-- Hezke vtinoce vam preje-

1994 4 -- Hezke vtinoce vam preje-

8 ylo by to trochu daleko - az do dnesnf Palestiny - pokud bychom chteli navstlvit to mesto, v nemz se narodil Jezfs Kristus. Ale jmeno Betlem nenf ani v severovychodnfch Cechach nijak neobvykle. A dokonce u nas existujf i Jeslicky. Ale proc tam chodit, kdyz najdete prima,skautsky'' betlem, ktery namaloval oblfbeny malfi' Miroslav Schonberg, v prfloze dnesnfho prosin- ty Josef a Jezulatko byly kamenne, di'evene ci voskove sochy v zivotnf velikosti a skutecnych satech. Postupem casu se k temto obrazum pi'idavaly vselijake drobne scenky, v nichz vetsinou ucinkovali studenti, a to tak dlouho, dokud nebyly hry cfrkvf zakazany jako nedustojne. Staly se pak soucastl kolednfch obchuzek od domu k domu. Tyhle sochy- sv. Josefa, Panny Marie a Jezfska v jeslfch byly zakladem betlemu, ktere se v kostelfch zacaly stavet v dobe baroka. Nejdi'fve jen ve velkych mestech, ale casem se zacaly objevovat i ve slechtickych s postavami svate rodiny a nekolika pastyri a nemi krali. Stavely se na stu I ci na polici. Vetsf betlemy se vsak instalovaly napevno na cele vanocnf obdobf. Nejdrfv se notlivych figurek i celych skupinek betlema, vcetne volanf kukacky. Mohli bychom vsak jmenovat i dalsf jedinecne betlemy - Jachyma Metelky v Jilemnici, Josefa Mai'atky z Vysokeho nad Jizerou, Frantiska Kolare z Pi'fbrami a i'adu dalsfch. Cechy a Morava se Slezskem vubec byly povazovany za dulezitou betlemai'skou oblast. Hlavne podhorske a horske kraje, Jizerske hory, Krkonose, postavilo lesenf - di'evena stupnovita kostra, na ni se upevnily kulisy betlema - dole jeskyne, skaly, lesy, nahoi'e mesto - a pak uz se z pudy snasely bedny a krabice s figurkami. Takove betlemy pres celou sfi'ku mfstnosti staveli jejich tvurci casta cela leta. Mozna znate nas Tfebechovicky betlem, pati'fcf mezi nejkrasnejsf v cele Evrope. Vznikl na pi'elomu 19. a 20. stoletf, a je to vlastne velke di'evene divadlo s ctyi'mi sty postavickami. Krome ~~ biblickyc~ postav ~~ tu najdeme :\, Sevce, '\J ~~~ coveho cfsla? A tak se aspon spolu vydejme trochu nazpet, a povezme si neco z historie betlemu. Rfka se, ze prvnf jeslicky pry postavil sv. Frantisek z Assisi o vanocfch roku 1223, aby lidem priblfzil atmosferu Kristova narozenf v betlemske jeskyni. v lese poblfz obce Greccio v Umbrii vyhledal jeskynku, u mfstil do nf senem vystlane jesle a privedl tam ziveho osla a vola. Slouzil tam dokonce pulnocnf msi. Tenhle napad se jeho radovym spolubratrfm velice zalfbil a zacali ho kazdorocne opakovat, takze se tradice brzy rozsfi'ila i do dalsfch klasteru. Nebyly to vsak jeste jeslicky jake zname dnes, ale zive obrazy - lide, oblecenf do obleku pastyru a kralu, kterf podle nabozenskych obradu predstavovali klanenf pastyru nebo vychodnfch mudrcu novorozenemu domech. Casto je zhotovovali umelci zvucnych jmen jako napi'. Michelangelo, Rafael, Tintoretto, Veronese aj. Betlemy se postupne rozrustaly o dalsf postavy kolednfku, zvetsoval se doprovod kralu o dalsf sluzebnfky a cizokrajna zvfi'ata, pocet pascyi'u a jejich stad. Kostelnf betlemy zfskaly takovou oblibu, ze nejen deti, ale i dospelf venovali svou pozornost jejich prohlfzenf. A dokonce mnohem vetsf nez obi'adum u oltare. A tak koncem 18. stoletf cfsai' Josef II. zakazuje vystavovanf jeslicek v kostelfch jako naivnf a cfrkve nedustojny zvyk. Od tech dob se betlemy zacfnajf objevovat i v mestanskych domech a ve vesnickych chalupach, v rodinach i'emeslnfku, rolnfku, tkalcu ci hornfku. A tak u nas vznikajf betlemy stavene lidovymi umelci, male i velke, skrfi'love, rohove, s figurkami ze di'eva, z papfrove hmoty, vosku, hlinene, sklenene, pernfkove. Nejjednodussf truhlai'e, tkadlece a muzeme si lehce udelat i obrazek mestecka a doby, v nfz betlem vznikal. Otcem myslenky postavit betlem, 'ktery bude nejkrasnejsf a nejvetsf na svete tak, ze se na nej pi'ijede podfvat i sam cfsai' pan z Vfdne, byl sedlak Josef Probost, ktery tomuhle svemu napadu obetoval nejen svuj grunt, ale i spolu s mistrem i'ezbai'em Josefern Kapucianem ctyi'icet let sveho zivota. Betlem je dvoupatrovy, sedm metru dlouhy, ti'i siroky, dva a pul vysoky. Sekernicky mistr Josef Friml dfky chytremu Orlicke hory, Vysocina, Sumava, Pi'fbramsko, na Morave Valassko a Jeseniky s Opavskem. V dobach, kdy se stavely betlemy pres celou stenu casta ti'eba jedine vytapene svetnice v horske chalupe, se rodina musela vzdat na dva mes1ce pohodlneho spanf a pi'esfdlit ti'eba na pee, ci spat na luzku pod betlemovou konstrukcf. Tak tohle vam urcite s nasfm betlemem UZ nehrozf. Stacf, kdyz si figurky jenom vysti'ihnete, podlepfte tvrdym papfrem a muzete je stavet pod stromek ve sve klubovne ci doma. A nezapomente si je po vanocfch zase dobi'e schovat. Mozna, ze k nim pi'fstf rok jeste nejake dalsf pridame. -hr-

