PŘÍPRAVA A VLASTNOSTI KOVOVÝCH NÍZKOEMISIVNÍCH VRSTEV PREPARATION AND PROPERTIES OF METAL LOW-E SYSTEMS. David Petrýdes

Podobné dokumenty
VLASTNOSTI KOVOVÝCH VRSTEV DEPONOVANÝCH MAGNETRONOVÝM NAPRAŠOVÁNÍM NA SKLENENÝ SUBSTRÁT

HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ZMEN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ PO ELEKTROCHEMICKÝCH ZKOUŠKÁCH. Klára Jacková, Ivo Štepánek

MATERIÁLY PRO TENKÉ VRSTVY INFRAČERVENÝCH ZRCADEL JITKA MOHELNÍKOVÁ. Obsah

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION

VLIV PŘÍPRAVY POVRCHU A NEHOMOGENIT TLOUŠŤKY VRSTEV NA CHOVÁNÍ TENKOVRSTVÝCH SYSTÉMŮ

DUPLEXNÍ POVLAKOVÁNÍ PM NÁSTROJOVÉ OCELI LEGOVANÉ NIOBEM DUPLEX COATING OF THE NIOBIUM-ALLOYED PM TOOL STEEL

COMPARISON OF SYSTEM THIN FILM SUBSTRATE WITH VERY DIFFERENT RESISTANCE DURING INDENTATION TESTS. Matyáš Novák, Ivo Štěpánek

ZÁKLADNÍ STUDIUM VLASTNOSTÍ A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SKLO POMOCÍ INDENTAČNÍCH ZKOUŠEK

VLIV VYBRANÝCH PARAMETRŮ TECHNOLOGICKÉHO PROCESU NA VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT

EVALUATION OF SPECIFIC FAILURES OF SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE FROM SCRATCH INDENTATION IN DETAIL

TESTOVÁNÍ VLIVU INDIKAČNÍCH KAPALIN NA KŘEHKOLOMOVÉ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ

COMPARISON PROPERTIES AND BEHAVIOUR OF SYSTEM WITH THIN FILMS PREPARED BY DIFFERENT TECHNOLOGIES

ZKOUŠENÍ KOROZNÍ ODOLNOSTI PLAZMOVĚ NANÁŠENÝCH NITRIDICKÝCH VRSTEV NA OCELÍCH CORROSION RESISTANCE TESTING OF PLASMA NITRIDATION LAYERS ON STEELS

Kroková hodnocení kombinovaného namáhání systémů s tenkými vrstvami. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Radek Poskočil, Jiří Hána

Hodnocení korozí odolnosti systémů tenká vrstva substrát v prostředí kompresorů

EVALUATION OF FAILURES AND MODIFICATION OF SYSTEMS THIN FILM BASIC MATERIAL TO THE DEPTH OF MATERIAL SYSTEMS

Základní typy článků:

Hodnocení změn povrchových vlastností systémů s tenkými vrstvami po elektrochemickém měření

ELEKTROCHEMIE NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI ELECTRO-CHEMICAL ANALYSIS ON SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE

VLIV MECHANICKÉHO PORUŠENÍ NA CHOVÁNÍ POVRCHU S TIN VRSTVOU PŘI TEPELNÉM A KOROZNÍM NAMÁHÁNÍ. Roman Reindl, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý, Klára Jačková

STUDIUM MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ ROZDÍLNÝCH SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SKLO POMOCÍ INDENTAČNÍCH ZKOUŠEK

ZMENY POVRCHOVÝCH MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SYSTÉMU S TENKÝMI VRSTVAMI PO KOMBINOVANÉM NAMÁHÁNÍ. Roman Reindl, Ivo Štepánek

STUDY OF SELECTED DEPOSITION PARAMETERS ON PROPERTIES AND BEHAVIOUR OF THIN FILM SYSTEMS

HODNOCENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ TENKOVRSTVÝCH SYSTÉMŮ Z GRAFU ZÁVISLOSTI MÍRY INFORMACE NA ZATÍŽENÍ

