8
ISBN 80-239-3548-8
8
8. roãník mezinárodní pfiehlídky v tvarného umûní dne ka
Intersalon Asociace Jihoãesk ch v tvarníkû - mezinárodní pfiehlídka v tvarného umûní dne ka se koná v âesk ch Budûjovicích jiï poosmé! Lidská zku enost se svûtem, kter nás obklopuje, nám zfietelnû ukazuje, Ïe nic v nûm není zcela trvalé a nemûnné povahy. Vûci vznikají, vyvíjejí se, po urãitou dobu trvají, ale bohuïel zcela zákonitû také zanikají. To platí pro svût lidí, pfiírody, ale rovnûï i pro v echny jevy ãlovûkem umûle vytvofiené. Tento fiád - ponûkud nemilosrdn, protoïe je námi jen tûïko ovlivniteln - ovládá stejn m zpûsobem i svût umûní. MoÏná právû z tûchto dûvodû se v nûm cení nejvíce ty hodnoty, které pfietrvávají nejdéle. Îivotnost tûchto hodnot pak závisí na mnoha okolnostech, nejvíce v ak na jejich vztahu ke skuteãn m potfiebám lidí ale také na ochotû a aktivní vûli je jako skuteãné hodnoty nejen vnímat a pfiijímat, ale také je aktivnû dotváfiet a vytváfiet. Délka trvání vûcí je tedy do urãité míry známkou jejich potfiebnosti - i kdyï jde v mûfiiteln ch jednotkách ãasu o míry nesmírnû relativní. Osm let trvání Intersalonu AJV se z tohoto pohledu mûïe zdát - zejména z pohledu zvenãí - dobou velmi krátkou. Pro ty ãleny jihoãeského v tvarného spolku a jejich obûtavé spolupracovníky, ktefií jeho realizaci vûnovali jiï osm rok Ïivota, je to v ak doba, mûfiená jinak. Je to doba potvrzující potfiebnost jejich úsilí i Ïivotnost hodnot, které tato aktivita do kulturního Ïivota beze sporu pfiiná í. ekli jsme v úvodu, Ïe nic není navûky. Ale pfiesto: je to náhoda, Ïe osmiãka - jak si nûkdo moudfie v iml - pootoãená naleïato znamená vlastnû nekoneãno?
Jihoãeské muzeum v âesk ch Budûjovicích 15. 10. 15. 11. 2004
KdyÏ bilancuji uplynulé ãtyfii roky na í práce, pak mohu fiíci, Ïe mezi oblasti, kde se Jihoãeskému kraji podafiilo urazit velk kus cesty, patfií regionální spolupráce. Uzavfieli jsme dohody o partnerství s Horními a Dolními Rakousy, Dolním Bavorskem, kantonem Bern, Ko ick m samosprávn m krajem a aktuálnû spûjeme k dohodû i s francouzsk m regionem BretaÀ. Jak jsme si pfiedsevzali ve sv ch strategiích, Jihoãesk kraj se po ãtyfiech letech své existence stal krajem otevfien m okolnímu svûtu a zapojil se aktivnû do evropského regionálního dûní. Uvedené dohody by v ak jen ztûïí mûly anci vejít v Ïivot, kdyby jejich uzavfiení nepfiedcházely pfiirozené pfieshraniãní kontakty mnoha obcí, sdruïení a zájmov ch uskupení. Chtûl bych proto vyjádfiit ocenûní a podûkování Asociaci jihoãesk ch v tvarníkû, která zaloïila a dále rozvíjí tradici mezinárodního setkávání v tvarn ch umûlcû a jejich dûl. Intersalon AJV se tak stal v znamnou umûleckou událostí, ke které se s hrdostí hlásí i Jihoãesk kraj. Pfieji v em jeho organizátorûm i úãastníkûm, aby se neménû úspû nû vydafiil i leto ní roãník.
RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihoãeského kraje
Jsem velmi rád, Ïe Statutární mûsto âeské Budûjovice se jiï pfied léty stalo jedním z hlavních pofiadatelû mezinárodní pfiehlídky v tvarného umûní dne ka, která nese název INTERSALON. Asociace jihoãesk ch v tvarníkû se vydala urãitû dobrou cestou a také pfiedcházející roãníky ukázaly, Ïe pfiehlídka má svoji kvalitu a získává na v znamu nejenom v âeské republice, ale i v zahraniãí, coï ostatnû v mluvnû dokazuje úãast zahraniãních umûlcû. Vûfiím, Ïe i leto ní, osm roãník nevyboãí ze sv ch kvalit a Ïe Cena Statutárního mûsta âeské Budûjovice se ocitne spravedliv m posouzením poroty ve správn ch rukou. Pfieji v em organizátorûm pfiehlídky, kterou v leto ním roce hostí Jihoãeské muzeum od 15. fiíjna, mnoho spokojen ch náv tûvníkû; samotn m umûlcûm, ktefií budou svá díla vystavovat, pfieji dobré pocity, hodnû inspirace a tvûrãí úspûchy. ObãanÛm i náv tûvníkûm na eho mûsta pfieji pûkn umûleck záïitek.
Doc. RNDr. Miroslav Tetter CSc., primátor âesk ch Budûjovic
Organizaãní v bor Radomír Postl, grafik, pfiedseda Antonín Malec, architekt, malífi Jifií Müller, grafik Ludmila Nápravníková, v konná místopfiedsedkynû AJV Miroslav Novotn, architekt, v tvarník Vít Vavfiinec Pavlík, malífi Dana Plojharová, grafiãka Tomá Proll, sochafi Jifií Ptáãek, malífi Jaromír Schel, fieditel DK Metropol Pavel afr, fieditel Jihoãeského muzea Matou Vondrák, malífi, pedagog
Mezinárodní porota Miroslav Kudrna, historik umûní, Praha, pfiedseda Jürgen Ferdinand Schlamp, malífi, profesor, Mnichov Hubert Huber, malífi, grafik, sochafi, Pasov Roman Musil, historik umûní, Praha Petr Porcal, historik umûní, profesor, Florencie Radomír Postl, grafik, âeské Budûjovice Jaroslav SÛra, grafik, Praha Jifií alamoun, grafik, malífi, profesor, Praha Matou Vondrák, malífi, docent, âeské Budûjovice
*1961 1982 1987 Pedagogická fakulta PlzeÀ Vladimír BlaÏek Sousedská 1 312 00 PlzeÀ Mutilace II, olej, ití, 75 x 60 cm, 2003
Karel Aubrecht OkruÏní 41/229 271 01 Nové Stra ecí
Jifií Bouda Na Ostrohu 46 160 00 Praha 6 Ranní poutník, litografie, 25 x 33 cm, 2004
Petr Brátka pitálská 285 390 01 Tábor
* 1953 geboren in München 1973 Abitur am Dante-Gymnasium in München 1975 1980 Studium an der Akademie der Bildenden Künste, München Klasse Prof. Horst Sauerbruch seit 1995 Mitglied der Künstlergruppe Die Burg, Burghausen lebt und arbeitet in Laufen an der Salzach Wolfgang Brunner Schiffmeistergasse 16 83410 Laufen Nûmecko Pag-matik III, IV, akvarel, 18 x 24 cm, 2003
Guy Brissaud 60, rue de la Mitagnière 38110 Rochetoirin Francie Quelque chose du coeur, 25étiquettes, 50 x 50 cm, 2003
* 1956 âeské Budûjovice 1964 1971 Lidová kola umûní Sokolov 1971 1975 Stfiední keramická kola Karlovy Vary Lenka Bfiezinová KosmonautÛ 1903 356 05 Sokolov 020510, kombinovaná technika, 59,5 x 84 cm, 2002
* 1960 Drasliceni, Moldova Rytífi rumunského státního fiádu Comandor Zastoupen: Novogradská galerie Luãenec, Muzeum umûní Charkov, Muzeum moderného umenia rodiny Warholovcov Medzilaborce, Rumunské velvyslanectví Praha, Museo civico di grafica Brunico, Muzeum umûní Bene ov, Muzeum umûní Ki inûv Teodor Buzu Kostnická 158 390 01 Tábor Pfiedtucha, akvarel papír, 100 x 70 cm, 2004
Alena Bure ová Rokycanova 144 347 01 Tachov Mám ateliér ve vlastním, hodnû starém domku. Dennû tam chodím a ráda. Netvrdím, Ïe tam dennû pracuji. Ráda si k práci (pokud uï mû nápad napad a je ãas provádût nápad v materiálu) pou tím rádio. Poslední dobou si peãlivû vybírám co a kdy budu poslouchat. Bylo ale také období, kdy jsem s vkroãením do ateliéru automaticky zmáãkla knoflík, jen aby nebylo ticho. Mnohdy jsem ani neposlouchala. Pfiíval zpráv, politick ch a rûzn ch jin ch, doporuãení a rad se mi zaãal slévat v ru iv element. Toto období mû (absurdnû) inspirovalo k práci na fiadû reliefû, k nimï patfií i Informace dokoleãka dokola... Informace dokoleãka dokola, porcelán relief, 44 x 44 cm, 2001
Filozofie? Samozfiejmû ale kdyï mám v ruce tûtec s barvou, nechám se uná et: co s tím asi ta barva vyvede... Miloslav Cicvárek Námûstí Pfiemysla Otakara II. 11/41 370 01 âeské Budûjovice Na e milá poslankynû Dolly B.
