Albánština. Příručka albánštiny pro příslušníky AČR v mírových misích



Podobné dokumenty
Korpus fikčních narativů

být a se v na ten že s on z který mít do o k

Jazykový koutek Lucie Gramelová ČESKO-ALBÁNSKÝ SLOVNÍČEK

Sloveso jam používáme podobně jako v češtině často jako sponové sloveso:

3) Napiš dny v týdnu podle čísel: ) Napiš čtyři jehličnaté stromy: 16) Napiš 3 dobré lidské vlastnosti:

Taktika dělostřelectva

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Lekce 11 Nakupování Struktury. Metodika M1. Prosím. Co si přejete? Chtěl/a bych jeden jogurt. Ještě něco? Ne, to je všechno. Kolik to stojí?

PŘÍLOHA Č. 1 (Ukázka z učebnice Macurové, Homoláče a kol. 1998, s. 20)

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne!

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta. Armáda ČR. Autor : Bc. Jaroslav Matula. Brno, 2006

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

Přílohy. ová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, Dobrý den, pane inženýre Kobesi,

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

A L B Á N Š T I N A. (úvod do jazyka, dialekty, stručná gramatika) Lucie Gramelová

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/

ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA

Seznámit se: Ahoj, já jsem Omluvit se: Promiň. Tykat a vykat: Ahoj. Dobrý den.

ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 maminka (zdvořilý dospělý člověk L3, Z5 rybník L3, Z18 tam L3

Lekce 18 Na návštěvě. V jídelně.

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Opakování ČJ 2. Ročník 1.

Sylabus kurzu Čeština pro cizince děti třída Jaroslava Letáková květen- červen 2018

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ

NÁZVY OSOB NÁZVY ZVÍŘAT NÁZVY VĚCÍ NÁZVY VLASTNOSTÍ NÁZVY DĚJŮ

Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí

reportér, novinář, korespondent světlý, jasný; být světlo L7, Z12 sladkost, bonbon, zákusek L7 jeden, jedna L7, Z7 poštovní známka L7, Z18

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

SYLABUS RODINNÉHO KURZU ČEŠTINY Centrum pro integraci cizinců, o.p.s.

Cílem hry Otázky a odpovědi je pomoci studentům naučit se používat základy jazyka a tím stimulovat konverzaci v angličtině.

Přijímací řízení TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu:

Významové souvislosti slov pracovní list Jméno a příjmení: koza kráva ovce lev kůň. cibule pomeranč mrkev zelí paprika

PRAVIDLA SOUŽITÍ V DOMOVĚ PRAMEN V MNICHOVĚ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

1. Schopna zavolat pomoc, i telefonem

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

PRACOVNÍ LIST Č. 1. Práce s rytmem, slovy a rýmy ÚKOL 1: 1. MÁMA / / 2. KUPUJE / / 3. VAJÍČKA / - / 4. TÁTA /- / 5. CHCE/ / 6. NOVÉ / - / 7.

Velení vojskům a štábní práce

Speciální vzdělávací Lehké mentální postižení

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009

Popis materiálu a jeho využití:

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. ČUPCOVÁ Základní informace o klientovi. Jméno a příjmení. Telefonní kontakt.

Přísudek opakování a rozšíření

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET?

INFORMACE KE SVOZU PLASTŮ A PAPÍRŮ Z DOMÁCNOSTI. začínáme od dubna 2018

对 duì ano, správně. 是 shì být (sloveso) 饿 è být hladový, {hlad} 谁 的 shéi de čí (tázací slovo) 另 lìng další, ostatní, jiní. Znak Pinyin Český význam

Týdenní jídelníček pro hubnutí

Lekce 10 U lékaře Struktury. Metodika M1. Jaké máte problémy? Co vás bolí? Co tě bolí? Který zub vás bolí? Vpravo dole. Svlékněte se.

mjr. Ing. Bohumil HOLENDA Vzdělávací cíl: Objasnit hlavní zásady přípravy a provádění útoku mechanizovaného družstva.

ČÍSLO PROJEKTU: Anotace:- pracovní list pro práci s počítačem, možno užít i v tištěné podobě - 5. ročník - kontrolní list

Svačíš jednou nebo dvakrát denně? ANO NE

Návod Hra je postavena na pravidlech hry Země město, jen se při ní nepíše, žáci jsou aktivnější.

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ

Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o.

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Vojenství v období první světové války. BSS 102 Dějiny vojenství

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Lekce 7 Rodina. 7.1 Struktury. 7.2 Text. Mám bratra. Mám sestru. Mám dva bratry. Máme dům. Pracuje jako číšnice.

Pořadové číslo projektu:

do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST?

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne. 2013, kterou se stanoví rozhodná doba pro typová služební zařazení

az_kviz.notebook December 16, 2012 AZ kvíz opakování Kateřina Vlčková, Mgr. Český jazyk VY_32_INOVACE_12112

do Pátek

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

SOUČÁSTI RESORTNÍHO ZAŘÍZENÍ

Lekce 9 Město, obchody

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. Paní / pán...rok narození. Oslovení. Je pro něj / ni péče o své tělo důležitá? ANO NE

Copak je to vázaného?

Němčina druhý jazyk

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život

META o. s. Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

veselý sladké zabalená malý

ať nebojí ježek ani hada

NEJENRODIČOVSKÝ INFORMÁTOR TÁBOR Důležité informace než odjedeme na letní skautský tábor

Kategorie a kódy SVMe

Rakušan/Rakušanka. pes L1, Z5. student L1, Z9. miminko L1, Z6. tamten (dům) L1. rodina L1, Z16. mladší bratr L1, Z11. mladší sestra L1, Z11

Název : VY_32_INOVACE_16_Procvičování učiva Čj 3. ročníku

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha

ZŠ a MŠ Panenské Břežany

4. Francouzský jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět ANGLICKÝ JAZYK Období: třída

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová ( )

Cena: 50,- Kč / hodinu Učebnice pro výuku 80,- Kč + cvičebnice gramatiky 15,- Kč Další materiály během kurzu budou žákům poskytovány zdarma.

2. Bezpečná cesta do školy Školní řád Seznamujeme se s prostory školy Dbáme na hygienu a správné stolování

Všeobecná ženijní podpora. T1/2 - Možnosti a schopnosti jednotek ženijního vojska AČR při plnění vybraných úkolů VŽP

KLÍČOVÉ KOMPETENCE NEOTVÍREJ, DOKUD NEDOSTANEŠ POKYN OD ZADÁVAJÍCÍHO! třída

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

Významné dny v ČR a ve světě

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Transkript:

Příručka albánštiny pro příslušníky AČR v mírových misích

Potřebu vydat příručku albánštiny si vyžádalo působení příslusníků AČR mezi aládnským etnikem v rámci mírových misí na Balkáně. Pro splnění jejich poslání - vytvářet podmínky pro mírové soužití a poskytovat humanitární zdravotní pomoc - je nezbytné také schopnost komunikovat s místním obyvatelstvem. K překonání jazykové bariery za situace, kdy není možné dorozumět se v angličtině, by měla českým vojákům alespoň částečně napomoci tato příručka. Tomu je podřízeno i její pojetí, které se soustřeďuje na základní slovní zásobu a stručnou vojenskou a zdravotní terminologii. Slovníčkovy základ dále rozšiřuje českoalbánská konverzace s obecnou, zdravotní a vojenskou tematikou. Příručku uzavírá stručný nástin gramatiky albánského jazyka. Slovníček si i při omezeném rozsahu klade za cíl postihnout co nejvíce slov a frazeologických spojení k základnímu dorozumění mezi Čechy a Albánci. 2 Albanstina KFOR-a.doc

Úvodem Albánština má samostatné postavení v rodině indoevropských jazyků. Hovoří jí více než tři a půl milionu Albánců v samotné Albánii a dále pak téměř dva miliony v jugoslávské oblasti Kosovo. Albánštinu je možné slyšet i na území Černé Hory, Makedonie a Řecka, kde žije poměrně značný počet Albánců. Albánské národnostní menšiny však můžeme nalézt i na území jižní Itálie a Sicílie, v USA, Německu a jiných státech západní Evropy. Původ albánštiny není bezpečně znám. Albánci jsou však pravděpodobně potomci Ilyrů, kmene, který byl jedním z původních obyvatel Balkánu. Název "Albánie", pod kterým je tato země známa v evropských jazycích, se původně vztahoval na jizní část země zvanou "Arbania" (z ilyrského "olba" - sídliště; osada). Domácímu názvu "Shqipëri" odpovídá podle jednotlivých etymologii země orlu nebo země skal. Jižní (toskicky) a severní (gegsky) jsou hlavními dialekty albánštiny. Současná spisovná albánština, ustáiená až v druhé polovině našeho století, vychází především z tzv. jižního dialektu, který byl v minulosti podporován a vymáhán tehdejším režimem. V této souvislosti je nutné podotknout, že kosovští Albánci, ač užívali severního dialektu, se v roce 1968 podřídili a přijali spisovnou albánštinu, respektive jižní dialekt. Hlavním znakem jižního nářečí je tzv. rotacismus, což je změna intervokalní souhlásky ( tj. souhlásky mezi dvěma samohláskami), v albánštině typická změna n v r. Naproti tomu je v severním nářečí typická absence písmene ë.... Příklady rotacismu a jiných rozdílností severního a jižního dialektu: pasunie pasurie bohatství mbretnia mbretëria království emen emër jméno njof njoh znát Těžiště albánského jazyka tvoří sloveso a jeho bohatý systém slovesných častí a způsobů (zvláštnosti je především admirativ), který umožňuje rozsáhlý počet tvarů jednotlivého slovesa. V albánštině je také častý výskyt přechodniků a příčestí, které jsou však považovány za zvláštní druhy způsobu. Albánský jazyk nemá infinitiv. Slovesa ve slovníčcích jsou tudíž uváděna v I. osobě sg. přítomného času, způsobu oznamovacího. Ve slovníčku jsou podstatná jména uvedena v určitém i neurčitém tvaru, s označením rodu a uvedením množného čísla opět v určitém i neurčitém tvaru. Přídavná jména, která tvoří množná čísla nepravidelně, jsou rozepsána. Třídění českých ekvivalentů je rozděleno na základě významových odlišností číslováním výrazně významové rozdíly, středníkem - méně výrazné významové odlišnosti; čárkou - podobné nebo synonymní výrazy. U některých sloves je uveden jejich tvar v aoristu a participiu. Seznam použitých zkratek: m. mužský rod sg. singular, číslo jednotné f. ženský rod pi. plural, číslo množné abl. ablativ, šestý pád vulg. vulgární výraz 3 Albanstina KFOR-a.doc

