válka proudů střídavý x stejnosměrný

válka proudů střídavý x stejnosměrný

střídavý

NIKOLA TESLA Teslův generátor na výstavě v roce 1893 Nikola Tesla (1856, Rakousko - 1943, New York) jednotka magnetické indukce tesla. pomník, představující Teslu stojícího na části alternátoru, u Niagarských vodopádů v kanadském Ontariu Při studiu v létě 1883 zkonstruoval první motor na střídavý proud. Tesla se však chtěl věnovat strojům na střídavý proud, s čímž investoři nesouhlasili a propustili ho.

V 90. letech narůstaly Teslovy konflikty s Edisonem v tzv. válce proudů, v níž se horlivě diskutovalo o vhodnosti užití stejnosměrného nebo střídavého elektrického v roce 1896 firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou elektrárnu na Niagarských vodopádech s rozvodným systémem využívajícím Teslovy transformátory napětí, které zanedlouho zcela vytlačily stejnosměrné rozvody. protivenství: Edison, který si chtěl udržet příjmy z patentů na stejnosměrné přístroje, vynaložil mnoho úsilí a prostředků, aby Teslův koncept znevěrohodnil Teslu velmi znechutilo, když Marconi dostal v roce 1909 Nobelovu cenu za fyziku pro objev rádia, ačkoli on ho objevil už několik let před ním. 6 min z filmu http://www.youtube.com/watch?v=-kk44bdnt5i

EMIL KOLBEN (1862-1943, Terezín) byl jeden z nejvýznačnějších českých elektrotechniků a podnikatelů, zakladatel továrny Kolben a spol. a generální ředitel a hlavní akcionář Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD). Zemřel v koncentračním táboře Terezín. Nejstarší z 9 dětí. USA v roce 1888 odplul na pět let do Spojených států a získal zaměstnání ve firmě Thomase Alva Edisona Roku 1889 jej Nikola Tesla přizval ke zkouškám třífázových elektromotorů, tato zkušenost velmi přispěla ke Kolbenově orientaci na využití střídavého proudu a tím i k jeho celoživotnímu úspěchu. Kolbena s Teslou sbližoval i podobný styl práce - oba pracovali systematicky na základě tehdejších vědeckých poznatků a teorií, zatímco samouk Edison vynalézal spíše intuitivně. Na rozdíl od Tesly se ovšem Kolben nakonec rozešel s Edisonem v dobrém a jejich přátelství později Kolbenovi pomohlo budovat obchodní kontakty.

ČECHY V době Kolbenova návratu do Čech se chystala v Praze velká investice - stavby městské elektrárny. Stejně jako v Americe i zde vzplály velké diskuze mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. František Křižík, "český Edison", prosazoval stejnosměrnou soustavu. I Kolben se do této diskuze zapojil a k všeobecnému překvapení v soutěži vyhlášené roku 1898 se svoji firmou vyhrál. Kolbenovi se dostalo i společenského ocenění. Dvakrát jej přijal císař František Josef I. a udělil mu Řád železné koruny. V roce 1911 navštívil Prahu na pozvání Emila Kolbena jeho dřívější šéf T. A. Edison. Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD); Emil Kolben se stal jejím generálním ředitelem. V době největšího rozmachu měla 12 tisíc zaměstnanců a měla velmi široký sortiment v souladu s dobovým heslem Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu výroba letadel, elektrifikace Slovenska, tanky, trolejbus pro Prahu. Od podzimu 1938 mnoho lidí doporučovalo Kolbenovi emigraci, on však odmítal. Emil Kolben zemřel 3. července 1943 ve věku 80 let v Podmokelských kasárnách.

stejnosměrný

FRANTIŠEK KŘIŽÍK (1847 1941 )byl významný český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem byla oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení. Pro nedostatek peněz ale nemohl složit maturitu, jelikož si nemohl dovolit zaplatit poplatek za její složení. Přesto ho profesor Václav Zenger přijal na pražskou techniku jako mimořádného posluchače. Již během studia si musel najít práci, nejprve soukromé doučování, ] a později práci v továrně, která se zabývala výrobou telegrafních a signalizačních zařízení. Během práce zdokonalil železniční signalizaci, což se také stalo jeho prvním uznávaným vynálezem, za který obdržel 1000 zlatých. Peníze z prvních vynálezů mu umožnily, aby se v létě roku 1878 vydal do Paříže na světovou výstavu, zde spatřil také elektrickou obloukovou lampu. Vzápětí přesídlil do Plzně a otevřel si vlastní dílnu na výrobu obloukových lamp. V roce 1888 postavil první městskou elektrárnu v Českých zemích pro Žižkov, a zanedlouho začal vyrábět vedle obloukovek i lustry, dynama. Vybudoval tramvajovou trať v Praze. Ještě větší slávu přinesla Křižíkovi jeho světelná fontána na Výstavišti.

Během svého života postupně vybavil na 130 českých elektráren svým zařízením. [ Zároveň mu ale začal vyrůstat nebezpečný konkurent mladý, dynamický inženýr Emil Kolben. Nezadržitelně se blížil střet koncepcí: zatímco on sám, podobně jako Thomas Alva Edison, stále věřil v budoucnost stejnosměrného proudu, Kolben pochopil, že větší perspektivu má proud střídavý. K rozhodující konfrontaci došlo při vyhlášení soutěže na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Tuto výhodnou zakázku získal Kolben. Tato jeho obchodní prohra znamenala ztrátu zakázek i bankovních úvěrů. Přesto se pustil do dalšího náročného podniku: v roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v Rakousku Uhersku, z Tábora do Bechyně. Z finančních problémů už nevybředl. Roztrpčený vynálezce se stáhl do ústraní.

wikipedie Křižík Tesla Kolben Edison na youtube Nikola Tesla dokument Šílená elektřina Nikoly Tesly (dokument) Jaroslav Dušek, George Egely a Pavel Šich - Duše K, divadlo Kampa (23. 4. 2012) 2hodinový rozhovor, zabývající se energiemi Egely maďarský současný fyzik další o energiích Michal Pešta http://www.cestyksobe.cz/volne-energie-ad1048/ generátoreček-filmeček http://www.youtube.com/watch?v=z1xkef8fiyy