Školní řád Obsah: a) Práva žáků b) Chování žáka c) Docházka do školy d) Zacházení se školním majetkem,učebnicemi a školními potřebami e) Vnitřní režim školy f) Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy g) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků - zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání - zásady pro hodnocení chování ve škole - výchovná opatření - kázeňská opatření - zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků - stupně hodnocení prospěchu - stupně hodnocení chování - způsob získávání podkladů pro hodnocení - komisionální zkouška - opravná zkouška - způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Ustanovení pro žáky a rodiče a) Práva žáků Žák má právo: 1. Na vzdělání a účast ve výuce podle rozvrhu 2. Na odpočinek a volný čas 3. Na zabezpečení přístupu k informacím, zejména takovým, které podporují jeho duchovní, morální a sociální rozvoj. Má právo na ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku. 4. Na vyjádření vlastního názoru ve všech věcech, které se ho týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a zásadám dobrého občanské soužití. Jeho názorům musí být dána náležitá váha. Žák má právo sdělit svůj názor třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, výchovné poradkyni, zástupci ředitelky a ředitelce školy. 5. Na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, nedbalým zacházením, před sociálně patologickými jevy. Má právo na využití preventivních programů, které mu slouží k poskytnutí potřebné podpory ve zmíněných oblastech. 6. Na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích, nebo má nějaké problémy. 7. Na zvláštní péči v odůvodněných případech ( v případech dlouhodobého onemocnění, zdravotního postižení, v případě mimořádných schopností a talentu.) 8. Na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívaní a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami. 9. Žák má právo dle uvážení přispět pomůckou ke zpestření výuky. b) Chování žáka 1. Žáci dodržují pravidla hygieny a bezpečnosti ve škole i mimo školu.při každém svém počínaní mají na paměti nebezpečí úrazu. Žáci jsou povinni chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků a pracovníků školy. 2. Žáci dodržují zásady kulturního chování. Zdraví učitele, zaměstnance školy a jiné dospělé osoby pozdravem dobrý den. 3. Do školy vstupují určeným vchodem, ten používají také k odchodu. O přestávkách a v době vyučování je zakázáno opouštět budovu školy bez souhlasu učitele. O volné hodině mohou opustit žáci budovu školy jen na základě písemného souhlasu rodičů.
4. Žáci se aktivně účastní vyučování a nenarušují nevhodně průběh vyučovacích hodin.do jiných tříd přicházejí ukázněně. Vstupovat do tělocvičny smějí jen s učitelem, v případě zájmových činností jen se svým vedoucím. Na učitele čekají ve třídě, na vedoucí před budovou školy. V šatnách jsou žáci jen po nezbytně nutnou dobu, o polední přestávce v nich nesmějí pobývat. 5. V jídelně se žáci řídí pokyny dozorujících učitelů a pracovníků jídelny. Dodržují pravidla slušného stolování. 6. Po vstupu do školy se žáci přezouvají v šatnách do zdravotně vhodných přezůvek. Do tělocvičny vstupují po přezutí do vhodné sportovní obuvi. 7. Do školy nesmí žáci nosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz, nebo ohrožovat mravní výchovu žáků. Nesmí také nosit cenné předměty, které nepotřebují k výuce a větší obnosy peněz. Za případnou ztrátu věcí škola neručí 8. Žákům je zakázáno používat mobilní telefony během vyučovací hodiny. 9. Nošení,držení,distribuce a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholických nápojů a kouření, je žákům zakázáno. 10. Ve škole i mimo školu dodržují žáci pravidla slušného chování a dbají na dobré občanského soužití. 11. Žák školy pomáhá slabším a postiženým spolužákům, popřípadě občanům. 12. Žák je zodpovědný za svoje chování a studijní výsledky. 13. Služba dbá o čistotu tabule, zodpovídá za stav učebny, poškození učebny hlásí třídnímu učiteli. 14. Není dovoleno běhat po chodbách, ani ve třídách mezi lavicemi. 15. Ve třídách, kde není el. osoušeč rukou ani papírové ručníky, má každý žák čistý ručník. 16. Při vstupu dospělé osoby do třídy zdraví žáci povstáním. 17. V případě,že se nemohl řádně připravit na výuku, omluví se. 18. Žák si cílevědomě vytváří kladný vztah k výuce cizích jazyků, k jiným národům, národnostem a rasám. c) Docházka do školy 1. Žák je povinen účastnit se výuky podle rozvrhu hodin. Na vyučovací hodiny přichází včas,aby si stačil připravit potřebné pomůcky před jejich začátkem. 2. Nepřítomnost žáka ve škole omlouvají rodiče. Škola by měla být informována o nepřítomnosti žáka nejpozději třetí kalendářní den. Toto je možno učinit i telefonicky. Po návratu žáka musí zákonní zástupci nejpozději třetí kalendářní den doložit důvody nepřítomnosti s přesným vymezením její délky. Předem známou nepřítomnost žáka je nutno omluvit před jejím započetím,aby bylo možno zajistit způsob doplnění zameškaného učiva. V odůvodněných případech a na základě žádosti rodičů může uvolnit žáka na dva dny třídní učitel, na více dní ředitelka školy. 3. V odůvodněných případech má škola právo vyžadovat omluvu nepřítomnosti žáka lékařské potvrzení 4. V době vyučování navštěvují žáci lékaře jen v naléhavém případě. 5. Při účasti na akcích, které organizuje škola,žáci dodržují ustanovení školního řádu. d) Zacházení se školním majetkem,učebnicemi a školními potřebami 1. Žák má právo užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou, je přitom povinen řídit se pokyny učitelů a jiných oprávněných osob. 2. Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozené všechny věci, které tvoří zařízení školy a také ty, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou. 3. Za škodu na majetku školy,kterou způsobí žák svévolně nebo z nedbalosti,bude vyžadována odpovídající náhrada. e) Vnitřní režim školy 1. Školní budovy se otevírají pro žáky navštěvující školní družinu v 6,30 hodin, pro ostatní žáky v 7,00 hodin. Do budovy vstupují žáci hlavními vchody, odcházejí do šaten, zde odkládají obuv a svršky pod dozorem školnice a údržbáře odcházejí od 7,25 hodin do učeben. 2. V ostatních případech vstupují žáci do školy 10 minut před začátkem výuky. 3. Žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně,opustí školu ihned po skončení vyučování. Žáci, kteří obědvají ve školní jídelně, opustí školu ihned po obědě.
