HISTORIE NEMOCNICE JIČÍN První písemné zprávy o existenci špitálu v Jičíně jsou již z 2.poloviny 15.století. V roce 1460 se mluví o domu malomocných, který stával pod zámkem, o dvoru špitálském, o odkazech na pozemcích a domech. Těžko se však dá zjistit, kde v nejstarších dobách špitál skutečně býval. Konkrétnější zmínky o jeho existenci jsou z doby Valdštejnova zájmu o Jičín z první poloviny 17. století. Tehdy, v širokém programu organizace Frýdlantského knížectví, nezapomněl Valdštejn, velkolepý organizátor, ani na řešení sociálních otázek, jako byla péče o nemocné a staré lidi, či osoby již práce neschopné. Ve zprávě jezuitů Coronia a Argentea z roku 1622 je patrné, že kníže má v úmyslu zřídit v Jičíně špitál. To potvrdil sám Valdštejn v dopise ze 7.července 1623 Coroniovi. Koncem prosince 1624 zve pátera Coronia do Prahy k projednání podrobností. Zakládající listinu pro jičínský špitál vydal vévoda Frýdlantský v Jičíně 30.5.1628 My, Albrecht, z boží milosti atd. všem ve spolek a každému zvlášť známo činíme, že jsme již dávno a mnoho let přemýšleli, jak bychom nalezli nějaký prostředek k podpoře života některých ubohých a nuzných našich poddaných a tímto způsobem i sobě připravili pohodlnější cestu k věčné blaženosti modlitbami těchto chudáků a též prokázali se vděčnějšími Bohu nejdobrotivějšímu, nejvyššímu štědrému dárci všeho dobra. Rozhodli jsme se založiti špitál pro 25 chudých mužů a tolikéž žen z poddaných pokročilého věku, kdo si nemohou vydělávati živobytí, a vybaviti tento špitál pevnými důchody. Do špitálu nesmí býti nikdo přijat, kdo by nebyl z vévodství, aby též byl před příjetím každý bedlivě vyšetřen, není-li stižen nakažlivými nemocemi. Nejsme však proti tomu, aby do tohoto špitálu neměli přístup ti, kdo nejsou katolického vyznání. Kdyby však i přes všecko poučování otců jezuitů z jičínské koleje nechtěli přijmouti katolickou víru, nechť jsou propuštěni, právě tak, jako ti, kdo by sváry, spory a hádky mezi spolubydlícími rozsévali. Kdo by sám chtěl špitál opustiti, může, ale bez věcí, které do špitálu sám nepřinesl.
Na vydržování 50 osob ročně pak bylo vyměřěno: 1250 měřic pšenice na chléb, 6 velkých beček soli, 12 beček kaprů, 4 bečky štik, 2 sudy slabého piva týdně, 1/2 sudu dobrého piva týdně, 4 hroudy másla, 40 měřic hrachu, 80 pražských měřic ječmene na kaši, 6 měřic prosa, 1000 rýnských zlatých na maso, udržování budov, na kuchyňské nádobí, na prádlo a roucha z libereckého modrého sukna s červenou podšívkou. 100 sáhů dříví z lesů hruboskalských, jež budou povinni poddaní ze vsi Kněžnic do špitálu dovézt. Se stavbou špitálu se, dle zápisu historie jičínské koleje, začalo v roce 1629. Dostavěn byl kolem roku 1650, ovšem ve značně omezeném rozsahu. Valdštejnovo gesto se rozplynulo vniveč po jeho zavraždění 25.2.1634 v Chebu. Jeho dekrety byly suspendovány císařským rozhodnutím a špitál byl odkázán hlavně na almužnu. Špitálníci obtěžovali žebrotou a ani čistota a zdravotní dohled nebyly valné. Tak se stalo, že v době moru roku 1680, kdy bylo hraběnkou ze Štemberka zakázáno vpouštět cizince dovnitř města, zůstal na předměstí jakýsi muž stižený morem. Ten se úplatou dostal do špitálu, kde zemřel. Zakrátko nato bylo morem zachváceno více špitálníků, a odtud, nejspíše šatstvem a ložním prádlem, jež si příbuzní zemřelých nechávali, se mor rychle rozšířil po městě. V Jičíně zemřelo tenkrát 40 lidí, hraběnka odjíždí narychlo z města a špitál byl uzavřen. Koncem zimy 1701 byl učiněn první legát ve prospěch špitálu. Zemřel totiž jičínský rodák doktor medicíny Albrecht Chrastský z Adlersfeldu a učinil universálním dědicem Jičínský špitál. Roku 1717 byla přistavěna k jezuitskému semináři nová nemocnice s lékárnou. Po zrušení řádu byl seminář s nemocnicí