VYHODNOCENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 aktualizace s výhledem do roku 2015 OSTRAVA ČERVEN 2009
OBSAH Strana 1 ÚVOD...7 1.1 Východiska...7 1.2 Předmět posouzení a vymezení území...8 1.3 Zpracovatel Koncepce...8 1.4 Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti...9 2 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM...11 2.1 Obsah koncepce...11 2.2 Cíle Marketingové strategie...12 2.2.2. Vize rozvoje cestovního ruchu...18 2.3. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry...20 3 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE...24 3.1 Úvod...24 3.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území...24 Chráněná krajinná oblast Beskydy...32 Chráněná krajinná oblast Jeseníky...33 Chráněná krajinná oblast Poodří...33 3.3 Vývoj životního prostředí bez provedení Koncepce...52 4. CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY...53 5. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...55 5.1 Současné problémy životního prostředí vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí...55 5.2 Současné problémy v oblasti veřejného zdraví...57 6. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ...61 6.1. Přehled cílů ochrany životního prostředí souvisejících koncepčních materiálů...61 6.2. Způsob stanovení referenčního hodnotícího rámce v oblasti ŽP...63 6.3. Sada referenčních cílů životního prostředí...65 6.4. Referenční cíle veřejného zdraví...66 7. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...67 7.1 Hodnocení Marketingové strategie jako celku...67 7.2 Hodnocení vize Marketingové strategie...68 7.3 Hodnocení vlivů prioritních os, priorit a opatření...69 7.4 Hodnocení vlivů aktivit Akčního plánu...76 7.5 Hodnocení vlivů Programu na referenční cíle v oblasti veřejného zdraví...80 R-08-29 2
8. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...81 9. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ...83 9.1 Výběr zkoumaných variant...83 9.2 Popis provedení posouzení vlivů Koncepce na životní prostředí...83 9.3 Problémy při shromažďování požadovaných údajů...84 10. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORY) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...85 10.1 Monitorování vlivů realizace Marketingové strategie na životní prostředí...85 10.2 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) ochrany životního prostředí...85 11. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE...88 11.1 Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce...88 11.2 Opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů projektů...88 12. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ...90 12.1 Environmentální hodnocení projektů...90 12.2 Environmentální kritéria pro výběr projektů...91 12.3 Indikátory (kritéria) podpory projektů v oblasti veřejného zdraví...92 13. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ...92 14. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ...94 15. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ...105 16. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 114 Cíle Marketingové strategie...116 17. SEZNAM ZPRACOVATELŮ VYHODNOCENÍ KONCEPCE...120 18. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ...121 PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Mapa dotčeného území turistické oblasti MSK Příloha č. 2: Stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody Příloha č. 3: Závěry zjišťovacího řízení Příloha č. 4: Posouzení vlivu koncepce na EVL a PO soustavy NATURA 2000 Příloha č. 5: Strategické hodnocení vlivů koncepce na zdraví Příloha č. 6: Vyhodnocení opatření prioritní osy 1, 2 a 3 Příloha č. 7: Vyhodnocení aktivit prioritní osy 3 R-08-29 3
Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod CR cestovní ruch ČR Česká republika EIA posuzování vlivů záměru na životní prostředí ES Evropská společenství EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta CHKO chráněná krajinná oblast IČ identifikační číslo KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje LV limitní hodnota LV+MT limitní hodnota + mez tolerance MSK Moravskoslezský kraj MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území Natura 2000, tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) NNO nestátní neziskové organizace NO X oxidy dusíku OR odds ratio (vyjadřuje pravděpodobnost onemocnění) OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAU polyaromatické uhlovodíky PCB polychlorované bifenyly PM 10 suspendované částice frakce PM 10 (prašný aerosol) REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SUR Strategie udržitelného rozvoje ČR SWOT analýza Formalizace analytických výstupů: Analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí TZL tuhé znečišťující látky ÚPN VÚC územní plán velkého územního celku ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek ZCHÚ zvláště chráněná území ZPF zemědělský půdní fond ŽP životní prostředí R-08-29 4
Název koncepce: Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 Předkladatel: Moravskoslezský kraj ul. 28. října 117 702 18 Ostrava IČ: 70890692 Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj ul. 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 440 E-mail: jaroslav.palas@kr-moravskoslezsky.cz Kontaktní osoba: Ing. Petra Chovanioková Vedoucí odboru Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu ul. 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 316 E-mail: petra.chovaniokova@kr-moravskoslezsky.cz Oprávněný zástupce zpracovatele: Na Pláni 2863/9, 150 00 Praha 5 Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 17.7.2011 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 45129/ENV/06 vydaným MŽP dne 28.6.2006. e-mail: bob.sulek@dhv.cz telefon: 602 353 194 R-08-29 5
