BAKALÁŘSKÁ PRÁCE CENTRUM ARCHITEKTURY A DESIGNU LUCIE JESTŘÁBOVÁ ATELIÉR GIRSA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE CENTRUM ARCHITEKTURY A DESIGNU LUCIE JESTŘÁBOVÁ ATELIÉR GIRSA

STUDIE - ZADÁNÍ A KONCEPT VÝVOJ HMOTY Centum architektury a designu se nachází v Praze 8, Karlíně. Úkolem byla rekonstrukce původního objektu kotelny a přístavba nového objektu, který by navazoval na původní stavbu. Dále vytvoření parku, který by stavbu obklopoval a vytvořil tak přirozenou bariéru proti okolnímu hluku v důsledku toho, že je pozemek situován uprostřed rušných komunikací. Přistavovaný objekt svou výškou nepřekračuje původní budovu. Napojuje se v místě hlavního vstupu do nové budovy, která se stala centrem obou objektů. V hale je umístěno informační centrum, obchod s knihami a šatna. Hala navazuje na jedné straně na prosklenou chodbu, ze které je přímý pohled do parku. Na straně druhé navazuje na kotelnu, ze které se po rekonstrukci stal hlavní výstavní prostor s trvalou expozicí architektury. Jsou zde rozmístěny panely s expozicí o architektuře doplněné o videoprojekci. V přízemí nové budovy se nachází další výstavní prostor pro dočasnou expozici architektury a designu s pohyblivými příčkami, na který navazuje sklad. V patře je umístěna kavárna s výhledem do parku a okolí. V návaznosti na kavárnu je přednáškový sál s kapacitou 100 osob a místnost pro konání workshopů. Dále kanceláře pro zaměstnance. Součástí návrhu byla i parková úprava. V důsledku velké dopravní špičky kolem pozemku byl přemístěn chodník, který byl původně po obvodě pozemku a před chodníkem přibyl pás stromů, které tlumí hluk od dopravy. Dále byla navržena síť cest, které vedou od hlavních komunikačních bodů a směřují do vstupu nové budovy. V blízkosti chodníků jsou umístěny tabule s fotografiemi, které propojují venkovní a vnitřní expozici. Původní objekt před rekonstrukcí a přístavbou Přístavba k původní budově kotelny a vytvoření nové hmoty, která vychází z proporcí původního objektu SCHÉMA KOTELNY Nová střecha Zjednodušení tvaru a vytvoření polouzavřené plochy Rekonstrukce fasády Snížení vstupní části objektu a vybudování odpočinkové plochy před bývalou kotelnou Využití prostotu pro trvalou expozici