* 5. 9. 1936 v Ratkovû na Slovensku, kde rodiãe pûsobili jako uãitelé. Studoval v Praze, od roku 1960 trvale Ïije a pracuje v âesk ch Budûjovicích. PÛvodním povoláním architekt. SoubûÏnû s v konem tohoto povolání se vûnoval malbû, jejíï základy poznal pfii studiích architektury v létech 1954 1960. Od roku 1998 pouze maluje. Stál m tématem jeho obrazû je krajina, nebo její detail, ãasto abstrahovaná aï do podoby základního barevného schématu. Nûkdy se jedná o pfiím záznam konkrétní situace, vût inou ale jde o obrazy malované pod dojmem záïitkû z potulek jihoãeskou krajinou, jejíï v tvarn i historick potenciál je neobyãejnû siln. Boris âepek S. K. Neumanna 26 370 01 âeské budûjovice Nofiím se pod povrch vidûného, zajímají mne pratvary v pfiírodû, kfiivky kopcû, spletence vûtví, pnû stromû, nebo promûnlivé dûje na vodní hladinû, na nebi. Fascinuje mne barva, sestavy barevn ch ploch a linií, ãasto jen v plo e, bez zájmu o iluzivní prostor. Práce s prostorem byla ostatnû po léta údûlem té poloviny mé bytosti, která se zab vala architekturou. Malování je pro mne nekoneãnou plavbou, letem ptáka nad hladinou, spoãinutím v náruãi ticha krajiny. Ve vûtvích, olej plátno, 90 x 90 cm, 2001
* 1943 Drepcăuţi, Briceni Moldavie 1957 1962 Republiková kola krásn ch umûní I. Repin Chişinău 1962 1971 Institut malby, plastiky a architektury I. Repin Leningrad 1998 jmenován univerzitním profesorem krásn ch umûní Alexei Colibneac bd. Moscovei 7/3 ap. 13 20 689 Chisinau Moldavie Zastoupen: National Museum of Fine Arts of the Republic of Moldova; Banska Bistrica Gallery, Slovakia; Nakamura Gallery Japan; Tretyakov Gallery Russia; Aiaguaros Collection, Venezuela; Boris Tulintev Collection, Russia; Mari Katarin Pendleton Collection, USA; Karel Vater Collection, Check Republic; Licen Han Collection, Beijing, China; Leni Fischer Collection, Germany; Jon Morritz Collection, USA; Gallery Brancus Parliament of Romania Corbul si turturica, kva karton, 90 x 80 cm, 2004
* 1973 ternberk 1987 1991 SOU polygrafické Rumburk 1991 2003 Základní umûlecká kola Olomouc 1995 1996 grafika a malba u Evy Pe ákové 1996 1998 grafika u Inge Koskové 1992 2003 keramika u Petra Exlera Lenka âoãková DruÏební 9 779 00 Olomouc Krajina s mu lí, suchá jehla a tuïka, 41 x 50,5 cm, 2002
Absolventka SUP v Ostravû, studium si doplàovala v Polsku na mezinárodních textilních sympoziích Umûní vlákna (profesorka Eva Poradowská Werozler), jichï se pravidelnû úãastní od roku 1978. Vûnuje se textilní tvorbû a grafice. Má za sebou 15 samostatn ch v stav, pfies 100 kolektivních doma i v zahraniãí; získala fiadu cen a ãestn ch uznání. Eva Damborská Pfiívozská 30 701 00 Ostrava Nokturno (ãást), len celofán, 52 x 43 x 4 cm (4 x)
Fotis Delistathis Kfienovice 6 752 01 Kojetín ecko Jakmile jsem v sobû objevil vá eà pro tvofiivé umûní, rozhodl jsem se nepokraãovat ve svém technickém vzdûlání, ale koncentrovat se na tvorbu plastik a objektû, coï pocièuji jako skuteãné poslání. Pfii tvorbû prolínám starou umûleckou formu se sv m vlastním stylem. V souãasné dobû rozpínám svou pracovní ãinnost v oboru fie ení celkového interierového designu v privátních a kanceláfisk ch prostorech. Torzo, kov, 170 cm
* 1972 v Praze 1998 2002 Fakulta uïitého umûní a designu Ústí nad Labem atelier textilní tvorby od 1996 soukromá studia u Jifiího Vovse v souãasné dobû se vûnuje pfiedev ím volné malbû, grafice a textilní tvorbû Anna Dedková Za Pohofielcem 17 169 00 Praha 6 PlíseÀ, kombinovaná technika bavlnûná vlákna, 150 x 150 cm, 2003
Dagmar Dost-Nolden Eburonenstrasse 16 50678 Köln Nûmecko Maluji energii, tajemnou sílu, která vytváfií nás i cel vesmír. Její vûãné pfiecházení z jedné formy do druhé je m m tématem. MÛÏe b t letním vánkem i v buchem sopky, mûïe b t stromem ãi ãlovûkem, mûïe pohybovat autem nebo na í trpûlivostí. Ale mûïe pfiijít i jako velik cit......a nakonec se zauzlit do podoby osudu... Volání L, olej plátno, 115 x 80 cm
* 25. 5. 1946 v Tábofie, kde také Ïije a pracuje. Je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (obor v tvarná v chova ãe tina). V roce 1973 byla ocenûna Pamûtní medailí Univerzity Palackého za kamennou plastiku Îivot proti smrti. Ve své tvorbû se zav vá pfiedev ím figurální plastikou. Do souãasnosti 20 v stav, vût inou kolektivních Helena Drdová BechyÀská 650 390 01 Tábor Sochafiství se dûlá v objetí obûma rukama jako láska. (Max Ernst)
