íslo 9-10 Listopad 1995

íslo 9-10 Listopad 1995 Milí p átelé, na míst rezervovaném pro editora tohoto oborového zpravodajského asopisu bych si dovolil tentokrát oslovit Vás já, jako p edseda Spole nosti. P edn bych se Vám cht l omluvit, že jsme nevydali v tomto roce kv tnové íslo. Spojujeme je s listopadovým, a to se k Vám nyní dostává jako dvoj íslo. V redakci asopisu dochází ke zm n. Pro pracovní zaneprázdn ní RNDr. B. Bezvodová již dále nem že vykonávat funkci editora. Bylo nutno hledat jiného dobrovolníka z ad len naší Spole nosti, který by byl ochoten p evzít úkoly spojené s pravidelným vydáváním Informátora. Od tohoto dvoj ísla budou mít asopis na starosti spole n RNDr. Martin Š astný, CSc. a Ing. Václav Suchý, CSc. z Geologického ústavu Akademie v d R, Rozvojová 135, 165 00 Praha 6-Suchdol (telefon 02/24311421). P eji jim v jejich innost pro naši Spole nost hodn zdaru a v ím v jejich pat i nou iniciativu. Vážení p átelé, budete-li mít n jaké zprávy z oboru, které by mohly zajímat leny naší Spole nosti, s d v rou se na redakci obra te s žádostí o jejich zve ejn ní. V bec bychom uvítali, kdyby se nám zlepšila vzájemná komunikace. Tento asopis by mohl v daleko v tší mí e být naším vzájemným pojítkem. Dosavadnímu editorovi, RNDr. B Bezvodové, CSc., bych cht l touto cestou pod kovat za veškerou innost, již ve spojení s vydáváním asopisu pro Spole nost vykonala. N kte í z Vás vyslovili p ání, abychom v asopise uve ej ovali vždy stru ný výtah z p ednášek, jež byly prosloveny na seminá ích. M la by to být informace pro zájemce, kte í nemohli být osobn p ítomni a takovým zp sobem by se jim dostalo aktuální informace. Po ínaje tímto íslem Vám chceme v tomto ohledu vyhov t. Pokra ujeme i s uve ej ováním informací z pracoviš, která se zabývají jílovou hmotou, a už z hlediska jejího výzkumu nebo praktických aplikací. Tentokrát p inášíme zprávy z pracoviš na Univerzit v Pardubicích. Cht l bych využít p íležitosti a informovat Vás o vydání Sborníku z XIII. konference o jílové mineralogii a petrologii, jež se konala v minulém roce v Praze. Budou v n m zve ejn ny n které konferen ní p ísp vky, a to v jazyce anglickém. Celkem to bude 36 prací domácích i zahrani ních ú astník. Publikace bude vydána jako samostatný Sborník v rámci asopisu Acta Universitatis Carolinae (jako jeho 3. a 4. íslo 1995), a to koncem tohoto roku. Ú astníci konference, kte í uhradili konferen ní poplatek dostanou Sborník zdarma. Ostatní p ípadní zájemci budou mít možnost si jej dodate n objednat. Máme ješt k dispozici zbytek konferen ních abstrakt (v angli tin ). Kdo by m l zájem zašleme mu knihu abstrakt zdarma, pouze za úhradu poštovních výdaj. Objednávku zašlete na adresu:, Nad Hercovkou 419, 182 00 Praha 8- Troja. Máme na sklad rovn ž brožurku od prof. RNDr. Ji ího Konty, DrSc.: Jílové suroviny ve službách lov ka. Brožurku vydala u p íležitosti pražské konference Spole nost pro výzkum a využití jíl. Je prezentována v eském jazyce. M žete si ji rovn ž u nás objednat. Její cena je 90,- K. M l-li by n kdo z Vašich známých o publikaci zájem, byli bychom vd ni, kdybyste na n upozornili. Blíží se konec roku. P eji Vám všem jménem výboru Spole nosti p íjemné a klidné prožití váno ních svátk, abyste do nového roku 1996 nabrali do nejvíce sil ke spln ní všech Vašich p edsevzetí. INFORMACE Z PRACOVIŠ Pracovišt Katedry obecné a anorganické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (dnes Univerzity v Pardubicích) se od roku 1985 zabývá studiem interkala ních reakcí a vznikajících vrstevnatých slou enin. Jelikož tato tématika má uplatn ní i v oblasti vrstevnatých silikát a v sou asné dob je p edm tem zájmu všech, kte í p icházejí do styku s jílovou hmotou, požádal jsem Doc. Ing. Ji ího Votinského, CSc., aby nám n co sd lil o jejich pracovním zam ení. Nechme tedy hovo it Doc. Ing. Votinského: 1

