POHŘEBIŠTĚ KULTURY ZVONCOVITÝCH POHÁRŮ V OSTOPOVICÍCH

Scientiae sociales ACTA MUSEI MORAVIAE ČASOPIS MORAVSKÉHO MUZEA LXXVII 1992 Vědy společenské POHŘEBIŠTĚ KULTURY ZVONCOVITÝCH POHÁRŮ V OSTOPOVICÍCH GRÄBERFELD DER GLOCKENBECHERKULTUR BEI OSTOPOVICE VLADIMÍR ONDRUŠ Moravské zemské muzeum, archeologický ústav PETR DVOŘÁK Archeologický ústav ČSAV v Brně V roce 1970 byly při úpravách terénu pro stavbu obytných domů v Ostopovicích (okr. Brno-venkov) narušeny početné pravěké objekty. Kromě objektů sídlištního charakteru byly při povrchovém průzkumu konstatovány rovněž buldozerem roztahané zlomky lidských kostí, signalizující přítomnost hrobů. Záchranný výzkum zde provedlo prehistorické oddělení Moravského muzea v Brně v červenci 1970 a naleziště pak bylo průběžně sledováno až do jara 1971, kdy byly zahájeny vlastní stavební práce. Místo nálezu se nachází ve východní části obce (místní název "Na branách") v prostoru mezi silnicí od Brna a železniční tratí Brno- Jihlava (obr. l) Jazykovitá vyvýšenina, vybíhající směrem k SSV, je zde zakončena nápadným pravidelným útvarem, podobným ostrožně, který se zvedá ze tří stran 10-15 m vysoko nad inundační terén potoka Leskavy. Vrcholová plošina tohoto útvaru o rozměrech cca 300 x 150 m je v JJZ části omezena průkopem pro silnici. Pozorování ve stěně průkopu, která dosahovala před dokončením terénních úprav až 3 m výšky ukázalo, že tento reliéf je podmíněn tvary brněnského vyvřelého masivu, překrytého třetihorními sedimenty a spraší. Svrchní vrstvu tvořila ornice o mocnosti 25-30 cm. Terénní úpravy, orientované na snížení terénu, byly provedeny v pruhu o šířce 50 m, probíhajícím zhruba středem celé vyvýšeniny ve směru S - J, tj. v délce cca 300 m. V severní a střední části odkryvu se ve sprašovém podloží rýsovaly početné a po měrně rozsáhlé sídlištní objekty, obsahující nálezy kultury s keramikou lineární a kultury horákovské. Jejich podrobnější výzkum nebylo možno z časových důvodů realizovat. Vyzvednuty zde byly pouze dva značně porušené kostrově pohřby (č. 1 a 10) se shodným uložením v natažené poloze na zádech a orientací hlavou k JZ. Milodary u nich zjištěny nebyly a proto pouze na základě nálezových okolností lze předpokládat jejich příslušnost ke kultuře horákovské. Vlastní záchranný výzkum se soustředil do jižní části odkryté plochy, kde kromě tří zásobnicovitých jam z pozdní doby bronzové (zachyceny byly pouze jejich spodní části s nepříliš výrazným materiálem) bylo prozkoumáno 20 pohřbů kultury se zvoncovitými poháry. Větší část hrobů byla terénními pracemi značně narušena a v místech, kde skrývka dosahovala mocnosti až 100 cm, patrně došlo i k úplnému zničení dalších hrobů - početné zlomky lidských kostí byly nalezeny v přemístěné zemině. 81

