EKONOMIKA AGRÁRNÍHO SEKTORU garant předmětu : prof. Ing. Ivana Boháčková, CSc. bohackiv@pef.czu.cz tel. 2 2438 2304 PEF 380, katedra ekonomiky Tématické okruhy přednášek Samostudium 1. Postavení agrárního sektoru v rámci národní ekonomiky Pozice zemědělství v národním hospodářství - Obecné aspekty (zemědělství-agrobyznys) - Indikátory postavení v rámci NE Specifický charakter podnikání v zemědělství - Specifika výrobního procesu v zemědělství - Specifika agrárních trhů - Regulace agrárních trhů 2. Výrobní faktory v zemědělství a měření jejich efektivnosti Půda (intenzita) Práce (produktivita práce) Kapitál (efektivnost kapitálu) 3. Ekonomické kategorie v agrárním sektoru Náklady v zemědělství a jejich kalkulace Výsledky a příjmy v zemědělství Cenový mechanismus v agrárním sektoru Ekonomická efektivnost a finanční stabilita v zemědělství Dotační politika v agrárním sektoru Samostudium - Obecné aspekty (zemědělství-agrobyznys) - Specifický charakter podnikání v zemědělství - Specifika výrobního procesu v zemědělství - Specifika agrárních trhů - Regulace agrárních trhů A) Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky základní indikátory 4 základní indikátory: 1. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na HDP 2. Podíl zemědělství (agrárního sektoru na pracovních silách 3. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na investicích 4. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na zahraničním obchodu Podíl zemědělství na HDP Před vstupem do EU (do 2003) indikátor hrubá zemědělská produkce/hdp Po 2004 metodika Eurostatu - indikátor hrubá přidaná hodnota/hdp Podíl zemědělství na pracovních silách podíl zemědělství na zaměstnanosti Podíl zemědělství na investicích investice v zemědělství/investice v NH Podíl zemědělství na zahraničním obchodu : Podíl na dovozu Podíl na vývozu Podíl na obratu: 5,5% Podíl na bilanci: trvale záporná v roce 2012 : 24 834,3mil Kč rok Podíl na HDP Podíl na Podíl na ZO Podíl na PS HZP HPH investicích Na dovozu Na vývozu 1989 7,7 9,4 12,6 8,0 5,1 1993 6,5 6,3 3,8 8,2 8,0 1994 6,0 5,1 5,4 9,2 7,3 1995 5,9 4,6 3,9 8,4 7,5 1996 5,6 4,3 3,2 6,8 4,9 1997 3,4 4,2 4,2 2,7 6,5 4,5 1998 5,5 4,2 4,2 2,4 6,0 3,9 1999 5,5 3,9 3,7 3,1 5,9 3,6 2000 5,5 3,9 3,7 2,4 4,9 3,5 2001 4,7 3,9 3,4 2,6 4,6 3,1 2002 4,7 3,3 3,3 2,8 5,2 3,6 2003 4,4 3,1 3,3 2,4 5,1 3,5 2004 4,0 3,3 3,4 AS -2,4 5,4 3,6 2005 3,0 2,3 2,4 5,7 4,2 2006 2,6 2,0 2,38 5,4 3,7 2007 2,4 3,0 2,35 5,4 3,9 2008 2,3 2,9 2,71 5,4 4,3 2009 2,4 2,4 2,42 4,2 4,9 2010 2,4 2,3 (2,7) 2,14 5,8 6,7 2011 1,4 2,6 2,25 5,8 4,2 2012 1,3 2,6 6,3 4,8 1 2
B) Výrobní faktory v zemědělství a měření jejich efektivnosti Základní výrobní faktory: Primární faktory: - Půda - Práce - Kapitál Sekundární faktory - Informace - Věda a výzkum - Podnikatelství Výrobní faktory přinášejí svým vlastníků efekt Měří se jejich efektivnost (produktivita) Efektivnost faktoru (produktivita faktoru) = = množství efektu (výstupu)/ velikost vstupu výrobního faktoru 1. Půda a její funkce Funkce produkční Funkce ekologická Funkce ostatní Půda je nezastupitelná jako výrobní faktor Základní výrobní faktor půda a její efektivita 2. Kvantitativní charakteristiky zemědělského půdního fondu ČR Způsoby evidence zemědělského půdního fondu k 31.12.2012 v ČR Druh evidence Způsob sledování Výměra z.p.(tis ha) Katastr Podle vlastnické struktury 4 224,4 ČÚZK Podle vlastnické struktury 4 224,4 LPIS Podle druhu zemědělských pozemků, 3 534,9 žádost o podporu ČSÚ Obhospodařovaná zemědělská půda 3 525,9 Eurostat Celková plocha, nejen zemědělská půda 7 886,6 Vývoj zemědělského půdního fondu v letech 1927-2012 (v tis. ha) 1927 1937 1948 1990 1995 2000 2005 2010 2012 z.p. 5 095 4 988 4 751 4 296 4 281 4 280 4 260 4 234 4 224 Pramen: ČÚZK, MZE, (z.p.= zemědělská půda) Struktura zemědělského půdního fondu Struktura zemědělského půdního fondu podle využití je dána způsobem hospodaření, který je na půdě uplatňován Z tohoto úhlu pohledu je zemědělský půdní fond členěn na: - ornou půdu, Procento zornění ve vybraných zemích EU podle metodiky Eurostatu (podíl orné půdy z celkové plochy) 2010 země % země % země % země % Dánsko 48 Francie 30 Litva 24 Lotyšsko 12 Maďarsko 47 Španělsko 30 Lucembur. 22 Slovinsko 11 Polsko 36 Slovensko 28 Vel.Brit. 20 Finsko 6 ČR 35 Belgie 27 Portugal. 