Písečná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)



Podobné dokumenty
Červená. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Letohrad. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rybník. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Žamberk. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dlouhoňovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Janovičky. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Velká Jesenice (286 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Jesenice (778419).

Borová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Semanín. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Končiny. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Lukavice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Zbudov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Knířov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Machov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Verměřovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Skuhrov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Zblov. Mapa A: Území obce

Anenská Studánka. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Sruby. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Petrovice a Petrovičky ( m n. m.) leží na katastrálním území Velké Petrovice (779261).

Klášterec nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Trpík. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Velká Bukovina ( m n. m.) leží na katastrálním území Velká Bukovina u Chvalkovic (655155).

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Vestec. Mapa A: Území obce

Záchlumí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Jablonné nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dolní Dobrouč. Název části obce: Název části obce: B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kunvald. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu

Běstovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Česká Třebová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Orlík. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: číslo obce: IČZÚJ část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov

Dolní Dobrouč. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rviště. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

1. TEPLICE NAD METUJÍ

Horní Rápotice. Název části obce

Albrechtice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pastviny. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Červená Voda. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Horní Cerekev. Název části obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé Malý Budíkov trvale bydlící. Pusté Lhotsko trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Nový Rychnov. Název části obce

Dolní Hedeč. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Malá Bukovina ( m n. m.) leží na katastrálním území Malá Bukovina u Chvalkovic (655121)

České Petrovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: číslo obce: IČZÚJ část obce (základní sídelní jednotka): Studnice, Bakov, Na Pastvišti, Řešetova Lhota

Název části obce. Bydlící obyvatelé Čejov trvale bydlící přechodně bydlící celkem

Králíky. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rudoltice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. OBEC Těmice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Název části obce. Bydlící obyvatelé Čejov trvale bydlící přechodně bydlící celkem

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Lipová. Mapa A: Území obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé. Obec Útěchovice celkem: trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Dolní Boříkovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dolní Čermná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. OBEC Batelov B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Pacov. Název části obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Ratiboř. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Krásný Les. Mapa A: Území obce

A. OBEC Kaliště B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Lužice. Mapa A: Území obce

Salačova Lhota. Název části obce

A. OBEC Lukavec B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Salačova Lhota. Název části obce

A. OBEC Křešín B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Dolní Čermná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. OBEC Velká Bíteš B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Kopeček. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je m n.m.

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Luká. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Boč. Mapa A: Území obce

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Suchdol. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Skřípov. Mapa A: Území obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé Pohořílky trvale bydlící. Otín trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Polná. Název části obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Štědrá. Mapa A: Území obce

Dvořisko. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Vysoká nad Labem. Mapa A: Území obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel Kojčice

Lubník. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Hrozňatov. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velký Týnec. Mapa A: Území obce

A. OBEC Želiv B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Název části obce. Bydlící obyvatelé. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel Bystrá

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Pila. Mapa A: Území obce

A. OBEC Černovice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Babice. Mapa A: Území obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel Vystrkov

Vyskytná nad Jihlavou

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Kladky. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Lipina. Mapa A: Území obce

Transkript:

A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Písečná Kód části obce PRVK: 3611.5315.067.01 Název obce: Písečná Kód obce (IČOB): 12067 (580775) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ: 53152 Název OPOU2: Letohrad A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V obci Písečná (368-410 m n.m.) žije 435 trvale bydlících obyvatel a 145 rekreantů. Nachází se zde 137 nemovitostí (z toho 8 chalup), 25 chat a 2 ubytovací zařízení. Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Ve výhledu k roku 2 015 se uvažuje s 440 trvale bydlícími obyvateli a 160 rekreanty. Věková struktura obyvatel je vyrovnaná, zástavba je rozvolněná, rozložená okolo Potočnice. 1/3 obyvatel je zaměstnaná v obci, 2/3 dojíždí za prací do okolí. Nachází se zde středisko ZESPO a.s., rostlinná a živočišná výroba 69 zaměstnanců, firma Písečan a.s., zpracování masa 41 zaměstnanců. V obci se nepředpokládá nová výstavba většího rozsahu. C. PODKLADY Informace OÚ Písečná Dotazník k PRVKÚC Informace VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí a.s. do roku 2005 Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje, jímaného štolou se studnou a vrty LT-1 a LT-2 Letohrad (6/2000) US Písečná (04/1992) D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovod slouží k zásobování sídelních jednotek, obcí: Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Letohrad - 3 966 / 102 Kunčice - 1 005 / 26 Orlice - 1 102 / 10 Červená+Jankovice - 219 / 30 Písečná - 435 / 0 Celkem 6 727 + 168 = 6 895 Vodovod byl uváděn v Letohradu do provozu postupně v 30. a 70. letech 20. století, v Písečné v roce 1985. Jedná se o vodovod zásobovaný vodou ze studny se štolou a občasně z vrtu LT-2 v Letohradě, přes čerpací stanici, výtlačný řad, systém vodojemů a přečerpacích stanic ve směru Písečná + Ovčín. Vodovodní síť ve spotřebišti Letohrad je rozdělena na dvě tlaková pásma. Zdroj vody - současný stav 3611.5315.067.01 Písečná 12067 580775 Zdrojem vody je zvodeň, jejímž kolektorem jsou sedimenty spodního turonu. Místo jímání podzemní vody se nachází v osové části hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála v místě přírodní drenáže podzemní vody do Lukavického potoka a Tiché Orlice. Stránka 1 z 6