Kronika chlapeckeho odd:ilu - r. 1945-46 000000000000000000000000000000000000000 23. prosince. 1945. SLIB V~ECH SKAUT8 Ne slib jsme se priprevovali cely tyden. Usnesli jsme se, ~e pri slibu zaroven oslavime vano~ni svatky. Ke~dy neco prinesl ne cukrovi. Upekiy jej sestricky a uvarily k nemu cej. Nevstivil nas Ota a nas vedouci Jirka Kafka, ktery byl na dovolene z vojny. Zazpivali JSme vanocni pisne. Po nichz jsme snedli cukrovi, ktere jak rikali kluci, bylo prima. Nekonec jsme slavnostne slozili skeutsky slib. Jirka byl velice prekvapen. Ukazali jsme mu, ze aspen za neco stojime. s chuti do prace a do noveho roku! 000000000000000000000000000000000000000 PoKs;j [idem do6re vt1le

I ZVONU TA HNE I )/ I NAD ZAYt:JI. Kronika d:!vc:!ho od.d:!lu,_ r. 1945-46 OOOOOOOOOOOOOOOOOGOCOOOOOOOOOqOOOOOOO. if'. ~ :;-q-~5-. ~ ~-- ~ ~~ I... ' :. '. r.>~. ~ -<>~. ~ do<o~'k' ~:~ -. ~ ~ ~. ~. c-o~~ -,0~~ ~ v- ~ /... ~/a- r - -~--r~ ~~ ~ /Otk~..,c?~:... 4~.~ ~ - ~~/~. ~-- 70 ~-/ 7 ~ -~ :.~. ~~ : ~.. ~"~ ~e'~cm>~/ k::,~; ~-.-o~ ~~ / ~- e>?o~~:-,oh~ a.- ~- ~-rr~ Aoe- ~~<-~/~~~~ ~/O~p ~~, d~. t3. ~~ 1940. c:r- 71J,..., ~. if_./--- ~. "t ~. _' ~.h!l c:7 / A-oda_,- -.-- "1. '-C~. c.}'' -V' ~~ ~ ~. o..~ua:~ AS4&.o a-n-a.' - ~Lr~~~ ~~~~~-r?r j~ kd. ~ - ~~-It ~~ ~~/ ~ - & /04-o-- ~~ a- ~ 0 7: ~~" ~ ~ ~ ~ak_- 7. 'c;u7 ~ ~~-~/~ ~7~/.' (~<hn/ 1'-7'~ ~ ~,L a. /(}&~ /~ ~~ tj,, 13~r ~ - -~~ ~r~/ / ;~~ ~ ~~ /V-~"r~~ '