19 Irsko 5 Německo 33 Nizozemí 24 Rakousko 17 Švédsko 4 Itálie 33 Řecko 24 Estonsko 12 Pramen: http://de.statista.com/statistic/daten - trvalé kultury investičního charakteru - chmelnice, vinice - zahrady (podniků i domácností) - zeleninové, ovocné, orientované na léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, - sady ovocné stromy, keře, - trvalé travní porosty louky, pastviny určené ke krmným účelům v živočišné výroby Struktura půdního fondu podle podmínek pro zemědělské hospodaření Struktura zemědělského půdního fondu podle jednotlivých typů LFA /k 31.1.2012) v % Typ LFA Orná půda Trvalé travní Zemědělská porosty půda celkem Horské oblasti 5,6 38,3 14,7 Ostatní méně příznivé oblasti 28,3 33,7 29,7 Oblasti se specifickými omezeními 2,6 14,1 5,8 Méně příznivé oblasti celkem 36,6 86,1 50,2 Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2013 Struktura půdního fondu podle vlastnictví je výsledkem právních a ekonomických Zemědělská půda podle obhospodařování jednotlivými podnikatelskými formami (2012) Podnikatelská forma Zemědělská půda Průměrná hektary % % výměra(ha) Fyzické osoby celkem 1 065 865 30,2 100 25,8 Z toho : zemědělští podnikatelé 988 578 x 92,7 36,4 Právnické osoby celkem 2 460 462 69,8 100 744,0 Z toho : obchodní společnosti celkem 1 716 401 x 69,7 674,4 V tom: s.r.o. 823 099 x x 428,0 a.s. 879 814 x x 1 509,1 družstva 714 705 x 29,1 1 265,0 ostatní 29 356 x 1,2 149,0 Zemědělství celkem 3 526 328 100 x 79,2 3 4
3. Oceňování zemědělského půdního fondu Půda má hodnotu : - Objektivní - Subjektivní Role ceny půdy v tržní ekonomice role závazná: pro daňové účely, pro stanovení výše nájemného-pachtu, pro poskytování dotací či náhrad např. při plnění restitučních nároků nebo při vyvlastnění. role orientační: ve vztahu k nabídce a poptávce na trhu s půdou role ekonomická: půda je specifickým druhem hmotného aktiva je součástí majetku vlastníka, které nepodléhá odepisování. Na druhou stranu ale také není účetně (ekonomicky) zachyceno její zhodnocení (technické úpravy, meliorace, zvýšení kvality, apod.) V praxi České republiky existuje ve vztahu k půdě cenová dualita. 1. cena úřední 2. cena tržní Úřední cena půdy pokud zemědělský pozemek bonitován je, stanoví se základní cena pozemku pomocí metodického postupu (viz dále) pokud zemědělský pozemek bonitován není, oceňuje se průměrnou základní cenou v daném katastrálním území. Lze-li pro pozemek určit více základních cen (části pozemku se nacházejí v různých katastrech), pak je jeho cena součtem cen jeho dílčích částí. Pokud zemědělský pozemek není více jak 6 let obhospodařován a jsou v něm trvalé porosty starší 5 let, pak se ocení tzv. základní cenou upravenou. Ta je součinem základní ceny a koeficientu (v současné době 0,65). Metodika stanovení úředních cen půdy Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) Pětimístný kód BPEJ 1. 0-9 Příslušnost ke klimatickému regionu Bonitovaná 2. Hlavní půdní jednotka daná agroekologickými půdně 01-78 3. vlastnostmi ekologická 4. 0-9 Svažitost a expozice pozemku jednotka 5. 0-9 Hloubka půdního profilu a jeho skeletovitost Metodický postup stanovení úředních cen půdy Krok Metodický postup výstup 1. Bonitace pozemků podle kvalitativních agroekologických parametrů BPEJ 2. Charakterizování BPEJ podle převažujících typová struktura plodin v pěstovaných plodin BPEJ 3. Výměra plodiny (Vi) x hektarový výnos plodiny Naturální parametrizovaná (h i ) produkce (npp i ) 4 Naturální parametrizovaná produkce (npp i ) x Cena parametrizované tržní cena jednotky produkce ( t c i ) produkce (cpp i ) Cena parametrizované produkce (cpp i ) HRRE plodiny (HRRE i ) 5 náklady parametrizované produkce včetně zisku (Np i + Zp i ) 6 Σ HRRE i HRRE BPEJ 7. HRRE>0 HRRE(1-d)/u + Cb HRRE =0 (bazická cena půdy) HRRE<0 Cb + 10,1HRRE + 0,001HRRE 2 Cena půdy v příslušné BPEJ Trh s půdou pro zemědělské účely a tržní ceny půdy zprostředkovaná (odvozená) poptávka. Obchod se zemědělskou půdou v ČR 2004-2012 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Výměra půdy(ha) 119,8 145,3 145,5 157,6 124,8 108,5 112,4 115,4 121,1 Podíl na ZPF(%) 2,81 3,41 3,42 3,71 3,94 2,58 2,66 2,72 2,65 Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2012, Situační a výhledová zpráva Půda 2012 Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů (Kč/ha) zdroj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ČSÚ 48 279 46 806 51 848 59 257 59 471 56 393 45 145 44 643 ÚZEIodhady x x x 63 800 90 800 57 900 112 900 78 600 ÚZEIsmlouvy x x x 73 900 92 800 800700 98 380 89 564 PF ČR 7 45 885 46 328 53 508 61 256 58 389 74 382 64 357 65 979 PGRLF 43 504 42 693 52 741 46 851 69 938 x 95 265 x 105 839 x 119 598 x Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2012, Situační a výhledová zpráva Půda 2012 (x) 5 6