Tým je ty lenný. Jeho leny jsou Doc. Ing. Ji í Votinský, CSc. a Doc. Ing. Jaroslava Kalousová, CSc., pracovníci Katedry obecné a anorganické chemie, Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a Ing. Ludvík Beneš, CSc, a Vít zslav Zima, CSc., oba ze Spole né laborato e chemie pevných látek AV R a Univerzity Pardubice. Práce týmu se ú astní též studenti a doktoranti univerzity. Pracovní skupina až dosud v novala pozornost zejména zjiš ování, jak (tj. v jaké orientaci v i vrstvám hostitele) jsou ukládány do expandujících struktur hostitel (VOPO 4, VOSO 4, VOAsO 4, SnS x Se 2-x aj.) molekuly host ných alifatických slou enin (alkoholy, aminy a karboxylové kyseliny C 1 až C 10 ), molekuly metallocen, n které ionty apod. Prokázala existenci a objasnila strukturu kointerkalát tj. látek se dv ma druhy host uzav ených mezi vrstvy hostitele. Nalezla novou velmi výhodnou cestu p ípravy neochotn se tvo ících vrstevnatých komplex exofoliací hostitele v mikrovlnném poli. Výsledkem práce tohoto týmu je také návrh nové metody vhodné ke sledování kinetiky interkala ních reakcí a stanovení jejich aktiva ních energií p esným m ením asových zm n objemu interkalující soustavy: polykrystalický hostitel - kapalný host. V poslední dob skupina v novala pozornost modelování mechanism interkala ních d j a pokusu o podání d kazu toho, že existuje p ímá úm rnost mezi aktiva ní energií interkala ních reakcí a tuhostí vrstev hostitel. Cenným výsledkem práce skupiny je též nalezení preparativního postupu, který vede k substituci vanadylových skupin VO 3+ ve struktu e hydrátu VOPO 4. 2H 2 O n kterými trojmocnými ionty, dále p íprava materiál s vlastnostmi plynových senzor a n které další studie. Z dané oblasti dosud publikovali pracovníci týmu 24 publikací v mezinárodních asopisech. JARNÍ SEMINÁ Ji í Votinský Spole nost pro výzkum a využití jíl spolu s Ústavem geochemie, mineralogie a nerostných zdroj P írodov decké fakulty UK uspo ádaly dne 17. b ezna 1995 v posluchárn ústavu odborný seminá s následujícím programem: 1) Prof. RNDr. Ji í Konta, DrSc. (P írodov decká fakulta UK, Praha) Sou asné trendy v argilologii 2) Doc. Ing. Ji í Votinský, CSc. (Univerzita Pardubice) Vznik, struktura, n které vlastnosti a aplikace interkalát 3) Doc. RNDr. Zden k Weiss, DrSc. (Technická univerzita Ostrava) Modifikace jílových minerál interkalováním Požádali jsme p ednášející, aby nám p edali k uve ejn ní následující výtahy ze svých p ednášek: SOU ASNÉ TRENDY V ARGILOLOGII Argilologie, v da o jílové hmot, zasahuje sice svými ko eny do 19. století, avšak jako uznávaná v da se bezpe n vyno ila teprve v polovin 20. století. Jejími d ležitými informa ními prameny se staly jednak konferen ní sborníky, jednak známé specializované asopisy a tém 150 knih a monografií, uve ejn ných autory asi 20 nejvysp lejších zemí. Užite né informace jsou roztroušeny i v dalších asopisech, s jejichž názvy se