PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví 0
HLAVNÍMI HRÁČI NA TRHU S ELEKTŘINOU JSOU VÝROBCI, OBCHODNÍCI, PŘENOSOVÁ A DISTRIBUČNÍ SOUSTAVA A KONCOVÍ ODBĚRATELÉ ELEKTŘINY 1
TRH SE SILOVOU ELEKTŘINOU JE DNES V EVROPĚ PLNĚ LIBERALIZOVÁN A ODEHRÁVÁ SE NA TERITORIU VÝZNAMNĚ PROPOJENÝCH PŘENOSOVÝCH SOUSTAV Středoevropský trh s elektřinou Trhy s jednotnou cenou DE +/- 2 EUR/MWh DE + 5 EUR/MWh Výroba střední Evropa ČEZ ČEZ podíl TWh 1678 59 3,8 % GW 411 13 3,2 % Pozn.: data z 2010 2
VELKOOBCHODNÍ CENA ELEKTŘINY SE UTVÁŘÍ NA TOMTO TRHU NA ZÁKLADĚ MNOHA FAKTORŮ SOUHRNNÉ NABÍDKY A POPTÁVKY ILUSTRATIVNÍ Výrobní náklady dle typu zdrojů Nižší poptávka Vyšší poptávka /MWh Vyšší cena Nižší cena černouhelné paroplynové topné oleje plynové Větší poptávka po elektřině vede k růstu ceny elektřiny Vzrůst provozních nákladů (např. cena paliva) vede k růstu ceny elektřiny vodní větrné jaderné hnědouhelné Faktory poptávky např. spotřeba průmyslu a domácností, kapacity pro přeshraniční přenos elektřiny atd. Dostupná kapacita (MW) 3
VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU CENU ELEKTŘINY STANOVUJÍ ZEJMÉNA UHELNÉ ZDROJE Nákladová křivka*, Německo 2012, EUR/MWh 150 120 90 Hydro Other Nuke Lignite Coal Gas Poptávka 60 30 0 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000 Kumulativní disponibilní kapacita MW * Průměrná disponibilita OZE a průměrné přeshraniční toky 4
180 150 120 90 60 30 0 CENY VSTUPNÍCH KOMODIT JSOU VELMI VOLATILNÍ, PROTO I VÝROBNÍ CENA ELEKTŘINY ZNAČNĚ KOLÍSÁ Oil Brent (USD/bbl) CO 2 allowances NAPII (EUR/t) 35 30 25 20 15 10 5 0 Coal (USD/t) Power price - EEX Y+1 (EUR/MWh) 5 VI-06 XI-06 IV-07 VIII-07 I-08 VII-08 XII-08 V-09 X-09 IV-10 IX-10 II-11 VII-11 I-12 VI-12 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11 I-12 VII-12 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11 I-12 VII-12 I-06 I-06 250 200 150 100 50 0 100 80 60 40 20 0 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11 I-12 VII-12
NAPROTI TOMU POPTÁVKA PO ELEKTŘINĚ JE ZÁVISLÁ NA VÝVOJI CELÉ EKONOMIKY Meziroční indexy spotřeby elektřiny a HDP v ČR 8% 6% 4% Spotřeba elektřiny HDP 2% 0% -2% -4% -6% Propad způsobený hospodářskou krizí Vliv mírné zimy -8% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 zdroj: ČSÚ, ERÚ, ČEZ 6
STŘET NABÍDKY A POPTÁVKY NA MIKRO ÚROVNI: VELKOOBCHODNÍ TRH SPOJUJE ROZDÍLNÉ POŽADAVKY ZÁKAZNÍKŮ A VÝROBCŮ c Odběratel Koncoví odběratelé mají zájem pokrýt očekávanou spotřebu za minimální cenu Typická spotřeba kolísá: vyšší v zimě, nižší v létě, vyšší ve dne, nižší v noci apod. Obchodník 1 Obchodník 2 Obchodníci uspokojují protichůdné zájmy výrobců i odběratelů Berou na sebe riziko otevřené pozice Výrobce 1 Výrobce 2 Výrobce 12 Výrobci mají zájem získat co největší marži při optimálním vytížení svých zdrojů Typická výroba: maximální téměř po celý rok, nulová během odstávek 7
