KONCEPCE KRAJSKÉHO BIBLIOGRAFICKÉHO SYSTÉMU Jan Kaňka, Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín Tento příspěvek má za cíl popsat z bibliografického hlediska situaci jednoho ze čtyř krajů, jehož území bylo z národního pohledu doposud bibliograficky pokryto činností vědeckých knihoven, které nyní sídlí v krajích sousedních. Tato skutečnost s sebou nese otázky a potřebu rozhodnutí do budoucna tak, aby kontinuita bibliografické činnosti zůstala zachována a pokud možno se ještě rozvíjela. Pokusím se shrnout stav v nedávné minulosti, současný stav a výhledy do budoucna. Mnoho informací je jistě více či méně obecně známých z praxe jiných knihoven, přesto však možná stojí za to uvést je zde uceleně na jednom místě. Většina aspektů koncepce bibliografického systému je zatím ve fázi úvah a diskusí a zmíním se o nich přesto, že realita může být nakonec odlišná. Zlínský kraj vznikl 1. ledna 2000. Je jedním z menších krajů a čítá čtyři okresy: Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Z hlediska etnografického jde o kraj heterogenní, setkává se v něm oblast Valašska, Slovácka a Hané. Úlohu krajské knihovny zde plní od 1. ledna 2002 Krajská knihovna Františka Bartoše (KKFB) ve Zlíně, jejímž zřizovatelem je Krajský úřad Zlínského kraje. Vznikla z Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, která plnila okresní a městskou funkci pro okres Zlín a statutární město Zlín. Tyto funkce krajskou, okresní a městskou plní nadále KKFB. Ostatní okresní knihovny kraje (Knihovna Kroměřížska (KK) v Kroměříži, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana (KBBB) v Uherském Hradišti, Masarykova veřejná knihovna (MVK) ve Vsetíně) jsou v různém stádiu transformace, cílově by však všechny měly přejít do gesce příslušných městských úřadů. Důležitou podmínkou pro plnění krajské funkce je právo na povinný výtisk. KKFB by se měla stát jeho příjemcem (pro periodický tisk v celorepublikovém rozsahu, pro neperiodický v rozsahu regionálním) pravděpodobně od 1. ledna 2003. Území Zlínského kraje bylo doposud z národního hlediska bibliograficky pokryto činností Moravské zemské knihovny (MZK) v Brně a Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL). První z uvedených knihoven pokrývala okresy Pro jednoduchost bude toto označení v příspěvku používáno pro knihovny v sídelních městech okresů, které plní okresní funkce nebo jsou pověřeny výkonem regionálních funkcí pro území okresu. V době psaní tohoto příspěvku nebyl ještě příslušný zákon ošetřující tuto problematiku schválen a vydán ve Sbírce zákonů. Pro stručnost jsou uváděny pouze v současnosti platné názvy knihoven. 201
Kroměříž, Uherské Hradiště a Zlín, spadající do bývalého Jihomoravského kraje, druhá knihovna pak okres Vsetín, který patřil do kraje Severomoravského. Regionální povinný výtisk neperiodických publikací z těchto čtyř okresů náleží kromě dvou zmíněných knihoven, které jej mají v celorepublikovém měřítku též Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Z hlediska regionálního však důležitou bibliografickou činnost vyvíjejí také okresní knihovny kraje, ať už formou tištěných soupisů, kalendárií, regionálních bibliografických databází apod. KKFB by měla do budoucna rozvíjet bibliografickou činnost ve smyslu služby jak na národní, tak na regionální úrovni. Obě tato hlediska se pokusím v následujícím textu zachytit. Retrospektivně pokrývají území kraje bibliografie jednotlivých okresů vydané v rámci edice Bibliografie a prameny k vývoji Moravy [1], [2], [3] a [4]. Pokud jde o souběžnou regionální bibliografii, není už pokrytí tak homogenní. Tištěné ročenky jednotlivých okresů vycházejí pravidelně pro okresy Vsetín [5] a Zlín [6]. Širší území pak zahrnují např. ročenky [7] a [8]. Jihomoravskou část kraje pokrývá též např. tematický bibliografický soupis za několikaleté období [9]. K bibliografickému obrazu regionu patří také odraz nemovitých kulturních památek a regionálních osobností v literatuře. Z tohoto hlediska jsou tři okresy kraje podrobně zachyceny v jednotlivých svazcích řady Nemovité kulturní památky jižní Moravy ([10], [11], [12]), okres Vsetín pak např. v práci [13]. Publikace typu kalendárií vycházejí jednak péčí okresních knihoven pro menší území, jednak péčí VKOL a MZK pro celou Moravu (např. [14]). KK se podílí na přípravě ročenky Osobnosti střední Moravy, kterou vydává od