PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010
Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak ekonomika funguje. Normativní přístup v ekonomii říká, jaká by měla ekonomická realita být, co je správné a co nikoliv.
1. Funkce alokační Stát zajišťuje produkci statků, které by v samotném tržním systému produkovány nebyly vůbec nebo v neoptimálním množství. 2. Funkce redistribuční Stát zajišťuje přerozdělování zdrojů v ekonomice (od bohatých k chudým). 3. Funkce stabilizační Stát tlumí dopady ekonomického cyklu, stabilizuje míru nezaměstnanosti, inflaci (makroekonomie). 4. Funkce legislativní a regulační Stát vytváří pravidla, která říkají, co je dovoleno a co nikoliv.
Poskytování statků, které jsou užitečné, ale nebyly by poskytovány prostřednictvím trhu. VEŘEJNÉ STATKY Proč? Existence tržních selhání.
Dělitelnost statku Plně dělitelný statek (rivalitní statek) Každá jednotka statku je spotřebována jedním a právě jedním spotřebitelem. Rivalita = pokud by váš statek spotřeboval někdo jiný, nemůžete ho spotřebovat vy. Tržní systém = poskytování dělitelných statků. Plně nedělitelný statek (nerivalitní statek) Statek může spotřebovávat více spotřebitelů. Spotřeba statku jedním spotřebitelem nesnižuje užitek ze spotřeby statku jiných spotřebitelů. Příklady: maják, pouliční osvětlení
Poptávka po plně dělitelném a nedělitelném statku (a) Plně dělitelný statek (b) Plně nedělitelný statek (a) Horizontální součet individuálních poptávek (b) Vertikální součet individuálních poptávek = součet mezních užitků kolik jsou spotřebitelé dohromady ochotni zaplatit za danou jednotku
Poptávka po plně nedělitelném statku: příklad Ochota platit za veřejné osvětlení v ulici Kolik jsou ochotni zaplatit za jeden sloup Počet sloupů Pan Kráĺık Pan Vydra Pan Sýkora Celkem 3 70 50 30 150 4 50 30 0 80 5 30 0 0 30 Obce by při poskytování tří sloupů veřejného osvětlení mohla vybrat až 450 Kč. Pokud nebude obce veřejné osvětlení poskytovat, mohou se spotřebitelé dohodnout mezi sebou a složit se na provoz veřejného osvětlení.
Poptávková křivka po plně nedělitelném statku a nabídkové křivky Levý graf S 1 : Spotřebitelé se nedomluví: Q = 0 Spotřebitelé se domluví: Q 1 Pravý graf S 2 : Spotřebitelé se nedomluví: Q 1 (zaplatí jen spotřebitel 2, spotřebitel 1 je černý pasažér) Spotřebitelé se domluví: Q 2
Napravení tržního selhání = veřejné statky Dohoda spotřebitelů je složitá a nákladná. Trh selhává a statky nemohou být poskytovány (nikdo není ochoten zaplatit jejich cenu). Veřejný poskytovatel (obce, stát) je schopen zajistit zdroje od spotřebitelů a poskytuje daný statek (veřejný), napravuje tak tržní selhání.
Rivalitní versus vylučitelné statky Vylučitelné statky = z jejich spotřeby lze vyloučit jednotlivé spotřebitele Ano Vylučitelné statky Rivalitní Ano (1) (čisté) soukromé statky (2) statky kolektivní spotřeby statky Ne (3) smíšené statky (4) (čisté) veřejné statky (1) Většina produkovaných statků, ze spotřeby vyloučeni ti, co nejsou za ni ochotni platit (rohĺık, auto). (2) Vyloučení není možné, ale statek spotřebovává jen jeden spotřebitel (volně dostupné přírodní zdroje - např. ostružiny v lese). (3) Statek může zároveň spotřebovávat více spotřebitelů (alespoň do určité míry), ale vyloučení je možné (koncert, fotbalový zápas - vyloučen je ten, kdo nezaplatí vstupenku). (4) Nelze vyloučit ty, co nejsou ochotni platit, a statek může spotřebovávat velké množství spotřebitelů (policie, armáda, veřejné osvětlení). Ne
Veřejné statky Veřejný statek je statek, jehož spotřeba je nerivalitní (najednou ho může spotřebovávat více osob) a nevylučitelná (ze spotřeby nelze vyloučit osoby, které nejsou za ni ochotni zaplatit). Firmám by při produkci těchto statků nebyl nikdo ochoten za ně zaplatit (efekt černého pasažérství). Mají-li být veřejné statky produkovány, musí je produkovat stát.
