. Podstatou bylo vytvořit společný trh surovin a výrobků uhelného a ocelářského průmyslu, přispívat k ekonomickému rozvoji, růstu zaměstnanosti a životní úrovně členských států. Následně především země Beneluxu prosazovaly návrhy na další rozvoj integrace zaměřený do hospodářské oblasti a na rozšíření spolupráce z původní oblasti uhlí a oceli na celé hospodářství. V důsledku toho byly v roce 1957 podepsány tzv. Římské smlouvy, které vstoupily v platnost v roce 1958 a umožnily vznik dalších dvou Společenství, a sice Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství atomové energie (ESAE nebo EUROATOM). Členy se staly stejné státy jako v případě ESUO. 3 Základním úkolem EHS bylo podporovat vytvoření společného trhu založeného na tzv. čtyřech svobodách volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Tento záměr byl na tehdejší dobu velmi ambiciózní. Z dosavadních oddělených národních trhů měl vzniknout rozsáhlý hospodářský prostor bez hranic. EUROATOM vznikl jako platforma pro jadernou energetiku, podporu atomového výzkumu, zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení a především nadnárodní kontrolu zacházení se štěpným materiálem v souvislosti s podporou mírového využívání atomové energie. 4 Vzhledem ke shodné členské základně všech tří výše uvedených společenství, jakož i v podstatě obdobnému základnímu účelu společný trh a vzájemná spolupráce na nadnárodní úrovni začala být pro tato tři formálně samostatná společenství, vnímána jako určitý vzájemně se doplňující celek, pro který se vžil výraz Evropská společenství. Ta prošla od 50. let minulého století do současnosti významnými změnami. Ekonomická integrace se pozvolna prohlubovala a vyžadovala si tak užší spolupráci v dalších oblastech, dokonce i na politickém poli. 3 ČERNOCH P., Cesta do EU, východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990 2004, 1 vyd., LINDE nakladatelství s.r.o., 2003, 48-51 s. 4 MACH P., Úskalí evropské integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2. vyd., 2003, ISBN 80-86547-16-7, 66-67 s.

Dne 1. května 2004 se tedy Česká republika stala novým členským státem Evropské unie. Završila tak dlouholeté období utužování vztahů s Evropskými společenstvími, které začalo sektorovým obchodním ujednáním a postupně se rozšiřovalo směrem k užší obchodní a politické spolupráci. Rozvíjení těsnějších styků s EU ve všech oblastech se stalo charakteristické především pro samostatnou Českou republiku, která učinila vstup do EU jednou ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit a svůj cíl v roce 2004 plně realizovala. 5 1.2 Cíle a znaky EU Základními cíli EU je podpora harmonického, vyváženého a trvale udržitelného rozvoje hospodářského života, vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, rovného zacházení s muži a ženami, trvale udržitelného neinflačního růstu, vysokého stupně konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti, vysoké úrovně ochrany a zlepšování životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy. EU stojí na třech pilířích: Evropské společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Justice a vnitro 6 1. Evropské společenství podstatou tohoto pilíře je úkol, spočívající v tvorbě vnitřního trhu, hospodářské a měnové unie, zvyšování životní úrovně a ochrany životního prostředí, zvyšování úrovně zaměstnanosti a zajištění trvalého hospodářského růstu. Tento pilíř pracuje na nadnárodním principu. 7 Další dva pilíře zůstávají oblastmi spolupráce na mezivládní úrovni. 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika úkolem je zabezpečit základní zájmy a nezávislost EU, posílit bezpečnost EU a jednotlivých členských států, zachovat mír, upevnit demokracii a právní stát a respektovat lidská práva a základní svobody. 5 MAŇÁK M.: 100otázek a odpovědí o Evropské unii, MZV ČR, 1. vyd., 2000, ISBN 80-85864-77-0, 24 s. 6 BRŮŽEK A., Evropská měnová integrace, 2.vyd., Praha VŠE, 2001, ISBN 8024501589, 74 s. 7 HAD M. - URBAN L., Evropská společenství: První pilíř Evropské unie, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2000, ISBN 80-85864-99-6, 91 s.

