Škola psího života ŘESENÍ PRO UČITELE Vytvořeno díky podpoře MČ Praha 11 Autor Zaobzor o.s., www.zaobzor-os.cz Druhý díl: Rozárka se učí mluvit pro první a druhý stupeň ZŠ Váţení učitelé, milí přátelé, Následující, pracovní listy byly vytvořeny v rámci jiţ několik let běţícího projektu s podporou MČ P11, jehoţ cílem je prevence napadení dětí psem. Pracovních listů jsou čtyři díly a jejich úkolem je osvěţit a ujednotit u dětí znalosti, které jim jiţ po několik let předáváme v rámci programů se psem přímo na školách. Mohou být také dobrou přípravou pro naši návštěvu se psem u Vás na škole dětem, které uţ listy řešili, můţeme v rámci jediného programu sdělit ve zkratce to, co je jinak obsahem tří programů na sebe navazujících. LISTY NEJSOU MÍNĚNY JAKO PODKLADY KE ZKOUŠENÍ A ZNÁMKOVÁNÍ. Mají vzbudit zájem dětí o toto téma a dát jim prostor k přemýšlení a diskusi. Obsáhlejší odpovědi můţeme dětem poskytnout my při programu v rámci diskuse. V následujícím textu vepíšeme odpovědi na otázky a rozšiřující informace přímo do původních otázek, aby se zachovala přehlednost. Navíc řešení odlišíme tučným a větším písmem. Ahoj, jsem fenka Rozárka a od minulého dílu jsem trošku zestárla. Díky Vám už vím, že jsem pes a můj nejbližší příbuzný je vlk. Vím, které jsou moje nejcitlivější a nejcenněšjí části těla, čím se jako pes budu jednou živit a jak fungují psí zuby. Teď se začínám učit mluvit. My psi mluvíme stejnou řečí jako naši nejbližší příbuzní vlci. Neříkáme slova. ale domluvíme se postoji těla, výrazem tváře, štěkíném, vytím a spoustou dalších věcí. Úkol 1) Tady se potkali dva vlci a povídají si. Jeden druhému olíznul lehce čenich, druhý odpověděl mrknutím. Co si asi povídají? Zkus k nim správně doplnit věty v obláčcích. 1
Tady máš marmeládu, já Ti jí olíznu. Dobře, neublížím Ti, budeme kamarádi. Jsi můj silnější a lepší kamarád, uznávám Tě. Jestli mi neuhneš, tak Tě budu pořád olizovat. Ještě chci olíznout oko, mám tam smítko. No já teda mrkám! Co si to dovoluješ? Komentář k řešení: Úloha představuje jeden z nejjednodušších vlčích pozdravů, při kterém si vlci utvrdí svoje postavení. Podřízený vlk (vlevo) nadřízenému čenich obvykle viditelně neolizuje, spíše ho šťouchne svým čenichem (zde mluvíme i o olíznutí kvůli lepšímu pochopení souvislosti s pozdravem od psa k člověku). Šťouchnutím vlk vlevo stvrzuje svoji podřízenost. Nadřízený pozdrav přijímá, často při tom mrkne. Pozdrav podřízeného vlka vzniknul zřejmě ze způsobu, jakým mláďata ţebrají u dospělce o vyvrhnutí potravy olizováním jeho čenichu. Úkol 2) Tady se potkali jiní dva vlci. Jeden se naježil a zdvihl své tělo do výšky. Druhý se přikrčil a nastavil packu, kterou přeci potřebuje k běhání a lovení. Doplň k nim správně věty v obláčcích. To koukáš, jak mám od holiče načechranou srst, co?! Ty jsi můj pán. Podívej, nastavuju Ti nohu, kterou potřebuju. Potřebuju se protáhnout. Au, na něco jsem šlápnul! Jsem velký a silný, vidíš to?! Já tady budu velet! Ruku, teda packu, na to! 2
Komentář k řešení: V tomhle případě uţ se jedná o výraznější vyjádření podřízenosti a dominance. Vlk na vysoko zdviţených nohách s najeţenou srstí ukazuje svojí velikost a sílu a dává najevo svojí převahu. Podřízený vlk ho v podstatě uklidňuje a potvrzuje mu svojí podřízenost tím, ţe se před ním krčí (zmenšuje) a nastavuje jednu tlapku jako výraz důvěry. Úkol 3) A tady je poslední vlčí pozdrav. Jeden z vlků se zase naježil zdvihnul na nohách, druhý se ale položil na záda a nastavil břicho, krk a všechny čtyři packy. Co si říkají? Vyber obláčky se správným textem. Jsem velký a silný, vidíš to? Nastav bříško, podrbu Tě? Podrbej mě hned na břiše, mám to rád! Nelež a vyskoč takhle pěkně na nohy jako já! Já už dál nejdu, hrozně mě bolí nohy! Jsi můj král! Podívej, nastavuju Ti nejen jednu nohu, ale všechny a ještě navíc břicho! Komentář k řešení: V tomhle případě se jedná o asi největší moţné vyjádření podřízenosti, jaké můţe jeden vlk druhému dát. Podřízený jedinec nastavuje nejzranitelnější část těla břicho a krk, spolu se všemi nohami. Někteří jedinci při tom i mírně močí (coţ se stává i domácím psům) Druhý vlk opět dominuje. POZOR, vlčí komunikace je velmi spletitá a navíc stejné signály v různé situaci či věku mohou mít rozdílný význam. My jsme vše pro lepší pochopení výrazně zjednodušili a v programech soustředíme na tyto tři, protoţe z nich lze odvodit další souvislosti. 3