Externality Tržní selhání: externality Externality jsou vedlejší efekty statků, které ovlivňují užitek spotřebitelů, ale neprochází trhem a nejsou na něm tedy oceňovány (pozitivní a negativní). Pozitivní externalita je prospěch (užitek), za který jeho příjemce neplatí. Příklad: včelař a sadař Včely opilují stromy sadaře. Včelař má příjem z medu, ale nikoliv z toho, že jeho včely opilují stromy. Sadař má prospěch z aktivity včel, ale nijak za něj neplatí. Další příklady: vzdělání, inovace (ku prospěchu celé společnosti)
Pozitivní externality Statky s pozitivními externalitami nemusí být poskytovány v optimální míře. D = D i + D e: celková poptávková křivka všech osob, ať za statek platí nebo ne. D e: poptávková křivka osob, kteří mají prospěch ze statku, ale neplatí za něj. Q 2: optimální produkované množství Q 1: skutečné produkované množství
Pozitivní externality Jak stát zasahuje v případě pozitivních externalit? stát sám produkuje statky s pozitivními externalitami v optimálním množství; stát objedná statky u soukromých producentů a zaplatí za ně, obyvatelům jsou pak poskytovány zdarma; stát poskytne dotaci producentům těchto statků, aby statků s pozitivní externalitou produkovali více; stát bude regulovat produkci (např. zakáže kácet les v určité míře).
Negativní externality Negativní externalita je škoda nebo náklad, který není nijak kompenzován tím, kdo danou škodu či náklad způsobil. Příklad: chemická továrna a zemědělec Výroba v chemičce znečišťuje životní prostředí v okoĺı. Zemědělci mají díky exhalaci nižší úrodu, nebo vyšší náklady. Chemička však za způsobenou škodu zemědělci neplatí. Další příklady: kouření, hluk, nevhodná výstavba
Negativní externality Statky s negativními externalitami budou poskytovány ve vyšší než optimální míře. s i : individuální nabídková křivka producenta způsobující negativní externalitu s e: křivka nákladů, které způsobuje negativní externalita a producent je nehradí s = s i + s e: individuální nabídková křivka producenta, pokud by platil škodu z negativní externality Q 2: optimální produkované množství Q 1: skutečné produkované množství
Negativní externality Jak stát zasahuje v případě negativních externalit? stát zakáže či omezí některé činnosti; stát zdaní statky způsobující negativní externality. Státní zásahy jsou nezbytné, neboť dohoda mezi subjekty je složitá (vysoké transakční náklady). Transakční náklady jsou náklady spojené s vyjednáváním, uzavíráním a dodržováním smluv.
Poručnické a obecně prospěšné statky Selhání individuálních preferencí = někteří lidé neví, co je pro ně prospěšné Stát nutí některé statky spotřebovávat, nebo jejich spotřebu alespoň podporuje. Poručnické statky = spotřeba je povinná, odmítnutí spotřeby sankcionováno Příklady: povinná školní docházka, povinné očkování, připoutání pásy při jízdě autem Obecně prospěšné statky = stát dotuje jejich spotřebu, poskytují se za nižší než tržní cenu Příklady: vysokoškolské vzdělávání, kulturní statky (dotace kultury)
Přerozdělení příjmů oproti tržnímu rozdělení vyplývající z vlastnictví výrobních faktorů Zabezpečení určité míry solidarity Daně sociální dávky Bohatší lidé platí relativně více než chudí: progresivní zdanění: s růstem příjmu roste daňová sazba (přímé daně - spojené s příjmem) bohatší lidé více spotřebovávají a platí vyšší nepřímé daně (daň z přidané hodnoty, spotřební daně)
Stanovení pravidel správného chování = co je dovoleno, co je zakázáno Legislativní funkce: tvorba pravidel, kterými se lidé musí řídit Regulační funkce: kontrola, zda lidé dodržují pravidla Transakce = subjekty mají různé množství informací (slabší vs. silnější smluvní strana) Příklad: spotřebitel vs. prodávající (více informací o výrobku má prodávající) Silnější strana zvýhodněna při transakci pravidla ochraňují slabší smluvní stranu Problematika stanovování pravidel (formálních i neformálních) = institucionální ekonomie
Na základě dnešní přednášky byste měli být schopni zodpovědět následující zkouškovou otázku: 15. Hlavní mikroekonomické funkce vlády. Nedělitelné a dělitelné statky, veřejné, obecně prospěšné a poručnické statky. Problematika externalit a její řešení, grafické vyjádření. státu, legislativní a regulační funkce státu.