Obr. 1. Výsek z mapy 1: 10 000 s polohou pohřebiště v Ostopovicích (a - vrstevnice, b - silnice, c - železnice, d - potoky, e - intravilán, černě - plocha výzkumu). Početnější výskyt hrobů ve východní části zkoumané plochy dovoluje předpokládat, že pohřebiště v tomto směru dále pokračuje. Vzhledem k tomu, že v těchto místech byla umístěna odhrnutá zemina, nebylo možno tento předpoklad ověřit výzkumem. Stinnou stránkou průběhu výzkumu bylo počínání neznámého pachatele, který odkryl a vyloupil dva neporušené hroby. Zvláště citelné je to u pohřbu č. 15, který byl uložen v superpozici nad pohřbem č. 18, což naštěstí pachatel nepostřehl. Kosterně zbytky, u kterých chyběla lebka, byly vyhozeny opodál hrobové jámy, kterou pachatel opět zaházel hlínou. Po novém odkrytí jámy se nepodařilo zjistit,' zda byly u pohřbu uloženy také milodary, ale zato pokračující přebarvení hrobového zásypu přispělo ke zjištění hrobu č. 18, uloženého o 30 cm níže. Podélné osy obou hrobových jam se vzájemně odchylovaly o 20. U hrobu č. 20 pachatel ponechal kostru v původní poloze a hrobovou jámu opět zaházel. Po jejím znovuodkrytí byl za kostmi pánve zjištěn otisk spodní části nádoby, patrně mísy. Stopy po uložení dalších milodarů zjištěny nebyly. POPIS HROBŮ A NÁLEZŮ Uvedený soupis nálezů a jejich vyhodnocení se vztahuje pouze na pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry. Tam, kde to nálezové okolnosti umožnily, jsou uvedeny rozměry hrobových jam. Jejich zahloubení je rekonstruováno od zbytků původního 82

povrchu terénu v blízkosti hrobu č. 4 a v jižní části odkryvu - je tedy pouze orientační. Nálezový materiál je uložen v MZM v Brně pod přírůstkovým číslem Pa 7/70. Autoři jsou zavázáni díkem dr. T. Dacíkovi za určení anthropologických nálezů a dr. L. Seitlovi za určení zvířecích kostí. Hrob 2 / 7 0 (obr. 2:C) Téměř zcela zničený, hrobová jáma se nedochovala. V původní poloze v hloubce 70 cm nalezeny pouze části kostry muže (20-30 let), uloženého ve skrčené poloze na levém boku, s hlavou orientovanou k SV. V hrobovém zásypu nalezeny zlomky mísy (1). (1) Dva zlomky od okraje mísy s vyhlazeným černým povrchem, Ø = 240 mm. Hrob 3 / 7 0 Téměř zcela zničený. Zachyceno pouze dno obdélníkovité hrobové jámy (d = 160 cm, š = 70 cm, hl = 60 cm), orientované JZ-SV. Vesměs sekundárně uložené zlomky kostry dítěte (10-13 let) neumožnily určit její původní polohu. Milodary nebyly zjištěny. Hrob 4 / 7 0 (obr. 2:B) Dochována pouze severní část obdélníkovité hrobové jámy (š = 85 cm, hl = 70 cm). Na dně hrobové jámy spodní část kostry ženy (30-40 let), uložené ve skrčené poloze na pravém boku, předpokládané uložení hlavy bylo orientováno k JZ. Za zády byly uloženy dva džbánky (1-2), za pánevními kostmi amforovitá nádoba (3). (1) Tmavěhnědý džbánek s vyhlazeným povrchem, v = 57 mm. (2) Tmavěhnědý džbánek s vyhlazeným povrchem, v = 80 mm. (3) Amforovitá nádoba se 4 odlomenými výčnělky na obvodu výdutě, barva tmavěhnědá, v = 161 mm. Hrob 5/70 Téměř zcela zničený, dochovány pouze zbytky dna hrobové jámy (d = 140 cm, š = 80 cm, hl = 60 cm), orientované JZ-SV. Uložení zbytků kostry patrně nedospělého jedince nedovolilo určit její původní polohu a orientaci. Milodary nebyly zjištěny. Hrob 6 / 7 0 Téměř zcela zničený, zachyceno pouze dno hrobové jámy (d = 130 cm, š = 80 cm, hl = 60 cm), orientované JZ-SV. Dochované zlomky kostí dítěte (stáří asi 1 rok) nedovolily