Otázky SZZK z Dějin umění a architektury chronologická část

Podobné dokumenty
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Otázky ke státní závěrečné zkoušce [zkoušce odborné způsobilosti] v oboru dějiny a teorie architektury a urbanismu

ČESKÁ BAROKNÍ ARCHITEKTURA

Základy dějin umění. Sobota 2017/2018. Základní. info. cena. zápis rezervace kontakt

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R050 Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů v akademickém roce 2015/2016

Architektonické a urbanistické dědictví ČR v Evropských souvislostech

Renesance v Itálii. Renesanční průčelí dómu v Pavii

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

A) Pobělohorský manýrismus (1620 až 1700) - nejednotný ráz architektury, stavitelé cizí, představitelé: Francesco Maratti, Jean Baptista Mathey

ZÁKLADY DĚJIN UMĚNÍ CYKLUS SOBOTNÍCH PŘEDNÁŠEK

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE. Studijní obor HISTORIE PAMÁTKOVÁ PÉČE (bc.) Státnicový předmět: Historie

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Teorie architektury. Její estetické a mimoestetické aspekty

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

ČÁST 1 - KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ

I. VELKÉ MIMOEVROPSKÉ CIVILIZACE - STAROVĚK / 19

ARCHITEKTURA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

6.18. Architektura - ARC

Úvod do kulturní historie PhDr. Luďka Hrabáková, Ph D. Obsah. Úvod... 8

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Okruhy pro bakalářské závěrečné zkoušky - ak.rok

Bytová kultura a nábytek v

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Design tužkou a ve 3D

Dějiny vývoje účesů. Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Dějiny výtvarného umění

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Dějiny umění

DĚJINY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ (DVU)

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Střední škola designu a módy, Prostějov

EU peníze středním školám digitální učební materiál

PŘÍJMENÍ JMÉNO ATELIÉR. U všech otázek je pouze jedna odpověď správná. V případě zatržení dvou políček se daná otázka považuje za nezodpovězenou.

Přijímací řízení specializace v pedagogice - výtvarná výchova - test Vv

Nově prohlášené národní kulturní památky

UMĚLECKÉ SLOHY. VY_32_INOVACE_ dubna 2013

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Předmět: D Ě J I N Y K U L T U R Y

DIVADLO POSTMODERNÍ A POSTDRAMATICKÉ. Vývojové trendy v divadle na konci 20. a na počátku 21. stol.

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor Restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita, v akademickém roce 2014/2015

XVII. Seznam ilustrací

VÝTVARNÁ KULTURA. 18. Konstruktivismus, Funkcionalismus a Bauhaus. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky

Střední škola designu a módy, Prostějov

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2018/2019

RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE.

Architektonické a urbanistické dědictví ČR. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2016

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

Lenka Tichá 9-Vý t arná k ultura ult

České dědictví UNESCO. románský sloh

ARCHITEKTURA DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ

Ročník: 6. Minimální doporučená úroveň

BAROKNÍ KULTURA. Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. října 2009

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Okruhy otázek k závěrečným zkouškám pro obor 8206R048 Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů v akademickém roce 2014/2015

Okruhy z odborných předmětů

Architektura po funkcionalismu

KLASICISMUS HISTORISMUS

PŘÍJMENÍ JMÉNO ATELIÉR. 1. Stupňovité věžové stavby budované ve starověké Mezopotámii od sumerského do novobabylonského období se nazývají

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Okruhy pro bakalářské závěrečné zkoušky - ak.rok

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV SBÍRKA DESIGNU FENOMÉN BAUHAUS

Okruhy pro bakalářské státní závěrečné zkoušky ak. rok

Střední škola designu a módy, Prostějov

Maturitní témata z dějepisu Profilová zkouška

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

Nabídka povinných a nepovinných zkoušek maturitní zkoušky, konané v jarním termínu 2019

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

BAROKNÍ SLOH. Karel Švuger DVK/ 3. ročník Září Obrazová dokumentace,základní charakteristika, protiklad renesance VY_32_INOVACE_DVK23/01

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Architektura jako odraz doby II.: aneb Mezinárodní sloh je nám vlastní

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

Tématické okruhy k SZZ pro obor Dějiny umění se zaměřením na památkovou péči a technické památky (bakalářské prezenční studium)

1

Od Loose k Rozehnalovi Architekti purismu a funkcionalismu v Brně

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Gotika = umělecký sloh plynule navazující na sloh románský Českých zemích končí gotika o něco později Německo a střední Evropa až do počátku 16.

