VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ STANISLAV KUTÁLEK, TOMÁŠ ŠVÁB KATASTR NEMOVITOSTÍ II MODUL 02 VÝSLEDKY ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Katastr nemovitostí II - Modul 02 Stanislav Kutálek, Tomáš Šváb, Brno 2006-2 (124) -
Obsah OBSAH 1 Úvod 7 1.1 Cíle...7 1.2 Požadované znalosti...7 1.3 Doba potřebná ke studiu...7 1.4 Klíčová slova...7 1.5 Metodický návod na práci s textem (nepovinné)...7 2 Výkon zeměměřických činností...9 2.1 Vymezení oboru...9 2.2 Formy podnikaní a jejich specifika...9 3 Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů...11 3.1 Úvod...11 3.2 Vymezení činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů...11 3.3 Formy podnikání a jejich specifika...12 3.4 Právní a technické požadavky na činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů....12 3.5 Prokazování odborné způsobilosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů....13 3.6 Právní předpisy důležité pro podnikání v oboru zeměměřictví...15 3.7 Ekologie, bezpečnost a ochrana zdraví, požární ochrana při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů...18 3.8 Praktická pravidla pro jednání úřadně oprávněných zeměměřických inženýrů...19 3.9 Ověřovaná zeměměřická díla a jejich základní účel...20 3.10 Vlastnictví zeměměřického díla a nakládání s ním...21 3.11 Poskytování výsledků zeměměřických činností a dokumentací staveb ve veřejném zájmu...21 3.12 Porovnání oboru v České republice se zeměmi EU...22 3.13 Tuzemské odborné společnosti...22 4 Soudní znalectví...25 5 Vstup na nemovitosti...29 6 Srážka mapy...31 6.1 Délková srážka mapy...31 6.2 Plošná srážka...32 7 Příklady kreslení situací v geometrickém plánu...35 8 Praktické ukázky vyhotovování geometrických plánů...39 8.1 Geometrický plán č.1 vyznačení budovy...39 8.1.1 Podklady pro měření...39 8.1.2 Měření v terénu...40 8.1.3 Vyhotovení výpočetního protokolu v rámci ZPMZ...41 8.1.4 Vyhotovení grafické přílohy geometrického plánu a ZPMZ 45 8.1.4.1 Grafická příloha geometrického plánu...45 8.1.4.2 Grafická příloha ZPMZ...46-3 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 8.1.5 Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ... 48 8.1.5.1 Výpočet výměr parcel a dílů... 48 8.1.5.2 Výkaz dosavadního a nového stavu... 49 8.1.5.3 Výkaz BPEJ... 51 8.1.6 Titulní list ZPMZ... 51 8.1.7 Kompletace geometrického plánu... 53 8.2 Geometrický plán č.2 vyznačení budovy (sestavení parcely z dílů) 55 8.2.1 Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ... 56 8.2.1.1 Výpočet výměr parcel a dílů... 56 8.2.1.2 Výkaz dosavadního a nového stavu... 58 8.2.1.3 Výkaz BPEJ... 59 8.3 Geometrický plán č.3 vyznačení budovy (vyrovnání dílů číselně určené výměry)... 59 8.3.1.1 Výpočet výměr parcel a dílů... 60 8.3.1.2 Výkaz dosavadního a nového stavu... 61 8.3.1.3 Výkaz BPEJ... 61 9 Zrušení zjednodušené evidence... 63 9.1 Doplnění parcel ze zjednodušené evidence do SGI... 63 9.2 Doplnění parcel v územích s katastrální mapou i mapou dřívější pozemkové evidence ve stejné zobrazovací soustavě a měřítku... 63 9.3 Doplnění parcel v územích s katastrální mapou a mapou dřívější pozemkové evidence v jiné zobrazovací soustavě a měřítku... 65 9.4 Doplnění parcel v územích s přídělovým operátem... 67 9.5 Aktualizace SPI po doplnění parcel zjednodušené evidence do SGI. 67 10 Praktické ukázky vyhotovování geometrických plánů odstanění zjednodušené evidence... 69 10.1 Geometrický plán pro odstranění části zjednodušené evidence - úvod69 10.2 Měření v terénu... 69 10.3 Vyhotovení výpočetního protokolu v rámci ZPMZ... 70 10.4 Vyhotovení grafické přílohy GP a ZPMZ... 70 10.5 Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ... 72 10.5.1 Výpočet výměr parcel a dílů... 73 10.5.2 Výkaz dosavadního a nového stavu... 74 10.5.3 Výkaz BPEJ... 75 10.5.4 Výtyčení hranice pozemku... 76 11 Vytyčení hranice pozemku, příklady stabilizací... 77 11.1 Podklady pro vytyčení hranic pozemků... 77 11.2 Způsob vytyčování hranic pozemků... 77 11.3 Označování hranic pozemků... 78 11.4 Dokumentace vytyčené hranice pozemků... 80 11.5 Praktické ukázky k vytyčení hranice pozemku... 82-4 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů 11.6 Příklady stabilizací hranic pozemků...84 11.6.1 Stabilizace státních hranic...85 11.6.2 Stabilizace přirozených a přírodních hranic...87 12 Nový výměnný formát NVF...93 12.1 Starý výměnný formát - aktuálnost...93 12.2 Struktura výměnného formátu...94 12.3 Hlavička výměnného formátu ISKN...95 12.4 Seznam skupin datových bloků výměnného formátu ISKN...96 13 Software pro práci v katastru, práci s novým výměnným formátem..103 13.1 GEUS 103 13.2 GEOMETR...104 13.3 KOKEŠ 106 13.4 VKM 107 13.5 GROMA...109 13.6 DIKAT 6...110 14 Katastr nemovitostí a GPS...113 14.1 Výklad pravidel ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů technologií GPS...113 15 Závěr...121 16 Studijní prameny...122 16.1 Seznam použité literatury...122 16.2 Seznam doplňkové studijní literatury...123 16.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny...123-5 (124) -
Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem tohoto studijního textu je seznámit posluchače s výsledky zeměměřické činnosti v oboru katastru nemovitostí. V textu posluchač najde příklady řešení jednoduchých geometrických plánů, praktické ukázky, druhy stabilizací bodů v terénu a seznámí se také s základy nového výměnného formátu. Učební text doplňují cvičení, které umožňují správně pochopit předkládaný studijní text. Rozsah odpovídá znalostem potřebným k pochopení principů funkce výsledků zeměměřických činností. 1.2 Požadované znalosti Potřebná je znalost mapovacích metod měření polohopisu. Vyzvednout lze také znalost základních prostředků počítačové grafiky. Obdobně je pro práci nutná alespoň rámcová znalost platných předpisů dnešních i těch předchozích. Nezbytné je také mít prostudovány moduly Katastr nemovitostí I moduly 01 a 02, a také Katastr nemovitostí II modul 01. Vyzvednout lze především znalost software pro zpracování naměřených hodnot. 1.3 Doba potřebná ke studiu Doba potřebná k nastudování látky odpovídá výuce 2 hodin cvičení a 2 hodin přednášek týdně po dobu 5 týdnů. Jde tedy orientačně o 20 hodin. Ovšem je třeba mít na paměti, že čas potřebný ke studiu je značně individuální záležitost. 1.4 Klíčová slova Geometrický plán, obnova katastrálního operátu, parcela, výměra, list vlastnictví., vytyčení, srážka mapy, zrušení zjednodušené evidence. 1.5 Metodický návod na práci s textem (nepovinné) Zde uvedené informace jsou základním materiálem pro pochopení problematiky. V rámci studia a zájmu o danou problematiku je vhodné si doplnit znalosti pročtením další literatury. Příklady pro procvičení jsou veskrze jednoduché. Některé jsou ovšem řešitelné pouze pokud je student ochoten se zamyslet a chvíli logicky uvažovat. Při problémech s nalezením postupu řešení autoři doporučují konzultace (a to jak osobní, tak formou vhodných informačních technologií). - 7 (124) -
- 8 (124) - Katastr nemovitostí II - Modul 02
Soudní znalectví 2 Výkon zeměměřických činností 2.1 Vymezení oboru Výkon zeměměřických činností je podle zákona č. 455/1991 Sb., Živnostenský zákon, vázanou činností. Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností stanoví zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stručně definuje zeměměřictví jako souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností, včetně technických činností v katastru nemovitostí podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zeměměřickými činnostmi jsou podle zákona č. 200/1994 Sb. činnosti při budování, obnově a údržbě bodů bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů, vytyčování hranic pozemků (v souladu s katastrálním zákonem), vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností. Zákon č. 200/1994 Sb. určuje podrobněji zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu. Výsledky těchto činností využívají orgány správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky (Český úřad zeměměřický a katastrální, Zeměměřický úřad v Praze, Katastrální úřady v jednotlivých krajích a jejich katastrální pracoviště umístěné převážně v bývalých okresech, Zeměměřické a katastrální inspektoráty umístěné v některých krajích), orgány Ministerstva obrany a jím zřízené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu a jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti. Výsledky zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu musí být v souladu se zákonem č. 200/1994 Sb. ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry. V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální. 2.2 Formy podnikaní a jejich specifika Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Za odborně způsobilou osobu se podle zákona č. 200/1994 Sb. považuje fyzická osoba s dokončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru. Zákon č. 200/1994 Sb. upravuje práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností zejména v oblasti poskytování výsledků zeměměřických činností orgánům zeměměřictví a katastru, v oblasti vstupu - 9 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 zeměměřičů na nemovitosti, dále při zřizování značek bodů bodového pole, náhradách za majetkové újmy a za omezení využívání nemovitostí a v neposlední řadě při činnostech pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem ochrany. Zeměměřické činnosti, kartografická díla nebo databáze geografických informačních systémů poskytují v soukromém sektoru v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákonem č. 455/1991 Sb. a souvisejícími právními předpisy a technickými normami jako podnikatelé fyzické a právnické osoby (nejčastěji společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti). Právní okolí zeměměřictví je značně široké a jak bude uvedeno v další kapitolách jsou výsledky zeměměřických činností využívání v nejširším spektru národního hospodářství a spolupracujících odvětví a oborů. Například správa a rozvoj území, stavebnictví, doprava, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, energetika, právo a spravedlnost atd. V soukromém sektoru zeměměřictví pracuje odhadem 4000 osob s odborným vzděláním. Celkový objem produkce lze odhadnout na 3,5 miliardy Kč. Fyzickými osobami činnými na trhu zeměměřických činností jsou nejčastěji samostatní podnikatelé s počtem do 5ti osob, kteří představují na trhu asi 55 % všech firem a společnosti s ručením omezeným od 6ti do 20ti zaměstnanců (asi 30 % všech firem). Dále působí na trhu několik desítek zeměměřických společnosti nebo kartografických vydavatelů s počtem v rozsahu přibližně 20 až 80 zaměstnanců a jejich právní formou jsou společnosti s ručením omezeným (asi 34 %) a akciové společnosti (asi 11 %). Firmy s počtem zaměstnanců přes 100, vesměs akciové společnosti, jsou výjimkou. Největší počet zeměměřických firem (asi 30 %) dosahuje ročního obratu svých služeb od 1 do 5 mil. Kč a přibližně jen 4 % firem dosahuje ročního obratu přesahujícího 20 mil. Kč (některé i přes 100 mil. Kč). Tyto zeměměřické společnosti dosahují vysoké výše svého ročního