Průměrné tržní ceny zemědělské půdy ve vybraných zemích EU (EUR/ha) země Cena půdy (EUR, ECU/ha z.p.) 1993 2000 2005 2011 Belgie 11 944 21 069 22 053 x Bulharsko x 700 1 007 1 519 2009 Česká republika 1 472 2 989 2 429 Dánsko 5 887 10 330 18 787 20 682 Finsko 2 539 3 933 5 377 7 500 Francie 3 060 3 650 4 700 5 450 Irsko 4 893 12 816 16 230 x Itálie 11 745 13 654 15 776 x Lucembursko 61 278 97 410 14 874 20 003 2009 Nizozemí 20 021 35 713 30 235 48 328 Německo 13 402 9 081 8 692 13 493 Polsko 854 x x 4 870 Španělsko 6 290 7 292 9 714 10 003 Švédsko x 1 989 3 351 5 606 Velká Británie 4 890 11 620 12 975 13 870 Pramen: Eurostat, BMELV, Situační zprávy Půda, Bodenmarkt-http //www.bodenmarkt.info/g 4. Efektivnost výrobního faktoru půda 4.1. Intenzivní využití půdy Intenzivní využívání zemědělského půdního fondu lze definovat jako dosahování vyšších objemů produkce prostřednictvím vyšších vkladů do půdy. Ukazatele intenzity Obecný ukazatel intenzity = výstup (vstup) / výměra zemědělské půdy 7 a) Výsledné ukazatele intenzity vyjadřují vztah mezi výměrou půdy a určitým výsledkem výrobního procesu, ke kterému je půda využívána, a to naturálním i hodnotovým (peněžním) Výsledný ukazatel intenzity = naturální (hodnotový) výstup/ výměra půdy b) Přímé ukazatele intenzity dávají do souvislosti přímé vstupy do obhospodařované půdy s výměrou této půdy. Přímý ukazatel intenzity = vstup/ výměra půdy c) pomocné (doplňkové) ukazatele intenzity Příklady ukazatelů intenzity Typ ukazatelů Výsledné ukazatele intenzity Přímé ukazatele intenzity Pomocné ukazatele intenzity Příklady ukazatelů Hektarový výnos (produkce/ha) Produkce zemědělského odvětví/ha Konečná produkce/ha Hrubá přidaná hodnota/ha Čistá přidaná hodnota/ha Hospodářský výsledek/ha Tržby/ha Celkové náklady/ha Přímé (variabilní)náklady/ha Nepřímé (fixní) náklady/ha Spotřeba osiva, sadby/ha Spotřeba hnojiv/ha Kapitál(celkový, vlastní,cizí)/ha % zornění, struktura zemědělského půdního fondu, struktura plodin na orné půdě 4.2. Extenzivní využití půdy původně se rozumělo extenzivním způsobem hospodaření takový způsob, kdy vyšší objemy produkce byly dosahovány rozšiřováním zemědělského půdního fondu. V současnosti ve vyspělých zemích je extenzivní způsob hospodaření definován zcela opačně jako takový výrobní proces, kdy dochází k vědomému (cílenému) snižování Základní výrobní faktor práce a jeho efektivita 1. Vývoj počtu pracovních sil v zemědělství Počty pracovních sil v zemědělství jsou sledovány: - jednak ČSÚ (v tis osobách), - MZE (jako průměrný evidenční počet), Agrocenzem (eviduje pracovní síly z hlediska pracovně právního postavení a délky úvazku). - Současně sleduje pracovní síly v zemědělství v členských zemích EU Eurostat. Ten poskytuje údaje v tzv. ročních pracovních jednotkách (Annual Work Unit - AWU). Jedna AWU zahrnuje takový počet hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství (1800hodin) Vývoj počtu AWU v členských zemích EU- index 2013/2005 Členská země index Členská země index Členská země index Malta 120,7 Francie 85,4 Finsko 80,5 Irsko 111,4 Španělsko 85,1 ČR 76,0 Velká Británie 97,1 Rakousko 84,0 Švédsko 68,3 Polsko 91,7 Dánsko 83,7 Estonsko 65,8 Lucembursko 90,3 Slovinsko 83,1 Bulharsko 64,9 Kypr 89,2 Litva 81,3 Řecko 63,3 Německo 87,2 Maďarsko 81,1 Rumunsko 60,1 Nizozemí 86,3 Portugalsko 81,0 Slovensko 54,8 Itálie 85,7 Belgie 80,6 Pramen: Eurostat 8
2. Struktura pracovních sil v zemědělství 9 Pracovní síly v zemědělství podle zaměstnání v právních formách podnikání Pracovní síly v zemědělství podle typu podnikatelských subjektů podniky 1989 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Právnických osob 531,1 126,3 126,5 110,8 104,6 98,2 86,6 78,7 V tom 127,9 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 státní podniky Družstva 403,2 49,0 046,4 37,0 33,2 29,6 25,0 22,4 Obchodní 0 77,0 79,8 75,3 71,1 68,3 61,6 56,1 společnosti Fyzických osob 2,0 30,0 29,5 30,2 29,4 28,2 27,4 26,7 Celkem 533,1 156,3 156,0 141,0 134,0 126,4 114,2 105,4 Pramen: Zelené zprávy, Mze ČR Pracovní síly podle věkové struktury. Věková struktura pracovníků v zemědělství ČR (% zastoupení) Věková kategorie 2000 2005 2010 2011 2012 15-29 13,7 12,1 11,9 10,1 10,5 30-44 33,6 30,8 33,1 35,5 33,0 45-59 48,8 54,1 45,0 46,2 46,7 60 < 3,9 6,1 10,0 8,2 9,8 Pramen: Zelené zprávy, Mze ČR, ČSÚ, Agrocenzus