ALFABETI I GHUHËS SHQIPE ALBÁNSKÁ ABECEDA Alfabeti Transkriptimi fonetik Përshembulli Abeceda Fonetický přepis Příklad A a (a) abeceda B b (b) hoblík C c (ts) české c Cecilka, cín Ç ç (tf) české č čára, česnek D d (d) dobrý, dost Dh dh (δ) they, there E e (e)(ε) Eva, etapa Ë ë ($)(:) 1 around, further F f (f) fajn g g (g) guma Gj gj (g )(d ) české ď 2 dítě, ďábel H h (h) hotel I i (i) list, Ir J j (j) já, jas K k (k) kost, kolo L l (l ) měkké l např. slovenské Topoľčany Ll ll (l) české l les, král M m (m) moře, můj N n (n) noc, nový O o (o) olovo P p (p) park, pošta Q q (k ) 3 tělo, tíseň R r (r ) rýma [ríma], ráno Rr rr (rr) rrýma [rrýma] S s (s) světlo, sestra Sh sh (š) škola, šíp T t (t) to, tabule Th th (Ө) thick, thank U u (u) ulice V v (v) věc, vesnice X x (dz) Prievidza Xh xh (dž) džin Y y (y)(u:)(ű) űbung, Műller Z z (z) zuby, zápas Zh zh (ž) žiletka Příklady výslovnosti (uvedeny jsou příklady hlásek, které jsou pro českého uživatele atypické): Ç ç - çerek (čerek) čtvrt, reçel (rečel) džem Gj gj - gjë (ď:) věc, Gjirokastër (ďirokastr) možné i (džirokastr) Ďirokastra Ë ë - katër (ka tr) čtyři, ëmbëllsira (:mb:lsira) 1 Písmeno ë se podobá zvuku, který následuje po vyslovení například p, b, g (ráz, přídech). 2 Písmeno gj se v některých oblastech vyslovuje jako dž. 3?měkké č, ruské ť 4 Albanstina KFOR-a.doc

Nj nj - njeri (njeri) člověk, një (nj:) jeden Q q - qen (těn/tjen) pes, e kuq (e kuť/kutj) červená Sh sh - kush (kuš) kdo, shjruaj! (škruaj) piš! X x - xixë (dzidz:) jiskra, xing (dzink) zinek Xh xh - xhep (džep) kapsa, xhin (džin) gin (džin) Zh zh - zhvillim (žvillim) rozvoj, zhivë (živ:) rtuť L l - měkké l Ll ll - české l R r - měkké r Rr rr - české r (místy s přídechem!) 5 Albanstina KFOR-a.doc

Stručný albánsko-český slovníček Fjalorth shqip-çekisht A a, apo nebo, či acar,-e mrazivý, chladný, ledový adres/ë,-a adresa aeroplan,-i pl. -ë-t letadlo aeroport,-i pl. -e-t letiště afat,-i lhůta, čas afatshkurtër krátkodobý afër blízko; asi, kolem afrohem přibližovat se, přiblížit se afshoj zapáchat; vonět aftësi,-a schopnost agim,-i svítání ai m. on, ten, ono ajo f. ona, ta to, tato ajror,-e vzduchový, vzdušný akoma ještě aksident,-i pl. -e-t nehoda, havarie aku/ll,-i pl. -j-t led akullor/e,-ja zrnrzlina aleanc/ë,-a aliance alkool,-i pl. -e-t alkohol, líh allçi,-a sádra ambalazh,-i pl. -et obal, balení ambasad/ë,-a ambasáda amerikan,-e americký andej tak an/ë,-a, pl. -e-t strana anëtar,-i člen anglez,-e anglický anglisht anglicky anij/e,-a, pl. -e-t Ioď, plavidlo anijetar,-i námořník ankes/ë,-a stížnost ankth,-i pl. -e-t úzkost antishtetëtor,-e protistátní aparat,-i pl. -e-t přístroj apo nebo, či aprovoj schvalit, souhlasit, potvrdit aq tak, tolik, takhle, takto; 6 Albanstina KFOR-a.doc

ar,-i arab,-e ardhës,-i ardhj/e,-a ardhm/e,-ja ardhsh/ëm,-me, i/e argano,-ja argjend,-i argjendar,-i ark/ë,-a arkivol,-i arm/ë,-a armik,-e armi/k,-u, pl. -qe-t arsim,-i arsye,-ja arrati,-a arratisur,-i arrestim,-i arr/ë,-a arrij arritj/e,-a as asaj asgjë askund askurrë askush asnjë aspak ashpër i/e asht,-i pl. eshtra-t ashtu at/ë,-i pl. erër-it ata m. pl. atdhe,-u atdhetar,-i atëherë atillë i/e ato f. pl. aty athët i/e autoambulanc/ë,- a autovinç,-i pl. -a-t aviator,-i pl. -ë-t ještě zlato arabský přistěhovalec příchod; vstup budoucnost budoucí, příští zvedák stříbro zlatník, šperkař pokladna rakev zbraň nepřátelský nepřítel vzdělání rozum; důvod únik, útěk utečenec, běženec zatčení, zadržení ořech přijít, přijet, dorazit příjezd, příchod ani její, jí nic nikde nikdy nikdo nic vůbec drsný, hrubý kost tak, takže, takhle otec oni vlast vlastenec pak, tehdy, tenkrát takový, tento ony tu, tam kyselý sanita naviják pilot, letec 7 Albanstina KFOR-a.doc

azot,-i B baba,-i pl. -llarë-t bagazh,-i pl. -e-t bagëti,-a bak/ër,-ri balanc/ë, -a bait/ë-a, pl. -ëra-t ball/ë,-i pl. -e-t banan/e, -ia bandazh,-i pl. -e-t banoj banuar,-i/e banj/ë, -a bar,-i bar,-i pi. -ëra-t bardhë i/e bar/k,-u, pl. -qe-t bashkëbisedim,-i bashkëkohës,-e bashkëpunim,-i bashkëshort,-i pl. -ë-t bashkëshort/e,-ja bashki,-a bashku, së bashkë batanij/e,-a begatsh/ëm,-me, i/e benzin/ë,-a beqar,-e berber,-i pl. -e-t bes/ë,-a besoj bëhem më bëhet bë/j,-ra,-re bërtham/ë, -a biçikletë,-a bidon-i pl. -ë-t bie prura, prurë bie rashë, rënë dusík otec, táta zavazadlo dobytek měď rovnovaha špína, nečistota čelo banán bandáž, obvaz bydlet obyvatelné, obydlené koupelna bar tráva bílý břicho rozhovor, dialog současný spolupráce manžei manželka obecní úřad, radnice; spolek společně, spolu deka, pokrývka bohatý benzin svobodný, neženatý holič víra, věmost, slib, přísaha věřit stát se, stávat se; konat se zdá se dělat, činit, učinit, provést, konat jádro jízdní kolo kanystr -1 přinést, snést, nést -2 padat; vycházet; pustit, 8 Albanstina KFOR-a.doc

bij/ë,-a, pl. -a-t bilet/ë,-a bim/ë,-a bind bir-i pl. bij-të birrem birr/ë,-a bish/ë,-a blej blet/ë,-a blu boj/ë,-a bombardoj bordel-i pi. -e-t bor/ë,-a borxh-i pi. -e-t bot/ë,-a botërisht botim,-i breg-u, pl. brigje-t brenda bretkos/ë,-a brez,-i brinj/ë,-a brishtë i/e bujqësi-a buk/ë,-a pi. -ë-t bukur i/e bukuri-a bunker-i pi. -ë-t bur/g-u, pi. -gje-t burim-i pi. -e-t burr/ë,-i pi. -a-t butë i/e buz/ë,-a buzeqeshj/e,-a byrek-u, pi. -ë-t byth/ë,-a, pi. -ë-t C ca caktoj cigan-i pi. -e-t cigar/e,-ja cilësi-a cili, cila pl. të cilët, të cilat; i cili, e cila upustit dcera lístek, vstupenka rostlina přesvědčit syn ztratit se pivo bestie koupit včela tmavěmodrá barva bombardovat nevěstinec sníh dluh svět veřejně vydání, uveřejnění břeh uvnitř žába pás; rod žebro křehký zemědělství chléb krásný krása bunkr; skladiště vězení pramen muž, chlap měkký, jemný ret úsměv piroh zadek (vulg.) některé určit cikán cigareta jakost jaký, který, čí; jaká, která, čí 9 Albanstina KFOR-a.doc