Popis jímacích objektů: Zdroj vody je jímán štolou se studnou a nárazově vrtem LT-2, záložním nevyužívaným jímacím objektem je vrt LT-1. Studna se štolou: Je situována po levé straně silnice na začátku zástavby Letohradu při příjezdu od Ústí nad Orlicí. Studna se štolou byla vybudována v roce 1926. Studna je 6,0 m hluboká. K ní kolmo do skalního masivu je ražena jímací štola o délce cca 17 m. Zachycen je původní pramenní vývěr, vytékající při patě svahu do bývalého Mlýnského náhonu Vrt LT-2: Je situován nedaleko koupaliště v Letohradu na pravém břehu Lukavického potoka, byl vybudován v roce 1982 a jeho hloubka je 211 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 529/273 mm s perforovaným úsekem v oboru spodnoturonské zvodně v hloubkovém intervalu 84,6 164,6 m. Níže až do konečné hloubky je vrt zasypán drtí. Zvodeň má napjatou hladinu s pozitivní výtlačnou úrovní, přetok v úrovni terénu činí cca 50 l/s Vrt LT-1: Vrt se nachází v blízkosti štoly, v korytě bývalého Mlýnského náhona. Byl vybudován v roce 1979. Je hluboký 16,5 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 720 mm v kombinaci s UGI filtrem průměru 690 mm. Hladina vody je volná, ztotožněná s hladinou vody v nezrušené části Mlýnského náhonu. Vydatnost jímacích objektů: Studna se štolou: Využitelná vydatnost zdroje vody činí 30 l/s. Vrt LT-2: Využitelná vydatnost zdroje vody činí 70 l/s. Vrt LT-1: Využitelná vydatnost vrtu je 30 l/s (za předpokladu zachování těžitelné úrovně hladiny podzemní vody ve studni se štolou). Nevyužívá se. Jakost vody: Studna se štolou: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody mírně alkalické reakce (ph okolo 7,6), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi 240 350 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 2003 je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, mírně pod úroveň doporučených hodnot kolísají pouze hodnoty rozpuštěného kyslíku, popř. teploty vody; - hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají mírně stoupající trend cca 4 ms/m za posledních 10 let, průměrná hodnota se za období 1994 1999 pohybuje okolo 39 ms/m. Naopak hodnoty celkové alkality KNK4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají klesající trend, průměrná hodnota za období 1994-1999 činí 3,1 mmol/l. Rostou tedy hodnoty neuhličitanové tvrdosti, způsobené především rostoucím trendem obsahu dusičnanů, příp. síranů a chloridů hořčíku a vápníku; - u koncentrace dusičnanů došlo v posledním desetiletí k výraznému výkyvu v roce 1992 a 1993, kdy se jejich koncentrace pohybovala dlouhodobě pod 24 mg/l, v období let 1990 1991 a 1994 2000 naopak stoupala až na 30 mg/l. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, trend je ale vzestupný; - zvýšené hodnoty jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethénů. 1,2 Dichlorethen se vyskytuje v podzemní vodě ve štole se studnou v průměrné koncentraci 0,34 µg/l. Celkový trend obsahu dichlorethenu je mírně klesající. Koncentrace trichlorethenu se pohybovala převážně mezi 5 24 µg/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 30 µg/l. Celkově lze vysledovat za posledních 10 let klesající tendenci obsahu trichlorethenu, v posledních letech se pohybuje jeho koncentrace pravidelně okolo 10 µg/l. Koncentrace tetrachlorethenu se pohybovala převážně mezi 2 8 µg/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 10 µg/l. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí stoupající trend obsahu tetrachlorethenu, v posledních letech se pohybuje jeho koncentrace okolo 7 µg/l; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami; - celkové objemové aktivity (a ( jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca 30 50 % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky, živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. jako nevyhovující, nezbytné je její provzdušnění a průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem ke koncentracím chlorovaných eténů a k občasnému výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt LT-2: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vodu mírně alkalické reakce (ph okolo 7,6), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi 170 290 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 1993 je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, s výjimkou krátkodobě zvýšených koncentrací železa a berylia. V malé míře kolísají také hodnoty rozpuštěného kyslíku, popř. teploty vody; - hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají stoupající trend cca 8 ms/m za posledních 10 let, průměrná hodnota za období 1994 1999 je 43,1 ms/m. Hodnoty celkové alkality KNK 4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají spíše stálý trend, průměrná hodnota za období 1994-1999 činí 4,4 mmol/l, což je nejvyšší hodnota ze všech tří Stránka 2 z 6