3. Justice a vnitro zahrnuje zejména policejní a justiční spolupráci v trestních věcech. Úkolem třetího pilíře je boj proti terorismu, rasismu, kriminalitě a obchodu s drogami a se zbraněmi. 1.3 Ekonomický rozměr integrace Téměř čtyřicetileté úsilí o efektivní podobu jednotného vnitřního trhu je patrně největším a nejviditelnějším výsledkem dosavadního průběhu integrace a současně největším současným lákadlem, oříškem i důvodem vstupu pro země mimo EU. Pro mnohé z nich se dokonale fungující Jednotný vnitřní trh dokonce stal konečným ze současné pozice viditelným cílem jejich integračního úsilí. V dlouhodobějším horizontu pak zřejmě ještě větším lákadlem může být dosud velmi křehké a neověřené prostředí Hospodářské a měnové unie a společné měny euro. 8 ( viz. příloha č. 4 a příloha č. 5 ) Měnová unie stojí na pomyslném vrcholku ekonomické integrace a jejímu zavedení předchází zejména spuštění plně funkčního vnitřního trhu. Obecně jsou rozeznávány tyto stupně ekonomické integrace 9 : Zóna volného obchodu - členské státy úplně odstraní překážky vzájemného obchodu mezi sebou, jedná se tedy o volný pohyb zboží a služeb uvnitř této oblasti. Účastníci tohoto uskupení si zachovávají svoji vlastní obchodní politiku vůči nečlenským zemím, neexistuje tedy společný celní sazebník vůči nečlenům. Celní unie jedná se v podstatě o oblast volného obchodu, která je rozšířena o společnou obchodní politiku vůči nečlenským státům. Tato společná obchodní politika je realizovaná především prostřednictvím společného celního sazebníku vůči nečlenským zemím. Společný trh je opět o něco výš na stupnici ekonomické integrace. Jde o celní unii, která je doplněna o volný pohyb výrobních faktorů (práce, kapitál) v rámci tohoto trhu. Společný trh je tedy charakterizován volným pohybem nejen zboží a služeb, ale i kapitálu a pracovních sil. V rámci společného trhu však pohyb výrobních faktorů není ještě zcela liberalizován a mezi 8 ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie přínosy a náklady konvergence, 1. vyd., Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 109 s. 9 MLÁDENKOVÁ I., Měnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2005, ISBN 80-210-3641-9, 14 s.

členskými státy vytvářejícími tento trh nadále zůstávají především fyzické (celní a imigrační kontroly na hranicích) a technické bariéry (normy a technické předpisy, standardy). Vnitřní trh fyzické, technické a takové daňové bariéry, které doposud bránily volnému pohybu zboží, služeb a kapitálu a osob v rámci společného trhu, jsou úplně odstraněny a dochází k plné liberalizaci volného obchodu tzv. čtyř svobod (zboží, služeb, osob a kapitálu). Hospodářská a měnová unie navazuje na dobudovaný vnitřní trh zavedením společné měny. Stávající členské měny jsou tedy nahrazeny jednou společnou měnou. Dříve pouze koordinovaná hospodářská politika je stále více nahrazována společnou hospodářskou politikou zúčastněných zemí. Jednotnou měnovou a devizovou politiku na tomto stupni provádí Evropská centrální banka. Politická unie existující hospodářská a měnová unie je doplněna politickými institucemi, které přebírají plnou odpovědnost za fungování celé unie. 10 Tabulka č. 1 vývoj ekonomické integrace v rámci EU EHS Celní unie Budování společného trhu Jednotný evropský akt Vnitřní trh Měnová unie 1957 1968 70.-80. léta 1986 1993 1999 Zdroj: MLÁDENKOVÁ I., Měnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2005, ISBN 80-210-3641-9, 31 s. 10 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547- 63-9, 53 s.

1.4 Jednotný vnitřní trh Jednotný vnitřní trh představuje v zásadě jediný téměř dokončený a završený projekt evropské integrace v ekonomické oblasti, výsledek téměř čtyřicetiletého systematického úsilí. Vytvoření Jednotného vnitřního trhu počínaje prvním dnem roku 1993 je tak výsledkem usilovné snahy o naplnění principu čtyř ekonomických svobod, tedy volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu, prostřednictvím odstraňování nadbytečných legislativních, technických a fiskálních překážek. 11 Z odlišných podmínek jednotlivých členských států EU, z jejich rozdílné ekonomické úrovně, sociálního, daňového a stavebního práva, rozdílných spotřebitelských preferencí, různé úrovně mezd či rozdílné úrovně vzdělání mohou vyplývat překážky pro absolutní naplnění těchto čtyř svobod. Vnitřní trh patří k prvnímu pilíři EU a je základem a motorem Evropské integrace. Propojením národních trhů vzniká rozsáhlejší trh, který přináší výhody všem zúčastněným zemím větší odbytiště, podniky mohou dosahovat optimálního rozsahu výroby, protože nevyrábějí pouze pro omezený domácí trh. Navíc v roce 2001 většina členských zemí zavedla do oběhu společnou evropskou měnu euro. Zavedením jednotného trhu je postupným procesem, který dosud neskončil. 12 1.5 Čtyři svobody Hranice vždy znamená omezení. Je jedno, jestli jde o hranice fyzické (závory či ploty) nebo o hranici byrokratickou v podobě cel, vstupních víz či pracovního povolení. Evropa bez hranic, to je volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Evropa jednotného trhu, kde všichni mají stejná práva a svobody bez ohledu na to, která země je jejich domovem. Rušit hranice a zachovat přitom národní svébytnost ale není snadné. Stejně jako není snadné zrušit hranice a bariéry ze dne na den. Zvlášť za situace, kdy se civilizace stále rozvíjí a podmínky světa bez hranic se neustále mění. 11 ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie přínosy a náklady konvergence, 1. vyd., Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 43 s. 12 URBAN L., Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, 1. vyd. Praha, Linde Praha, a. s., 2002, ISBN 80-7201-330-0, 171 172 s.