Pracovní síly podle vzdělanostní struktury Pracovní síly podle pohlaví Pracovní sílu podle pracovně právního vztahu k podniku Některé varianty kategorizace pracovních sil v zemědělství podle pracovně právního vztahu k podniku Varianta A Pracovní síly v zemědělství Zaměstnanci Podnikatelé Sebezaměstnané osoby (bez zaměstnanců) Zaměstnavatelé( sebezaměstnané osoby se zaměstnanci) Pracující členové zemědělských družstev (sebezaměstnávající se vlastníci Pomáhající rodinní příslušníci S plným pracovním úvazkem v rodinném podniku Mající hlavní pracovní poměr mimo rodinný podnik Varianta B Pracovní síly v zemědělství Zaměstnanci Pravidelně zaměstnaní (pracovní poměr) Nepravidelně zaměstnaní Majitelé podniku (mimo pracovní poměr) Hospodáři (pracující majitel bez zaměstnanců) pracující majitel se zaměstnanci Členové rodiny hospodáře (pracujícího majitele) Pracující nepřímo zaměstnaní podnikem (služby, osoby najaté agenturami) pracovními Struktura pracovních sil v zemědělství ČR podle pracovně právního vztahu k podniku (%) Struktura pracovních sil (%) Pracující celkem 100 x x x Pracující přímo zaměstnaní 99,2 100 x x podnikem Pravidelně zaměstnaní x 96,2 100 x Hospodáři x x 16,4 x Pracující majitelé x x 1,7 x Členové rodiny hospodáře x x 10,4 100 Vypomáhající x x x 91,5 Zaměstnaní x x x 8,5 Zaměstnanci x x 71,5 x Nepravidelně zaměstnaní x 3,8 x x Pracující nepřímo zaměstnaní podnikem 0,78 100 x x OSVČ 49,8 x x Přidělení agenturami 50,2 x x Pramen: ČSÚ 3 Trh práce v agrárním sektoru 4. Příjmová disparita zemědělství Trh práce v zemědělství je do určité míry ovlivněn i tzv. příjmovou disparitou. Příjmovou disparitu můžeme velmi obecně definovat jako nerovnost v dosažených příjmech. Příjmová disparita je nejčastěji sledována jako disparita v příjmech pracovních sil (mzdová disparita), ale v zemědělství může být chápána i jako rozdíl v příjmech podnikatelských subjektů (samozřejmě pro komparativnost v relativním vyjádření, v přepočtu na konkrétní jednotku). Způsoby, jakými lze přistupovat při kvantifikaci příjmové disparity,jsou uvedeny dále Příjmová disparita je zde sledována na třech úrovních: Příjmová disparita uvnitř zemědělství (vnitřní disparita): Příjmová disparita regionálního charakteru (vnitřní disparita) Příjmová disparita ve vztahu k národní ekonomice (vnější disparita): 10
Mzdová disparita zemědělství vůči národní ekonomice Ukazatel 1989 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměrná mzda v zemědělství měsíční, Kč) 3 455 10 134 11 148 11 506 11 762 12 930 13 635 Mzda v zemědělství/mzda v průmyslu 103,6 74,6 76,7 75,0 72,2 73,9 74,4 Mzda v zemědělství/mzda v národní ekonomice 109,0 74,4 75,4 72,5 69,5 71,7 71,7 Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Průměrná mzda v zemědělství měsíční, Kč) 14 514 15 971 17 738 17 941 18 399 19 043 19 950 Mzda v zemědělství/mzda v průmyslu 74,3 76,2 78,0 80,8 78,5 78,4 79,1 Mzda v zemědělství/mzda v národní ekonomice 71,8 73,6 75,3 76,4 77,3 77,9 79,5 Pramen : Zelené zprávy, Mze ČR Teorie vysvětlující příjmovou disparitu: 11 Nabídkově orientované hypotézy Zvláštnosti zemědělství Teorie oportunitních nákladů Teorie šlapacího mlýna Inverzní nabídková křivka Poptávkově orientované hypotéz Engelův zákon Nerovnovážné postavení zemědělců na trhu Tržně hospodářské vysvětlení 5. Efektivnost výrobního faktoru práce - produktivita práce Produktivita lidské práce v podstatě měří použití lidské schopnosti svým pracovním nasazením vytvářet statky a služby. Příklady ukazatelů produktivity práce v zemědělství Konstrukce ukazatele Hrubá přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota) x) / AWU (/pracovníka, /hodinu) Produkce/pracovníka (např. množství očesaného ovoce/pracovníka Výkon/pracovníka (/čas) (např. počet zoraných hektarů /pracovníka, /na den (např. počet ošetřovaných zvířat na pracovníka) Hrubá přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota/ mzdové (pracovní náklady) Příspěvek zemědělství k HDP/náklady na pracovní sílu v zemědělství x) V centrálním způsobu řízení byl preferován ukazatel : hrubá produkce/pracovní sílu. Ukazatel zohledňoval objemy vyrobené produkce, na rozdíl o v současné době sledované vytvořené hodnoty produkce Produktivita práce je relativním ukazatelem. Přepočet na AWU, pracovníka, popř. časovou jednotku je nazýván průměrnou produktivitou práce. Známá je také další varianta ukazatele, a to tzv. hraniční produktivita práce. Hraniční produktivita práce vyjadřuje vztah mezi změnou ve výsledku práce a změnou v jejím nasazení. S produktivitou práce souvisí i ukazatel pracnost, který je reciprokým ukazatelem k ukazateli produktivity práce (např. počet hodin na jednotku výkonu, počet pracovních sil na jeden výkon apod.). Srovnání výše a růstu produktivity práce v zemědělství (HPH/AWU) v členských zemích EU (2005-2012) Země Produktivita práce Produktivita práce Index Index (EUR) Země (EUR) 2012/2005 2012/2005 2005 2012 2005 2012 EU-28 11 640 15 700 1,35 Litva 3 460 8 010 2,32 Belgie 31 710 41 450 1,31 Lucembur. 