určit polohu těla a jeho orientaci. Milodary nebyly zjištěny. Hrob 7/70 Zcela zničený. V hloubce 60 cm zlomky kosti dítěte (asi 4 roky), neumožňující určit polohu těla a jeho orientaci. Milodary nebyly zjištěny. Hrob 8/70 Téměř zcela zničený, dochovány pouze zbytky dna hrobové jámy (d = 100 cm, š = 60 cm, hl = 70 cm) s orientací J - S. Na dně hrobové jámy zbytky kostry dítěte (3-6 let), části lebky uloženy v jižní části hrobové jámy, V blízkosti lebečních kostí nalezen zlomek nádoby (1). (1) Zlomek okraje džbánku, barva tmavěhnědá, povrch vyhlazen. Hrob 9/70 Téměř zcela zničený, dochováno pouze dno hrobové jámy (d = 120 cm, š = 70 cm, hl = 70 cm). Zbytky kostry nejspíše nedospělého jedince (15-20 let) nazna- 83

čují původní uložení ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k JJZ. Milodary nebyly zjištěny. Hrob 11/70 Téměř zcela zničený. V hloubce 70 cm značně porušená kostra dítěte (asi 14 let), uložená ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k JJZ. Milodary nebyly zjištěny. Hrob 1 2 / 7 0 (obr. 3:A) Hrobová jáma obdélníkovitého tvaru (d = 105 cm, š = 65 cm, hl = 90 cm) byla orientována ve směru JJV - SSZ. Kostra dítěte (asi 7 let) byla uložena ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k JJV. Za patami uložena mísa (3), ve které byly postaveny dva džbánky (1-2). (1) Černý džbánek s vyhlazeným povrchem, v = 61 mm, Ø okraje = 65 mm. (2) Tmavěhnědý džbánek s vyhlazeným povrchem, v = 61 mm, Ø okraje = 60 mm. (3) Tmavěhnědá mísa s vyhlazeným povrchem. Z rozšířeného okraje je vytažen horizontální dvojlalokovitý výčnělek se dvěma vertikálními otvory, v = 70 mm, Ø okraje = 225 mm.. Hrob 13/7 0 (obr. 3:B) Hrobová jáma ve tvaru pravidelného obdélníka s výrazným tmavým zbarvením zásypu (d = 105 cm, š = 55 cm, hl = 90 cm). Kostra dítěte (stáří asi 1 rok) byla uložena v silně skrčené poloze na pravém boku, hlavou k JZ. Paže, rovněž silně skrčeny, směřovaly dlaněmi pod hlavu. V severní části hrobové jámy byla uložena mísa (2) a v ní drobný džbánek (1). (1) Tmavohnědý džbánek s vyhlazeným povrchem, v = 51 mm. (2) Tmavohnědá mísa s odsazeným dnem a páskovým uchem u okraje, v = 74 mm, Ø okraje = 235 mm. Hrob 14/70 (obr. 3:C) Hrobová jáma ve tvaru nepravidelného obdélníka s výrazným tmavým zbarvením zásypu (d = 160 cm, š = 95 cm, hl = 100 cm). Dobře dochovaná kostra muže (30-40 let) byla uložena ve skrčené poloze na levém boku, hlavou k SS V. Za hlavou v SZ rohu hrobové jámy byla uložena mísa (1) s vloženými zvířecími kostmi (8) Při západním okraji hrobové jámy (v úrovni kolen) byl uložen džbánek (2), v jehož ústí byly dvě rohovcové šipky (3-4). Další tři rohovcové šipky byly nalezeny v západní stěně hrobové jámy ve výši 15-30 cm nad jejím dnem (5-7). (1) Mísa na 4 plných nožkách s oboustranně rozšířeným okrajem a páskovým ouškem, barva tmavohnědá, povrch vyhlazen, v = 113 mm, Ø okraje = 285 mm. (2) Černý džbánek s plastickými vousy u kořene ucha, povrch vyhlazen, v = 96 mm (tab.1:1). (3-7) Rohovcové šipky trojúhelníkovitého tvaru s bifaciální plošnou retuš) a konkávní bází, rozměry = 27x15x4mm, 33x16x5 mm, 28x19x4mm, 28x19x5mm, 33x21 x4 mm (tab. 1:9-13). (8) Zvířecí kosti (viz příspěvek L. Seitla). Hrob 15/70 Hrobová jáma obdélníkovitého tvaru (d = 170 cm, š = 90 cm, hl = 100 cm), orientovaná JJZ - SS V, byla vyloupena v průběhu výzkumu. Zbytky postkraniálního skeletu nedospělého jedince (13-16 let) byly nalezeny v blízkosti hrobové jámy. Stopy po milodarech nebyly zjištěny. 84

