V Brně dne 19. prosince 2008 Sp. zn.: 1508/2008/VOP/SN Závěrečná zpráva o výsledku šetření veřejného ochránce práv - odvádění odpadních a dešťových vod z nemovitosti A - Obsah podnětu Ke dni 17. 3. 2008 se na mě obrátil pan V. H., bytem, proti postupu odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Moravský Krumlov (dále stavební úřad), odboru životního prostředí téhož úřadu (dále vodoprávní úřad), a obce Vedrovice. Uvedeným institucím stěžovatel vytýká nedostatečné prošetření a řešení vadného stavu staveb souseda M. K..a s tím souvisejícího nevyhovujícího způsobu likvidace odpadních vod z jeho domu. Ve stručnosti lze námitky podnětem uplatněné popsat následovně. Dle sdělení stěžovatele - ze stávající, špatně technicky řešené jímky u rodinného domu pana K., prosakují fekálie a znečišťují vodu ve studni stěžovatele. Jímka je napojena na nevyhovující potrubí (s trhlinami), které navíc ústí do blízkého potoka. Nápravu tohoto závadného stavu soused řešil dle názoru stěžovatele nedostatečným, resp. nouzovým, způsobem, tj. zřízením 2 nádrží - jedné na shromáždění odpadních vod z domu, druhé na dešťové vody ze střechy téhož domu. Nádrže dle vyjádření stěžovatele přetékají, nejsou pravidelně vyváženy. Nedostatečně řešené odvádění dešťových, ale i odpadních, vod popisuje stěžovatel jako příčinu podmáčení zdiva jeho vlastní nemovitosti. V případě obce Vedrovice stěžovatel namítá nedůslednost zajišťování dodržování vyhlášky obce, stěžovatelem označené jako vyhláška o nakládání s odpady, schválená zastupitelstvem obce v roce 1999. B - Skutková zjištění V zájmu přesného posouzení celé záležitosti jsem ve věci vedl šetření dle ustanovení 14 a násl. zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. V rámci tohoto šetření jsem písemně kontaktoval tajemníka Městského úřadu Moravský Krumlov a starostku obce Vedrovice za účelem získání jejich vyjádření k danému problému a podkladů týkajících se této věci.
Z vyjádření a spisových podkladů příslušných úřadů, v neposlední řadě ale také z podkladů doložených stěžovatelem, vyplynuly skutečnosti, které bych popsal následovně. Stavební úřad obdržel dne 7. 2. 2007 podnět pana H. k provedení kontrolní prohlídky stavby rodinného domu čp. ve Vedrovicích za účelem zjištění stavu odvodu dešťových a splaškových vod z této nemovitosti. Stavební úřad prověřil stav věcí na místě samém dne 6. 3. 2007 a tehdy zjistil, že splaškové vody z rodinného domu čp. jsou likvidovány nezákonným způsobem. Z toho důvodu byl vlastník domu čp. vyzván, aby nejpozději do 40 dnů předložil stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci řešící odkanalizování předmětného rodinného domu. Následně tehdejší spoluvlastníci rodinného domu čp., pan J. K. a paní K. K., podali ke stavebnímu úřadu ohlášení k provedení nové stavby (7. 5. 2007) a oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu (23. 5. 2007) na stavbu jímky na vyvážení a souvisejících přípojek (s připojením požadované dokumentace). Stavební úřad tedy dne 1. 6. 2007 pod čj. MUMK 12129/2007 vydal stavebníkům územní souhlas ke stavbě jímky na vyvážení, kanalizační přípojky a přípojky dešťové kanalizace pro rodinný dům čp. na pozemcích p.č.st. 40/2, st. 40/3, st. 40/4 a 36/4 v k.ú. Vedrovice, dále pak souhlas s provedením ohlášené stavby ke stavbě jímky na vyvážení u rodinného domu na pozemcích p.č. st. 40/2, st. 40/3 v k.ú. Vedrovice. Dne 23. 10. 2007 provedl na místě samém vodoprávní dozor výše již zmíněný vodoprávní úřad, a to k podnětu pana H. Zde zjistil, že pro shromažďování odpadních vod slouží jímka opatřená přepadem a odpadní vody z ní vytékají potrubím do vodního toku. Vlastník nemovitosti, tehdy již pan M. K., přítomný šetření, protiprávnost svého jednání uznal. Vodoprávní úřad poté jmenovanému uložil příkazem ze dne 31. 10. 2007, čj. MUMK 23612/2007, pokutu za spáchání přestupku na úseku vodního hospodářství (tj. za vypuštění odpadních vod do vod povrchových na pozemku v jeho vlastnictví p.