24 000 32 630 1,36 Bulharsko 2 470 4 080 1,65 Maďarsko 4 240 6 090 1,44 ČR 7 230 12 810 1,77 Malta 14 500 11 630 0,80 Dánsko 36 330 69 310 1,91 Nizozemí 42 460 49 560 1,17 Německo 21 980 31 290 1,42 Rakousko 14 880 23 790 1,60 Estonsko 5 740 14 400 2,51 Polsko 2 660 4,290 1,61 Irsko 13 200 10 580 0,80 Portugalsko 6 110 6 180 1,01 Řecko 12 520 13 870 1,11 Rumunsko 2 380 3 940 1,66 Španělsko 24 130 24 270 1,01 Slovinsko 5 330 5 060 0,94 Francie 31 760 40 024 1,27 Slovensko 4 550 10 140 2,22 Chorvatsko 4 970 5 800 1,17 Finsko 15 690 21 060 1,34 Itálie 20 920 23 590 1,13 Švédsko 16 570 34 540 2,08 Kypr 11 450 13 320 1,16 Vel.Británie 23 370 34 970 1,50 Lotyšsko 1 420 2 800 1,97 Podle dat Eurostatu Výrobní faktor kapitál a jeho efektivnost 1. Kapitál a jeho struktura pojetí kapitálu: Kapitál jako výrobní faktor je výsledkem (výstupem) výroby a zároveň nutným prvkem pro tvorbu dalších statků. Kapitál je zhodnocující se hodnota. Kapitál jsou akumulované úspory, tzn. úspory přeměněné v investice. Kapitál jsou peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby, aby vznikly další hodnoty. Kapitál jsou věcné statky nebo suma peněz, které specifickým způsobem uplatňování skýtají možnost výnosů. Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené statky, jež nejsou neproduktivně spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnosti. Ekonomické pojetí kapitálu 1. Druhové (kapitál sledován podle jeho povahy a podle jeho uplatnění v podnikatelské činnosti 2. Časové (rozlišuje se krátkodobost a dlouhodobost kapitálu podle toho, v jaké časové dimenzi se používá) 3. Původu (zda se jedná o vlastní či cizí zdroje použité v podnikání) 12
Vymezení kapitálu podle druhu: Kapitál, který vymezujeme podle jeho povahy, označujeme souhrnně jako aktiva. Aktiva představují veškerý majetek (podniku, jednotlivce, rezortu), a to jak reálný, tak finanční. Dlouhodobý majetek fixní aktiva (stálá aktiva) hmotný, nehmotný, finančn Krátkodobý majetek (oběžná aktiva) a) Zásoby, které představují jednak budoucí vstupy do výroby nebo budoucí vstupy na trh. Dělí se na: - zásoby výrobků a zboží (určeny pro trh), - zásoby materiálu (určeno pro výrobu), - nedokončená výroba a polotovary - mladá zvířata a ostatní zvířata a jejich skupiny (zemědělské specifické zásoby). b) Pohledávky, které představují peněžní prostředky, které nebyly dosud jejich vlastníkům splaceny (např. úhrady fakturovaného zboží). Jedná se tedy většinou o pohledávky z obchodních vztahů nebo za společníky. Pohledávky jsou členěny z časového hlediska, a to na: - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky c) krátkodobý finanční majetek, který je představován především peněžními prostředky v hotovosti a na účtech v bankách, krátkodobé cenné papíry a účasti. Vymezení kapitálu podle původu (zdroje) - Vlastní - Cizí 2. Kapitálová vybavenost zemědělství Struktura kapitálu v zemědělství ČR celkem 2007-2011 (Kč/ha z.p.) Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011 Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem 83 438 80 332 84 825 86 093 92 539 Fixní aktiva 61 145 58 817 63 703 64 763 69 021 Oběžná aktiva 22 293 21 517 21 122 21 330 23 518 Členění podle původu Vlastní kapitál 64 574 61 590 65 022 66 264 71 448 Cizí kapitál 18 864 18 743 19 803 19 830 21 091 Míra zadluženosti (%) 22,61 23,33 23,35 23,02 22,79 Pramen: Zelené zprávy, Mze 13 Struktura kapitálu v zemědělství ČR, podniky fyzických a právnických osob (Kč/ha z.p.) Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011 Podniky fyzických osob Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem 67 006 67 273 68 709 69 656 72 413 Fixní aktiva 53 269 53 322 55 412 56 090 56 978 Oběžná aktiva 13 748 13 951 13 298 13 566 15 436 Členění podle původu Vlastní kapitál 60 422 60 716 61 076 62 350 64 642 Cizí kapitál 6 545 6 557 7 634 7 306 7 771 Míra zadluženosti (%) 9,83 9,75 11,11 10,49 10,73 Podniky právnických osob Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem 87 771 83 853 89 910 92 448 100 258 Fixní aktiva 62 411 59 431 65 398 68 116 73 640 Oběžná aktiva 25 360 24 422 24 512 24 331 26 618 Členění podle původu Vlastní kapitál 64 757 60 697 65 631 67 777 74 058 Cizí kapitál 23 014 23 155 24 279 24 671 26 199 Míra zadluženosti (%) 26,22 27,61 27,00 26,69 26,13 Pramen: Zelené zprávy, Mze Tvorba hrubého a čistého fixního kapitálu (kapitálový účet, mil Kč- běžné ceny) ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tvorba hrubého fixního kapitálu 4 433 zemědělských výrobků 4 317 4 415 3 185 2 841 2 312 2 354 - výsadby 172 196 172 215 198 190 207 - zvířata 4 261 4 121 3 973 2 970 2 643 2 122 2 147 Tvorba hrubého fixního kapitálu 9 739 nezemědělských výrobků 10 397 11 540 13 927 8 860 9 037 13 911 - stroje a zařízení 6 844 6 277 7 423 9 043 5 109 6 662 10 254 - budovy 2 883 4 104 4 098 4 850 3 730 2 355 3 625 - ostatní 12 16 19 34 21 20 31 Tvorba hrubého fixního kapitálu celkem 14 172 14 714 15 685 17 112 11 701 11 350 16 265 Spotřeba fixního kapitálu 12 992 13 501 14 181 14 610 14 211 14 265 14 825 Tvorba čistého fixního kapitálu 1 180 1 213 1 504 2 502-2 510-2 905 1 440 Kapitálové transfery 1 440 1 171 1 177 1 366 2 225 2 353 3 005 Z toho investiční dotace 920 790 812 1 200 2 140 2 323 2 899 Pramen: Zelené zprávy, Mze 3. Efektivnost výrobního faktoru kapitál obrat celkového kapitálu (obrat aktiv) = celková produkce/aktiva, který měří efekt kapitálových vstupů pomocí ukazatele celková produkce, tj. bez jejího tržního užití výnosnost celkového kapitálu = výnos/kapitál, kde tento obecný tvar ukazatele může mít několik variant, např.: - hospodářský výsledek/celkový kapitál - hospodářský výsledek/vlastní kapitál - pro zemědělství typický ukazatel: důchod ze zemědělské činnosti/aktiva Výše uvedené ukazatele efektivnosti jsou často doplňovány jedním ze základních ukazatelů struktury kapitálu, celková zadluženost = cizí kapitál/celkový kapitál (popř. míra zadluženosti: cizí kapitál/vlastní kapitál). 14
C. Náklady v zemědělství Definice nákladů náklady jsou prostředky vynaložené za účelem dosažení výnosu, náklady představují vynaložení ekonomických zdrojů na určitý výkon náklady představují účelové vynaložení vstupů v hodnotovém vyjádření na určitý výkon Rovněž tak jsou náklady chápány jako kategorie, která představuje spotřebu aktiv: náklady jsou měřítkem spotřeby oběžných aktiv a opotřebení fixních aktiv, náklady jsou snížením ekonomického prospěchu (následkem je snížení aktiv nebo zvýšení závazků) Náklady tedy vznikají v rámci určité činnosti, jejímž výsledkem je konkrétní výkon. V této činnosti představují spotřebu vstupů, ať již se jedná o spotřebu vstupů charakteru oběžných aktiv nebo opotřebení aktiv fixních. V obou případech jsou náklady sledovány hodnotově, tj. v peněžním vyjádření (cenou). Ceny, které jsou používány k ocenění nákladů, jsou nejčastěji cenami tržními v případě externích vstupů nebo nákladovými v případě spotřeby interních výkonů. Význam sledování nákladů je nezpochybnitelný. pomocí kategorie nákladů je sledován významný ukazatel nákladovost (náklady na jednotku výkonu), výše nákladů vynaložených na výkony ovlivňuje konkurenceschopnost těchto výkonů (nižší nákladovost umožňuje nižší ceny), jednotlivé nákladové položky umožňují stanovit nákladovou cenu výkonu (slouží k ocenění interních výkonů v podniku), nákladová cena je obvykle základem pro stanovení ceny tržní, náklady ve vztahu k výnosům mají bezprostřední vztah k tvorbě hospodářského výsledku, objektivní sledování nákladů umožňuje určit místa, kde jsou vynakládány neúměrně vysoké prostředky a umožňuje hodnotit opodstatněnost nákladů včetně odpovědnosti za ně, náklady mohou hrát významnou roli i v systémech hmotné zainteresovanosti pracovníků (zainteresovanost na úsporách nákladů) 1.Kategorizace nákladů 1. Členění nákladů podle původu (podle místa vzniku) Externí náklady (prvotní náklady) Interní náklady (druhotné náklady) 2. Členění nákladů podle oblasti vynaložení Provozní náklady Finanční náklady Mimořádné náklady 3. Členění nákladů podle druhu Materiálové náklady Pracovní náklady Finanční náklady 4. Členění nákladů podle vztahu k výkonům Členění nákladů podle jejich vztahu k výkonům patří mezi nejvýznamnější způsoby sledování a dělení nákladů v celé jejich kategorizaci. Rozlišují se dvě základní skupiny nákladů, a to náklady variabilní (proměnné) a náklady fixní (stálé). Dělící hranice mezi těmito dvěma základními