~~ -. I! I i VEDOUCt JUNAKA V SOBf~oV~ - 1945-48 JI~! KAFKA - TATA QDD/L_.BOK

.J )f_ d. t-r/.: /q rr, / ---. I~_Ar~ ~----~ ~~~ ~ /~ ~ ~- ~ ~~ ;;..:._ -~rr- /~~ ~ -~ r-~... ~~~ - 4--ty/~ - ~~~~-/U~/ ~ ~ --~. 'Z:'-/~~~/~ -~ -v- ~~/~ - - -- ~~~~-A. _~--~~ ~~ - 44 _ ~ -~~.. - - - I /- :f. II - 1!.-::.-~ -- -.1W,-J.'d.. ~1: - --.t: Cji4 -t~a l-~ _ f< _aj'~a _ _ J. ~~ _k(iv.: l~y' l.f. ~4 kr,-v.. ~y' S: F On.,dt;~._'c_.ek_ 6. Ct4i~f fje "i/ h -~ 1. ~4-"" _l?>t;z_ij - I. 9~ Vopr.r~/. Cf. 1'!'/i4{.j, Z vvl.:/nel.

--~ =- - - -- - -- -- ---......, CTYR /)t VC.K.

/}~~~~~~~. {~'~'~. z. '}1-~ ~ ~ ~~~, ~ ~-1.-~~.. s.u~ ~ ~~~~A-4- ~~a.~~~~~ Lf. -1/JtJ ~ tnl{_ ~ ~ ~, ~~ ~~~~.,4" ~ ~ d.,. 4t7~ -r-~~~~~~~~, ~ ~0 / ~ ~0?t.- ~, ~ ~. ~~~~<~. ~~~ ~tt,~~~ ~~,~~~~~~ ~-JcJoo~/~ ~,~~-~~ I ~ /~ A-"""~~ / }. ~ ~/~ ~~~.,/(/. {/~~~~ ~ ~ J---I'T ~ ~/ ~~ ~ ~ r-,r_...&.,u, ~ ~~a.~i A.. ~ ~/~

I J I I I

l-ila 5 J(])E-.5 21. Pl!.OSJ NfC -.,.. :A~:._;. ZVONLI v 0 ])ALC TAHN E y Tl6f. Kronika divciho oddilu r. NAD... v / ~ ZAVf.JJ./ ZA N!KA.. I 19 69-TO...,, / f> (J-(...l- r>.rev>-v~~ -tdj I!.. u_, / CJC q. l ~~?v cu~o- c:...o- 1 '"''. / I I, c.~ -v- <!...<..- / ~ ~ 0-o~-<..'U ~ c~... ~t. ~ ~~~v~v,, 71 ~ />"h.- c:t. I ~ ; c.l-6 (... : : i, -.. ~: : -- :..... ~-...:.::_....:-. ' -:. :.~ -:.'.-~- ;...:.:. ~<

j l! 1 I {! l l

19 20 21 22 POND ELi bl. Urban Ester OTERY sv. Dominik Dagmar STREDA sv. Petr Kanisius Natalie CTVRTEK sv. Servul Simon PATEK Kristus se chce narodil ve v~ech lidech, ktere denn~ potkavam. (Chiara Lubichova) den. d~n- Adam a Eva ELE hod vanoent Narozeni Pane

Kresli la M. Volechov:i-Vejvodova. - J. ' -..... POKOJ LID.EM DOBRB VOLE '......... ~.