seznámíme t eba v seznamu literatury k monografii "Jíl a lov k: Jílové suroviny ve službách lov ka" (Konta, 1994). Mé hodnocení stavu a trend v argilologii vychází p edevším ze statistického rozboru 300 p vodních prací, uve ejn ných v asopisech "Clay Minerals" (Journal of the European Clay Groups, London) a "Clays and Clay Minerals" (USA) v letech 1993 a 1994. Dále bylo p ihlédnuto k náplni lánk v asopisech "Applied Clay Science" (Elsevier, Holandsko), "Clay Science" (Japonsko), "Clay Research" (Indie), konferen ních sborník AIPEA, sborník konferencí EUROCLAY a konferencí naší Spole nosti pro výzkum a využití jíl. Sou asné zam ení argilologie lze shrnout do následujících deseti bod : 1) Nadále p sobí silná tendence k etn jšímu užívání nových radia ních metod, zaznamenávajících interakce pevných látek s ur itým druhem zá ení. Rozši uje se po et radia ních metod. 2) XRD (rentgenová difrakce) z stává stále bezkonkuren ní, nej ast jší užívanou metodou. 3) Podstatná ást prací je v nována krystalochemii jílových minerál a pr vodních "koloidních" minerál (p edevším oxid a hydroxic Fe, Al, a Mn). 4) Nej ast ji studovanými jílovými minerály jsou smektity, dále skupina kaolinitu a skupina dioktaedrických slíd, p edevším illitu, následují smíšené struktury, zejména illit-smektit. 5) Sílí vliv aplikované argilologie, zejména se studují jílové minerály a sv t pór v naftonosných sedimentech, jílové katalyzátory v chemickém pr myslu, reten ní a sorp ní vlastnosti jílových minerál v ochran a zlepšování životního prost edí. 6) Sílící tlaky praxe mají vliv na studium vlastností povrchu a mezivrstevního prostoru jílových minerál. Studují se nové modifikace jílových minerál využitelné zejména v technologiích chemického pr myslu. 7) Pozornost se soust e uje na studium katalytických a adsorp ních (zásobních) vlastností interkalovaných jílových minerál, stoupá význam termicky stabilních katalyzátor (Fripiat, 1995: "Od jíl k zeolit m a zp t k jíl m"). 8) Jílové bariéry, sorbenty a nosi e používané p i ešení problém životního prost edí vyžadují studium vlastností a dlouhodob se projevujících interakcí (difúze, bobtnání, adsorpce, iontové vým ny, propustnost, reologie aj.). 9) Pokra ující popula ní exploze vede ke stálému r stu t žby nerostných surovin v etn jílových, k r stu výroby energie, zem d lské produkce, objemu potravin, krmiv a nejr zn jších výrobk. To vyžaduje 2

nový hlubší a rozsáhlejší výzkum jílových surovin a p d. 10) Rozvíjí se a stoupá aplikace po íta ových program a modelování proces v argilologii. Ji í Konta VZNIK, STRUKTURA, N KTERÉ VLASTNOSTI A APLIKACE INTERKALÁT Výzkum interkalát má svoji p ibližn stopadesátiletou historii. Nicmén skute né poznávání této t ídy slou enin za alo až ve dvacátých letech tohoto století podrobným studiem vrstevnatých komplex grafitu. Teprve asi dvacet let je známo, že v roli hostitel cizích molekul se krom grafitu mohou uplatnit i jiné vrstevnaté látky. Bylo také prokázáno, že mnohé minerály vyzna ující se vrstevnatým uspo ádáním své struktury, jsou vlastn inklusními slou eninami - interkaláty. V sou asnosti se objevují cenné aplikace t chto látek a proces jejich tvorby. Nap íklad byly zkonstruovány a používají se sekundární baterie pracující na principu interkalace lithných iont do TiS 2. Vyzna ují se dlouhou životností a velkou nábojovou kapacitou. Zkoumají se možnosti využití