skupinami je dána 3 kritérii: a) Zda se jedná o náklad, který se mění se změnou objemu výkonu či nikoliv b) Zda se jedná o náklad, jehož existence je přímo podmíněna existencí výkonu či nikoliv c) Která ekonomická kategorie slouží k úhradě tohoto typu nákladu Náklady variabilní (proměnné) ad a) variabilní náklad je takový nákladový druh, který se mění s objemem výkonů. Lineární Progresivní Degresivní ad b) variabilní náklady jsou ve své existenci přímo spojeny s existencí výkonu. ad c) pokud se týká způsobu úhrady, variabilní náklady jsou hrazeny z ceny výkonu (resp. tržeb) a vzniká specifická ekonomická kategorie příspěvek na úhradu ( krycí příspěvek ). Z názvu této kategorie je patrné, že bude sloužit k úhradě dalších vstupů, v tomto případě nákladů fixních (viz dále). Pro jednotku výkonu: Příspěvek na úhradu na jednotku výkonu = cena jednotky výkonu jednotkové variabilní náklady Pro veškerý objem výkonu Příspěvek na úhradu celkový = tržby celkem za výkon variabilní náklady výkonu celkem Náklady fixní (stálé) Fixní náklady lze na základě uvedených 3 kritérií charakterizovat takto: a) Fixní je takový náklad, který se se změnou objemu výkonů nemění. b) Fixní náklad je takový náklad, který může vznikat, i když zatím nedochází k tvorbě výkonů. c) Fixní náklady jsou uhrazeny z příspěvku na úhradu (krycího příspěvku). Role fixních nákladů je velmi významná. Protože se jejich hodnota s růstem produkce nemění, jejich výše na jednotku produkce klesá. 5. Členění nákladů podle kalkulovatelnosti Náklady přímé Náklady nepřímé Princip rozvrhování nepřímých nákladů 1. Volba vhodné rozvrhové základny výpočet rozvrhového koeficientu k = celkové nepřímé náklady/ rozvrhová základna 2. výpočet poměrné části nepřímých nákladů na výkon = k x část rozvrhové základny výkonu 15 16
Jako konkrétní příklad lze uvést rozvrh nepřímých nákladů na odvětví pšenice: 1. rozvrhovou základnou je zvolena výměra obdělávané půdy - orné půdy (v ha) 2. k = nepřímé náklady / celková výměra orné půdy 3. k x výměra půdy, na které se pěstuje pšenice Praxe nazývá nepřímé náklady režijními náklady. Režijní náklady nejsou homogenní kategorií. Rozlišuje se režie zásobovací, výrobní (v jejím rámci technická a technologická), režie skladovací, odbytová a především režie správní (spojená s řízením podniku), která představuje na režijních nákladech největší podíl. 6. Další možnosti kategorizace nákladů Členění nákladů podle reálnosti, Reálné náklady Účetní náklady Členění nákladů podle času pro potřebu kalkulace, Předběžné náklady Výsledné náklady Členění nákladů podle období, ve kterém vznikly, Náklady minulého období Náklady běžného období Náklady příštího období Členění nákladů na explicitní (zachycené účetnictvím)a implicitní-ekonomické (tzv. oportunitní náklady nebo ekonomické náklady, které neumí účetnictví zachytit např. náklady na vlastní kapitál). Členění nákladů podle komplexnosti náklady vlastní náklady celkové. Členění nákladů ve vazbě na hlavní činnost (předmět podnikání) Náklady operativní náklady neoperativní Členění nákladů z hlediska rozhodovacích procesů relevantní, irelevantní 2. Kalkulace nákladů v zemědělství stanovení nákladové ceny Kalkulace v obecném slova smyslu znamená termín pro nějaký výpočetní postup. V případě kalkulace nákladů se pracuje s kategorií nákladů s cílem zjistit výši nákladů, která je vázána na jednotku výkonu (produkce, služby). Jednotka výkonu (např. jedna tuna brambor, 1 litr mléka, 1 hodina orby) se nazývá kalkulační jednotkou. Výsledek výpočtu má vypovídací schopnost především - o nákladovosti výkonů (tím informuje zároveň i o možných rezervách v úspoře nákladů), - o cenové konkurenceschopnosti výkonu (tržní cena má bezprostřední vztah k ceně nákladové) - o možné ziskovosti výkonu Postup kalkulace nákladů Postup, kterým se zjišťuje výše nákladů na jednotku výkonu, se skládá ze dvou hlavních kroků: 1. krok: výpočet výše nákladů na veškerý objem výkonů 2. krok: výpočet nákladů na jednotku výkonu Výpočet nákladů na veškerý objem výkonů Náklady přímé a nepřímé Výpočet nákladů na jednotku výkonu Metoda odečítací (zůstatková) Metoda rozčítací - Metoda rozčítací za využití poměrových čísel, - Metoda pomocí procentních podílů - Metoda pomocné kalkulační jednotky Metoda prostá dělení Tab. 5.1.: Doporučený oborový kalkulační vzorec Nakoupený materiál Vstupy vlastní výroby Ostatní přímé náklady a služby Pracovní náklady celkem Odpisy dlouhodobého majetku Odpisy zvířat Náklady pomocných výrob Výrobní režie Správní režie Náklady celkem 17 18