A TVOŘÍ TAK CENU ELEKTŘINY PRO KONEČNÉ ZÁKAZNÍKY V ŘETĚZCI: VÝROBA > VELKOOBCHODNÍ TRH > OBCHODNÍCI > MALOOBCHODNÍ TRH VÝROBA VELKOOBCHODNÍ TRH OBCHODNÍCI MALOOOBCHODNÍ TRH Cena velkoobchodních produktů je ovlivněna: cenou paliv ropa uhlí zemní plyn atd. cenou emisních povolenek CO 2 variabilními náklady zdroje fixními náklady zdroje MW 0 MW 0 MW 0 Futures - standardní produkty: QI Roční produkt Čtvrtletní produkt QII SPOT ceny: QIII Měsíční produkt QIV Denní trh s elektřinou rok rok rok Cena maloobchodních produktů je ovlivněna: vstupní cena velkoobchodních produktů cena odchylky režie obchodní marže cena rizik FX CZK/EUR změna tvaru diagramu atd. Produkty pro tarifní zákazníky: Jednotarif Dvoutarif Produktové řady atd. Produkty pro firemní zákazníky: Individuálně stanovená cena Postupný nákup SPOT atd. PXE, OTC, OKO, Základní ocenění SE Riziko změny diagramu Náklady obchodu Obchodní marže Kalkulovaná cena (online) Náklady na změnu ceny Nabízená cena pro KZ Koncoví zákazníci, obchodníci s EE, 8
PRO VĚTŠINU ZÁKAZNÍKŮ JSOU VÝSLEDNÉ PLATBY ZA ELEKTŘINU Z VÝZNAMNÉ ČÁSTI REGULOVANÉ Maloodběratelé (MOO) (domácnosti) Koncoví zákazníci v ČR (počty odběrných míst) MOO ~ 5 mil. OM regulované poplatky 51,9% silová elektřina 48,1% Maloodběratel - podnikatel (MOP) (podnikatelé) MOO ~ 800 tis. OM regulované poplatky 52,6% silová elektřina 47,4% Velkoodběratelé (VO) (velké firmy) VO ~ 30 000 odběrných míst regulované poplatky 40,3% silová elektřina 59,7% Zdroj: ERÚ a ČEZ, stav v roce 2012; podíly SE a RP jsou kalkulovány z pohledu zákazníků Skupiny ČEZ 9
PROČ NELZE PRODÁVAT ZA JINOU NEŽ TRŽNÍ CENU? Příklad: Aktuální tržní cena 50 EUR/MWh, záměr k prodeji za 40 EUR/MWh. poškození zájmů minoritních akcionářů (vědomé a systematické zhoršování výsledku hospodaření firmy prodejem za výrazně ceny nižší než ceny v místě a čase obvyklé) zneužívání dominantního postavení (systematickým prodejem za mimo-tržní cenu) -ostatní výrobci na trhu by realizovali ztrátu zneužívání dominantního postavení (v případě selektivního prodeje určité skupině účastníků trhu), ČEZ by musel by dát stejné podmínky všem, čímž by ničil hodnotu společnosti pro všechny vlastníky (včetně státu). rozpor s evropskou legislativou o volném trhu s elektřinou (viz. řízení Evropské komise proti Francii z důvodu regulovaných cen) 10
SIMULACE PRODEJE ZA NETRŽNÍ CENU Simulace ČEZ by nabízel do trhu k prodeji za 40 EUR (ať už na burze či v aukci) Všichni ostatní účastníci trhu vidí, že se jedná o umělou, netržní cenu a tedy příležitost k výdělku Dojde k masivnímu nákupu elektřiny od ČEZ všemi subjekty českého i evropského trhu, kteří si elektřinu podrží a následně ji začnou prodávat zpět do trhu za tržní cenu 50 EUR. Výsledek ČEZ přijde o zisk ve výši 10 EUR/MWh x prodaný objem a poškodí tak své akcionáře ČEZ se vystaví riziku soudních pří ze strany minoritních akcionářů, poškozených výrobců, atd. Stát přijde o související dividendu ze zisku jakož i o část daňových výnosů ze zisku, který realizují ostatní obchodníci s elektřinou (většina je registrovaná v zahraničí!) Zákazník cenu 40 EUR nikdy nedostane, neboť zisk realizují ostatní obchodníci a trh cenu zpět vrátí na aktuální tržní úroveň 50 EUR 11