Transkript:

Otázky SZZK z Dějin umění a architektury chronologická část (určeno pro studenty oboru Architektonická tvorba) 1. Počátky architektury (pravěk, Egypt, Mezopotámie) Megalitické stavby a jejich typy, neolitická architektura prvních zemědělců, stavební kultura starověkého Egypta a její periodizace, hrobky a pyramidy, princip egyptského chrámu, civilizace mezi Eufratem a Tigridem (Sumerové, Akkadové, Babyloňané, Asyřané, Peršané) a jejich přínos vývoji stavebnictví, příklady první monumentální syntézy architektury a umění. 2. Architektura antického světa (Řecko, Řím) Stavební kultura na Krétě a v Mykénách, architektura klasické doby Řecka (stavební typy, antické architektonické řády, Periklovi Athény), rozmach helenistické architektury v Malé Asii, Etruskové a jejich stavby, hlavní charakteristické znaky Římské architektury, antická civilizace na území západní Evropy. 3. Románské architektonické školy v Evropě Karolinská a otonská architektura; románské školy ve Francii, Itálii a Německu charakteristika, principy, rozdíly, souvislosti. 4. Románská architektura v českých zemích Velkomoravská architektura, počátky románské architektury v českých zemích, typy sakrálních staveb (rotundy, basiliky, panské kostely), románské kláštery, Pražský Hrad v románské době, Praha jako románské město (domy, rotundy, kostely). 5. Gotická architektura ve Francii Počátky gotické architektury návaznost na románské školy, St.-Denis a opat Suger, první katedrály a jejich architektonické principy (St.-Denis, Laon, Paříž ad.), katedrály klasického období (Charters, Remeš, Amiens), St.-Chapelle a poklasická gotika. 6. Gotická architektura v českých zemích Počátky gotické architektury, cistercká kolonizace, Přemyslovci a stavby hradů a měst, Karel IV. jako stavebník, architekta vrcholné gotiky v pojetí Petra Parléře, zrození krásného slohu, pozdně gotická architektura v Čechách, stavební aktivity Jagellonské dvorské hutě. 7. Renesanční architektura v Itálii Zrození renesanční architektury ve Florencii (Brunelleschi, Michelozzo), Leon Batista Alberti teorie a stavby, Urbino (Luciano Laurana, Francesco di Giorgio Martini) Donato Bramante v Miláně a v Římě, Římská architektura první třetiny 16. století (Bramante, Raffael, Peruzzi), Michelangelo ve Florencii a v Římě.

8. Renesanční architektura v českých zemích Počátky renesanční architektury v Jagellonském období, renesance na Pražském Hradě (Paolo della Stella, Bonifác Wolmut ad.); zámecká architektura a její typologie; sakrální architektura; renesanční města. 9. Manýrismus v evropské architektuře Pokračovatelé renesance v Itálii mezi renesancí a barokem (Serlio, Palladio, Vignola, Sansovino), principy severské manýristické architektury ve Francii, Německu a Nizozemí, architektura na dvoře Rudolfa II. a její doznívání. 10. Barokní architektura v Itálii Protobarokní architektura přelomu 16. a 17. století (Giacomo della Porta, Carlo Maderno), Přestavba Říma za Sixta V., G. L. Bernini a architektura barokního akademismu, Fr. Borromini, G. Guarini a radikálně barokní architektura, severoitalská vrcholně barokní architektura (F. Juvarra, Bernardo Vittone ad.). 11. Velké postavy evropské barokní architektury Asimilace italské barokní architektury v Evropských zemích, výjimečné tvůrčí osobnosti a jejich dílo Johann Bernard Fischer von Erlach, Johann Lukas von Hildebrandt, Balhtasar Neumann, Louis le Vau, Francois Mansart, Jules Hardouin Mansart, Christopher Wren. 12. Vývoj české architektury v 17. století Počátky baroka po bitvě na Bílé Hoře - stavebníci a stavitelé (Valdštejn a jeho architekti, jezuité a Carlo Lurago, Liechtenštejnové a G. Tencalla); raněbarokní zámek a městský palác typologie a příklady; sakrální architektura 3/4 17. století; tradice poutních míst; hlavní stavitelé 3/4 17. století C. Lurago, Fr. Carrati, G.D. Orsi; přelomová osobnost Jeana Baptisty Matheye a jeho realizace v Praze a v Čechách. 13. Vývoj české architektury v 18. století Kryštof Dientzenohofer a radikálně barokní architektura; J. B. Santini-Aichel architektonické experimenty a barokní gotika; G.B. Alliprandi a vídeňské vlivy české architektuře; F. M. Kaňka a zámecká architektura architektonický syntéza v díle Kiliána Ignáce Dientzenhofera; architektura druhé poloviny 18. století. 14. Zrození novoklasicismu ve druhé polovině 18. století Objevy Pompejí a Herkulanea; Chránmy v Paestu a expedice do Řecka; G. B. Piranesi a jeho římský okruh; Goût grec (řecký vkus) a počátky novoklasicismu v Římě a Paříži; počátky novoklasicismu v českém prostředí (A. Haffenecker, I. J. N. Palliardi).