Řešitelský tým (v abecedním pořadí): Bc. Tereza Aubrechtová RNDr. Marek Banaš, PhD., autorizovaná osoba k provádění posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (č. osvědčení 630/3242/04) Barbora Budayová RNDr. Radim Misiaček Ing. Iva Palatová MUDr. Magdalena Wantochová, autorizovaná osoba dle vyhl. MZd ČR č. 353/2004 Sb. (odborná způsobilost k posuzování vlivů na veřejné zdraví č. 9/2005) Ing. Dana Žampachová R-08-29 6
1 ÚVOD 1.1 Východiska Předložené Vyhodnocení koncepce vlivu Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 na životní prostředí a veřejné zdraví (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základě 10e - 10f zákona ČR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, především v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěru zjišťovacího řízení podle 10d) citovaného zákona, vydaného odborem posuzování vlivů na ŽP Ministerstva životního prostředí ČR dne 24.4.2009, pod č.j. 31131/ENV/09. Na základě žádosti předkladatele byla k rozpracovanému návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody KÚ Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje a AOPK správ CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří. Uvedená stanoviska nevyloučila vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 2), a proto byl vyhodnocen vliv Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 (dále též Marketingová strategie nebo Koncepce) 1 také na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vliv na EVL a ptačí oblasti byl vyhodnocen osobou, autorizovanou ke zpracování posouzení dle 45i citovaného zákona a dokument je součástí přílohy č. 4 Vyhodnocení. Vliv na veřejné zdraví byl vyhodnocen osobou, autorizovanou dle vyhl. MZd č. 353/2004 a je součástí přílohy č. 5 Vyhodnocení. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP) metodika SEA pro Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007 2013. K obsahu Vyhodnocení přispěla také stanoviska dotčených orgánů veřejné správy a dalších subjektů ke zveřejněnému Oznámení koncepce, tak jak bylo požadováno Závěrem zjišťovacího řízení a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům oznámení předkladatelem koncepce; dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byly postupně průběžné verze Marketingové strategie s tím, že poslední verzí, k níž se toto Vyhodnocení vztahuje je verze ze dne 5.6.2009. Oproti předchozí verzi, zpracované v době oznámení Koncepce, byla v jejím návrhu z března 2009 pozměněna struktura, aniž došlo k významným obsahovým změnám. Marketingová strategie byla na základě pověření předkladatele zpracována Agenturou pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava. Vyhodnocení koncepce zpracoval tým pod vedením Ing. Bohumila Sulka, CSc., který je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat dokumentace a posudky podle zákona a držitelem autorizace ve smyslu 19, odstavec 1, zákona č. 100/2001 Sb., ze dne 20. února 2001, v platném znění. 1 Koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, R-08-29 7
Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se současně platnou legislativou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli oznámení koncepce v době jeho zpracování známy. 1.2 Předmět posouzení a vymezení území Předmětem posouzení je Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, aktualizace s výhledem do roku 2015 zahrnující především území Moravskoslezského kraje. Oblastí působení strategie jsou turistické oblasti Jeseníky, Opavské Slezsko, Ostravsko, Těšínské Slezsko, Poodří Moravské Kravařsko a Beskydy Valašsko v hranicích Moravskoslezského kraje. Pro potřeby Marketingové strategie bylo přihlédnuto k přesahům oblastí Jeseníky a Beskydy- Valašsko a strategie nadále počítá s: přirozenou spádovostí turistických atraktivit v Olomouckém a Zlínském kraji, které budou pro účely marketingu ve strategii zahrnuty, přirozenými vazbami aktérů v Jeseníkách a Beskydech přes hranice kraje, včetně jejich společného řízení cestovního ruchu napříč kraji, existujícími značkami (např. Jeseníky), které propagují atraktivní oblasti ve dvou krajích, připravovanými projekty v nejbližších spádových oblastech mimo Moravskoslezský kraj, které mohou být po jejich dokončení - a tedy vzniku nových atraktivit - přitažlivé pro návštěvníky Moravskoslezského kraje. Výčet územně-správních celků, které mohou být Koncepcí dotčeny tedy tvoří (ve výše uvedeném rozsahu): Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě Doplněný částmi Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně Z uvedeného důvodu jsou v charakteristikách životního prostředí, Naturovém posudku a dalších hodnoceních popsána podrobněji také území CHKO Beskydy a Jeseníky (bez ohledu na hranice Moravskoslezského kraje). 1.3 Zpracovatel Koncepce Zpracovatelem Marketingové strategie je na základě pověření předkladatele Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dále jen zpracovatel Koncepce). Koncepce vznikala ve spolupráci s aktéry cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. R-08-29 8