TRŽNĚ ORIENTOVANÉ ŘEŠENÍ: SKUPINA ČEZ NAKUPUJE ELEKTŘINU PRO TARIFNÍ ZÁKAZNÍKY PODLE PŘEDEM OHLÁŠENÉ A TRANSPARENTNÍ METODIKY Metodika jasně stanovuje principy/pravidla pro pořízení elektřiny pro tarifní zákazníky. Potřebný objem elektřiny je rozdělen na 10 shodných objemových dílů a objem elektřiny v každém dílu byl/je postupně nakoupen za aktuální cenu v jednom z měsíců leden-říjen předcházejícího roku. Metodika je definována tak, aby v případě růstu cen byl nákup urychlen a v případě poklesu se vyčkalo až do cenového dna (minimalizace ceny pořízení) Dosažená cena se průběžně zveřejňuje v Kč/MWh na webových stránkách Skupiny ČEZ (www.cez.cz) tak, aby byla pod kontrolou veřejnosti Aplikovaná metodika nákupu elektřiny pro tarifní zákazníky byla nezávislou komisí ERÚ shledána transparentní a prozákaznickou 12
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví 13
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MAJÍ ROZDĚLENY SVOJE ROLE A KOMPETENCE PŘI REGULACI ENERGETIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu Energetický regulační úřad Energetický zákon Státní energetická inspekce Autorizace Licence Regulace cen Kontrola a pokuty Energetické odvětví Ministerstvo životního prostředí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 14
ENERGETIKU REGULUJÍ HNED V NĚKOLIKA SMĚRECH legislativně stanovená práva a povinnosti obecné legislativní nastavení práv a povinností, které má samozřejmě vliv i na energetiku (například antimonopolní předpisy, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, daňová legislativa, správní právo apod.) možnost vykonávat některé činnosti pouze na základě státního souhlasu licence na výrobu elektřiny licence na přenos elektřiny licence na distribuci elektřiny licence na obchod s elektřinou licence na činnosti operátora trhu cena za dopravu elektřiny (přenos a distribuce) regulace cen za některé činnosti cena za systémové služby cena za decentrální výrobu cena operátorovi trhu cena příspěvku za obnovitelné zdroje a kogeneraci 15
ZÁSADNÍ DOPAD NA ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI MÁ LEGISLATIVA EU JEDNÍM Z PŘÍKLADŮ JSOU TZV. LIBERALIZAČNÍ BALÍČKY první liberalizační balíček (1996) směrnice 96/92/ES ustavující pravidla pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny dále stanovuje pravidla organizace a fungování sektoru elektřiny, přístup na trh, kritéria a procedury týkající se tendrů, autorizací a provozování systémů druhý liberalizační balíček (2003) směrnice 2003/54/ES nahrazující předcházející směrnici 96/92/ES kompletní otevření trhu s elektřinou, vytvoření podmínek pro konkurenční prostředí a ustavení jednotného trhu, právní a funkční unbundling povinnost členským státům přijmout opatření k dosažení jasně stanovených cílů ochrana ohrožených skupin zákazníků, ochrana práv spotřebitele, podpora ekonomické a sociální soudržnosti třetí liberalizační balíček (2009) směrnice 2009/72/ES nahrazující předcházející směrnici 2003/54/ES vlastnický unbundling na úrovni přenosu nařízení (ES) 714/2009 posílení přeshraničního obchodu s elektřinou, založení sítě provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E na EU úrovni nařízení (ES) 713/2009 o zřízení Agentury pro spolupráci národních regulačních úřadů 16
