Vyhodnocení vlivu provozu záměru Traumacentrum FNKV na kvalitu ovzduší

ROZPTYLOVÁ STUDIE Vyhodnocení vlivu provozu záměru Traumacentrum FNKV na kvalitu ovzduší ŘÍJEN 2009 Ing. Pavel Balahura DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 tel.: 236 080 575

1. ÚVOD...4 2. VSTUPNÍ ÚDAJE...5 2.1. POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU... 5 2.2. KLIMATICKÉ A METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY OBLASTI VÝPOČTU... 8 2.3. IMISNÍ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 9 2.4. ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A JEJICH CHARAKTERISTIKA...12 3. METODIKA VÝPOČTU...15 3.1. METODA A TYP POUŽITÉHO MODELU...15 3.2. POPIS REFERENČNÍCH VÝPOČTOVÝCH BODŮ...16 3.3. IMISNÍ LIMITY...17 4. VÝSTUPNÍ ÚDAJE...18 4.1. TYP VYPOČTENÝCH CHARAKTERISTIK...18 4.2. PREZENTACE A KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDKŮ...18 4.3. DISKUSE VÝSLEDKŮ MODELOVÝCH VÝPOČTŮ...19 4.4. VLIV PROVOZU ZÁMĚRU TRAUMACENTRUM FNKV NA IMISNÍ SITUACI V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ...20 5. ZÁVĚR...22 6. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ...23 7. PŘÍLOHY...23 3

1. Úvod Předkládaná rozptylová studie byla vypracována jako příloha k oznámení záměru Traumacentrum FNKV v Praze 10 Vinohrady, zpracovanému ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. Předmětem rozptylové studie je posouzení a vyhodnocení vlivů provozu plánovaného záměru na imisní situaci v zájmovém území. Jedná se zejména o vliv vyvolané dopravy na komunikační síti dotčeného území související s provozem plánovaného traumacentra a vliv provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Předkládaná rozptylová studie byla zpracována podle Metodického pokynu pro zpracování rozptylových studií, vydaného Ministerstvem životního prostředí České republiky a zahrnuje níže uvedená hodnocení: zhodnocení stávající imisní situace v zájmovém území; zhodnocení samotného provozu traumacentra na imisní situaci v zájmovém území; Modelové výpočty byly provedeny pomocí počítačového programu SYMOS'97 (verze 2006), který umožňuje výpočet znečištění ovzduší z bodových, plošných a liniových zdrojů znečišťování ovzduší. 4

2. Vstupní údaje 2.1. Popis zájmového území a charakteristika záměru Zájmové území Širší území, do kterého se umísťuje navrhovaný záměr Traumacentrum FNKV se nachází v širším centru města Prahy, na hranicích katastrálních území Vinohrady, Vršovice a Strašnice. Tímto územím procházejí tři dopravně zatížené komunikace silnice první třídy místní komunikace Vinohradská a V Olšinách a silnice druhé třídy místní komunikace Ruská. Zájmové území je mírně zvlněné (stoupá v severozápadním směru) a je částečně pokryto vzrostlou zelení. Obytné oblasti se v zájmovém území nacházejí jižně od komunikace Ruská a východně od komunikace Pod Rapidem. Nejbližší oblast s objekty trvalého bydlení se nalézá ve vzdálenosti přibližně 20 m od jihozápadní hranice navrhovaného traumacentra, v oblasti jeho napojení na komunikaci Ruskou. Z hlediska posuzování vlivů plánovaného záměru na kvalitu ovzduší se zájmovým územím rozumí takové území, ve kterém může po realizaci záměru docházet k ovlivnění imisní situace provozem vlastního záměru. V posuzovaném případě se jedná o prostor mezi ulicí V Olšinách na jihu a ulicí Vinohradskou na severu zájmového území (viz obrázek č. 1 na str. 7). Záměr Traumacentrum FNKV je situován v jihovýchodní části areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na severu je areál plánovaného traumacentra vymezen plochou Vinohradského hřbitova, na východě komunikacemi Pod Rapidem a Nad Primaskou, na jihu komunikací Ruská a na západě pozemky FNKV. Na pozemcích určených pro výstavbu navrhovaného traumacentra se nachází několik stavebních objektů (budova stávající léčebny pro dlouhodobě nemocné, několik plechových hal, tenisové kurty a heliport). Důvodem realizace plánovaného záměru je vytvoření jednoho efektivního funkčně uceleného moderního zdravotnického zařízení evropského významu. Popis záměru Předmětem záměru Traumacentrum FNKV je výstavba nového komplexního traumatologického centra FNKV. V půdorysném tvaru je navrhovaný objekt uspořádán do tvaru písmene e. Z hlediska funkčního využití objektu záměru jsou jeho jednotlivé provozy rozděleny dle svých parametrů do podzemních a nadzemních podlaží. Jednotlivé bloky traumacentra mají jedno podzemní podlaží a 4 až 10 nadzemních podlaží. V podzemních podlažích jsou převážně umístěny prostory technologického zázemí a prostory speciálního využití. V nadzemních podlažích se nacházejí jednotlivé kliniky se svými pracovišti, včetně lůžkových částí. Ve střešní úrovni dilatační části objektu záměru je navržen heliport. Samotná stavba traumacentra FNKV sestává ze tří dominantních výškových objektů a rozsáhlého spodního komplexu zahrnujícího suterény objektů a jejich první NP. Jednotlivé objekty jsou v rozsahu od 1.podzemního podlaží do 4.NP vzájemně komunikačně propojeny. 5