SCHWARZPLAN M 1:10 000

U Rustonky Sokolovská SITUACE M 1:1000

HISTORIE RUSTONKY V roce 1832 založili bratři Edward a James Thomasové výrobu parních strojů. Během prvních 5 let vyrobila 10 parních strojů, 6 zařízení pro zahřívání parou pro bělírny a barevny, 7 parních sušáren, 4 parní topení a řadu dalších výrobků. V roce 1850 strojírnu zakoupil jiný anglický podnikatel, Joseph John Ruston, díky kterému továrna dostala během let své neoficiální počeštěné pojmenování Rustonka. Zpočátku se Rustonova továrna označovala jménem Ruston a Evans, teprve od roku 1854 bylo zavedeno označení Ruston a spol. J. J. Ruston byl také zkušeným výrobcem parních strojů, ale především i lodí. Společně s J. Andrewsem vlastnil předběžnou výsadu na provozování paroplavby v Čechách. Krátce po té, co Ruston koupil od bratří Thomasů jejich továrnu na rozhraní Libně a Karlína, prodal svůj původní podnik i s výsadou paroplavby. Dne 1. července 1869 se Rustonova strojírna změnila na akciovou společnost vystupující pod novým názvem: Pražská akciová strojírna dříve Ruston a spol. Tehdy se totiž šedesátiletý Ruston vzdal vedení strojírny a odstěhoval se do Vídně. Pražská akciová strojírna se v té době zařadila se mezi nejvýznamnější továrny pražské aglomerace. Kromě lodí a parních strojů začala vyrábět také mostní konstrukce, případně jiné ocelové stavby. Jen namátkou uveďme, že například v roce 1891 vyrobila libeňská továrna konstrukci hlavního strojírenského pavilonu pro Zemskou jubilejní výstavu, v roce 1897 dodala železniční most do Měchenic, v roce 1891 vyrobila kesony potřebné pro rekonstrukci Karlova mostu, pobořeného povodní. Elektrická společnost hledala nové pozemky na stavbu a 14. září 1911 správní rada Elektrických podniků královského hlavního města Prahy doporučila orgánům města, aby pražská obec pozemek bývalé Rustonovy továrny č. p. 145/VIII zakoupila i s budovami za 1 580 000 korun. Ihned po převzetí areálu Elektrickými podniky byly zahájeny práce na jeho úpravách. Už 15. března bylo firmě Viktor Doubek z Prahy II zadáno zbourání kovárny, cukrovarnického oddělení a truhlárny se skladištěm modelů, hasičská zbrojnice a dělnická jídelna. Na části uvolněných prostor byla zahájena výstavba nových budov. Současně probíhala výstavba kolejí. Během 1 světové války se zde vyráběly dělostřelecké granáty. Zavedením autobusové dopravy sloužila Rustonka jako vozový park. Dne 7. ledna 1958 postihl Rustonku rozsáhlý požár, který zcela zničil montovnu se strojovnou a kovárnou. Zničeno bylo 9 tramvají. S velkým nárůstem vozového parku v polovině 60. let se opět prohloubil katastrofální nedostatek vhodných dílenských prostor. Provádět údržbu veškerého vozového parku v Rustonce bylo prakticky nemožné, a proto byla řada provozů detašována do jiných objektů mimo Rustonku. Od 2. ledna 1968 byl zahájen provoz nové opravny tramvají a v následujících měsících se do Hostivaře začala stěhovat především údržba čtyřnápravových vozů. V Rustonce zůstala zachována údržba starých dvounápravových vozů a zatím i údržba autobusů. Když byl v roce 1974 ukončen provoz starých tramvají, probíhala v montovně a karosárně a také v dílnách autoprovozu dál těžká údržba autobusů. Vznik Pražské strojírny je k 1.dubnu 1994, čímž oficiálně začala vyvíjet činnost jako s amostatný subjekt Pražská strojírna využívala areál Rustonky 12 let. Rok 2006 je spojen s ukončením výroby kolejových konstrukcí v areálu Rustonky v Praze 8. Tím skončí 174 let trvající historie tohoto průmyslového areálu. Stávající objekt kotelny a strojovny je zřejmě nejstarším dochovaným objektem, vybudovaným asi v polovině 19. století. Objekt tvoří dvě části. Starší je východní, se 42 m vysokým komínem. Na počátku 20. století v kotelně bylo 5 parních kotlů. V roce 1902 bylo přistavěno západně od původní budovy nové křídlo označované jako Nová strojovna se skladištěm. Byly sem přesunuty dynamoelektrické stroje z tzv. staré strojovny. Nová stavba byla dána do užívání 30. srpna 1902. V souvislosti s převzetím areálu Rustonky Elektrickými podniky bylo původní vybavení kotelny odstraněno a v roce 1913 byly instalovány dva nové vysokotlaké Tischbeinovy parní kotle. Instalace nového ústředního topení trvala o něco déle a 21. ledna 1915 byla provedena úřední topná zkouška celého areálu. V roce 1915 byl u kotelny zřízen malý přístřešek na uhlí o ploše 50 m2. V roce 1917 byl nahrazen velkou polootevřenou dřevěnou kůlnou na uhlí na dřevené podezdívce o půdorysu o rozměrech 16 x 10,8 m, která byla do výše 2 m ohrazena prkny. Výška kůlny k okapu byla 3,8 m, k vrcholu střechy 6 m. Technická revize hotové stavby se uskutečnila 3. července 1917. Kůlna přiléhala k budově kotelny. V té době se už nepoužívaly staré dynamoelektrické stroje, a proto byla budova nové strojovny dál používána jen jako skladiště. V roce 1928 byla část skladiště předělena dřevěným záklopným stropem přístupným po točitých schodech, čímž byly získány další prostory. Po druhé světové válce byla tzv. nová strojovna využívána nějaký čas i jako dílna vrchní stavby a sklad. V první polovině 70. let byla v souvislosti s výstavbou nové transformační stanice zbořena kůlna na uhlí, avšak do současnosti je na fasádě východního štítu kotelny patrný její obrys. Zdroj: Mgr. Pavel Fojtík- Rustonka

FOTOGRAFIE KOTELNY

AREÁL URBANISTICKÝ KONCEPT AREÁLU Areál Rustonka se nachází v městské části Praha Karlín v blízkosti stanice metra Invalidovna. Sousedí s částmi Libeň a Smíchov. Okolí pozemku je svým charakterem různorodé. Najdeme tu průmyslové a skladovací objekty, obytné bloky pro bydlení, kanceláře a služby. Praha 8 je poměrně hustě osídlená. Hustota obyvatel je 4599 osob na km 2.. Díky povodním v roce 2002 se Karlín stal jedním z nejrychleji se rozvíjející částí Prahy. Okolí pozemku ze poměrně vytíženo novou komunikací, která má zajišťovat rychlejší průjezd Karlínem s Libní. Areál je svým hlavním průčelím orientován na jižní stranu, do ulice Sokolovská, která je hlavní automobilovou i tramvajovou komunikací s hotelovým komplexem Olympik, který byl postavený na počest Olympíjských her. Severní strana je směrována k řece s výhledem na Hradčany. Je převážně zatravněná a najdeme zde Golf club nebo průmyslové objekty. Pozemek leží v rovině a jeho okraje se na severní a východní straně mírně zvedají do komunikace. Od původního areálu z roku 1832 se díky demolici v roce 2007 zachovala jen část stavby. Hlavním bodem projektu je konverze a revitalizace původní historické kotelny s komínem, která se nachází v srdci pozemku a její přístavba. Objekt se nachází v památkově chráněném území Prahy 8.