obratu nejen poskytováním zeměměřických činností, ale mnohdy i obchodováním s měřickými přístroji, výpočetní technikou a počítačovými programy a systémy cizích producentů. Specifickou vlastností zeměměřických činností je (obdobně jako u geologických služeb), že k jejich výkonu je potřeba poměrně široké spektrum individuálních technických prostředků; automobily, měřické terestrické přístroje a pomůcky, družicové přijímače, skenery pro snímání prostorových objektů, počítače a relativně drahé počítačové programy (textové a grafické editory, výpočetní a databázové systémy atd.), digitální kamery, skenery analogových map a plánů, plottery atd. Začínající zeměměřická firma s počtem do 5ti osob musí do základního vybavení investovat nejméně 700 tis. Kč, má-li být schopna počátečního přežití a konkurence na trhu. Zeměměřické činnosti lze vykonávat nejen jako živnost, ale také pro vlastní potřebu. Pro vlastní potřebu mohou vykonávat zeměměřické činnosti fyzické osoby v souladu s jejich zřizovacími nebo zakladatelskými listinami. Tyto činnosti nesmějí být součástí díla zhotoveného na objednávku podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. - 10 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů 3 Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů 3.1 Úvod Geodézie a kartografie (podle Seznamu Standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického zeměměřictví označené číslem 74.20.73, kartografické služby číslem 74.20.74 a služby důlního měření číslem 74.20.72) S geodézií úzce spojenými vědními obory jsou kartografie nebo geografie, které analogovou nebo v současnosti převážně digitálním (počítačovým) způsobem zaznamenávají výsledky šetření, geodetických měření a následného zpracování dat ve formě map nejen na papíře, ale převážně na paměťovém médiu počítače. Výsledky jmenovaných oborů jsou základem geografických informačních systémů různě velkých území (obcí, krajů atd.) a postupně budované národní nebo nadnárodní prostorové geoinformační infrastruktury veřejné správy. Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů není živností, navazuje však na živnost výkonu zeměměřických činností a spočívá v ověřování vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných v souladu se zákonem o zeměměřictví ve veřejném zájmu. 3.2 Vymezení činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů není živností, navazuje však na živnost výkonu zeměměřických činností a spočívá v ověřování vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných v souladu se zákonem o zeměměřictví ve veřejném zájmu. Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností a při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů upravuje zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stručně definuje zeměměřictví jako souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zeměměřickými činnostmi jsou podle zákona č. 200/1994 Sb. činnosti při budování, obnově a údržbě bodů bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů, vytyčování hranic pozemků (v souladu s katastrálním zákonem), vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech - 11 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností. Tento zákon určuje podrobněji zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu ověřované úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry. Výsledky těchto činností využívají orgány správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, orgány Ministerstva obrany a jím zřízené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu a jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti. 3.3 Formy podnikání a jejich specifika Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů nelze oddělit od výkonu zeměměřických činností, a to zejména proto, že ověřování vlastního i cizího zeměměřického díla nelze oddělit od kontroly jeho obsahových, kvalitativních a formálních náležitostí. Ověřovat cizí zeměměřická díla bez potřebné měřické a kancelářské kontroly lze považovat za prohřešek proti etice i zákonu. Na trhu zeměměřických činností se proto v podstatě nevyskytují úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři, kteří by nevykonávali také živnost výkonu zeměměřických činností. Činnost ověřování zákonem určených výsledků zeměměřických činností není živností a není beze zbytku srovnatelná s autorizací v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Není zde obsažen aspekt autorství díla, úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověřuje i výsledky cizích osob jejichž sám není autorem, avšak platí, že nese ve veřejném zájmu vysokou odpovědnost za jím ověřované dílo i v tomto případě. 3.4 Právní a technické požadavky na činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. Tento přehled základních právních předpisů resortu zeměměřictví a katastru uvádí čísla uvedená ve Sbírce zákonů při prvním vydání předpisů a neuvádí čísla předpisů, kterými se zákony a prováděcí předpisy novelizovaly. zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením vyhláška č. 31/1995 Sb. (v platném znění), kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb. nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon) - 12 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem vyhláška ČÚZK č. 190/1996 Sb. (v plném znění), kterou se provádí zákony č. 265/1992 Sb. a č. 344/1992 Sb. vyhláška ČÚZK č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR Vyhláška č. 31/1995 Sb. obsahuje přílohu 6, v níž je uveden seznam obecně závazných technických norem z oblasti mapování, vytyčování