sledovaných jímacích objektů; - u koncentrace dusičnanů docházelo v období let 1990 1996 k výkyvům v rozmezí 0 26 mg/l, od roku 1996 došlo k ustálení na téměř nulové hodnotě. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, trend je sestupný, průměrná hodnota za období 1994 1999 činí 4,78 mg/l; - koncentrace železa dosáhla u rozboru v roce 1996 0,59 mg/l, v ostatních letech se pohybovala pod limitním množstvím 0,3 mg/l. Průměrná hodnota koncentrace železa za období 1994 1999 činí 0,243 mg/l; - v roce 1998 byla v jednom vzorku zjištěna nadlimitní koncentrace berylia 340 ng/l, v ostatních případech se koncentrace berylia pohybovala pod 50 ng/l; - zvýšené hodnoty jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethenů. Koncentrace trichlorethenu se pohybovala převážně mezi 5 30 µg/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 30 µg/l. Celkově lze vysledovat během posledních 10 let klesající tendenci obsahu trichlorethenu, v posledních pěti letech se pohybuje jeho koncentrace pravidelně mezi 5-13 µg/l. Koncentrace tetrachlorethenu jsou řádově nižší, než u štoly se studnou. Pohybují se mezi 0,1 0,5 µg/l. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí klesající trend obsahu tetrachlorethenu, v posledních třech letech se pohybuje jeho koncentrace okolo 0,2 µg/l; - celkové objemové aktivity (a (jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca 2 50 % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda mírnou závadnost (živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. a 307/2002 Sb., o radiační ochraně v rozsahu stanovovaných ukazatelů. Nezbytné je její průběžné provzdušňování a hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem k výskytu mikrobiologického znečištění vody a chlorovaných eténů. Vrt LT-1: Jakost jeho vody je prakticky totožná s jakostí vody ze studny se štolou. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: ŽP/7715/2000/231.8-Go/539 ze dne 26.10.2000 Množství: štola se studnou 33 l/s, 570 000 m3 /rok. vrt LT-2 12 l/s, 60 000 m3/rok Platnost: 31.12.2003 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Mikrobiologickou kvalitu je třeba stabilizovat dezinfekcí. Jako dezinfekční činidlo se užívá koncentrovaný roztok chlornanu sodného. Dávkování je prováděno zařízením typu MAGDOS JESCO do výtlaku. Voda z vrtu LT-2 není hygienicky zabezpečována (v případě využívání vody z vrtu LT-2 dojde k jejímu promíchávání hygienicky zabezpečované vody v síti). Na obou zdrojích jsou v současné době instalovány mobilní úpravny vody na snižování koncentrace chlorovaných eténů. Doprava vody - současný stav Z vodního zdroje v Letohradě, přes čerpací stanici, výtlačný řad, systém vodojemů a přečerpacích stanic jsou zásobovány výše uvedené základní sídelní jednotky. Hlavní čerpací stanice: - je postavena nad studnou jako zděná budova (z 30. let 20. století) Typy osazených čerpadel (jedno jako rezerva): typ Q (l/s) H (m) - štola Letohrad LVN: typ - 5/III, Q (l/s) = 29,5, H (m) = 84 Q (l/s) = 28,3 H (m) = 84 - Čerpací stanice - vrt LT-2: typ - U-BX-1/VII, Q (l/s) = 8,0, H (m) = 84 V případě využívání vrtu LT-2 je voda dopravována přes vodovodní síť do VDJ. - Přečerpací stanice Ovčín - čerpá vodu ze zásob. řadu v Kunčicích do VDJ Ovčín: typ - 32 SVA/3, Q (l/s) = 6,0, H (m) = 55 - Přečerpací stanice Písečná - čerpá vodu z přívodního řadu z VDJ vyššího pásma v Letohradě do VDJ Písečná: typ - 50 NQA-120, Q (l/s) = 5,0. H (m) = 25 Vodojemy - současný stav Vodojem Letohrad - vyšší tlakové pásmo nový, zemní o objemu 650 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1974. Dno vodojemu 430,25 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Letohrad - nižší tlakové pásmo - starý pod hřbitovem, zemní o objemu 240 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1941. Dno vodojemu 412,50 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Ovčín zemní o objemu 200 m3: Objekt byl uveden do provozu v roce 1931. Dno vodojemu 445,00 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Písečná zemní o objemu 100 m3: Objekt byl uveden do provozu v roce 1985. Dno vodojemu 438,00 m n.m. Max hladina 440,8 m n.m. Akumulace v PČS na Písečnou zemní nádrž o objemu 20 m3: Stránka 3 z 6

