Replikace, transkripce a translace

Podobné dokumenty
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Exprese genetické informace

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE. 2. Polymerázová řetězová reakce (PCR)

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Kontrola genové exprese

Exprese genetické informace

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

O původu života na Zemi Václav Pačes

Struktura a funkce biomakromolekul

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Struktura a funkce nukleových kyselin

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Exprese rekombinantních proteinů

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Klonování gen a genové inženýrství

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Izolace, klonování a analýza DNA

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Genové knihovny a analýza genomu

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Bakteriální transpozony

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

IV117: Úvod do systémové biologie

Centrální dogma molekulární biologie

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Genetika zvířat - MENDELU

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární základ dědičnosti

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Bílkoviny a rostlinná buňka

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Polymerázová řetězová reakce. Základní technika molekulární diagnostiky.

Možné účinky XENOBIOTIK

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Využití rekombinantní DNA při studiu mikroorganismů

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Globální pohled na průběh replikace dsdna

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

Ivo Papoušek. Biologie 8, 2015/16

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT

ší šířen METODY ANALÝZY NUKLEOVÝCH KYSELIN Polymerázová řetězová reakce

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Metody molekulární biologie

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Translace (druhý krok genové exprese)

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

REKOMBINACE Přestavby DNA

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Molekulární genetika

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Replikace, transkripce a translace

Pravděpodobnost zařazení chybné báze cca 1:10 4, reálně 1:10 10 ; Proč? Výběr komplementární base je zásadní pro správnost mezigeneračního předávání genetické informace (zabránění nadbytečného vzniku mutací). DNA-polymerasa kromě funkce polymerační i funkci opravnou: -v případě, že se na rostoucí 3 -konec připojí nekomplementární base, DNA-polymerasa ji rozpozná a okamžitě hydrolyticky odstraní

Replikace http://www.youtube.com/watch?v=vnxfk_d6y80

Transkripce

Posttranskripční modifikace RNA

U eukaryot - důvod existence intronů nejasný Animace transkripce: https://www.youtube.com/watch?v=ztpkv7wc3yu

Aktivace aminokyselin a vazba na trna Mechanismus působení aminoacyl-trna-ligasy

Iniciace, elongace a terminace Translace

Translace Elongační fáze translace Sumární rovnice: (AK)n-tRNA + AK-tRNA (AK)n+1-tRNA + trna + energie z GTP

Extrémní energetická náročnost translace - na prodloužení řetězce o zbytek 1 AK celkem ekv. 4 jebotek ATP (ekv. 2 pro aminoacyl t-rna + 2 GTP) Uvádí se, že rostoucí bakteriální buňky využívají kolem 90 % energie, získávané katabolickými procesy, právě pro translaci.

Translace: http://www.youtube.com/watch?v=1pswhtgfmxs Posttranslační modifikace Vznikem polypeptidového řetězce syntéza funkční bílkoviny obvykle nekončí. Téměř vždy následují ještě různé úpravy chemické struktury, které nazýváme posttranslační modifikace, někdy též potranslační úpravy (viz kovalentní modifikace proteinů).

Regulace genové exprese Význam: Kompletní genom v každé buňce; mnoho kódujících určité proteiny - až několik desítek tisíc (u eukaryot). Buňka však v daný okamžik nikdy nepotřebuje produkty exprese všech genů, tedy všechny kódované proteiny. -většina buněk mnohobuněčných organismů obsahuje stejný genom, přičemž buňky jednotlivých tkání se vzájemně liší -heterotrofní mikroorganismus geneticky vybaven pro zracování různých organických živin; ovbykle zdaleka ne všechny má v danou chvíli k dispozici; proč by měl syntetizovat enzymy které nepotřebuje?

Operon je specifický úsek genetického kódu (molekuly DNA) prokaryotického organizmu, který obsahuje více genů, ale funguje jako jedna transkripční jednotka (geny bývají transkribovány společně). Společná je také regulace transkripce všech genů z celého operonu. Např.: Lac-operon (Nobelova cena) Lac-operon - tři strukturní geny (lac Z, lac Y a lac A) - zajišťuje využití laktosy u bakterií Escherichia coli. Laktosa je,, který musí být nejdříve transportován do buňky specifickou permeasou (produkt genu lacy) a poté rozštěpen specifickou glykosidasou (gen lacz). Souvislost mezi proteinem, kódovaným genem lac A, a zpracováním laktosy, není dosud jasná.