staveb a kontrole staveb, geometrické přesnosti ve výstavbě. Dále upravuje veškeré potřebné podmínky a náležitosti související se zeměměřickými díly a výsledky zeměměřických činností. Vyhláška č. 190/1996 Sb. velmi podrobně upravuje nejen právní, ale i technické věcné a kvalitativní podmínky výsledků zeměměřických činností poskytovaných pro účely správy katastru nemovitostí, zejména věcné a kvalitativní parametry geometrických plánů a výsledků vytyčení hranic pozemků. Zeměměřické činnosti a činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů se poskytují za neregulované ceny sjednané nejčastěji dohodou účastníků smlouvy o dílo v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách. Lze konstatovat, že prostřednictvím uvedených předpisů resortu zeměměřictví a katastru a jejich vazbami na obecně platné právní předpisy, například občanský zákoník, obchodní zákoník, stavební zákon, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o technických požadavcích na výrobky, autorský zákon, zákon o metrologii apod., je vytvořeno právní prostředí, které umožňuje dovodit i při velmi obecně formulovaných závazcích ze smlouvy o dílo (eventuálně kupní smlouvy pro kartografické dílo), zda služba poskytnutá odbornou zeměměřickou firmou byla z hlediska smluvního plnění bezvadná či nikoliv. Zákon č. 200/1994 Sb. stanoví, kdo se dopustí porušení pořádku na úseku zeměměřictví, obdobně zákon č. 344/1992 Sb. stanoví, kdo se dopustí pořádku na úseku katastru nemovitostí. 3.5 Prokazování odborné způsobilosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. Zákon č. 200/1994 Sb. upravuje podmínky ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapová díla, výsledků zeměměřických činností využívaných ve výstavbě v souladu se stavebním zákonem a v neposlední řadě výsledků zeměměřických činností, které jsou obsahem státních mapových děl pro obranu státu. Úřední oprávnění uděluje Český úřad zeměměřický a katastrální a v případě děl pro obranu státu Ministerstvo obrany fyzické osobě s vysokoškolským vzděláním s titulem zeměměřický inženýr, která zejména prokáže odbornou a trestní bezúhonnost a vykoná před komisí jmenovanou předsedou Českého - 13 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 úřadu zeměměřického a katastrálního, nebo před komisí Ministerstva obrany v případě děl pro obranu státu zkoušku odborné způsobilosti po nejméně 5ti letech odborné praxe. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověřuje výsledky zeměměřických činností razítkem (se svým jménem a státním znakem), podpisem a výrokem, že ověřované výsledky náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Obsah a rozsah tohoto výroku zákon č. 200/1994 Sb. podrobněji neupravuje. Neexistuje ani judikatura, která by například určila, zda ověřené zeměměřické po obsahové a technické stránce bezvadné dílo poškodilo objednatele proto, že bylo po právní stránce nepoužitelné k tomu, co od něj objednatel očekával (územní řízení, stavební řízení, zápis změny práva do katastru nemovitostí atd.). Zákon č. 200/1994 Sb. upravuje práva a povinnosti osob s úředním oprávněním a v praxi směřují sankce za porušení pořádku na úseku zeměměřictví nebo na úseku katastru nemovitostí nejčastěji právě vůči těmto osobám. U zeměměřických činností ve výstavbě však dlouhodobě trvá problém v podstatě nulového dohledu nad plněním zákonných povinností stavebníků a ostatních účastníků výstavby (projektantů a zhotovitelů staveb). Dohled nevykonávají úřady resortu zeměměřictví a katastru, protože to do jejich působnosti nepatří, ani stavební úřady, protože problematiku naplňování příslušných ustanovení zeměměřického zákona vztahujících se k výstavbě jejich pracovníci málo znají nebo časově a odborně v příslušných správních řízeních zvládat nemohou. Nebezpečím pro zdárné projektování a provedení stavby je to, že mnohdy není z úsporných důvodů na straně investora vyhotovena obsahově úplná a dostatečně přesná mapa pro projekt stavby (mapa skutečného a právního stavu projektem dotčeného území) a k stavebnímu řízení nejsou předloženy povinné části projektové dokumentace jednoznačně určující projektovanou prostorovou polohu, rozměry a tvar staveb a terénních úprav, a to vytyčovací výkresy a podle potřeby velkých staveb dokumentace o vytyčovací síti (nebo dokumentace geometrických parametrů jednoznačně určujících polohu stavby nebo terénní úpravy). Nejobvyklejším, avšak často velmi nepřesným způsobem geometrického určení prostorové polohy v projektové dokumentaci staveb, jsou půdorysné kóty vztažené k vlastnickým nebo jiným hranicím různých existujících (nebo i neexistujících) objektů. Tyto hranice nebývají v terénu jednoznačné a mezi vlastníky uznány jako nesporné nebo jejich hraniční značky před nebo postupem stavby zanikly. Kóty bývají kresleny do výkresů celkové situace stavby (zastavovacích plánů) nebo obdobných tzv. situačních výkresů. Vzniká tím nebezpečí možných sporů o dodržení nebo nedodržení povinných odstupů od vlastnických hranic zastavovaných pozemků a sousedních staveb, a to nejen v katastrálních územích, kde katastrální úřady vedou - pro účely výstavby zcela nedostatečně přesnou - sáhovou katastrální mapu obvykle měřítka 1:2880 (tyto mapy jsou na přibližně 70 % rozlohy území státu). Nebezpečí vzrůstá hlavně (ale nejen) v individuální výstavbě rodinných domů na pozemcích, které vznikly parcelací velkých pozemků a prodejem jednotlivým stavebníkům. Dochází jednak k případům, že hranice pozemků nejsou před započetím výstavby jednoznačně stabilizovány a vzájemně