* 14. 10. 1978 v Praze Absolventka oboru v tvarná v chova pro ZU na Pedagogické fakultû Jihoãeské univerzity v âesk ch Budûjovicích. V souãasné dobû vyuãuje v Tábofie. Ve vlastní tvûrãí práci se zab vá zejména volnou keramickou tvorbou. 3 kolektivní v stavy Lenka Drdová BechyÀská 650 390 01 Tábor...ví se nûkdy v umûní, kdo je blázen? (P. Cézanne)
Ildar Fatchulin Chilanzar D-20, dûm 8/3, byt 10 700156 Ta kent Uzbekistán M m dûtsk m snem bylo stát se 1) horolezcem, 2) archeologem a teprve 3) umûlcem. Nesãetnûkrát jsem nav tívil hory Pamíru, Ëan anu, Kavkazu, úãastnil jsem se archeologick ch expedic, vytvofiil spoustu obrazû a nástûnn ch maleb a pochopil jsem, Ïe ani to, ani druhé, ani to tfietí nelze nazvat profesí, ale pouze Ïivotním stylem. Nestal jsem se ani sovûtsk m umûlcem, ani uzbeck m umûlcem a tím ménû umûlcem ãesk m. Jeden z m ch pfiátel mû nazval obãanem svûta. MoÏná mûl pravdu... Zvlá tnosti souãasné entomologie, olej, 55 x55 cm
Narodila se roku 1924 v Brnû. Po nûmecké obecné kole pokraãovala na ãeském gymnáziu, dál studovala v Antverpách na Akademii krásn ch umûní. I s rodiãi pak odcházejí za dramatick ch okolností pfies uprchlick tábor do JiÏní Ameriky. Vzpomínky na toto období strachu a nejistoty jsou v její práci patrny dodnes. Syté barvy, ostré svûtlo, nová témata daná krajinou a lidmi nové vlasti vyznaãují její dlouholetou tvorbu. Více neï 60 v stav: v Evropû, USA, Izraeli i doma v âechách svûdãí o rozsahu jejího díla Lisa Forell Rua Gabriele D Annunzio 643 0461 9002 Sao Paulo Brazílie
Eva Hefimanská Fr. KfiíÏka 21 170 00 Praha 7...Nûkteré postavy z jejích obrazû jako by vystoupily z podivného sci-fi thrilleru a mohou b t nûco jako varování nebo vize budoucnosti, která nás moïná ãeká. Neidealizují, naopak poukazují na odvrácenou stránku v knize ãlovûka. Malífika patfií k souãasn m protagonistûm expresivní malby, poãínající a prohlubující se ve studiu figury a konãící v rozmûrn ch abstraktních kompozicích a prostorov ch malbách. Kultivovaná exprese Baconovského typu dostává v jejím díle nové impulzy abstraktního prostorového umûní, které malífika aplikovala na fiadû sv ch dûl pfiecházejících mimo rám, z dvojrozmûrného do trojrozmûrného svûta. To v e pak tvofií sloïitou mozaiku její umûlecké práce a inspirace. V tvarné dílo Evy Hefimanské je kritikou i varováním, oslavou i nadsázkou, realitou i vizí stavu lidské spoleãnosti na zaãátku tfietího tisíciletí. Je na kaïdém, co si kdo z toho pro sebe dokáïe vybrat. / Jifií Karba Vzpomínka na Plum Island, smalt (pravá ãást triptychu), 90 x 60 cm
Ladislav Hodn NábfieÏí 199 375 01 T n nad Vltavou E. A. Poe Pfiípad pana Valdemara, kniïní vazba
Zdenûk Harazin Na V sluní 672 373 44 Zliv Základem Nového vûku pro lidstvo je znovu pfiedstavit a seznámit s podstatou bytí. KdyÏ se budem ptát! âlovûk má du i, nebo du e má ãlovûka? Pfiesnû podle (BoÏí) vûle je, Ïe du e má ãlovûka. Není podstatou, kdy a kde to zaãalo, ale Ïe je to dané a nemûnné, Ïe zde jsou fiády a zákony. âlovûk jako bytost je pouh m nástrojem k poznání. Du e má dan obrovsk potenciál pro dal í v voj ve vesmíru. Mé obrazy Vám pfiibliïují energetické hodnoty mezi poznáním. Pfiichází ãas, znovu oslovit âlovûka âlovûkem. Prostor mezi ãasu I., olej, 130 x 115 cm, 2004
* 1955 Brno 1971 1975 Stfiední kola umûleck ch fiemesel Brno 1975 1981 Akademie v tvarn ch umûní Praha Zdena Höhmová Sedlákova 41 602 00 Brno...cestou pfies poetickou abstrakci, od pamûti stûn, otiskû a stop, které nás ãasto pfieïijí, maluje chodce, zoufalé osamûlce, králíky uvûznûné v rabicov ch pletivech a zdivech, skokany touïící po svobodû, kfiiïovatky lidsk ch cest, milence a dialogy, mumie jako zástupn znak ticha a mlãení, bezhlav dav a bludné kruhy, odvûk fiev na eho alter ega; kfiik postrádající ticho a ticho postrádající kfiik... Z. H. a K. Rabitz z cyklu Ten druh v nás, PÁD?, olej a kombinovaná technika, 110 x 97 cm, 2004
* 1973 Griesbach / Rottal Na Univerzitû Passau absolvovala magisterské studium umûní, panûl tiny a psychologie Karin Hölzlwimmer Mariahilfstrasse 5 94032 Passau Nûmecko
Eva Janíãková Norská 10 101 00 Praha 10 Orfeus a Eurydika III, kombinovaná technika, 25 x 21 cm, 2004
* 1941 profesor Alverno Collage Milwaukee Thomas Hovorka 2121 E Capitol Dr. 605 532 11 Milwaukee USA Tûch nûkolik prací reprezentuje v let do mé minulosti a souãasnû pfievod z tradiãní malby do grafick ch tiskû pomocí souãasné digitální technologie. Originální obrazy této série jsem namaloval pfied více neï dvaceti lety. Ty obrazy vznikly jako malované fotokoláïe ; zkombinoval jsem surrealistickou hru náhodn ch stfietnutí prvkû z ãasopisû a fotorealistickou malífiskou techniku pouïitou z dûvodu dosaïení maximální jasnosti a reálnosti tûchto obrazû. V sledkem mûly b t artefakty, které vypadají jako útrïky scén z filmû bez zaãátku a konce ze svûta, kde lidé ztratili kontrolu nad tím, co dûlají a jak Ïijí. Nedávno jsem fotky tûchto obrazû pomocí scanneru digitálnû pfievedl do poãítaãe. RÛznû zmanipuloval, vytiskl, oãísloval a podepsal: tady jsou. Doufám, Ïe na nich najdete nûco zajímavého. Vá pfiítel TH. Îivot je dobr. Places and Spaces
