Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_17 Název materiálu: SPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní charakteristiku a funkce společného stravování Očekávaný výstup: Žáci budou schopni charakterizovat soustavy a formy společného stravování Klíčová slova: Společné stravování, veřejné, účelové, formy podniků Metodika: Podklad pro výklad učiva Obor: 29-54-H/01 Cukrář, 66-51-H/01 Prodavač, 65-51-H/01 Kuchař-číšník Ročník: DRUHÝ Odkaz:Autor: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Prohlašuji, že při tvorbě výukového materiálu jsem respektoval(a) všeobecně užívané právní a morální zvyklosti, autorská a jiná práva třetích osob, zejména práva duševního vlastnictví (např. práva k obchodní firmě, autorská práva k software, k filmovým, hudebním a fotografickým dílům nebo práva k ochranným známkám) dle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon). Nesu veškerou právní odpovědnost za obsah a původ svého díla.
SPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ Na základě dosavadního vývoje se společné stravování člení do dvou soustav. SOUSTAVY VEŘEJNÉHO STRAVOVÁNÍ: 1. VEŘEJNÉ 2. ÚČELOVÉ
1. VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ Patří k nejstarší a nejrozšířenější soustavě společného stravování. Zařízení jsou přístupná široké veřejnosti. Zákazník hradí plnou hodnotu poskytovaných služeb. Podniky veřejného stravování si ze získaných tržeb hradí své náklady a dosahují zisku.
FUNKCE VEŘEJNÉHO STRAVOVÁNÍ Zařízení veřejného stravování zpravidla plní všechny funkce společného stravování: Základní a doplňkové stravování Společensko-zábavní Ubytovací
FORMY VEŘEJNÉHO STRAVOVÁNÍ S funkcí: STRAVOVACÍ SPOLEČENSKO-ZÁBAVNÍ DOPLŇKOVÉHO STRAVOVÁNÍ
Veřejné stravování s funkcí STRAVOVACÍ JÍDELNY SE SAMOOBSLUHOU: zřizují se v centrech větších měst (fast foody) RESTAURACE: nejrozšířenější forma MOTORESTY: nejčastěji u dálnic POHOSTINSTVÍ: většinou se zřizují na venkově BARY: ve středně velkých a velkých městech
Veřejné stravování s funkcí SPOLEČENSKO-ZÁBAVNÍ (určeny pro delší pobyt hosta) KAVÁRNY: v centru velkých nebo lázeňských měst (kavárny taneční, koncertní, s možností společenských her..) VINÁRNY: v centru velkých měst, sídlištích, místech cestovního ruchu PIVNICE: úzce specializovaná zařízení pro prodej piva HOSTINEC: v menších obcích NOČNÍ BAR KOLIBA A SALAŠ: úzce specializovaná střediska horských oblastí
Veřejné stravování s funkcí DOPLŇKOVÉHO STRAVOVÁNÍ BUFET, OBČERSTVENÍ: zajišťují především rychlé občerstvení, doplňkové stravování a prodej nápojů. Zřizují se v centrech měst, rekreačních a turistických oblastech, v divadlech, kinech VÝČEP PIVA: zpravidla součást jiných zařízení společného stravování, hlavní funkcí je prodej piva PRODEJ PŘES ULICI: prodej pokrmů do plastových, papírových nádob a konzumovaných mimo provozovnu (take away)
2. ÚČELOVÉ STRAVOVÁNÍ Určeno ke stravování určité skupiny obyvatelstva, někdy se používá termín UZAVŘENÉ STRAVOVÁNÍ. Strávník zpravidla hradí pouze hodnotu poskytovaných surovin, ostatní náklady se hradí ze společenských prostředků. Zařízení nevytváří zisk a zpravidla plní jen funkci základního a doplňkového stravování.
FORMY ÚČELOVÉHO STRAVOVÁNÍ ZÁVODNÍ: slouží k uspokojování výživových potřeb zaměstnanců. Tento způsob stravování hospodaří bez snahy dosahovat zisk. ŠKOLNÍ: určeno k zabezpečení výživy a stravování dětí a mládeže v době povinné školní docházky a přípravě na budoucí povolání. ÚSTAVNÍ: je součástí určitého režimu. V převážné míře se financuje ze společenských prostředků. Patří sem např. nemocniční stravování, stravování v armádě, v nápravných zařízeních.
POUŽITÉ ZDROJE 1. Mach, J. Ekonomika pro SOU 1. díl. Fortuna. 2005. ISBN 80-7168-728-6 2.http://www.google.cz/search?q=spole%C4%8Dn%C3%A9+stravov%C3%A1 n%c3%ad&hl=cs&rlz=1r2adsa_cscz406&source=lnms&tbm=isch&sa=x &ei=kku7ufqlmumk4gsbiodqda&sqi=2&ved=0cacq_auoaq&biw=136 6&bih=590