fotointerkala ních a fotodeinterkala ních reakcí. N které interkaláty jsou zajímavé z hlediska materiálového (komposity), jiné jsou velmi výhodným mezistupn m p i p íprav takových anorganických slou enin, jako jsou nap. AlN, SiC nebo Si 3 N 4. Vlastnosti interkalát jsou velmi zajímavé. Mezi specifika této t ídy slou enin, krom zna né lability v tšiny z nich, pat í i to, že se je neda í p ipravovat jak monokrystaly a jejich struktura nem že být proto stanovena klasickými difrak ními experimenty. P i odhalování vnit ní stavby t chto látek se proto používají jiné nep ímé postupy. Pozoruhodné je to, že p i vzniku a tvorb t chto slou enin, jakož i p i vytvá ení jejich specifické dvoudimensionální struktury se uplat ují i n které principy neb žné v jiných oblastech chemie. Nejvýznam jším dokladem uvedeného tvrzení je tvorba stav v atomových interkalátech, vyvolávaná interakcemi tzv. pružnostních dipól, kterými se stává každý host ný atom v okamžiku vstupu mezi vrstvy hostitele. Hnací silou molekulových interkala ních reakcí je velmi pravd podobn exoenthalpi nost donorakceptorového kotvení molekul host na vrstvy hostitel. Pom rn b žným jevem p i vzniku vrstevnatých komplex je vytvo ení dalšího pojítka mezi vrstvami a molekulovými hosty, zpravidla vazbou vodíkovým m stkem. Je známo i mnoho p ípad, kdy interakce mezi hostem a hostitelem spo ívá v p enosu elektronu a v následném vzniku ionogenního pouta. Odlišný je zp sob vazby interkalovaných iont v n kterých p írodních materiálech. Substitu ní poruchy v k emi itanových, hlinitok emi itanových a jiných vrstvách t chto látek jsou p í inou p ítomnosti (zpravidla záporného) náboje na vrstvách. Mezivrstvé oblasti pak jsou v d sledku toho obsazovány nejen molekulami vody, ale i kationty, které náboj vrstev kompenzují. Od t chto struktur je již jen kr ek k látkám um le p ipravovaným tak, že kompenzující kationty mezi vrstvami p vodního p írodního materiálu nahradíme objemnými oxokomplexními kationty, p ípadn i n kterými pevnými komplexními ásticemi nebo i organickými skelety. Odchodem vody z takovýchto modifikát p írodnin získáme látky o velkém specifickém povrchu, nebo penetrované komplexní ástice brání adhesi vrstev a jako pilí e zajiš ují zachování prázdných mezivrstevních prostor. Možnost využívání t chto slou enin v roli nosi katalyzátor, molekulových sít, sorbent apod. je zjevná. Interkala ní chemie je nesporn jednou z nejzajímav jších oblastí, která se rozvinula v posledních letech. MODIFIKACE JÍLOVÝCH MINERÁL INTERKALOVÁNÍM Ji í Votinský Velký povrch jílových minerál, vrstevnatý charakter jejich struktur, p ítomnost hydratovaných lehce vym nitelných kationt v mezivrství, náboj na jednotlivých vrstvách a v neposlední ad také existence "aktivních center" na povrchu zrn minerál dovolují efektivní sorpci kov i organických látek. Ú innost sorpce m že být výrazn zvýšena modifikací struktur jílových minerál interkalací velkých organických molekul, ale také anorganických polykationt do mezivrství, ímž lze vytvo it pórovou strukturu s velkým povrchem. V poslední dob se v nuje zna ná pozornost p íprav a vlastnostem tzv. pilí ovaných montmorillonit (MMT) interkalovaných kationt typu [Al 13 O 4 (OH) 24 (H 2 O) 12 ] 7+, ale také [Zr 4 (OH) 8 (H 2 O) 16 ] 8+. Po p evedení výchozího MMT do Naformy (saturací Na ionty), je provedena interkalace polykationty. Následná kalcinace