Vytápění objektu a příprava teplé užitkové vody Projektovou dokumentací záměru se předpokládá, že navrhované traumacentrum bude napojeno na soustavu CZT. Příprava TUV je počítána ve dvou až třech výměníkových stanicích. Náhradní zdroje energie V budově navrhovaného traumacentra budou umístěny dva náhradní zdroje elektrické energie (diesel generátory) s jednotkovým výkonem přibližně 1250 kva. Náhradní zdroje energie se budou nacházet v samostatných strojovnách v podzemním podlaží objektu záměru a budou použity pro napájení všech požárně bezpečnostních zařízení a vybavení traumacentra požadující DO a VDO napájení. Každý dieselagregát bude mít samostatný komín, který bude vyveden nad střechu středního pavilonu traumacentra (severní hrana pavilonu). Dopravní napojení Areál záměru bude napojen na veřejnou komunikační síť zájmového území prostřednictvím stávajícího vjezdu/výjezdu z/do Ruské ulice (bude sloužit pro veřejnost, zaměstnance a zásobování objektu) a dvěma novými vjezdy z ulice Nad Primaskou (jeden pro veřejnost a druhý pro sanitky). Plánovaný záměr bude také napojen na současný vnitroareálový komunikační systém FNKV. Při severní hraně pozemku záměru je navržena obslužná komunikace, podél které budou umístěna 33 parkovací stání (z toho 2 stání pro imobilní). Tato komunikace bude napojena na vnitroareálový komunikační systém FNKV v oblasti stávající trafostanice a bude sloužit pouze pro zajištění údržby zeleně, pro občasný příjezd k energocentru a pro potřeby hasičské záchranné služby při případném protipožárním zásahu. Výjezd z předmětné komunikace na ulici Pod Rapidem bude umožněn pouze ve výjimečných případech např. při požáru, či evakuaci. Jižně od budovy navrhovaného traumacentra, v prostoru mezi stávající komunikací vedoucí podél západní hranice pozemku záměru a ulicí Nad Primaskou, bude vybudována hlavní přístupová komunikace záměru. Jedná se o propojovací komunikaci, na kterou budou napojeny budova traumacentra a hlavní parkoviště záměru. Podél této komunikace bude vybudováno několik podélných parkovacích stání pro krátkodobá zastavení. Doprava v klidu Parkovací stání jsou navržena zejména na parkovišti před hlavním vchodem do budovy traumacentra s kapacitou 131 stání (z toho 10 pro imobilní), zbylá stání jsou na severní straně objektu a u emergency. Parkoviště o kapacitě 19 parkovacích stání (2 stání pro imobilní) je navrženo do prostoru před stávající trafostanicí, jako náhrada za zrušená místa na parkovišti pod stávajícím heliportem. Výstavba dalšího venkovního parkoviště o kapacitě 10 parkovacích stání (1 stání pro imobilní) se předpokládá západně od budovy navrhovaného traumacentra. Plánovaný termín zahájení výstavby traumacentra je rok 2010. Ukončení výstavby a uvedení záměru do provozu se předpokládá v roce 2013. 6

Obrázek č. 1: Situační mapa zájmového území 7

2.2. Klimatické a meteorologické charakteristiky oblasti výpočtu Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpočet znečištění ovzduší je stabilitní větrná růžice charakteristická pro zájmovou oblast. Stabilitní větrná růžice popisuje proudění v zájmovém území za různých rozptylových podmínek. Větrná růžice pro zájmové území byla vypracována Českým hydrometeorologickým ústavem a představuje osm základních směrů proudění, tři třídy rychlosti větru a pět tříd stability. Celkovou podobu větrné růžice uvádí tabulka č. 1 a ilustruje obrázek č. 2: Tabulka č. 1 Celková podoba větrné růžice pro zájmové území Rychlost S SV V JV J JZ Z SZ Calm Součet 1,7 m.s -1 4,12 3,3 7,99 5,11 6,56 6,02 8,53 5,74 16,04 63,41 5,0 m.s -1 3,24 1,61 3,94 1,86 3,34 5,22 9,56 4,04 0 32,81 11,0 m.s -1 0,62 0,09 0,07 0,03 0,08 0,76 1,91 0,22 0 3,78 Součet 7,98 5,00 12,00 7,00 9,98 12,00 20,00 10,00 16,04 100,00 Obrázek č. 2: Grafické znázornění větrné růžice pro zájmové území Z SZ 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 S SV V JZ J JV 1,7 m.s-1 5,0 m.s-1 11,0 m.s-1 8