Členské státy se dohodly nejen na odstranění kontroly zboží na vnitřních hranicích, ale i na zavedení čtyř základních svobod, na kterých je EU postavena. Jde o volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. 1.6 Volný pohyb zboží je nejdůležitější svoboda jednotného vnitřního trhu. Společenství je založeno na celní unii, která pokrývá veškerý obchod zboží a zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím. Odbouráním všech překážek pro volný pohyb zboží se snižují ceny dováženého zboží cílových států a výrazně tak dochází k podpoře konkurence v rámci EU. Volný pohyb zboží znamená zrušení celních bariér, jednotné technické, bezpečnostní a hygienické předpisy, které umožňují bezproblémový pohyb zboží po Unii. U dovozů z nečlenských států uplatňuje Unie společný celní tarif. Právě volný pohyb zboží je jednou ze základních svobod Evropské unie. Umožňuje občanům, tak i podnikům volný nákup a prodej zboží v kterémkoliv z členských států, mezi nimiž neexistují dovozní cla, ani kvóty. Zrušení celních bariér bylo také prvním krokem tehdy ještě Evropského hospodářského společenství. Volný pohyb zboží je možný díky sjednocení nebo vzájemnému uznávání technických, hygienických a bezpečnostních požadavků na výrobky. Většinou platí zásada, že výrobek, který je vyroben v souladu s předpisy jedné země, pak může být volně a bez dalších omezení prodáván i v dalších státech Unie. 13 I pro pohyb zboží, ale stále platí některé výjimky, jsou však vždy jasně vymezené. Například alkohol či tabákové výrobky lze bezcelně vozit přes hranice členských zemí jen v určitém, přesně stanoveném množství. To občané smějí překročit jen v případě, kdy prokáží, že je mají pro svou osobní spotřebu, nikoliv pro další prodej. Volný pohyb zboží je základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu EU. Značného uvolnění pohybu zboží bylo dosaženo již odstraněním tzv. tarifních překážek (tj. cla a omezení s jim rovnocenným účinkem), které zabraňovaly dalšímu rozvoji kooperace a specializace mezi podniky v různých členských státech. Samotné odstranění těchto tarifních 13 ADÁMKOVÁ V. - CIHELKOVÁ E., Vnitřní trh Evropské unie, 1. vyd., Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, ISBN 80-245-0056-6, 29-32 s.

překážek již přineslo, pro každodenní dodávky komponentů přes hranice, znatelný nárůst vzájemné obchodní výměny. Záhy se však ukázalo, že zrušení tarifních překážek nestačí pro uvolnění pohybu zboží v širším měřítku, protože běžné výrobky narážely i nadále na různé (většinou technické) požadavky stanovené v národních předpisech jednotlivých členských států, které se od sebe samozřejmě lišily. Podrobné informace k těmto tzv. netarifním překážkám obchodu a principům volného pohybu zboží jsou pro Vás k dispozici v části "zboží na vnitřním trhu". 1.7 Volný pohyb osob a pracovních sil je druhou svobodou vnitřního trhu EU. Jeho podstatou je rovný přístup ke všem občanům EU bez omezení z důvodu jejich státní příslušnosti. Umožňuje pracovníkům hledat lepší životní podmínky v rámci zemí EU než jsou v jejich zemi nebo regionu. Tím jim tedy poskytuje šanci vylepšit si jejich životní standard. Volný pohyb osob občanům zajišťuje, aby se mohli sami rozhodnout, kde chtějí pracovat, studovat či žít za stejných podmínek jako občané vybrané země. K této svobodě výrazně přispěl vstup ČR do Schengenského prostoru. Volný pohyb osob a pracovních sil je prezentován jako nesporná výhoda po vstupu České republiky do Evropské unie. V Evropské unii byly zrušeny vnitřní hranice mezi členskými státy a občané těchto členských států Evropské unie mají tedy možnost pohybovat se bez jakýchkoli překážek z jednoho členského státu do jiného členského státu Evropské unie. Tím je jim umožněno to, že se mohou libovolně usazovat nebo stěhovat za prací do jiného členského státu a to za předpokladu, že nepřijdou o své sociální zabezpečení a jiné výhody. Vstup České republiky do Evropské unie ke dni 1.5.2004 přinesl okamžitou aplikaci pravidel volného pohybu osob, s výjimkou aplikace úprav volného pohybu pracovníků, tj. čl. 39 42 Smlouvy o ES a tedy i ustanovení nař. Rady (EHS) 1612/68 v případech, že stávající členský stát se rozhodne pro aplikaci přechodných období pro volný pohyb pracovníků. Přechodná období byla z důvodu ochrany domácího trhu práce zavedena některými státy EU vůči všem přistupujícím státům; výjimkou jsou v tomto směru pouze Kypr a Malta. Pracovní trhy nových členských států (Polsko, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Kypr) byly českým občanům zpřístupněny (s výjimkou Malty, která uplatňuje systém automaticky vydávaných pracovních povolení). 14 14 TÝČ V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Linde Praha a.s., 1. vyd., 2002, ISBN 80-7201-296-7, 59-61 s.