15. Francouzská revoluční architektura Francouzská revoluční architektura pojem, východiska, principy; C- N. Ledoux stavby a projekty; E. L. Boullée a vizionářská architektura; ozvěny revoluční architektury ve střední Evropě (Berlín Friedrich Gilly, Vídeň Isidor Ganneval). 16. Evropská architektura mezi klasicismem a romantismem (1. polovina 19. století) Archeologie a klasicismus, monumentální koncepce veřejných budov v díle předních architektů doby (Gabriel, Soufflot, Schinkel, Klenze), Napoleonův empír, anglická neogotika její erbovní příklady (Strawberry Hill, Windsor, House of parlament ), Eugene Emanuelle Violet le Duc a jeho teorie purismu. 17. Evropská architektura období historismu (2. polovina 19. století) Architektonické teorie a dílo Gottfrieda Sempera, zrod velkoměst a nový urbanismus (Hausmannova Paříž, Ringstrasse a vize Camila Sitteho ), neoslohy a nové stavební typy (muzea, divadla, obchodní domy a pasáže, nádraží a mosty atd.). 18. Architektura 19. století v českých zemích Architektura státního klasicismu; příklady klasicistního urbanismu (Karlín, Mariánské lázně); architektura romantického historismu kořeny (romantické zahrady) a uplatnění (zámky, veřejné stavby ad.); novogotika východiska, principy, etapy (romantická / přísná); novorenesance a její role (veřejné stavby, činžovní domy); období přísných historismů a jejich typologická aplikace; urbanismus druhé poloviny 19. století (přestavby měst, zakládání předměstí); hlavní architektonické postavy Ignác Ullmann, Antonín Barvitius, Josef Zítek, Josef Schulz, Josef Mocker, Antionín Wiehl. 19. Zrození moderní architektury v Evropě Trendy a vlivy, inženýrská architektura, anglické hnutí Arts and Crafts, od secese k moderně, otcové moderní architektury a jejich díla (Otto Wagner,Hendrik Berlage, Auguste Perret, Petr Behrens, Adol Loos, Sulivan). 20. Česká architektura 1890-1914 (secese, moderna, kubismus) Friedrich Ohmann a architektura na pomezí novobaroka a secese; vídeňská škola Otto Wagnera a její vliv na české prostředí; zakladatelská osobnost Jana Kotěry; hlavní tendence před rokem 1914 secese, moderna, kubismus; klíčové postavy: Josef Gočár, Pavel Janák, Otakar Novotný ad. 21. Evropská a světová meziválečná architektura Futurismus a kubismus v architektuře, styl Art Deco, Wekbunda a Bauhausu (Walter Gropius a Mies van der Rohe), ruští konstruktivisté, Internacionální funkcionalismus a jeho podoby, americká zkušenost ( F.L.Wright, Neutra, mrakodrapy).