Objekt byl uveden do provozu v roce 1985. Vodovodní síť - současný stav Celková délka vodovodní sítě v Písečné bez přípojek je 7,723 km. Počet přípojek: 140 ks, celková délka 2,1 km. Potřeba požární vody je řešena z požární nádrže o objemu 270 m3 umístěné u křižovatky silnic. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve využívaných zdrojích vody je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita surové vody se dle vyhlášky č.252/2004 Sb. pohybuje v současné době v ukazatelích TCE, PCE a železo v hraniční oblasti. Objem akumulované vody ve vodojemech nezabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (stáří cca 80 let, materiál ocel, litina a atypické profily L DN 60, 175). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaných sídelních jednotek. Vodovod je napojen na centrální radiový dispečink provozovatele. Individuální zásobování vodou Obyvatelé nenapojení na vodovod využívají vodu z domovních studní, jedná se o 215 trvale bydlících obyvatel a 145 rekreantů. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka ZESPO a.s. Písečná // vodovod // 19 943 // 19 496 // 23 100 // 456 dojnic, 36 býků, 142 telat, 330 ostatní skot, 600 prasat Písečan a.s. // vodovod // 2 520 // 3 000 // 3 000 // - D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Provozovatel vodovodu - VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. - ve své koncepci do roku 2005 navrhuje: - další monitoring na zdroji s ohledem na havárii zdroje v roce 1989 - CIU a RL. - rekonstrukci litinového řadu DN 60 na Orlici na PVC 110 mm - délka cca 800 m - další monitoring na vodním zdroji pro celou vodovodní skupinu Celkový pohled VaK Jablonné nad Orlicí a.s.: - koncepční řešení jakosti vody - nová ČS na vrtu LT-2 s úpravou surové vody - nový výtlačný řad - nový VDJ Šedivec - nový zásobní řad (posouzení napojení dalších obcí Šedivec, Mistrovice, Jablonné nad Orlicí, Sobkovice a další) Návrh VaK Jablonné nad Orlicí: - výměna ocelového potrubí 6/4 za PVC 90 mm v ulici U Cihelny po Spořilov 0,5 km - výměna přívodného a rozvodného řadu litina DN 40 za PVC 110 mm na Ostrově - výměna litinového řadu DN 40, 50, 60 na Kunčicích od čp. 46 po 203 1,3 km - výměna PVC potrubí DN 150 od Kampeličky po Zemědělské služby na Kunčicích čp. 24 pro vysokou poruchovost - 1,8 km - výměna stávající litina DN 40 za PVC 90 mm na Orlici od hasičské zbrojnice po čp. 248 a 240 0,27 km - rozšíření vodovodu pro průmyslovou zónu u OEZ, PVC 110 mm, délka 0,42 km Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme opuštění, nebo omezení odběru vody ze zdroje Studna se štolou a plné využití vody z vrtu LT-2, ležící v místě nižší zranitelnosti jímané zvodně. Dále je ze skupinového vodovodu Letohrad navrženo posílení skupinového vodovodu č. 8 Jablonné nad Orlicí. Úprava vody: V důsledku změny v zásobování vodou navrhujeme vybudování úpravny vody o kapacitě Q = 60 l/s. Bude se jednat o odstranění TCE a PCE u vrtu LT-2. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 60 l/s a H = nad 60 m, která bude dopravovat vodu z vrtu LT-2 do vodojemu Letohrad. Vodojemy: V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Písečná o objemu 100 m3. Uvedené navrhované opatření je navrženo k realizaci v roce 2004. Stránka 4 z 6