Země Evropské unie, kterou si občané zvolí jako místo pro svůj život či kariéru, jim nesmí klást žádné překážky. Naopak musí jim zajistit např. stejné platové i kariérní podmínky jako občanům vlastním. Během svého života si lidé žijících v zemích Evropské unie mohou vyzkoušet studium či práci v několika státech. Informace o odpracovaných letech a sociálním pojištění se přesně evidují, aby zaměstnanec kvůli své migraci nepřišel o žádné výhody. 15 1.7.1 Volný pohyb osob Klady volného pohybu osob si ale neuvědomují jen ti, kdo se rozhodnou pro život, studium či práci v jiné zemi. Velký význam má i pro obyčejnou turistiku. Dne 21.12.2007 vstoupila ČR do Schengenského prostoru. Schengen Schengenský prostor (slangově kráceno i na Schengen) je území některých evropských států (zemí Schengenské dohody, slangově zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Prostor se označuje podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla 14. června 1985 podepsána Schengenská dohoda a v níž byla 19. června 1990 podepsána prováděcí úmluva. Smluvními státy jsou převážně země Evropské unie, ale i některé nečlenské země EU. Do schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí ( viz příloha č. 6 ). Občané všech zemí schengenského prostoru mohou svobodně cestovat v rámci celého schengenského prostoru a překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv místě na tzv. zelené hranici bez zdržování a formalit. Totéž platí i pro cizince mající tzv. schengenské vízum opravňující ke vstupu do jedné ze zemí Schengenu toto vízum jim tedy umožňuje cestovat i do všech ostatních zemí schengenského prostoru. Protože vstup do jedné země Schengenu umožňuje cestování celou smluvní oblastí bez dalších hraničních kontrol, musí se na vnější hranici schengenského prostoru (to znamená i na hranicích na letištích ) provést hraniční kontrola současně zástupně pro všechny země 15 KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií. 1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-85864-83-5, 88-92 s.

Schengenu. Podle Schengenských smluv mají přípustná úřední rozhodnutí, která nějaké osobě zabrání vcestovat, působnost prakticky pro celý schengenský prostor. 16 Vstup ČR do schengenského prostoru Součástí jednání České republiky, dle Hada M., Pikny B., o přistoupení k Evropské unii bylo též převzetí acquis týkající se justice a vnitřních věcí a acquis Schengenu. Stanovisko ČR k těmto otázkám bylo vyloženo v Pozičním dokumentu ke kapitole 24: Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí, Schengen, který byl Evropské komisi předán 30. listopadu 1999. V Pozičním dokumentu se konstatuje, že ČR je připravena převzít a implementovat schengenské acquis ke dni předpokládaném vstupu ČR do EU, tj. k 1. lednu 2003. Výjimku představovalo pouze zavedení a aplikace schengenského systému na některých letištích, pro které žádala Česká republika přechodné období do roku 2005. Poziční dokument hodnotil stav zabezpečení přípravy na vstup do EU z hlediska právní kompatibility a opatření přijímaných k zabezpečení standardů Evropské unie. Též uváděl konkrétní opatření podniknutá v ČR s cílem zesílit boj proti terorismu a organizovanému zločinu, potírat drogovou kriminalitu, jakož i kroky směřující k posílení policejní a celní spolupráce, a soudní spolupráce v trestních a občanskoprávních věcech. 17 Zvláštní pozornost věnoval Poziční dokument otázce ochrany osobních údajů v souvislosti se zavedením SIS a jejich slučitelnost se standardy Rady Evropy v této oblasti. Další významným dokumentem, jehož cílem je zhodnocení aktuálního stavu a připravenosti a stanovení úkolů souvisejících s převzetím schengenského acquis, je Zpráva o připravenosti ČR k převzetí schengenského acquis. Je předkládána vládě ČR každoročně od roku 2001 a kromě obecného zhodnocení obsahuje rovněž konkrétní harmonogram úkolů pro zajištění připravenosti na vstup do Schengenu 18. V souvislosti, jak uvádí Ministerstvo vnitra ČR, se vstupem ČR do EU Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci zanikla, bylo proto třeba nově upravit organizaci přebírání schengenského acquis ČR. Vláda ČR svým usnesením ze dne 21. ledna 2004 č. 77 ke Zprávě o připravenosti ČR k převzetí schengenského acquis uložila ministru vnitra zřídit 16 ČERNOCH P., Cesta do EU, východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990 2004, 1 vyd., LINDE nakladatelství s.r.o., 2003, 67-68 s. 17 Koordinační a revizní centrum Úřadu vlády ČR, Masopust Z.: Schengenské dohody, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2001, ISBN 80-86345-17-3 18 HAD M. - PIKNA B., Druhý a třetí pilíř Evropské unie, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2001, ISBN 80-86345-06-8, 52-56 s.

