Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Podobné dokumenty
Kontexty porodnosti v České republice a Praze

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Hlavní demografické změny

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

2. Počet a struktura narozených

Ukazatel p

revue pro výzkum populačního vývoje

Demografická trajektorie České republiky v rámci regionu EU

1 Počet a struktura narozených

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

4 Porodnost a plodnost

PORODNOST. Počty narozených dětí a míry porodnosti. stabilizované nízké úrovni. Tab. 4.1: Porodnost v letech

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

Potraty v roce Abortions in year 2013

Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

Vývoj úrovně potratovosti v České republice od konce osmdesátých let do současnosti Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

4. Porodnost. 4.1 Počet a pohlaví narozených dětí

Sólo rodiče v číslech

Faktory plodnosti a regionální diferenciace plodnosti v České republice po roce 1991

Sňatečnost a rozvodovost

VÝVOJ PLODNOSTI VE STÁTECH A REGIONECH EVROPSKÉ UNIE PO ROCE 1991

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Potraty v roce Abortions in year 2009

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2009

Vliv rozpadu manželských svazků na plodnost v České republice

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY (2011)

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

JAKÉ MÍSTO MÁ DATOVÁ ANALYTIKA V PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍCH, HUMANITNÍCH NEBO BIO- SOCIÁLNÍCH OBORŮ

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

2. Demografické charakteristiky

PORODNOST A PLODNOST

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2005

Potraty v roce Abortions in year 2005

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství. Anna Šťastná

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Co a jak silně ovlivňuje šance na dosažení vyššího vzdělání?

Marriages and births in the Czech Republic/cs

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

1. Vnitřní stěhování v České republice

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Specifické míry úmrtnosti podle pohlaví, věku, úrovně vzdělání a rodinného stavu v ČR

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2012

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec Šmeralova Praha - Bubeneč

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009

2.2 Demografický vývoj

Zpráva o novorozenci Report on newborn 2012

První partnerská soužití českých mužů a žen

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

3. Reprodukční plány a realita rané péče o děti

Postavení českého trhu práce v rámci EU

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Demografie V. Sňatečnost a rozvodovost

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

K některým rysům demografického vývoje v České republice v závěru 20. století 1 / Ludmila Fialová

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

8 Populační vývoj v krajích

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Čtvrtstoletí změn z hlediska hodnot a demografického chování v České republice a na Slovensku

4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK

Demografické přínosy asistované reprodukce v ČR

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Transkript:

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420

Otázky Jak se podílela na současném poklesu celkové úrovně plodnosti manželská a mimomanželská plodnost a jaký byl vliv změněné struktury rodinného stavu matek? Je současný bezprecedentní nárůst počtu a podílu dětí narozených mimo manželství pouze reflexí transformace struktury žen podle rodinného stavu, nebo změn intenzit manželské a mimomanželské plodnosti? Jak se změnily charakteristiky matek obou populací narozených (v manželství a mimo manželství)? Liší se charakteristiky dětí narozených v manželství a mimo manželství? CEFRES 18.12.2008 2

Struktura Historie a kontexty Demografické faktory trendu mimomanželsky a manželsky narozených Diferenciace manželské a mimomanželské plodnosti podle vybraných charakteristik matek a dětí Diskuse a závěr CEFRES 18.12.2008 3

Data a metody Celostátní data o všech narozených (individuální anonymizované údaje); znaky rodinný stav, věk a vzdělání matky, vitalita, pořadí a porodní hmotnost narozeného dítěte. Od roku 2007 údaj o otci. Demografické metody Metody dekompozice faktorů Binární logistická regrese CEFRES 18.12.2008 4

Současná situace Podle údajů EUROSTATu se narodila v roce 2011 více jak polovina dětí mimo manželství : Island 65 % Estonsko (60 %), Slovinsko (57 %), Bulharsko (56 %), Francie (56 %), Norsko (55 %) a Švédsko (54 %) Česká republika (živě narození) Matka 1986 2011 svobodná 6 862 5,15 38 666 35,58 vdaná 123 464 92,58 63 252 58,20 rozvedená 2 676 2,01 6 514 5,99 ovdovělá 354 0,27 241 0,22 nevdaná 9 892 7,42 45 421 41,80 % svobodných v nevdaných 69,37 85,13 Živě narození celkem 133 356 108 673 CEFRES 18.12.2008 5

Historie a kontexty Na území České republiky/českých zemí lze relativně spolehlivě zjišťovat počty dětí narozených mimo manželství od počátku 19. století (Fialová 2008, Horská 1980). Podíl dětí narozených mimo manželství zde přesáhl na počátku 19. století 10 %, přičemž maximální hodnota (16,3 %) byla zaznamenána v letech 1865-1866. Stejného podílu narozených mimo manželství bylo opět dosaženo až v letech 1995-1996. Ve Francii na počátku 19. století činil podíl dětí narozených mimo manželství pouze 5-6 %; na konci 19. století vzrostl na 9 % (Blayo 1975) CEFRES 18.12.2008 6