cilido, cilado cop/ë,-a cuc/ë,-a Ç ç çad/ër,-ra çaj,-i çakmak-u, pl. -ët çant/ë,-a çarçaf-i m. pl. -ë-t çarmatos çast-i m. pl. -e-t çati-a, f. çdo çdoherë çek,-e çek,-u pl. -ë-t çekan-i pl. -ë-t Çeki-a çekish çelës-i pl. çelësa-t çerek-u çështj/e,-a çfarë çjerr çka? çlirim,-i çmim,-i çoj çrregullim,-i D daj/ë,-a dakord dal dalj/e,-a dalloj dardh/ë,-a dasm/ë,-a dashuri,-a dashuroj dat/ë,-a pl. -a-t datëlindj/e,-a deg/ë,-a dehur i/e del/e,-ja, pi. dhen- každý, každá kus, část; chvíle dívka co, jaký, který, kdo deštník čaj zapalovač taška prostěradlo odzbrojit okamžik, chvíle střecha každý, každá, každé každou chvíli český Čech kladivo Česká republika český klíč čtvrt otázka, problém co, cože; jaký roztrhnout, rozsápat co? osvobození cena poslat, přinést, vyzvednout nepořádek; porucha strýc, matčin bratr souhlas, platí odejít; opustit; vyjít východ; odjezd; vyjití, exodus rozeznat hruška svatba láska milovat datum narozeniny větev; oddíl, oddělení; obor opilý ovce 10 Albanstina KFOR-a.doc

të dembel,-e denduri,-a dentar,-e der/ë,-a, pl. dyer-t deri derr,-i pl. -a-t det,-i pl. -e-t detyr/ë,-a detyrim,-i dëgjoj dëm,-i pl. -e-t dënim,-i dënoj dërras/ë,-a dëshiroj dëshmi,-a di, -ta, -tur digjem, dogja, djegur dikursh/ëm,-me, i/e dim/ër,-ri, pl. -ra-t disa dit/ë,-a djal/ë,-i pi. djemtë dja/ll,-i pl. -j-të djath/ë,-i pl. -ëra-t djathtas dje djeg djers/ë,-a dobët i/e dogan/ë,-a doliap,-i pl. -ë-t domat/e,-ja domosdosh/ëm,- me, i/e dor/ë,-a, pi. duar-t drejt drejt/ë,-a drejtoj drek/ë,-a dritar/e,-ja drit/ë,-a drith/ë,-a, pl. -ërat líný, lenivý hustota zubní dveře až, do, až do prase moře úkol; povinnost závazek, povinnost poslouchat škoda, ztráta potrestání, trest potrestat, odsoudit prkno toužit, přát si, chtít svědectví vědět hořet, pálit dřívější zima (roční období) několik, někteří, některá, některé; něco den chlapec, hoch ďábel sýr napravo, vpravo včera zapálit pot slabý clo skříň rajče trvalý ruka rovně, přímo právo, nárok řídit, vést oběd okno světlo obilí, zrno 11 Albanstina KFOR-a.doc

dru,-ri, pl.- nj-të dua -do, desha, dashur duhan,-i duhem duhet duhur i/e dukem dush,-i pl. -e-t dy dylbi,-a dyqan,-i pl. -e-t dyqind dyshek,-u, pl. -ë-t dyshim,-i dyzet dřevo, dříví chtít; milovat tabák vzájemně se potřebovat, chtít muset, musit, být třeba (potřeba) přiléhavý, vhodný, patřičný, náležitý vypadat, vyhlížet jako; zdat se jako co, jevit se sprcha dva dalekohled obchod dvě stě matrace pochyba čtyřicet Dh dhe = e dhe,-u, pl. -ra-t dhemb dhembj/e,-a dhemb,-i pi. -ë-t dhembetar,-i dhi,-a, pl. dhi-të dhitem dhjetë dhjetor,-i dhom/ë,-a dhun/ë,-a dhurat/ë,-a E e pl. të (vyzë e mira) (pjesët e trupit) ec/i,-ën, -a, -ur a, i (spojka) půda, země bolet bolest, boleni zub zubař, zubní lékař koza kálet (vulg.) deset prosinec pokoj, místnost násilí dárek 1. spojovací člen (dobré děvče) 2. predlozkova vazba (části těla) 3. krátká forma 3 os. jč. osobního zájmena ve 4. pádě 4. a, i - spojka jít, jet, chodit 12 Albanstina KFOR-a.doc

edhe egër i/e elektrik,-u em/ër,-ri, pl.-ra-t ende en/ë,-a, pl. -ë-t enjt/e,-ja er/ë,-a erresir/ë,-a esht/ër,-ra, pl. - ra-t etj/e,-a eth/e,-ja, pl. -e-t Ë ëmbëi i/e ënd/ërr,-rra ëndërroj është F faj,-i pl. -e-t fal falas falem falj/e,-a familj/e,-a faq/e,-ja fare fat,-i pl. -e-t fatur/ë,-a fe,-ja fëmij/ë,-a, pi. -ë-t fik,-u, pl. -q-të fillim,-i filloj fis,-i pl. -e-t fitoj fitor/e,-ja fjal/ë,-a fjalor,-i flam/ur,-i pl. -uj-t, urë-t flas fola, folur fle fjeta, fjetur fletor/e,-ja také, taky, též divoký proud, elektrika jméno ještě; už nádoba čtvrtek vzduch; vítr; vůně nebo zápach tma viz asht,-i kost; kostra???? žízeň horečka sladký sen snít; přemítat, představovat si 3. osoba jč. (sg). slovesa být vina prominout, omluvit se zdarma děkovat omluva rodina tvář, líce; stránka naprosto všechen, zcela osud účet, faktura víra dítě fík začátek začít kmen, klan, rod získat; vyhrát, zvítězit vítězství slovo slovník vlajka, prapor mluvit spát sešit 13 Albanstina KFOR-a.doc

fli,-ja oběť flokë,-t m. pl. vlasy floktar,-i kadeřník fluturoj letět forc/ë,-a síla, moc fqinj,-i pl. -ë-t soused francez,-e francouzský fren,-i brzda freskët i/e čerstvý frigorifer,- i pl. -ë-t lednice frik/ë,-a strach frut/ë,-a ovoce fryj foukat, vanout frym/ë,-a dech fshat,-i pi. -ra-t vesnice fsheh skrýt, skrývat fshij uklízet ftes/ë,-a pozvání ftohtë i/e chladný fund,-i konec fuqi,-a síla, moc furrtar,-i pekař fush/ë,-a pole; rovina fytyr/ë,-a obličej, tvář G gabim,-i gatuaj gaz,-i gazetar,-i pi. -ë-t gazet/ë,-a gënjej gënjesht/ër,-ra gërmim,-i gërmoj gërshër/ë,-a gëzim,-i gisht,-i pi. -a-t, - ërinj-të godas goditj/e,-a gomar,-i pi. -ë-t got/ë,-a Greqi,-a gri grindj/e,-a grop/ë,-a grua,-ja, pl. gra-të chyba vařit plyn novinář noviny Ihát lež, klam vykopávání, výkop kopat, yykopávat nůžky radost prst udeřit, uhodit úder osel sklenice Řecko šedý, šedivý hádka díra, jáma žena 14 Albanstina KFOR-a.doc

grumbu/ll,-i pl. -j-t grusht,-i pl. -e-t gryk/ë,-a gur,-i pl. -ë-t gusht,-i guximtar,-e Gj gjak,-u, pl. -ra-t gjakrrjedhj/e,-a gjalp/ë,-i gjallë i/e gjarp/ër,-ri, pl. -ërinj-të gjashtë gjashtëdhjetë gjashtëmbëdhjetë gjatë gjatësi,-a gjej - ta, -tur gjelbër i/e gjell/ë,-a gjendj/e,-a gjenocid,-i gjerë i/e gjerman,-e gjë,-ja, pl. -ra-t gjilpër/ë,-a gjith/ë,-a gjitbashtu gjiz/ë,-a gjoks,-i pl. -e-t gju,-ri, pl. -një-t gjuh/ë,-a gjum/ë,-a gjyq,-i pl. -e-t gjysmë gjysb,-i gjysh/e,-ja H ha hakmarrj/e,-a hall/ë, -a f. pl. -a-t hap hap,-i bapet = bapur har/k-u m. pl. -qe harroj hromada pěst hrdlo, krk kámen srpen statečný krev krvácení máslo živý had šest šedesát šestnáct dlouho; během délka najít, nalézt zelený jídlo stav genocida široký německý věc, předmět jehla všechno, vše také, taky tvaroh prsa koleno jazyk, řeč spánek soud půl děda babička jíst pomsta teta otevřít krok otevřený oblouk zapomenout 15 Albanstina KFOR-a.doc

hedh hodit hekur,-i železo hekurdh/ë,-a železnice helmim,-i m. otrava heq sundat; táhnout her/ë,-a; nje herë krát, jednou herët brzy hën/ë, -a f. měsíc hën/ë, -a f. pl. -a-t pondělí hotel,-i m. pl. -e-t hotel huaj půjčit huaj (i/e) cizí huaj,-i m. pl. -të cizinec hund/ë,-a f. pi. -ë-t nos hunderoj mluvit nosem; huhňat hyj vejít hyrj/e,-a f. pl. -e-t vstup; vchod I iki im m. ime f. infeksion,-i infermier/e,-ja interesant,-e injeksion,-i ish ishu/ll,-lli m. pi. -jt J jam janar,-i jap jastëk,-u m. pl. -ët jashtë jep jet/ë,-a f. jetim,-i m. pl. -ë-t jetoj jo jonë ju jug,-u Jugosllavi,-a f. K ka kaçavid/ë,-a f. pi. - odejít můj, má, moje infekce zdravotní sestra zajímavý injekce bývalý; exostrov jsem; být leden dát polštář ven viz. jap život sirotek žít ne naše vy jih Jugoslávie má 3.os. jč. slovesa mít šroubovák 16 Albanstina KFOR-a.doc

