Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích



Podobné dokumenty
Dekompozice, cykly látek, toky energií

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

05 Biogeochemické cykly

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Koloběh živin ve vodě a půdě

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Úvod do mikrobiologie

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Stavba prokaryotické buňky

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

základní přehled organismů

základní přehled organismů

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Produkce organické hmoty

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Velikostní rozdělení půdních organismů

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Digitální učební materiál

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Nadaní žáci Pracovní sešit

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

ABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10

Biogeochemické cykly

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

AUTOTROFNÍ HETEROTROFNÍ

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

METABOLISMUS SACHARIDŮ

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Základní mikrobiologický rozbor vody

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

Vodní systémy: Jezera: Mikrobiální ekologie vody. Kde jsou tady baktérie??? Všude. Děje v epilimniu:

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

EKOLOGICKÉ ASPEKTY BIOCHEMIE 1 - GLOBÁLNÍ POCHODY A VZTAHY

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Digitální učební materiál

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Pozor na chybné definice!

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

kvasinky x plísně (mikromycety)

Voda jako životní prostředí - světlo

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Transkript:

Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných procesech ve vodních biotopech je známa, zkoumána a její důsledky i technicky využívány, role mikroorganismů v potravní síti vodních biotopů byla doceněna teprve v posledních desetiletích : v sedmdesátých letech Steel : potravní řetězec vycházející z primární produkce v moři nestačí uživit ryby Thingstad : mikrobiální smyčka (microbial loop) = využití organických látek k produkci biomasy

Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Potravní sítě jsou značně členité, obsahují mnoho druhů v různých úrovních Kromě herbivorně-predačníhořetězce je podstatně zapojena mikrobiální smyčka : organické látky uvolněné z metabolismu organismů, z jejich mrtvých těl nebo z jejich nesežraných částí jsou využívány bakteriemi a ty jsou žrány jednobuněčnými, bičíkovci a prvoky, které potom konsumují korýši. tím se podstatně zvyšují potravní zdroje pro zooplankton a další konsumenty (ryby)

Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Při rozkladných procesech se zčásti vracejí živiny v anorganické podobě k autotrofům Část rozpuštěných organických látek (D.O.M., dissolved organic matter) je zabudována do těl bakterií Ty jsou příliš malé pro přímou konsumaci herbivorními korýši (v moři) Jako mezičlánek fungují jednobuněčná Eukaryota Flagellata a Ciliata Ta už jsou konsumována zooplanktonem

Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Poznatky o roli mikrobiální smyčky v moři vedly k důkladnějšímu poznání role mikroorganismů ve vodách vnitrozemských Na rozdíl od živočichů i většiny autotrofů je studium bakterií v přírodních vodách spojeno s metodickým problémem : ve vzorcích vody sice lze barvicími metodami spočítat počet přítomných bakterií (včetně neživých buněk, kterých je odhadem asi 20%), ale kultivace na laboratorních půdách se daří jen u zlomku přítomných buněk někdy tisícina

Počty mikroorganismů v planktonu Počty buněk v litru vody (a rozmezí počtů): Viry Heterotrofní bakterie Fototrofní bakterie Hetero- a mixotrofní bičíkovci Hetero- a mixotrofní nálevníci Cyanobakterie (řasy pro srovnání) 10 9 10 9 10 5 10 6 10 5 10 5 10 6 10 7 10 12 10 8 10 11 0 10 9 10 5 10 7 0 10 7 0 10 8 10 5 10 7

Počty mikroorganismů ve vodách Podíl kultivovatelných bakterií roste od čistých vod k silně znečistěným (data dle Straškrabové) : vody stojaté vody tekoucí počet buněk.ml -1 z toho kultivov. z toho kultivov. oligotrofní 10 5 1 10 1 10 1 10 2 eutrofní 10 7 10 4-10 5 10 5 splaškové 10 10 10 9-10 10 10 9-10 10

Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách (microbial loop nebo často microbial food web) vychází z rozpuštěných organických látek jako zdroje a zahrnuje : bakterie, pikoplanktonní sinice, heterotrofní a mixotrofní Flagellata a posléze Ciliata v tomto systému heterotrofičtí nanoflagelláti (HNF) a Ciliata působí jako predátoři, obdobně jako dravá Metazoa v systému producentů a konsumentů živí se selektivně, tím formují druhovou skladbu

Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách Mikrobiální smyčka vnitrrozemských vod je napojena do potravního řetězce Metazoí tím, že její koncové stupně Protozoa jsou vhodnou potravou pro zooplankton : velikostní struktura zooplanktonu (sama jako výsledek dopadu shora - stupně žracího tlaku planktivorních ryb) určuje strukturu mikrobiální smyčky : za intenzivní filtrace velkých perlooček jsou prvoci potlačeni, nežerou bakterie,...