Ludmila Kaprasová U Malvazinky 2A 150 00 Praha 5
* 1944 Praha Stfiední prûmyslová kola keramická Bechynû Akademie v tvarn ch umûní Praha Akadimie di Belle Arti Perugia Ladislav Janouch Voborského 1102 143 00 Praha 4 Po studiích na keramické kole v Bechyni jsem zjistil, Ïe mám radûji práci v tvrd ích materiálech (dfievo, kámen) a tak tûïi tû mé sochafiské práce je zde. K námûtov m okruhûm patfií sportovní motivy, kde mohu vyjádfiit dynamiku a pohyb v nadsázce, ale patfií k nim i klasické námûty jako Ïena ãi antické motivy, které vyuïívám jako asociaci na vûãné téma ãlovûk Niké II, dfievo, 91 cm, 2002
Jifií Ka par U BlaÏenky 9/A 150 00 Praha 5...za spoleãného jmenovatele vazby ke smyslov m vjemûm si Ka par zvolil pohyb. Je pro nûj znamením vûãného kolobûhu Ïivota ãlovûka a pfiírody. Promítá jej stfiídavû do pojetí hladké nebo hrubozrnné modelace. Z dynamiky pohybu odvozuje komposici a míru abstrakce formy, zdûrazàuje kontrasty plné a vyprázdnûné hmoty. V bûrem motivû poukazuje ke skryt m v znamûm konkrétních jevû aï po biofysikální pûvod Ïivotodárné hybnosti. Plastika Jifiího Ka para pfiipomíná zpovûì umûlce, jehoï neopou tí údiv nad chûzí po svûtû kam se noha ine (jak nazval jedno z nedávn ch dûl). Do ústrojenství a v znamu sv ch soch vkládá radost z objevování vûcí, vztahû mezi bliïními, úkazû pfiírody a pfiekvapení, jeï mu sk tá imaginace. Bez efektû a gest pracuje na díle, které je umûleck m svûdectvím pocitû a my lenek pfiítomnosti a jehoï v povûì má nárok pfietrvat. / Jifií etlík Je to chûze po tom svûtû kam se noha ine, bronz, 90 cm, 2004
Ladislav Klusáãek Nebu ická 89 164 00 Praha 6 Tfii muzikanti, olej, 67 x 53 cm, 1994
Tomá Kolegar Dubenská 4 370 01 âeské Budûjovice Touha, olej plátno, 40 x 30 cm
* 1938 1956 1961 AMU Praha, prof. Franti ek Tröster, doc. Oldfiich Smutn Vojtûch Kolafiík Sobûslavská 8 130 00 Praha 3 Velice rád maluji na dfievûné desky a prkna, jejichï struktura mne inspiruje k vytváfiení obrazû. Dal ím dûleïit m ãinitelem v tomto v tvarném procesu je voda, která spolu s akrylov mi barvami na tûchto podkladech dotváfií v sledn umûleck dojem. Krátce fieãeno jsem priessnitzov malífi, neboè voda mne nejen léãí, ale i v tvarnû pomáhá. Díky pane Priessnitzi! Krajina lidské komedie IV, akryl dfievo, 86 x 50 cm, 2004
Jaroslava Lázníãková-Velebová U lípy 474 375 01 T n nad Vltavou Poslední dny Zemû Zemû, mezzotinta, 30 x 22,5 cm
* 3.1.1943 v Praze 1958 1961 vyuãen zámûãníkem 1961 1965 kola umûleck ch fiemesel Turnov, rytí kovû, maturita 1965 1976 exil VídeÀ, New York, Los Angeles, Mexiko, Costa Rica, Panama, Island, Evropa, Rádio Svobodná Evropa, Mnichov 1977 1984 Rakousko, studium na Vysoké kole umûleckoprûmyslové, Linec, obor malífiství a grafika, prof. Kubowsky, diplom magistra umûní 1984 1990 studijní cesty Japonsko, Sovûtsk svaz, âína, Skandinávie, v carsko, Itálie, Francie 1992 2000 Odborná asistent na âvut Praha, fakulta architektury; ústav v tvarné tvorby; pedagogická ãinnoist na Rakouském gymnáziu v Praze 2000 2004 Ïivot a tvorba na jihu âech, Brloh pod Kletí, krumlovsko Zdenûk MackÛ 382 06 Brloh 116 Haló, haló! Maluji jak cítím a vidím uï pár let. SnaÏím se udrïet styl, humor, ãitelnost. Tento poetick realismus jest grotesknû ãesk a tudíï hezk. Cituji J. Ladu, kubisty, surrealismus a karikaturu. Posuìte sami, zda-li se mi to dafií; kdyï ne, dívejte se jinam. Vá Mack Macikoviã Macenko MackÛ BrloÏsk Piknik za mûstem, olej plátno, 87 x 97 cm, 2004
...v tvarné dílo vzniká také proto, abychom se z nûho radovali Antonín Malec Lidická 52 370 01 âeské Budûjovice Podveãer, pastel, 62 x 45 cm
Jan Mafiík 561 02 Dolní Dobrouã 148 Strom: v mnohém jej mûïeme srovnávat s ãlovûkem. Je to Ïiv organizmus. Osobnost, individualita plná sebevûdomí a vzne enosti. Plná krásy a poetiãnosti, plná klidu a míru. V jeho kûfie i dfievû najdeme stopy zápasû s mnoha protivenstvími. Obdivuju jeho touhu po Ïivotû poraïen prohrál, a pfiesto dál bojuje svûj boj. A uvnitfi sebe skr vá samu nádheru hfiejivé, voàavé, krásné dfievo. Dfievo mi pomáhá vyjádfiit my lenku, vytvofiit kontury abstraktna mého nitra, mé du e. A pfiitom mne, nás, sbliïuje s pfiírodou.