a-t kaf/e,-ja kaf/e,-ja kafsh/ë,-a f. pl. -ët kala,-ja f. pl. -a-t kal/ë,-i m. pl. kuajtë kaloj kaltër (i/e) kaluar (i/e) kam kamerier,-i m. pi. -ë-t kamion,-i m. pi. - ë-t kamp,-i m. pi. -e-t kap kapsllëk,-u karot/ë,-a kartolin/ë,-a f. pi. -a-t karrig/e,-ia f. pi. -e-t karroc/ë,-a f. pi. -a-t kastravec,-i m. kat,-i m. pl-e-t katër katërqind katolik,-u m. pi. - ë-t keq(i),-e(e) këmbas = më këmbë këmb/ë,-a f. pi. -ët kemish/ë,-a kënaqur (i/e) keng/ë,-a f. pl. -ë-t këpuc/ë,-a f. pl. - ë-t kërcej kërkes/ë,-a pi. -a-t kërkoj këpurdh/ë,-a f. pi. -a-t këto këtu káva kavárna zvíře hrad kůň jít; minout modrý minulý, uplynulý mít; vlastnit číšník kamion kemp, tábor chytit zácpa mrkev pohlednice židle vůz okurka poschodí čtyři čtyřista katolík špatný, zlý pěšky noha košile spokojený píseň bota skákat žádost shánět houby tyto tady, tu 17 Albanstina KFOR-a.doc

kilogram,-i m. pl.- kilogram ë-t kilomet/ër,-ri m.pl. kilometr -ra-t kirurgji,-a f. chirurgie kish/ë,-a f. pl. -a-t kostel kod/ër,-ra f. pl. - kopec ra-t kofsh/ë,-a stehno koh/ë,-a f. čas, doba kok/ë,-a f. hlava koll/ë,-a f. kašel kollitem kašlat kombësi,-a národnost konjak,-u m. koňak konserv/ë,-a konzerva kontrolloj kontrolovat kopsht,-i m. pl. -et zahrada korrik,-u červenec kos,-i m. kefir kos/ë,-a f. kosa kosovar,-e kosovský; Kosovar,-i m. pl. -e-t Kosovan, kosovský Albánec Kosov/ë,-a Kosovo kosh,-i m. pl. -a-t koš krah,-u m. pl. -ë-t paže kreh česat kreh/er,-ri m. hřeben krenar,-e pyšný, hrdý krevat,-i m. pl. -e-t postel krijoj tvořit krip/ë,-a f. sůi kryeqytet,-i hlavní město kryesisht hlavně kryesor,-e hlavní kthehem vrátit se kthim,-i návrat ku kde; kam kudo všude kufi,-ri m. pl. -j-të hranice kujdes,-i m. pl. -et péče kujdes! pozor! kujt (i/e) čí, koho kujtes/ë,-a f. paměť; vzpomínka kujtohem pamatovat si kundër proti 18 Albanstina KFOR-a.doc

kuptim,-i m. pl. -et kuptoj kuq,-e (i/e) kur kurse kurv/ë,-a kurrë kushëri,-ri m. pl. -nj-të kuti,-a f. kuzhin/ë,-a ky smysl; význam rozumět červený kdy; když zatímco prostitutka nikdy bratranec krabice kuchyň ten, tento, to, toto L lahem mýt se; koupat se laj mýt; prát lajm,-i m. pl. -e-t zpráva lajmërim,-i oznámení laps,-i m. tužka larg daleko largësi,-a vzdálenost largohem vzdálit se lart nahoře, nahoru lartë (i/e) vysoký lavapjatë,-a f. pl. umývadlo -a-t lehtë (i/e) lehký lek,-u m. pl. -ë-t měna alb. let/ër,-ra f. dopis; papír leukoplast,-i náplast lexoj číst lëkur/ë,-a f. pl. -a-t kůže lëng,-u m. pl. šťáva, džus -lëngje-t lëvizj/e,-a pohyb lib/ër,-ri pi. -ra-t kniha lidh utáhnout; zavázat; spojit limon,-i m. citron lind narodit se lindj/e,-a f. pl. -e-t narození lindur (i/e) narozený liqen,-i m. pl. -e-t jezero lirë (i/e) svobodný liri,-a svoboda list/ë,-a f. pl. -a-t seznam litar,-i m. pl. -e-t- provaz, lano lit/ër, m. pl. -ra-t litr 19 Albanstina KFOR-a.doc

lodhur (i/e) loj/ë,-a lopat/ë,-a lop/ë,-a lot,-i m. luaj luft/ë,-a f. pl. -ëra-t luftoj lug/ë,-a lul/e,-ja f. pl. -e-t lum/ë,-i pl. -enj-t lumtur (i/e) Ll lloj,-i m. pl. -e-t llul/ë,-a M mac/e,-ja f. pl. -e-t madh(i),-e (e) pl. të mëdhenj m. të mëdha f. madhësi,-a maj,-i m. maj/ë,-a f. pl. -a-t majtas makin/ë,-a f. pl. - a-t mal,-i m. pi. -e-t malor,-e mama,-ja Maqedoni,-a maqedonisht marr marrëndhënite,-a marrëveshjte,-a f. pi. -e-t martës/ë,-a f. martuar (i/e) mas/ë,-a f. pi. -a-t mbaroj mbarsem mbetem mbetj/e,-a f. mbi mbiem/ër,-ri mbrëmj/e,-a mbrojtj/e,-a mbush unavený hra lopata kráva slza hrát válka bojovat lžíce květina řeka šťastný druh dýmka kočka velký velikost květen vrchol, špička vlevo auto hora horský máma Makedonie makedonský vzít; brát vztah; poměr dohoda manželství ženatý; vdaná míra končit otěhotnět zbýt zbytek nad jméno večer obrana plnit 20 Albanstina KFOR-a.doc

mbyll me megjithatë mendoj mesdit/ë,-a f. mëlçi,-a f. mëngjes,-i mënyr/ë,-a mërkur/ë,-a mërzi,-a mësoj mësues,-i m. mësues/e,-ja f. mi(e), mia(e) mi,-u pl.-nj-t midis mieil,-i mijë mik,-u m. pi. miqtë min/ë,-a f. pi. -a-t minut/ë,-a miqësi,-a mirë mirupafshim mis/ër,-ri mish,-i m. mjaft mjaftoj mjeguil,-a mjek,-u mobili/e,-a f. moil/ë,-a mos moshatar,-i m. mot/ër -ra muaj,-i m. mund mundësi,-a mundur i/e mungoj mur,-i m. murator,-i mushkëri,-a muzik/ë,-a myk,-u m. pi. zavřít s, se ačkoli, přesto myslet poledne játra ráno způsob středa nuda učit učitel učitelka mé; moje; moji myš mezi; v; uprostřed mouka tisíc přítel mina minuta přátelství dobře na shledanou kukuřice maso dost stačit mlha lékař nábytek jablko (tvoří zápor u sloves v rozkazovacím způsobu, optativu, volitivu a přechodníku) vrstevník sestra měsíc smět, moci možnost možny chybět zeď zedník plíce hudba plíseň 21 Albanstina KFOR-a.doc

-myqe-t N naft/ë,-a f. nat/ë,-a f. pi. netët natyr/ë,-a ndal ndez ndërtes/ë,-a ndërtoj ndërrim,-i ndërroj ndihm/ë,-a ndihmoj ndodhem ndriçoj ndrysh/ëm i/e ndryshoj neser nevoj/ë,-a në nën nën/ë,-a nënshkrim,-i nëntor,-i nga ngadalë ngrihem ngushtë ngjyr/ë,-a notoj num/ër,-ri nxehtë nxjerr Nj njerëzi,-a njeri,-u një njembëdhjetë njëmijë njëqind njoh nafta noc příiroda zastavit zapálit budova stavět změna změnit pomoc pomáhat nacházet svítit jiný změnit zítra potřeba v; do; na; o pod matka podpis listopad z; ze; od pomalu zvednout úzký barva plavat číslo horký, teplý vytáhnout, vyndat lidé člověk jeden jedenáct tisíc sto znát, seznámit se O ofroj orar,-i nabízet rozvrh 22 Albanstina KFOR-a.doc

or/ë,-a oreks,-i oriz,-i ose oxhak,-u P pa paguaj pak pallto,-ja pambuk,-u pamj/e,-a para para,-ja pas pasaport/ë,-a pasdite = pasdreke pasqyr/ë,-a pastaj,-a pastle dembesh pastër i/e pastiçeri-a pastroj pastrues/e,-ja pasur i/e patatle,-ja, pl. -e-t pavarësi-a pavarur i/e pazar-i pl. -e-t pec/e,-ja pelen/ë,-a pem/ë,-a, pl. -ë-t perëndi-a m. perëndim-i perime-t pesë pesëdhjetë pesëmbëdhjetë pesëqind pesh/ë,-a pesh/k-u, pl. -q-it peshqir-i pl. -e-t pëlqej pëllëmb/ë,-a, pl. -e-t për hodina chuť rýže nebo komín bez platit málo, trochu kabát bavlna výhled, pohled vpředu, před peníze za; po, poté cestovní pas odpoledne zrcadlo potom, pak pasta zubní pasta čistý cukrárna čistit uklízečka bohatý brambora nezávislost nezávislý trh hadr, obvaz; vložka plena strom; ovoce bůh západ zelenina pět padesát patnáct pět set váha, hmotnost ryba ručník líbit se dlaň pro 23 Albanstina KFOR-a.doc