EU PŘIJALA TAKÉ KONKRÉTNÍ LEGISLATIVU V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VYCHÁZEJÍCI Z CÍLŮ 20-20-20 DO ROKU 2020 Politický závazek členských států EU (březen 2007) Promítnutí do schválených legislativních opatření Další evropská legislativa vymezující rámec pro energetiku snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990 zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020 revidovaná směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS směrnice z roku 2009) směrnice o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE směrnice z roku 2009) směrnice o separaci a ukládání CO 2 do geologického podloží (CCS směrnice, 2009) rozhodnutí o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS ( Effort Sharing Decision, 2009) směrnice o energetické účinnosti, přinášející další nástroje pro snížení spotřeby primárních zdrojů energie (Energy Efficiency Directive z roku 2012) směrnice o průmyslových emisích (IED) z roku 2010 posiluje roli nejlepších dostupných technik (BAT) včetně flexibilních mechanismů, v budoucnu nahradí směrnici o IPPC návrh revize směrnice o trzích finančních nástrojů (MIFID) přinesla by bankovní regulaci pro obchodování s energetickými komoditami nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií z roku 2011 (REMIT) přineslo povinnost zveřejňovat cenově citlivé informace a oznamovat zobchodované transakce nařízení o derivátových transakcích z roku 2011 (EMIR) pro zvýšení transparentnosti a bezpečnosti při obchodování s OTC deriváty 17
JEDNOU Z NEJVĚTŠÍCH VÝZEV NÁSLEDUJÍCÍCH LET JE EVROPSKÁ REGULACE ENERGETIKY, JEJÍŽ CÍLE ZŮSTALY V PLATNOSTI PŘES EKONOMICKÉ ZPOMALENÍ EU schválila ambiciózní cíle, které mají přímý dopad na sektor energetiky 20 % Snížení emisí skleníkových plynů do 2020 oproti stavu v 1990 20 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie 20 % Energetických úspor porovnání s BAU scénářem Relevantní politika EU EU ETS (systém emisního obchodování ) Povinný pro sektor energetiky a energeticky náročný průmysl 11 000 zařízení zahrnuto Přísnější cíl redukce emisí speciálně pro EU ETS : 21% redukce oproti 2005 do 2020 Povinné národní cíle do 2020 Cíl zaměřen na sektory energetiky, výroby tepla a dopravy 20% podíl na celkové spotřebě může pro samotnou energetiku znamenat až 35% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů Připravován je EU akční plán pro energetické úspory se zaměřením na příležitosti v oblastech: Domácností Dopravy Spotřebního zboží Průmyslové výroby 18
CÍL 20 % SPOTŘEBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ PŘEVEDENÝ DO REALITY Cíl EU je 20% spotřeby z OZE do roku 2020 20% 20% spotřeby energií v EU z OZE 34% 34% vyrobené el. a tepla z OZE ~100% Nová výstavba OZE odpovídá ~100% stávající inst. kapacity konvenčních zdrojů To znamená, že fakticky veškeré nové investice budou realizovány v OZE To znamená, že výrazně poroste regulovaná část ceny elektřiny To znamená, že hrozí propad cen silové elektřiny (neregulované části) na trzích To znamená, že elektrizační soustava bude více nestabilní a může docházet k výpadkům elektrické energie 19