1.4 Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti Procedura posouzení Koncepce probíhá v působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. 1.4.1. Obligatorní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. Oznámení Koncepce ve smyslu 10c) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, bylo příslušnému úřadu předloženo předkladatelem v březnu 2009. Oznámení bylo v souladu s požadavkem odstavce 2, 10c) citovaného zákona 2 zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dne 24.3.2009 bylo oznámení zveřejněno na úřední desce Moravskoslezského kraje a tímto dnem bylo zahájeno zjišťovací řízení dle 10d) citovaného zákona. 2. Na základě vyjádření, doručených k oznámení byl příslušným úřadem vydán 24.4.2009 Závěr zjišťovacího řízení (příloha č. 3 Vyhodnocení), který mimo jiné stanovil obsah a rozsah vyhodnocení nejen v rozsahu základních zákonných požadavků, daných 2, 10b) a přílohou č. 9 zákona, ale také nad tento rámec, se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. V souladu s požadavky zákona byl Závěr zjišťovacího řízení zveřejněn. 3. Dne 15.6.2009 byla MŽP ČR předložena Koncepce včetně Vyhodnocení ve smyslu 10f) citovaného zákona. 1.4.2. Vybrané fakultativní kroky procedury do doby předložení Vyhodnocení 1. S aktéry cestovního ruchu, jimž by měla strategie především sloužit, tedy se zástupci orgánů veřejné správy, partnery Moravskoslezského kraje, odborníky a podnikateli v oblasti cestovního ruchu byla celá koncepce přípravy strategie diskutována v rámci čtyř workshopů, semináře Customer Insight a poradního sboru. Do procesu aktualizace marketingové strategie se v rámci uvedených workshopů a semináře zapojilo 90 aktérů, informace o průběhu workshopů byly prostřednictvím elektronické komunikace rozesílány téměř 250 aktérům. 2. Při zpracování Vyhodnocení byly využity také podněty z úvodního semináře ke zpracování SEA, který proběhl v rámci jednání se zástupci klíčových aktérů v prostorách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje za účasti více než 50ti zástupců sféry cestovního ruchu v kraji. Na semináři byly poskytnuty informace o proceduře SEA i možnostech zapojení veřejnosti do projednávání. Účastníci byli informováni o kontaktních adresách a telefonních číslech, na něž mohli zasílat své podněty k problematice posuzování vlivů na ŽP. Uvedený dobrovolný postup předcházel dalším obligatorním krokům zapojení veřejnosti v rámci procedury SEA. 2 Není-li uvedeno jinak, je zákonem vždy míněn zákon ČR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění R-08-29 9
1.4.3. Plánované obligatorní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Zveřejnění Koncepce, včetně Vyhodnocení a jeho zaslání příslušným úřadem dotčeným správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům dle 10f), odstavec 2 citovaného zákona. 2. Shromažďování vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených samosprávných celků a veřejnosti po celou dobu zveřejnění Koncepce. 3. Veřejné projednání návrhu Koncepce dle 10f), odstavec 4 citovaného zákona 4. Vydání stanoviska k posouzení vlivů Koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Ministerstvem životního prostředí ČR na základě návrhu Koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání dle 10g), odstavec 1 citovaného zákona. 1.4.4. Plánované fakultativní kroky procedury po předložení Vyhodnocení 1. Podpora účasti veřejnosti při projednávání Koncepce i Vyhodnocení R-08-29 10
2 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 2.1 Obsah koncepce Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013, aktualizace s výhledem do roku 2015 je základním dokumentem pro marketingovou podporu rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Jejím cílem je podpora a rozvoj nástrojů, umožňujících rozvoj cestovního ruchu, jako jednoho z alternativních směrů rozvoje Moravskoslezského kraje oproti předchozímu a částečně i stávajícímu rozvoji, založenému především na rozvoji průmyslu s odpovídajícími negativními dopady na stav životního prostředí. Koncepce tedy není takovým strategickým dokumentem, který by přímo zakládal financování konkrétních investičních záměrů v oblasti cestovního ruchu (budování infrastruktury), ale je především souhrnem marketingových nástrojů, které rozvoj cestovního ruchu budou podporovat. Koncepce navazuje na původní dokumenty Marketingové strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji s dřívějšími časovými horizonty - Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko na léta 2002-2004 a na léta 2005-2008 a odráží změny, vyplývající z nových přístupů k rozvoji cestovního ruchu na nejbližší čtyřleté období (a další dvouletý výhled). Marketingová strategie se skládá z následujících hlavních částí: Analytická část Analýza Moravskoslezského kraje jako destinace Analýza trendů v cestovním ruchu Analýza poptávky Analýza nabídky Organizace cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Analýza konkurence Pozice ČR mezi vybranými zeměmi Evropy Syntéza SWOT analýza Prioritní osy cestovního ruchu Prioritní osa 1 Spolupráce Prioritní osa 2 Marketing Prioritní osa 3 Realizační předpoklady CR Návrhová část Návrhová část Vize Strategie Strategická opatření prioritní osy 1 Spolupráce Strategická opatření prioritní osy 2 Marketing Strategická opatření prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR Akční plán Investiční příležitosti R-08-29 11
2.2 Cíle Marketingové strategie Návrh Marketingové strategie je ve své návrhové části členěn na několik úrovní, které vycházejí z doporučené metodiky pro zpracování operačních programů. Zpracovatel a předkladatel Marketingové strategie stanovili vizi rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, priority a prioritní osy, které jsou naplňovány prostřednictvím opatření a konkrétních aktivit, příkladmo uvedených v Akčním plánu prioritních os. 2.2.1. Prioritní osy Formalizace závěrů analytické části ve formě SWOT analýzy identifikovala, které oblasti v rozvoji cestovního ruchu jsou pro Moravskoslezský kraj silnými stránkami a příležitostmi, a která slabými místy a hrozbami. Na uvedeném základě zpracovatelé navrhli 3 prioritní osy Marketingové strategie: Spolupráce Marketing Realizační předpoklady cestovního ruchu Tyto prioritní osy obsahují priority dle níže uvedeného schématu MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 1. prioritní osa Spolupráce 1. priorita Management destinace 2. prioritní osa Marketing 1. priorita Domácí klientela 2. priorita Zahraniční klientela 3. prioritní osa Realizační předpoklady CR 1. priorita Moravskoslezský kraj 2. priorita TO Jeseníky 3. priorita TO Opavské Slezsko 4. priorita TO Ostravsko 5. priorita TO Těšínské Slezsko 6. priorita TO Poodří Moravské Kravařsko 7. priorita TO Beskydy - Valašsko R-08-29 12