4. V 8,00 hodin se šatny uzamykají a jsou během vyučování uzamčeny. Vstup je povolen jen se souhlasem vyučujícího. f) Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy 1. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření. 2. Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním zneužíváním, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost je věnována ochraně před návykovými látkami. 3. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost, ) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 4. Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka. 5. Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví. 6. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci žáka byli prokazatelně informováni. 7. Rodiče žáků mají právo informovat se na chování a prospěch svého dítěte u vyučujících a třídních učitelů v době třídních schůzek, nebo po předchozí domluvě i v jinou vhodnou dobu. V této souvislosti není dovoleno narušovat vyučování. 8. Omlouvání dítěte viz část c) Docházka do školy. g) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm. 4. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 5. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 6. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 7. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 8. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 9. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 10. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 11. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 12. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 13. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 14. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým
zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 15. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 16. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), na třídních schůzkách 2x ročně - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 17. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 18. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 19. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 21. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 22. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), na třídních schůzkách 2x ročně - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu doporučeným dopisem.
Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. 1. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci ve škole, ve sportu apod. 3. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení důtky TU neprodleně oznámí řediteli školy. 4. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku ředitele školy. 5. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka. 6. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka. 7.Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Kritéria pro udělování výchovných opatření. Pochvala třídního učitele: uděluje průběžně třídní učitel za výborné výsledky v práci žáka, např.: - za účast ve školním kole sportovních a předmětových soutěžích - za aktivní přístup k plnění školních povinností - za vylepšování třídního a školního prostředí - za jednorázovou pomoc při organizaci školních akcí (soutěže, výlety, exkurze). Pochvala ředitele školy: uděluje průběžně ředitel školy za výtečné výsledky v práci žáka, např.: - za výtečné výsledky v okresních a krajských kolech sportovních a předmětových soutěží a olympiád - za samostatnou celoroční práci ve prospěch obce (ekologické aktivity, protidrogová prevence, individuální sportovní úspěchy v celostátním měřítku. Kázeňská opatření 1.Napomenutí třídního učitele -zapomínání pomůcek, sešitů, učebnic, DÚ, ŽK, cvičebních úborů...(podle pravidel stanovených vyučujícím) - hrubé chování ke spolužákovi, používání vulgárních výrazů - časté vyrušování ve vyučování (bavení, vykřikování..), nekázeň o přestávkách - pozdní nástupy do hodin ( kdykoliv: ráno, během dne, odpolední výuka, čas zpoždění se sčítá) -časté nepřezouvání -porušování řádu školní jídelny a školního bufetu, nekázeň v těchto prostorách - zapírání žákovské knížky - neplnění povinností služby 2.Důtka třídního učitele -časté opakování přestupků z odst. 1. - agresivní chování ke spolužákům - prokazatelné lhaní, podvádění a překrucování informací - drobné krádeže - svévolné opuštění školy - nošení zdraví ohrožujících věcí (alkohol, zbraně..) - nevypnuté mobily, MP přehrávače...v době vyučování 3.Důtka ředitele školy -časté opakování přestupků z odst. 2. -ublížení spolužákům či jejich ohrožení, šikana -záměrné ničení zařízení školy -kouření v prostorách školy, na akcích školy -nošení pyrotechniky do školy nebo na akce školy a její použití v prostorách školy nebo na akcích školy -krádeže vyšší hodnoty -záškoláctví -podvod v ŽK (přepisování známek, falšování podpisů rodičů)
-opakovaně nevypnuté mobily, MP přehrávače v době vyučování 4. Druhý stupeň z chování -byly uděleny NTU, DTU, DŘŠ a nedošlo ke zlepšení - výrazný přestupek z odst. 3 -požívání alkoholu v prostorách školy a na akcích školy -opakované záškoláctví 5.Třetí stupeň z chování -byl udělen druhý stupeň z chování a nedošlo ke zlepšení -velmi vážný přestupek proti školnímu řádu (pokročilá šikana, hrubé chování vůči žákům, učitelům či jiným zaměstnancům školy) -velmi závažné a soustavné porušování školního řádu (přestupky z odst. 3) -požívání a distribuce omamných látek v prostorách školy, na akcích školy Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií Stupně hodnocení prospěchu Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 velmi dobré, b) 2 uspokojivé, c) 3 neuspokojivé. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,
- analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí. zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a celkové klasifikace za 1. i 2. pololetí do katalogového listu. Do katalogového listu žáka jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené. Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky Žák vykonal dne opravnou zkoušku z předmětu s prospěchem. Nedostavení se k opravné zkoušce Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu zůstává nedostatečný Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. 3.Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. 6. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. Školní řád ZŠ a MŠ Písek 184 projednán a schválen na jednání PR dne... Mgr. D. Adamová, ředitelka školy, v. r. Školní řád ZŠ a MŠ Písek 184 projednán a schválen na jednání ŠR dne...