Hlavní typy bakterií ve vodách Běžné druhy aerobní ferentující: produkují enzymy, jimiž extracelulárně hydrolyzují nebo štěpí organické látky ve vodě - Pseudomonas, Flavobacterium, Bacillus, Achromobacter, Zooglea, Beggiatoa, vláknitý Sphaerotilus Aerobní chemoorganotrofní : nefermentující tyčky a koky Agrobacterium, Legionella Fakultativně anaerobní chemoorganotrofní: Salmonella, Vibrio, Aeromonas

Hlavní typy bakterií ve vodách Metanogenní: produkují metan při striktně anaerobním metabolismu sacharidů a org. kyselin (Methanococcus, Methanobacterium) nebo aerobně (Methylomonas, Methylococcus) Chemolitotrofní: 1) oxidace NH + 4 NO 2- NO 3-, jako zdroj energie CO 2 - Nitrobacter, Nitrosomonas 2) oxidace sloučenin S, korose betonu, loužení rud - Thiobacillus 3) obligátně aerobní, oxidace uhličitanů Fe a Mn - Siderocapsa

Hlavní typy bakterií ve vodách Striktně anaerobní redukující sirné sloučeniny: na plynný toxický H 2 S - Desulfovibrio, v bahně Bakterie s pochvami: dlouhá vlákna v pochvě (komplex bílkovin, polysacharidů a lipidů), jsou přichycené, chemoorganotrofní a obligátně aerobní - Sphaerotilus natans šedé slizové povlaky a vlákna v odpadních vodách i tekoucích odpadních vodách - Leptothrix ochracea železité povlaky a sraženiny v drobných tekoucích vodách

Hlavní typy fototrofních bakterií ve vodách Fototrofní zelené sirné: obligátně fotoautotrofní, striktně anaerobní, mají bakteriochlorofyl c, d, H 2 S S vně buněk - Chlorobium Fototrofní purpurové bezsirné: fotoorganotrofní, mikroaerofilní až anaerobní, i ve velké hloubce, fixují N 2 - Rhodospirillum Fototrofní purpurové sirné: oblig. fotoautotrofní, striktně anaerobní, mají bakteriochlorofyl a, b a karotenoidy 1, 3 a 4 - Chromatium okenii : velká b. 6 x 16 µm, na rozhraní vrstev s O 2 a H 2 S, S získává ze spadaného listí, zrnka S v buňkách, barva vínově červená

Sirná bakterie Chromatium okenii

Rozklad organické hmoty Rozklad hmoty těl uhynulých organismů ve vodě je velmi rychlý: během několika hodin asi třetina, během 1 dne zhruba polovina hmotnosti, po 10 dnech asi 75% zvláště rychle se uvolní sloučeniny fosforu autolytické uvolnění organických látek : - během jednoho dne u různých druhů 15 až 68% - dále navazuje bakteriální degradace růstem heterotrofních bakterií

Rozklad organické hmoty Mineralizace těl uhynulých organismů ve vodě probíhá rychle za aerobních podmínek V anaerobních podmínkách je rozklad organické hmoty pomalejší, vznikají jiné produkty: V prvé kyselinové fermentační fázi (Escherichia, Clostridium) jsou produkty mastné kyseliny, alkoholy, CO 2, NH 3, H 2 S V další fázi metanového kvašení vzniká metan a CO 2 činností několika typů metanových bakterií (uplatní se v biologických čistírnách odpadních vod)

Bakterie a procesy koloběhu dusíku Dusík se (v přírodě obecně, nejen ve vodách) vyskytuje v několika formách anorganických sloučenin (a několika oxidačních stupních): elementární N 2, několik oxidů, NO 2-, NO 3-, NH 3 resp. NH 4+, na jejich vzájemných proměnách se různě podílejí různé a rozmanité organismy jde o několik typů pochodů: - fixace elementárního N 2 - nitrifikace - denitrifikace

Bakterie a procesy koloběhu dusíku Fixace elementárního N 2 : je redukcí N 2 na NH 3 prokaryotickými organizmy, které mají enzym nitrogenázu, za spotřeby energie značně energeticky náročné sinice Anabaena, Aphanizomenon, Nostoc, a j. aktinomycety (Frankia v aktinorhize s olší v olšových bažinách) heterotrofní bakterie Azotobacter, Clostridium, aerobní fototrofní bakterie, některé metanotrofní

Nitrifikace : Bakterie a procesy koloběhu dusíku je oxidace NH 4+ na NO 2 - a dále na NO 3 - vedlejšími produkty jsou NO a N 2 O nitrifikaci provádějí chemolitoautotrofní bakterie Nitrosobacter a Methylobacter (první krok, na dusitan) a Nitrobacter (druhý krok, na dusičnan) výsledkem je pro bakterie zisk energie podmínkou je dostatek O 2 (existuje i heterotrofní nitrifikace)

Bakterie a procesy koloběhu dusíku Denitrifikace : je redukce nitrátů (případně nitritů) přes NO na oxid dusný N 2 O a dále na elementární N 2 uvolněný do atmosféry proces má několik forem: 1) respirační denitrifikace provádějí ji bakterie fakultativně anaerobní, které za aerobních podmínek používají O 2 jako akceptor elektronů za nedostatku O 2 použijí NO 3-1a) obvykle jde o chemoorganoheterotrofní druhy Pseudomonas, Agrobacterium, Bacillus, Flavobacterium

Bakterie a procesy koloběhu dusíku Denitrifikace (pokračování) : 1) respirační denitrifikace... 1b) mohou to být i druhy autotrofní : Sporovibrio, Thiobacillus, Hydrogenomonas 2) nerespirační denitrifikace - redukce NO 3 - nebo NO 2 - na N 2 O za aerobních podmínek a bez zisku energie - bakterie, sinice i řasy za denitrifikaci se označuje proces vedoucí k uvolnění elementárního N 2

Bakterie a procesy koloběhu dusíku v trvale anoxických prostředích bohatých na organické látky (sedimenty dna, odpadní kaly, zažívací trakty živočichů) dochází k disimilační redukci NO 3 - na NH 4 + : bakterie Clostridium, Desulfuvibrio, Bacillus účel : detoxikace nitrátu, regenerace NH 4+ metabolismus pro