roku 1997 Okresní knihovna v Olomouci (zatím poslední svazek [15]), KBBB vydává od roku 1999 kalendária regionálních osobností okresu Uherské hradiště (nejnovější svazek [16]), KKFB se od roku 2000 podílí na vydávání kalendária pro okres Zlín (nejnovější svazek [17]). Výčet dosud vydaných a připravovaných bibliografických děl zahrnujících (mimo jiné) území Zlínského kraje by mohl pokračovat, přesahuje však rámec tohoto příspěvku a je uveden např. v [18]. Kromě klasických tištěných bibliografií a soupisů je samozřejmě důležité zachycení regionální literatury v elektronických databázích, které jsou navíc mnohdy podkladem pro následné vydání tiskem a jejichž význam roste, jsou-li přístupné online via web OPAC. Z národního hlediska je jistě nejpodstatnější databáze souběžné článkové bibliografie ANAL budovaná v Národní knihovně v kooperaci s vědeckými knihovnami. Území Zlínského kraje doposud pokrývá svou excerpční základnou především MZK v Brně a okrajově VKOL (jeden titul). Z titulů, které MZK pro ANAL excerpuje, vychází 9 na území Zlínského kraje a KKFB převezme jejich excerpci pro ANAL od 1. ledna 2003. Z hlediska kraje však není spektrum těchto titulů zcela reprezentativní a nepokrývá jeho území rovnoměrně. Figurují zde např. tři muzejní časopisy, z toho dva z jednoho okresu (Muzeum ročenka Muzea Kroměřížska, Slovácko ročenka Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Studia Comeniana et historica Muzea J. A. Komenského v Uherském 202
Brodě), časopisy dvou muzeí v krajském, resp. okresním městě chybí (Acta musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně). Z okresních týdeníků jsou excerpovány pouze dva (HIT Kroměřížska a Slovácko), městské zpravodaje také dva (Magazín Zlín a Zpravodaj města Uherské Hradiště). V excerpční základně absentuje alespoň jeden krajský deník (např. Zlínské noviny), alespoň jedna regionální mutace celostátního deníku (např. vydání MF Dnes Východní Morava) a sborníky archivů. Z hlediska regionálního bude pro KKFB znamenat zapojení do kooperativní tvorby souběžné článkové bibliografie (ať už se stávající či modifikovanou excerpční základnou) značný nárůst práce, který si vynutí některé změny v dosavadní bibliografické činnosti. Jednou z nich bude pravděpodobně jistý ústup od současného rozsahu výběrové souběžné regionální bibliografie okresu Zlín, kterou KKFB buduje v elektronické podobě od roku 1995 a jejímž tištěným výstupem je ročenka [6]. Počet záznamů každoročně roste (např. za rok 2001 téměř 5 tisíc záznamů) a excerpční základna se rozšiřuje. Z důvodu rozdílné kvality záznamů a duplicitní práce při jejich náročné redakci jsme se navíc rozhodli upustit od přebírání záznamů článků z místních periodik od některých městských knihoven zlínského okresu s tím, že některá z nich budeme excerpovat sami. To je při současném personálním obsazení oddělení bibliografie a informačních služeb velmi náročné (cca 1,5 úvazku pro bibliografii). Složení excerpční základny a možné podoby kooperace budou z výše zmíněných důvodů předmětem dalších úvah a jednání. Průzkumem v okresních knihovnách kraje jsme zmapovali také budování jejich regionálních článkových bibliografických databází. Z výsledků vyplývá, že bibliografická činnost na území kraje je bohatá (tři z knihoven mají ve svých bázích cca 20 tisíc záznamů článků) a do budoucna by bylo zajímavé zvážit např. možnost vybudování krajského souborného katalogu (ať už reálného či virtuálního). Také vymezení pojmu region se pro KKFB s příchodem její krajské funkce mění. Rozhodli jsme se nadále chápat tento pojem ve dvou rozměrech. Jednak v užším smyslu slova (za účelem zachování kontinuity), tzn. jako doposud v rozsahu Zlínska, které je územně vymezeno rozlohou okresu Zlín, jednak ve smyslu širším, tzn. v rozsahu Zlínského kraje. Tyto dva regionální rozměry odlišujeme jak na úrovni bibliografických záznamů dokumentů, tak na úrovni autoritních záznamů (personálních, korporativních a geografických), a to z hlediska autorského, geografického a obsahového. Pro podchycení regionality a efektivní vyhledávání používáme jak standardní UNIMARC pole, tak pole mimo formát nadefinovaná pro vlastní potřebu za účelem přesného odlišení hlediska regionality. Ze standardních polí jde zejména o pole 607 Geografické jméno jako předmět, pole 620 Místo původu publikace, pole 660 na úrovni bibliografického záznamu, resp. 160 na úrovni záznamu autoritního, tzn. Kód geografické oblasti (GAC) (kód pro Zlínský kraj "e-xr-zl") a pole 675 MDT (pomocný znak pro Zlínský kraj (437.323)). Pro vlastní potřebu jsme zavedli pole Region, 203