TENTO NESMÍRNĚ AMBICIÓZNÍ CÍL JE ALE ZŘEJMĚ REÁLNÝ Nárůst výroby z OZE v EU* TWh/rok 168187 222 320 245 279 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Růst 14% extrapolovaný z 2005-2010 ostatní OZE vítr 872 2020 potřebná výroba z OZE mimo stávající hydroelektrárny Dosažení cíle EU je reálné Významné OZE projekty se teprve připravují: Instalace větrných elektráren na moři OZE ve východních zemích EU Levnější fotovoltaika Rozvoj biomasových projektů Podpora OZE na národní i evropské úrovni se nemění navzdory krizi Nezávislí analytici odhadující potenciál OZE považují splnění za reálné * po odečtení průměrné roční výroby existujících hydroelektráren 356 TWh 20
PLÁNOVANÁ ÚSPORA EMISÍ EU MÁ VŠAK V GLOBÁLNÍ BILANCI VELMI OMEZENÝ DOPAD 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0-1000 Změna emisí CO 2 do roku 2020 v mil. tun, srovnání k roku 2008, predikce EIA Ostatní svět (mimo EU) Čína EU Splnění 20ti procentního cíle v EU nezněmí trend výrazného růstu světových emisí, protože se EU podílí na dnešních světových emisích CO 2 pouze z 13% Očekávaný přírůstek emisí mimo EU do roku 2020 je 7x vyšší než plánovaná úspora EU Pro účinné řešení klimatické otázky je potřeba aktivní účasti všech klíčových emitentů Zdroj: EU, Energy Information Agency 21
PLÁNOVANÁ ÚSPORA EMISÍ EU MÁ VŠAK V GLOBÁLNÍ BILANCI VELMI OMEZENÝ DOPAD Zdroj: US Energy Information Administration; Energy Information Agency; graphic: MARK McCORMICK, PAUL SCRUTON 22
NAVÍC MÁ TATO POLITIKA I NEGATIVA: ROSTOUCÍ PRODUKCE Z OZE VÝRAZNĚ ZVYŠUJE NÁROKY NA REGULAČNÍ VÝKON A VEDE K VYŠŠÍ VOLATILITĚ CEN 60 50 40 30 20 10 0 0 Podíl výroby z větru na celkové spotřebě ve Španělsku během jednoho dne % celkové spotřeby, rok 2009 2 nejvíce větrný den nejméně větrný den 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 S narůstajícím výkonem větrných a fotovoltaických elektráren vzroste potřeba flexibilních zdrojů plynových a vodních elektráren Volatilita výkonu větrných elektráren s sebou přináší vyšší volatilitu spotových cen elektřiny Rozvoj OZE může způsobit distorzi velkoobchodních cen (v 1Q/2010 se cena ve Španělsku pohybovala okolo pouhých 25 Eur/MWh kvůli vysoké velké výrobě z OZE) 23
RYCHLÝ NÁRŮST VÝROBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A STAGNUJÍCÍ ROZVOJ SOUSTAVY VEDE K PŘETÍŽENÍ SÍTÍ Fyzické toky výroby z větru ve střední Evropě Výroba z obnovitelných zdrojů se koncentruje mimo území s velkou poptávkou, zároveň vysoká volatilita výroby z OZE vede k přetěžování hlavních přenosových vedení Naprostá většina prostředků je alokována na přímou podporu větrných zdrojů a jejich připojení k síti, Projekty posílení sítě zatím nemají srovnatelnou prioritu Region výroby z větru Region spotreby Fyzicke toky Kritické linky TSO v CEE jsou z důvodu omezené kapacity kritických linek uvnitř DE a AT nuceni redukovat přeshraniční kapacity linek o kruhové toky a neočekávané toky (VTE, PV) určené pro velkoobchodní trh 24