Transkripce může být zablokována vazbou represorové bílkoviny na regulační oblast O. Není-li laktosa přítomna, represorová bílkovina je na regulační oblast navázána, je-li však přítomna bílkovina ji naváže, čímž ztrácí afinitu k regulační oblasti DNA; pro RNA-polymerasu se tak otvírá cesta od promotoru (P lac) ke strukturním genům a k jejich transkripci. -pokud i glukosa, proč transport laktosy a její hydrolýza? pohodlnější žít ze spotřeby glukosy. Neníli přítomna glukosa - zvyšení koncentrace camp, který se váže na tzv. catabolite activator protein (CAP) a vyvolá u něj změnu konformace, což mu umožní navázat se na regulační oblast CAP; následně se změní i konformace DNA a transkripce genů, operonu začíná naplno.

-schopnost v pravou chvíli syntetizovat potřebné proteiny souvisí se všemi zásadními adaptačními fyziologickými procesy: přizpůsobení se podmínkám (teplota); reakce na stresy; i syntéza specifických PL -zvýšení nebo snížení syntézy určitého proteinu je základním krokem hormonální regulace. V případě, kdy hormony nevstupují do buněk, mohou egulovat expresi genů prostřednictvím regulačních kaskád, začínajících membránovými receptory - mechanismus genom statický x proteom dynamický pozn. proteomika

Genové technologie (nahlédnutí) Manipulace s genomem (a související technologie) -PCR -sekvenování (projekt "lidský genom") -genové inženýrství (synthesa určité bílkoviny jiným organismem) - syntéza požadovaných proteinů (expresní systém) -proteinové inženýrství (cílená mutace) -klonování organismů (živočichové i rostliny, GMO) -hybridomové technologie

Polymerázová řetězová reakce (PCR): Chceme např. pracovat s určitým úsekem lidské DNA kódujícím jednu bílkovinu (jeden gen) Umíme připravit DNA: po homogenizaci buněk Lidská DNA však obsahuje asi 25 000 genů (+ kromě toho cca 10 x tolik dalších sekvencí) Potřebujeme jen relativně krátký úsek v mnoha kopiích

Schéma PCR 1. Denaturace, 2. Nasedají pimery, 3. Syntéza DNA

PCR objevil Kary B. Mullis, když pracoval pro Cetus Corporation Od Cetusu -obdržel bonus ve výši..10 000 USD x Firma technologii prodala firmě Roche za. 300 000 000 USD Mullis sám za vynález PCR obdržel v roce 1993, deset let po nápadu na cestě, Nobelovu cenu za chemii. K syntéze nového vlákna DNA - nejčastěji termostabilní DNA polymeráza z bakterie Thermus aquaticus (Taq polymeráza) PCR - v termocykleru, během několika sekund dokáže zvýšit nebo snížit teplotu o několik desítek stupňů Celsia

Sekvenování DNA Sangerova dideoxymetoda sekvenování krátkých úseků (asi 500 bazí) využívá vlastnosti speciálních nukleotidů - 2', 3' dideoxyribonukleotidtrifosfátů. Tyto nukleotidy (ddatp, ddctp, ddgtp a ddttp) nemají na 3' uhlíku ribosy OH skupinu, z čehož plyne, že na tento konec již nemůže být žádný další nukleotid navázán. Vyhodnocení pomocí elektroforézy

PROJEKT LIDSKÝ GENOM aneb Jak určit pořadí 3.10 9 deoxynukleotidů? 1983: genová knihovna (rozčlenění genu na "použitelné fragmenty") 1990: začátek systematické mezinárodní spolupráce 1990: formulace cílů: - identifikovat všech 100 000 genů (je jich méně - 30 000) - určit kompletní sekvenci (3.10 9 deoxynukleotidů) - všechna data uložit a vypracovat metody jejich analysy - řešit otázky etické, legální a společenské

Lidský genom Publikován 2001

Lidský genom 3,2 mld párů bází 25 000 genů Velký podíl opakujících se sekvencí (48 %) Virové sekvence 5 % Funkce více než 50 % identifikovaných genů neznámá Zveřejňován na databázích na internetu Databáze HGP (Human Genom Project) a databáze Celery

První přečtené genomy Moucha octomilka (Drosophila melanogaster) Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) Hlístice (Caenorhabditis elegans)

Exprese rekombinantních proteinů -proces, při kterém můžeme pomocí různých expresních systémů vytvořit protein odvozený od konkrétního genu Vložení úseků do vhodného plasmidu

Konstrukce genomové knihovny

PROTEINOVÉ INŽENÝRSTVÍ změny struktury určitých bílkovin; proč? enzymy: zvýšená stabilita, možnost imobilizace, změna ph-optima farmakologie: změny působení hormonů (snížení vedlejších účinků) věda: identifikace funkčních skupin...