Obr. 2. Celkový plán pohřebiště v Ostopovicích, B, C - hroby KZP v Ostopovicích. 85

Obr. 3. Hroby KZP v Ostopovicich. 86

OSTOPOVICE -1-17/70 Obr. 4. Hroby KZP v Ostopovicích. 87

Obr. 5. Hroby KZP v Ostopovicich. 88

Tab. 1. Vyběr keramiky z pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry v Ostopovicích; 1 - hrob 14/70, džbánek 2; 2 - hrob 17/70. džbánek 2: 3 - hrob 21/71. džbánek 2; 4 - hrob 18/70. džbánek 2; 5 - hrob 17/70, džbánek 3: 6 - hrob 18/70, mísa 1:7 - hrob 19/70. pohár 1; 8 - hrob 19/70, pohár 2; 9-13 - hrob 14/70, šipky 3-7. 89

Hrob 16/70 Z větší části zničen objektem č. I z pozdní doby bronzové. V původní poloze nalezeny zbytky postkraniálního skeletu nedospělého jedince (14-16 let), uloženého ve skrčené poloze na levém boku s původní orientací hlavy přibližně k SSZ. Milodary nebyly zjištěny. Hro b 17/70 (obr. 4:4) Hrobová jáma obdélníkovitého až oválného tvaru (d = 95 cm, š = 55 cm, hl = 100 cm). Kostra dítěte (8-10 let) byla uložena ve skrčené poloze na levém boku, hlavou k SV. Za patami kostry uložena mísa (1) a v ní dva džbánky (2-3). (1) Mísa s oboustranně rozšířeným okrajem, pod kterým je nasazen plochý horizontální výčnělek s dvěma vertikálními otvory, povrch hlazený, barva tmavohnědá, v = 84 mm, Ø okraje = 260 mm. (2) Džbánek se zúženým hrdlem, povrch vyhlazen, barva tmavohnědá, v = 80 mm, Ø okraje = 57 mm (tab. 1:2). (3) Džbánek se dnem mírně dovnitř prohnutým, povrch vyhlazen, barva tmavohnědá, v = 80 mm, Ø okraje = 80 mm (tab. 1:5). Hrob 18/70 (obr. 4:B) Hrobová jáma obdélníkovitého tvaru (d = 170 cm, š = 85 cm, hl.= 130 cm) byla ve svrchní části porušena hrobem č. 15/70. Na jejím dně uložena kostra ženy (30-40 let) ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k S. V jižní části hrobové jámy uložena mísa (1) a v ní džbánek (2), obložený zvířecími kostmi (3). (1) Široká mísa s dovnitř zataženým okrajem, drobným ouškem a plastickou lištou pod okrajem. Povrch vyhlazen, barva tmavohnědá, v = 110 mm, Ø okraje = 350 mm (tab. 1:6). (2) Džbánek se třemi horizontálními výčnělky na obvodu výdutě, povrch vyhlazen, barva tmavohnědá, v = 70 mm, Ø okraje = 64 mm (tab. I: 4). (3) Zvířecí kosti (viz příspěvek L.Seitla). H r o b 1 9 / 7 0 ( o b r. 5: B) Hrobová jáma ve tvaru pravidelného obdélníka s výrazným tmavým zásypem (d = 165 cm, š = 75 cm, hl = 110 cm). Kostra ženy (20-30 let) byla uložena ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k JJZ. Ve střední části pravého femuru je dobře patrná fraktura zhojená svalkem. Za hlavou kostry se nacházela výrazná černá skvrna se zbytky drobných uhlíků, která překrývala rovněž část hrudníku. Měla přibližně obdélníkovitý tvar