p i cca 300-400 o C vytvo í teplotn stabilní pórovou strukturu, která je dána vznikem mezivrstevních "pilí " kolmo na rovinu vrstev. Na rozdíl od zeolit má modifikovaný MMT dvojrozm rný systém pór, což je d sledkem jeho vrstevnaté struktury. Póry vzikají jen ve sm ru uložení vrstev a ve sm ru kolmém na vrstvy póry vznikat nemohou. Všeobecn lze konstatovat, že u zeolit se efektivní pr m r pór pohybuje od 2,0 A do 7,6 A a u modifikovaných MMT je v tší a m že se pohybovat cca od 7,0 A do 12,0 A lze jej operativn modifikovat podle velikosti interkalovaného iontu v mezivrství. Modifikace pili ováním významn zv tšuje velikost povrchu jílu a to p ibližn až na 500 m 2.g -1. Uvedené materiály lze využívat nap íklad p i katalýze a velmi nad jné se ukazuje také použití pilí ovaných MMT p i sorpci ekologicky toxických látek z vodných roztok. P íkladem m že být v tomto sm ru uplatn ní Al-pilí ovaných MMT p i imobilizaci chlorovaných fenol. Velký povrch pilí ových MMT je sice velmi vhodný pro jejich adsorpci, avšak hydrofilní povaha povrchu limituje jejich adsorp ní kapacitu. K výraznému zvýšení adsorp ní kapacity však dojde po sekundární úprav povrchu pilí ového MMT povrchov aktivní látkou. Zden k Weiss 3

PODZIMNÍ SEMINÁ Spole nost pro výzkum a využití jíl p ipravuje ve spolupráci s KERAMICKÝM SERVISEM odborný seminá, který se bude konat na jeho pracovišti v Praze 6-Nebušicích dne 14. prosince 1995. Na programu jsou následující p ednášky: 1) RNDr. B. Shrbená, CSc. Vývoj t žby a produkce jílových surovin v eské republice ve srovnání se sv tovými trendy 2) RNDr. J. Kemr a RNDr. J. Pavlí ková T žba jílových materiál a ochrana životního prost edí. 3) RNDr. K. Melka, CSc. Informace o prob hlé konferenci evropských jílových skupin (European Clays Groups Association) EUROCLAY 1995 v Leuven (Belgie). Žádáme p ednášející, aby p ipravili krátký výtah svého p ísp vku, abychom mohli podat informaci o p ednášeném tématu i t m, kte í nemohli být osobn p ítomni. Otiskneme ji v následujícím Informátoru. EUROCLAY 95 Asociace evropských jíla ských skupin ECGA (European Clays groups Association) uspo ádala ve dnech 20. - 25. srpna 1995 v Leuven (Belgie) svoji pravidelnou konferenci se ty letou periodicitou. Na po adu tohoto mezinárodního setkání byla následující témata, do kterých se soust edily p ísp vky delegát : 1) Syntéza jílových minerál 2) Krystalová chemie a struktury minerál (teorie, chemie, kaolinity, smektity, vermikulity-illityglaukonity-slídy, hydrotalcity) 3) Adsorpce na jílech (kationtová vým na, sorpce organických látek, organofilní jíly, jílové polymery, kovové komplexy) 4) Jílové koloidy (technika, reologie) 5) Jíly jako katalyzátory (jíly, hydrotalcity) 6) Pilarované struktury 7) Jíly a keramika 8) Pokroky v jílových materiálech 9) Jíly a problematika odpad v etn nukleárních (organické látky, ionty a radionuklidy) 10) Jílové minerály a paleoklimatologie 11) Diageneze jílových minerál 12) Jíly v geologii 13) P dy Konference probíhala systémem p edem objednaných p ednášek a po tem omezených ústních p ísp vk na jedné stran a formou poster, jež svým po tem daleko p evyšovaly, na stran druhé. Ústní prezentace byly soust ed ny do jediného velkého sálu. Neprobíhala paralelní zasedání. Ú ast z eské a slovenské strany byla tentokrát nižší, než bylo obvyklé u p edchozích konferencí. Z eské strany se zú astnili: K. Melka, P. Kula, Z. Navrátilová, ze slovenské strany: I. Kraus, P. Komadel, J. Madejová a V. Šucha. Konala se sch ze reprezentant evropských zemí, kterou vedl dosavadní p edseda ECGA Dr. R. Kühnel (Holandsko) se svým tajemníkem Dr. J. Wilsonem (Velká Británie). Byla provedena volba nového p edsedy. Jediným kandidátem byl prof. E. Galán (Špan lsko), který byl zvolen do funkce na nastávající ty leté období. Svým tajemníkem jmenoval prof. I. Krause (Slovensko). Zárove bylo rozhodnuto o míst konání p íští evropské konference. Spole ným po adatelem v roce 1999 bude Polsko a Slovensko. Místem konání bude st ídav Krakov a Banská Štiavnica. ZPRÁVY Z AIPEA AIPEA (Association Internationale pour l Etude der Argiles) je vrcholnou sv tovou organizací sdružující všechny, kte í mají cokoliv spole ného s jíly. Její mezinárodní konference se pak t ší nejvyššímu zájmu sv tových v dc i praktik v oboru. Jsou po ádány periodicky každý tvrtý rok. V mezidobí se organizují evropské konference. V roce 1997 (15. až 21. ervna) je místem konání 11. mezinárodní jílové konference Ottawa v Kanad. P ípravným výborem zasedání již byl rozesílán 1. cirkulá s p ihláškou. Ti, kte í by se cht li zú astnit a osobn cirkulá nedostali, se mohou u mne p ihlásit. Zašlu jim kopii p ihlášky, kterou pak mohou odeslat organiza nímu komitétu. (Moje adresa:, Nad Hercovkou 419 182 00 Praha 8- Troja.) AIPEA rozesílá svým len m "AIPEA Newsletter", jenž je vydáván jednou ro n a shrnuje zprávy o d ní v oboru b hem každého roku. Rovn ž naše Spole nost p ispívá do tohoto asopisu a informuje každý rok sv tovou ve ejnost o našich událostech. V p ípad, že n kdo z Vás by cht l n co sd lit, písemn se na mne obra te. Mohl bych Vaše sd lení za adit do výro ní zprávy, již každý rok p ipravuji k publikování. V posledním ísle "AIPEA Newsletter" byla uve ejn na jména len výboru této mezinárodní spole nosti a jména tzv. sty ných d stojník pro jednotlivé zem. lenové výboru (Councillors): H.MURRAY (president), E.ROALDSET (vicepresident), J.M. SERRATOSA (past-president), M. HUANG (treasurer), R.A.SCHOONHEYDT (secretary-general), H.HAZASHI (councillor-first term), L. MARGULIES (councillor-first term) T. EGGLETON (councillor-first term), Y. TARDY (councillor-second term), D. EBERL (councillor-second term), H. KODAMA (organizing committee of 11 th Int. Clay Conf.), S. GUGGENHEIM (chairman nomenclature committee), J. B. Dixon (chairman teaching comittee). "Sty ní d stojníci" (Liaison officers): S. GUGGENHEIM (USA), S. SANTOS (Brazílie), 4

F. VIENALE (Itálie), L. De PABLO (Mexiko) S. J. KIM (Korea), D. BÜHMAN (Jižní Afrika), W. STONE (Belgie), R. KÜHNEL (Holandsko), A. INOUE (Japonsko), B. B. ZVYAGINA (Rusko), A. LANGIER-KUZNIAROWA (Polsko), I. VICZIAN (Ma arsko), Z. ZHENG ( ína), K.V. RAMAN (Indie), A. BANIN (Izrael), J. L. PEREZ RODRIGUEZ (Špan lsko), A.J.D.TAIMEH (Jordánsko), M.THIRY (Francie), R.W. SEEDMAN (Austrálie), M.A. MOHANNADI (Spojené arabské emiráty), J. E. VALDIRI (Kolumbie), F. MADSEN (Švýcarsko), A:TURKMENOGLU (Turecko), Z. MAXIMOVI (Srbsko), G. NEACSU (Rumunsko), M. O. FIGUEIRADO (Portugalsko), G. KANARIS ( ecko), N. RUSKOVA (Bulharsko), I. R. WILSON (Velká Británie), P. A. MELKERUD (Švédsko), K. MELKA ( eská republika). V roce 1994 zem eli dva významní p edstavitelé a badatelé v oblasti jíl a v minulosti p ední funkcioná i této sv tové organizace: Prof. Dr. Sturges