mezirezortní pracovní skupinu, která bude pověřena organizací a prováděním hodnotících kontrolních misí v ČR v souvislosti s dokončením příprav na zapojení ČR do schengenské spolupráce. Jejím základním úkolem bude provádět hodnocení v závěrečných fázích přípravy ČR na zahájení evaluačního procesu a vytvořit pro tento účel nezbytné organizační předpoklady. 19 Pracovní skupina Hodnocení Schengenu - Česká republika byla zřízena pokynem ministra vnitra č. 7 ze dne 11. března 2005 a od té doby vyvíjí aktivity a pravidelně se schází. Za účelem co nejúčinnější přípravy na hodnocení plánované pro rok 2006 byly v jejím rámci ustaveny expertní skupiny pro vzdušné hranice, policejní spolupráci, víza a ochranu osobních údajů, které usměrňovaly přípravu ČR na návštěvy zahraničních expertů a i po jejich skončení koordinují pokračující přípravu ČR. Přípravy na rozšíření schengenského systému o nové členské země Evropské unie probíhají podle plánu a hraniční kontroly se starými členskými státy by měly padnout na konci roku. Dle vyjádření českého ministra Ivana Langera, 20 vstoupí Česká republika do schengenského prostoru podle plánu na konci letošního roku. Původně se ČR a další země, které vstoupily do EU v roce 2004, měly napojit na novou policejní databázi, Schengenský informační systém, tzv. SIS II. Vzhledem ke zpoždění ve vývoji SIS II však byl nakonec přijat návrh Portugalska rozšířit přechodně stávající SIS I o nováčky. 1.7.2 Volný pohyb pracovních sil Základem volného pohybu osob je volný pohyb pracovníků. Postupně byla podobná práva, jaká mají pracovníci, přiznáni i podnikatelům, důchodcům, studentům, rodinným příslušníkům, turistům. Pro volný pohyb ekonomicky aktivních osob (jako jsou např. studenti, důchodci) však existuje základní podmínka; pokud se tyto osoby přesunou do některého členského systému, nesmí se stát přítěží systému sociálního zabezpečení této země. Zavedením evropského občanství v roce 1993 tento proces završilo, neboť výslovně přiznává každému občanu Evropské unie právo volně se pohybovat a usazovat na území kteréhokoli členského státu. 21 19 Ministerstvo zahraničních věcí ČR - www.mzv.cz, Ministerstvo vnitra ČR www.mv.cz 20 www.inhned.cz - 32, ze dne 15. února 2007 21 BRŮŽEK A., Evropská měnová integrace, 2. vyd., Praha VŠE, 2001, ISBN 8024501589, 52 s.

Volný pohyb pracovníků zahrnuje významný balík práv: a) právo ucházet se bez diskriminace o nabízená místa v jiném členském státě b) právo toto zaměstnání v členském státě vykonávat c) právo za tímto účelem tam pobývat a zůstat i po ukončení pracovní kariéry každý český občan má od vstupu ČR do EU všechna tato práva kromě dočasných omezení spojených s tzv. přechodným obdobím. Přechodné období potrvá po dobu maximálně sedmi let po vstupu ČR do EU. Přechodná období uplatněné v Přístupové smlouvě se týká pouze přístupu na trh práce. 22 Přechodná období pro volný pohyb pracovních sil Při vyjednávání o přistoupení k EU Česká republika nakonec souhlasila, po dlouhých a složitých jednáních, s tím, aby původní členské státy zavedly tzv. přechodné období. Toto potrvá po dobu maximálně sedmi let po vstupu ČR do EU. Přechodné období se dělí na 3 samostatné etapy ( viz příloha č. 7 ).V Aktu o podmínkách přistoupení. Po uplynutí sedmi let po vstupu ( k 1. květnu 2011 ) budou čeští pracovníci moci pracovat ve všech členských státech bez jakéhokoliv omezení. Nicméně i v případech, kdy se členský stát rozhodne přechodné omezení využít, budou mít občané ČR při obsazování volného pracovního místa přednost před občany tzv. třetích nečlenských zemí (princip komunitární přednosti). 23 Etapy přechodného období pro volný pohyb pracovních sil Pokud se některý členský stát původní evropské patnáctky rozhodl zavést nějaké omezení vůči České republice, bude to v praxi znamenat, že: 1.) Po dobu 2 let nebudou mít čeští pracovníci automaticky přístup na trhy práce původních členských států a bude i nadále zachován systém povolení k zaměstnání (národní opatření). 2.) Dvouleté omezení mohou tyto členské státy za splnění určitých podmínek prodloužit o další tři roky (do 30. dubna 2009). Aby mohly omezení prodloužit, budou muset před 30. dubnem 2006 oznámit Evropské komisi, zda hodlají i nadále používat národní 22 TÝČ V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Linde Praha a.s., 1. vyd., 2002, ISBN 80-7201-296-7, 26 s. 23 MACH P., Úskalí evropské integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2. vyd., 2003, ISBN 80-86547-16-7, 70 s.