č. 36/4). Pokutu pan K. uhradil s příslibem, že v součinnosti s Obecním úřadem ve Vedrovicích závadný stav odstraní. Ke dni 28. 1. 2008 se pan H. znovu v této věci obrátil na vodoprávní úřad, který následně provedl na místě samém další vodoprávní dozor za účasti pana K. a zástupců obce Vedrovice (místostarosty a jednoho ze zastupitelů). Oba zástupci obce potvrdili, že nová jímka byla vybudována ze dvou vzájemně propojených plastových nádrží o obsahu 2 x 1 m 3. Dle jejich vyjádření je jímka pravidelně vyvážena a k úniku splaškových vod nedochází. Mělo se jednat o řešení věci do vybudování jímky dle projektové dokumentace připojené k ohlášení stavby. O výsledku vodoprávního dozoru byl pan H. informován sdělením vodoprávního úřadu ze dne 11. 3. 2008, čj. MUMK 5753/2008. Další kontrolní prohlídku provedl na místě samém dne 18. 7. 2008 stavební úřad k mé výzvě. Zde konkrétně zjistil, že v místě projektem stanovené nové platové jímky na odpadní vody o kapacitě 11 m 3 jsou zčásti zakopané a propojené plastové nádrže o objemu 2 x 1 m 3, kam jsou svedeny odpadní vody ze záchodu. Ostatní vody z domácnosti jsou svedeny v původní trase podél zdi rodinného domu čp. 124 pana H. do trativodu na zahradě. Podle projektové dokumentace nebyl proveden ani svod dešťových vod z rodinného domu čp.. Z toho stavební úřad usoudil, že věc vyžaduje zásah z jeho strany. 2
Stavební úřad tedy vydal dne 28. 7. 2008 pod čj. MUMK 16260/2008 výzvu panu K., aby v termínu do 31. 8. 2008 zjednal nápravu, resp. aby předmětnou stavbu provedl podle projektové dokumentace odsouhlasené stavebním úřadem. Dne 2. 9. 2008 obdržel stavební úřad žádost pana H. o zjištění stavu odpadních vod z nemovitosti čp. ve Vedrovicích. Další kontrolní prohlídku zde stavební úřad provedl 19. 9. 2008 za účasti zástupců obce Vedrovice a pana H. Vlastník stavby, pan K., se prohlídky nezúčastnil. Prohlídkou bylo zjištěno, že předmětné stavby provedeny nebyly. Dne 23. 9. 2008 pod čj. MUMK 20245/2008 stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým panu K. nařídil dle ustanovení 137 odst. 1 písm. f) stavebního zákona provedení stavby jímky na vyvážení, kanalizační přípojky a přípojky dešťové kanalizace k rodinnému domu čp. na pozemcích p.č.st. 40/2, st. 40/3, st. 40/4 a 36/4 v k.ú. Vedrovice se stanovením termínu provedení prací do 30. 11. 2008. Vlastník stavby ani jiný účastník se proti tomuto rozhodnutí neodvolal, nabylo tedy právní moci dne 15. 10. 2008. Jak jsem si dále ověřil, dne 2. 12. 2008 hodlal stavební úřad provést na místě samém kontrolní prohlídku za účelem prověření, zda vlastník stavby čp. splnil povinnost plynoucí mu z vydaného nařízení. Vzhledem k tomu, že vlastník stavby se nedostavil a stavební úřad nebyl do předmětné nemovitosti vpuštěn, kontrolní prohlídka neproběhla. Stavební úřad se rozhodl stanovit nový termín kontrolní prohlídky. Tolik dosavadní vývoj věci. Kromě toho jsem byl informován starostkou obce Vedrovice, že obec připravuje odkanalizování obce tlakovou kanalizací s čističkou, což by do budoucna mělo vyřešit celou řadu problémů, včetně výše zmíněného. K mému dotazu, který navazoval na výše citovanou námitku stěžovatele ohledně nedodržování vyhlášky obce o nakládání s odpady, mi dále starostka sdělila, že vyhlášky obce se nezabývají odpadními vodami, ale na ukázněnost občanů bylo apelováno výzvami adresovanými přímo jednotlivým domácnostem, případně v místním zpravodaji. Dle další informace starostky obce pan H. od obce požadoval, aby v případě domu čp. obec zajistila policejní zásah s vystěhováním, to ale obec odmítla. K námitce pana H., týkající se znečištění vody v jeho studni, jsem byl starostkou obce informován, že stěžovateli byla nabídnuta možnost napojení nemovitosti na místní vodovod, to však odmítl. Pro úplnost musím dodat, že jak tajemník Městského úřadu Moravský Krumlov, tak i starostka obce Vedrovice shodně zmínili velmi špatnou finanční situaci vlastníka nemovitosti čp. jako okolnost, která značně snižuje efekt veškerých snah o důraznější zásah vůči jmenovanému, např. ve formě sankcí. 3