përballë përdorim -i përgatis përgatitj/e përgjigjem, përgjigj/e,-ja pergjithsh/em,- me, i/e përhersh/ëm,-me i/e përkrahj/e,-a përkthyes,-i përmbajtj/e,-a përpara pëparës/e,-ja përpjekj/e,-a përqind përrall/ë,-a përse përsëri përsëris përshëndetj/e,-a perveç pi pi duhan pij/e,-a pijsh/ëm,-me, i/e pik/ë,-a pikerisht pirun-i pl. -ë-t pjat/ë,-a pjes/ë,-a pjesëmarrj/e,-a pjeshk/ë,-a, pl. -ët plaçkitj/e,-a plagos plagosj/e plak,-ë,f. pl. pleq. plaka plak-u,pl.pleq-të plastik,-e plotë i/e plumb-i pl. -a-t po polici-a pomp/ë,-a popu/ll-i pi. -j-t por naproti použití připravit příprava, zhotovení odpovídat odpověď obecný stálý, trvalý podpora překladatel, tlumočník obsah před zástěra námaha, snaha, úsilí procento pohádka proč opět opakovat pozdrav mimo, kromě pít kouřit nápoj pitný bod, kapka přesně vidlička talíř část, díl účast broskev drancování zranit zranění stařena stařec z plastu, plastový plný, úplný olovo ano policie čerpadlo národ ale 24 Albanstina KFOR-a.doc

port-i pl. -e-t port/ë,-a portoka/ll-i pl. -j-të post/ë-a poshtë pothuajse prandaj pranë (Abl.) pranoj pranver/ë,-a prapa prapa (abl.) prej premt/e,-ja premtoj pre/s,-va,-rë -1(?) pr/es,-ita,-itur presion,-i prill,-i prind-i pl. -ër-it prish prishur i/e pritj/e,-a pronar,-i pron/e,-a propozoj provim,-i provoj pse = perse pshurr = shurroj pul/e,-a puls-i pull/e,-a pun/ë,-a punëtor,-i punoj purth/e,-a pus-i pl. -e-t pushim,-i pushkatoj pushk/ë,-a pushtet,-i puth pyes pyetj/e,-a py/il-i pl. -je-t přístav brána pomeranč pošta dole téměř, skoro proto při, u, vedle přijmout jaro vzadu, dozadu za od, z pátek slibovat řezat, sekat čekat tlak duben rodič rozbít, porušit, poškodit zničený, zkažený přijetí majitel, vlastník majetek, vlastnictví navrhovat, nabízet zkouška zkusit proč pomocit kuře tep dopisní známka práce pracovník, dělník pracovat pnijem studna přestávka, dovolená zastřelit puška moc líbat ptát se otázka les Q 25 Albanstina KFOR-a.doc

qa/j.-va,-rë qart qart/ë i/e qebap-i pl. -e-t qejf-i pl. -e-t qelb,-i qep/ë,-a qershi-a qesh qetësi-a qetësoj qeveri-a qendroj qi,-va,-rë qie/ll-i pl. -j-t qilim,-i qind qiri-u, qiri-ri, pl. -nj-te qitj/e,-a qorr-e quhem qull,-i qumësht,-i qysh qytet-i pl. -e-t R radar-i pl. -ë-t radio-ja radh/ë,-a, pl. -ë-t raft-i pl. -e-t rajon-i pl. -e-t raki-a re-ja re-ja reçel-i pl. -e-t refugjat-i pl. -ë-t revist/ë,-a rezervuar-i pl. -ë-t rezultat-i pl. -e-t rëndë i/e rëndësi-a rëndësish/ëm,-me i/e rëni/e,-a rër/ë,-a ri, i,f e re, pl. rinj, f. reja plakat jasně jasný kebab, šašlik radost, chuť, nálada hnis cibule třešeň smát se klid, ticho uklidnit, upokojit, utišit vlada zůstat souložit (vulg.) nebe koberec sto svíčka střelba slepý jmenovat se kaše mléko jakto?, jak město radar rádio, rozhlas řada police okres, oblast rakije nové, novota mrak, oblak džem uprchlík časopis nádrž výsledek těžký význam, důležitost důležitý, významný klesání, pokles, pád písek nový, mladý 26 Albanstina KFOR-a.doc

riparim,-i riparoj roj/ë,-a rojtar,-i ruaj,-ta,-tur Rr rralë rralë i/e rregull,-i rreth (abl.) rrezi/k-u, pl. -qe-t rreziksh/ëm,-mi, i/e rrënoj/e,-a rrënj/e,-a rri, ndenja, ndenjur rrob/ë,-a rrog/ë,-a rroj,-ta,-tur rrojtor/e,-ja rrotull (abl.) rruf/ë,-a S s' = nuk sa sa kohë sallam,-i p3. -e-t send,-i pl. -e-t sepse serb,-i pl.-ë-t Serbi-a si sot sttacion,-i sulm-i pl. -e-t sulmoj sup-i pl. -e-t superfuqi-a sy-ri, pl. sy-të syze-t Sh shaka-ja shami-a sharr/ë,-a shator/e,-ja oprava opravovat hlídka, stráž strážce, hlídač chránit, opatrovat zřídka vzácný, řídký pořádek okolo, kolem nebezpečí nebezpečný zřícenina, ruina kořen sedět, stát, zůstat šaty mzda žít holičství, kadeřnictví okolo, kolem rýma ne kolik Jak dlouho? salám předmět protože Srb Srbsko jako dnes nádraží, zastávka útok útočit rameno velmoc oko brýle vtip šátek, kapesník pila stan 27 Albanstina KFOR-a.doc

sheku/il-i pl. -j-t shembu/ll-i pl. -j-t shenjtor,-i sheqer,-i shes shëndet,-i shënim,-i shërbej shëtitj/e,-a shikoj shish/e,-ja shitës,-i shitj/e,-a shkëmb-i pl. -injtë shkoil/ë,-a shkrepës/e,-ja shkrimtar,-i shkruaj shkurt shkurt,-i shkurt/ër i/e, f pl. -ra shofer-i pi. -ë-t shoh pashë, parë shok-u, pl. -ë-t shoqëri-a shpatull-a, pl. -a-t shpejt shpejtësi-a shpesh shpeshtë i/e shpin/ë,-a shpjegoj shpres/ë,-a shpresoj shqip shqip/e,-ja Shqipëri-a shqiptar,-e shqiptar,-i shqiptar/e,-ja shtatë shtatëmbëdhjetë shtator,-i shtatzënë shtet-i pl. -e-t shtëpi-a století příklad svatým (podstatné jméno) cukr prodávat zdraví poznámka sloužit, obsluhovat procházka dívat se, pozorovat láhev prodavač prodej skála škola zápalka spisovatel psát krátce únor krátký řidič vidět kamarád společnost rameno rychle rychlost často častý záda vysvětlit naděje doufat albánský albánština Albánie albánský Albánec Albánka sedm sedmnáct září těhotná stát dům 28 Albanstina KFOR-a.doc

shtr/at-i pi. -ét-ërit (é?) shtun/ë,-a shumë shurr/ë,-a postel sobota mnoho, hodně moč T takim,-i takoj taks/ë-a tani tank-u tarrac/ë,-a tash/ëm,-me, i/e tavan,-i pl. -e-t tavolin/ë,-a te = tek teat/ër,-ri telefonoj televizion,-i temperatur/ë,-a tenxher/e,-ja tepëer tetë tetëdhjetë tetëmbëdhjetë tetor,-i tez/e,-ja tërheq tërheqj/e.-a ti tingu/ll,-i pl. -j-t tjetër, pl. të tjerë tmerrsh/ëm,-më, i/e tok/ë,-a top,-i pl. -a-t torturoj tradhtí,-a (í?) trashëgim,-i tregoj trembëdhjetë tren,-i pl. -a-t treqind tridhjetë trokas tru-ri setkaní setkat se poplatek nyní, teď tank terasa nynější, současný strop stolek u, k divadlo telefonovat televize teplota hrnec velmi, příliš osm osmdesát osmnáct říjen teta, sestra matky táhnout, odtáhnout, stáhnout přitažlivost ty zvuk, hláska jiný, další strašný, hrozný půda, země míč; dělo mučit, trýrznit zrada dědictví, odkaz ukázat třináct vlak tři sta třicet klepat mozek 29 Albanstina KFOR-a.doc

trup,-i pl. -a-t trup/ë,-a tryez/ë,-a tym,-i pl. -ra-t tělo vojenský oddíl stůl kouř, dým Th tha/j,-va,-rë re sušit thatësi,-a sucho theilë i/e hluboký th/em,-ashë,-ënë říci themb/ër,-ra, pl. pata -ra-t th/ërras,-irra.-irrur volat thik/ë,-a nůž thjeshtë i/e jednoduchý U udh/ë,-a, pl. -e-t udhëkryq,-i pl. -e-t udhëtoj uj/ë,-i pl. -ëra-t ujësjeliës,-i uj/k-u, pl. -q-it ulem ulët i/e urdh/ër,-ri, pl. -rat urdheroj ur/ë,-a, pl. -a-turi,-a uritur i/e urrej ushqim,-i ushtar,-i ushtarak,-e ushtri,-a ushtrim,-i uzin/ë,-a V vaj,-i vajz/ë,-a vap/ë,-a varem varfër i/e var-i pl. -e-t varroj vazhdoj vdekj/e,-a cesta křižovatka cestovat voda vodovodní potrubí vlk sednout si; sestupovat nízký rozkaz rozkazovat most hlad hladový nenávidět potrava, potraviny voják vojenský armáda, vojsko cvičení továrna olej dívka, dcera horko pověsit chudý hrob pohřbít pokračovat smrt 30 Albanstina KFOR-a.doc