uznány sousedy (k prodeji a koupi došlo podstatně dříve než k zahájení - 14 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů výstavby jednotlivých domů) a bohužel i k případům, že geometrické plány pro rozdělení pozemků určených k zastavění nelze s dostatečnou přesností sjednotit s historicky nepřesným obrazem pozemků v katastrálních mapách. Tyto mapy bývají však v dobré, ale bohužel slepé víře použity jako polohový referenční systém k projektování závazné prostorové polohy staveb a povinných odstupů od vlastnických hranic pozemků a sousedních staveb jako správné a dostatečně přesné. A to přesto, že katastrálním zákonem a prováděcí vyhláškou se deklaruje u sáhových map polohová přesnost řádově metrová a u dekadických řádově decimetrová (normovaná přesnost projektovaného a následně vytyčeného umístění stavby je řádově centimetrová), ponecháme-li stranou, že i skutečné výměry pozemků, kterým vlastníci přikládají nemalou váhu vzhledem ke kupním, od výměry odvozeným cenám pozemků, neodpovídají dostatečně přesně výměrám evidovaným v katastrálním operátu nebo uváděným v kupních smlouvách. Úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři jsou po přezkoumání úplnosti a přesnosti podkladů pro prostorové umístění staveb povinni na veškeré nedostatky převzatých podkladů písemně upozornit formou doložky k svému zákonnému výroku náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. V opačném případě se vystavují nebezpečí náhrady za škodu způsobenou použitím nevhodného, neúplného a nepřesného podkladu. 3.6 Právní předpisy důležité pro podnikání v oboru zeměměřictví Pro výkon zeměměřických činností je třeba mít přehled o návaznostech a vybraných ustanoveních těchto právních předpisů: Ústava České republiky, občansko-právní vztahy, podnikání Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Ústavní zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník zákon č. 99/1964 Sb., Občanský soudní řád zákon č. 150/2002 Sb., Soudní řád správní zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Kraje, obce, správa území a jiné zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze - 15 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 zákon č. 314/2022 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností sdělení č. 590/2002 Sb., jímž se uveřejňuje seznam krajských, okresních a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady zákon o správním řízení č. 71/1967 Sb. (správní řád); od ledna 2006 zákon č. 500/2004 Sb. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona (územní řízení, stavební řád, státní stavební dohled, vyvlastnění), vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci vyhláška č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za hmotnou škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zákon č. 258/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv - 16 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů Životní prostředí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči zákon č. 62/1988, o geologických pracích zákon č. 44/1988Sb., o ochraně využití nerostného bohatství (horní zákon) zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě zákon č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částem vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro zemědělství zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa Dopravní infrastruktura území zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Technické vybavení území zákon č. 150/2000 Sb., o telekomunikacích zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích - 17 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 Metrologie zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování 3.7 Ekologie, bezpečnost a ochrana zdraví, požární ochrana při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. Pro ekologické standardy, bezpečnost a ochranu zdraví a požární ochranu při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů platí obecně závazné právní předpisy a neexistují žádné zvláštní právní nebo technické normy. Jedná se zde o zcela samostatné úkony jednotlivce, které nemají spojitost s konkrétním místem a jeho technickými nebo jinými vlastnostmi (kancelář, terén) a nemají spojitost s jinými jednotlivci, s nimiž by měl být úředně oprávněný zeměměřický inženýr svázán obchodně, pracovně-právně nebo jinak. Seznam nejvýznamnějších obecně platných právních předpisů je pro informaci tento: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění Nařízení vlády č. 523/2002 Sb. zákon č.174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění novel, nejvýznamnější v zákonu č. 124/2000 Sb. nařízení č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí vyhláška č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu - 18 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky (nabývá účinnosti vstupem České republiky do EU) nařízení vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění č. 284/2000 Sb. vyhláška ČBÚP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 207/1991 Sb. vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení (účinnost od vstupu ČR do EU) zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. (poslední úplné znění vyšlo jako č. 67/2001) a navazující právní předpisy, zejména Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., tzv. "Vyhláška o prevenci" 3.8 Praktická pravidla pro jednání úřadně oprávněných zeměměřických inženýrů. Základním pravidlem pro odborné a etické jednání úředně oprávněných zeměměřických inženýrů je ověřit, zda ověřovaná