vydražen roku 1781 soukromníkům. Prostorově špitál nikdy nevyhovoval. V roce 1776 se jednalo o jeho zvětšení. Nedošlo však k tomu a stal se zbytečným v roce 1815 zřízením chorobince. KUKULOVA SOUKROMÁ NEMOCNICE Zvláštností Jičína byla soukromá nemocnice, tenkrát jediný chirurgický ústav na venkově. V roce 1823 ji založil v malém domku na Novém městě MUDr. František Kukula, od r. 1825 krajský ranhojič. Roku 1827 koupil hospodářské stavení se zahradou na Valdickém předměstí č.23 (v Lipové, nyní Havlíčkově ulici, starý Okresní dům) a přenesl sem, do dřevěneho domku, svou nemocnici o 15 lůžkách. Nemocnice dobře prospívala, přijímala zdarma chudé, a tak získala r. 1850 právo veřejnosti až do r. 1871, kdy Dr Kukula zemřel. Toho roku převzal ústav jeho syn MUDr. Gustav Kukula. Obec jičínská, která sama vydržovala svou veřejnou nemocnici (na Novém městě), se přičinila, že bylo Kukulově ústavu odňato právo veřejnosti. Podle výkazu od 1.7.1871 do 31.12.1878 bylo v nemocnici ošetřeno 1472 nemocných, provedeno 767 velkých operací a poskytnuta péče 164 nemocným za 2046 zlatých. Po smrti Dr.Gustava Kukuly nemocnice zanikla, majetek zdědily děti. Roku 1896 prodaly dům okresnímu zastupitelstvu, které zde zřídilo Okresní dům.
JIČÍNSKÁ VEŘEJNÁ NEMOCNICE Teprve v roce 1841 byl v Jičíně založen výbor, který si vytkl za úkol zřídit světnici, ve které by cizinci, onemocnělí ve městě, nalezli lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu se sbíraly dobrovolné příspěvky z různých akademií, divadelních představení, plesů, dále pak i prodejem některých k tomu účelu věnovaných literárních a hudebních děl. Čistý výnos byl věnován tomuto dobrovolnému podnikání. Z částky peněz, která se sešla byl vytvořen fond nemocnice, který byl spravován u tehdejšího c.k. krajského úřadu. Roku 1852 na žádost c.k. vlády postoupil pan Fe.Cecinkar, rytíř Bürnický, majitel Poličan 100 zl., původně určených ke zřízení opatrovny pro dítka, na vystavění jičínské nemocnice. Dne 24. prosince 1853 byl zakoupen domek o jednom poschodí na Novém městě za 2858 zlatých (bývalý hostinec na Veselce č.118). V roce 1854 byly konány další sbírky peněz, prádla a nářadí a teprve roku 1855 byl domek přestavěn a upraven pro 25 nemocných. Výnosem c.k. místodržitelství z 23.5.1857 a c.k. ministerstva vnitra z 16.8.1859 byla tato nemocnice prohlášena za veřejnou. Již 5 let poté se ukázalo, že nemocnice je příliš malá. Proto se pomýšlelo na zakoupení většího domu a na ustanovení ještě jednoho lékaře. Byl zakoupen nový dům č.136 při silnici proti novoměstskému kostelu za 5500 zlatých. Přízemní budova byla zvýšena o dvě patra, upravena pro 70 postelí a vysvěcena 20. listopadu 1864. Počet nemocných ale tak rychle rostl, že bylo rozhodnuto vystavět novou velkou nemocnici. Byla přikoupena část sousední zahrady a roku 1868 se počalo se stavbou. V zimě r.1869 bylo již obsazeno nemocnými několik světnic. Stavba dvoupatrové nemocnice si vyžádala nákladu 33000 zlatých, nový nábytek přes 4000 zlatých. Nemocnice byla zařízena pro 144 postelí, největší pokoj měl 12 postelí, nejmenší 2. Vytápělo se kachlovými kamny zvenčí. Tato jičínská nemocnice byla veřejným ústavem pod správou obce a zvláštního odboru, sestávajícího ze 7 členů, které volil obecní výbor vždy na 3 roky. Obecní výbor také rozhodoval a volil prvního i druhého lékaře a správce nemocnice. Až do roku 1868 neměli lékaři stálý plat, proto museli každoročně žádat o nějakou renumeraci. Teprve od tohoto roku dostávali z fondu nemocnice stálý roční plat, ustanovený obecním výborem a to: první lékař 300 zl., druhý lékař 200 zl. ročně. Taxa za ošetřování činila 42 kr. denně. Jičín měl ještě vojenskou nemocnici, která byla počátkem roku 1870 zrušena a nemocní vojíni byli umístěni