VÝZNAMNOU ÚSPORU EMISÍ V ČESKÉ REPUBLICE PŘITOM MŮŽE PŘINÉST ROZVOJ JADERNÉ ENERGETIKY Nákladová křivka snížení emisí v ČR Zahrnuje opatření, která kromě úspory emisí mají navíc ekonomický přínos Přínos úspor v průmyslu může být významný, ale vyžaduje značné stimuly (vysokou cenu povolenky) Zdroj: McKinsey and Co. 25
PROMĚNY ENERGETICKÝCH TRHŮ Trh s elektřinou Regulace energetiky Skupina ČEZ v kontextu energetického odvětví 26
ČEZ SI DODNES ZACHOVAL STABILNÍ POSTAVENÍ NA DOMÁCÍM TRHU Těžba uhlí Výroba Přenosová soustava Distribuce Dodávky pro konečnou spotřebu ČEZ Ostatní 54% 25,1 milionů tun 46% 21,5 milionů tun 72% 63,3 TWh 28% 100% 58,7 TWh 5 z 8 distribučních regionů 61% zákazníků 39% zákazníků 37% 22 TWh 63% 36,7 TWh 24,3 TWh ČEZ vlastní 100% podíl v největší české těžební společnosti (Severočeské doly) V kontextu propojené střední Evropy však podíl ČEZ dosahuje jen necelá 4 % a trh je plně konkurenční Českou přenosovou soustavu vlastní a provozuje ČEPS, jejímž 100% vlastníkem je český státu Regulováno ze strany ERÚ Trh je plně konkurenční zdroj: ČEZ, ERÚ, data za rok 2011 27
GEOGRAFICKÁ PŮSOBNOST SKUPINY ČEZ Skupina ČEZ v Polsku (100% podíl ve spol. Skawina, 100% ve spol. Elcho) Výroba elektřiny, hrubá (TWh) 2,2 Podíl na trhu 1,4 % Instalovaná kapacita (MW) 730 Podíl na trhu 2,0 % Počet zaměstnanců 421 Tržby (mil. EUR) 115 Skupina ČEZ v České republice Výroba elektřiny, hrubá (TWh) 63,3 Podíl na trhu 72 % Počet odběrných míst (mil.) 3,6 Podíl na trhu 61 % Instalovaná kapacita (MW) 12 814 Počet zaměstnanců 20 559 Tržby (mil. EUR) 6 601 Energetická aktiva Tradingové aktivity Dceřiné společnosti Skupina ČEZ v Rumunsku (100% podíl v CEZ Distributie, CEZ Vanzare, Tomis Team, Ovidiu Development, TMK Hydroenergy Power) Prodej elektřiny konc. zákazníkům 3,5 (TWh) Počet odběrných míst (mi.) 1,4 Podíl na trhu 16,1 % Instalovaná kapacita 318 MW Počet zaměstnanců 1 975 Tržby (mil. EUR) 400 Skupina ČEZ v Bulharsku (67% podíl v CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Electro Bulgaria a 100% v TPP Varna ) Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh) 10,0 Počet odběrných míst (mil.) 2,1 Podíl na trhu 40 % Instalovaná kapacita (MW) 1 260 Podíl na trhu 11,9 % Počet zaměstnanců 3 910 Tržby (mil. EUR) 840 Skupina ČEZ v Albánii (76% podíl v CEZ Shpërndarje) Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh) 4,6 Počet odběrných míst (mil.) 1,1 Počet zaměstnanců 4 523 Zdroj: ČEZ, národní statistiky, údaje za rok 2011, CZK/EUR 24,59 Skupina ČEZ v Turecku (44,3% podíl ve spol. SEDAS přes AkCez, 37,36% podíl v Akenerji) Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh) 6,1 Počet odběrných míst (mil.) 1,3 Podíl na trhu 6,5 % Instalovaná kapacita (MW) 715 Podíl na trhu 1,1 % 28
ČEZ SE DNES ŘADÍ MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ V EVROPĚ 10 největších evropských energetik Počet zákazníku v miliónech 10 největších evropských energetik Tržní kapitalizace v mld. 9.11. 2012 1 Enel 61,0 1 GDF Suez 40,2 2 EdF 37,0 2 E.ON 32,7 3 Iberdrola 30,7 3 EdF 28,4 4 E.ON 26,0 4 Enel 25,8 5 RWE 24,3 5 Iberdrola 23,1 6 GdF Suez 11,3 6 RWE 20,1 7 EdP 11,1 7 CEZ 15,0 8 CEZ 9,7 8 Fortum 12,3 9 EnBW 5,5 9 EnBW 8,9 10 PGE 5,0 10 PGE 7,8 Source: Bloomberg, Výroční zprávy, webové stránky a prezentace společností 29