D)Výsledky a příjmy zemědělství 3 varianty sledování výsledků zemědělských podniků (zemědělství) 1. Sledování zemědělských podniků jako účetní jednotky hospodářský výsledek 2. Sledování pomocí Souhrnného zemědělského účtu čistý podnikatelský důchod (příjem) 3. Sledování pomocí FADN důchod (příjem) ze zemědělské činnosti Užití produkce Hrubá produkce Souhrnný zemědělský účet Jednotka měření - místní činná organizace Odvětví zemědělství = souhrn místních činných jednotek Struktura činností místních činných organizací : - Zemědělská činnost (RV, ŽV, chovy, lov, odchyt divoké zvěře) - Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti : o k prodeji nebo vlastní spotřebě o nesmí to být pomocné činnosti o využívají VF jako zemědělská činnost o mají společné účetnictví- nejde oddělit o navazují na zemědělskou činnost - Oddělitené nezemědělské vedlejší činnosti : o k prodeji nebo vlastní spotřebě o specifické VF o nesouvisí se zemědělskou činností o oddělená účetní evidence ztráty Použitelná produkce PSZ 1. Spotřeba uvnitř jednotky 2. Zpracování u výrobců 3. Vlastní konečná spotřeba 4. Prodej 5. Tvorba fixního kapitálu ve vlastní režii Tvorba zemědělského důchodu Celkové disponibilní zdroje 1 2 3 4 5 KSZ Užití celkem Sledování důchodu (příjmu) zemědělců v dimenzích: a) dimenze tvorby produkce b) dimenze užití produkce c) dimenze tvorby zemědělského důchodu Tvorba produkce Kategorie produkce (hrubá produkce) souhrn produktů a služeb vyrobených během příslušného účetního období Ocenění produkce Kupní cena = cena zemědělských producentů daň (DPH) Základní cena = cena zemědělských producentů + subvence na produkty Stálá cena = ocenění produkce cenami konkrétního roku ( pro srovnání, ne praktický význam) Produkce odvětví zemědělství Účet výroby Produkce - Mezispotřeba - Spotřeba fixního kapitálu = čistá přidaná hodnota - Daně z výroby + Subvence na výrobu Účet tvorby důchodu Čistá přidaná hodnota - Náhrady zaměstnancům - Daně z výroby + Subvence na výrobu = čistý provozní přebytek (čistý smíšený důchod) Účet podnikatelských důchodů Čistý provozní přebytek (čistý smíšený důchod) + Výnosové úroky - Nákladové úroky - Pacht Produkce zemědělského odvětví (zemědělské činnosti) (zemědělské činnosti) Produkce zemědělských produktů NNVČ ONVČ = čistá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů (důchod činitelů) Čistý podnikatelský důchod 19 20
Příjmová situace zemědělských producentů se posuzuje pomocí 3 základních indikátorů. 1. Indikátor A : důchod z činitelů (ČPH v nákladech výrobních činitelů) na jednu roční pracovní jednotku (AWU) 2. Indikátor B : čistý podnikatelský důchod na neplacenou roční pracovní jednotku 3. Indikátor B : čistý podnikatelský důchod Tab.6.1. : Vývoj indikátoru A v zemích EU-27 a v ČR (index,2005=100) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 EU27 104 100 102 112 100 104 116 112 101 119 128 129 ČR 74 59 61 96 100 105 109 129 105 125 167 169 Pramen: Eurostat Čistý podnikatelský důchod v jednotlivých formách zemědělského podnikání Odvětví zemědělství Metodika FADN Celková zemědělská produkce Saldo Produkce RV Produkce ŽV Produkce provozních dotací a daní ostat Výrobní spotřeba Hrubá přidaná hodnota Přímé náklady Ostatní věcné náklady odpi sy Čistá přidaná hodnota Externí faktory mzdy pacht ovné úro ky Saldo incest. dotací a daní Důchod ze zemědělské činnosti Podnikatelský důchod Podniky fyzických osob Rodinný zemědělský podnik Odměna za neplacenou práci čistý podnikatelský důchod Obchodní společnosti specifické Nájemné, pacht odměny placené podílníkům čistý podnikatelský důchod běžné čistý podnikatelský důchod Srovnání výsledků zemědělství podle metodiky SZÚ a FADN (pomocí hodnot roku 2012) Souhrnný zemědělský účet FADN Kategorie Mil Kč Kategorie Kč/ha Produkce zemědělského odvětví 121 828 Celková produkce 34 592 Mezispotřeba 88 312 Výrobní spotřeba 25 425 Hrubá přidaná hodnota 33 516 Saldo produkčních daní a dotací 8 826 Spotřeba fixního kapitálu 14 973 Hrubá přidaná hodnota 17 993 Čistá přidaná hodnota 18 543 odpisy 3 964 Náhrady zaměstnancům 24 779 Čistá přidaná hodnota 14 029 Ostatní daně na výrobu 1 226 Saldo investičních daní a dotací 667 Ostatní dotace na výrobu 29 220 Externí faktory 9 136 Důchod z faktorů 46 536 Důchod ze zemědělské činnosti 5 560 Čistý provozní přebytek 21 757 pacht 4 342 Nákladový úrok 1 746 Výnosový úrok 436 Podnikový důchod 16 104 Podle FADN VÚZEI, podle SZÚ ČSÚ 21 22