2.2.1.1. Prioritní osa Spolupráce Tato prioritní osa popisuje význam spolupráce pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu. Kooperace a koordinace činností zásadních pro management destinace může značným způsobem přispět k rychlejšímu rozvoji cestovního ruchu. Lze říci, že právě počet spolupracujících subjektů, délka spolupráce, počet společně realizovaných aktivit a další obdobné aspekty jsou jedny z nejdůležitějších měřítek, která odlišují úspěšné destinace od těch ostatních. Harmonická spolupráce v destinaci mezi aktéry je důležitým předpokladem pro úspěšné vytváření turistických produktů, propagaci, zlepšování image, koncepce rozvoje a dalších kroky v destinačním managementu. Stěžejní pro spolupráci je, aby veřejný sektor vytvořil rámcové podmínky rozvoje. Regionální či lokální veřejná správa by měla stanovit kritéria spolupráce a principy pro realizaci rozvoje cestovního ruchu s tím, že by měl být zachován princip subsidiarity. To znamená, že by kompetence měly být přeneseny pokud možno až na nejnižší možnou úroveň. Z toho důvodu by měl veřejný sektor vyvíjet snahu o aktivní zapojení podnikatelů a regionálních institucí. Prioritní osa Spolupráce obsahuje 1 prioritu: Management destinace. Tato Priorita obsahuje následující opatření: Prioritní osa Spolupráce Opatření Udržení systému spolupráce mezi MSK a jeho partnery včetně jejich financování Kvalitní práce partnerů KLACR, o. s. a DMMS, o.p.s. Fungování poradního sboru Fungování společností destinačního managementu v TO Spolupráce mezi aktéry uvnitř TO Napojení TO Jeseníky na společnost destinačního managementu v Olomouckém kraji (Sdružení CR Jeseníky) Spojení managementu destinace MSK s cestovními kancelářemi Spolupráce MSK se Zlínským a Olomouckým krajem Spolupráce KLACR, o. s. S poskytovateli služeb v CR Vzdělávání aktérů a zaměstnanců v CR prostřednictvím DMMS, o.p.s. Zajišťování statistických dat MSK z CzT a ČSÚ Zajištění komunikace s polskými a slovenskými partnery Podpora společností destinačního managementu v TO 2.2.1.2. Prioritní osa Marketing Uvedená prioritní osa je založena na realizačních předpokladech kraje a v rámci marketingového mixu identifikovala produkt (první P). Vůči domácí klientele se jedná o: Aktivní vyžití (cykloturistika, pěší turistika, lyžování, golf, hippoturistika apod.) Poznávání, kultura a zábava Odpočinek, relaxace, lázeňství Firemní klientela (podmínky pro incentivu a kongresovou turistiku) Zážitky Nákupy jako doplňková aktivita R-08-29 13
Vůči zahraniční klientele se jedná o: Atraktivity v oblasti poznávání (světoznámé osobnosti, významné památky) Aktivní dovolená a současně relaxace (cykloturistika, golf, lázeňství) Kvalitní vyžití v oblasti zábavy a kultury (Stodolní, kulturní akce) V rámci marketingového mixu strategie nemůže řešit druhé P cenu, která je záležitostí přímo poskytovatelů služeb, kteří si na základě různých přístupů o ceně rozhodují sami. Aktéři cestovního ruchu mohou zajišťovat třetí a čtvrté P (místo distribuci a podobu propagace). Na základě získaných poznatků je v prioritě doporučeno rozdělení na 2 základní cílové skupiny: domácí a zahraniční klientelu. U každé z cílových skupin je uveden návrh opatření v oblastech nástroje komunikace, obsah propagace a využití trendů. Prioritní osa Marketing obsahuje 2 priority: Domácí klientela a zahraniční klientela Priorita Domácí klientela obsahuje následující opatření: Prioritní osa Marketing Opatření Propagace prostřednictvím internetu Propagace prostřednictvím propagačních materiálů Propagace prostřednictvím CK Propagace prostřednictvím veletrhů cestovního ruchu Propagace prostřednictvím médií Využití trendů v propagaci GPS navigace, možnosti internetu Komunikace stěžejních konkurenčních výhod Komunikace možností pro firmy incentiva a kongresová turistika Komunikace zážitkové turistiky Komunikace možností kultury a zábavy Komunikace možností nákupů Komunikace kvalitních ubytovacích zařízení penziony, hotely *** a více Komunikace dopravní dostupnosti s individuální dopravou Komunikace pozitivního vztahu Čechů k MSK a vůli po návratu Komunikace konkurenčních výhod letní sezóny Komunikace cenové dostupnosti oproti zahraničí Komunikace blízkosti a propojenosti s Polskem a Slovenskem Komunikace 7 a více denních pobytů Komunikace kvalitních možností v zimě Komunikace dobrého ŽP, kvalitních silnic a služeb Komunikace produktů teritoriálního marketingu Využití corporate design manuálu Zavedení on-line prodeje produktů včetně customizovaného přístupu Vytvoření balíčků v cestovním ruchu Priorita Zahraniční klientela obsahuje následující opatření: R-08-29 14
Prioritní osa Marketing Opatření Komunikace s cílovými trhy: SK, PL, DE, AT, NL, LT, LV, UK, RU Propagace prostřednictvím internetu Propagace prostřednictvím propagačních materiálů Propagace prostřednictvím CK Propagace prostřednictvím veletrhů cestovního ruchu Propagace prostřednictvím médií Využití trendů v propagaci GPS navigace, možnosti internetu Komunikace příslušnosti MSK k přátelské České republice Komunikace polohy uprostřed Evropy Komunikace blízkosti významných atraktivit evropského měřítka (Unesco) Komunikace hlavních konkurenčních výhod a krásné přírody jako obalu Komunikace českého piva Komunikace dopravní dostupnosti letadlem, autem i vlakem Komunikace možnosti ubytování v penzionech a hotelech*** a více Komunikace 7 a více denních pobytů Komunikace léta jako optimální doby pro návštěvu MSK Komunikace MSK jako alternativu k Praze, Maďarsku, Rakousku a Slovensku Komunikace jazykové