22. Česká meziválečná architektura Národní styl (rondokubismus Gočár a Janák); klasicizující tendence 20. let (A. Engel, B. Hübschmann); expresionistická architektura (J. Kroha) architektura na cestě k purismu a funkcionalismu klíčové postavy (J. Krejcar, O. Tyl, L. Kysela,J. Havlíček, K. Honzík, V. Obrtel, J. Gočár, P. Janák ad.) ; Karel Teige a levicové architektonické teorie; Významné importy 30. let - A. Loos, L. Mies van der Rohe; meziválečná architektura na Moravě a ve Slezsku. 23. Teorie (1. polovina 20. století) Henry van de Velde, On the New Style; Adolf Loos, Ornament and Crime; Otto Wagner: Velkoměsto; Heinrich Tessenow, Housebuilding and Such Things; F. L. Wright, Organic architecture; A. Sant Ellia F. T. Marinetti, Futurist architecture; Bruno Taut, A program for architecture; Le Corbusier, Za novou architekturu; Pavel Janák, Architektura hmota či duch?; De Stijl, Creative Demands; Le Corbusier, Guiding principles of town planning; W. Gropius, Bauhaus program; Aleksei Gan, Konstruktivismus; Kazimir Malevič, Suprematismus; Ludwig Mies van der Rohe, Industrialised building; Karel Teige, Nejmenší byt; Erich Mendelsohn, Dynamics and function; Theo van Doesburg, Towards a plastic architecture; Hannes Meyer, Building; El Lissitsky, Ideological superstructure; R. Buckminster Fuller, Universal architecture; PAS, Jiří Voženílek, Architektura a společnost; CIAM, Aténska Charta. 24. Evropská a světová architektura 40. - 60. let Poválečná obnova, pozdní Le Corbusier a F.L.Wright, americký a anglický brutalismus (Kahn), italský neoracionalismus (Neutra, Scarpa),, brazilský zázrak (Costa, Niemeyer) konstruktivistické tendence a nové materiály, architektura na světových výstavách. 25. Česká architektura 40. - 60. let Návaznost na meziválečnou domu v letech 1945-48; architektura socialistického realismu principy, stavby, urbanismus; EXPO 58 a jeho vliv na českou architekturu; architektonické tendence 60. let a jejich evropské souvislosti; hlavní postavy J. Fragner, J. Kroha, K. Filsak, S. a V. Machoninovi, K. Prager, K. Hubáček. 26. Architektura po roce 1970 Postmoderní revoluce v architektuře, její charakteristika a hlavní představitelé, stylové vlny jako neofunkcionalismus, high-tech, dekonstruktivismus, minimalismus, klíčové osobnosti a realizace, pojem regionalismus, česká pozice. 27. Teorie (2. polovina 20. století, začátek 21. století) Ladislav Žák, Obytná krajina; Jaroslav Fragner, Plánování. Spolupráce architektů na výstavbě státu; Lina Bo Bardi, Stones against Diamonds; Ludwig Mies van der Rohe, With Infinite Slowness Arises Great Form; Louis Kahn, Architecture is the Thoughtful Making of Spaces; Robert Venturi, Complexity and Contradiction in Architecture; Oswald Mathias Ungers, Towards a new architecture; Situationists, New Babylon; R. Buckminster Fuller, The architect as world planner; Alison and Peter Smithson, Nový brutalismus; Team 10, Kritika CIAM; Oskar Hansen, Open form; Yona Friedman: The ten principles of space town planning; Tendenza; Aldo Rossi, Architecture and City; Manfredo Tafuri, Architecture and Utopia; Superstudio; Habitat 1967; Hans Hollein, Everything is Architecture; Coop Himmelb(l)au,

Architecture Must Blaze; Peter Eisenman, Diagram; MOMA, Dekonstruktivistická architektura; Rem Koolhaas, Delirious New York; Oriol Bohigas, Polemiky, Model města Barcelona; Benátské bienále; ANY konference; Joan Oackman (Architecture Culture 1943-68, 1993), Beatriz Colomina, Privacy and Publicity: Modern Architecture as Mass Media; Ignasi de Solá Morales, Terrain Vague; Rem Koolhaas, Generic City; Miroslav Šik, Analogická architektura; Michal Kuzemenský Jan Šépka, Nová česká práce; Monika Mitášová, Oxymorón a pleonasmus. 28. Současná teorie 2007-2017 Pier Vittorio Aurelli, The Possibility of an Absolute Architecture; Adam Caruso, The Feeling of Things; Reinhold Martin (Public and Common(s); Peggy Deamer, Architecture and Capitalism: 1845 to the Present; Keller Easterling, Extrastatecraft: The Power of Infrastructure Space; Ordos 100; Vittorio Magnago Lampugnani, Radikal Normal - Positionen zur Architektur der Stadt; Aristid Antonas, Archipelago of Protocols, BAVO, Too Active to Act; REAL, Home; Christ and Gantenbein, Typological Transfer. Doporučená základní literatura: Architektura v českém národním dědictví, Praha 1961. Architektura, Petr Kratochvíl editor, in Velké dějiny ZKČ, Paseka, Praha-Litomyšl, 2002. Benešová Marie, Česká architektura v proměnách dvou staletí, Praha 1985. Dějiny českého výtvarného umění I. VI., 1984-2005. Deset století architektury I-6., Praha 2001. Frampton Keneth, Moderní architektura, Praha 2004. Giedion Siegfried, Space,Time,Architecture, Cambridge 1946. Haas Felix, Architektura 20. století, Praha 1978. Hrůza Jiří, Svět architektury, Praha 2000. Macek Petr-Biegel Richard-Bachtík Jakub, Barokní architektura v Čechách, Praha 2015. Norberg Schulz Christian, Genius loci, Praha 1994. Pevsner Nikolaus An Outline of European Architecture, London 1943. Reaburn Michael, Dějiny architektury, Praha 1990. Stefan Oldřich, Sloh a architektura, Praha 1940. Syrový Bohuslav, Architektura-svědectví dob, Praha 1974. Ševčík Oldřich, Architektura, historie, umění, Praha 2002. Švácha Rostislav, Od moderny k funkcionalismu, Praha 1994. Zatloukal Pavel, Příběhy z dlouhého století, 2002. Zevi Bruno, Jak se dívat na architekturu, Praha 1966. Mitášová Monika, Oxymorón a pleonasmus I., II., Praha 2012. Mitášová Monika, Česká a slovenská architektura 1971 2011, Praha 2013. Architektonické programy zmíněné v otázkách 23., 27., 28.