HODNOCENÍ MIKROSTRUKTURY A VLASTNOSTÍ ODLITKŮ ZE SLITINY AZ91HP EVALUATION OF MICROSTRUCTURE AND PROPERTIES OF SAND CAST AZ91HP MAGNESIUM ALLOY

DETERMINATION OF MECHANICAL AND ELASTO-PLASTIC PROPERTIES OF MATERIALS BY NANOINDENTATION METHODS

VYUŽITÍ PVD POVLAKŮ PRO FUNKČNĚ GRADOVANÉ MATERIÁLY

VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV

CREEP AUSTENITICKÉ LITINY S KULIČKOVÝM GRAFITEM CREEP OF AUSTENITIC DUCTILE CAST IRON

PŘÍSPĚVEK K POVRCHOVÉ ÚPRAVĚ SKLOVITÝM SMALTOVÝM POVLAKEM CONTRIBUTION TO SURFACE ARRANGEMENT WITH VITREOUS ENAMEL COAT

NÁTĚROVÉ SYSTÉMY NA BÁZI SILOXANU PAINT SYSTEMS ON SILOXANE BASE. SIOSTRZONEK René, FILIPOVÁ Marcela, PODJUKLOVÁ Jitka

CYKLICKÁ INDENTACNÍ MERENÍ SYSTÉMU TENKÁ VRSTVA - SUBSTRÁT. Šárka Jelínková, Ivo Štepánek, Radek Nemec

Vakuová technika. Výroba tenkých vrstev vakuové naprašování

CYKLICKÁ VRYPOVÁ ZKOUŠKA PRO HODNOCENÍ VÝVOJE PORUŠENÍ A V APROXIMACI ZKOUŠKY OPOTŘEBENÍ. Markéta Podlahová, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

PREPARING OF AL AND SI SURFACE LAYERS ON BEARING STEEL

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

CHANGING OF MECHANICAL PROPERTIES AND BEHAVIOUR OF SURFACES OF BIOCOMPATIBLE SYSTEMS THIN FILM - SUBSTRATE AFTER ELECTROCHEMICAL CORROSION

MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA LITÝCH NIKLOVÝCH SLITIN PO DLOUHODOBÉM ÚČINKU TEPLOTY

COMPARISON OF THIN FILM SYSTEMS WITH VERY DIFFERENT RESISTIVITY DURING INDENTATION TESTS. Matyáš Novák, Ivo Štěpánek

CHANGING IN ACOUSTIC EMISSION SIGNAL DURING SCRATCH INDENTATION ON DIFFERENT MATERIALS AND CORRELATION WITH MORPHOLOGY OF FAILURES

Technologie kompozitního povlakování a tribologické výsledky Zn-PTFE

FUNKČNÍ VZOREK FUNKČNÍ VZOREK ZAŘÍZENÍ HTPL-A PRO MĚŘENÍ RELATIVNÍ TOTÁLNÍ EMISIVITY POVLAKŮ

VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ A STRUKTURNÍ STABILITY SUPERSLITINY NA BÁZI NIKLU DAMERON. Karel Hrbáček a

POROVNÁNÍ VLIVU DEPOSICE TENKÝCH VRSTEV A NAVAŘOVÁNÍ NA DEGRADACI ZÁKLADNÍHO MATERIÁLU

HODNOCENÍ KOMBINOVANÉHO NAMÁHÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT NA VYSOKOTEPLOTNÍM TRIBOMETRU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav mikroelektroniky

Univerzální využití indentačních metod pro hodnocení mechanických vlastností a chování velmi rozdílných systémů materiálů

Glass temperature history

REAKTIVNÍ MAGNETRONOVÉ NAPRAŠOV. Jan VALTER HVM Plasma s.r.o.