Tak teď už vím, co znamenají různé vlčí postoje. A já, jako nejbližší příbuzný vlka, Vás budu zdravit stejně jako se zdraví vlci. Dokážete mi porozumět? Úkol 4) Rozárka na obrázku zdraví chlapečka stejně, jako vlci. Co mu říká? Spoj každý Rozárčin pozdrav s odpovídajícím vlčím pozdravem. Pak se vrať k obrázkům vlků na předchozích stranách a přečti si znovu, který postoj znamená a co Rozárka tedy skutečně říká. Komentář k řešení: Pes člověku velmi často dává signály, které zůstávají nepovšimnuté či nepochopené. Můţe jimi vyjadřovat právě podřízenost, ale někdy i obavy nebo zmatenost z poţadavků pána. Tři zobrazené pozice jsou obdobou vlčích pozdravů. POZOR, pokud pes dělá daný úkon na povel, nemá to význam podřízenosti např. podání packy na povel. 4
Vy už teď víte, jak my psi zdravíme Vás, lidi. My sami se ale ve Vašich lidských pozdravech moc nevyznáme a často se mýlíme. Tak třeba zrovna lidský úsměv nám může připadat jako výhružné cenění zubů a bojíme se ho. Vidíte na obrázku, jako moc si mohou být úsměv člověka a hrozba psa podobné? Pozn. Lidský úsměv jako výraz přátelství pochází od vyšších primátů, kde podobná grimasa má člena skupiny uklidnit. U jiných savců se podobná grimasa téměř nevyskytuje a to bývá příčinou potíţí a nepochopení ze strany zvířat. Zuby by se před nervózními zvířaty opravdu neměly příliš ukazovat. Na druhou stranu je pravda, ţe i pes se umí smát a zuby při tom vidět jsou. Vypadá to ale jinak, neţ hrozba špičáky, která je na obrázku. Úkol 5) Podívejte se na pána na obrázku. Proč se ho Rozárka bojí a co dělá pán špatně? Zkuste napsat odpověď nebo namalovat pána v takovém postoji, který Rozárku nebude strašit. Pán dělá špatně to, ţe se dále přibliţuje, i kdyţ z řeči těla psa jasně vidí, ţe pes se bojí (staţený ocas i uši, ústup vzad). Navíc Rozárce kouká do očí, coţ není příjemné ani mezi lidmi a u zvířat to obvykle znamená nadřazenost nebo výzvu k boji. Krom toho napřahuje ruku, coţ u lidí je uklidňující gesto, ale zvíře neví, co v ruce je a bojí se. Správný postup při seznámení s cizím psem je zůstat dost daleko, dívat se stranou, zavřít pusu a nechat psa, aby se první přiblíţil a očichal si 5
nás. Dobré je otočit se bokem, při setkání velkých lidí a malých psů si lze i dřepnout viz obrázek. V této pozici počkáme, zda se pes chce seznámit očichá si nás. Pozn: Tento postoj procvičujeme v rámci našeho programu. POZOR, TENTO POSTOJ JE PREVENCÍ PROTI VYSTRAŠENÍ PSA A POMÁHÁ LEPŠÍMU SEZNÁMENÍ. NEPOMŮŢE VŠAK, POKUD NA NÁS PES JIŢ ÚTOČÍ. TEHDY JE NA MÍSTĚ ZKRÁTKA UTÉCI, POKUD TO JDE, NEBO SI LEHNOUT NA BŘICHO OBLIČEJEM K ZEMI A KRÝT SI RUKAMA SPOJENÝMA ZA KRKEM OBLIČEJ, KRK A ZRANITELNÉ ČÁSTI TĚLA. 6
Úkol 6) Někdy se stane to, že pes kousne dítě do obličeje. Často je to po té, co ho dítě drželo kolem krku, dívalo se mu do očí a smálo se na něj. Co si v takové chvíli myslí pes? Vyberte z každé dvojice bublin to, co si asi vystrašený pejsek na obrázku myslí: Mazlí se se mnou. Vyzývá mě k boji! Brání mi v útěku! Má mě rád! Směje se na mě. Cení na mě zuby! Úkol 7) Dokážete na pejskovi na obrázku poznat, jakou má náladu? Jak asi kluk dopadne? Doplňte následující větu. Pejsek na obrázku se BOJÍ (bojí/raduje). To je poznat podle sklopených UŠÍ (uší, očí), přikrčení a OCASU.. (jazyka/ocasu) staženého mezi zadní nohy. Tím vším žádá kluka, aby ho PUSTIL (drbal/pustil). Zježenou srstí na hřbetě už také začíná HROZIT. (mávat/hrozit). Jestli si toho kluk včas nevšimne, pejskovi nezbude než ho KOUSNOUT..(kousnout/olíznout). Komentář k řešení: Jedná se o častý důvod napadení dětí nejen cizím, ale i vlastním psem. Dítě psa (ze psího pohledu) vyzývá k boji (resp. vyjadřuje nadřazenost) upřeným pohledem, hrozí mu obnaţenými zuby (lidský úsměv) a rukama kolem krku mu brání utéci. Pes to můţe vyhodnotit špatně a zaútočit. Navíc této situaci nemá moţnost útočit jinam, neţ na obličej. Řada psů napoprvé útočí tzv. varovně, kdy jen symbolicky stiskne např. na ruce. V této pozici ale i varovný útok můţe skončit zraněním právě kvůli blízkosti dětského obličeje hned u psí tlamy. Jsem ráda, že jsme se toho jeden o druhém tolik naučili. TĚŠÍM SE ZASE NĚKDY PŘÍŠTĚ NASHLEDANOU! 7