ORTOFOTOMAPA ROK 1938 ORTOFOTOMAPA ROK 1953 M 1: 10 000 M 1: 10 000 Mapa 1: Ortofotomapa rok 1958 Koryto řeky je stejné jako dnešní stav. Mapa2: Ortofotomapa rok 1953 Koryto řeky je rozvedeno do blízkosti objektu, kde byl přímý přístup k vodě a rameno řeky vyúsťovalo v blízkosti ostrovu Štvanice. Mapa 3: Ortofotomapa rok 1975 Koryto řeky je rozvedeno do blízkosti objektu, kde byl přímý přístup k vodě a rameno řeky vyúsťovalo v blízkosti ostrovu Štvanice. ORTOFOTOMAPA ROK 1975 M 1: 10 000

V LTAVA PŘÍSTAV HOLEŠOVICE HOLEŠOVICE LIBEŇ TRŽNICE HOLEŠOVICE O2 ARÉNA VLTAVA RUSTONKA KARLÍN JATKA NÁDRAŽÍ LIBEŇ VLTAVA STARÉ MĚSTO ŽIŽKOV KOSTEL SV. CYRILA A METODĚJE VÍTKOV KOTELNA RUSTONKA- VZTAH K PRAZE KOTELNA RUSTONKA- MÍSTA V OKOLÍ Mapa 1: Vztah k Praze Objekt se nachází v Praze 8, Karlíně. Mapa2: Místa v okolí V blízkosti objektu na sever můžeme najít Holešovice s tržnicí, nádražím a přístavem. V blízkosti objektu jsou nově postavené kanclářské budovy a Invalidovna s přilehlým parkem. Na kopci se tyčí Vítkovský památník. Směrek na západ je centrum města. Mapa 3: Dojezdové vzdálenosti V docházkové vzdálenosti cca 2 minut je stanice metra B Invalidovna a tramvaová zastávka. První etapa je dojezdová vzdálenost 5 minut od centa pozemku. Druhá etapa je dojezdová vzdálenost 10 minut od centra pozemku.

1.15 1.16 1.13 1.12 1.10 1.1 1.14 1.11 1.9 1.18 1.19 1.20 1.7 1.5 1.17 1.8 1.6 1.4 1.21 1.22 1.24 1.23 1.2 1.3 TABULKA MÍSTNOSTÍ 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 Vstup Výstavní sál Výstavní sál Denní míst. zaměst Šatna ženy Šatna muži WC ženy zaměst. WC muži zaměst. Šatna Umývárna muži WC muži WC invalidé ženy Umývárna ženy WC ženy Schodiště 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21 1.22 1.23 1.24 Chodba Knihkupectví Technická místnost Sklad Chodba Výstavní sál Sklad Technická místnost Schdiště S PŮDORYS 1.NP M 1:200

2.16 2.17 2.14 2.13 2.11 2.3 2.2 2.1 2.15 2.12 2.20 2.19 2.10 2.8 2.7 2.6 2.4 2.18 2.9 2.5 2.21 2.24 2.22 2.25 2.26 2.27 2.23 2.29 2.28 1.2 TABULKA MÍSTNOSTÍ 1.3 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 Galerie 2.16 Technická místnost 2.17 Technická místnost 2.18 Přípravna kavárny 2.19 Chodba 2.20 Sklad 2.21 Sklad 2.22 Sklad 2.23 Šatna zam. kavárny WC zam. kavárny Umývárna muži WC muži WC invalidé muži Umývárna ženy WC ženy 2.24 2.25 2.26 2.27 2.28 2.29 Schodiště Chodba Sklad Přednáškový sál Chodba Místnost pro work. Kancelář Kancelář Kuchyňka WC zaměstnanci Umývárna Předsíň Kuchyňka Schodiště S PŮDORYS 2.NP M 1:200

POHLED SEVERNÍ M 1:300 POHLED ZÁPADNÍ M 1:300 POHLED JIŽNÍ M 1:300 POHLED VÝCHODNÍ M 1:300

VÝSTAVNÍ PROSTOR HLAVNÍ VÝSTAVNÍ PROSTOR VSTUPNÍ PROSTOR ŘEZOPOHLED A-A

VÝSTAVNÍ PROSTOR PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL KNIHKUPECTVÍ VSTUPNÍ PROSTOR ZÁZEMÍ ŘEZOPOHLED B-B

VIZUALIZACE INTERIÉRU KOTELNY

VIZUALIZACE INTERIÉRU VSTUP

VIZUALIZACE INTERIÉRU CHODBA

VIZUALIZACE EXTERIÉRU

VIZUALIZACE EXTERIÉRU

VIZUALIZACE EXTERIÉRU