G.Köhler a C.Milstein (1975) HYBRIDOMOVÉ TECHNOLOGIE buňky produkující určitou bílkovinu + buňky (myelomu) hybridní buňky (myelom, hybridom) polyethylenglykol Produkce monoklonálních protilátek hybridomovou technologií

HYBRIDOMOVÉ TECHNOLOGIE využití: příprava monoklonálních protilátek použití monoklonálních protilátek: imunoafinitní chromatografie imunodiagnostika cílený transport léčiv výzkum (mapování povrchů bílkovin)

Etické problémy genových technologií USA a Británie - pojišťovny nesmějí vyžadovat genetické vyšetření předem. UNESCO: nikdo nesmí být diskriminován kvůli svému genotypu (1997)

PROTEOMIKA Jak se geny realizují (exprimují) v dané fysiologické a pathologické situaci? dvojrozměrná elektroforesa, hmotnostní spektrometrie MALDI TOF, LC-Q-TOF

GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ příklad: Jak vyrobit lidský protein v bakterii? 1. Získat cdna (komplementární DNA) našeho proteinu - získat mrna reversní transkripce cdna - synthesa in vitro automatické synthesátory synthesa na pevné fázi zejména synthesa primerů (na objednávku) zablokování reaktivních skupin, aktivace fosfátové skupiny

GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ 2. vložit do vhodného expresního vektoru (plasmid, virus) výkonný promotor, selekční marker (rezistence proti antibiotikům, fluoreskující protein...) 3. vnesení do bakterie (recipient) 4. exprese (vhodné podmínky - podle promotoru, nadprodukce) (problém posttranslačních modifikací) 5. detekce (ELISA, enzymová aktivita...) 6. isolace produktu (všemi prostředky, inklusní tělíska)

Využití plasmidů 1. vložit úseky do vhodného plasmidu (genová (genomová) knihovna (banka)) (universální plasmid - "sekvenační") 2. vnesení rekombinantní DNA do vhodného akceptoru (E. coli) (elektroporace nebo tepelný šok) 3. selekce, vytřídění jednotlivých klonů 4. namnožení (kultivace) 5. isolace plasmidové rekombinantní DNA 6. sekvenace 7. kompletace celého genomu (překrývající se úseky) 8. analysa (nalézt jednotlivé geny, otevřené čtecí rámce - ORF, introny

Namnožení materiálu pro další biotechnologické metody, jako je: Sekvenování DNA Analýza genů Vnášení mutací do vzorků Diagnostika infekčních nemocí Zjišťování genetických nemocí Identifikace osob - kriminalistika

KLONOVÁNÍ ORGANISMŮ -klonování organismů - pěstování orgánů (kmenové buňky) - geneticky modifikované organismy (GMO) - odolnost proti škůdcům (méně pesticidů) - lepší využití živin (méně hnojiv) - zvýšení trvanlivosti (více než 1/2 ovoce a zeleniny se zkazí)

Selekce, vytřídění jednotlivých klonů

Rozdělení genomu na přijatelně dlouhé úseky - náhodně (ultrazvuk) - cíleně (restrikční endonukleasy) (ochrana mikroorganismů před cizími geny, palindromní sekvence) Označení enzymu Eco RI Hind III Hpa II Pvu II Sma I Bakteriální zdroj Escherichia coli Haemophilus influenzae Hemophilus influenzae Proteus vulgaris Serratia marcescans Rozpoznávaná sekvence a místo štěpení 5'-G AATTC- -C TTAA G-5' 5'-A AGCT T- -T TCGA A-5' 5'-C CG G- -G GC C-5' 5'-CAG CTG- -GTC GAC-5' 5'-CCC GGG- -GGG CCC-5'