zeměměřická díla jsou způsobilá uspokojit právní a technické potřeby objednatelů. Tito jsou jen výjimečně odborníky znalými všech věcných a kvalitativních aspektů využitelnosti objednávaného díla pro účely správních řízení ve výstavbě (územní, stavební a kolaudační řízení) nebo pro účely majetkoprávního uspořádání v katastru nemovitostí. Je nezbytné vyloučit vše, co by mohlo ověřené zeměměřické dílo úplně nebo i jen částečně diskvalifikovat jak v podmínkách majetkoprávních tak v podmínkách investiční výstavby a ve správě a rozvoji území. Zákonem stanovené povinnosti lze plnit také jen tehdy, když úředně oprávněný zeměměřický inženýr zkontroluje dílo nebo jeho části vyhotovené jiným zeměměřičem v rámci ověřování v rozsahu potřebném pro jeho bezvadné provedení a využitelnost k účelu, pro který bylo dílo objednáno. To lze plnit jen za podmínky zdravých pochybností k ověřovaným výsledkům, tedy pochybností, které lze rozptýlit v krajním případě až 100% kontrolou všech technologických úkonů spojených se zhotovením díla. V neposlední řadě je zcela nezbytné celoživotním vzděláváním udržovat na potřebné úrovni znalosti o určitém segmentu právního řádu České republiky s cílem zabezpečení součinnosti se zástupci jiných profesí, kteří používají - 19 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 ověřovaná zeměměřická díla jako meziprodukt výsledků svých činností (notáři, advokáti, územní developeři, projektanti staveb, techničtí dozoři investora staveb, stavbyvedoucí, úředníci obcí, stavebních a dalších správních úřadů). 3.9 Ověřovaná zeměměřická díla a jejich základní účel Nejznámějšími produkty soukromých zeměměřických firem ověřovanými úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry pro účely využití ve veřejném zájmu jsou: geometrický plán - podklad nebo neoddělitelná součást listiny pro polohové, geometrické a popisné určení nově vzniklých nemovitostí, jejich zápis a evidenci vlastnických a jiných věcných práv k těmto nemovitostem v katastru nemovitostí, vytyčení a označení vlastnických hranic pozemků (pozemkových úprav) - geodetické hraniční značky a dokumentace, kterými se na podkladě údajů katastru nemovitostí určuje a prokazuje průběh vlastnických hranic nebo hranic různého využití pozemků v terénu, a to pro účely a) umístění budoucích staveb, b) nebo sousedských sporů, c) nebo obnovení parcel vedených ve zjednodušené evidenci katastru nemovitostí, d) nebo pro účely pozemkových úprav, mapa (případně i podélné profily a příčné řezy) - podklad pro projektovou dokumentaci povinně přikládanou k návrhu na vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení (nebo povolení terénních úprav) nebo pro návrh pozemkových úprav, mapa - podklad pro správu a rozvoj území - v nejpokrokovější digitální, objektově orientované topologicko-vektorové formě podklad pro geografický informační systém území (geoprostorovou datovou infrastrukturu), vytyčení nebo kontrolní měření staveb (včetně určení posunů a přetvoření stavby nebo stavbou dotčeného území) - dokumentace určující na základě platného stavebního projektu prostorové umístění a tvar nové stavby nebo terénní úpravy a zajišťující bezpečné provedení této stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením, geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby - dokumentace osvědčující provedení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením a po přepracování na mapu využitelná pro správu a rozvoj zastavěného území. geodetická síť - geometrický základ (referenční systém, primární referenční systém) pro měření polohy nebo výšky podrobných bodů mapy nebo pro vytyčení polohy nebo výšky objektu stavby podle projektové dokumentace. - 20 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů 3.10 Vlastnictví zeměměřického díla a nakládání s ním Vlastník je - podle občanského zákoníku - v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Zeměměřické dílo je z hlediska občanského zákoníku věcí, protože má převážně hmotnou povahu. Může být i nehmotným majetkem, a to ve formě geodat přenosných na nosiči nebo veřejnou sítí (CD, ZIP, disketa, internet); ke zhmotnění tohoto elektronicky předávaného díla někdy nemusí nutně dojít anebo bývá zhmotněno až v dodatečně přepracované a doplněné formě. Například projektant s využitím počítače a plotteru zhotoví výkres celkové situace stavby (zastavovací plán) tím, že do digitálního mapového podkladu pro projekt doplní projektovanou prostorovou polohu stavby. Nejsou-li ve smlouvě o dílo sjednány odlišně podmínky z hlediska občanského a obchodního zákoníku nebo autorského zákona, pak lze dovodit, že vlastníkem dokončeného a předaného díla nebo vlastníkem nehmotného majetku (geodat) jsou jak objednatel tak zhotovitel; ani jeden z nich není nijak omezen v nakládání s dílem ve vztahu ke třetí osobám a oba jsou při dalším poskytování díla vázáni jen shora uvedenými ustanoveními zákona o zeměměřictví, stavebního a katastrálního zákona, vzájemně nejsou objednatel i zhotovitel po splnění smlouvy vázání jinak, než eventuálními následnými samostatnými dohodami a smlouvami sjednanými za podmínek shora uvedených a dílo má tedy nadále povahu zboží určeného ke směně na trhu. Zeměměřická firma, která v dohodě s objednatelem připravuje smlouvu o dílo, v němž má být jako podklad plnění smlouvy využito jinou firmou dříve vyhotovené zeměměřické dílo, by měla příslušnými ustanoveními smlouvy zajistit podmínky závazného předání nebo koupě podkladů a potvrzení jejich potřebných kvalitativních parametrů. Pokud tak neučiní, může se stát, že zeměměřické dílo určené k přepracování bude pro ni nedostupné a plnění smlouvy obtížné až nemožné. Častým příkladem je zhotovení geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene souvisejícího s dříve zakrytým podzemním vedením, jehož geodetickou dokumentaci zhotovila jiná firma, a to i za technických a kvalitativních podmínek, které pro geometrický plán nepostačují. Jiným příkladem může být geometrické a polohové určení a zobrazení stavby do tematické mapy, jejíž měřická síť nevyhovuje podmínkám předepsaným pro záznam podrobného měření změn geometrického plánu. 