ný syndrom nádoru prsu a/nebo ovaria Molekulární analýza BRCA1 a BRCA2 gen Prohlášení Informace k onemocn BRCA1 gen



Podobné dokumenty
Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Laboratorní příručka

Laboratorní příručka

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Návrh směrnice pro vydávání a interpretaci výsledků v molekulárně genetických laboratořích

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Varovné signály (Red flags) pro klinickou praxi vodítko pro zvýšené riziko genetické příčiny onemocnění u pacienta

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Huntingtonova choroba

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Ondřej Scheinost Nemocnice České Budějovice, a.s.

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY. Lenka Foretová Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, Masarykův onkologický ústav, Brno

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Doporučení týkající se informovaného souhlasu pro genetická laboratorní vyšetření

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

,, Cesta ke zdraví mužů

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Molekulární diagnostika pletencové svalové dystrofie typu 2A

GENETIKA A MOLEKULÁRNĚ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA DUCHENNEOVY MUSKULÁRNÍ DYSTROFIE

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

Genetické testování žen se zvýšeným rizikem karcinomu prsu

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Jak se objednat na vyšetření?

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Syndrom fragilního X chromosomu (syndrom Martinův-Bellové) Antonín Bahelka, Tereza Bartošková, Josef Zemek, Patrik Gogol

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Dědičnost vázaná na X chromosom

(odbornost 816; aktualizovaná verze, schválená výborem SLG.cz - per rollam) Praha 16. listopadu 2015

Genetika kardiomyopatií. Pavol Tomašov Kardiologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Masivně paralelní sekvenování v diagnostice závažných časných epilepsií. DNA laboratoř KDN 2.LF a FN v Motole

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Doporučený postup č. 3. Genetické laboratorní vyšetření v reprodukční genetice

Mutace genu pro Connexin 26 jako významná příčina nedoslýchavosti

Studie Crossing Borders: snaha o zefektivnění screeningu kolorektálního karcinomu

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Duchenneova/Beckerova svalová dystrofie a Parent Project

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Doporučení rozšíření indikačních kriterií ke genetickému testování mutací v genech BRCA1 a BRCA2 u hereditárního syndromu nádorů prsu a ovarií

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

Klinická genetika, genetické poradenství, cytogenetika, DNA diagnostika (od pacienta k DNA a zpět)

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

Modul obecné onkochirurgie

Informační brožura o RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ. Co je rakovina vajecníku?


DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH. Z, Kroupová I, Falk M* M

Informační podpora screeningového programu

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Determinanty lokalizace nukleosomů

VYKAZOVÁNÍ PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

VÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

VLIV DĚDIČNOSTI NA VZNIK NÁDORŮ

Můj život s genetikou

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Informační hodnota core cut biopsií mammy. I. Julišová, Trnková M., Juliš I. Biolab Praha V. Pecha DTC Praha

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Karcinom prsu u monozygotních dvojčat

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

METODY MOLEKULÁRNÍ PATOLOGIE. Mgr. Jana Slováčková, Ph.D. Ústav patologie FN Brno

OR (odds ratio, poměr šancí) nebo též relativní riziko RR. Validita vyšetření nádorových markerů. Validita (určuje kvalitu testu)v % = SP/ SP+FP+FN+SN

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.

VZTAHY AMBULANTNÍCH LÉKAŘŮ A LABORATORNÍ MEDICÍNY

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

seminář ENTOG,

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko technologická

Jak sledovat pacienty s výskytem nádoru v rodině?

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

Laboratoř molekulární patologie

Úvod do nonhla-dq genetiky celiakie

Klinický význam analýz genů středního rizika pro hodnocení rizika vzniku karcinomu prsu a dalších nádorů v České republice

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

Transkript:

Dědičný syndrom nádoru prsu a/nebo ovaria Molekulární analýza BRCA1 a BRCA2 genů. Foretová L., Macháčková E. Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, Masarykův onkologický ústav, Brno foretova@mou.cz Prohlášení: toto doporučení vychází z překladu doporučení EMQN (European Molecular Genetics Quality Network) s úpravou podle konsensu z roku 2003 (Bartoňková et al. Klinická onkologie 1/2003, s. 28-34). Autoři na sebe neberou zodpovědnost za opomenutí, přesnost nebo případné chyby v tomto doporučení. Informace k onemocnění Nádor prsu je v současné době jedno z nejčastěji diagnostikovaných maligních onemocnění u žen. Přibližně každá desátá žena během svého života onemocní nádorem prsu. Přičemž výskyt nádoru prsu u přímé příbuzné výrazně zvyšuje riziko onemocnění. V některých rodinách lze vysledovat výskyt nádoru prsu v několika generacích. Takovéto případy bývají způsobeny genetickou predispozicí, tvoří asi 5-10% z celkového počtu diagnostikovaných, projevují se diagnózou v relativně mladém věku, zvýšeným rizikem bilaterálního nádoru a často přidruženým nádorem vaječníků. V současné době jsou známy dva hlavní geny BRCA1 a BRCA2, které v mutovaném stavu způsobují predispozici ke vzniku nádoru prsu a ovaria. Mezinárodní souhrnné výsledky vazebné a mutační analýzy u mnohočetně postižených rodin diagnostikovaných s dědičným syndromem karcinomu prsu ukázaly, že až u poloviny rodin byl za onemocnění zodpovědný BRCA1 gen, u další třetiny rodin BRCA2 gen (Ford et al., 1998). Ztrátové mutace v BRCA genech vykazují autozomálně dominantní dědičnost s odhadovaným kumulativním rizikem pro vznik nádoru prsu 84% do věku 70 let (Ford et al., 1998). Kumulativní riziko vzniku karcinomu vaječníků dosahuje 63% pro nosičky BRCA1 mutace a 27% pro nosičky BRCA2 mutace (Easton et al., 1995; Ford et al., 1998). Mutace BRCA genu způsobuje také zvýšené riziko pro vznik jiných nádorů. Nosiči BRCA1 mutace mají 4-násobně vyšší riziko nádoru tlustého střeva, u mužů je až 3-násobně vyšší riziko vzniku nádoru prostaty vzhledem ve srovnání s ostatní neselektovanou populací (Ford et al., 1998). Nosiči BRCA2 mutace mají přibližně 5-násobné zvýšení rizika pro vznik nádoru žlučníku a žlučových cest; 3,5-násobné zvýšení rizika nádoru pankreatu; 2,5-násobné zvýšení rizika nádoru žaludku a maligního melanomu ve srovnání s ostatní neselektovanou populací (BCLC, 1999). BRCA1 a BRCA2 gen jsou sekvenčně nepříbuzné proteiny, které se nacházejí společně v multiproteinových komplexech významných pro udržení stability genomu. Jsou součástí komplexů řídících homologní rekombinaci a reparační procesy indukované DNA poškozením, účastní se aktivace transkripce, remodelace chromatinu a regulace buněčného cyklu (Review - Welsch et al., 2000). Jejich poškození způsobuje hromadění mutačních změn v buňce a může vyústit v její maligní zvrhnutí. BRCA1 gen Lokalizace: 17q21 OMIM databáze: *113705 Synonyma: breast cancer type 1, BRCA1, breast-ovarian cancer syndrome Dědičnost: autozomálně dominantní s vysokou penetrancí (>80%) Lokalizace genu: 1990 (Hall et al., 1990)