Martin Micka Branka 261 374 01 Trhové Sviny UÏ jako mal kluk jsem zkou el odemykat tuïkou bránu Fantazie. V tom rozlomeném svûtû, kde ruka ruku myje. Kde ta jedna hladí a druhá dává ránu jsem k vífie jednou do el. Ano obdivuji Boha Stvofiitele! A jak umûlec je vûru znamenit! Tak rydlo, tûtec, sekáã beru za pfiítele a odkr vám dar od Nûj ve mnû skryt. Své pocity z Cest zhmotàuji pak ostfiím do kamene. Kreslím, tisknu a maluji jak to jde! Unaven m prstem po paletû Armstrongova slova pí u: Ïivot je jak trubka. KdyÏ do ní nefoukne, nic z ní nevyjde... Jihoãeská svatba, akryl plátno, 70 x 70 cm, 2003
Karolína Mitá ová Na Hfiebenkách 11 150 00 Praha 5 Otevfii se bráno hlubin, propust mû, Ïaláfii v podzemí, vím, Ïe tu nûkde je Svûtlo. A tu, uchopen záfiiv ma rukama, sly í radostná slova pfiátel: Zjevte se, obrazy krásn ch drav ch zvífiat, vystupte ze sv ch obor, aè prsty prohrábnou va i planoucí srst. A v e patfií k sobû tak jako kdysi v ráji: den a noc a slunce a nádhera hvûzd. /V ráji bájí, v ráji, kde tajím dech./ Paul Klee, Z DeníkÛ 1901 Dávno zapomenut pfiíbûh, olej plátno, 80 x 65 cm
* 1961 Gouda, Holandsko 1980 1985 Akademie umûní Utrecht 1995 diplom Sciences of Culture, Open University Nicole Montagne Laurens Reaalstraat 56 3531 GP Utrecht Holandsko V roce 1984 byla Nicole Montagne na stáïi v Praze. Nyní vystavuje jak v Holandsku, tak i v âeské republice. Montagne pracuje pfieváïnû technikou ablonového tisku. ablonov tisk je pracná technika, která dovoluje pouze mal náklad. Autorka tiskne maximálnû 15 exempláfiû jednoho grafického listu. Tento mal náklad intimitu listu zvy uje. Marocká dívka, ablonov tisk, 45 x 32 cm, 2004
eknûme, Ïe jsem pokou el hranice reality. Zajímalo mû, co by se mohlo stát / Jim Morrison Igor Müller 373 81 Kamenn Újezd 47
Jifií Müller 373 81 Kamenn Újezd 47 Prázdnota polí, vzkfií ení jar, láska snûhu, tíha skliznû, ohnû podzimu, liturgie roku... / Franti ek Halas
* 1967 Mladá Boleslav 1981 1985 Stfiední umûleckoprûmyslová kola v Turnovû 1987 1993 Vysoká kola umûleckoprûmyslová v Praze, ateliér kovu a perku profesora V. K. Nováka od 1996 ateliérová tvorba perkû a koláïí Zastoupena ve sbírkách Moravské galerie v Brnû, Muzea skla a biïuterie v Jablonci nad Nisou Jolana Nováková Námûstí Svobody 11 602 00 Brno
Francois Oberfalcer 10, rue Pierre Durand 38110 La Tour-du-Pin Francie
* 15. 2. 1955 âeské Budûjovice Studoval architekturu na âvut v Praze. Od roku 1974 experimentoval s v tvarn m zpracováním kûïe. Po absolvování fakulty architektury vystavoval v galeriích âeského fondu v tvarn ch umûní. Pracuje aï na v jimky s kûïí, kterou zpracovává vlastním postupem. Vznikají tak obrazy, reliéfy, volné plastiky i artefakty s uïitnou hodnotou. Od roku 1982 pfiedstavuje svou tvorbu na mnoha autorsk ch i skupinov ch v stavách u nás i v zahraniãí. Miroslav Novotn Havlíãkova 6 370 01 âeské Budûjovice PíseÀ, kûïe 60 x 60 cm, 2003
Josef Odrá ka Husovo námûstí 7 702 00 Ostrava Generaãní problém totiï dle mého názoru vûbec neexistuje! Znám mnoho bájeãn ch mlad ch i lety star ch autorû a naopak. ZÛstává tady to krásné dobrodruïství objevování PostfiiÏiny, kombinovaná technika, 200 x 95 cm, 2000
* 24. 7. 1957 Cairns, Austrálie Îije a pracuje v Normandii ve Francii. Byla ãlenkou profesorského sboru na Vysoké kole umûlecké v Brisbane v Austrálii v letech 1986 89, pak ode la do Evropy. 1990 91 Ïila a pracovala v Barcelonû ve panûlsku. Poté se pfiestûhovala do PafiíÏe, od roku 1994 Ïije a pracuje v Normandii. V roce 1994 byla hostujícím umûlcem / instruktorem na Chicago Cultural Centre s Gallery 37 project. Ve své profesionální v tvarné ãinnosti se vûnuje malbû, grafice a ruãnû dûlan m knihám a dal ím artefaktûm. Karen Papacek La Haute Bautrie 61360 La Perriere Francie Zastoupena: Queensland State Library, Brisbane, Aust., Australian National Library, Canbera, Aust., James Hardy Artists and Rare Books Collection, State Library Brisbane, Aust., Mackey Library, Mackey, Aust., Tackaberry Collection, London, UK, Grahame Galleries, Brisbane, Aust., Artbank, RoseberyNSW, Aust., Schriff Collection, Miami, Florida, USA, Olin Library Special Collections, Washington University, St. Louis, USA
* 15. 1. 1976 ve Volarech 1999 absolvoval Jihoãeskou univerzitu v âesk ch Budûjovicích obor uãitelství pro umûlecké koly. TéhoÏ roku pfiijat do profesionálního sdruïení v tvarn ch umûlcû Asociace jihoãesk ch v tvarníkû Vít Vavfiinec Pavlík 5. kvûtna 150 384 51 Volary TûÏi tûm jeho v tvarné tvorby je kresba a monumentální malba. Do ãeského v tvarného Ïivota vstoupil pfiedev ím cyklem obrazû ze umavy vyznaãujících se architektonick m promítáním prostorové skladby v terénu a strukturovan m odli ením vrstevn ch profilû. Obrazy v sobû spojují v motivech krajiny konstruktivní hledisko s v tvarn m, které je vyjádfieno abstrahováním tvarû a prûniky jeho forem. Stylizaãní tendence mají v raznû grafizující polohu a pevnou stavbu. Jednota projevu není spojena jen na pfiíbuzné tonalitû, ale pfiedev ím na koncepci, jejímï v chodiskem je dûvûrná znalost prostfiedí, ve kterém malífi vyrûstal a kde cítí své kofieny. Trojúhelník, akryl plátno, 80 x 100 cm, 2003
Karel Pefiina Le enská 535 181 00 Praha 8 Vzdu né zámky, opuka, ocel, mûì, 2004
Dana Plojharová Stfiíbrná 15 373 16 Dobrá Voda Plakát má pro mne úïasnou vyjadfiovací moïnost díky spojení písma a fotografie nebo kresby. ZtotoÏÀuji se s vyjádfiením velvyslance OSN v âr pana Josepha Vernera Reeda, kter o plakátu v stiïnû fiekl: V éfie komunikace, v reálném ãase a poãítaãov ch technologií se plakát nepfiestává uplatàovat jako v znamná umûlecká forma a dûleïité informaãní médium. Plakátem mûïeme vyjádfiit sloïité my lenky pomocí koncentrace v razu, kter nemá daleko k poetickému projevu. âiní tak i díky rozmanit m zabarvením tónu, od prostého oznámení pfies eticky ãi intelektuálnû naléhavou v zvu, aï po jasn imperativ. plakát, ofset, 100 x 70 cm, 2003
Örni Poschmann Wendeldorf 9 84168 Aham Nûmecko