2.3. Imisní charakteristika zájmového území Pro zhodnocení stávající imisní situace v zájmovém území byly použity výsledky dlouhodobého sledování kvality ovzduší na stanicí imisního monitoringu č. 457 Praha 10 Šrobárova. Jedná se o stanici pozaďového typu (poloměr reprezentativnosti 0,1 až 0,5 km), na které se provádí měření koncentrací základních znečišťujících látek. Pro stanovení krátkodobých imisních koncentrací oxidu dusičitého byly využity údaje měření na stanici automatizovaného imisního monitoringu č. 772 Praha 2 Riegrovy sady (stanice pozaďového typu, poloměr reprezentativnosti 0,5 až 4 km). Popis měřicích stanic a výsledky imisního monitoringu v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v tabulkách č. 2 a č. 3. Tabulka č. 2: Popis stanic imisního monitoringu č. 457 Šrobárova a č. 772-Riegrovy sady Číslo/Kód Lokalita Typ Třída Provozovatel Látky 457 ASROM 772 ARIEA Zdroj: ČHMÚ Šrobárova Pha2-Riegrovy sady Manuální měřicí program Automatizovaný měřící program B/U/RC ZÚ NO 2, PM 10, PM 2,5, CO B/U/NR ČHMÚ NO, NO 2, NO x, SO 2, PM 10 Vysvětlivky: typ stanice (B) pozaďová; typ zóny (U) - městská; charakteristika zóny (RC) obytná, obchodní, RN obytná, přírodní. Tabulka č. 3: Vývoj koncentrací hlavních znečišťujících látek na stanicích Praha 10 Šrobárova a Praha 2 Riegrovy sady, 2001 2007 Znečišťující látka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Stanice č. 457 Praha 10-Šrobárova PM 10 roční průměr, µg/m 3 15,2 16,5 16,9 15,2 15,5-28,7 28,2 PM 10 36. MV, µg/m 3 - - - 24,0 24,0 35,0 44,0 41,0 NO 2 roční průměr, µg/m 3 - - - - - - 37,1 41,7 BZN roční průměr, µg/m 3 3,0 4,6 3,4 4,1 3,3 3,2 2,1 - B(a)P roční průměr, ng/m 3 2,3 2,3 2,5 1,6 1,9 2,5 1,1 1,4 Stanice č. 772 Praha 2-Riegrovy sady NO 2 19. MV, µg/m 3 97,8 111,8 133,0 110,0 111,9 118,8 100,4 98,7 Zdroj: ČHMÚ Poznámka: Překročení imisního limitu je zvýrazněno tučným písmem. PM 10 36.MV 36. nejvyšší průměrná denní koncentrace v roce, NO 2 19. MV - 19. nejvyšší průměrná denní koncentrace v roce. Z údajů uvedených v tabulce č. 3 vyplývá, že na stanici ZÚ č. 457 Praha 10-Šrobárova dlouhodobě dochází k překračování ročního imisního limitu pro benzo(a)pyren. V roce 2008 bylo indikováno překročení hodnoty ročního imisního limitu pro oxid dusičitý (NO 2 ), avšak mez tolerance byla dodržena. Imisní limity pro PM 10 a benzen byly na předmětné stanici v průběhu let 2001 až 2008 dodrženy. 9

Jako referenční hodnota pro maximální hodinové koncentrace NO 2 byla pro potřeby zpracování dané studie použita 19. nejvyšší koncentrace NO 2, která byla v roce 2008 naměřena na stanici ČHMÚ č. 772 Praha 2-Riegrovy sady (B/U/NR) a činila 98,7 µg/m 3. Vzhledem k situování měřící stanice nelze tuto hodnotu považovat za zcela reprezentativní, nelze však očekávat, že by koncentrace NO 2 v zájmovém území byly výrazně odlišné od naměřených hodnot v obdobných lokalitách v Praze. Průběh průměrných denních koncentrací oxidu dusičitého a suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 naměřených na stanici automatizovaného imisního monitoringu č. 457 Praha 10-Šrobárova v roce 2008 je znázorněn na grafech č. 1 a č. 2. Z grafů je patrné, že průměrné měsíční koncentrace oxidu dusičitého a suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 vykazují během roku kolísavý průběh. Nárůst koncentrací obou znečišťujících látek lze zaznamenat v průběhu měsíců leden březen a říjen prosinec, kdy stav imisní situace je často podmíněn změnou meteorologických podmínek a průběhem topné sezóny. Průměrná roční koncentrace NO 2 naměřená na stanici v roce 2008 byla 41,7 µg/m 3. V případě imisí PM 10 lze sledovat nárůst koncentrací v průběhu měsíců leden únor, duben květen a říjen prosinec. Maximální průměrná denní koncentrace PM 10 byla zaznamenána v únoru a dosáhla úrovně 102,0 µg/m 3. Hodnota denního imisního limitu pro PM 10 byla během roku překročena 18x (povolený počet překročení je 35x). To znamená, že denní imisní limit pro PM 10 byl na stanici č. 457 Praha 10-Šrobárova dodržen. 36. nejvyšší průměrná denní koncentrace suspendovaných částic velikostní frakce PM 10 naměřená v roce 2008 byla 41,0 µg/m 3. Průměrná roční koncentrace PM 10 byla 28,2 µg/m 3 (70 % imisního limitů). Na území správního obvodu hlavního města Prahy byla v letech 2000 až 2007 vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro suspendované částice PM 10 (z důvodů překročení denního a ročního imisního limitu) a částečně pro oxid dusičitý. Území města Prahy patří k imisně nejvíce zatíženým územím České republiky. 10