Vodovodní síť: Současný stav vodovodní sítě je vyhovující a s výjimkou běžné údržby nenavrhujeme změnu současného stavu. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2002 až 2015 o řady z PVC DN 100 o délce 0,9 km. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu v Letohrad bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nepoškozeného vodovodního systému s kapacitně dostatečnými zdroji (skupinový vodovod Žamberk profil Lukavice, dovozová vzdálenost cca 2,5 km), nebo dovozem vody z nevyužívaného zdroje LT-2 Letohrad, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody (dovozová vzdálenost cca 3 km). V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V obci Písečná je jednotná kanalizace budována postupně od roku 1986. V současné době chybí odkanalizování cca 1/3 obce. Obec Písečná je majitelem a provozovatelem kanalizace a ČOV. Celková délka kanalizace je 3,235 km, počet přípojek je 45 ks. Na kanalizaci je napojeno cca 328 obyvatel a jsou již napojeny všechny významné zdroje znečištění - masná výroba (je vybavena lapačem tuků), ubytovna, nové bytové jednotky, škola, obecní úřad apod. Dle vyjádření OÚ Písečná je technický stav kanalizace dobrý. Povolení k vypouštění odpadních vod: viz ČOV Kanalizační stoky: kamenina DN 300, délka 0,455 km, uvedeno do provozu v roce 1991 beton DN 500, délka 1,245 km, uvedeno do provozu v roce 1995 beton DN 400, délka 0,365 km HDPE 315 mm, délka 0,620 km kamenina DN 250, délka 0,550 km Počet přípojek: celkem 45 ks (kamenina DN 150 15 ks, kamenina DN 200 14 ks, PVC/PE DN 150 12 ks, PVC/PE DN 200 4 ks). Celková délka kanalizace je 3,235 km. Čištění odpadních vod - současný stav V obci Písečná je centrální ČOV oxidační příkop, nyní napojeno 328 obyvatel. Je zde vybudován oxidační příkop. Nachází se zde 3 ks bezodtokových jímek (pro ZD) a 24 ks septiků. Obsah jímek se vyváží na pole (do vzdálenosti cca 3 km). Technický stav jímek je různý, některé jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou svedeny do povrchových vod, recipientem je zde Potočnice, hydrologické pořadí 1-02-02-028. ČOV oxidační příkop: Charakteristika: mechanicko- biologické čištění Počet připojených obyvatel: 328 Vlastník: Obec Písečná Provozovatel: Obec Písečná Uvedení do provozu: 1993 Odkanalizované lokality: 2/3 obce Písečná Druh kanalizace: jednotná Dotčený recipient: Potočnice, hydrologické pořadí 1-02-02-028 Technický popis ČOV: Součástí oxidačního příkopu je ČS, štěrbinový lapák písku, vlastní oxidační příkop, dosazovací nádrž, zahušťovací nádrž a kalové pole. Likvidace produktů ČOV: kal: v zemědělství Základní data ČOV: Povolení k vypouštění odpadních vod: Vod/951/97/231-8/Fr-412 ze dne 28.8.1997 Platnost povolení k vypouštění odpadních vod: do 31.12.2006 Povolení k uvedení stavby do provozu: Vod 1782/93/235/Rů ze dne 12.5.1993 PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: kg/den, t/rok // ODTOK - Navrhované hodnoty: mg/l, t/rok // ODTOK - Skutečný stav (1999): mg/l, t/rok // POVOLENÍ VHO: p (mg/l), m (mg/l), bilance (t/rok) BSK5 // 27 // - // - // - // - // - // 25 // - // 0,2 NL // - // - // - // - // - // - // 35 // - // 0,3 CHSKCr // - // - // - // - // - // - // - // - // - NH4+ // - // - // - // - // - // - // - // - // - Stránka 5 z 6

Ncelk. // - // - // - // - // - // - // - // - // - Pcelk. // - // - // - // - // - // - // - // - // - p přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštění odpadních vod m maximální přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých (bodových) vzorků vypouštěných odpadních vod PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: m3/den, m3/rok // PŘÍTOK - Skutečný stav (1999): m3/den, m3/rok // POVOLENÍ VHO: l/s, m3/rok Průtok // 114 ; - // - ; - // 3 // 9 000 EO // 500 // 328 // x // x E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Dokončit kanalizaci dle PD, připojit další obyvatele na ČOV. V letech 2001-2003 má proběhnout III. stavba kanalizace. Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude tato kanalizace rekonstruována. Navržena je dostavba kanalizace dle zpracované projektové dokumentace, jedná se o cca 1,3 km PVC potrubí DN 300. Na stávající ČOV budou napojeny odpadní vody od všech obyvatel obce. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 440 - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 0 - na jímky - 0 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 30.6.2004 PRVK - základní verze, červen 2004, VIS spol. s r.o. Hradec Králové Stránka 6 z 6