opatření vůči českým pracovníkům, nebo zda budou napříště uplatňovat bez dalších národních podmínek pouze acquis communautaire, a zavedou tak volný pohyb pracovníků s Českou republikou. Acquis communautaire zahrnuje všechny smlouvy, nařízení, směrnice, soudní rozhodnutí a jiné předpisy přijaté celou EU. Členské státy se jim musí řídit, pokud si nevyjednají výjimku. 3.) Národní opatření může původní členský stát ponechat v platnost nejdéle do 30. dubna 2009 (pět let po vstupu). Pokud i po tomto datu budou vážné problémy na jeho trhu práce přetrvávat a oznámí-li příslušný členský stát, že i nadále hodlá používat národní opatření, pak je výjimečně možné přechodné období prodloužit maximálně o dva roky. 24 Rozsah přechodného období pro volný pohyb pracovních sil Na základě přechodného období nelze zabraňovat migraci občanů ostatních členských zemí. Omezení během tohoto období se týká pouze práva přístupu na trh práce a netýká se jiných složek volného pohybu osob nebo pracovníků v rámci EU jako je: přístup migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků ke všem sociálním a daňovým výhodám, k bydlení či do odborů, možnost využít při hledání zaměstnání v jiném členském státě pomoci sítě EURES, koordinace systémů sociálního zabezpečení, vzájemné uznávání odborné kvalifikace, volební právo do Evropského parlamentu a místních voleb, právo volného pohybu ostatních skupin osob (studentů, podnikatelů, turistů či důchodců) a práva spojená s evropským občanstvím. Omezení způsobená přechodným obdobím pro volný pohyb pracovníků se nevztahují na poskytování služeb, které není od okamžiku vstupu ČR do EU nijak omezováno, s výjimkou několika vyjmenovaných služeb ve vztahu pouze k Rakousku a Německu. 24 KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií. 1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-85864-83-5, 66 s.

Postoj vlády ČR k zavádění přechodných období vůči ostatním státům EU Vláda svým usnesením č. 13 ze 7. ledna 2004 rozhodla, že se Česká republika předem nezříká možnosti zavést přechodné období vůči původním i novým členským státům, ale pouze na základě vyhodnocení aktuální situace na trhu práce. V praxi to znamená, že vláda nebude navrhovat automaticky reciproční zavedení přechodného období, ale bude se vždy řídit situací na trhu práce. Ke dni zpracování této informace vláda ČR nerozhodla o zavedení žádného opatření. Obecně je vláda ČR zastáncem zrušení přechodných období ve všech členských státech EU. Ve svých postojích argumentuje ekonomickými výhodami volného pohybu pracovníků (růst HDP, vznik nových pracovních míst), které otevření trhů přineslo ve Velké Británii, Irsku a Švédsku (členské státy původní EU-15, které od počátku přechodná období neuplatňují). Jeden z důležitých argumentů pro zrušení přechodných období je i oprávněná obava, že restrikce mohou podporovat rozvoj černého trhu práce. 25 Dodržování přechodného období sledují orgány, které mají patřičné pravomoci ke kontrole dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti MPSV a úřady práce. 1.8 Volný pohyb služeb tato svoboda souvisí s volným pohybem osob. Jedná se o volný pohyb služeb založením pobočky nebo dceřinné společnosti na území jiného členského státu EU a bezprostředním vstupem na jeho trh, nebo například u pojišťovacích nebo bankovních institucí, poskytování služeb přes hranici, z jejich domovského sídla. Firmy a živnostníci se nemusí ve svých plánech a záměrech omezovat jen na území svého státu. Bez ohledu na to, kde má jejich firma domovské sídlo, mohou své služby nabízet a poskytovat i zájemcům z ostatních států Unie. Státy, kde své služby provozují, jim přitom nesmějí klást žádné překážky a znevýhodňovat je před domácí konkurencí. Svoboda podnikání v Evropské unii stojí především na heslu: podnikám-li v souladu s právem své domácí země, splňuji automaticky i podmínky v ostatních zemích Evropské unie. U některých povolání je ale nutné doložit vzdělání, potvrzení o praxi či na místě složit dodatečnou zkoušku. Podnikatelé se zároveň mohou svobodně rozhodnout, zda zaměstnají občany ze své země nebo dají práci lidem z hostitelského státu. Zvýšenou pozornost musí ale podnikatel 25 ADÁMKOVÁ V. - CIHELKOVÁ E., Vnitřní trh Evropské unie, 1. vyd., Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, ISBN 80-245-0056-6, 38 s.