V POSLEDNÍCH LETECH SE ČEZ PRAVIDELNĚ UMÍSŤUJE NA PŘEDNÍ PŘÍČKÁCH V ŽEBŘÍČCÍCH NEJŽÁDANĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ The Most Desired Company rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 1 ČSOB 1 ČSOB 1 ČEZ 1 ČEZ 1 Google 2 Komerční banka 2 Komerční banka 2 ČSOB 2 Google 2 ČEZ 3 L Oréal 3 L Oréal 3 Coca-Cola 3 Komerční banka 3 ČSOB 4 ČEZ 4 Coca-Cola 4 Komerční banka 4 ČSOB 4 Komerční banka 5 Pricew aterhousecoo. 5 ČEZ 5 L Oréal 5 Coca-Cola 5 KPMG 6 Coca-Cola 6 Microsoft 6 Česká spořitelna 6 L Oréal 6 Coca-Cola 7 Ernst & Young 7 Deloitte 7 KPMG 7 Microsoft 7 Škoda Auto 8 KPMG 8 Pricew aterhousecoo. 8 Deloitte 8 IBM 8 Ernst & Young 9 Česká spořitelna 9 Ernst & Young 9 Ernst & Young 9 Česká spořitelna 9 školství 10 Microsoft 10 Česká spořitelna 10 Mars 10 Unilever 10 L Oréal, IBM Kategorie Nejžádanější zaměstnavatel roku je součástí ocenění Zaměstnavatel roku (studenti vybírají společnost, ve které by chtěli po skončení studií pracovat) ČEZ v umístění předčil i řadu významných mezinárodních firem V roce 2012 byly vyhlášeny výsledky The Most Desired Company desetiletí, ČEZ získal 3. místo 30
STUDENTI EKONOMICKÝCH OBORŮ UVÁDĚJÍ ČEZ NA PRVNÍM MÍSTĚ MEZI SPOLEČNOSTMI, U KTERÝCH BY CHTĚLI PRACOVAT Kde chtějí čeští studenti pracovat rok 2012 ekonomové rok 2011 rok 2012 technici rok 2011 1 ČEZ (1) 1 Google (3) 2 ČNB (2) 2 ČEZ (1) 3 Škoda Auto (16) 3 Škoda Auto (7) 4 Google (4) 4 IBM (4) 5 Apple (7) 5 Honeyw ell (12) 6 Komerční banka (3) 6 Skanska (14) 7 BMW (18) 7 Siemens (14) 8 Ernst & Young (9) 8 BMW (9) 9 KPMG (9) 9 Metrostav (17) 10 L Oréal (11) 9 Microsoft (6) Zdroj: průzkum Trendence Institut Berlin GmbH pro rok 2012 31
PRVOTNÍM CÍLEM INICIATIVY NOVÁ VIZE BYLA STABILIZACE A KONSOLIDACE SKUPINY ČEZ V OBDOBÍ 2011-2015 Přínosy NOVÉ VIZE 2004 2009 Stabilizace Historický růst 2015 Budoucí růst 2020 a konsolidace Realizace finanční stabilizace Skupiny ČEZ pro období turbulentních změn na energetickém trhu Redukce investičního programu (CAPEX) v souladu s aktuálními potřebami a možnostmi Skupiny Razantní optimalizace vnitřního fungování a nákladové struktury Skupiny vyjádřená zvýšením peněžního příjmu Free Cash Flow Klíčový cíl: udržet rating A- 32
RATING SPOLEČNOSTI ČEZ ZŮSTAL ZACHOVÁN, COŽ SE PODAŘILO POUZE MÁLO ENERGETIKÁM Společnost Rating Výhled Změna A+ Stabilní A Stabilní A Negativní * A- Stabilní A- Stabilní A- Stabilní A- Negativní BBB+ Stabilní BBB+ Stabilní BBB+ Stabilní Rating je parametr pro srovnávání evropských utilit Udržování finanční flexibility je nezbytné pro kapitálově náročné projekty, vždy je nutné mít možnost si půjčit dostatečné množství peněz za rozumnou cenu V období vrcholící finanční krize, pouze společnosti s ratingem A měly přístup k externím finančním zdrojům * Rating zachován, zhoršen výhled 33