v městské nemocnici. V roce 1879 bylo při nemocnici přistavěno křídlo, v němž byla umístěna pitevna, skladiště a dřevníky nákladem 6000 zl., které si obec vypůjčila u Obecní spořitelny. Kmenové jmění ústav neměl. Jedinou nadaci založila Aloisie Weinertová, která ústavu odkázala ve své závěti v prosinci 1859 obligaci národní půjčky v ceně 500 zl. k.m. s ustanovením, aby úroků se použilo na přilepšení chudých a těžce nemocných. Roku 1887 se v městském zastupitelstvu uvažovalo, neměl-li by býti v přední budově umístěn chorobinec a starý špitál rozbourán. Než byla vystavěna nová kasárna, přední část nemocnice se pronajala eráru pro ubytování zemské obrany.
Roku 1906 Obecní spořitelna darovala nemocnici rentgen za 3000 K. V témže roce byla vrchní správou nemocnice zakoupena další parcela č.p. 82 na Novém městě o výměře 1253 sáhů za 8600 K, tento pozemek měl být přidělen k ústavu jako zahrada pro nemocné. V roce 1907 usnesením zemského výboru byla nemocnice povýšena do I. platové třídy. Bylo zakoupeno další instrumentarium a dvou pokojů nový železný nábytek. S mnoha obtížemi se setkávalo úsilí o zmodernizování nemocnice. Teprve v roce 1908 bylo zřízeno ústřední topení, rozvod teplé a studené vody, koupelna, nová prádelna a infekční oddělení. Na tyto opravy bylo povoleno 60000 K. Když bylo skoro vše hotovo a nemocnice se měla otevřít, vypukl dne 14. listopadu 1908 o šesté hodině večerní v budově požár. Budovu, která nebyla vhodná pro nemocnici, by snad ani nikdo nelitoval, ale byla obava o nemocné, kterých tu bylo 120. Většina jich byla ihned přenesena do administrativní budovy. Oheň uhasili hasiči a vojenská pohotovost jen zdánlivě, neboť po 10. hodině bylo město opět vzrušeno poplachem, to již nemocnice hořela celá a lehla popelem. O hasičích se tenkrát mluvilo, že měli příslovečnou smůlu a vytýkalo se jim, že po prvním požáru nezanechali na místě bezpečnostní hlídku. Vznik požáru se přičítal nově instalovanému ústřednímu topení, prováděnému firmou Štětka, z čehož následovalo i soudní řízení. Firma pojištěna nebyla, nemocnice jen na 10000 K. Hned po požáru byla nemocnice přestěhována do jičínského okresního chorobince, který byl právě postaven a ještě neobsazen. Pro infekční nemoci byla určena přední zachovalá budova nemocnice na Novém městě. Ihned také bylo zahájeno jednání, aby jičínský okres převzal nemocnici do své správy. Usnesením okresního zastupitelstva na schůzi 11. března 1909 bylo rozhodnuto, že okres nemocnici převezme do své správy dnem 1. dubna 1909 a že se má stavět nemocnice nová, pro kterou byl také povolen náklad 400000 K. Dne 12. června 1909 se konala společná komise zástupců okresu, zemského výboru a c.k. okresního hejtmanství, aby vyhledala vhodné místo pro nemocnici. Byla zakoupená parcela č.682 na jižním obvodu Nového města, měřící celkem 9 jiter a 1596 sáhů, za 20000 K. Zemský výbor vypracoval projekt, a když dne 21. června 1911 došly plány nové moderní pavilonové nemocnice se 120 lůžky s celkovým rozpočtem 700000 K, okresní zastupitelstvo na schůzi 6. července 1911 tento náklad ochotně přijalo. V dalším postupu se však vyskytly překážky. Začalo dlouhé jednání mezi c. k. okresním hejtmanstvím a městem o přeložení tržnice ze zamýšleného stanoviště nemocnice. Také umístění nemocnice v nové budově chorobince oddalovalo vlastní stavbu. V okresním zastupitelstvu opadala nálada, a aby se věc oddálila, bylo usneseno, že nemocnice o 120 lůžkách je pro okres velká, a že by okres byl ochoten vystavět nemocnici o 80 postelích. Zemský výbor vypracoval ochotně nové plány, ale v té době strana proti stavbě nabyla většiny. Pak přišla světová válka, celá záležitost byla pohřbena na několik let a zájem o stavbu okresní nemocnice se obnovil až v roce 1921.