Radomír Postl Topolová 8 370 08 âeské Budûjovice Je hudba, která nás kultivuje, obohacuje, která nás povznese a okouzlí. íká se jí váïná. ZávaÏná. Umûní. A pak je hudba, kterou si zpíváme. Ve svûtû v tvarna, stejnû jako v hudbû, si bûhem ãasu, bûhem let, najde svûj pokojík. Vlastnû spí si najde on tebe. Pozve tû dovnitfi. Má tam k dispozici tûtce, paletu, plátna, barvy. Maluj! ale na stole tam leïí ãasopis, jehoï obálka se ti vûbec nelíbí, na zdi visí o klivej plakát, tuhle Ïidli by sis urãitû nekoupil, tváfi knih v polici ti rozhodnû nefiekne, Ïe obsah je dobrej. Co dûlat fiekne si. ObrazÛ je dost, ale pfiedmûty, na které kouká, které bere do ruky, které potfiebuje, pouïívá, chce, nevypadají tak, jak by sis pfiedstavoval. A tak jsi se právû stal designérem, prûmyslov m, grafick m, jak m chce ; a jsi tomu rád Vizuální styl 18. festivalu komorní hudby
* 6. 3. 1951 âeské Budûjovice 1966 1970 Stfiední prûmyslová kola keramická Bechynû 1974 1980 Vysoká kola umûleckoprûmyslová Praha od roku 1980 vlastní ateliérová tvorba od roku 1994 ãlenem IAC V stavy: âr, Nûmecko, Rakousko, Slovensko, Polsko, Holandsko, Japonsko, Kanada, ecko... Zastoupen ve vefiejn ch sbírkách v âr, Nûmecku, ecku, Japonsku, na Taiwanu... Pracuje v oblasti autorské a monumentální keramiky Tomá Proll Zachariá ova 6 370 01 âeské Budûjovice Dotek, keramika, 48 x 40 cm, 2004
* 12. 7. 1935 DvÛr Králové nad Labem Îije a pracuje v Praze. Je absolventkou Vysoké koly umûleckoprûmyslové v Praze, ateliér prof. Antonína Kybala (1961 1967). Ve své profesionální ãinnosti se nejprve vûnovala textilnímu tisku. Pozdûji ve spolupráci s mnoh mi architekty aplikovala textilní tisk do architektury. V tomto období zaãala vytváfiet i své první klasicky tkané gobelíny a této tvorbû se vûnuje dodnes. BoÏena P chová Na Truhláfice 38/2083 180 00 Praha 8 Siesta, autorská klasicky tkaná tapiserie vlna 180 x 170 cm, 2003 4
* 1929 Akademie v tvarn ch umûní Praha Samostatné i kolektivní v stavy doma i v zahraniãí Sympozia âr, Nûmecko, Rakousko, Rumunsko, Polsko Ladislav Rektoris P. O. Box 42 391 81 Veselí nad LuÏnicí Andûl kfiídla, dfievo 107 x 25 x 25 cm (detail), 2004
* 1942 München 1961 1964 Studium der Freien Malerei an der Akademie der Bildenden Künste 1964 1968 Studium der Freien Malerei an der Hochschule für Bildende Künste Berlin 1969 1971 Studium der Kunstpädagogik an der Hochschule für Bildende Künste Berlin Jürgen Ferdinand Schlamp Schellingstrasse 58 80799 München Nûmecko Wasserstudie B-II-3, akryl plátno, 160 x 43 cm (3 x), 2003
* 1948 Brno Díla jsou zastoupena v soukrom ch sbírkách v USA, Holandsku, Nûmecku, Rakousku a âeské republice. V souãasné dobû se vûnuje pastelu, tempefie, akvarelu a textilní technice patchwork, kde ztváràuje velmi barevn pohled do svûta fantazie i svûta, kter nás obklopuje. V textilní technice spoluvytváfií nov smûr ART PATCHWORK, kde hledá nov pohled na moïnosti zpracování jak klasick ch, tak i nov ch materiálû. Jana Sedláková Demlova 19 586 01 Jihlava Materiál, se kter m pracuji provází ãlovûka pfiíjemn mi dotyky po cel Ïivot. Tato skuteãnost je pro moje v tvarné cítûní dûleïitá a k dal ímu v voji rozhodující. Do své tvorby art-patchworku, hedvábné mandaly, vná ím nové prvky, které jsou v sledkem pomûfiení nápadu s technikou. Tento stfiet není náhodn, ale vychází z mé pfiedstavy hledání nov ch cest, kter mi lze vstupovat do imaginární krajiny fantazie. Zemû V., art patchwork, hedvábí (silk), 90 x 44 cm, 2004
Zuzana Schweinerová Bûlojarská 1524/11 347 01 Tachov Pfiíroda vûãn zdroj inspirace, potû ení, krásy, barev a tvarû to je to, co mne pokaïdé znovu oslovuje, uchvacuje, a motivuje. Je kolem nás, je v nás, jsme její souãástí. Îivot v ní zaãíná a také konãí. Mot li, pastel kombinovaná technika, 41 x 28 cm, 1999
Vlastimil Slab Zvûrotice 126 392 01 Sobûslav Svûtlo! Je nedostiïitelnû rychlé. Jsou okamïiky! Kdy jsem Èasten, Ïe jej díky fotoaparátu dokáïi alespoà zastavit! Ráno z cyklu Jablko, fotografie, 40 x 30 cm, 2003
* 1956 Náchod 1971 1975 Stfiední prûmyslová kola sochafiskokamenická Hofiice 1976 1982 Akademie v tvarn ch umûní Praha Jifií Stfieda Bohnická 569/12A 181 00 Praha 8...Jifií Stfieda se hlásí k tomu, Ïe dûlá sochy. Pfiedmûtem jeho soch je postava. Potfiebuje totiï tvárnit my lenky, krásu, ãekání, tuïby, obavy, radost i strach. Podnûty Ïivota sáknou do kamenû, z nichï lze takfika vycítit i odzfiít magickou funkci. Tato sochafiská ztûlesnûní jsou nemluvná, klidná, obsahem kfiehká, smyslná, nûkdy obestfiená lyrickou melancholií, tajemstvím. Jifií Stfieda je pfiem liv m hledaãem Ïivotních forem. Nejde jej usvûdãit z intelektuální a formální prázdnoty. Rozumové i emoãní zázemí formuluje v pozicích figur, v jejich pohybech, gestech. My lenková a citová pfiímoãarost, jasnost a urãitost soch ladí s jejich pevnou objemovou a tvarovou dostfiedivostí. Hladké povrchy monolitních kamenn ch i kovov ch figur posilují so nou koncentraci, splynutí du evna s formálním, a vlastní svût sochy izolují od okolí......sochafi Stfieda má co fiíci, nemusí se vyh bat odpovûdnosti a z du evní nouze nadbíhat frivolnímu svûtu, a je mu pfiáno vûnovat se skuteãnému sochafiství... / Jan Kapusta ml. Co víme, bronz, 54,5 cm, 1995
Ludûk Stukbauer Zátkovo nábfieïí 9 370 01 âeské Budûjovice Svatba Mopsa a Nisy, olej plátno, 70 x 65 cm, 2004
* 1952 v Praze 1968 1972 Stfiední umûleckoprûmyslová kola Praha, obor uïitá malba v architektufie, scénografii a propagaci 1973 1979 Akademie v tvarn ch umûní Praha, speciální kola prof. Franti ka Jiroudka Pracovní zamûfiení: malba, kresba, ilustrace, uïitá grafika, plastika. Zastoupen: sbírky Ministerstva kultury, Památník národního písemnictví, Galerie Jiãín, Litomûfiice, Náchod, Karlovy Vary, Ostrov nad Ohfií, Hluboká nad Vltavou, Ostrava, Klicperovo divadlo Hradec Králové Soukromé sbírky: âr, Belgie, Holandsko, Izrael, Francie, Kanada, Lucembursko, Nûmecko, Rakousko, védsko, Velká Británie, USA Karel Sládek Vãelafiská 479/10 182 00 Praha 8 Vûci, které se musí umûlecky sloïitû vysvûtlovat, nestojí zpravidla za nic (Karel Poláãek) Stín HamletÛv, akryl plátno, 85 x 65 cm, 2003