- 8 - Dale byly v roee 1903 opraveny, vycisteny a naladeny. Dfevena mfizka pfed presbytefi je z r. 1903 pofizena z milodar~. Zpov~dniee je z r. 1957, pofizena t6z z mi1odar~. Na velk6 vezi byly az do 20.9.1916 dva zvony. Vetsi zvon, ktery je zde dosud, ma nahofe na okraji necitelny napis. Vyska -47 em, pr~mer 61 em, zakladni ton F. Mensi zvon byl bez napisu. v~~ka 43 em, pr~mer 54 em. Zakladni ton H. Byl, musel byt odevzdan na va1ecne potfeby ve valee 1914-1918. Zvonar a rok snad udan v napise. Zvonek na male vezi, ktery byl t6z 20.9.1916 odvezen. Mel napis "Gegossen von Josef Hilzer in Iglau 1857"! Byl 24,64.kg tezky. Tak zvany "Sanktus". Mel vysku 35 1/2 em, pr~mer 37 em a s obrazy Ukfizovaneho na jedne, a Neposkvrneneho Poceti na druhe strane. Ton c. Tento zvonek darova1 knife Josef Dietriehstein, 2. iedna 1858 misto dfivejsiho pukleho zvonku. V ~ervenei 1921 za farafe Maye byl koupen z milodaru od fy Cerveny z Hradee Kralove zvonek 13 kg tezky za 780 Kcs. Musel byt tez odevzdan 6. bfezna 1942. Faraf May pise o nem na str. 143 sopotske kroniky: "Dal jsem ho synem kovafe Smetanky sejmouti a sam ho donesl do urceneho mista v Chotebofi v patek 6. bfezna 1942, kdyz jsem ho drive oplakal. Sam jsem ho pfines1 v r. 1921 z Hradee a nyni ho sam musim odnesti. Veru udalost k placi." 29. listopadu 1956 byl zavesen zvonek zvany "Umiracek". Vazi 7 kg, vyska 20 em, spodni okraj 26,5 em, horni 14 em. Na spodnim okraji je vyrazeno L.P. 1956. V kostele jsou zaveseny dvd 1ustry, dfeveny je Z minuleho stoletf, je 0 nem zminka, ze byl opravovan v roee 1891. V roee 1953 byl prendan da1 do 1odi ehramove a namisto jeho byl zavesen pfi uprave a rozsifeni elektr. osvetleni lustr skleneny, dar dekana Polreicha z Chotebofe. Kostel byl ma1ovan v r. 1901 od bratff Novotnfch. Na klenbe byly z1ate a ~fibrne hvezdy na modrem podklade. Nynejsi ma1ovani bylo provedeno od 23. kvetna do 21. cervna 1955 od Emi1a Vachy z Pardubic, prdrnys1oveh~ rnalife a Josefa Po1aka z Rican nad Labem.

- 8 - Kaple Byla vystavena v r. 1765. Byl do ni dan milostny obraz Panny Marie, kteryby1 v puvodnim koste1icku na h1avnim o1tafi. V roce 1915 byla pofiz~na z mi1odaru socha Panny Marie Lurdsk~ za 100 zlatych, za farafe Maky. Skala by1a ze dfeva, oct truh1afe Cisafe z Chot~bofe. Socha je vysoka 140 em, z tvrde sadrove masy, jemne po1ychromovana od fy Krejcik, Praha XII. Byla posve@ena 4.7.1915 o prvni pouti vikafem Lastovickou z ChoU~bo:fe. Socha je upominkou na prvni svetovou va1ku. 0 prvni pouti 7. cervence 1957 by1a socha Panny Marie Lurdske p:fenesena do kap1e v kostele a misto ni byl znoyu zavesen mi1ostny obraz z puvodniho kostela, ktery by! restaurovan akad. rnali:fem Prochazkou z Pardubic. By1 posvecen vikafem z Uhelne Pfibrami. Kap1e rna dve okna, zelezne ramy se sesti~helnikovymi tabulkami jsou za1ity olovem a by1y zhotoveny a zazdeny v race 1957, drive zde by1y d:fevene okenice. Pod velkou veii je kostnice, delka hlavni chodby je asi 5 m a lev~ chodby 2 m. V hlavni chodbe za d:fevenou pfepazkou je 2 m dlouha a asi 80 em vysoka hromada kosti. Na pfepazce je i.e1ezna tabulka s napisem: "Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy." V!eve chodbe, ktera je zamfii.ovana je srovnano na 600 lebek a nekolik set hnatu. Jsou to kosti ze zruseneho hfbitova, ktery byl kolem koste1a, kde se pochovavalo i ze St:fiiova. Far a Fara by1a vystavena v race 1764. Stoji na skalnat~rn pahorku, vzda1ena od kostela 55 kroko. Dal ji postavit Karel z Dietrichsteina /1730-1787/, ktery zde take vystave1 kostel misto puvodniho. V race 1764 by1a dostavena a by1 sem umisten staly knez. Lokalie do te doby Krubemburska /Kfii.ovska/ byla povy8ena na faru 22. bfezna 1760. Duchovni spravu ved1i: I. residentni kap1ani /prvni ctyfi 1761-1784/ a lokaliste: 1. Josef Vrba, 2. Vaclav Zita, 3. Josef Toul, 4. Frant. Macek, 5. J akub Cepl /1784-1791/, 6. Pave 1 Pola.nsky /1791-1805/ 7. Jan Michl /1805-1807/, 8. Frant. Sch3ps /1807-1809/ 9. Matej Sluga /1809-1835/, 10. Vaclav Hofman /1813-1814/ 11. Jan Sembera /1814-1827/, 12. Josef P1esse1 /1827-1835/