VŠEOBECNÁ VEŘEJNÁ OKRESNÍ NEMOCNICE Vleklé jednání dostalo spád, když se předsedou správní komise stal JUDr.Josef Kubánek. Ten 21. září 1921 předkládá nový projekt nemocnice na bývalém vojenském cvičišti za chorobincem, systému pavilonového, vypracovaného ing.arch.čeňkem Musilem. 19.června 1922 jsou schváleny plány nemocnice, 15.prosince 1922 uděluje okresní politická správa povolení ke stavbě pavilonu chirurgického a dvou menších. V lednu 1923 byla stavba zadána firmě V.Nekvasil v Praze s rozpočtem: budova chirurgického dvoupatrového pavilonu 1,452.794 Kč budova desinfekčního pavilonu 89.254 Kč pitevna a márnice 95.434 Kč oplocení nemocnice 270.024 Kč Se stavbou je započato 8.dubna 1923 pod vedením ing. Platila a stavitele Kulhánka. Dne 23.dubna je položen k severovýchodnímu rohu staveniště základní kámen s nápisem: AEGROTI SALUS SUPREMA LEX ESTO (Blaho nemocného budiž nejvyšším příkazem) V září roku 1924 je stavba ukončena, v listopadu 1924 pak slavnostně odevzdána svému účelu. Tím je dokončena I.etapa. Podle plánu má se během dvou let začít s II.etapou. V roce 1926 jsou schváleny plány II. etapy na výstavbu infekčního pavilonu. Práce byly zadány ing. Frant.Holečkovi za 697.000 Kč. Se stavbou je započato na jaře 1927 a koncem léta je stavba dokončena. 1.března 1928 byl infekční pavilon slavnostně předán k užívání.
Na návrh zemského výboru se v prosinci 1926 usnesla okresní správní komise na systemizaci samostatného primariátu pro nemoci interní. Dnem 1.května 1927 je nemocnice rozdělena na dva samostatné primariáty. Primářem interního oddělení je zvolen MUDr. Břetislav Augustin a dosavadní primář chirurgického oddělení MUDr. František Pelikán je pověřen řízením celého ústavu s titulem ředitele-lékaře. Na podzim 1928 zadala okresní správní komise firmě arch. Michalec, Praha-Vinohrady stavbu interního pavilonu za 1,652.217 Kč, hospodářského za 957.118 Kč. Se stavbou se započalo ihned 11. září 1928. Plány projektoval jičínský architekt ing. Čeněk Musil po dohodě s primáři. Dozor na stavbu měl ing. K.Vorel stavitel v Jičíně. Vrchní dozor nad nemocnicí má zemský úřad v Praze. V roce 1930 je tato poslední etapa šťastně dobudována a v červnu odevzdána svému účelu. Dne 19. října 1930 byla všeobecná veřejná nemocnice slavnostně celá otevřena. Nemocnice s parkem zaujímá plochu 4 ha 14,55 m2. U hlavního vchodu na straně JZ o dvojích vratech stojí vrátnice a telefonní centrála. Osvětlení je elektrické, voda z městského vodovodu a kanalizace je svedena do městské sítě. Vlevo od hlavního vchodu stojí jednopatrový pavilon pro nemoci interní. Pokoje pro nemocné o 80 lůžkách jsou okny obráceny k JZ. Ve středu přízemí je oddělení hydro-a elektro therapeutické, v 1.poschodí ve středu je laboratoř, röntgen, místnost pro elektrokardiograf a pokoj therapeutický. V podkroví jsou byty pro sekundáře a ošetřovatelstvo. Východní strana pavilonu je rozšířena o přístavbu kanceláří, nad nimiž je upravena zasklená veranda. Proti hlavnímu vchodu na straně SV je dvoupatrový pavilon chirurgický o 90 lůžkách. Uprostřed budovy jsou nad sebou tři operační síně s vedlejšími místnostmi.