vd/es,-iqa,-ekur ve-ja, pl. -të = vezë veçantë i/e vend,-i pl. -e-t vendbanim,-i vep/ër,-ra, pl. -ra-t veprim,-i veproj verbër i/e verdhë i/e ver/ë,-a ver/ë,-a veri,-u vesh vesh,-i pl. -të vetë vetëm vetëmbrojtj/e,-a vetëti0/ë,-a vetëvrasj/e,-a vetur/ë,-a vez/ë,-a vë vura, vënë vëll/a,-i pi. -ezër-it vëmendj/e,-a vërtet vërtet/ë,-a vështirë i/e vij, erdha, ardhur viktim/ë,-a vil/ë,-a vinç-i pl. -a-t vini re! vit,-i pl. vjet-ët, vite-t vizit/ë,-a vizitoj vjeç,-e vjedh vjedhës,-i vjel voila, vjellë vjellj/e vjesht/ë,-a vjetër i/e vjetor,-e vogël i/e, m. pl. të vegjël, f. pl. vogla zemřít vejce zvláštní místo bydliště činnost, dílo skutek, činnost působit, jednat slepý žlutý léto víno sever oblékat ucho sám jenom sebeobrana blesk sebevražda auto vejce umístit bratr pozomost opravdu pravda těžk7, obtížný přijít oběť vila jeřáb, zvedák pozor! rok návstěva navštívit starý krást zloděj zvracet zvracení podzim starý roční malý 31 Albanstina KFOR-a.doc

vonohem votoj vrapoj vrarë i/e vra/s,-va,-rë vrasës,-i vul/ë,-a, pl. -a-t vullnetar,-i X xeh/e,-ja xingon/ë,-a xix/ë,-a Xh xham,-i xhami,-a xhaxha,-i xhep,-i pl. -a-t Y y/ii,-i pi. -je-t yndyr/ë,-a ynë yt Z zakon,-i pl. -e-t zarf,-i pl. -e-t zbrazët i/e zbr/es,-ita,-itur zbritj/e,-a zbulim,-i zem/ër,-ra zemëroj zero,-ja zë, zura, zënë zë-ri, pl. -ra-t zgjedhj/e,-a zgjuar i/e zi, i,f e zezë, pl. të zinj,f. zeza zjarr-i pl. -e-t zjarrfikës-i zo/g-u, pl. -gj-të zonj/ë,-a zot-i pi. -a-t zot-i pl. -ër-it zyrtar-i opozdit se hlasovat běžet mrtvý usmrtit, zabít, zabraždit vrah razítko dobrovolník důl propast jiskra sklo mešita strýc, bratr otce kapsa hvězda tuk náš tvůj zvyk obálka prázdný vystupovat pokles, sestup objev, nález; průzkum srdce rozzlobit nula uchopit hias volba šikovný, chytrý černý oheň hasič pták paní bůh pan úředník 32 Albanstina KFOR-a.doc

Zh zhdukem zhdukj/e,-a zhurm/ë,-a zhvesh zhvilim-i zmizet odstranění, zmizení hluk svléci, svlékat vývoj 33 Albanstina KFOR-a.doc

Česko-albánský vojenský slovníček VOJENSKÁ TERMINOLOGIE Fjalorth ushtarak çekisht-shqip TERMINOLOGJI USHTARAK 34 Albanstina KFOR-a.doc

A akt agrese akt dobré vůle akt nasili americký voják anglický voják antena armádní sbor automat (zbraň) automatická pistole automatická puška B balistická řízená střela středního dosahu balistická střela středního dosahu baterie (vojenská jednotka) bezpečnostní opatření bezpečnostní riziko bezzákluzová protitanková zbraň bezzákluzový kanon bitevní loď bitevní vrtulník bodák boj boj v osadě boj zblízka bojová operace bojová činnost bojova pohotovost bojová pruzkumná hlídka bojová technika bojové jednotky bojové vozidlo bojový rozkaz branec branná povinnost akt agresiv, akt agresor akt i dëshirës së mirë akt dhunë ushtar amerikan ushtar anglez antena grup ushtarak automatik pistolet automatike pushki automatike qitje e drejtuar balistike e distancës mesatare qitje balistike e distancës mesatare bateri (trup ushtarake) masa sigurimi rrezik sigurimi armë kundërtanke top i lehtë kundërtank anije luftarake helikopter luftarak bajonet luftë luftë nëfshat luftim i afërt operacion luftarak aktivitet luftarak gadishmëri luftarake patrullë luftarake e kontrollit të terenit teknike luftarake trupa luftarake mjet udhëtues luftarak urdhër luftarak rekrut, ushtar i ri detyrë mbrojtesë 35 Albanstina KFOR-a.doc

brigáda brigáda rychlého nasazení budíček C - Č cíl civilní ochrana cvičiště četa čtyřhlavňový kanon brigata brigata e ndërhyrjes së shpejtë orë me zile objektiv mbrojtja civile vendi i ushtrimit, i stërvitjes vendi çeta top me katër gryka D delostrelec artilier, topçi denní rozkaz urdhër ditor dešifrování deshifrim dezertér dezertor diplomatický sbor trup diplomatik diverzní jednotka njësi speciale që kryen veprime diversive në rradhët e armikut divize divizion dobrovolník vullnetar dočasná obrana mbrojtja e përkohshme dopravní letoun aeroplan transporti dopravní vrtulník helikopter transporti dostrel, dosah largesi e qitjes (me pushkë, top) dozorčí mbikqyrës druhy vojsk a llojet e ushtrisë dhe služeb shërbimeve družstvo skuadër (nejmenší vojenská jednotka) dustojník oficer i zbulimit rozvědky dustojník oficer i shërbimit zdravotnické mjekësor služby dustojník zpravodajského oddělení oficer i shërbimit informativ E elektronický průzkum kontroll elektronik i terenit 36 Albanstina KFOR-a.doc

energický důstojnik F finanční sankce fronta G generální konzulát generální štáb granát granátomet granáty, miny H havárie helikoptéra heslo hlaveň hlídka hranice hraniční spor Ch Charta OSN chemická puma chemická zbraň chemický granát chirurg I ideologický boj informace, udaje, dokument interoperabilita J jaderné zbraně jadený úder jednotka jednotky NATO K kanadský voják kanon (delo) kasárna oficer energjik sanksione financiare front konsullata e përgjithëshme shtabi i përgjithshëm granat granathedhës granatat, minat defekt, havari helikopter parrullë tytë pushke patrullë kufi mosmarrëveshje kufitare Karta e OKB (Organizata e Kombeve të Bashkuara) bombë kimike arme kimike granat kimike kirurg luftë ideologjike informacion, të dhëna, dokument interoperabilitet armë bërthamore sulm bërthamor njësi, trupa njësit e NATO-së, trupat e NATO-së ushtar kanadez top kazerma 37 Albanstina KFOR-a.doc

Kodex mezinárodního práva kodifikace mezinárodního práva (kolov/) průzkumné obrněné vozidlo Komise pro lidská práva kompatibilita konflikt, střetnutí kontrarozvědná služba kontrola na místě kontrola, prověrka, pozorovatel kontrolní místo konvenční zbraně konvoj kruhová obrana kulomet L lehké letadlo lehký kulomet lékař lékařská prohlídka letecky poplach letiště letka letoun M mandát mírových sil OSN manévry, cvičení mapa maskování mechanizovaná brigáda mechanizovaná divize mina ministerstvo obrany Kodi i të drejtës ndërkombëtare kodifikimi i të drejtës ndërkombëtare automjet (me rrota) i blinduar për kontroll tereni Komisioni për të drejtat e njeriut kompatibilitet konflikt, përplasje shërbimi i kundërzbulimit kontrolli në vend kontroll, verifikim, vëzhgues vendi i kontrollit arme konvecionale autokolon, konvoj mbrojta rrethore mitraloz aeroplan i lehtë mitraloz i lehtë mjek kontrolli mjekësor alarm ajror aeroport skalion aeroplan mandati i forcave tëpaqes të OKB-së ushtrim, stërvitje harta maskimi brigata e mekanizuar divizion i mekanizuar mina ministria e mbrojtjes 38 Albanstina KFOR-a.doc

ministr obrany minohledačka minomet mírová jednání, mírová smlouva (dohoda) Mírové jednotky OSN mírové operace motocykl munice muniční sklad N náboj do pěchotní zbraně náčelník náčelník průzkumného oddělení náčelník štábu nadřízený nákladní automobil narušení hranic nasazení, zasazení (do boje) následky války neporušitelnost hranic nepřítel, protivník nestrannost nouzová přistávací plocha nouzový most O obchvat obklíčení obojživelný transportér obrana obrněná brigáda obrněné průzkumné vozidlo obrněný ministër i mbrojtjes minakërkuese minahedhës bisedimet e paqes, marrëveshja e paqes njësitë, trupat e paqes të OKB-së operacioni i paqes motoçikletë municion depo municioni fishekë për armë këmbsorie shef shef i seksionit të kontrollit të terenit shef i shtabit epror automobil transporti shkeje kufiri vendosje, hedhje (në luftë) pasojat e luftës pashkelshmëri e kufijëve armik, kundërshtar paanëshmëri, neutralitet sipërfaqja e uljes së detyruar (në rast rreziku) urë e domosdoshëme (në rast rreziku ose pamundësie tjetër) me rrethue rrethim transportjer amfib mbrojtja brigata e blinduar automjet i blinduar per kontrollin e terenit transportjer i blinduar 39 Albanstina KFOR-a.doc

