Právní novinky Deloitte Česká republika
Možnost individuálního a úroků z prodlení znovu Součástí navrhovaných změn daňových a pojistných zákonů, které Poslanecká sněmovna schválila na konci září (sněmovní tisk č. 252), je i významná novelizace daňového řádu. Níže Vám přinášíme přehled nejdůležitějších novinek v oblasti daňového řízení, které by měly nabýt účinnosti dne 1. ledna 2015: Obnovení možnosti požádat o a úroku z prodlení V případě penále je předpokladem jeho prominutí podání žádosti do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým je penále předepsáno a dále úhrada daně, v důsledku jejíhož doměření penále vzniklo. Kritériem, podle kterého správce daně stanoví výši promíjeného penále, by měla být zejména míra součinnosti žadatele v rámci daňové kontroly. Zákon nicméně neumožní prominutí penále ve výši 100 % a omezuje správce daně horní hranicí 75 % stanového penále. Rovněž tak v případě úroku z prodlení je formálním předpokladem posouzení žádosti o prominutí uhrazení daně, na níž úrok vznikl. S ohledem na absenci zákonné hranice není vyloučeno, na rozdíl od penále, prominutí úroku až ve 100 % výši. Kritérium, které bude ovlivňovat výši prominutí, je opět značně subjektivní, a to existence zjevně ospravedlnitelného důvodu pro prodlení s úhradou daně; roli budou hrát i ekonomické nebo sociální poměry žadatele. Konečně je třeba upozornit na to, že bude možné požádat o prominutí pouze penále a úroků z prodlení, které vznikly od 1. ledna 2015. Žádost o prominutí penále tak bude možné podat pouze ohledně penále, které bude součástí dodatečného platebního výměru doručeného po 1. lednu 2015. O prominutí úroku z prodlení pak bude možné požádat pouze u těch úroků, které přirostly od 1. ledna 2015 (úrok vzniká každým dnem prodlení, bez ohledu na to, že do evidence daní předepisuje s určitým zpožděním). Zavedení úroku z nadměrného odpočtu Zákonodárce připouští, že je nadále neudržitelný stav, kdy jsou v důsledku prověřování (formou tzv. postupu k odstranění pochybností) zadržovány daňové odpočty po dobu řady měsíců a někdy i let, bez jakékoli kompenzace. Bude tedy platit, že v případě, že postup k odstranění pochybností vztahující se k daňovému přiznání, ze kterého vyplývá, že má vzniknout daňový odpočet, bude trvat déle než 5 měsíců, bude daňovému subjektu náležet od prvního dne 5. měsíce do dne vrácení úrok, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 1 procentní bod. Diskutabilní se jeví zejména výše úroku, a to ve vazbě na výši sankcí stíhajících daňové subjekty (např. v případě úroku z prodlení odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 14 procentních bodů) či na tržní úrokové sazby. 2 Dále se předpokládá, že prominutí penále či úroku z prodlení nebude vůbec přiznáno žadateli, který často porušuje své povinnosti při správě daní nebo v posledních třech letech porušil závažným způsobem daňové nebo účetní předpisy.
Formulářová podání od 1. ledna 2015 jen elektronicky Po 1. lednu 2015 se podstatně rozšíří okruh osob, na něž dopadne povinnost podat vybraná podání elektronicky. Konkrétně každý daňový subjekt, který má zpřístupněnu datovou schránku nebo povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, bude muset činit tzv. formulářová podání výhradně v elektronické formě; jedná se zejména o přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů a daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Nedodržení povinné elektronické formy pak bude sankcionováno pokutou ve výši 2000 Kč za každé jednotlivé podání. V případě, že by nedodržení elektronické formy podání závažně ztížilo správu daní, může správce daně uložit také další pokutu až do výše 50 000 Kč. Zpřísnění sankcí za neplnění oznamovací a evidenčních povinností Novela zavádí tzv. pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, která by měla postihovat nesplnění oznamovací nebo evidenční povinnosti vůči správci daně. Nově tak bude možno uložit pokutu až do výše 500 000 Kč např. tomu, kdo řádně nevede evidenci pro účely DPH, daňovou evidenci nebo mzdové listy či nesplní (případně splní pozdě) svoji registrační povinnost, resp. neohlásí změny týkající se jeho registračních údajů. 3
České soudy mají povinnost poskytnuté státní podpory Z evropského práva vyplývá obecný zákaz poskytování státní podpory. Za takovou podporu je přitom třeba považovat jakoukoliv výhodu poskytnutou buď přímo státem, obcí či krajem nebo jakýmkoliv jiným subjektem kontrolovaným státem, jako jsou např. státem vlastněné společnosti. Státní podpora může mít formu nejen přímých dotací, ale také různých záruk, úvěrů, daňových úlev, zvýhodněných nájmů či prodejů majetku. Před poskytnutím státní podpory musí členský stát EU až na výjimky oznámit tento svůj záměr Evropské komisi, která posoudí slučitelnost navrhované podpory s fungováním společného trhu. Pokud členský stát poskytne státní podporu bez předchozího schválení Evropskou komisí, dopouští se poskytnutí protiprávní státní podpory, jejíž navrácení může být vymáháno před vnitrostátními soudy. Příjemci jakékoliv podpory ze strany státu by si tak vždy měli ověřit, že jim poskytovaná podpora je v souladu s příslušnými pravidly a naopak soutěžitelé, kteří jsou poškozování selektivní podporou svých konkurentů ze strany státu, mají v ruce účinný nástroj jak zajistit rovné soutěžní podmínky na trhu. 4 Právě pravomoc českých soudů poskytnuté státní podpory na základě žaloby některého z dotčených subjektů (např. konkurenta příjemce státní podpory) potvrdil Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (sp. zn. 23 Cdo 1341/2012). V tomto případě Nejvyšší soud konkrétně rozhodoval o žalobě, kterou se vlastník soukromého zdravotnického zařízení bránil neoznámeným podporám poskytnutým krajem jím vlastněným nemocnicím. Nejvyšší soud v této souvislosti potvrdil, že vnitrostátní soud je oprávněn posoudit, zda konkrétní opatření naplňuje znaky státní podpory a zda došlo k porušení povinnosti oznámit takovou podporu Evropské komisi. Pokud soud dojde v obou případech ke kladnému závěru, je povinen daný stav napravit (tj. uložit povinnost dále podporu neposkytovat, vrátit doposud poskytnutou podporu či rozhodnout o úrocích z protiprávní podpory). Vnitrostátní soudy přitom musí rozhodnout o vrácení protiprávní státní podpory bez ohledu na to, zda bude taková podpora v budoucnu povolena ze strany Evropské komise či nikoliv.
Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných firmou Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky právního oddělení: Tomáš Babáček +420 246 042 814 tbabacek@deloittece.com Jiřina Neumannová +420 246 042 430 jneumannova@deloittece.com Petr Knebel +420 246 042 830 pknebel@deloittece.com Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030 www.deloittelegal.cz Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou ( DTTL ), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako Deloitte Global ) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2014 Deloitte Česká republika