Chirurgie je bohatě vybavena nástroji, i röntgenem pro diagnostiku a therapii, horským sluncem, diathermií, pantostatem apod. Pavilon pro nemoci infekční při straně západní je přízemní, o třech samostatných odděleních má 28 lůžek. Pavilon desinfekční v SZ rohu je přízemní budova s desinfekční stanicí, se sprchovými lázněmi. Pavilon pitevní, hned vedle stojící, přízemní, obsahuje: místnost pro ukládání mrtvol, pitevnu, výkropnu a muzeum chirurgických preparátů. Pavilon hospodářský stojí v SV koutě, je jednopatrový. Obsahuje kuchyň, prádelnu, byty pro služebnictvo, kotelnu nemocnice. Zařízení kuchyně dodala firma Kaliba, Praha-Pankrác. Má 2 sporáky, 4 niklové kotle na vaření parou, v přilehlé místnosti jsou stroje na mytí a škrabání brambor, lednička, v druhé: pec a elektrický stroj na mísení těsta. Prádelna, sušárna, mandl a žehlírna jsou elektricky poháněny. Při prádelně je sklad prádla. Vzadu za pavilonem je samostatná kotelna s dvěma nízkotlakými kotli pro ústřední topení ve všech budovách. Je tu i místnost s velkou nouzovou akumulátorovou baterií o kapacitě 600amp/h. Ústřední topení je dvojí: teplou vodou (pro chirurgii, internu a vrátnici), parou redukovanou (pro budovu hospodářskou, infekční a desinfekční). Ve středu rozsáhlého anglického parku, na mohutném pískovcovém podstavci tvaru nepravidelného šestibokého hranolu podle návrhu arch. Dufka, profesora hořické sochařské školy, je umístěno sousoší Charity (Láska k trpícím), podle modelu zhotoveného v roce 1911 prof. hořické školy Antonínem Márou.
NEUSKUTEČNĚNÝ PLÁN Z LET 1940 V letech 1940 se ukazovalo, že nemocnice je nedostačující, obzvláště v nové nemocniční organizaci. Panoval názor, že nemocnice je nevhodně umístěna, neboť se nalézá uprostřed města, a izolované pavilony jsou velkou nevýhodou. Proto se uvažovalo o jejím přebudování. Ideový plán, monumentální architektonicky i účelově, vypracovaný ing. arch.vítem Obertelem, byl již schválen příslušnými nadřízenými úřady. Mohutná pětipatrová budova s podzemím měla spojit pavilon chirurgický a interní. Počítalo se s nákladem asi 20,000.000 Kč. Jičínská nemocnice se měla stát Okrskovou nemocnici se všemi odděleními: chirurgií, internou, gynekologií, dětským oddělením, ušním, nosním, krčním, prosekturou a serologickým ústavem. ZDRAVOTNÍ PÉČE PO ROCE 1950 V roce 1950, tedy krátce před zákonem o sjednoceném zdravotnictví, byla lůžková složka na stejné úrovni co do rozsahu jako před druhou světovou válkou. Měla interní oddělení s infekčním pavilonem a chirurgické oddělení. Na počátku roku 1950 se otevřelo další nové oddělení, a to gynekologickoporodnické, pro které je uvolněno celé druhé poschodí chirurgického pavilonu se samostatným operačním a porodním sálem. Do doby zřízení tohoto samostatného oddělení gynekologické operace a složitější porody provádělo chirurgické oddělení. Jinak se převážná většina porodů prováděla doma.