o rozměrech 50x25 cm a její maximální tloušťka činila asi 1 cm. Za zády kostry byl postaven větší zvoncovitý pohár (1), do kterého byl vložen menší pohár (2). V blízkosti krčních obratlů byl umístěn zlomek měděného předmětu (3). Mezi kostmi trupu byla nalezena jantarová perla a další čtyři ve zlomcích (4-8), další jantarová perla (9) byla nalezena za zády. V prostoru hrudníku a u kolen bylo nalezeno celkem 23 kostěných knoflíků (10). Neúplný kančí kel (11) byl zjištěn dodatečně při konzervaci kostrového materiálu. (1) Zdobený zvoncovitý pohár s leštěným povrchem, barva cihlově červená, v = 172 mm, Ø okraje = 222 mm (tab. 1:7). (2) Zdobený zvoncovitý pohár s leštěným, místy korodovaným povrchem, barva červenohnědá, v = 118 mm, Ø okraje = 132 mm (tab. I:8). (3) Zlomek měděného předmětu (šídla?), d = 5 mm, Ø = 1,5 mm. (4) Drobné zlomky jantarové perly patrně kotoučovitého tvaru. (5) Jantarová perla ve tvaru plochého oválu s podélným provrtem, d = 17 mm. (6) Drobné zlomky jantarové perly ve tvaru plochého oválu. (7) Drobný zlomek jantarové perly patrně kotoučovitého tvaru. 90

(8) Drobné zlomky jantarové perly kotoučovitého tvaru. (9) Jantarová perla ve tvaru plochého oválu s podélným provrtem, d = 26 mm. (10) 23 kostěné knoflíky (z toho dva poškozené) s V - vrtáním, v = 4-8 mm, Ø = 10-13 mm. (11) Podélně rozštípnutý kančí kel s provrtem ha jednom konci, d = 96 mm. Hrob 2 0 / 7 0 ( o b r. 3:D) Hrobová jáma obdélníkovitého tvaru (d = 185 cm, š = 80 cm, hl = 110 cm) byla vyloupena v průběhu výzkumu. Kostra muže (20-30 let) zůstala v původním uložení ve skrčené poloze na levém boku, hlavou k S. Za jejími zády, při západní stěně hrobové jámy, byl patrný otisk spodní částí nádoby, pravděpodobně mísy. Stopy dalších milodarů nebyly zjištěny. H r ob 21/71 (obr. 4:C, 5: A) Částečně zničen při výkopu základů. Hrobová jáma obdélníkovitého tvaru (d = 195 cm, dochovaná š = 65 cm, hl = 110 cm) byla orientována ve směru S - J. Ná jejím dně byly nalezeny přeházené zbytky postkraniálního skeletu muže (20-30 let) bez možnosti určení původní polohy těla. U západní stěny hrobové jámy byl uložen neporušený džbánek (2), zlomky dalšího džbánku (1) a mísy (3) byly dislokovány na dně hrobové jámy. (1) Část džbánku (cca 1/3) s hlazeným povrchem, barva tmavohnědá, dochovaná v = 120mm. (2) Džbánek s leštěným povrchem, barva tmavohnědá, v = 80 mm (tab. I: 3). (3) Mísa, částečně rekonstruovaná, se zdobeným rozšířeným okrajem a vyhlazeným povrchem, barva tmavohnědá, v = 103- mm, Ø okraje = 300 mm. Hrob 2 2 / 7 1 ( o b r. 5: E) Zcela zničen při výkopu kanalizace. Z vyhozeného obsahu hrobové jámy (pravděpodobná orientace ve směru S - J) byly zachráněny kosti dítěte (12-14 let) a rekonstruovatelné úlomky džbánku (1). (1) Džbánek s neúplným okrajem, u kořene ucha plastické vousy, povrch vyhlazen, barva tmavohnědá, v = 80 mm. ROZBOR NÁLEZŮ Výzkumem v Ostopovicích se podařilo zachránit část pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (dále KZP), jež počtem prozkoumaných hrobů patří k těm rozsáhlejším. Bohužel byla asi polovina hrobů