transportér obvaziště dhoma e mjekimit odloucena jednotka njësi e veçuar. (e shkëputur) odsun shtyrje, largim odvetná opatření masat kundërpërgjigjëse ohnisko války zjarri i luftës ochrana mbrojtja ochranná maska maska mbrojtëse operace pro nastolení míru operacion për vendosjen e paqes operace pro vynucení míru operacion për detyrimin e paqes orientační bod pikë orientuese osádka, posádka ekipazh ostřelování bombardim, shtirje me armë ošetřovatelka infermiere otevřený terén teren i hapur oveření, kontrola, verifikim, kontroll prověrka ozbrojené síly forcat e armatosura ozbrojený konflikt konflikt i armatosur P padák palebný prostředek palebný útok pancéřovka parašutista pásové vozidlo periskop pilot pluk podpurna jednotka pohyb vojsk polní nosítka polní zdravotní služba ponton posádka pozemní cíl pozemní vojsko (armáda) pozorovací stanoviště pozorovatelna parashut mjete gjuajtëse (zjarri) sulm zjarri granatë kumdërtanke parshutist automjet me zinxhira periskop pilot regjiment njësi ndihmëse, trupa ndihmëse lëvizje e ushtrisë vig, tezgë mjekesore shërbimi mjekësor i terenit urë vetlëvizëse në ujë ekipazh objektiv tereni ushtria këmbësore qendër vrojtuese kulla e vrojtimit 40 Albanstina KFOR-a.doc

prodloužení mandátu prostor bojové činnosti prostor obrany prostor soustředění prostředky průzkumu prostředky spojení protiletadlová obrana protipěchotní mina protiútok prozatímní dohoda průzkum průzkum bojem průzkumník předsunuté velitelské stanoviště přesun přilba přímá palba příprava, výcvik, výchova příslušník vojenské policie puška, pistole R - Ř Rada bezpečnosti radiolokátor raketa raněný revolver rota rozvědčík rozvědka, průzkum ruční granát ruční zbraně rukojmí řidič zgjatje e mandatit, shtyrje e mandatit teritori i aktivitetit luftarak teritori i mbrojtjes teritori i përqëndrimit mjete kontrolli mjetet e lidhjes mbrojtja kundërajrore mina kundër këmbësorisë kundërsulm marrëveshje e përkohëshme kontroll, studium kontroll, studium i objekteve luftarake studjues, kontrollues tereni qendër komanduese e çvendosur çvendosje, shtyrje helmetë qitje direkte përgatitje, stërvitje, edukim pjesëtar i policisë ushtarake pushka, pistolet Këshilli i sigurimit radiollokator raketa i plagosur revolver skuadër zbulues zbulimi, studimi, kontrolli i terenit granat dore armë dore peng, rob shofer 41 Albanstina KFOR-a.doc

S - Š samohybná houfnice sanita sektor palby služební hodnost spojař spojenci spojenecké síly rychlé rakce spojenecké závazky spojovací rota sporné území starší důstojník zdravotní služby stráž strážný svoboda pohybu systém kolektivní bezpečnosti špionážní činnost štáb, velení T tábor taktika tank tankista teroristická činnost tlumočník trvalý mír U umístění pozorovatelů OSN upevnění míru uprchlík, utečenec účastnická země útok, ofenzíva územní požadavky S válčiště top vetlëvizës me zinxhira si tank markinë sanitare sektori i qitjes, zjarrit gradat e shërbimit ushtatrak (?ushtarak) ndërlindhës aleatët forcat aleate të reagimi të shpejtë detirime aleate toga ndërlidhëse teritor i diskutueshëm oficer i vjetër i shërbimit mjekësor roje ruajtës, mbrojtës liria e lëvizjes sistemi i sigurimit kolektiv aktivitet spiunazhi shtab, komanda kamp taktika tank tankist aktivitet terrorist përkthyes paqe e përherëshme vendosja e vëzhguesve të KOB-së forcimi i paqes nefugjat, i arratisur vend pjesëmarës sulm, ofenziv kërkesa teritoriale vend i luftës 42 Albanstina KFOR-a.doc

válečný zajatec peng lufte, rob lufte válečný zločinec kriminel lufte válkou zpustošená země tokë e shkatërruar nga lufta velení komanda velitel komandant velitelské qendra komanduese stanoviště vlastní vojska ushtria e jonë voják ushtarak, ushtar vojenská doktrína doktrina ushtarake vojenská policie policia ushtarake vojenská baza ushtarake základna vojenská zdravotní služba shërbimi mjekësor ushtarak vojenské cvičení stërvitje ushtarake vjenskéletectvo aviacioni ushtarak vjenskýduchovní prift ushtarak vojenský výcvik stërvitje ushtarake vrchní velitel komandant i përgjithshëm vrtnln9k helikopter výcvik jednotlivce stërvitja e një personi výsadek hedhje me parashut výzbroj armatimi vzájemná důvěra besim dypalësh Z zajatecký tábor základní výcvik zákop záloha zasazení pozemních sil zásobování municí zásobování vojsk zběh zbraň zdravotník zpravodajská služba zranění zteč, útok ztráty na životech zvláštní jednotky ženijní vojsko živý cíl kampi i pengjeve të luftës stërvitja bazë transhe rezerve vendosja e forcave këmbësore furnizimi me municion furnizimi i ushtrisë dezertor armë punonjës mjekësor shërbimi informativ plagosje mësymje, sulm humbje në jetë (njerëzish) njësi speciale ushtri xhenjere objektiv i gjallë 43 Albanstina KFOR-a.doc

Obecná a vojenská konverzace Bashkëbisedim i përgjithshëm dhe ushtarak 44 Albanstina KFOR-a.doc

SPOLEČENSKÝ STYK Dobré ráno! Mirëmëngjes! Dobrý den! Mirëdita! Dobrý večer! Mirëmrama! Dobrou noc Natën e mirë! Nazdar! Ahoj! Tungjatjeta! Na shledanou! Mirupafshim! Vítejte! Mirë se vini! Jak se máte? Si jeni? Prosím... Ju lutem... Děkuji! Faleminderit! Promiňte! Më falni! Kdo je to? Kush është ky(m), kjo(f)? To je pan (paní, slečna)... Ky është zoti... Kjo është (zonja, zonjuha...) (?) To jsou pánové... Këta janë zotërinjtë... Těší mě, že vás poznávám. Gëzohem se ju njihem! Odkud jste? Nga jeni ju? Já jsem z České republiky. Unë jam nga Çekija. Děkuji vám za pomoc. Faleminderit për ndihmën e tuaj. Není zač. S ka gjë. Okamžik prosím Ju lutem, një moment (një minutë). Dovolíte? A më lejoni? Ano. Po. Ne. Jo. Bohužel to není možné. Fatkeqësisht, kjo nuk është mundur. Souhlasím. Aprovoj. Dakord. 45 Albanstina KFOR-a.doc

DOROZUMÍVÁNÍ Mluvíte česky (anglicky, německy, italsky, francouzsky)? Rozumíte mi? Rozumíš mi? Ano, rozumím. Ne, nerozumím. Mluvte prosím pomaleji. Jak se řekne tohle? Co to znamená? Opakujte prosím. Dini çekisht (anglisht, gjermanisht, italisht, frëngjisht)? A më kuptoni? A më kuptoj? Po, kuptoj. Nuk kuptoj. S kuptoj. Ju lutem flisni më ngadalë. Si i thohë kjo? Ç do të thotë kjo? Ju lutem përsëritni kjo. OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ Kdo jste? Kush jeni? Jsem... Unë jam... Jak se jmenujete? Si quheni? Jmenuji se... Unë quhem... Kolik je vám let? Sa vjeç(e) jeni? Je mi třicet let. Unë jam trithjetë vjeç (m.), vjeçe (f.). Máte osobní doklady (pas, průkaz totožnosti)? A keni dokumentat (pasaportën, letërnjoftimin)? jméno em/ër,-ri příjmení mbiem/ër,-ri datum a místo narození data e lindjës dhe vendlindje státní příslušnost shtetësi,-a národnost kombësi,-a vzdělání arsim,-i povolání profesion,-i náboženství feja manžel bashkëshort,-i manželka bashkëshort/e,-ja manželé bashkëshortë,-t muž burr/ë,-i žena grua,-ja dítě fëmij/ë,-a syn djal/ë,-i dcera vajz/ë,-a bratr vëlla,-i sestra mot/ër,-ra otec baba,-i matka nën/ë,-a dědeček gjysh,-i babička gjysh/e,-ja strýc daj/ë,-a, xhaxha,-i teta tezj/e,-a, hall/ë,-a příbuzný (-á) faretis,-i (faretisni,-a) přítel shok,-u, mik,-u přítelkyně shoq/e,-ja 46 Albanstina KFOR-a.doc

známý (-á) dělník zemědělec úředník kuchař truhlář překladatel tlumočník učitel student lékař zdravotní sestra zubař voják zedník opravář prodavač uklízečka njohur (e njohura) punëtor,-i bujk,-u zyrtar,-i kuzhinier,-i mobilier,-i përkthyes,-i përkthyesm,-i mësues,-i student,-i mjek,-u infermier/e,-ja dentist,-i ushtar,-i murator,-i riparues,-i shitës,-i pastrues/e,-ja Jídlo, pití, potraviny Dobrou chuť! Na zdraví! snídaně oběd večeře lžíce vidlička nůž talíř sklenice konzerva popelník sůl pepř chléb pečivo vejce máslo sádlo olej sýr jogurt mléko káva čaj kakao pivo víno džus Ju bëftë mirë! Gëzuar! mëngjës,-i drek/ë,-a dark/ë,-a lug/ë,-a pirun,-i thikë,-a pjat/ë,-a got/ë,-a konserv/ë,-a taketuk/e,-ja krip/ë,-a piper,-i buk/ë,-a buk/ë,-a vez/ë,-a gjalp/ë,-i dhjam/ë,-i vaj,-i djath/ë,-i kos,-i gumësht,-i kaf/e,-ja çaj,-i kakao,-ja birr/ë,-a ver/ë,-a lëng,-u 47 Albanstina KFOR-a.doc