1900 1905 1910 1915 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Trend podílu živě narozených mimo manželství v České republice a Francii v letech 1900-2011 Procento živě narozených mimo manželství 60 50 40 Česká republika Francie 30 20 10 0 CEFRES 18.12.2008 7

Podíl dětí narozených mimo manželství po druhé světové válce: dvě etapy První etapa nízký podíl ( zlatý věk rodiny ), druhá etapa historicky bezprecedentně vysoký podíl (pluralizace rodinných forem). Ve Francii skončila první etapa počátkem sedmdesátých let, zatímco v České republice až počátkem devadesátých let. Rodinné rámce se ve druhé etapě, po předchozím období stability a homogenizace, výrazně pluralizovaly, což se odrazilo také v nárůstu ukazatelů mimomanželské plodnosti a v transformaci struktury narozených dětí podle rodinného stavu matky. CEFRES 18.12.2008 8

Demografické faktory podílu mimomanželsky narozených Intenzita manželské plodnosti Intenzita mimomanželské plodnosti Struktura žen podle rodinného stavu CEFRES 18.12.2008 9

CEFRES 18.12.2008 1 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Míry plodnosti žen (živě narození) vdané 1986 nevdané 1986 vdané 2010 nevdané 2010 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 věk Plodnost vdaných žen byla vyšší ve starších věkových kategoriích v roce 2010 oproti roku 1986 a zmirňovala pokles úhrnné plodnosti (+0,495). Nárůst intenzity mimomanželské plodnosti (+0,198) působil proti ještě eventuálně většímu poklesu ukazatele úhrnné plodnosti. Vlastní úrovně obou plodností (manželské a mimomanželské) v rámci svých kategorií mezi roky 1986 a 2010 nesnižovaly, ale naopak zpomalovaly propad úhrnné plodnosti mezi rokem 1986 a 2010 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Změna měr plodnosti podle věku a rodinného stavu mezi rokem 1986 a 2010 Snížení úhrnné plodnosti bylo výhradně ovlivněno transformací struktury podle rodinného stavu (-1,112), tj. nárůstem podílu nevdaných žen, které mají jako celek výrazně nižší úroveň plodnosti oproti vdaným ženám. Změna podílu vdaných a nevdaných žen mezi rokem 1986 a 2010 Podíly žen ve věku 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 vdané 1986 nevdané 1986 věk vdané 2010 nevdané 2010

CEFRES 18.12.2008 1 Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2010 a 1986 v České republice Faktor absolutně relativně změna rodinného stavu -1,112 265,8 změna manželské plodnosti 0,495-118,4 změna mimomanželské plodnosti 0,198-47,4 celkem -0,418 100,0 úp 1986 1,921 úp 2010 1,503 rozdíl 2010-1986 -0,418

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 CEFRES 18.12.2008 1 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míry plodnosti vdaných žen 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40+ Míry plodnosti svobodných žen jsou desetinásobně nižší oproti vdaným 0,0 Míry plodnosti svobodných žen 0,08 Trendy měr manželské plodnosti se vyvíjely méně dramatickým způsobem oproti trendu plodnosti svobodných. 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40+ 0,01 0,00

CEFRES 18.12.2008 1 Dekompozice rozdílu úhrnné plodnosti mezi Českou republikou a Francií v roce 2006 Faktor absolutně relativně rozdíl v rodinném stavu -0,247-38,9 rozdíl v manželské plodnosti 0,536 84,4 rozdíl v mimomanželské plodnosti 0,346 54,5 celkem 0,635 100,0 úp ČR 1,343 úp Francie 1,978 rozdíl Francie-ČR 0,635 Hlavním faktorem rozdílu mezi oběma státy je struktura podle rodinného stavu, která přispívá ve Francii k vyššímu podílu dětí narozených mimo manželství. Ve Francii je vyšší úroveň mimomanželské plodnosti, ale také manželské.

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 50 Děti svobodných matek se především rodí v prvním pořadí Procento živě narozených svobodným ženám v rámci daného biologického pořadí 45 40 35 30 1 2 3 4+ 25 20 15 10 5 0 CEFRES 18.12.2008 1

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Matky s nižším vzděláním rodí častěji děti jako svobodné Procento živě narozených svobodným ženám v rámci dané vzdělanostní kategorie 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské CEFRES 18.12.2008 1

CEFRES 18.12.2008 1 Diferenciace plodnosti podle matek a jejich dětí Závisle proměnná: pravděpodobnost narodit se mimo manželství Nezávisle proměnné kategoriální: věk matky (-19, 20-24, 25-29, 30-34, 35-39, 40-49) vzdělání matky (základní, střední bez maturity, střední s maturitou, vysokoškolské) vitalita dítěte (živě narozené, mrtvě narozené) porodní hmotnost dítěte (-2499 gramů; 2500+ gramů) pořadí (biologické) narozeného dítěte (1, 2,3, 4+) Referenční kategorie jsou vyznačeny podtržením.