narušena, dva byly dokonce vyloupeny během výzkumu a jeden byl vyloupen již v pravěku (21/71). Zároveň mohla být část hrobů zcela zničena. Je také pravděpodobný větší rozsah pohřebiště, o čemž svědčí vyšší koncentrace hrobů ve východní a jižní části zkoumané plochy. Přesto nám dává toto pohřebiště jednak možnost potvrzení pozorování učiněných na jiných lokalitách a jednak možnost nových drobných poznatků. Rozložení hrobů na pohřebišti. Z celkového plánu je zřejmé, že byla prozkoumána jen část pohřebiště, jež asi původně tvořilo ovál orientovaný od severu k jihu, přičemž několik hrobů (22, 2, 21, 4) je poněkud vzdáleno od hlavní skupiny ve východní části sledované plochy. Další úvahy komplikuje skutečnost, že nevíme, kolik hrobůbylo zničeno. Nelze opominout však to, že je zde pohřbeno neobvykle velké množství dětí a nedospělých jedinců. Pohřební ritus. Pravděpodobně všechny hroby měly v půdorysu obdélný tvar s delší osou orientovanou přibližně v poledníkovém směru. Na dně hrobů ležely pozůstatky pohřbených jedinců ve skrčené poloze, přičemž, pokud to bylo možné zjistit, ruce byly složeny před obličejem (7 případů). V jednom případě (hrob 19/70) se vyskytla 91

poloha s rukama složenýma ve spodní části trupu. Je známo, že uložení pohřbu závi sí na jeho pohlaví, třebaže i zde existují výjimky, se kterými jsme se ale v Ostopovicích nesetkali. Tady jsou na levém boku pohřbeni nedospělí jedinci a muži (5 případů) a na boku pravém děti (ženského pohlaví?) a ženy (7 případů). V 8 případech nebylo možné původní polohu pohřbu zjistit. Pokud byl pohřeb uložen na boku pravém, pak hlava směřovala k jihu a naopak, pokud byl pohřeb uložen na boku levém, pak hlava směřovala k severu. Zdá se, že se toto pravidlo uplatňovalo i u malých dětí. Odchylky od poledníkového směru jsou zřejmě podmíněny ročním obdobím, ve kterém k pohřebnímu obřadu došlo. Pozoruhodné je, že zde nebyl zjištěn žádný žárový pohřeb. Ze statistického přehledu (obr. 6) je patrné, že velikost hrobů je závislá na stáří pohřbeného jedince. Obecně lze říci, že dětské hroby jsou mělčí.a kratší, než hroby dospělých, jež jsou hlubší a delší. Obr. 6. Pohřebiště KZP v Ostopovicích -statistický přehled. Jak je obvyklé, byla keramika uložena za zády (4 případy) a za nohama (4 případy). I na jiných lokalitách byl pozorován zvyk ukládání džbánků a zvířecích kostí do mís. Zajímavé je, že do sebe byly vloženy i dva zdobené poháry z hrobu 19/70. Muž pohřbený v hrobě 14/70 byl vybaven 5 šípy s kamennými hroty. Tyto šípy se opíraly původně nejspíše o západní stěnu hrobové jámy, neboť 3 šipky byly zatlačeny do stěny hrobu 15-30 cm nad dnem hrobu a 2 šipky asi spadly do již hlínou zasypaného džbánku. Převážně v ženských hrobech KZP se vyskytují kostěné knoflíky s V - vrtáním. 23 těchto knoflíků se nacházelo v hrudní partii ženy z hrobu 19/70 a byly zřejmě dříve našity na oděv společně s jantarovými korálky. Tyto drobné předměty a několik menších kostí posunuli hlodavci z původní polohy. Skutečný tvar zlomku měděného předmětu nelze již dnes uečit, ale můžeme předpokládat, že se jednalo asi o šídlo či vlasovou ozdobu ve tvaru kroužku. Polohu závěsku zhotoveného z kančího klu se nepodařilo identifikovat. Tento hrob se liší od ostatních 92