Identifikace sekvence genu: 1995 (Miki et al., 1994) Genbank code: HSU14680 - accession U14680 mrna: 7,8 kb Protein: 1863 aa Kódující sekvence: exon 2-24 Nomenklatura popisu mutací vychází z cdna Human BRCA1, mrna complete cds, code HSU14680, accession U14680 - Miki et al. (1994) Mutační databáze: Breast Cancer Information Core Internet Webside http://www.nhgri.nih.gov/intramural_research/lab_transfer/bic/index.html Stovky různých onemocnění způsobujících mutací byly popsány v celé kódující sekvenci BRCA1 genu až po posledních 10 aminokyselin (Friedman et al., 1994). Významný je také častý výskyt velkých genomických přeskupení BRCA1 genu v některých západních populacích. BRCA2 gen Lokalizace: 13q12-13 OMIM databáze: *600185 Synonyma: breast cancer 2, BRCA2, early onset breast cancer syndrome Dědičnost: autozomálně dominantní s vysokou penetrancí Lokalizace genu: 1994 (Wooster et al., 1994) Identifikace sekvence genu: 1995 (Wooster et al., 1995; Tavtigian et al., 1996). Genbank code: HSU43746 - accession U43746 mrna: 11-12 kb protein: 3418 aa kódující sekvence: exon 2-27 Nomenklatura popisu mutací vychází z cdna Human BRCA2, mrna complete cds, code HSU43746, accession U43746 Wooster et al. (1995) Databáze mutací, sekvenčních variant a jejich klasifikace: Breast Cancer Information Core Internet Webside http://www.nhgri.nih.gov/intramural_research/lab_transfer/bic/index.html Onemocnění způsobující mutace byly u člověka popsány v celé kódující sekvenci genu s výjimkou posledních 93 aminokyselin, které již pravděpodobně nejsou nutné pro funkci BRCA2 proteinu (Mazoyer et al., 1996). Selekční kritéria a doporučení k vyšetření Pacientky s velkou pravděpodobností dědičné formy nádorového onemocnění prsu a ovaria by měly být kliniky doporučovány do genetických poraden. Podrobná genetická konzultace by měla předcházet odběru vzorku a podepsání informovaného souhlasu s vyšetřením. Kritéria, podle kterých by měly být pacientky doporučeny k vyšetření přítomnosti mutace v BRCA genech (viz Klinická onkologie 1/2003): Familiární formy: 1. alespoň 3 přímí příbuzní diagnostikováni s karcinomem prsu a/nebo ovaria;

2. 2 příbuzní prvního stupně (nebo druhého stupně paternálně), z nichž alespoň jeden nádor prsu byl diagnostikován pod 50 let věku; při výskytu C56 alespoň u jednoho z příbuzných bez věkového omezení Sporadické formy 3. pacientka s bilaterálním nádorem prsu a/nebo ovaria s první diagnózou pod 50 let věku nebo pacientka s nádorem prsu a ovaria v jakémkoliv věku 4. sporadický výskyt unilaterálního ca prsu nebo ovaria ve věku pod 35 let 5. muž s nádorem prsu 6. medulární a atyp. medulární C50 (dle rozhodnutí laboratoře) 7. ER-, PR-, ErbB2-, C50 (dle rozhodnutí laboratoře) Tato kriteria k testování však vytvářejí vyšetřující laboratoře dle svých možností a mohou být předmětem úprav. Strategie vyšetření Kompletní mutační analýza by měla být provedena u postiženého jedince, pokud možno s nejčasnějším výskytem onemocnění. Kompletní mutační analýza může být provedena i u zdravého jedince s vysokou pravděpodobností dědičné formy nádoru prsu/ovaria, pokud nežije nikdo z pacientů v rodině Detekovaná onemocnění způsobující mutace u postiženého jedince by měla být následně potvrzena z nového vzorku DNA. Prediktivní test lze doporučit u příbuzných v riziku starších 18 let v rodinách s detekovanou konkrétní mutací. V případech, kdy je riziková rodinná anamnéza ze stran obou rodičů, je vhodné mutační analýzu provést ve všech úsecích obou genů, i pokud je nalezena jedna patogenní mutace Laboratorní praxe Podle EMQN je obecně doporučovaným materiálem pro mutační analýzu BRCA genů genomická DNA izolovaná z periferní krve. Vyšetření mrna je možné, nicméně EMQN upozorňuje, že mrna (cdna) je méně vhodným výchozím materiálem pro analýzu velkých genů jako jsou BRCA geny pro větší technické obtíže a preferenční degradaci mrna mutované alely nesoucí ztrátovou mutaci tzv. nonsense mediated decay. Vzhledem k široké škále detekovaných mutací v BRCA genech je vhodné provést kompletní analýzu kódující sekvence (včetně míst sestřihu) obou genů. Každá detekovaná mutace, včetně již známých mutací u prediktivních testů, musí být určena na závěr sekvenováním. Každá detekovaná mutace musí být ověřena na DNA izolované z nově odebraného vzorku krve nebo nenádorové tkáně pacienta Dokud není mutace ověřena z druhého vzorku DNA, nelze nabízet prediktivní testování příbuzným pacienta. V závěrečné zprávě z laboratoře musí být uveden genotyp v kontextu klinických informací, tj. řádné vysvětlení významu mutace. Mutační analýza by měla zohledňovat místní poznatky o spektru genových alterací a měla by zavádět nové a efektivní metodické přístupy Screeningové metody, které lze použít pro mutační analýzu (dle EMQN): - DS - direct sequencing - DHPLC- denaturing high performance liquid chromatography - PTT - protein truncation test

