České a československé právn vní dějiny Právo v letech 1848-1918 1918 II. Živnostenské, a uherské právo
ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO Živnostenský řád č.. 227/1859 ř.. z. organizační formy, pracovněpr právní ustanovení
Živnost nedefinována, na, ale jakákoliv koliv právn vně a moráln lně dovolená výděle lečná činnost provozovaná pravidelně,, resp. trvale, na odbyt a za účelem dosažen ení zisku s výjimkou těch, t na něžn se vztahovaly jiné předpisy (například továrn rní výroby, svobodných povolání,, literárn rní činnosti nebo zemědělsk lského podnikání)
Druhy živností osobní živnosti (vázaly k osobě svého nositele a jeho smrtí zanikaly) svobodné živnosti koncesované živnosti, později i řemeslné živnosti obchodní živnosti vázanv zané na průkaz způsobilosti reáln lné živnosti (bylo s nimi možné obchodovat a smrtí svého nositele přechp echázely na dědice) d dice)
Novelizace živnostenského řádu řemeslnická novela (1883) = zúženz ení volnosti živnostenského podnikání dělnická novela 1885 organizační novela 1907
Úprava pracovněpr právních vztahů pečeť dřívější úpravy cechovních ch poměrů neupraveny jednotně posuny (zaměstn stnávání dětí,, stávky, dělnickd lnická novela živnostenského zákona, z neděln lní a sváte teční klid,všeobecn eobecné nemocenské pojištění, úrazové pojištění a d.) spory řešily živnostenské soudy (1869)
ŘÍZENÍ V CIVILNĚPR PRÁVNÍCH VĚCECH občansk anské soudní řízení z josefínsk nské doby nesporné řízení 1854 mandátn tní (příkazn kazní) řízení 1855 rozhodování o nepatrných (bagatelních) záležitostech 1873 nový občanský soudní řád d 1895 jurisdikční norma + exekuční řád d + uvozovací zákony
Občanský soudní řád d 1895 rovnost před p zákonemz oddělen lení soudnictví od správy samostatnost a nezávislost soudců odborné právnick vnické vzdělání kombinace zásady z ústnosti s písemnostp semností řízení soudní řízení veřejn ejné dispoziční a projednací zásada zásada volného hodnocení důkazů možnost odvolání formálnost
Trestní zákon z roku 1852 = modernizující revize hmotněpr právních ustanovení zákoníku ku z roku 1803 dva díly: d - o zločinech - o přečinech p a přestupcp estupcíchch liberáln lní zásady (zákonnost, zákaz z retroaktivity) pregnantní formulace skutkových podstat (X přežíváníp dobou překonaných p institutů)
Mírov
Doplnění trestního zákonaz zákon o policejním m dohledu 1873 = postih tuláctv ctví a žebroty zákon proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin 1885 = postih anarchistické činnosti
Vojenský trestní zákon 1855 (č.. 19/1855 ř.z.) pro osoby podléhaj hající vojenským soudům obsahoval i skutkové podstaty běžb ěžných (nevojenských) deliktů
TRESTNÍ PROCES Trestní řády prozatímn mní trestní řád d z roku 1850 v duchu revolučních postulátů trestní řád d z roku 1853 v duchu bachovského absolutismu trestní řád d z roku 1873 návrat k principům m z roku 1850
Trestní řízení správn vní = řízení o trestních věcech v vedeném m správn vními (politickými) a policejními orgány nejednotné zejména Prügelpatent (výpraskový patent, č. 96/1954 ř.. z.) = široké zmocnění postihovat nerespektování úředních nařízen zení (tzv. zprotivení se)
Druhy trestných činů zločiny přečiny přestupky
Odpovědnost dnost nenesli nedospělí (do 14 let věku) v osoby duševn evně nemocné zcela nepříčetn etní opilí ti, kdo jednali v omylu (muselo jít j t o skutkový omyl a o delikty, které bylo možné spáchat jen úmyslně) v nutné obraně v krajní nouzi
Odpovědni dni i ti, kdo pachatele navedli nadržovali mu napomáhali mu při p i spách chání trestného činu mu předem p slíbili pomoc po spách chání skutku s ním n m smlouvali o podílu na zisku nebo užitkuu se o trestný čin pokusili (nedokonání = polehčuj ující okolnost)
Polehčuj ující okolnosti zákon je vymezoval u zločin inů a u přečinp inů a přestupků dosti odlišně například u zločin inů: nedokonání zločinu věk k do 20 let bezúhonost svedení k činu jinou osobou prudké hnutí mysli dobrovolné zdržen ení se způsoben sobení větší škody způsoben sobení nepatrné škody
Přitěžující okolnosti zákon je vymezoval u zločin inů a u přečinp inů a přestupků dosti odlišně například u zločin inů: spách chání více různých r zločin inů nebo určit itého zločinu opětovn tovně dřívější potrestání za stejný zločin svedení jiného k zločinu původcovství, návodcovství nebo náčelnictvn elnictví skupiny pachatelů
Systém m trestů Za zločiny: trest smrti vykonáván n zásadnz sadně oběšen ením žalář dva stupně podle podmínek výkonu podle délky d doživotn ivotní a časově omezený
Za přečiny p a přestupky: p - pokuta - propadnutí věci - ztráta ta práv v a povolení - vězení Systém m trestů - tělesné tresty (bití holí nebo metlou, do roku 1867) - vyhoštěním m z určit itého místa m nebo korunní země - vyhoštění ze všech v zemí soustátí (cizinci)
Systém m trestů Za přečiny p a přestupky: p pokuta propadnutí věci ztráta ta práv v a povolení vězení tělesné tresty (do roku 1867) vyhoštěním m z určit itého místa m nebo korunní země vyhoštění ze všech v zemí soustátí (cizinci)
Zločiny proti státu tu a jeho představitelp edstavitelům proti nábon boženství proti svévoli voli státn tních úředníků proti životu a zdraví,, osobní svobodě a cti občan anů proti vlastnictví
Přečiny a přestupkyp tři i skupiny: proti veřejn ejné bezpečnosti proti bezpečnosti jednotlivců proti veřejn ejné mravopočestnosti
UHERSKÉ PRÁVO A. Do rakousko-uhersk uherského ho vyrovnání: přežívalo staré uherské obyčejov ejové právo 1861 tzv. Judexkuriáln lní konference Prozatímn mní právn vní pravidla 1. zásadnz sadně platí feudáln lní uherské právo 2. při p i převodu p nemovitostí platí ustanovení rakouského ABGB 3. nadále platí i rakouské pozemkověkni knižní právo a horní právo
B. Po rakousko-uhersk uherském m vyrovnání: a) úsilí o kodifikaci práva - obchodní zákon 1875 - trestní zákon 1878 - přestupkový zákon z 1879 - trestní řád d 1896 - občanský soudní řád d z roku 1911 - exekuční řízení 1881 - manželský zákon z 1894 (obligatorní civilní sňatek) b) decizie