Kněž kostel sv. Bartoloměje (Opis z knihy Umělecké památky Čech oddíl Čáslavsko od D.A. Birnbaumové, vydané 1929) Filiální kostel sv.bartoloměje, prvně se uvádí jako farní r.1362. Byl tehdy farním kostelem i pro Habry. Fara zanikla snad asi v 17.stol. a neobnovena. Stavba kostela, jak z ní samé lze souditi, pochází ze II. čtvrti 13.stol. Později, asi v 16. věku, upravena, přistavěna k ní sakristie. Pak na počátku minulého věku opět kostel upraven a v nejnovější době, kol r.1900, přistavěna k němu márnice a věž a znovu důkladně opraven. Jest to primitivní drobná stavba, ve zdivu časně gotická, s pozdějšími úpravami a přístavky, orientovaná, omítnutá. Sedlová střecha krytá šindelem. Věž plechem pobitá. Stojí uprostřed hřbitova ve vsi. Půdorys sestává z obdélné lodi a čtvercového presbyteria. Věž přiléhá k západnímu, márnice k východnímu průčelí. Vnějšek, až na novější římsu v podstřeší, zcela prostý, bez detailů. Šest zevně patrných oken má zvláštní, zcela primitivní, gotizující tvar. Že upraveny byly v novější době a sice asi na počátku 19. stol., o tom svědčí silný, hranolový článek z cihel, který tvoří vlastní ostění jejich. Portálekna severní straně, patrně současný se stavbou, přechodního tvaru. Na západní straně se nalézá vchod do podvěžní předsíňky a z ní nově upravený, zcela prostý, pravoúhlý vchod do lodi kostela.
Presbyterium sklenuto křížem bez žeber. V jeho východní stěně nalézá se pozdně románské okénko se šikmou špaletou, okrouhlé zaklenuté. Vlastní okenní otvor zazděn. Ze strany vnější (nyní z márnice) je tento špaletovaný otvor rovněž patrný. Ze severní strany vede do sakristie gotický, kamenný portálek. Do lodi otvírá se presbyterium lomeným, vítězným obloukem, zcela hladkým. Loď zcela hladká, bez jediného detailu s rovným stropem. Sakristie valeně klenutá je osvětlena jedním čtverhranným, prostým okénkem, ve stěně východní. Vchod ze západu zvenčí zcela prostý, nový. Zařízení primitivní: Sanktuář v severním boku presbyteria má pravoúhlé kamenné, prosté, neprofilované ostění; v něm gotická dvířka z železných, tepaných, křížků. Rozměr 35 x 48 cm. Hlavní oltář na prosté, kamenné desce (115 cm vysoké a 148 cm široké) ; akanthový ze dřeva vyřezávaný rám, před nímž sochy svatého Petra a Pavla rovněž ze dřeva řezané, jest polychromován olivovou zelení a zlatem. V něm obraz sv. Bartoloměje; dobrá práce počátku 18. století, opravami neporušená. Světec, oděný v zelené roucho a žlutý plášť, kleče na oblacích, podpíraných dvěma anděly, vstupuje do slávy nebeské. Dole andílkové s odznaky umučení světce (nožem a staženou kůží), nahoře rovněž skupina dvou andílků a dvou andílčích hlaviček. Obraz do rámu vložen později. Jeho původní rám byl menší. Olejem na plátně. Rozměr 120 x 200 cm. Kazatelna jednoduchá, primitivní z počátku 18. věku s čtyřmi obrazy evangelistů ve vroubkovaných rámečcích na bocích řečniště. Socha sv. Voršily ze dřeva vyřezávaná, velmi sešlá. Dobrá práce 18.století, původně polychromovaná; 87 cm vysoká. Věčná lampa, cínová, tepaná, s uchy ve způsobu akanthových listů, z 18. věku.
Křtitelnice, primitivní kamenná káď bez detailů, vysoká 60 cm, o průměru 80 cm. Na víku stojí dřevěná socha p. Marie Bolestné ( 74 cm vysoká) lidová práce 17.věku. ( Křtitelnice umístěna nyní v koutě sakristie.) ZVONY byly dva: 1. z roku 1551 o průměru 82 cm s nápisem: Non est requies in hoc mundo Burian Trczka z Lípy na Lichnici. 1551. Byl roku 1916 zrekvírován. 2. z roku 1618 o průměru 86 cm. Na koruně jest 5,5 cm široký, reliéfní vlys, na němž v obdélných políčkách jsou putti hrající na různé hudební nástroje. Na plášti z obou stran reliéfy a nápisy; z jedné strany postava Vzkříšeného Krista a nápis:wzkrisseni-syna- BOZYHO s druhé strany Ukřižování a nápis: OBIETOVANI-PANA NASSEHO-GESISSE KRISTA a letopočet 1618. Plánek Kněžské návsi z Císařských otisků tedy mapování z roku 1838 V rohu hřbitova je zděný objekt (růžový obdélníček), velikosti 7x5m. To by mohla být původní zvonice A toto je pohled na kostel sv. Bartoloměje po II.sv.válce
a v současnosti - zima 2009