3.11 Poskytování výsledků zeměměřických činností a dokumentací staveb ve veřejném zájmu Osobám oprávněných vykonávat zeměměřickou činnost vyplývá podle zákona o zeměměřictví povinnost poskytovat bezplatně úřadům resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu pro vedení základních státních mapových děl a doklady prokazující přesnost výsledků nebo poskytovat bezplatně výsledky zeměměřických činností využitelných pro obranu státu. - 21 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 Zákon o zeměměřictví také ukládá vlastníku stavby, která tvoří polohopisný obsah státních kartografických děl, předložit na vyzvání geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení těchto kartografických děl. Katastrální zákon ve znění prováděcí vyhlášky upravuje obsah a formu geometrických plánů a zeměměřických činností vykonávaných pro účely katastru nemovitostí a předávaných katastrálním úřadům (záznam podrobného měření změn, vytyčovací náčrt hranice pozemku, vytyčovací protokol se stanoviskem dotčených vlastníků pozemků nebo jiných oprávněných osob). Stavební zákon ukládá vlastníku stavby uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby po celou dobu jejího užívání, při změně vlastnictví tuto dokumentaci odevzdat novému nabyvateli a při odstranění stavby ji odevzdat stavebnímu úřadu. Jiné, než v předchozích odstavcích uvedené zákony a předpisy, zeměměřické firmy a jejich objednatele neomezují a pro nakládání s výsledky zeměměřických činností pak platí jen soukromoprávní dohody uvedené v dalším textu. 3.12 Porovnání oboru v České republice se zeměmi EU Ve státech Evropské unie jsou poskytovány zeměměřické služby více či méně shodně jako v České republice. Odlišnosti jsou zejména v rozsahu působnosti státu ve veřejném zájmu a rozsahu působnosti soukromého sektoru a v míře, jakou jsou zeměměřiči (určeni vzděláním, nebo licencí či autorizací, nebo úředním zmocněním apod.) vnímáni jako samostatný obor nebo součást jiného oboru, a to převážně jako součást stavebnictví. V Evropě i ve světě je rozsah zeměměřických služeb chápán jako mnohem širší než v České republice, což je dáno mimo jiné tím, že právní a technické předpisy nejsou tak podrobně propracovány, jako je tomu u nás a evropské státy vesměs nemají tradici v soustředěné celostátně působící službě obdobné Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu. Využití činnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra v zahraničí je zatím zcela vyloučeno, a to i na Slovensku, přestože opačný postup využití služeb slovenských autorizovaných inženýrů nebo jiných zahraničních zeměměřických inženýrů je zákonem č. 200/1994 Sb. upraveno v souladu s příslušnou směrnicí Evropské unie. 3.13 Tuzemské odborné společnosti V České republice působí tyto odborné profesní společnosti: Český svaz geodetů a kartografů, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, e-mail: geodeti@csvts.cz - 22 (124) -
Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů Komora geodetů a kartografů, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, kancelář GEODET s.r.o., Plamínkové 1592, 140 00 Praha 4, fafejta@geodet.cz Kartografické společnosti ČR : ČVUT - Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, miksovsky@fsv.cvut.cz Česká asociace pro geoinformace, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, cagi@cagi.cz Společnosti důlních měřičů a geologů, Vysoká škola báňská, Fakulta hornicko-geologická, Institut důlního měřictví a geologie, Třída 17. listopadu 708 33 Ostrava, denisa.davidova@vsb.cz Česká společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum, ČVUT, Fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, lena.halounova@fsv.cvut.cz Česká společnost certifikovaných odhadců majetku, Týnská 21, 110 00 Praha 1, info@cscom.cz Všechny tyto společnosti jsou členy nevládních mezinárodních profesních organizací. Žádná z nich však nesdružuje samostatně úředně oprávněné zeměměřické inženýry tak, jako jsou sdruženi v profesních komorách odborníci profesí například stavebních, právních, lékařských, auditorských a poradenských atd. Úředně oprávnění inženýry lze nalézt např. v seznamu podle krajů a okresů SEZNAM ÚŘEDNĚ OPRÁVNĚNÝCH ZEMĚMĚŘICKÝCH INŽENÝRŮ Okres Blansko ČÍPEK Vladislav, 679 72 Makov č. 7 a c 1324 DVORSKÝ Jaromír, 679 14 Ostrov u Macochy č.p. 250 a b c 1096 HOŘAVA Čeněk, Komenského 312/21, 679 04 Adamov a b c 995 JELÍNEK Zdeněk, Žďár 115, 679 02 Rájec-Jestřebí a b 800 PERNICA Leoš, Jiráskova 6, 678 01 Blansko a 1757 RYDVAL Jiří, Hořická 46, 678 01 Blansko a b c 920 ŠUPAL Miloš, Dlouhá 91, 679 23 Lomnice a b c 39 ŠVEC Jaroslav, Absolonova 2305/2, 680 01 Boskovice a b c 345 VEČEŘE Michal, P.Jilemnického 349/5,679 04 Adamov a b 2276 ZÁLESKÝ Josef, 679 22 Lažany čp. 121 a b c 893 ZEMÁNEK Jan, Kořenec čp. 166, 679 53 Benešov a b c 346 rozsah úředního oprávnění podle 13 odst. 1 zeměměřického zákona: a) geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku, b) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových děl, pro potřeby orgánů zeměměřictví a katastru, c) geodetického podkladu pro výstavbu, dokumentace o vytyčovací síti, dokumentace o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetické části - 23 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje geometrické, polohové a výškové určení dokončené stavby nebo technologického zařízení. Kontrolní otázky Jaký je rozsah úředního oprávnění? Jak je to s vlastnictvím zeměměřického díla? Pokuste se jmenovat alespoň pět právních předpisů souvisejících s podnikáním v oboru zeměměřictví. Jakým způsobem se prokazuje odborná způsobilost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. - 24 (124) -