OKRESNÍ ÚSTAV NÁRODNÍHO ZDRAVÍ OÚNZ Byl zřízen v roce 1951 na základě zákona č. 103/1951, kterým převzal stát úlohu garanta léčebné a preventivní péče o obyvatelstvo. V roce 1952 je v přízemí na západní straně chirurgického pavilonu založen samostatný ORL primariát, nejprve s 18, později s 35 lůžky. V roce 1953 dochází k rekonstrukci budovy bývalého chorobince, kam je z chirurgického oddělení přestěhováno a otevřeno samostatné gynekologicko-porodnické oddělení se dvěma operačními sály, jedním v přízemí pro menší výkony a druhým v levé části I. patra. V pravé části I. poschodí je porodnice a novorozenecké oddělení. Současně v přízemí pravé části budovy je zřízeno dětské oddělení, pro které je ustaven nový primariát. Zásluhou tohoto oddělení se výrazně zlepšila perinatální i postnatální péče o kojence. V 60. letech byly zřízeny ještě primariáty infekční, radiodiagnostický, radiologický, bylo zřízeno rehabilitační oddělení v suterénu pod oddělením dětským. Koncem 60 let pak byl ustaven nový primariát oddělení klinické biochemie. Laboratoř byla umístěna v přízemí interního odd., byla velmi špatně přístrojově vybavena. Protože nebylo možno sehnat devizy na nákup kvalitních přístrojů, prováděla se jen základní vyšetření. Díky pochopení n.p. Agrostroj se podařilo zakoupit přístroj na vyšetřování acidobasické rovnováhy, čímž se toto oddělení stalo dokonce prvním v kraji. K 1.lednu 1970 je na interním oddělení vybudována jednotka intenzivní péče za 1 mil. Kčs, která významně přispěla ke zlepšení péče o nemocné s ischemickou chorobou srdeční na okrese. V roce 1974 je dokončena v akci Z výstavba nové centrální lékárny v Jičíně, Tylově ul. č. 812 za 1.800 tis. Kčs, kam byla přestěhována stávající lékárna z Husovy třídy.
V roce 1983 je zřízeno oddělení klinické mikrobiologie při OHS Jičín, která je součástí OÚNZ, vybudované nákladem 2 mil. korun.v nové budově v Bolzanově ul. č.p. 36 jsou, kromě mikrobiologických laboratoří umístěných v I. poschodí, v přízemí i laboratoře hygienické. Některé provozy pro OKM a OHS byly společné, jako příjem materiálu, umyvárna, sterilizace, varna půd, ale i šatna a odpočinková místnost. Mikrobiologické laboratoře se až postupně dovybavovaly nábytkem, přístroji a laboratorními pomůckami. V roce 1983 vzniká samostatné oddělení ARO. Sídlem oddělení byla nejprve stavební buňka. V roce 1985 je oddělení přemístěno do bývalého sterilizačního pavilonu vedle márnice, teprve později je přestěhováno do sdruženého objektu nad dopravní zdravotní službou. V letech 1984-1986 dochází k rozsáhlé rekonstrukci infekčního oddělení v hodnotě 2.656.000,-Kčs. Mimo rozšíření prostor oddělení, včetně zřízení ambulance, do které je z polikliniky přestěhována hepatální poradna, je z nevyužitých půdních prostor vybudováno zázemí pro lékaře a zasedací místnost pro personál. V době rekonstrukce jsou pacienti v případě potřeby převáženi do Hořic, kde pro ně byla vyčleněna lůžka na interním oddělení. DIAGNOSTICKÉ A OPERAČNÍ CENTRUM Od roku 1985 je veškerá operativní péče okresu po pracovní době a ve dnech pracovního klidu soustředěna do Jičína. Ambulantní péče o chirurgicky nemocné občany z Hořic v Hořicích zůstavá zajištěna nepřetržitě. Léčba chirurgicky nemocných dětí a všechny operace na močovém ústrojí jsou rovněž soustředěny na jičínské chirurgické oddělení. V Jičíně je postupně vytvořeno diagnostické a operační centrum, které je vybaveno ultrazvukovou diagnostikou pro onemocnění srdce, zažívacího ústrojí, úrazy břicha, některá dětská onemocnění, sledování plodu těhotných a pod.. Je zavedeno přímé vyšetřování žaludku a tlustého střeva nákupem gastroskopu a kolonoskopu. Prohloubena diagnostika na oddělení nukleární medicíny pomocí nejmodernějšího diagnostického přístroje použitím radioizotopů, zejména pro onemocnění jater, ledvin, mozku, plic atd.. Je zavedena nepřetržitá transfúzní služba, možnost statimových laboratorních vyšetření apod..