věnovat placení daní. Jednotlivé země Unie mají totiž rozdílné daňové systémy a podmínky pro placení daní se mohou lišit. S možností poskytovat služby v zahraničí samozřejmě velmi úzce souvisí i právo založit si v cizině stálou provozovnu. V některých oborech, např. v pojišťovnictví, je to dokonce povinné. Podnikatelé se však nemusí obávat, že by nedostali povolení k pobytu mohou je bez obtíží dostat až na dobu pěti let, s možností automatického prodlužování. Právo usadit se ve stejné zemi jako podnikatel má i jeho rodina. Volným pohybem služeb se v evropském kontextu rozumí poskytování služeb přes hranice, tzv. bez toho, že podnikatel byl, ve státě, kde službu poskytuje, usazený. Služby ve stále větší míře provázejí zboží jako významná dynamická složka a ve spojení se zbožím se služby podřizují pravidlům platným pro zboží. Stejně tak se podřizují volnému pohybu kapitálu a osob. Je proto volný pohyb služeb v rámci jednotného vnitřního trhu EU stejně důležitý, jako volný pohyb zboží. Pro svůj význam při propojování ekonomik jednotlivých členských států se služby překračující hranice členských států těší oproti usazení výhodám spočívajícím v tom, že poskytovatel služby by neměl být podroben předpisům platným pro místní podnikání (i když je v jeho zájmu, aby k nim také přihlížel). Z toho důvodu je přes hraniční poskytování služeb časově omezeno, poskytovatel služby může sice mít v jiném členském státě kancelář, dílnu apod., ale jen pro toto dočasné použití. Předpokládá se, že službu bude v jiném členském státě poskytovat jen příležitostně a bez trvalého zaměření na některou zemi, s tím, že profesní základnu, ze které bude vystupovat vůči zákazníkům, bude mít v členském státě, kde je usazen. V podnikatelské usazení se může přeměnit i dočasně poskytovaná služba, jestliže poskytovatel služby zůstává sice primárně usazen v jiném členském státě, ale na určitý stát se zaměří a vytvoří si zde nejen dočasně používanou kancelář či dílnu, ale profesní základnu, ze které se bude prezentovat místní klientele. V takovém případě může hostitelský stát od něj požadovat, aby se usadil a splnil podmínky platné pro místní podnikatele. 26 1.9 Volný pohyb kapitálu bez této svobody by předcházející tři neměly smysl. Pro volný pohyb zboží je volný pohyb kapitálu nutný uvolnění běžných plateb mezi subjekty z různých zemí. Pro volný pohyb osob je důležitý pro zabezpečení možnosti migrujících pracovníků odesílat část svého výdělku zpět do své mateřské země. Pro volný pohyb služeb je rovněž 26 KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií. 1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-85864-83-5, 88-89 s.

nezbytný pro otevření finančních trhů mezi jednotlivými státy. Volný pohyb kapitálu a otevření finančních trhů umožňuje alokaci úspor, kapitálu a investic mezi zeměmi. Lze říci, že jádrem konvergence (sbližování) zemí se stalo především přetváření dřívějšího společného trhu ve skutečně jednotný trh, který by byl obdobou jednotného vnitřního trhu v rámci jediného národního státu a v němž by byl zajištěn zcela volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Takový, jemuž by nebránily žádné ze standardně chápaných překážek drobících tento jednotný trh. Dosažení skutečně jednotného trhu je však podmíněno tím, že v rámci dodržení rovnosti podmínek v jeho rámci budou všichni jeho účastníci, tj. členské země, vzájemně přizpůsobovat svá pravidla, normy, právní a správní předpisy atd. V další fázi přejdou k postupné harmonizaci nejprve daňových, poté celých fiskálních systémů a osvojí si všechna další potřebná opatření pro zajištění potřebné ekonomické volnosti firmám, společnostem, domácnostem i jednotlivcům a jejich efektivní spolupráce a součinnosti. Jakousi konvergenční nadstavbu vyžadující postup v integraci politické, představující však v ucelené podobě nejen důsledek, ale současně i vhodný doplněk a napomahatel jednotného trhu je integrace v záležitostech měnových, ústící v dokonale fungující měnovou unii 27 Je zřejmé, že společný trh a jednotný vnitřní trh jsou nutnou podmínkou hlubší hospodářské integrace a patrně nejvýraznějším kladem dosavadního průběhu integrace v ekonomické sféře. Právě ty by měly být středem pozornosti aktuálního zájmu především ekonomických subjektů v České republice. Volný pohyb kapitálu je spolu s vědecko technickým a inovačním rozmachem hlavní silou ekonomického rozvoje. Tato podmínka je v ČR v zásadě plněna. Primární podmínkou, která je splněna, je plně volně směnitelná česká koruna. Dále jde o odstranění všech národních překážek pro transfer kapitálu s ostatními členskými státy EU a i s třetími zeměmi a o zavedení pravidel EU o zabezpečení přes hraničních plateb a transferů kapitálu všeho druhu. V ČR spadá problematika volného pohybu kapitálu především do působnosti Ministerstva financí. 27 ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie přínosy a náklady konvergence, 1. vyd., Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 43 s.