- SSCA (SSCP) - single strand conformation analysis - HA (HD, HDX) - heteroduplex analýza - HRM - High Resolution Melting analysis - CSGE - conformation sensitive gel electrophoresis - DGGE - denaturing gradient gel electrophoresis - CCM - chemical cleavage of mismatch - RCA - Rnase cleavage assay - a metody založené na podobném principu, přičemž u každé metody je nutné brát v úvahu její senzitivitu a limitace. Doporučené metody pro detekci velkých intragenových přeskupení BRCA1 genu Southern blot analýza nebo kvantitativní metody stanovující tzv. dávku genu jako je MLPA (Multiplex Ligation dependent Probe Amplification). Zde je nutné ověření výsledků výše zmíněných analýz jinou nezávislou metodou nebo na mrna (cdna) úrovni. Doporučené metody pro detekci konkrétní mutace - DS - direct sequencing - ASO hybridizaci - Restrikční analýza (pozitivní výsledek musí být ověřen sekvenováním) - DHPLC nebo HRM (pozitivní výsledek musí být ověřen sekvenováním) - CHIP - technologie - a podobně založené metody. Interpretace výsledků a závěrečné zprávy Laboratorní zpráva by měla obsahovat popis rozsahu molekulárně genetické analýzy, použité metody včetně jejich limitace. Zpráva z molekulárně genetické laboratoře musí popsat patogenitu nalezené mutace, klinický význam ve formě odhadovaných rizik nádorů, doporučení pro možné prediktivní testování u příbuzných. Jako patogenní, onemocnění způsobující, mohou být označeny mutace, které mají prokazatelný vliv na funkci proteinu: mutace které znemožňují správnou syntézu proteinu ( nonsense mutace a mutace způsobující posun čtecího rámce) případně odstraňující významnou funkční doménu proteinu mutace vedoucí k aberantnímu sestřihu mrna (sestřihové mutace) musí být prokázáno na mrna úrovni jiné mutace, u kterých bylo experimentálně prokázáno poškození funkce proteinu sekvenční varianty u kterých byla nezvratně prokázána kosegregace s onemocněním u několika nepříbuzných rodin a které nebyly detekovány ve velké skupině kontrolních vzorků Sekvenční varianty, které nesplňují některou z výše uvedených podmínek, musí být posuzovány jako neklasifikovatelné. Podrobné zprávy o výsledku jsou z laboratoře zaslány specialistovi (nejlépe klinickému genetikovi), který doporučil molekulárně genetické vyšetření. Tento lékař by měl být řádně proškolen v oblasti nádorové genetiky. Klinický genetik by měl na základě laboratorní zprávy sepsat podrobnou klinicko-genetickou zprávu. Zpráva musí obsahovat popis rodinné anamnézy, provedená vyšetření, výsledky testování, objasnění významu výsledků, vysvětlení rizik onemocnění a prevence. Zprávu předá tento lékař osobně vyšetřované osobě s náležitým