V letech 1980-1981 je v nemocnici zřízena, nejprve pro oblast Jičína a Nové Paky, rychlá zdravotnická pomoc. V letech 1982-1984 se ve službě vždy po 1 měsíci střídají i řidiči DZS. Rovněž se střídají lékaři z celé nemocnice. Až v roce 1985 se vytvořila trvalá skupina řidičů a lékařskou službu zajišťovali lékaři ARO. V roce 1986 je zavedena i samostatná rychlá zdravotnická pomoc se stanovištěm v Hořicích s vazbou na nemocnici v Jičíně. V roce 1988 nemocnice nakupuje pro RZP v Jičíně nové vozidlo Latvia (do té doby Škoda 1203) a v roce 1989 dostává od státu vůz Renault-Master. OKRESNÍ NEMOCNICE JIČÍN Dnem 31.12.1991 zaniká Okresní ústav národního zdraví. Podle ust. 19 písm. b/ zák. č.425/1990 Sb. o okresních úřadech a podle ust. 1 odst.1 vyhl.č.242/1991 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, vydává přednosta Okresního úřadu v Jičíně zřizovací listinu Okresní nemocnice v Jičíně, která nabyla účinnost 1. ledna 1992. V roce 1992 bylo v I. patře budovy staré chirurgie otevřeno samostatné lůžkové anesteziologickoresuscitační oddělení se čtyřmi lůžky. Dnem 1. března 1996 vzniká v nemocnici Okresní operační středisko, jehož součástí je záchranná zdravotnická služba nemocnice Jičín. Středisko má za úkol centrálně sdružovat všechna telefonická tísňová volání z celého okresu na jedno místo, kde takový hovor přijímá erudovaná dispečerka - zdravotní sestra. Výzvu z pracuje a zařídí podle potřeby pomoc buď na úrovni lékařské služby první pomoci, nebo převozem RZP. V únoru 1994 je při interním oddělení zahájen provoz hemodialyzačního střediska, které bylo vybudováno rekonstrukcí v I.poschodí budovy bývalé Zemědělské správy s kapacitou 6 lůžek. Postupně byl zvyšován počet výkonů a směn. Středisko přebralo pacienty ze svého spádu, nyní pracuje na tři směny. V případě potřeby se stará i o nemocné s akutním selháním ledvin a otravami, je schopno zabezpečit léčbu hemoperfuzí u vybraných druhů otrav ve spolupráci s lůžkovým anesteziologicko-resuscitačním oddělením. V dubnu 1998 je na hemodialyzačním středisku zavedena nová metoda léčby selhání ledvin, peritoneální dialýza. Středisko je zapojeno do celostátního transplantačního programu.