C - Právní zhodnocení Na základě výše popsaných podkladů jsem dospěl k následujícímu hodnocení dané záležitosti. Jak je zřejmé z výše popsaného sledu událostí, stavební úřad se řešení věci nevyhýbal a zabýval se jí, resp. prováděl na místě samém kontrolní prohlídky a přijímal opatření k nápravě. Pravdou také je, že původní zájem vlastníka nemovitosti čp. na odstranění závadného stavu věcí (vyjádřený ohlášením stavby a oznámením záměru k územnímu souhlasu) nutně vyvolal dojem, že tentýž má vážný zájem situaci řešit. Jiná je již okolnost, že posléze vlastník domu čp. nevyužil oprávnění, které mu vyplývalo z vydaného územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby, které stavební úřad vydal dne 1. 6. 2007. V tom směru odpovídá skutečnosti to, co již stěžovateli sdělil k jeho podání starosta města Moravský Krumlov dopisem ze dne 1. 8. 2007, čj. 16887/S/2007, tj. že povolení stavby (resp. souhlas s jejím ohlášením a územní souhlas) představují oprávnění, přičemž je věcí stavebníka, zda takové oprávnění využije nebo je nechá propadnout. Nutno dodat, že taková rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, ze kterých plynou stavebníkovi oprávnění (např. realizovat stavbu), nenaplňují znaky rozhodnutí, u kterých by úřad zajišťoval v případě jejich neprovedení tzv. náhradní výkon (exekuci). To je možné jen u správních rozhodnutí, kterými se ukládá či nařizuje určitá konkrétní povinnost tzv. povinným osobám. Do této kategorie nepatří územní souhlas 1 ani souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou. 2 K tomu ještě musím dodat, že nový stavební zákon neupravuje skutkovou podstatu správního deliktu (přestupku) spočívající v nedokončení stavby ve stanoveném termínu dle stavebního povolení (nebo jiného rozhodnutí či opatření stavebního úřadu), případná pasivita stavebníka je proto v podstatě nepostižitelná; jediným důsledkem tak vlastně bývá propadnutí příslušného povolení, což se zřejmě stalo i v tomto případě, jak upřesním dále. Z výše uvedených skutečností lze také dovodit, že stavebník ohlášenou stavbu pravděpodobně nezačal vůbec realizovat (místo ní bylo zajištěno víceméně provizorní a patrně i nedostatečné opatření k odvádění odpadních vod z nemovitosti). Pak by se ale na danou záležitost vztahovalo ustanovení 106 odst. 3 stavebního zákona, z něhož vyplývá, že souhlas s ohlášenou stavbou pozbývá platnosti, pokud do 12 měsíců (v tomto případě tedy do června 2008) od jeho vydání nebylo s ohlášenou stavbou započato. Za těchto okolností nemám zásadních výhrad k tomu, že stavební úřad posléze přistoupil k řešení věci s využitím ustanovení 137 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, dle něhož stavební úřad může nařídit vlastníkovi stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky. V daném případě je zřejmé, že stavební úřad vydal rozhodnutí v této věci s využitím již existující projektové dokumentace k původnímu ohlášení stavby; stavební úřad již tedy neměl právní důvod k postupu 1 Ustanovení 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stavebního zákona); v textu této zprávy bude uváděn také jako nový stavební zákon. 2 Ustanovení 106 stavebního zákona. 4
dle 137 odst. 5 stavebního zákona, tj. nejprve vlastníkovi stavby nařídit opatření této dokumentace. Samostatnou otázkou ještě je, zda byla v tomto případě pro účel nařízení nezbytných úprav splněna podmínka ustanovení 137 odst. 3 stavebního zákona, tj. zda je v tomto případě možno dovodit tzv. významné ohrožení. Touto otázkou se stavební úřad zvlášť ve svém rozhodnutí nezabýval, pravdou však je, že vzhledem k vadnému způsobu likvidace odpadních vod z nemovitosti čp. nelze vyloučit ohrožení vod povrchových a patrně i podzemních (i s ohledem na likvidaci části odpadních vod z domácnosti formou trativodu). Za takových okolností neshledávám důvod ke zpochybnění vydaného rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23. 9. 