Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice (4) profesionální manuální Zdroj: upraveno podle (1) Praxis Geographie 4/1999, H. Obermann, wikimedia commons: (2) Kolling, (4) Bocholter a (3) vlastní fotografie Tab. 1: Odhady a výsledky celoročního měření (Odhad 1 úvodní hodina, Odhad 2 2. hodina v zimě, Výsledek závěrečná hodina) Otázka Odhad 1 Odhad 2 Výsledek Kde budou naměřeny větší srážky? Na volné ploše (zapiš V) nebo pod korunami stromů (zapiš S)? Kde bude naměřen větší výpar z výparoměru? Na volné ploše (zapiš V) nebo pod korunami stromů (zapiš S)? V V V S V V Jaký bude roční úhrn srážek (mm)? 700 500 562 V kterém měsíci spadne nejvíce srážek? červenec červenec červen V kterém měsíci bude největší výpar? červenec červenec srpen Jaký bude největší měsíční úhrn výparu (mm)? V V V Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch 1
2. Měření sněhu Kolik vody je ve sněhu? Sníh je specifickým druhem srážek, které zůstávají v povodí po určitou dobu v pevném stavu. Tvoří ho ledové krystalky spolu se vzduchem, případně i s vodou v kapalném stavu. Pro předpověď odtoku z tajícího sněhu potřebujeme vědět, kolik vody je vázáno ve sněhové pokrývce povodí. Množství vody akumulované ve sněhové pokrývce závisí především na struktuře sněhu, zpravidla určené jeho stářím. Působením slunečního záření, gravitace a rekrystalizace postupně dochází ke zvyšování hustoty sněhu. Úměrně tak roste podíl vody v jednotkovém objemu sněhu (tzv. vodní hodnota). 1 cm sněhové pokrývky tak může vázat vodu odpovídající výšce 0,1 až 8 mm, podle typu sněhu (viz Tab. 2). Stanovit ovšem množství vody akumulované ve sněhové pokrývce v povodí není jednoduché, protože se charakteristiky sněhu jednotlivých míst, tedy výška sněhové pokrývky a hustota, navzájem velmi liší. V praxi se proto používají četná měření váhovým sněhoměrem v mnoha reprezentativních lokalitách, umožňujících vypočítat průměrné hodnoty pro celé povodí. Tab. 2: Charakteristiky různých druhů sněhu druh sněhu vodní ekvivalent 1 cm sněhové pokrývky (mm) vodní hodnota (%) hustota (g.cm -3 ) čerstvý 0,1 3 1 30 0,01 0,3 ulehlý 2 6 20 60 0,2 0,6 firn 4 8 40 80 0,4 0,8 Tab. 3: Výsledky měření sněhu Číslo odběru 1 2 3 4 Místo odběru louka, severní svah Výška sněhové pokrývky (mm): a 185 Pořadí odběrů podle výšky sněhové pokrývky 2. Objem vody ze vzorku (cm 3 ): V 190 Vodní hodnota sněhové pokrývky (mm): b = V : P (P je plocha průřezu válce pro odběr sněhu) Vodní ekvivalent 1 cm sněhové pokrývky (mm) c = 10b:a Relativní poměr mezi výškou vodního sloupce a výškou sněhové pokrývky vodní hodnota (%): d = (b : a). 100 Druh sněhu (podle tabulky) 23,8 1,28 12,9 čerstvý Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch 2
3. Měření intenzity srážek Tab. 4: Srážkové rekordy v porovnání s vlastním měřením maximum časové vymezení srážky místo datum vlastní měření Území ČR Svět 15 min 3 mm Gymnázium Deštné 5. 5. 2014 24 hodin ČR 345 mm Nová Louka 29. 7. 1897 1 h ČR 237 mm Mladotice 25. 5. 1872 15 min 198,1 mm Plumb Point (Jamajka) 12. 5. 1916 24 hodin 1870 mm Cilaos (Réunion) 15. 16. 3. 1952 roční průměr 12 340 mm Mount Waialeale 1920 1945 (Kauai, Havajské o.) průměrný počet dní 325 dní Campbellův ostrov 1914 1957 v roce se srážkami (> 0,1 mm/den) Tab. 5: Příčiny vzniku srážek... konvekce...... teplá fronta...... studená fronta...... orografický efekt... Zdroj: upraveno podle Praxis Geographie 4/1999, H. Obermann Pod obrázky doplňte správné popisky: orografický efekt (výstup vzduchu přes horskou překážku), teplá fronta, konvekce (vertikální výstup ohřátého vzduchu), studená fronta Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch 3
Poznáváme druhy oblačnosti Obr. 2: Základní druhy oblaků Zdroj: upraveno podle Praxis Geographie 4/1999, B. Wiedersich V obrázku: a) vybarvěte tmavě modře druhy oblak, které přinášejí srážky, b) označte druhy oblak(zakroužkujte zkratku), které jste během léta vyfotografovali. Na volnou část listu nalepte vlastní nejlepší fotografie oblačnosti a doplňte popisky (datum, místo, druh oblak, meteorologická situace). Stratocumulus 2. 8. 2012, Bled, Slovinsko, oblačnost vznikla výstupem vzduchu přes okraj Julských Alp (orografický efekt) Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch 4
5. Závěrečné vyhodnocení a prezentace výsledků Do obrázků dokreslete vliv stromu na srážky (znázorněte déšť) a na výpar (znázorněte šipkami) Tab. 6: Orientační hodnoty intercepce druh stromu zima léto smrk 20 % 31 % buk 4 % 11 % Tab. 7: Pozitivní a negativní vlivy srážek Dešťové srážky Sněhové srážky pozitivní vlivy negativní vlivy pozitivní vlivy negativní vlivy závlaha rostlinám vznik vodní eroze tvorba zásob podzemní vody omezení dopravy zajištění odtoku v řece vznik povodní ochrana rostlin a půdy před promrznutím nadměrná zátěž střech zdroj vody pro potřeby lidí škody způsobené kroupami možnost zimních sportů vznik lavin Příloha 1: Pracovní list, terénní modul: Vzduch 5