i tím, že zde byla nalezena patrně í stopa po dřevěné konstrukci hrobové jámy. Těsně nad kostmi horní poloviny trupu byla zjištěna tenká obdélná tmavá vrstva, kterou by snad bylo možné vysvětlit jako desku z dřevěné konstrukce hrobové komory. Mohlo však jít jen o jednotlivou desku, jíž byla z nějakých nám blíže neznámých důvodů překryta horní polovina trupu. Analýza keramiky a chronologické postavení pohřebiště. Keramický inventář KZP na Moravě obsahuje následující druhy: Aa - zdobený zvoncovitý pohár, B - hrnec, C - konvice, D - džbánek (zde varianta s vousy pod kořenem ucha - De4), E - amfora, F - amforovitá nádoba, H - mísa (zde varianta se zdobeným okrajem - HM a mísa na nožkách - H8) (cf. Dvořák 1989, 201-205). Vzhledem k tomu, že máme z pohřebiště k dispozici celkem 24 nádob, popř. jejich částí, není pravděpodobný výskyt keramických tvarů, které v náplni KZP nedosahují 5 %. Proto nám zde zřejmě chybí jak hrnce, tak konvice. Pouze v jednom případě se objevila amforovitá nádoba. Je zajímavé, že se tento tvar vyskytl u kostrového pohřbu, neboť se obvykle váže na hroby žárové. Zcela ojedinělým druhem výzdoby je vodorovná plastická lišta na míse a rovněž vzácně se vyskytují pupíky na výduti džbánků (hrob 18/70). Pro lištu na míse nemáme žádnou analogii, avšak pupíky na džbáncích se několikrát objevily v sídlištním celku z Brna-Obřan (nepubl.), jenž velmi dobře reprezentuje nejmladší období vývoje KZP na Moravě (závěr nálezové skupiny III). Rovněž vousy pod kořenem ucha džbánků jsou charakteristické pro III. nálezovou skupinu. Téměř všechny džbánky a mísy, které máme k dispozici, jsou si tvarem i zpracováním velmi blízké. Z toho lze soudit, že značná část pohřebiště patřila jedné komunitě a vznikla v relativně krátkém čase. Problematické je datování hrobu 19/70. Jedná se o hrob vybavený měděným artefaktem, kostěnými knoflíky, jantarovými korálky, kančím klem a 2 zdobenými poháry. Nekeramický inventář hrobu ve srovnání s ostatními svědčí o významnějším postavení pohřbené ženy ve společnosti, stejně jako náznak dřevěné konstrukce hrobové komory. Dosud jsme se na moravských pohřebištích však nesetkali s tím, aby se na typologicky pozdně datované hroby vázaly zdobené zvoncovité poháry. Můžeme předpokládat, že se buď jedná o hrob starší, než jsou hroby ostatní, anebo můžeme uvažovat o tom, že zde máme doloženu výrazným způsobem sociální funkci zdobeného zvoncovitého poháru. Teprve budoucí výzkum ukáže, která z uvedených možností je pravděpodobnější. Nám se nyní zdá, že se v tomto případě jedná o chronologické rozdíly a že lze hrob 19/70 datovat do nálezové skupiny II. Je škoda, že právě hrob 15/70 byl během výzkumu vyloupen, protože to je jediná vertikální stratigrafie mezi hroby KZP na Moravě. Hrob 15/70 byl nepochybně mladší než hrob 18/70. I tato skutečnost svědčí zřejmě o chronologických rozdílech mezi vznikem některých hrobů. V KZP na