2008, kterým bylo vlastníkovi nemovitosti čp. nařízeno provedení konkrétních (výše specifikovaných) nezbytných úprav na jeho stavbě a pozemku. K tomu bych pak ještě dodal následující. Jak už jsem výše uvedl, stavební úřad je nadále povinen zkontrolovat, zda nařízené nezbytné úpravy byly vlastníkem nemovitosti čp. provedeny. Pokud by však zjistil, že nikoliv, musím upozornit na okolnost, že nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., účinný od 1. 1. 2007, již nezná skutkovou podstatu přestupku spočívajícího v nesplnění povinnosti provést nařízené nezbytné úpravy. Pokud taková situace nastane, pak příslušnému stavebnímu úřadu zbývá jediná možnost jak protiprávní stav věci řešit, a to zahájením exekuce. Nutno dodat, že k tomuto kroku je v takovém případě stavební úřad povinen, nehledě na další okolnosti věci, např. insolventnost povinné osoby. V návaznosti na shora uvedená skutková zjištění považuji dále za nutné zaujmout stanovisko k otázce vyklizení rodinného domu čp., který podle informace obce Vedrovice stěžovatel vyžadoval. Zákonnou podmínkou pro nařízení vyklizení je existence takových závad na stavbě, jimiž jsou bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob či zvířat. 3 Pro tento postup, jehož zajištění by bylo v působnosti obecného stavebního úřadu, nikoliv obce (ta by byla povinna v mezích své působnosti na výzvu stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost při zajišťování přístřeší), 4 musejí být tedy splněny dva předpoklady současně: ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat (prvý předpoklad) a bezprostřednost takového ohrožení, tj. takový stav věcí, který by si vyžádal okamžitý zásah. Nutno pak zejména dodat, že účelem citovaného zákonného ustanovení je ochrana osob, kterých se vyklizení přímo týká. Účelem vyklizení stavby není řešení problémů, které tyto osoby případně svojí činností nebo naopak pasivitou působí svému okolí. Posouzení otázky, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyklizení stavby, přísluší zásadně stavebnímu úřadu, z dosud shromážděných podkladů však nevyplývá, že by stavební úřad (při opakovaných kontrolních prohlídkách na místě samém) zjistil stav věcí vyžadující postup dle 140 stavebního zákona. Kromě výše uvedeného jsem se také zabýval námitkou pana H., dle níž v důsledku vadné likvidace odpadních vod v sousední nemovitosti dochází ke znečištění vody ve studni stěžovatele. K uvedené věci mi sám stěžovatel předložil rozbor označený jako Bakterie fekálního znečištění. V rozboru však není uvedeno, které záležitosti přesně se v něm uvedené hodnoty týkají ani zda byl proveden a vyhodnocen akreditovanou laboratoří, dle vyhl. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné 3 Ustanovení 140 odst. 1 stavebního zákona. 4 Ustanovení 140 odst. 4 stavebního zákona. 5
vody. Dokládán také není žádný důkaz o dřívější jakosti vody z téže studny, aby bylo možno provést porovnání stavu současného a původního a alespoň přibližně určit, v jaké míře došlo ke zhoršení. Sama o sobě proto uvedená písemnost nemá hodnotu důkazu, který bych mohl touto cestou prezentovat mezi vlastními poznatky o této věci. Otázku znečištění vody ve studni stěžovatele musím tedy shrnout takto. Pokud by stěžovatel prokázal znečištění vody ve vlastní studni, resp. zajistil by rozbor vzorku vody, z něhož by byly patrné odpovědi na výše naznačené otázky, i nadále by na něm ještě spočívala tíže důkazu o tom, co je příčinou takového stavu věci (např. právě vadný způsob odvádění odpadních vod z nemovitosti souseda). Přes nepopiratelnou pravděpodobnost takové možnosti by stěžovatel nebyl zmíněného důkazního břemene zbaven; nejpádnějším důkazem by patrně bylo hydrogeologické posouzení. S pomocí těchto důkazů by stěžovatel dále mohl svoji situaci řešit formou uplatnění nároku na náhradu škody (spočívající ve zhoršení jakosti vody ve vodním zdroji) občanskoprávní cestou. Pro úplnost bych ještě v této souvislosti navázal na zjištění týkající se postupu vodoprávního úřadu v této věci. Jak z výše uvedeného vyplývá, zmíněný úřad se věcí opakovaně zabýval a původně stav