Graf č. 1: Průběh průměrných denních koncentrací NO 2 na stanici imisního monitoringu Šrobárova, µg/m 3 100,0 90,0 80,0 70,0 roční imisní limit pro rok 2008 = 44 µg/m 3 roční imisní limit pro rok 2009 = 42 µg/m 3 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 průměrná roční koncentrace = 41,7 µg/m 3 10,0 0,0 Zdroj: ČHMÚ 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 1 10 1 11 1 12 Graf č. 2: Průběh průměrných denních koncentrací PM 10 na stanici imisního monitoringu Šrobárova, µg/m 3 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 denní imisní limit = 50 µg/m 3 40,0 roční imisní limit = 40 µg/m 3 30,0 20,0 10,0 0,0 Zdroj: ČHMÚ průměrná roční koncentrace = 28,2 µg/m 3 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 1 10 1 11 1 12 11

2.4. Zdroje znečišťování ovzduší a jejich charakteristika Bodové zdroje znečišťování ovzduší: Bodové zdroje znečišťování ovzduší, které byly modelovány v předkládané studii jsou tvořeny dvěma záložními zdroji energie (diesel generátory) a technologickým zařízením zajišťujícím větrání hospodářského dvoru plánovaného traumacentra. Při výpočtu emisí z bodových zdrojů, souvisejících s provozem záměru, se vycházelo z typu navrhovaného zařízení, jeho tepelného výkonu, předpokládané spotřeby paliva a hodnot emisních faktorů při spalování paliva. Předpokládá se, že každý náhradní zdroj energie bude pro kontrolu funkčnosti jednou měsíčně v provozu, a to po dobu maximálně 30 minut. Během kontroly bude zdroj spuštěn v režimu bez zátěže. Jednou ročně budou diesel generátory spuštěny se 100% zatížením. Emisní charakteristiky uvažovaných bodových zdrojů znečišťování ovzduší navrhovaného Traumacentra FNKV uvádí následující tabulka: Tabulka č. 4: Charakteristika bodových zdrojů znečišťování ovzduší vstupujících do modelového výpočtu P.č. nazev Výkon, kw Qr, l/rok Qmax, l/hod h, Okamžitá emise, g/s Roční emise, t/rok m TZL NOx BZN TZL NOx BZN 1 Diesel generator Caterpillar 1250 920 260 36 0,1026 0,3611-0,0081 0,0286-2 Diesel generator Caterpillar 1250 920 260 36 0,1026 0,3611-0,0081 0,0286-3 Větrání zásobovacího dvoru 3 0,00017 0,0010 0,000004 0,0054 0,0327 0,00012 Vysvětlivky: Qr roční spotřeba motorové nafty (l/rok), Qmax hodinová spotřeba motorové nafty při maximálním výkonu (l/hod), h stavební výška komína (m). Plošné zdroje znečišťování ovzduší: Jako plošné zdroje znečišťování ovzduší byly v rozptylové studii uvažovány venkovní parkoviště navržená v rámci realizace plánovaného záměru. Naprostá většina parkovacích stání je navržena na parkovišti před hlavním vchodem do budovy traumacentra, kde bude 123 parkovací stání + 8 stání umístěných podél propojovací komunikace záměru (K+R parkoviště). Zbývající část parkovacích stání bude umístěna na severní, východní a západní straně od objektu záměru. Tak, na severu od budovy traumacentra je navrženo parkoviště o kapacitě 30 parkovacích stání (z toho 2 stání pro imobilní), na východě parkoviště o kapacitě 14 stání (z toho 2 stání pro imobilní) a na západě dvě venkovní parkoviště o celkové kapacitě 25 parkovacích stání (z toho bude 3 stání pro imobilní). Při stanovení emisních toků z jednotlivých parkovacích ploch záměru se vycházelo z předpokládané délky pojezdu automobilů na jednotlivých parkovištích záměru. Pro hlavní parkoviště traumacentra byla uvažována délka pojezdu automobilů přibližně 280 m, pro zbývající parkoviště 20 m. Rychlost pohybu automobilů na parkovištích byla předpokládána na úrovni 10 km/hod. Emisní charakteristiky uvažovaných plošných zdrojů znečišťování ovzduší navrhovaného Traumacentra FNKV jsou prezentovány v následující tabulce: 12

Tabulka č. 5: Charakteristika plošných zdrojů znečišťování ovzduší vstupujících do modelového výpočtu Umístění parkoviště Počet parkovacích stání Počet pohybů vozidel NO x, g/s PM 10, g/s BZN, g/s Sever 30 240 0,00002147 0,00000122 0,00000175 Východ 14 132 0,00005170 0,00000805 0,00000015 Jih 123 1968 0,00530148 0,00044488 0,00063043 Západ 25 200 0,00001952 0,00000111 0,00000159 Celkem 192 2540 0,0053942 0,0004553 0,0006339 Liniové zdroje znečišťování ovzduší: Liniové zdroje jsou tvořeny místními silničními komunikacemi a areálovými komunikacemi FNKV. Počet provozních dnů všech uvažovaných liniových zdrojů je 365 dnů za rok. Pro výpočet emisních charakteristik plošných a liniových zdrojů znečišťování ovzduší byly využity hodnoty emisních faktorů MŽP ČR (program MEFA, verze 2006). Program MEFA vychází z databáze HBEFA Handbook emission factors for road transport a zohledňuje jak další zahraniční metodiky výpočtu emisí z dopravy (CORINAIR, COPERT), tak i výsledky emisních testů charakterizujících vozový park České republiky. Parametry vstupující do výpočtu emisního toku vycházejí ze skladby vozového parku. Pro typ složení vozového parku charakteristického pro Prahu byla použita možnost výběru v programovém produktu MEFA předdefinovaného schématu skladby dopravy pro Hlavní město Prahu. Intenzity vyvolané dopravy záměru na okolní komunikační síti zájmového území Údaje o intenzitách silniční dopravy na okolní komunikační síti zájmového území byly převzaty ze studie zpracované společností DHV CR spol. s r.o., září 2009. Hodnoty zatížení komunikační sítě zájmového území představují počty dvou základních druhů vozidel (osobních automobilů (OA) a nákladních vozidel (NA)) za 24 hodin průměrného pracovního dne). Průměrné hodnoty celodenních intenzit automobilové dopravy pro stav provozu samotného záměru jsou uvedeny v tabulce č. 6. Větší část vyvolané dopravy plánovaného traumacentra FNKV bude vedena po komunikacích Ruská a Pod Primaskou. Přibližně 17 % celkové dopravy záměru povede směrem k ulici Pod Rapidem. Tabulka č. 6: Hodnoty celodenní intenzity vyvolané dopravy pro průměrný pracovní den (0:00 24:00) na komunikační síti zájmového území Komunikace Úsek Intenzita dopravy na komunikační síti (0-24 hod) OA NA Litevská - jižní vjezd do TC FNKV 2160 66 Ruská Jižní vjezd do TC FNKV - Nad Primaskou 2590 66 Nad Primaskou - V předpolí 2160 33 Nad Primaskou Ruská - Východní vjezd do TC FNKV 2570 33 Nad Primaskou Východní vjezd do TC FNKV - Pod Rapidem 930 33 13