Moravě jsou vzácné doklady druhotného porušování hrobů. Pokud bychom uložení zpřeházených kostí v hrobu 21/71 považovali za stopy po vykrádání, tak zde máme asi další doklad chronologických rozdílů mezi hroby. Za nejstarší hroby pak můžeme považovat hroby 19/70 a 21/71 (nálezová skupina II). Mladší jsou ostatní hroby (nálezová skupina III) s tím, že asi existovaly menší časové rozdíly, jež zatím nejsou postižitelné. ZÁVĚR V Ostopovicích byla zachráněna část většího pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (celkem 20 hrobů), jehož značnou část můžeme datovat do nálezové skupiny III. Pouze hroby 19/70 a 21/71 jsou asi starší (nálezová skupina II). Z běžných pravidel pohřebního ritu zde nebyly pozorovány žádné výjimky. O sociálních rozdílech mezi nositeli KZP zřejmě svědčí bohatě vybavený hrob 19/70. 93

ZVÍŘECÍ KOSTI Z POHŘEBIŠTĚ KULTURY ZVONCOVITÝCH POHÁRŮ V OSTOPOVICÍCH Hrob 1 4 / 7 0 Bos taurus - fragment pravé lopatky dospělého jedince, původně částečně odseknutý v oblasti kloubní jamky Ovis sp. - fragment horní větve levé části pánve Dospělý jedinec - fragmenty 5 obratlů Hrob 18/70 Sus domestica Jedná se o mladého jedince. - fragment levé části pánve - fragmenty 6 obratlů (kostrčních) - ulna s odlomenou proximální částí rádius - celý s neosifikovanou distální epifýzou Luděk Seitl, Moravské zemské muzeum - Anthropos LITERATURA DVOŘÁK, P. 1989: Die Glockenbecherkultur in Mähren. In: Das Äneolithikum und die früheste Bronzezeit (C 14 3000-2000 b. c.) in Mitteleuropa: kulturelle und chronologische Beziehungen, Praehistorica 15, 201-205, Praha. ZUSAMMENFASSUNG Im Jahre 1970 wurde in Ostopovice (Bez. Brno-venkov) ein Teil eines Glockenbechergräberfeldes geborgen, welches mit der Anzahl von 20 erforschten Gräbern zu den größeren Mährens gehört. Beachtenswert ist die relativ hohe Anzahl von Kindern und nicht erwachsene. Individuen (11 Fälle). Die Männer und einige Kinder wurden auf der linken Seite mit dem Kopf nach N beigesetzt (5 Fälle); die Frauen und einige Kinder wurden auf der rechten Seite mit dem Kopf nach S beigesetzt (7 Fälle). Das reich ausgestattete Grab 19/70 sowie das bereits in der Urzeit ausgeraubte Grab 21/71 gehören wohl zur II. Fundgruppe. Alle übrigen Gräber sind vermutlich jünger und gehören der III, Fundgruppe. Seznam zkratek využitých ve statistickém př e h l e d u (obr. 6) S - sever Norden SV - severovýchod Nordosten J - jih Süden JZ - jihozápad Südwesten KG - kostrový pohřeb Körpergrab KGL - kostrový pohřeb na levém boku linksseitiger Körpergrab KGR - kostrový pohřeb na pravém boku rechtsseitiger Körpergrab Aa - zdobeny pohár verzierter Becher D - džbánek Krüglein De - džbánek s výčnělky na výduti Krüglein mit Wärzen De4 - džbánek s vousy Krüglein mit Schnurbart E - amforovitá nádoba amphorenartigen Gefäß H - mísa Schüssel He - mísa s lištou Schüssel mit Leiste Hm - mísa se zdobeným okrajem Schüssel mit verziertem Rand S1 - kamenná šipka Steinpfeilspitze U4 - knoflík sv-vrtáním Knochenknopf mit V -Bohrung V2 - měděné šídlo Kupferpfriem Z - jantarový korál Bernsteinkoralle 94