vysvětlením a doporučením dalšího postupu. Výsledek je privátní záležitostí a nelze o něm informovat třetí osobu bez písemného souhlasu vyšetřované osoby. Pozitivní výsledek u postiženého jedince z vysoce rizikové rodiny V případě, že byla zachycena prokazatelně patogenní mutace u postiženého jedince, musí zpráva obsahovat informaci, že nález odpovídá postižení pacienta, a že ostatní příbuzní postiženého pacienta jsou v riziku nádorového onemocnění. Se souhlasem vyšetřované osoby lze nabídnout prediktivní test dospělým příbuzným v riziku. Negativní výsledek u postiženého jedince z vysoce rizikové rodiny Riziko, že v rodině segreguje patogenní mutace, stále trvá i v případě, že nebyla během molekulárně genetického vyšetření zachycena patogenní mutace v BRCA genech. Prediktivní test nelze příbuzným v riziku nabídnout. Prediktivní vyšetření Testování nezletilých na žádost rodiče nebo třetí strany je nepřípustné. Svobodnému rozhodnutí dospělého žadatele o prediktivní test musí předcházet komplexní informace (genetické poradenství) a musí mu být poskytnut dostatečný čas na zvážení všech dopadů. Doporučujeme provést screeninkové vyšetření konkrétního úseku genu ze dvou vzorků DNA z nezávisle odebrané krve vyšetřované osoby; přičemž konečný výsledek by měl být potvrzen sekvenováním alespoň 1 vzorku Negativní výsledek u prediktivního testu Výše rizika nádorového onemocnění vyšetřované osoby je stejné jako u běžné populace. Pozitivní prediktivní test Vyšetřovaná osoba je nosič patogenní mutace a může v budoucnu onemocnět nádorovým onemocněním s určitou pravděpodobností. Této osobě by měl lékař předávající zprávu podat informace o možnostech primárních a sekundární preventivní opatření konkrétního programu preventivního sledování kontakty na informované odborníky Kontrola kvality Vzhledem k tomu, že se díky genetickému testování dostává do rukou pacientů důležitá informace s klinickými konsekvencemi, je vhodné, aby laboratoře poskytující testování pro klinické účely: Procházely každoročně mezinárodní kontrolou kvality a výsledek zveřejnily na svých internetových stránkách Prošly akreditačním procesem Měly zajištěny smlouvy s pojišťovnami Reference: Bartoňková et al. (2003) Doporučené zásady péče o nemocné s nádory prsu a vaječníků a zdravé osoby se zárodečnými mutacemi genů BRCA1 nebo BRCA2. Klinická onkologie 16 (1): 28-34 Breast Cancer Information Core Internet Webside (BIC database). http://www.nhgri.nih.gov/intramural_research/lab_transfer/bic/index.html

Breast Cancer Linkage Consortium (1999) Cancer risks in BRCA2 mutation carriers. J Natl Cancer Inst. 91(15):1310-1316. Easton DF et al. (1995) Breast and ovarian cancer incidence in BRCA1-mutation carriers. Am. J. Hum. Genet. 56:265-271. EMQN (2001) Guidelines for hereditary breast and ovarian cancer. http://www.emqn.org Ford D et al. (1994) Risk of cancer in BRCA1 mutation carriers. Lancet 343:692-695. Ford D et al. (1998) Genetic heterogeneity and penetrance analysis of the BRCA1 and BRCA2 genes in breast cancer families. Am. J. Hum. Genet. 62:676-689. Friedman LS et al. (1994) Confirmation of BRCA1 by analysis of germline mutations linked to breast and ovarian cancer in ten families. Nat Genet 8:399-404. Hall JM et al. (1990) Linkage of early-onset familial breast cancer to chromosome 17q21. Science 250:1684-89. Mazoyer S et al. (1996) A polymorphic stop codon in BRCA2. Nat Genet 14:253-254. Miki Y et al. (1994) A strong candidate for the Breast and ovarian cancer susceptibility gene BRCA1. Science 266:66-71. Smith TM et al.(1996) Complete genomic sequence and analysis of 117 kb of human DNA containing the gene BRCA1. Genome Res. 6:1029-1049. Tavtigian S et al. (1996) The complete BRCA2 gene and mutations in chromosome 13qlinked kindreds. Nature Genet 12:333-337. Welcsh PL et al. (2000) Insights into functions of BRCA1 and BRCA2. Trends in Genetics 16:69-74. Wooster R et al. (1994) Localisation of a breast cancer susceptibility gene, BRCA2, to chromosome13q12-13. Science 265:2088-90. Wooster R et al. (1995) Identification of the breast cancer susceptibility gene BRCA2. Nature 378:789-792.