Komunikace Úsek Intenzita dopravy na komunikační síti (0-24 hod) OA NA Pod Rapidem Nad Primaskou - Krátká 930 33 Pod Rapidem Krátká - Za Strašnickou vozovnou 930 33 Za Strašnickou vozovnou Vinohradská - Pod Rapidem 930 33 Jižní vjezd do TC FNKV 2610 132 Východní vjezd do TC FNKV 2640 0 Emisní charakteristiky uvažovaných liniových zdrojů znečišťování ovzduší uvádí následující tabulka: Tabulka č. 7: Měrné emise liniových zdrojů (úseků) zájmového území vstupující do modelového výpočtu, g/m/s Komunikace Úsek Měrná emise [g/m/s] NO x PM 10 BZN Ruská Litevská - jižní vjezd do TC FNKV 0,000164 0,000006 0,000006 Ruská Jižní vjezd do TC FNKV - Nad Primaskou 0,000193 0,000006 0,000007 Ruská Nad Primaskou - V předpolí 0,000152 0,000004 0,000004 Nad Primaskou Ruská - Východní vjezd do TC FNKV 0,000191 0,000006 0,000007 Nad Primaskou Východní vjezd do TC FNKV - Pod Rapidem 0,000073 0,000003 0,000003 Jižní vjezd do TC FNKV Jižní vjezd do TC FNKV 0,000255 0,000011 0,000015 Východní vjezd do TC FNKV Východní vjezd do TC FNKV 0,000191 0,000005 0,000010 AK na severu objektu 0,000035 0,000001 0,000002 Areálové komunikace Vjezd na jižní parkoviště 0,000409 0,000013 0,000025 AK západ 0,000217 0,000008 0,000014 Rampa 0,000063 0,000012 0,0000002 Rampa prodlouženi 0,000038 0,000003 0,0000001 Průměrné hodnoty rychlosti pohybu silniční dopravy, které byly při modelování znečištění ovzduší uvažovány pro danou lokalitu jsou uvedeny v tabulce č. 8. Tabulka č. 8: Hodnoty průměrné rychlosti pohybu dopravy na jednotlivých komunikacích Komunikace Průměrná rychlost [km/h] Ruska, Nad Primaskou, Pod Rapidem 40 Vnitroareálové komunikace 20 14

3. Metodika výpočtu byla vypracována na základě podkladů předaných objednatelem, které byly doplněny výsledky matematického modelování intenzit dopravy a místním šetřením. Výsledné hodnoty koncentrací znečišťujících látek v ovzduší pro variantu provozu záměru byly získány výpočetním postupem na základě matematického modelování znečištění ovzduší v zájmovém území. Zjištěný stav imisní situace v řešeném území se ve vztahu k platným imisním limitům stanoveným pro účel ochrany zdraví obyvatel posuzuje podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Uvedené nařízení vlády stanovuje způsob sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro vybrané znečišťující látky. Definici imisního limitu uvádí zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění následovně: imisním limitem se rozumí hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku; mezí tolerance se rozumí procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen. 3.1. Metoda a typ použitého modelu Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle schválené metodiky SYMOS 97. Výsledky výpočtů byly získány pomocí programového vybavení SYMOS 97, verze 6.0.3022 (2006). Metodika SYMOS 97 je založena na předpokladu gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné krátkodobé koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. pět tříd schopnosti atmosféry rozptylovat znečišťující příměsi) a tři třídy rychlosti větru. Metodika zahrnuje rychlost konverze NO na NO 2 v závislosti na rozptylových podmínkách. 15