* 31. 3. 1929 Praha 1945 1948 Stfiední grafická kola Praha (prof. R. Bene ) 1948 1953 Vysoká kola umûleckoprûmyslová Praha (prof. K. Svolinsk ) 1953 1954 ãestn rok studia u K. Svolinského Malífi, grafik, ilustrátor, afi ista. Vystavuje od r. 1954. âlen AGI (Alliance Graphique Internationale), SâUG (SdruÏení ãesk ch umûlcû grafikû Hollar) Jaroslav SÛra âerchovská 6/1981 120 00 Praha 2 Dosud uspofiádal na 40 samostatn ch v stav a byl zastoupen na cca 600 v stavách v âr i v galeriích ve v ech kontinentech. Z esti desítek udûlen ch cen získal 18 cen prvních. Sv mi díly je zastoupen v prestiïních svûtov ch sbírkách: Galerie moderního umûní New York, The Library of Congress Washington, The Museum of Modern Art Toyama (Japonsko), Galleria la Soffitta Florencie, Lord s Gallery Ltd. Lond n, The Izrael Museum Jeruzalém, Kunstgewerbemuseum Zurich atd. Zlá pfiedtucha, uhel 70 x 50 cm, 2004
Karel Svoboda Sokolovská 2379 390 01 Tábor V oslàující bûlosti svûtla leïela Zemû jako kniha písní otevfiená pfied na imi zraky / Otokar Bfiezina Obrazy nemaluji ve smyslu pohledového chápání reality. Jsou osvobozeny od naturalistického popisu, ale pfiesto resonují s podstatou skuteãnosti. Cyklus ukazuje jednotu Zemû a vesmíru, jednotu zemû a oblohy pfievedenou do barev, tvarû a linií Zemû I. (z cyklu PamûÈ Zemû), kombinovaná technika, 60 x 60 cm, 2003
Absolutorium v atelieru prof. Cyrila Boudy na UK v Praze. Pracuje v oblasti malby, grafiky, ilustrace. V roce 1984 po umûlecké habilitaci jmenován docentem malby na Jihoãeské univerzitû v âesk ch Budûjovicích. Je ãlenem skupiny EN FACE 91. Od poloviny 50. let se úãastnil poãetn ch v stav v âr a zahraniãí (Belgie, Nûmecko, Francie, Itálie, USA) a uskuteãnil více neï edesát samostatn ch. Je sv mi díly zastoupen v zahraniãních galerijních sbírkách a ve sbírkách âeské republiky. Jifií Stejskal Na Ohradû 363/II 392 01 Sobûslav âervená krajina, monotyp, 40 x 30 cm, 2003
V. H. J. Svoboda 92 Heath Road Petersfield Hampshire, GU31 4EL Velká Británie
* 1952 Praha 1967 1971 Stfiední umûleckoprûmyslová kola Praha 1974 1980 Akademie v tvarn ch umûní Praha Ivana Svobodová Lukovany 179 664 84 Zastávka Miluji oblaka, olej plátno, 90 x 70 cm
Josef Synek Dlouhá 869 388 01 Blatná Pûtidomí, olej plátno, 80 x 80 cm, 2004
Jifií alamoun Rumunská 27 120 00 Praha 2 Kresby pro knihu Alexe Koenigsmarka Jak se stal Rockefeller miliardáfiem
Jana iftová Dukelská 75 370 01 âeské Budûjovice Láska k pfiírodû a v emu co s ní souvisí mne pfies zahradní architekturu, akvarely a vazbu kvûtin pfiivedla k fotografii, na které mne fascinuje zachycení jedineãného okamïiku Utrhl jsem kvûtinu, zvadla. Chytil jsem mot la a zemfiel mi v dlani. A tak jsem pochopil, Ïe dotknout se krásy je moïné jen srdcem. John Lennon
* 1930 Pedagogická fakulta PlzeÀ Filozofická fakulta Karlovy univerzity Praha Jifií ik Gagarinova 18 360 20 Karlovy Vary
Vlastimil Teska NábfieÏí 1. máje 1819 397 01 Písek G. B. Shaw: est ze sedmi divû svûta náleïí architektufie a sedm je obrovská socha. KvÛli této vûtû mû stojí za to snaïit se s pokorou sochat svûj design, svoji architekturu Ïivota a bydlení. Îidle Vlna, mofiené dfievo
Marta Taberyová U krãské vodárny 21 140 00 Praha 4 a ek na fialovém podkladu, keramick nízk reliéf, ãásteãnû glazovan a malovan, 29 x 29 cm, 2002
Pfiekvapení, tkaní víceúãelová textilie Jaroslava Tû ínská Slovinská 19 101 00 Praha 10
* 1959 Mladá Boleslav 1974 1978 Pedagogická kola v Berounû 1980 1983 Stfiední odborná kola v tvarná v Praze Marie Tomá ová Sluneãní 383 293 01 Mladá Boleslav Zajímá mû krajina, v které se odráïí cel ir svût jako v zrcadle, krajina pocitû, krajina proïívání, krajina na í du e... Krajiny na ich du í, koláï, 100 x 70 cm, 2004
1962 1966 Stfiední odborná kola v tvarná v Praze âlen SdruÏení stfiedoãesk ch v tvarníkû ãlen v boru. V tvarná ãinnost: malba, grafika litografie, malované dfievûné objekty, loutkové divadlo. Samostatné v stavy: galerie âerná labuè, Atrium, Praha; Ostrava, Ostrava-Poruba, Zlín, Teplice, Pfiíbram, Kladno, âesk Brod, Mikulov, íãany, Ka perské hory, TfieboÀ, Zámek âastolovice, evnice Jifií M. Trnka Pfiíkrá 677 252 30 evnice Této v stavy se úãastním tfiemi grafikami. Na dvou z nich jsou lidé, sedící v ãekárnû. âekají a ãekají. Jen pesimista by jim pfiedpovídal patn konec. Tfietí grafika ukazuje pfiepadené mûsto laãn mi turisty. To jsou ti, ktefií si na chvilku odskoãili z té velké ãekárny. Podle mého jsou v echny tfii grafiky dost optimistické.
Franti ek Turek Velvarská 21 160 00 Praha 6 Mám snahu dostat se pod povrch zobrazeného motivu, vycítit ducha a melodii pfiírody. SnaÏím se pfietavit realitu v jakousi báseà. Maluji spí e sv mi city. Letní odpoledne, olej, 45 x 35 cm
* 1951 âeské Budûjovice 1965 1969 Stfiední odborná kola v tvarná Praha 1969 1975 Akademie v tvarn ch umûní Praha 1973 1975 Pedagogická fakulta Karlovy univerzity Praha 1984 docentem kresby a grafiky Ludvík Vacek NádraÏní 281 373 12 Borovany...vûnuje se zejména volné kresbû a jejím formám v grafice experimentální povahy. Extenzivnû a programovû je rozvíjí v analytick ch námûtech krajiny v proporcích emocionálních i strukturálních promûn a variací pfiírody, které obsahují i civilizaãní témata v kresbách a grafickém tisku. V poslední tvorbû se orientuje volnou kresbou na akãní v razové pojetí grafické symboliky námûtû i jejich destrukci. Modelové modifikace své v tvarné práce soustfieìuje v grafick ch a kresebn ch cyklech Ze zkumavky, kresba barva, A1, 2000
Ivan Uhlífi Ovocná 64 390 01 Tábor Existuje více pravd. Latentních pravd. V e pomíjivé se po ãase stává podobenstvím a ta skuteãná pravda je v neviditelné podstatû. âlovûk Ïije v ãase a prostoru, kdyï si uvûdomuje, aè ménû, ãi více tyto skuteãnosti, dostává se aï ke kofienûm bytí a vnímání. Zde je moïné nacházet mnoho skrytého, pulzujícího i Ïivoãi ného. âlovûk je souãást vesmíru, kter je nekoneãn. A v této dimenzi je skryta i podstata tvofiení. Pak se lidská bytost stává umûlcem ãerpajícím z uvûdomûní si tûchto skuteãností a záleïí na kolik a jak se svobodnû vyjádfií. Pak socha, kresba nebo obraz vychází zevnitfi, tvûrce se stává souãástí tûchto pochodû a my lenek. Vzniká dílo. Jakmile je dokonãeno, zaãíná Ïít sv m vlastním Ïivotem. Potom se cel cyklus opakuje. Jen tak je moïné tvofiit. Zanechat stopu. Hledat a posléze najít sám sebe. Tvofiit! Je to dar.