Soudní znalectví 4 Soudní znalectví Problematika znalecké činnosti je v ČR komplexně řešena zejména zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen zákon ) a prováděcí vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. ve znění vyhlášek č. 11/1985 Sb., č. 184/1990 Sb., č. 77/1993 Sb. a č. 432/2002 Sb. (dále jen vyhláška ). V souladu s celosvětovým trendem vývoje soudní expertizy byla do organizační struktury znalecké činnosti začleněna i znalecká činnost vědeckých ústavů a odborných pracovišť; pokud jsou tato pracoviště specializována na znaleckou činnost, jsou státní orgány povinny vyžadovat posudky především od nich. Tato pracoviště jsou zapsána ve zvláštních seznamech. Pokud není možno opatřit posudek specializovaného pracoviště, vyžadují státní orgány (a organizace a občané v souvislosti s právními úkony) posudky od jmenovaných znalců, zapsaných v seznamech u krajských soudů. Ve výjimečných, zvláště obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, mohou státní orgány požádat vědecké ústavy, vysoké školy a instituce, aby podaly posudek; tyto instituce se rovněž vedou v seznamech, vedených ministerstvy spravedlnosti. Není-li v daném oboru zapsán znalec, nebo nemůže-li znalec úkon provést, případně pokud by provedení úkonu znalcem zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady, může státní orgán pro jednotlivý posudek ustanovit znalcem i osobu, která není zapsána do seznamu, splňuje však předepsané podmínky (tzv. znalec ad hoc ). Jmenování znalců do funkce provádí ministr spravedlnosti nebo předseda krajského (v Praze městského) soudu podle místa bydliště znalce. Ministr jmenuje pracovníky ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů, ty, kteří jsou označení ústředními orgány a znalce, u nichž si jmenování vyhradil. Předsedové krajských soudů jsou pak pověření v ostatních případech. Přitom pro výkon funkce není rozdílu mezi znalcem, kterého jmenoval předseda krajského soudu a znalcem jmenovaným ministrem. Ke jmenování znalců dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Návrhy na jmenování mohou podat státní orgány, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, ve kterých pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i příslušné orgány společenských organizací, pokud to vyplývá z úkolů těchto organizací. Znalcem může být jmenován i ten, kdo sám o jmenování požádá. Pro každý obor přitom má být jmenováno tolik znalců, aby bez neúměrného zatěžování stačili krýt potřebu posudků. Podmínky ke jmenování znalcem stanoví zákon čtyři: české státní občanství (tuto podmínku může v odůvodněných případech prominout ministr spravedlnosti), potřebné znalosti a zkušenosti v oboru; přednost mají uchazeči, kteří absolvovali speciální výuku pro znaleckou činnost, pokud v oboru taková výuka je zřízena, - 25 (124) -
Katastr nemovitostí II - Modul 02 osobní vlastnosti takové, aby dávaly předpoklad řádného výkonu znalecké činnosti, souhlas uchazeče se jmenováním. Tabulka 4.1.: Soudní znalci v České republice Znalecký ústav (právnická osoba) Znalec jednotlivý (fyzická osoba) specializovaný na znaleckou činnost (kriminalistický ústav, znalecké ústavy soukromé ap.) vědecký (vysoká škola, akademie věd, výzkumný ústav ap.) s jinou náplní činnosti než znaleckou, ale v obtížných případech oprávněný podat znalecký posudek, převážně pro potřeby státních orgánů jmenovaný předsedou krajského soudu nebo ministrem spravedlnosti ad hoc (státním orgánem příležitostně přibraný odborník pro jeden případ) Zapsán v seznamu Ministerstva spravedlnosti, v oddílu I Zapsán v seznamu Ministerstva spravedlnosti, v oddílu II Zapsán v seznamu krajského soudu podle místa bydliště a v centrálním seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti Není zapsán v seznamu znalců Seznam znalců jednotlivých a znaleckých ústavů: http://portal.justice.cz/uvod/justice.aspx Podmínky ke jmenování se ověřují dotazníkem, doklady o absolvování příslušné odborné výchovy, vyjádřeními příslušných zájmových svazů nebo obdobných organizací, vyjádřením organizace, u níž je uchazeč v pracovním poměru. Pro zjištění osobních vlastností se zejména pořizuje výpis z rejstříku trestů, vyžaduje se též negativní lustrační osvědčení. Od ověřování kvalifikace je možno upustit u občanů, u nichž je zřejmá z jejich pracovního zařazení, dosažené funkce nebo vědecké hodnosti. Na žádost se ke splnění podmínek jmenování vyjadřují orgány a organizace, případně i sbory pro znalecké otázky, zřízené u krajských soudů a ministerstev; tyto sbory podle potřeby provádějí též pohovor s uchazečem, někdy i na základě předložených posudků, k jejichž vypracování jsou uchazeči vyzváni. Splní-li uchazeči požadované podmínky a je-li v daném místě potřeba znalců, proběhne vlastní jmenování, a to složením znaleckého slibu a převzetím - 26 (124) -