vybavenosti Komunikace s Poláky s obsahem blízkosti MSK Komunikace s mladými Poláky a Slováky s obsahem možností aktivního vyžití Komunikace se Slováky s obsahem lyžování pro nenáročné Využití corporate design manuálu Zavedení on-line prodeje produktů včetně customizovaného přístupu Vytvoření balíčků v cestovním ruchu 2.2.1.3. Prioritní osa Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Třetí osa rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji obsahuje opatření na zlepšení dopravní dostupnosti a konkrétních atraktivit a služeb v cestovním ruchu tedy realizačních předpokladů. Na jedné straně je cílem této prioritní osy podpořit silné stránky a příležitosti v oblasti realizačních předpokladů (konkurenční výhody) a najít možnosti jejich dalšího využití a posílení, na druhé potom identifikovat slabé stránky a ohrožení, které je možné eliminovat v rámci různých opatření a priorit. Zdrojem financování aktivit by měly být operační programy, které mají pro období 2007 2013 určeny pro rozvoj cestovního ruchu alokace finančních zdrojů v řádu několika stovek milionů korun. Z uvedeného důvodu jsou jednotlivá opatření relativně obsáhlá. V sedmi hlavních kapitolách (6 turistických oblastí a samotný Moravskoslezský kraj) je uveden souhrn opatření, která jsou dle provedených analýz stěžejní v dalším rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Ta jsou dále rozpracována v návrhové části. Turistické oblasti (TO) a Moravskoslezský kraj: 1. Moravskoslezský kraj 2. TO Jeseníky 3. TO Opavské Slezsko R-08-29 15
4. TO Ostravsko 5. TO Těšínské Slezsko 6. TO Poodří Moravské Kravařsko 7. TO Beskydy - Valašsko Priorita Moravskoslezský kraj obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury letiště Mošnov, rozvoj sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic, parkovišť u atraktivit Rozvoj půjčoven aut a kol Rozvoj dopravní obslužnosti atraktivit Rozvoj navigačních systémů k atraktivitám Rozvoj atraktivit poznávací turistiky Rozvoj golfových hřišť a doprovodných produktů Výstavba nových cyklostezek Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Rozvoj lyžařských areálů výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních Rozvoj kulturních zařízení a akcí Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a vice Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Rozvoj zážitkové turistiky Rozvoj možností pro aktivní pobyt např. vodácké turistiky Priorita turistické oblasti Jeseníky obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Rozvoj dopravní infrastruktury silnic Výstavba nových cyklostezek Opatření Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Rozvoj atraktivit poznávací turistiky Rozvoj lyžařských areálů výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Rozvoj oblastí Slezská Harta, Osoblažsko a lokality Jánské Koupele Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více Rozvoj možností pro aktivní pobyt R-08-29 16
Priorita turistické oblasti Opavské Slezsko obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury silnic s důrazem na I/11 Rozvoj atraktivit využitelných v letní sezóně Rozvoj atraktivit poznávací turistiky pohraniční opevnění, SZMO, Hradec n. M. Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Rozvoj golfových hřišť a doprovodných produktů Výstavba nových cyklostezek Rozvoj atraktivit CR ve městě Opava Rozvoj zážitkové turistiky Rozvoj možností pro aktivní pobyt Rozvoj možností pro relaxaci/wellness Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a vice Priorita turistické oblasti Ostravsko obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Opatření Rozvoj dopravní obslužnosti atraktivit a letiště Mošnov Rozvoj dopravní infrastruktury rozvoj a rekonstrukce sítě dálnic, rychlostních silnic, silnic, ulic a parkovišť u atraktivit Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku Rozvoj atraktivit poznávací turistiky technické památky, ZOO, muzea Rozvoj možností v oblasti lázeňství Sanatoria Klímkovice Rozvoj kulturních zařízení a akcí, podpora Ostrava HMK 2015 Priorita turistické oblasti Těšínské Slezsko obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury silnic s důrazem na I/11 Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a lázeňství termální prameny Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Výstavba nových cyklostezek Rozvoj kulturních zařízení a akcí folklórní tradice Rozvoj atraktivit poznávací turist. muzea, archeopark Chotěbuz, zámek Fryštát Rozvoj a výstavba golfových hřišť a doprovodných produktů Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a vice Rozvoj lyžařských areálů výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb v cestovním ruchu R-08-29 17
Priorita turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury včetně souvislosti s dostavbou dálnice D 1 Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky včetně rybolovu Rozvoj atraktivit poznávací turistiky zámky, odkaz osobností Výstavba nových cyklostezek Rozvoj možností pro relaxaci/wellness Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt HeiPark, sportovní areály Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a vice Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb v cestovním ruchu Priorita turistické oblasti Beskydy Valašsko obsahuje následující opatření: Prioritní osa Realizační předpoklady CR Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury včetně souvislosti s dostavbou r.s. R 48 Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více s důrazem na oblasti Žermanické přehrady a Hukvald Rozvoj lyžařských areálů výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj atraktivit poznávací turistiky MPR (včetně podpory zařazení do Unesco), folklórní tradice, teritoriální marketing Podpora zájmu investorů Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt sportovní areály, Žermanická př. Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Výstavba nových cyklostezek Rozvoj golfových hřišť a doprovodných produktů Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Rozvoj možností pro relaxaci/wellness Čeladná, ubytovací zařízení Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb v cestovním ruchu Lysá hora, Krásná, Čeladná, Ostravice, Frýdlant n. O., Pustevny Radhošť Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku ubytovací zařízení 2.2.2. Vize rozvoje cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji je dle Marketingové strategie založen na následujících vizích: Generální vize rozvoje Moravskoslezský kraj je destinací, která disponuje pestrou škálou atraktivit a služeb, z nichž řada představuje konkurenční výhody. Rozvoj atraktivit, za současné optimální komunikace a organizace řízení cestovního ruchu, může znamenat celkový vzestup cestovního ruchu jako ekonomického odvětví R-08-29 18
Rozšířená vize rozvoje Při naplňování tří hlavních prioritních os je reálné podpořit vzestup cestovního ruchu jako ekonomického odvětví. Hlavními měřitelnými cíli by měl být pozitivní rozvoj následujících indikátorů: Meziroční růst návštěvnosti o 5 % a jeho udržení; Loajalita návštěvníků index CLI minimálně 80% a udržení této hranice; Spokojenost návštěvníků min. 80 % návštěvníků je spokojeno s návštěvou regionu; Zvýšení průměrné doby pobytu návštěvníků o 2 dny (cíl na období do roku 2013). Marketingová strategie navrhuje kromě tématické podpory také územní podporu cestovního ruchu. Navzdory stanovení prioritních os, priorit a opatření navrhuje investice do takových lokalit v regionu, jejichž podpora povede k vytvoření významných konkurenčních výhod. Díky investici může dojít k vytvoření významných atraktivit, které mohou odlišit Moravskoslezský kraj a zvýšit jeho konkurenceschopnost v oblasti cestovního ruchu. Marketingová strategie předpokládá podporu aktivit a projektů, které povedou k významnému odlišení oblasti, případně jejichž realizace povede k dosažení určité kvalitativní úrovně lokality v cestovním ruchu. Výstupem je návrh tří prioritních lokalit, které mohou pro připravené projekty využít vyhrazené prostředky z ROP Moravskoslezsko. Jedná se o: Území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka Území obcí Ostravice a Staré Hamry Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablunkov Sekundárně se jedná o následující lokality: Území měst a obcí Kopřivnice, Štramberk, Hukvaldy Území správního obvodu obcí s rozšířenou působností Karviná a Orlová Území správního obvodu obcí s pověřeným OÚ Osoblaha a Město Albrechtice Území města a obce Hradec nad Moravicí a Raduň Území turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko Území obcí Leskovec n. M., Razová, Roudno, Nová Pláň, Bílčice, Mezina Podpora a její způsob u tří uvedených prioritních lokalit má být explicitně specifikována Úřadem regionální rady Regionu soudržnosti Moravskoslezsko v rámci podmínek pro čerpání finanční podpory. Marketingová strategie doporučuje využít systému Integrovaných plánů rozvoje území s následnou specifikací projektů a alokací do daných prioritních oblastí. Marketingová strategie v této souvislosti dále uvádí i seznam projektů dále specifikovaných v Akčním plánu, které doporučuje zahrnout do rámce finanční podpory prioritních oblastí. 2.2.3. Akční plán Akční plán, zařazený do Marketingové strategie, představuje souhrn připravovaných projektů a aktivit, které by měly vést k naplnění prioritních os, opatření a cílů marketingové strategie 3. Dle zpracovatelů Marketingové strategie jejich potřeba vychází z provedené SWOT analýzy a návrhové části. Akční plán je analogicky členěn dle tří prioritních os a dále podle 3 Dle názoru zpracovatele vyhodnocení se jedná o aktivity, tedy projekty a skupiny projektů, odpovídající charakteru opatření. Jejich výčet tedy nemůže být taxativní, nýbrž pouze příkladmý. R-08-29 19
jednotlivých priorit. Dle Marketingové strategie by se k podpoře projektů a aktivit mělo přihlížet dle stanovených opatření, které v sobě obsahují oblasti rozvoje cestovního ruchu nutné k prioritní podpoře. Základní členění akčního plánu je následující: Akční plán prioritní osy 1 Spolupráce Zařazeno 10 aktivit Akční plán prioritní osy 2 Marketing Zahrnuto 40 aktivit Akční plán prioritní osy 3 Realizační předpoklady CR Zahrnuto 339 aktivit Z toho: - pro 1. Moravskoslezský kraj 5, - pro 2. Turistická oblast Jeseníky 70, - pro 3. Turistická oblast Opavské Slezsko 18, - pro 4. Turistická oblast Ostravsko 86, - pro 5. Turistická oblast Těšínské Slezsko 44, - pro 6. Turistická oblast Poodří - Moravské Kravařsko 49, - pro 7. Turistická oblast Beskydy - Valašsko 67. 2.2.4. Investiční příležitosti V části Investiční příležitosti uvádí Marketingová strategie 10 příkladů investičních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, včetně stručného popisu a fotodokumentace. 2.2.5. Přílohová část V přílohách je mimo jiné zařazen seznam účastníků workshopů. 2.3. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry V této kapitole jsou uvedeny hlavní relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vliv na provádění Marketingové strategie i dopad na podporované území. Jedná se o koncepce, vztahující se k problematice životního prostředí, které byly při přípravě koncepce vzaty v úvahu, a jejichž cíle byly zohledněny v návrhu opatření. Tyto koncepce byly vzaty v úvahu při samotném posuzování vlivů na ŽP a veřejné zdraví. Opatření a aktivity navrhované v rámci Marketingové strategie cestovního ruchu by měly být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů. Jedná se jak o další krajské dokumenty, tak i dokumenty na národní úrovni. Vzhledem k charakteru očekávaného financování záměrů ze R-08-29 20