- 10 - II. farari: 1. Josef Ty11 /1860-1867/, 2. Frantisek Knop, administrator 1867-1873 a po nem Karel Weidenhoffer, administrator, 3. Jan Janku (1873-1880/ po nem administrator Jan Belsky 4. Ant. Janacek /1880-1887/ a po nem Vaclav Havlik 5. la~lav Havlik /1888-1909/ po nem A.B. Mak od 1909, po nem kaplan Benes, 6. Bohurnil May /1920-45/, 7. Alois Zamazal. /1945-1952/ administrator, dochazel ze Studence, od roku 1952 administrator Bohurnil Kranda. Kfiz pfed kostelem: Naproti postrannimu vchodu do kostela je opukovy pomnik s,kfizkem, na.kter6m je rnrarnorova deska s napisem: "Kralovno nebes, oroduj ia nas. "Tento napis dal vysekat v roce 1955 socharem Balounem z Chotebore administrator Bohumi1 Kranda. Puvodne to by! nahrobni kamen s napisem: "Zde odpociva rodina Janackova". Kfiz na Sopotech pred kostelern: U kostela stoji zulovy kriz na opukovem podstavci a s litinovym telern Pane. By! postaven v roce 1901 za 78 korun od panf Marie S1ejskov6 z Chotebofe a na svatek "Vsech svatych" slavnostne posvecen fararem Havlikern. Drive zde stal kfiz opukovy z roku 1865, ktery byl v roce 1900 prudkou vichfici srazen a na kusy rozbit. Pred rdkem 1865 zde byl kriz dfeveny, postaveny v roce 1849. Na druhe strane podstavce jsou dva letopocty: 1865 a 1901. Podstavec je tedy z roku 1865 a kfiz z roku 1901. Studanka u vchodu do kostela: Dle ~stniho podani byla pry u postranniho vchodu do kostela studanka, z ktere si poutnici brali vodu. V roce 1956 kopali Fr. Stary /obuvnik, t.c. kostelnik/ a Karel Janacek ze Sobinova a nasli na leve strane vchodu vyhloubeny asi 50 em piskovcovy kamen. Byla to studanka na povrchovou vodu, nebot pramen na tomto miste neni.

- 11 - Chodba pod koste1em: D1e podani starsich se vypravi o chodbe pod kostelem. Pri upravach vnejsku a vnitrku kostela v r. 1951-56 zjistoval. Kare1 Janacek, pisatel teto kroniky ze1eznou tyci, kterou vr4ze1 pod ~1azbu, zda je pod ni chodba. Pd1 metru pod dnesni kamennou dlazbou by1o narazeno na cihly, pravdepodobne dlazba puvodniho kostela a metr pod d1azbou by1o narazeno na tvrdou ska1u. D1e toho se usuzuje, ze chodba pod kostelem neni. V roce 1945 zemrel farar BohumilMay. By! to clovek citliv~, dobr~ a 1idumiln~. P~sobil v sopotsk6 farnosti 25 roku. Od roku 1920 do roku 1945. Po nem az do roku 1952 dochaze1 s1ouzit mse svate administrator A1ois Zamaza1 ze spusedniho Studence. Roku 1952 zaca1 zde pdsobit administrator Bohumi1 Kranda. V roce 1951 za farare A1oise Zamazala by1a opravena strecha a pokryta cerven~mi taskami namisto plechu, ktery by1 jiz rezem poskozen. V roce 1953 by1 prestaven taras u postranniho vcl,odu, kter~ by1 sroucen. Do jeho stavby se zazdi1y nahrobni kameny ze zruseneho hrbitova kolem koste1a, kde byl zrizen park. Vsechny prace by1y vykonavany katoliky obce sobinov~k6 brigadnicky po jejich prichodu z prace. Posledni baka1ar loka1ista v Sopotech: By1 jim Jan ~embera, kter~ pusobi1 v Sopotech od roku 1814 do roku 1827. ~asopis "~ech" ze dne 7. kvetna 1916 c. 125 na str. 10 pise o baka1arich: Titul bakalar vzniklt na parizsk6 universite Sorbonne oznacoval, kdysi hodnost, kterou po prisne zkousce dosahoval ten, jenz sice k doktoratu /mistrovstvi/ mel jeste notny krok, ale prece ~el na universite cisti, ne vsak ' prodnaseti jako profesor. Ce1a rada baka1aru, kteri zkousek doktorskych neslozili, zdstala proto pri ucite1stvi na skolach nizsich. Tanto stupen hodnosti by1 zrusen u nas na pocatku 19 stoleti. Poslednim promovany~ bakalarem Pisem svatych byl Jan ~emb~r~,