3.2. Popis referenčních výpočtových bodů Pro výpočet rozptylu škodlivin byla vytvořena pravidelná síť referenčních bodů ve čtvercové oblasti, v jejímž středu se posuzovaný záměr Traumacentrum FNKV nachází a která také pokrývá i jeho širší okolí. Vzdálenost mezi receptory (referenčními body) je 50 metrů. Plocha zahrnující modelované zdroje emisí navrhovaného traumacentra byla vyčleněna jako síť 864 referenčních bodů s krokem 50 m o rozměrech 1470 x 1280 m. Pro korektní vykreslení pole vypočtených koncentrací byla základní síť referenčních bodů doplněna o referenční body lemující silniční komunikace (krok 30 m). Modelové výpočty byly provedeny pro celkem 993 referenčních bodů. Výsledná síť výpočtových bodů zahrnuje potenciálně dotčené okolní oblasti včetně nejbližší obytné zástavby situované v okolí plánovaného záměru. Osa X je orientována od západu na východ, osa Y od jihu na sever. Nadmořské výšky referenčních bodů byly stanoveny na základě topografické databáze projektu X-SAR/SRTM (z angl. Shuttle Radar Topography Mission). Jedná se o data z radarového snímkování povrchu Země realizovaného NGA a NASA v roce 2000. V referenčních bodech byl proveden výpočet ve zvolené výšce 1,5 m nad terénem, odpovídající přibližně výškové úrovni dýchací zóny. Pro výpočet byl použit souřadný systém S-JTSK (Křovákovo zobrazení). Zvolená síť výpočtových bodů byla doplněna o 5 dalších referenčních bodů, které jsou významné z hlediska posouzení vlivů provozu plánovaného záměru na ochranu veřejného zdraví. Tyto referenční body byly umístěny na horní hrany fasád bytových domů situovaných v nejbližším okolí navrhovaného Traumacentra FNKV. Tabulka č. 9: Popis referenčních výpočtových bodů Číslo ref. bodu Umístění výpočtového bodu 865 Bytový dům v ul. Ruská č. 185/1245 866 Bytový dům v ul. Ruská č. 172/1238 867 Bytový dům v ul. Murmanská č. 10/1470 868 Bytový dům v ul. Pod Rapidem č. 20/2473 869 Bytový dům v ul. Pod Rapidem 28/2465 Umístění vybraných referenčních výpočtových bodů v zájmovém území je patrné z obrázku v příloze č. 1 k rozptylové studii. 16

3.3. Imisní limity Imisní limity a meze tolerance pro jednotlivé znečišťující látky jsou stanovený nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kpa. Přehled imisních limitů a cílových imisních limitů uvádí tabulka č. 10. Vzhledem k tomu, že se jedná o perspektivní záměr s dlouhodobým využitím nebyly pro hodnocení výhledové imisní situace uvažovány aktuální meze tolerance. Předkládaná rozptylová studie investičního záměru Traumacentrum FNKV je zpracována pro tři znečišťující látky: oxid dusičitý (NO 2 ), suspendované částice velikostní frakce 10 µm (PM 10 ) a benzen. Tabulka č. 10: Imisní limity pro ochranu zdraví podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Imisní limity Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 24 Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý Maximální denní osmihodinový průměr 10 000 µg.m -3 PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 35 PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m -3 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m -3 Cílové imisní limity Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 17

4. Výstupní údaje 4.1. Typ vypočtených charakteristik Pro charakterizaci imisní situace byly na základě analýzy možných znečišťujících látek emitovaných do přízemní vrstvy atmosféry modelovány následující škodliviny: oxid dusičitý (NO 2 ), suspendované částice velikostní frakce PM 10 a benzen jako reprezentativní škodliviny z dopravy. Imisní koncentrace byly vypočteny podle schválené metodiky MŽP ČR pro zvolenou síť referenčních bodů pro stávající a očekávané maximální krátkodobé koncentrace pro NO 2, průměrné denní koncentrace pro PM 10 a průměrné roční koncentrace pro NO 2, PM 10 a benzen. 4.2. Prezentace a kartografická interpretace výsledků Imisní charakteristiky ve vybraných referenčních bodech a maximální koncentrace v celé modelované ploše jsou prezentovány v tabulce č. 11. Uvedené hodnoty představují kvantitativní vyjádření příspěvků modelovaných zdrojů znečišťování ovzduší k celkové imisní situaci v zájmovém území bez ohledu na směr větru a třídu stability atmosféry. Vyhodnocení celkové imisní situace je dáváno do souvislosti s pozaďovými koncentracemi znečišťujících látek v dotčeném území, které vyplývají z výsledků sledování kvality ovzduší na stanicích automatizovaného imisního monitoringu 1. Výpočet příspěvků k imisní zátěži v rámci předkládané rozptylové studie byl řešen v časovém horizontu roku 2013, v kterém se předpokládá uvedení plánovaného záměru do provozu. Řešena byla následující výpočtová varianta: Příspěvky k imisním koncentracím v roce 2013 pro stav provozu samotného záměru Tato varianta vyhodnocuje očekávané příspěvky jednotlivých zdrojů navrhovaného Traumacentra FNKV k imisním koncentracím v zájmovém území. Jedná se o stav v roce 2013, který hodnotí očekávané příspěvky k imisním koncentracím z provozu spalovacích a technologických zdrojů traumacentra, z provozu dopravy na pozemních parkovištích a z provozu vyvolané silniční dopravy záměru na komunikační síti zájmového území. Výsledky výpočtů jsou prezentovány na obrázcích v Příloze k rozptylové studii jako izoplochy ohraničené izoliniemi. Pomocí extenze Spatial Analyst programu ArcMap 9.2 SP6 firmy ESRI, Inc. byly interpolační metodou IDW (Inverse Distance Weighted) získány rastrové výstupy pro oblast pokrytou referenčními body. 1 Vzhledem k tomu, že údaje o imisním pozadí pro výhledový rok 2013 nejsou k dispozici byly pro zhodnocení výhledové imisní situace v zájmovém území uvažovány pozaďové koncentrace znečišťujících látek z roku 2008. 18