maso vepřové hovězí telecí skopové drůbež slepice kuře husa kachna králík ryba salám párky zelenina mish,-i derri lope; kau viçi dashi pule pul/ë,-a pul/ë,-a pat/ë,-a ros/ë,-a lepur i butë pjeshk/ë,-a salam,-i salsiç/e,-ja marmelat/ë,-a DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE Co je tohle? Çfarë është kjo? Proč je to tady? Përse është kjo këtu? Čí je to? E kujt është kjo? Co si přejete? Çfarë dëshironi? Mohu vám pomoci? Mundem t ju ndihmoj juve? Kde je ambasáda? Ku është ambasada? Jak se dostanu do středu města? Si shohet për qytetit? Jak se dostanu na letiště? Si shohet për në aeroport? Kde si mohu zatelefonovat? Ku mund të flas me telefon? Můžete mi to ukázat Mundeni të ma tregoni mua atë? Kam jdete? Ku po shkoni? Kdy se vrátíte? Kur do të ktheheni? Jak je to daleko? Sa larg është? Potřebujete něco? Keni nevojë për diçka? Kouříte? Apini duhani? Přání Dobrou chuť! Na zdraví! Přeji vám hodně úspěchů. Přeji vám příjemnou zábavu. Blahopřeji vám. Všechno nejlepší k narozeninám! Šťastnou cestu! Šťastný Nový rok! Brzké uzdravení! Hodně štěstí! Ju bëftë mirë! Gëzuar! Ju uroj juve shumë suksese. Ju uroj juve argëtim të këndshëm. Ju uroj juve. Gjishtë të mirat për ditëlindjen! Rrugë të mbarë! Gëzuar vitin e ri! Shërim të shpejtë! Shumë fat! Žádost o pomoc, varování před nebezpečím Pomoc! Ndihmë! Měl jsem nehodu. Kisha aksident. 48 Albanstina KFOR-a.doc

Jsem zraněný. Potřebuji lékařskou pomoc. Můžete zavolat policii? Potřebuji tlumočníka. Pozor! Pozor, nebezpečí života! Nouzový východ. Hoří! Jam i plagosur. Kam nevojë për ndihmë njekësore. Mundeni të thërrisni policinë? Kam nevojë për përkthyes. Kujdes! Kujdes, rrezik jetë! Dalje në rast rreziku. Zjarr!, Digjet! Údaje o čase a počasí Kdy? Kur? teď (potom) tani (pastaj) dříve (později) më parë (më vonë) dnes, včera, zítra sot, dje, nesër denně, ráno, v poledne çdo ditë (për ditë), mëngjes, mesditë večer, v noci mrëmje, natën letos, loni, příští rok sivjet, vjet, vitin e ardhshëm rok, měsíc, týden, den viti, muaj, java, dita hodina, minuta, sekunda ora, minuta, sekonda Kolik je prosím hodin? Ju lutem, sa është ora? Je jedna hodina. Ora është një. Je poledne, půlnoc. Është mesditë, mesnatë. V kolik hodin tam musíte být? Në cilën orë duhet të jemi atje? Asi ve dvanáct hodin. Rreth orës dymbëdhjetë. Kdy to začíná (končí)? Kur do të fillojë (do të mbarojë)? Přesně v pět hodin. Fiks në orën pesë. Kolikátého je dnes? I sati është sot? Dnes je 1. srpna. Sot është 1. gusht. Zůstaneme tu do 31. prosince. Ne do të qëndrojmë këtu deri në31. dhjetor. Vrátíme se 15. července. Do të hthehemi me 15. qershot. Kdy jste se narodil? Kur keni lindur? Narodil jsem se 20. září 1951. Jam lindur me 20. shtator 1951. Jaká je předpověď počasí? Si është parashikimi i motit? Jak bude zítra? Si do të jetë nesër? Kolik je stupňů? Sa gradë është? Dnes je krásně. Sot është bukur. Bude bouřka. Do të ke të shtrëngatë. Je 30 stupňů Celsia. Është 30 gradë Celsius. Je horko (zima). Është nxehtë (frohtë). Prší. Bie shi. Fouká silný vítr. Fryn erë e fortë. Dny - Dita pondělí úterý středa čtvrtek pátek hërë martë merkurë enjtë premtë 49 Albanstina KFOR-a.doc

sobota neděle Měsíce - Muajit leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec shtunë diel janari shkurti marsi prilli maji qershori korriku gushti shtatori tetori nëntori dhjetori jaro léto podzim zima Barvy - Ngjyrë červená modrá tmavomodrá zelená tmavozelená žlutá bílá černá šedá hnědá Číslovky jeden dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset jedenáct dvanáct třináct pranvera vera vjeshta dimri e kuqe e kaltër blu e gjelbër e jeshilë e verdhë e bardhë e zezë gri ngjyrë kafe një dy tri (m), tre (f) katër pesë ghjashtë shtatë tetë nëntë dhjetë njëmbëdhjetë dymbëdhjetë trembëdhjetë 50 Albanstina KFOR-a.doc

čtrnáct patnáct šestnáct sedmnáct osmnáct devatenáct dvacet dvacet jedna dvacet dva třicet čtyřicet padesát šedesát sedmdesát devadesát sto dvě stě pět set tisíc padesát tisíc milion katermbëdhjetë pesëmbëdhjetë gjashtëmbëdhjetë shtatëmbëdhjetë tetëmbëdhjetë nëntëmbëdhjetë njëzet njëzet e një njëzet e dy tredhjetë dyzet pesëhjetë gjashtëdhjetë shtatëdhjetë nëntëdhjetë qind dyqind pesëqind mijë pesëdhjetë mijë milion ZDRAVÍ A NEMOC Pacientův zdravotní stav Gjëndja shëndetësore e pacientit Jak se dnes cítíte? Si ndiheni sot? Necítím se moc dobře. Nuk ndihem mirë. Cítím se dobře. Ndihem shumë mirë Nic mi není. Nuk kam asgjë. Co je vám? Ç farë keni ju? Co se vám stalo? Ç farë ju ndodhi? Není vám dobře? Nuk jeni mirë? Nevypadáte dobře. Nuk dukeni mirë. Jste zraněn? Jeni i plagosur? Jste trochu bledý. Jeni pak i zbehtë. Bolí mě hlava. Më dhëmb koka. Bolí mě břicho. Më dhëmb barku. Bolí mě v krku. Më dhëmb gryka. Bolí mě zub. Më dhëmb dhëmbi. Bolí mě v zádech. Më dhëmb shpina (kurrizi. Bolí mě u srdce. Më dhëmb zemra. Bolí mě žlučník. Më dhëmb tëmbelthi. Mám potíže s... Kam vështirësi me... Mám bolavou nohu. Mëdhëmb këmba. Mám rýmu. Kam rrufë. Je mi mdlo. Më vjen të fikët. Točí se mi hlava. Më merren mend. Mám průstřel. Më kanë shtir (qëlluar). Jsem zraněn. Jam i plagosur. Mám střepinu v... Kam copë (granate ose diçka tjetër) në... Cítím velké křeče. Ndiej ngërç të madh. 51 Albanstina KFOR-a.doc

Chce se mi zvracet. Bolí mne pod levou lopatkou. Bodla mě vosa. Mám zvýšenou teplotu. Odřel jsem se. Upadl jsem. Vymkl jsem si kotník (nohu, ruku, prst, rameno). Zlomil jsem si nohu. Uhodil jsem se do nohy. Otekla mi noha Mám puchýř na ruce (noze, patě). Popálil jsem si ruku. Spadlo mi něco do oka. Spálil jsem se na slunci. Špatně spím. Nemohu usnout. Nemám chuť k jídlu. Mám průjem. Nemohu se nadechnout. Upadl jsem a zranil jsem se. Upadl jsem na kousek skla. Hrozně krvácím. Më vjen për të vjell. Më dhemb poshtë shpatullës së majtë. Më pickojë grenxa. Kam temperaturë të lartë. Jam prerë (u preva). Jam rrëzuar (u rrëzova). Kam nxjerr kavilen (këmbën, dorën, gishtin, shpatullën). Kam thyer këmbët. Kam goditur këmbët. Më është enjtur këmba. Kam puçërra në duar (këmbë, thembër). Kam djegur dorën. Diçka më ka rënë në sy. Jak djgur në diell. Fle keq. Nuk mund të fle. Nuk kam oreks për ushqim. Kam purthë (kam diare). Nuk mund të marrë frrymë thellë. U rrëzova dhe jam plagosur. U rrëzova mbi një copë qelqi. Më rrjedh shumë gjak. Lidské tělo hlava oko nos ucho ústa krk rameno podpaží paže hrudník nadloktí loket předloktí ruka prsty břicho pas kyčel zadek noha stehno koleno lýtko kotník Trupi i njeriut koka syri hunda vesht goja gryka (qafa) supi sqetulla krahu kraharor krahu bryli parakrahu dora gishtat barku beli dhjamthi prapanice, bytha këmba kofsha gjuri pulpa syri e këmbës, kërciri 52 Albanstina KFOR-a.doc