strukturálních fondů je účelné provázat Marketingovou strategii také s cíli vybraných operačních programů, především ROP NUTS II Moravskoslezsko. Vazby Marketingové strategie s relevantními dokumenty jsou shrnuty v kapitole č. 6 Vyhodnocení. Aktivity (projekty), uvedené v Marketingové strategii a tedy touto strategií podporované, je nutno chápat jen jako příklady možných aktivit, které budou nepochybně doplňovat také další aktivity, implementované v rámci jiných koncepčních dokumentů. Uvedením záměru v Marketingové strategii a posouzením strategie v procesu SEA nemůže vzniknout nárok na financování (ani na schválení) záměru v návrhovém horizontu koncepce. Projekty budou podléhat standardním podmínkám při podání žádosti o financování z různých zdrojů (dle podmínek jednotlivých zdrojů financování) a budou muset být podle svého charakteru posuzovány i z hlediska jejich vlivů na životní prostředí Klíčovými dokumenty, s nimiž by měla být Marketingová strategie v souladu jsou především: Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (porovnání souladu mimo jiné vyžádáno v rámci připomínek k oznámení koncepce) Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (porovnání souladu vyžádáno v rámci připomínek k oznámení koncepce) Státní politika životního prostředí CR, 2004 2010 Regionální operační program NUTS-II Moravskoslezsko 2007-2013 Marketingová strategie má přímý či nepřímý vztah k následujícím strategickým dokumentům, které zpracovatel vyhodnocení vzal v odpovídajícím rozsahu v úvahu: Strategie udržitelného rozvoje CR, 2004 (v současné době probíhá aktualizace SUR, včetně projednání aktualizace s veřejností), proto nebyla tato strategie zařazena mezi klíčové koncepce Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 Státní program ochrany přírody a krajiny Plán hlavních povodí ČR Koncepce státní politiky cestovního ruchu Národní program snižování emisí České republiky Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Politika územního rozvoje ČR 2008 Program rozvoje venkova 2007 2013 Dopravní politika ČR na léta 2005 2013 R-08-29 21
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Akční program zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP), 1998 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva CR Zdraví pro všechny v 21.století ( program ZDRAVÍ 21 ), 2002 Z národních programů Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje 2005-2008 - v současné době probíhá zpracování Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje, včetně souvisejícího programu (akčního plánu) s dokončením v roce 2009 (probíhá procedura SEA návrh oznámení, červen 2009), proto nebyl tento program zařazen mezi klíčové koncepce Program snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (v současné době dokončen návrh aktualizace, probíhá procedura SEA) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje V obecné úrovni lze konstatovat, že bude docházet především ke kumulaci pozitivních, ale částečně i potenciálních negativních vlivu priorit a opatření Marketingové strategie s vlivy ostatních strategických dokumentů. V konkrétní rovině, to ale znamená, že při realizaci konkrétních projektů musí proti potenciální negativní kumulaci vlivu na úrovni implementace projektu působit následující postupy: 1. Důsledná, nikoliv formální aplikace environmentálních kritérií pro výběr projektů, ať už standardních pro konkrétní použité finanční zdroje (ROP), další operační programy a jiné standardní zdroje financování, nebo v ostatních případech (financování předkladatelem) použitých z této dokumentace (viz kap. č. 12). 2. Důsledné využití procedur posuzování vlivu záměru na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní 3. Důsledné využití procedury posuzování vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb. v těch případech, kdy je jeho aplikace relevantní. R-08-29 22
3. Důsledné uplatňování stavebního zákona (včetně nástrojů územního plánování), tam, kde projekty nebudou podléhat zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění. Smyslem posuzování vlivu strategických dokumentu i konkrétních projektů realizovaných v jejich rámci přitom je maximalizovat jejich pozitivní a minimalizovat jejich negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. R-08-29 23
3 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 3.1 Úvod Zpracovatel Vyhodnocení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Moravskoslezského kraje. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí (viz seznam podkladů v kap. 18). Dle názoru zpracovatele jsou údaje dostatečným podkladem pro zpracování Vyhodnocení v rozsahu, požadovaném citovaným zákonem č. 100/2001 Sb. Dále je nezbytné uvést, že cílem kapitoly o stavu životního prostředí podporovaného území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí Koncepce (prioritní osy, priority, opatření) na vývoj životního prostředí (viz kap. 6 tohoto vyhodnocení). 3.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území Bez ohledu na skutečnost, že se v Moravskoslezském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, patří jeho území mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnějším současným problémem je narůstající znečištění ovzduší. K němu dále přistupuje poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do střední a severovýchodní části kraje na ostravsko, karvinsko a třinecko. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, např. na severozápadě Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy a na jihovýchodě Moravskoslezské Beskydy, které obklopují hustě osídlenou centrální část kraje. Nejcennější části jsou chráněny v rámci velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří), která zaujímají téměř pětinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji ČR), a dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, resp. dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha Moravskoslezského kraje: 5 427 km 2. Počet obyvatel: 1 249 897 3.2.1 Ovzduší Přestože se míra znečištění ovzduší v zájmovém území v minulých letech poměrně výrazně zlepšila a celkové emise hlavních znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, SO 2, oxidy dusíku, CO, prach atd.) se snížily, stále výrazně převyšují průměr EU. Zásadním problémem se v posledních letech stává opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým a prachem (PM 10 ) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku rostoucí intenzity automobilové dopravy. R-08-29 24