v němž je pomocí dvouznakových kódů zachycen rozměr regionu (tzn. Zlínsko nebo Zlínský kraj první znak) a hledisko regionality (jedno ze tří výše zmíněných hledisek druhý znak). Pomocí zvláštního pole v personálních autoritních záznamech odlišujeme navíc literárně činné regionální osobnosti pro potřeby vydávání literárního průvodce [19]. Důkladné podchycení (regionální) literární produkce a její bibliografické zpracování by mělo být přínosem nejen pro region samotný, ale mělo by mít širší rámec. S tímto cílem KKFB podala v roce 2002 žádost o grant v projektu VISK 8 za účelem nákupu serveru Z39.50, který by umožnil zpřístupnění databáze jejího knihovního fondu prostřednictvím Jednotné informační brány. Od roku 2001 je také účastníkem kooperačního projektu tvorby a využívání souborů národních autorit. Průzkum zpracování databází regionálních osobností v okresních knihovnách kraje ukázal, že ve všech knihovnách se tyto databáze budují, jsou většinou součástí používaného AKS na bázi personálních autoritních záznamů a všechny knihovny se hodlají v roce 2003 aktivně připojit k výše zmíněné kooperaci, což také přispěje k možné spolupráci na tomto poli. Závěrem nezbývá než konstatovat, že koncepce krajského bibliografického systému Zlínského kraje je ve fázi formování a mnoho kroků v tomto směru bude třeba vykonat. Znamená to velké množství práce a jde o činnosti dlouhodobé, které je třeba dobře promyslet a konstituovat již v jejich počátcích. LITERATURA: [1] FIALOVÁ, Anežka: Bibliografie okresu Kroměříž. Vyd. 1. Kroměříž, 1984. [2 VLACH, Jaroslav: Bibliografie okresu Uherské Hradiště. Vyd. 1. Uherské Hradiště, 1982. [3] DOHNALOVÁ, Emilie: Bibliografie okresu Vsetín. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivěd. společ., 1991. ISBN 80-85048-35-3. [4] VLACH, Jaroslav: Bibliografie okresu Gottwaldov. Vyd. 1. Brno, 1987. [5] Okres Vsetín v roce : Soupis publ. a článků. Olomouc : Státní vědecká knihovna, 1993-. (Dříve jako Severomoravský kraj v roce...) [6] Okres Zlín v roce : souběžná regionální bibliografie. Zlín : Knihovna Františka Bartoše, 1992-. (Dříve jako Okres Gottwaldov v roce...) [7] Morava v literatuře : soupis publikací, periodik a článků. Olomouc : Státní vědecká knihovna, 1992-. [8] Jihomoravský kraj v tisku : soupis publikací a článků. Brno, 1960-. [9] PŘEROSTOVÁ, Lea: Jižní Morava v letech 1991 1995 : bibliografický soupis historicko-vlastivědných publikací a článků. Brno : Moravská zemská knihovna, 1998. ISBN 80-7051-105-2. [10] FIALOVÁ, Anežka: Nemovité kulturní památky jižní Moravy : soupis památek a literatury. Sv. 9, Okres Kroměříž. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2000. ISBN 80-7275-012-7. 204
[11] SPATHOVÁ, Jana: Nemovité kulturní památky jižní Moravy : soupis památek a literatury. Sv. 8, Okres Uherské Hradiště. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2000. ISBN 80-7275-009-7. [12] ČECHOVÁ, Stanislava: Nemovité kulturní památky jižní Moravy : soupis památek a literatury. Sv. 11, Okres Zlín. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. ISBN 80-7275-023-2. [13] DOHNALOVÁ, Emilie: Nemovité kulturní památky Severomoravského kraje : Soupis literatury výběr kn. a článků z let 1978 1987. Olomouc, 1988. [14] Kalendárium osobností Moravy pro období 2001 2005. Brno : Moravská zemská knihovna, 2001. ISBN 80-7051-132-x. [15] Osobnosti střední Moravy : kalendář výročí. Olomouc : Okresní knihovna, 2001. ISBN 80-85061-21-x. [16] Kalendárium regionálních osobností. Uherské Hradiště : Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, 2001. [17] Kalendárium 2002 : významné události v dějinách Zlína a regionu. Vyd. 1.. Zlín : Magistrát města Zlína, 2001. ISBN 80-238-7819-0. [18] DOHNALOVÁ, Emilie: Koncepce bibliografie na Moravě. In: Knihovny současnosti '96 : Sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9. 11. října 1996 v Seči u Chrudimi. Brno, Sdružení knihoven ČR, 1996. ISBN 80-902199-3-4. S. 159 163 [19] ČECHOVÁ, Stanislava: Literární průvodce okresem Zlín. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Zlín : Knihovna Františka Bartoše, 1998. ISBN 80-238-3550-5. 205