VLASTNOSTI KOMPOZITNÍCH POVLAKŮ S KATODICKY VYLUČOVANOU MATRICÍ

FUNKČNÍ POVRCHOVÉ VRSTVY

STUDIUM HLOUBKOVÝCH PROFILU PORUŠENÍ PO INDENTACNÍCH ZKOUŠKÁCH Z PRÍŠNÝCH VÝBRUSU. Monika Kavinová, Ivo Štepánek, Martin Hrdý

, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM

Vysokoteplotní koroze vybraných žárově stříkaných. povlaků, vytvořených technologií HVOF,

STUDIUM ZMĚN MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ PO TEPLOTNÍM STÁRNUTÍ S HLOUBKOVOU ROZLIŠITELNOSTÍ POMOCÍ NANOINDENTAČNÍCH ZKOUŠEK

VYHODNOCOVÁNÍ ANALYTICKÝCH SPEKTER

EVALUATION OF INFLUENCE PREPARING OF SURFACE OF SUBSTRATE ON BEHAVIOUR OF SYSTEMS THIN FILM SUBSTRATE

MERENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ V MIKROLOKALITÁCH NANOINDENTACÍ. Radek Nemec, Ivo Štepánek

OXIDAČNÍ ODOLNOST A TEPELNÁ STABILITA SLITIN Ti-Al-Si VYROBENÝCH REAKTIVNÍ SINTRACÍ

galvanicky chemicky plazmatem ve vakuu Vrstvy ve vakuu MBE Vakuová fyzika 2 1 / 39

Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií

Plazmová depozice tenkých vrstev oxidu zinečnatého

HODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE

POROVNÁNÍ ODOLNOSTI SVAROVÝCH SPOJU POTRUBÍ Z OCELÍ TYPU CrNiMo PROTI BODOVÉ KOROZI

HODNOCENÍ ŠÍŘENÍ PORUŠENÍ CYKLICKOU VRYPOVOU ZKOUŠKOU NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI

POROVNÁNÍ CHOVÁNÍ PŘI INDENTAČNÍM PROCESU NAMÁHÁNÍ SYSTÉMŮ S TENKÝMI VRSTVAMI PACVD

CZ.1.07/1.1.30/ SPŠ

POVLAKY PRO KRÁTKODOBOU PROTIKOROZNÍ OCHRANU VÝROBKŮ HUTNÍ PRODUKCE

KORELACE ZMĚN SIGNÁLU AKUSTICKÉ EMISE A ZMĚN PORUŠOVÁNÍ PŘI VRYPOVÉ ZKOUŠCE NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI. Petr Jirík, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý

VLIV KOROZNÍHO PORUŠENÍ NA PRUBEH DEPOSICNÍHO PROCESU A VLIV NA VÝSLEDNÉ VLASTNOSTI. Petr Fialka, Ivo Štepánek, Klára Jacková, Jirí Hána

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

VLIV DRUHU TECHNOLOGIE IONTOVÉHO BOMBARDU NA VLASTNOSTI A CHOVÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT

COMPARISON OF THIN FILMS SYSTEMS PREPARED BY DIFFERENT TECHNOLOGIES

STUDIUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ A CHOVÁNÍ V OKOLÍ MAKROVTISKŮ NA SYSTÉMECH S TENKÝMI VRSTVAMI

TRIBOLOGICKÉ VLASTNOSTI SYSTÉMU TENKÁ VRSTVA-SUBSTRÁT TRIBOLOGICAL PROPERTIES OF A THIN FILM-SUBSTRATE SYSTEM. Antonín Kríž a Jirí Hájek b

OPTIMALIZACE REŽIMU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ PRO ZVÝŠENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SLITINY ALSI9Cu2Mg

HODNOCENÍ STÁRNUTÍ POVRCHU MATERIÁLU POMOCÍ INDENTACNÍCH MERENÍ

Návrh polarizujících filtrů, McNeillův hranol

KORELACE ZMĚN POVRCHOVÝCH VLASTNOSTÍ ELEKTROCHEMICKÝM ZATÍŽENÍM A KOROZNÍM PŮSOBENÍM V REÁLNÉM ČASE.