SESTRA MARIE STARA - ZAME~NiK:OV A, VEDOUc! DtV~iHO ODDfLU JUNAKA V SOB:frtovt- 1945-1947. NAD~ENA A OBtTAVA SKAUTKA FOTOGRAFIE Z R. 1946 / a. ~ l I

'ZPRAVY OST~:f~fi wwwwwwwwwwwwww Prosincove cislo z vetsi casti je v~novano vzpominkam na skautske vanoce po v alce, v letech 19 68-70 a 199 2. 16. prosince cekame do Junackeho domova odd'il br. Kolare z Prshy. Bratri cht~ji prozit v Sobinov~ jednu noc. 18. prosince, v ned~li od 14 h bude predvanocni beseda. Ucast slibili hudebnici: Adolf Mergl houslista, z Oudolen~, Jiri Prochazka z Krucemburku varhanik s pritelem. Bude doprovazet kostelni sbor na elektr. varhany. Nas casopis, o ktery je zajem, budeme se snazit stale zlepsovat i v race pristim. V tomto cisle je priloha Vesele v ano~ni hody a druhe vymalovanky. Bratri a sestry, drazi pratele, t~sime se na Vasi navste v.u. Priveate i sve mile! Pozvanky obdrzite. Prejeme Vam radostne svatky vanocni a stastny navy rok 1 9 9 5 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000 Vasi - Mirek, Lukas, Kaja, Vrata, Tarzan V prosinci Leta Pan~ 1994. Radu;jte se, vese1te se, Raduj~te se, vesel te se, zrodil.o se dit~prislo spasit hrisnt sv~t, jenz od svych stat s chudymi pastyri, jestli to nevite. do Betleme miri. Raduj:te se, vesel te se: Jezisek to dit~! Do ko:stela si zajd~te,

Kronika chlapeckeho odd:(lu - rok 1990-1994 000000000000000000000000000000000000000000 BE S E D A - 20. prosinee 1992. Ve 12,15 jsme zatopili v klubovn~ a pfipravili vodu na k~vu a caj. Fred 13 h pfisel prvni skautik Kaja Bilek. Po n~m kr~tce Zden~k N~mec e d~vcata. Do 13,30 se nas c elkem seslo osmn~ct. Z Chot~bore prij :~el vlakem bratr Petr Hajek, ze ~dirce Jan Coufal, z Bilku Mirek Zahr~dka. Pfisly taky ~eny zp~vacky kostelniho sboru a t~sn~ pfed 14h Markets ~matlanova s rodici, z Chrudimi. Dohromad'y nas bylo sedesat. Vsichni sed~li. Napred vedouci strediska Tarzan seznamil pfitomne s cinnosti za rok 1992 a pak slozila Janicke Peskov~ slib sv~tlusky a Kaja Bilek s Petrem Jagrem slib vleet. Po slibech prednesl Radek basen: Skautsk~ lilie. Pok Tonda Perina- Pobocnik rozdal d~rky. Kostelni sbor 2ap~l koledy a Markets, az do 17 h hrala na harmoniku a zpivala pisne. Cukrovi z talif~ mizelo, 2 kg pomerene~ a 2 kg mandarinek taky. Mandarinky daroval Antonin Kudl~eek z Hliny. Cukrovi prinesly maminky. 0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

...,, ZJ#IU~~ERNEJ.IO PETRA"" KIKS S VANO~N(M STROMKEM