Odhad šance, že dítě se narodí mimo manželství podle znaků matky a dítěte Rok 2010 poměr exp(b) šancí 95% interval Nezávislá (vysvětlující) proměnná exp(b) spolehlivosti věk matky -19 versus 20-24 3,46 3,01 3,97 25-29 versus 20-24 0,45 0,43 0,46 30-34 versus 20-24 0,44 0,42 0,46 35-39 versus 20-24 0,61 0,58 0,65 40+ versus 20-24 0,76 0,69 0,84 vzdělání matky základní versus střední s maturitou 3,14 3,01 3,28 střední bez maturity versus střední s maturitou 1,94 1,88 2,01 vysokoškolské versus střední s maturitou 0,54 0,52 0,56 pořadí narozeného dítěte 1 versus 2 2,61 2,53 2,69 3 versus 2 1,00 0,96 1,05 4+ versus 2 1,19 1,12 1,27 vitalita dítěte mrtvě narozené dítě versus živě narozené dítě 0,76 0,59 0,99 porodní hmotnost dítěte nízká (-2 499 g) versus normální (2 500+ g) 1,15 1,10 1,21 Koeficient determinace (Nagelk erk e) 0,740 Podíl úspěšně zařazených případů (c) 72,9% Počet pozorování: 116 774 Logistické modelování mělo za cíl predikci, tj. zařazení do příslušné skupiny (ve smyslu nelineární diskriminace). Mimomanželské dítě se rodí v prvním pořadí, mladé matce s nižším vzděláním a má nižší porodní hmotnost. Tučně statisticky významné poměry šancí CEFRES 18.12.2008 1

Odhad šance, že otec nebude uveden podle znaků neprovdané matky a jejího dítěte poměr exp(b) šancí 95% interval Nezávislá (vysvětlující) proměnná exp(b) spolehlivosti věk matky -19 versus 20-24 1,64 1,57 1,71 25-29 versus 20-24 0,75 0,72 0,77 30-34 versus 20-24 0,71 0,69 0,73 35-39 versus 20-24 0,77 0,73 0,80 40+ versus 20-24 0,92 0,84 1,00 vzdělání matky základní versus střední s maturitou 2,94 2,84 3,04 střední bez maturity versus střední s maturitou 1,35 1,31 1,39 vysokoškolské versus střední s maturitou 1,03 0,98 1,08 pořadí narozeného dítěte 1 versus 2 1,04* 1,01 1,06 3 versus 2 1,23 1,18 1,29 4+ versus 2 1,90 1,80 2,00 vitalita mrtvě narozené dítě versus živě narozené dítě 3,33 2,76 4,01 porodní hmotnost nízká (-2 499 g) versus normální (2 500+ g) 2,13 2,05 2,20 Koeficient determinace (Nagelk erk e) 0,674 Podíl úspěšně zařazených případů (c) 67,8% Počet pozorování: 176 405 Šance chybějícího zápisu otce do matriky je větší zejména u matek v mladším věku, s nižším vzděláním a u dětí narozených mimo manželství ve vyšším pořadí. Kde chybí otec, dítě se rodí až 3,3x častěji mrtvé a má 2,1x častěji nižší porodní hmotnost oproti mimomanželsky narozeným dětem, kde otec byl uveden. CEFRES 18.12.2008 1

Závěr I a) podíl dětí narozených mimo manželství dnes dosahuje historicky nejvyšších hodnost b) vyšší šance narození mimomanželského dítěte je především u mladších žen do 24 let věku a rodí se zejména v prvním pořadí a ženám s nižším vzděláním c) děti narozené mimo manželství, kde otec není uveden jsou mnohem více ohroženy mrtvorozeností a nízkou porodní hmotností. V případě dětí narozených v manželství a mimo manželství v České republice se jedná o dvě různé populace; ta druhá je stále rostoucí, ale odlišná od té první, a je také více heterogenní. CEFRES 18.12.2008 1

Závěr II Současné změny znamenají spíše přesun od rodičovství v manželství k osamělému mateřství než k rodičovství v nesezdaném soužitím či osamělému otcovství. Ačkoliv muži i ženy většinou uznávají hodnotu manželství a rodičovství, ženy z defavorizovaných skupin (nižší příjem, nižší vzdělání) dávají přednost porodit dítě mimo manželství, protože je pro ně ekonomicky výhodnější neuzavírat sňatek s nestálým partnerem, respektive, že přijatelný ženich je nedostatkovým zbožím. CEFRES 18.12.2008 2