Moravskoslezský kraj patří společně s Ústeckým, Středočeským krajem a hlavním městem Praha mezi regiony s nejvíce zatíženým ovzduším v ČR. Podstatný je především negativní trend produkce škodlivin, který v posledních letech limituje vliv významného snížení objemu emisí, dosaženého v devadesátých letech minulého století v důsledku útlumu některých výrob a opatření na zdrojích u největších znečišťovatelů. Při srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdrojů znečištění, včetně mobilních) je zřejmé, že MSK produkuje zhruba stejně škodlivin jako region Severozápad (složený ze 2 krajů ČR), současně je nejvýznamnějším původcem oxidu uhelnatého a druhým největším původcem oxidů dusíku a těkavých organických látek mezi kraji ČR. Je naprosto zřejmé, že stav ovzduší, především v jádrové části ostravsko-karvinské aglomerace, je v současné době klíčovým problémem životního prostředí Moravskoslezského kraje. Vzhledem k zaměření koncepce na rozvoj cestovního ruchu je sice znečištění ovzduší z hlediska potenciálních střetů až za významem problematiky ochrany přírody, nicméně závažnost uvedeného faktoru vyžaduje v rámci Vyhodnocení detailní posouzení. Znečištění ovzduší může na jedné straně negativně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu ve vybraných částech kraje, na straně druhé je tato situace limitující pro některé z aktivit, které cestovní ruch ať už přímo nebo sekundárně přináší, a které by mohly mít vliv na další zhoršení situace (např. problematiku související dopravy, ad.). 3.2.1.1 Emisní situace Obdobně jako v celé České republice dochází i v Moravskoslezském kraji k ústupu od původní převažující škodliviny (oxid siřičitý) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Kraj je velmi nerovnoměrně emisně zatížen. Největší zdroje znečišťování se nacházejí především v ostravsko-karvinské aglomeraci a na třinecku. Mezi významné provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňující kvalitu ovzduší v kraji, patří například ArcelorMittal Ostrava a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Dalkia Česká republika, a. s., OKD, OKK, a.s., VÍTKOVICE STEEL, a.s., Energetika Vítkovice, a.s., ČEZ, a.s., Biocel Paskov a.s., ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Podstatným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Měrné emise z vytápění domácností přesahují v hodnotách TZL, PM 10, PM 2,5 i PAU průměry České republiky. V meziročním srovnání došlo k nárůstu emisí tuhých znečišťujících látek o 17% oproti roku 2006 (lokální topeniště, emise z dopravy), k mírnému nárůstu (3%) došlo také v případě SO 2. K výraznějšímu poklesu došlo u amoniaku (11%). Z trendu emisí plyne, že nebude problém splnit krajské emisní stropy do roku 2010 pro NH 3 a VOC, problematické naopak bude splnění emisních stropů pro SO 2 a NO x (obměna energetických zdrojů nastane až po uvedeném termínu). R-08-29 25
Tabulka: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2007 Kategorie zdrojů TZL SO 2 NOx CO VOC NH3 t / rok % T / rok % t / rok % t / rok % t / rok % t / rok % Zvláště velké a velké zdroje 4 254,4 52,9 28 452,2 92,6 22 604,7 69,8 157 107,8 84,4 2 045,1 13,7 1 095,6 29,8 Střední zdroje 693,7 7,8 606,1 2,2 543,8 1,4 465,6 0,3 419,2 1,6 533,0 25,0 Malé zdroje 1 988,3 14,2 1 498,2 5,1 739,2 2,4 5 265,4 3,4 11 896,4 61,5 1 445,0 39,8 CELKEM stac. Zdroje 6 936,4 74,9 30 556,6 99,9 23 887,7 73,6 162 838,9 88,1 14 360,7 76,8 3 073,6 94,6 Mobilní zdroje 2 166,0 25,1 46,4 0,1 8 220,3 26,4 17 848,2 11,9 4 150,8 23,2 197,4 5,4 CELKEM 9 102,4 100,0 30 603,0 100,0 32 108,0 100,0 180 687,1 100,0 18 511,5 100,0 3 271,0 100,0 Z výše uvedené tabulky je zřejmý, a očekávaný, významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého (téměř 93%, resp. téměř 85% uvedených druhů emisí), a také v případě tuhých znečišťujících látek (přes 50%). Zásadní je však také dominantní role malých zdrojů znečištění ovzduší (tedy včetně lokálních topenišť), v případě produkce těkavých organických látek (více než 60% veškeré produkce VOC v kraji). Společně s dopravou tak jde o více než ¾ veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zátěže území nejen v jádrové části kraje, kde se na znečištění ovzduší podílí především průmysl, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečištění. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy v letech 2001-2005 zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou všechny rychlostní komunikace, zatížené úseky silnic I. tříd a komunikace v centrech měst. Dalším, doposud nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací. 3.2.1.2. Imisní situace Koncentrace škodlivin v ovzduší je mj. závislá na meteorologické situaci, proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. Přesto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji k významnému nárůstu koncentrace suspendovaných částic PM 10 a obdobně i k nárůstu koncentrace oxidů dusíku (viz níže graf, přinášející navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v ČR, zdroj ČHMÚ): R-08-29 26