Významnou roli v životě každého člověka hrají peníze. Proto bylo jen logické otevřít hranice i pro pohyb financí. Volnější pohyb kapitálu významně ovlivnilo i zavedení jednotné měny EURO. Pro firmy i pro obyčejného občana znamená zavedení eura určitou volnost v oblasti investování, převádění a spoření. Já osobně považuji zavedení eura v ČR za velmi významný krok ke stabilitě ekonomiky a ve své diplomové práci bych se tedy chtěl této problematice věnovat trochu více. Zhodnocení výhod a nevýhod zavedení eura v ČR je tedy jedním z dílčích cílů v této práci. 1.9.1 Vstup ČR do eurozóny a zavedení společné měny euro v ČR Vstupem do EU přijala ČR závazek účastnit se Hospodářské a měnové unie. Obdržela dočasnou výjimku pro zavedení eura, než bude schopna plnit všechny požadované závazky. Euro (EUR) je měna Evropské měnové unie a po americkém dolaru (USD) je druhým nejdůležitějším reprezentantem ve světovém měnovém systému. 28 Se zavedením evropské měny v České republice souhlasí podle průzkumu CVVM z ledna 2007, 50 procent obyvatel. Jejich počet se v porovnání s průzkumem z dubna 2006 zvýšil na úkor těch, kteří nemají na přijetí eura jednoznačný názor. Podíl odpůrců zavedení eura zůstal na 43 procentech. 29 Pro zavedení eura v České republice je tedy důležité, aby: schodek veřejných financí v zemi nepřesáhl tři procenta hrubého domácí produktu (HDP); celkový veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP; dále aby si ČR udržela cenovou stabilitu a průměrnou inflaci, která po dobu jednoho roku nesmí přesáhnout více než 1,5% míru tří členských zemí s nejnižší inflací; dlouhodobé úrokové sazby v ČR nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací; 28 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547- 63-9, 29 s. 29 www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100374s_pm40719

poslední dva roky ČR dodržovala stanovené rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kursů (ERM). 30 1.9.2 Maastrichtská kritéria pro přijetí eura Každý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit především soubor ekonomických ukazatelů neboli takzvaná konvergenční kriteria, stanovená v Maastrichtu v roce 1992 ve Smlouvě o založení Evropského společenství. Maastrichtská kritéria zahrnují cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank Národní koordinační skupina pro zavedení eura schválila tzv. národní plán, který je základním rámcem pro praktické přípravy zavedení eura v ČR. Řeší například problematiku duálního označování cen (obchodníci budou mít povinnost uvádět ceny v korunách i eurech už pět měsíců před zavedením eura), duálního oběhu koruny a eura (korunovými bankovkami a mincemi bude možné platit ještě dva týdny po zavedení eura), ochranu spotřebitele nebo minimalizaci nákladů pro soukromý i veřejný sektor. Hlavním problémem ČR při plnění konvergenčních kritérií nutných pro vstup do eurozóny ( viz. příloha č. 8 ) je vysoký deficit veřejných financí, který podle maastrichtských kritérií nesmí přesáhnout tři procenta HDP. 31 Současná vláda se zavázala, že rozpočtovými škrty a dalšími úsporami sníží deficit veřejných financí na tři procenta HDP v roce 2008. Ostatní podmínky pro přijetí eura by podle analytiků Česká republika měla být schopna splnit. 1.10 Možnosti čerpání finanční pomoci pro ČR z fondů EU Od svého přistoupení k Evropské unii 1. května 2004 (a fakticky v řadě případů už i dříve) má Česká republika nárok na čerpání finančních prostředků ze společného rozpočtu na základě stejných principů jako ostatní členské státy. Oproti původním členským státům však 30 ČEJKA M. - MOŘKOVSKÁ L. Česká republika a Evropská unie, Masarykova univerzita Brno, 1. vyd., 2002, ISBN 80-210-3042-9, s. 38 40 31 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547- 63-9, 89 s.