4.3. Diskuse výsledků modelových výpočtů Vzhledem k tomu, že do modelového výpočtu vstupují pouze emise liniových zdrojů, jak bylo popsáno výše, představují vypočtené hodnoty koncentrací pouze příspěvek zdrojů zahrnutých do výpočtu k celkovému znečištění v dané lokalitě a jako na takové je třeba na ně pohlížet. Obecně platí, že hodnoty modelově vypočtených koncentrací se liší od koncentrací měřených na stanicích imisního monitoringu pro některé znečišťující látky až řádově. Odlišnosti výsledků modelových výpočtů a měřených hodnot znečištění ovzduší jsou způsobeny následujícími skutečnostmi: jedná se o modelový výpočet, který je závislý na úplnosti a přesnosti zahrnutých mechanismů rozptylu znečišťujících látek v atmosféře a jejich parametrizace v modelu modelový výpočet je přiblížením skutečnosti nikoliv skutečností samotnou; odhady v popisu emisních charakteristik zdrojů: do výpočtu vstupují celkové roční emise a počet provozních hodin, ve skutečnosti nepracuje žádný zdroj ve stejném režimu po celý rok, ale může emitovat více právě během nepříznivých rozptylových podmínek; hodnota intenzity dopravy, která vstupuje do výpočtu, vyjadřuje intenzitu dopravy za 24 hodin pro průměrný pracovní den, ve skutečnosti má intenzita dopravy jistou variaci nejen během dne, ale také během týdne; v modelu nejsou zahrnuty přechodné a krátkodobé emisní zdroje související s výstavbou, terénními úpravami, další stavební činností, sezónními pracemi, např. v zemědělství a podobnými aktivitami, které mohou výrazně zvýšit emise v dané lokalitě (o těchto zdrojích kromě lokalizace nejsou k dispozici žádné další údaje); popis rozptylových podmínek (do výpočtu vstupuje parametrizace pomocí ročních stabilitních růžic); odhady v popisu emisních charakteristik zdrojů: přenos emisí z oblastí ležících mimo zájmovou oblast; pozaďová úroveň koncentrací; znečišťují látky v ovzduší vznikající sekundárně fyzikálně-chemickými procesy; u suspendovaných částic PM 10 ještě reemitované částice dříve již sedimentované, které nebyly v modelovém výpočtu zahrnuty. Vliv všech výše uvedených skutečností může být různě významný v různých částech zájmové oblasti. Z výše uvedeného tedy plyne, že výsledky modelových výpočtů jsou: převážně nižší než hodnoty měřené na měřicích stanicích; ovlivněny celou řadou předpokladů, odhadů a nepřesností. Přesto je modelový výpočet použitelný a užitečný zejména pro určení oblastí a lokalit, které jsou znečištěním ovzduší relativně zatíženy nejvíce a určení relativního podílu jednotlivých kategorií či jednotlivých zdrojů na imisních koncentracích v zájmové oblasti. Při interpretaci výsledků je však nutno mít stále na paměti, že se jedná o modelový výpočet s výše popsanými nejistotami. 19

4.4. Vliv provozu záměru Traumacentrum FNKV na imisní situaci v zájmovém území Stav provozu samotného záměru v roce 2013 Pro zhodnocení výhledové imisní situace v zájmovém území v roce 2013 byly použity výsledky měření koncentrací znečišťujících látek na stanici imisního monitoringu č. 457 Praha 10-Šrobárova v roce 2008 a vypočtené příspěvky k imisním koncentracím uvažovaných zdrojů navrhovaného traumacentra FNKV. Vypočtené hodnoty koncentrací jednotlivých znečišťujících látek ve vybraných referenčních výpočtových bodech jsou prezentovány v tabulce č. 11. Tabulka č. 11: Vypočtené koncentrace znečišťujících látek v roce 2013, µg/m 3 Ref. bod Okolí komunikace Průměrné roční koncentrace Max. 24-hod Max. hod NO 2 PM 10 BZN PM 10 NO 2 865 1,423 0,493 0,567 2,561 20,634 Ruská 866 0,947 0,319 0,352 1,936 22,073 867 Murmanská 0,789 0,254 0,293 1,537 15,417 868 0,720 0,240 0,275 2,064 20,852 Pod Rapidem 869 0,676 0,228 0,256 1,328 13,740 Maximální v ploše 3,07 1,06 1,72 3,63 31,87 Imisní pozadí 41,7 28,2 2,1 41,0 98,7 Z analýzy výsledků modelových výpočtů koncentrací znečišťujících látek v ovzduší vyplývají následující závěry: Nejvyšší průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého byly zjištěny v prostoru venkovního parkoviště záměru umístěného jižně od budovy plánovaného traumacentra. Imisní příspěvek k průměrným ročním koncentracím NO 2 vypočtený v referenčních bodech charakterizujících obytnou zástavbu situovanou v okolí navrhovaného záměru (referenční bod č. 865 až 869) se pohybuje v rozpětí 0,7 až 1,4 µg/m 3. To znamená, že při zohlednění imisního pozadí na úrovni roku 2008 bude docházet k mírnému překročení ročního imisního limitu (40 µg/m 3 ). Hodnota maximálního imisního příspěvku uvažovaných zdrojů záměru k průměrným ročním koncentracím NO 2 bude představovat přibližně 3,1 µg/m 3 a tvoří 8 % platného imisního limitu. Ve vybraných referenčních výpočtových bodech charakterizujících obytnou zástavbu situovanou v okolí záměru se vypočtené imisní příspěvky k maximálním hodinovým koncentracím oxidu dusičitého pohybují v rozmezí 13,7 až 22,1 µg/m 3. Zohledníme-li úroveň imisního pozadí NO 2, dostaneme se na hodnoty 112,4-120,8 µg/m 3, což znamená dodržení imisního limitu cca o 40%. Hodnota nejvyššího imisního příspěvku k maximálním hodinovým koncentracím uvažovaných zdrojů se pohybuje na úrovni přibližně 31,9 µg/m 3. Při zohlednění maximálních krátkodobých pozaďových koncentrací NO 2 se dostáváme na hodnotu 130,6 µg/m 3, což zaručuje plnění imisního limitu (200 µg/m 3 ). U obytné zástavby situované v okolí navrhovaného záměru byly imisní příspěvky k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic PM 10 vypočteny na úrovni 0,2 až 0,5 µg/m 3. Zohledníme-li úroveň stávajícího imisního pozadí v zájmové lokalitě, lze potom 20