W. Bailey (USA) ve v ku 75 let a Prof. Dr. Ivan Th. Rosenqvist (Norsko) ve v ku 78 let. 14. KONFERENCE O JÍLOVÉ MINERALOGII A PETROLOGII Slovenská ást Spole nosti pro výzkum a využití jíl po ádá ve dnech 2. až 6. zá í 1996 již naši 14. konferenci v Banské Štiavnici. Tématem konference jsou: 1) Geologické, mineralogické a chemické aspekty jíl a zeolit 2) Teorie, výzkum a aplikace v pr myslu a životním prost edí Veškerou korespondenci spojenou se záležitostmi, týkajícími se konference v etn Vaší ú asti, adresujte na: Dr. Vladimír Šucha, CSc. Katedra ložiskové geologie Komenského University Mlynská dolina G 842 15 Bratislava Fax: 42 7 729 064 e-mail: sucha@fns.uniba.sk AKTUALITY - Norská spole nost pro studium jíl po ádá v Oslu ve dnech 19. - 21. kv tna 1996 Rosenqvistovo symposium na téma "Jílové minerály v moderní spole nosti". - Universita v Aveiro (Portugalsko) po ádá ve dnech 28. - 31. ervence 1996-7. Mezinárodní konferenci EUROLAT 96 - konferenci o lateritech, Fe-p dách a kaolinech. - 6. špan lský kongres a mezinárodní konference o geologii životního prost edí se koná v Granad ve dnech 24. - 27. dubna 1996. - 30. mezinárodní geologický kongres se po ádá ve dnech 4. - 14. srpna 1996 v ín (Beijing). -Symposium o jílových minerálech po ádá ve dnech 20. - 26. kv tna 1996 Argentinská jílová spole nost v Bahia Blance - provincie Buenos Aires. - 10.mezinárodní pracovní konference o p dní mikromorfologii se koná v Moskv ve dnech 8.-13. ervence 1996. LENSKÉ POPLATKY Vážení p átelé, blíží se konec roku a cht li bychom Vás op t požádat o zaplacení lenských poplatk na rok 1996. V nejbližší dob Vám p edáme, p ípadn pošleme složenku. Výše lenských p ísp vk z stává stále nezm n na: ádný len - 30,- K, len d chodce - 20,- K, len student - 10,- K, kolektivní lenství 600,- K. V p ípad, že máte resty z minulosti, prosíme Vás zárove i o jejich uhrazení. Jist uznáte, že osobní lenský poplatek je tak nízký, že sta í jen tak na uhrazení poštovních poplatk za korespondenci, kterou s Vámi udržujeme styk a s jejíž pomocí Vás informujeme o d ní v naší spole nosti a jejím okolí. NÁBOR NOVÝCH LEN SPOLE NOSTI Žádáme všechny naše leny, aby se ohlédli kolem sebe a své známé, pokud mají n co spole ného s jíly, se snažili získat ke spolupráci v naší Spole nosti. Jde zejména o mladší generaci, která by mohla zajistit kontinuitu innosti, již jsme zahájili my starší. Cht li bychom se obrátit zejména my starší. Cht li bychom se obrátit zejména na pracovníky pr myslu a podnik, v nichž je náš obor aplikován. Od doby, kdy na P írodov decké fakult v Praze byl obor jílové mineralogie a petrologie vypušt n z osnov studia, zasazení semene zájmu o náš obor je tak v eské republice ztíženo. Naše Spole nost by cht la alespo áste n vyplnit mezeru podáváním informací a vzájemným stykem. Pomozte nám i sob, aby v budoucnosti v echách nez stalo vakuum ve v dním oboru, v n mž máme již jistou tradici i mezinárodní respekt. Slovenští kolegové jsou v tomto sm ru na tom lépe. Obor jíl je u nich ve vysokém u ení rozvíjen. Jist však nemají námitek, aby byl nábor i v jejich ásti Spole nosti proklamován. Vydává: Spole nost pro výzkum a využití jíl Editor: RNDr. Martin Š astný, CSc. Geologický ústav AV R Rozvojová 135 5

165 00 Praha 6- Suchdol tel. 02/24311421, fax. 02/24311578 e-mail: stastny@gli.cas.cz lenové redak ní rady: Ing. Václav Suchý, CSc. RNDr., CSc. 6