VÝSTAVBA PAVILONU OPERAČNÍCH OBORŮ Hlavním důvodem záměru pro výstavbu pavilonu operačních oborů bylo nutné zajištění standardních a provozních podmínek operačních sálů a jednotlivých oddělení v souladu s hygienickými předpisy a odpovídající konci dvacátého století. Myšlenka na umístění výstavby vznikla v dubnu 1995. Po schválení záměru byla vypracována upřesňující studie a v březnu roku 1996 byla vypsána veřejná obchodní soutěž, ve které byla vybrána vybrána firma BAK z Trutnova. Smlouva s generálním dodavatelem je uzavřena 31.5.1996. V prostorách parku mezi kuchyní a pavilonem RTG byl v červnu roku 1996 na cihlovém podstavci položen z pískovce základní kámen s nápisem: Základní kámen pavilonu operačních oborů Nemocnice Jičín L P 1996 V červenci 1999 je po čtyřech letech dokončena výstavba I. etapy pavilonu operačních oborů. Dnem 28. června 1999 je zahájeno kolaudační řízení části A, které pro svoji rozsáhlost probíhá několik týdnů. V srpnu 1999 je kolaudace ukončena. Přízemí budovy je technicky řešeno pro akutní příjmy pacientů v I.patře jsou tři moderní aseptické operační sály, pětilůžková pooperační jednotka intenzivní péče (JIP) a pětilůžkové anesteziologickoresuscitační oddělení (ARO). Celé oddělení je vybaveno moderním technickým zařízením a tomu odpovídajícím zázemím. V dalších dvou patrech je porodnice, gynekologie se 48 lůžky, se 2 porodními sály a 1 sekčním sálem a dětské oddělení s 38 lůžky. V přízemí je lůžkové oddělení ORL, do kterého se stěhuje část lůžek chirurgického oddělení do doby ukončení II. etapy výstavby. Všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zázemím, nad všemi lůžky jsou rampy nejen s osvětlením, ale i s dorozumívacím zařízením a rozvodem medicinálních plynů. Některé pokoje jsou vybaveny nadstandardně televizí, telefonem, ledničkou apod., na dětském oddělení jsou pak pokoje umožňující hospitalizaci rodiče spolu s nemocným dítětem. Všechna podlaží nové budovy, jejichž půdorys tvoří písmeno L, jsou členěná téměř stejně. Zvlášť je část administrativní a část lůžková, která začíná návštěvní místností, jídelnou a čajovou kuchyňkou, sesterna je vždy uprostřed. Jednotlivá podlaží se liší barvou zárubní a dveřních klik, dětské oddělení má navíc stropy vymalované hezkými obrázky. Ve čtvrtém podlaží se nachází zasedací místnost s kuchyňkou a sociálním zařízením. Z druhého patra je přístup na zatravněnou terasu. V srpnu 1999, v těsné blízkosti nově postaveného pavilonu A, byly pro uvolnění prostoru druhé části výstavby, pavilonu B,pokáceny poslední vzrostlé stromy. Po odkrytí osmdesáti centimetrů zeminy byl zahájen archeologický průzkum. Po jeho ukončení byla výstavba zahájena. V souladu s projektem se nejprve jedná o demolici původního okresního chorobince, který by se 31. října 2002 dožil 94 let. Podle projektu a.s. Helika, byla na tomto místě vystavěna nová budova, část B, která má vyhovovat požadavkům třetího tisíciletí. Památkáři vznesli požadavek, aby i nová budova byla v původním historickém půdorysu, původní výšce a tvaru. Uchovány byly i některé kamenické součásti ze staré budovy i prvky secesní renesance, které se na fasádě nové budovy opět objevily. Koncem června 2002 byla část B zkolaudována a 26. června 2002 slavnostně otevřena. Od 1. července 2002 zde ve dvou patrech zahájilo provoz 57 lůžek chirurgického oddělení, v přízemí jsou pak ambulance chirurgického, ORL a dětského oddělení. Nový objekt je bezbariérově propojen tzv. krčky s dokončenou částí A a s radiodiagnostickým pavilonem.
VZNIK KRAJŮ TRANSFORMACE NA AKCIOVOU SPOLEČNOST V souvislosti s rušením Okresních úřadů je od 1.1.2003 zřizovatelem Královéhradecký kraj, nemocnice se tak stává nestátním zdravotnickým zařízením. Na základě usnesení zastupitelstva Královéhradeckého kraje se od 27. 3. 2003 mění název Okresní nemocnice Jičín na OBLASTNÍ NEMOCNICE JIČÍN. Od 1.1.2004 začala poskytovat veškerou zdravotní péči, kterou poskytovala Oblastní nemocnice Jičín (příspěvková organizace), nově založená "Oblastní nemocnice Jičín a.s.", jejímž jediným akcionářem je královéhradecký kraj. V dubnu 2004 byl byl v Jičíně zprovozněn rekonstruovaný stravovací pavilon, který výrazně zvýšil komfort stravování jak pro pacienty ( tabletový systém ), tak pro zaměstnance. K 1.8.2004 došlo k fúzi s Novobydžovskou nemocnicí a.s..