věcí řešil s vlastníkem nemovitosti čp. v sankčním řízení. Pozdějším šetřením věci vodoprávní úřad konstatoval, že již důvod k zásahu nemá vzhledem k již popsanému provizornímu řešení odvádění odpadních vod z domu uvedeného čp. Následně se však šetřením stavebního úřadu ukázalo, že toto řešení věci nebylo možno hodnotit jako dostatečné a protiprávní stav zůstal ve skutečnosti zčásti zachován. Z toho je zřejmé, že vodoprávní úřad by měl svoje dřívější stanovisko ještě přehodnotit a uvážit, zda nynější stav věcí opět nevyžaduje jeho zásah. Shrnutí Z výše popsaných okolností této záležitosti krom jiného vyplývá, že snahu příslušných úřadů o její řešení v nemalé míře komplikuje špatná finanční situace vlastníka nemovitosti čp.. Je celkem zřejmé, že v takové situaci by k nápravě příliš nepřispělo opakované ukládání pokut panu K.; skutečný účinek takového postupu by bylo možno dokonce chápat jako kontraproduktivní (snižující již i tak minimální možnosti jmenovaného). Na druhé straně je pravdou, že insolventnost pana K. nemůže být chápána jako důvod pro ponechání existujícího závadného stavu věcí bez dalších opatření. Už vůbec pak nelze tolerovat, pokud jmenovaný občan nespolupracuje s úřady (např. neumožní kontrolní prohlídku; mimochodem, i takové chování lze označit jako protiprávní, podléhající sankci dle stavebního zákona). 5 Je tedy za všech okolností nutné, aby příslušné úřady (stavební i vodoprávní) na zmíněné nemovitosti prováděly úkony dozoru dle své působnosti, dokud věc nebude dořešena. V případech, kdy zjistí důvod vytýkat panu K.i konkrétní protiprávní chování, na něž se vztahují příslušná sankční ustanovení stavebního zákona či zákona o vodách, je jejich zákonnou povinností vést v takové věci vůči panu K. přestupkové řízení. 5 Dle ustanovení 178 odst. 3 písm. b) stavebního zákona stavebník se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v 152 odst. 1 stavebního zákona nebo nesplní povinnost uloženou v 152 odst. 3; touto povinností je např. umožnění kontrolní prohlídky a této se zúčastnit, nebrání-li tomu vážné důvody. 6
Zároveň však není důvod pochybovat o tom, že prioritou by v tomto konkrétním případě mělo být faktické dořešení celého problému. S určitostí lze také konstatovat, že v tomto konkrétním případě lze za dostatečné řešení považovat to, které je předmětem dnes již pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23. 9. 2008, kterým bylo vlastníkovi nemovitosti čp. nařízeno provedení nezbytných úprav na jeho stavbě a pozemku, jak výše uvedeno. D - Závěr Jak vyplývá z výše popsaných skutkových zjištění a jejich dalšího právního zhodnocení, celá záležitost již dospěla do stadia, kdy příslušný stavební úřad činí kroky k nápravě zjištěného protiprávního stavu s pomocí prostředků, které mu k tomu skýtá stavební zákon, tj. nařízením nezbytných úprav dle 137 cit. zákona. V působnosti téhož úřadu je také zkontrolovat, zda bylo toto nařízení povinnou osobou (vlastníkem nemovitosti čp. ) splněno, a pokud nikoliv, vyvodit z toho další opatření, tj. exekuci (výkon) vlastního rozhodnutí. Z toho je zřejmé, že v daném případě již byl zahájen proces nápravy, který lze hodnotit jako dostatečně účinné řešení popsaného stavu věcí. Z uvedeného důvodu jsem se rozhodl uzavřít celou záležitost touto závěrečnou zprávou. Vyhrazuji si však další sledování této konkrétní záležitosti, resp. jejího dalšího vývoje, prostřednictvím Městského úřadu Moravský Krumlov. Konkrétně je mým úmyslem žádat jeho tajemníka o podání zprávy: - s jakým výsledkem stavební úřad prověřil, případně zajistil, splnění výše citovaného nařízení nezbytných úprav na stavbě a pozemku pana K., - jaký byl posouzen aktuální stav odvádění odpadních vod z domu pana K. a zdali je v této souvislosti dán i prostor pro působení vodoprávního úřadu v takové věci; pokud ano, jaká opatření byla přijata. Se svými závěry seznámím stěžovatele, dále pak tajemníka Městského úřadu Moravský Krumlov a starostku obce Vedrovice. JUDr. Otakar M o t e j l veřejný ochránce práv 7