očekávat průměrné roční koncentrace PM 10 na úrovni 28,4 28,7 µg/m 3. To znamená, že hodnota imisního limitu (40 µg/m 3 ) bude plněna přibližně o 30 %. Nejvyšší vypočtené hodnoty 24-hodinových koncentrací PM 10 se v modelované oblasti pohybují na úrovni cca 3,6 µg/m 3. U dotčené obytné zástavby zájmového území se hodnoty imisních příspěvků dosahují úrovně 1,3 až 2,6 µg/m 3. Při zohlednění imisního pozadí na úrovni referenčního roku 2008 bude hodnota imisního limitu PM 10 (50 µg/m 3 ) dodržena. Provoz navrhovaného traumacentra přispívá k imisním koncentracím nejvyššími hodnotami ročních aritmetických průměrů benzenu v úrovni 1,7 µg/m 3. I pro benzen platí, že nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace byly zjištěny v prostoru hlavního parkoviště záměru. Pří zohlednění imisních pozaďových koncentrací činí maximální průměrná koncentrace v modelovaném území 2,7 µg/m 3, což znamená dodržení imisního limitu pro benzen. Grafické znázornění rozložení polí koncentrací pro modelované znečišťující látky je prezentováno v příloze č. 1 k rozptylové studii. 21

5. Závěr Na základě výsledků zpracované rozptylové studie lze učinit následující závěry: 1. Na stanici imisního monitoringu bylo v roce 2008 indikováno překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý (mez tolerance však byla dodržena) a pro benzo(a)pyren. Vyhodnocení stávající imisní situace prokázalo, že v zájmovém území bylo v roce 2008 indikováno překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý, mez tolerance však byla dodržena a pro benzo(a)pyren. Roční imisní limity pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 a benzen jsou v současné době dodrženy, rovněž je plněn denní imisní limit pro PM 10. 2. V důsledku realizace plánovaného záměru Traumacentrum FNKV dojde v zájmovém území k nepatrnému zvýšení imisní zátěže. Rozdíl imisní zátěže mezi stavem před a po realizaci záměru je v posuzovaném území v případě dlouhodobých imisních charakteristik velmi nízký, a proto jej lze označit za zanedbatelný. V případě krátkodobých koncentrací NO 2 lze v důsledku realizace záměru očekávat nárůst v řádu do 32 µg/m 3, což bezpečně zaručí dodržení příslušného imisního limitu (200 µg/m 3 ). V případě maximálních denních koncentrací PM 10 dojde k mírnému nárůstu imisní zátěže v úrovni do 3,6 µg/m 3, který také nezpůsobí překročení denního imisního limitů pro PM 10. 3. U obytné zástavby zájmového území dojde po zprovoznění plánovaného záměru k nepatrné změně imisní situace, která téměř neovlivní ani krátkodobé, ani dlouhodobé imisní charakteristiky. Proto lze konstatovat, že provoz záměru Traumacentrum FNKV nebude mít významný vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území. V Praze, 20.10.2009 22

6. Seznam použitých podkladů Jako podklady pro zpracování dané hlukové studie byly použity následující materiály: Průvodní zprava Traumacentrum FNKV ; Dopravně inženýrské podklady pro řešenou lokalitu, DHV CR spol. s r.o., září 2009; Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy; RNDr. Bubník J. a kol.: SYMOS'97. Systém modelování stacionárních zdrojů (metodická příručka), ČHMÚ, Praha 1998 a 2003; Souhrnný roční tabelární přehled Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, ČHMÚ, 2001 2007; Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007, ČHMÚ, 2007; Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění; Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; Terénní průzkum lokality. 7. PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: Umístění referenčních výpočtových bodů v zájmovém území. Výhledový imisní příspěvek modelovaných zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2013 pro stav provozu samotného záměru. 23