Vûra Vejsová Franti ka Hrubína 366/4 378 04 Chlum u Tfiebonû
Pro velmi vysokou pracnost, jednak pfii pfiípravû tiskov ch desek, ale i pfii samotném ti tûní, jsou listy vzniklé technikou barevného dfievofiezu pouze v men ích nákladech (nejv e 20 aï 30 tiskû), zatímco v litografii autorka bûïnû tiskne kolem 60 aï 100 tiskû, a to jak u volné grafiky, tak v pfiípadû exlibris. Katefiina Víteãková V chozí 364/2 147 00 Praha 4 Hlavní náplní práce autorky je tvorba volné grafiky (nejvíce drobná grafika, exlibris) a malba, okrajovû se v ak vûnuje i vût ím realizacím, tapisérii atd. V grafické tvorbû se zamûfiila hlavnû na techniku barevného dfievofiezu, v posledním desetiletí tvofií pfieváïnû v barevné litografii. Nejãastûj ími motivy v její tvorbû jsou krajina, stromy, ptáci, lodû a stará mûsta. Zpoãátku stavûla na v razné kresebné linii, doplnûné temperami, pozdûji pfie la na tiskafiské barvy a základem v ech prací se staly barevnû vyváïené plochy. Po získání zku eností s tvorbou malé grafiky se zaãala intenzivnû vûnovat exlibris.
* 1945 v Pardubicích studia âvut architektura, Praha; AVU Praha od roku 1977 se vûnuje v hradnû malbû, kresbû a grafice vystavuje v âesku i v zahraniãí Jifií Voves Zadní Kopanina 26 155 00 Praha 5 z cyklu PamûÈ, olej plátno, 120 x 90 cm, 1998
Matou Vondrák Krajinská 20 370 01 âeské Budûjovice Vûfiím v dûleïitost vztahu ãlovûka a pfiírody i v moïnost jej v tvarn m zpûsobem vyjadfiovat. Hlavním smyslem této mé snahy pak je úvahy o pfiírodû a jejích neustál ch vnûj ích i vnitfiních promûnách netoliko mechanicky pfienést do popisné obrazové roviny, ale vyjádfiit je vizuálnû svébytn m zpûsobem a to tak, jak to pfiíslu í pouze moïnostem v tvarné tvorby. Rosa v trávû, akryl sololit, 66 x 51 cm, 2004
* 3. 9. 1956 v stavy: Galerie Ve tupartské Praha, Zámecká nadace Bystfiice p/h, Hotel Horizont umava, Galerie Janovice, Galerie Pansk dûm Uhersk Brod, Galerie U Zlatého kohouta Praha; soutûïe: souso í Snímání s kfiíïe, návrh ka ny pro mûsto Pfierov, souso í Rodina Havífiov, návrh na sochu Solidarity Polsko, návrh pomníku WTC New York; zastoupení: Galerie Vincence Kramáfie Praha, Tfiebechovice pod Orebem, Janovice; soukromé sbírky Velká Británie, Austrálie; realizace: Snímání z kfiíïe Îeranovice, Rodina Havífiov; spolky: UVU âr, SCA - Ostrava Vladimír Vráblík Kamenec 410 768 61 Bystfiice pod Host nem Tvorba Vladimíra Vráblíka se vyhraàuje zejména v posledních dvou letech.jestliïe pfiedcházející období bylo spojeno s experimenty ovlivnûn mi pfiijímáním rozmanit ch stylû a pfiístupû/zkou el i kubistické tvarosloví/,pak souãasná práce nab vá stále více na osobitosti projevu. Jeho modelace vïdy oscilovala mezi pouïitím hladké formy a expresivním pfiístupem.jak se v ak zdá,je modelaãní expresivita nejpfiirozenûj ím projevem autorova naturelu.proto mu vyhovuje poddajn materiál hlíny,kter si po vypálení uchová v echny záchvûvy spontánnû expresivních rukopisn ch dotykû. Sochy Vladimíra Vráblíka jsou vût inou komorního charakteru,orientovány hlavnû na lidskou figuru, zoomorfní motivy a konkrétní i imaginární portrét.k figurativním námûtûm pfiistupuje s velkou dávkou fantazie a se snahou vyjádfiit promûnlivé stavy lidské bytosti od dramatiãtûj ích poloh aï po konteplativní v raz lyrického vyznûní.ve snaze po vystupàování expresivity deformuje tvary figur a volnû zachází s jejich proporcemi. / Dr. Jaroslav Pelikán
* 1932 ãestn ãlen SdruÏení Bienále Brno Pracuje v mnoha oblastech grafického designu a vizuální komunikace Jifií Zhibo Na Drahách 924 549 31 Hronov Dvoulist projektu autorské knihy, 23 x 42 cm, 2003
Miroslav Îáãok Ve Vrchu 6 180 00 Praha 8 RobiÈ sochy je stejné ako písaè básne. DaÈ von nieão zo seba, ão ma nadchne alebo bolí. Myslím, Ïe je dobre maè nad enie pre istú vec, byè nad en. Morandi maºoval záti ia, Brancusi bol posadnut tvarom, zo tylizovaè vtáka, ãi rybu do ão najjednoduch ieho tvaru, K vala, to je spoluïiak zo koly a kreslí mraky. Je to téma a kaïd máme svoju tému. Ja mám rybu. Ako dieèa som bol nad encom pre ryby, bol to môj Ïivot, rybárstvo..., fascinuje ma ryba ako taká, jej pohyb, tvár, farba... R b existuje hádam tisíce druhov aï po tie neprebádané v hæbke niekoºko tisíc metrov. Je to poézia, gesto ÏiÈ s prírodou v dobe keì je to tak zlé, vymierájú zvieratá a pánom celého vesmíru sa stal ãlovek. V sochách nezná am lamináty, sekaè do kameàa, pracovaè s hlinou, drevom ãi sádrou to je ono. Ale neide iba o prírodu o okolie, ide mi i o seba o svoju vlastnú duchovnú cestu siahaè vy ie, byè lep ím ãlovekom. Je jedno, ãi sa vyjadríme básàou, kresbou, ãi fotografiou, v etko nám to pomáha roz irovaè na e vedomie.
Intersalon AJV 2004 8. roãník mezinárodní pfiehlídky v tvarného umûní dne ka Jihoãeské muzeum v âesk ch Budûjovicích 15. 10. 15. 11. 2004 Pfiipravila Asociace jihoãesk ch v tvarníkû (http: //www.ajv.cz, e-mail: info@ajv.cz) ve spolupráci s Jihoãesk m krajem, Statutárním mûstem âeské Budûjovice, Jihoãesk m muzeem v âesk ch Budûjovicích, Nadací âesk fond umûní, Litografií Karmá ek, HOT tiskárnou, em grafikou, Style D ISBN 80-239-3548-8