CEZ Group in Poland Energy Assets Target markets CEZ Group in Romania (99.91% stake in Skawina, 89% in Elcho) Trading Activities Active subsidiary (51% stake in EDC Oltenia) Electricity generation, gross (TWh) 4.1 Electricity sales, net (TWh) 3.4 Market share 2.5% Number of connection points (million) 1.4 Installed capacity (MW) 730 Market share 18.1% Market share 2.2% Number of employees 2,578 Number of employees 589 Sales (EUR million) 417 Sales (EUR million) 229 CEZ Group in Germany CEZ Group in Bulgaria (50% stake in MIBRAG) (67% stake in 3 EDCs, 100% in TPP Varna ) Annual coal extraction (m t) 19.0 Electricity sales, net (TWh) 8.6 Lignite reserves (m t) 530 Number of connection points (million) 2.0 CEZ Group in the Czech Republic Market share 40% Electricity generation, gross (TWh) 61.1 Installed capacity (MW) 1,260 Number of connection points (million) 3.5 Market share 11.6% Market share 45% Number of employees 4,207 Installed capacity (MW) 12,298 Sales (EUR million) 715 Market share 73% CEZ Group in Turkey Number of employees 19,824 (50% stake in SEDAS through AkCez, 37.36% Sales (EUR million) 5,916 stake in Akenerji) CEZ Group in Albania Electricity sales, net (TWh) 8 (76% stake in OSSH) Number of connection points (million) 1.3 Number of connection points (million) 1.1 Installed capacity (MW) 496 Electricity sales (TWh) 4.1 Notes: IFRS 2008, Exchange rate CZK/EUR = 24.96 Market share 2% Source: CEZ, national statistics CEZ GROUP, RESULTS OF 2009 AND GOALS FOR 2010 0 RAZANTNĚ OPTIMALIZUJEME VNITŘNÍ FUNGOVÁNÍ A NÁKLADOVOU STRUKTURU SKUPINY Hlavní segmenty hodnotového řetězce Skupiny ČEZ a jejich priority Repatriace finančních prostředků Důraz na výkonnost Jaderná energetika Optimalizace uhelných zdrojů CEZ GROUP IS AN INTERNATIONAL UTILITY WITH A STABLE POSITION IN DOMESTIC MARKET AND A GROWING PORTFOLIO IN CEE Zahraničí Výroba a těžba Podpůrné funkce Nákladová efektivita Výkonnost Podpůrné funkce Obchod Distribuce Stabilizace podílů Nové komodity a nové trhy Optimalizace výdajů na údržbu Asset management 34
NÁSLEDNĚ BYLA FORMULOVÁNA I AKTUALIZOVANÁ STRATEGIE SE ZAMĚŘENÍM NA BUDOUCÍ RŮST, A STALA SE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NOVÉ VIZE Stabilizace, konsolidace Budoucí růst Historický růst NOVÁ VIZE 2004 2009 2015 2020 35
KLÍČOVÉ BLOKY STRATEGIE PŘISPĚJÍ KE STABILITĚ A ZVÝŠENÍ HODNOTY SKUPINY ČEZ 1 2 3 4 5 Nový jaderný zdroj Zajištění paliv Výkonnost Regionální energetika Obnovitelné zdroje Pro každý ze stavebních bloků bylo stanoveno: Aspirace co iniciativa přinese? Cílový stav jak bude iniciativa fungovat? Další kroky jakým způsobem se dostaneme ze současného do cílového stavu? 36
INVESTUJEME VŠAK TAKÉ DO INOVACÍ A BUDOUCÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ, PŘIPRAVUJEME TAK ZÁKLADY DLOUHODOBÉHO RŮSTU Podpora VaV a používání nových technologií ve výrobě, distribuci a spotřebě elektřiny Snížení dopadu na životní prostředí Nahrazení tradičního energetického sektoru místní a decentralizovanou výrobou Posílení bezpečnosti dodávek a snížení nákladů na energii Zajištění možnosti sledování a změny vzorů energetické spotřeby pro zákazníky Elektromobilita Energetické úspory Zvýšení komfortu, úspora energie a nákladů Snížení hluku a emisí z aut, úspora přepravních nákladů Poskytování komplexních služeb v oblasti energetických úspor 37