CYKLICKÁ MAKROINDENTAČNÍ HODNOCENÍ NAMÁHÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT A STUDIUM ZMÉN V OVLIVNĚNÝCH OBLASTECH

KOROZNÍ CHOVÁNÍ Mg SLITIN V PROVZDUŠNĚNÉM FYZIOLOGICKÉM ROZTOKU

HODNOCENÍ TENKÝCH VRSTEV - NITRIDICKÁ VRSTVA SUBSTRÁTOVÝCH SYSTÉMŮ EVALUATION OF THIN LAYER SUBSTRATE SYSTEM. Milan Vnouček a

Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektometrií

Nanokrystalické tenké filmy oxidu železitého pro solární štěpení vody

VLIV SVAROVÉHO SPOJE NA VLASTNOSTI NANÁŠENÝCH TENKÝCH VRSTEV TIN INFLUENCE OF WELDING ON PROPERTIES DEPOSITED THIN FILMS TIN

CREEP INTERMETALICKÉ SLITINY TiAl PRI VELMI MALÝCH RYCHLOSTECH DEFORMACE. CREEP OF INTERMETALLIC ALLOY TiAl AT VERY LOW STRAIN RATES

VLIV ZMĚNY DRSNOSTI POVRCHU NA PŘILNAVOST ORGANICKÝCH POVLAKŮ INFLUENCE OF THE CHANGE OF THE SURFACE ROUGHNESS ON ADHESION OF ORGANIC COATINGS

HODNOCENÍ PŘÍČNÝCH VÝBRUSŮ VTISKU PO CYKLICKÝCH VNIKACÍCH ZKOUŠKÁCH PŘI MAKROZATÍŽENÍ NA SYSTÉMECH TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT

SIMULACE JEDNOFÁZOVÉHO MATICOVÉHO MĚNIČE

ELECTROCHEMICAL HYDRIDING OF MAGNESIUM-BASED ALLOYS

Provozní podmínky fotovoltaických systémů

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

Tváření,tepelné zpracování

Aplikace AAS ACH/APAS. David MILDE, Úvod

Vlastnosti a struktura oxidických vrstev na slitinách titanu

Vulmproepox R RH. Vulmproepox R RH je dvousložková nátěrová hmota založená na bázi vody, která se skládá ze. Popis výrobku: Použití: Výhody:

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS. Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b

STUDIUM PORUŠENÍ SYSTÉMŮ S TENKÝMI VRSTVAMI ZE STATICKÉ A VRYPOVÉ INDENTACE DO HLOUBKY SYSTÉMU

Transkript:

PŘÍPRAVA A VLASTNOSTI KOVOVÝCH NÍZKOEMISIVNÍCH VRSTEV PREPARATION AND PROPERTIES OF METAL LOW-E SYSTEMS David Petrýdes PRECIOSA a.s., Podhorská 35, 466 67 Jablonec nad Nisou, ČR, David.Petrydes@preciosa.com Abstrakt Nízkoemisivní vrstvy nanesené na okenních sklech mohou přinést výrazné snížení nákladů na vytápění budov. Jsou založeny převážně na tenké vrstvě kovu (Au, Ag, Cu) doplněné dalšími vrstvami oxidů, nitridů a dalších kovů. Musí dosahovat vysoké propustnosti pro viditelné záření, vysoké odrazivosti pro IČ záření, korozní odolnost a dobrou adhezi k substrátu.vhodnou metodou pro přípravu a výrobu je magnetronové naprašování. Pomocí modelu byly navrženy optimální tloušťky vrstev systému TiO 2 /Cr20Ni80/Ag/Cr20Ni80/TiO 2 z hlediska maximální propustnosti viditelného záření. Byly připraveny vzorky slitiny Cr20Ni80 a určeny index lomu a extinkční koeficient. Byly stanoveny depoziční rychlosti a nízkoemisivní systém byl naprášen na floatské sklo. Byly sledovány vlivy tlouštěk a depozičních podmínek na vlastnosti nízkoemisivního systému. Propustnost viditelného a odrazivost IČ záření byly měřeny spektrometry, adheze osovým odtrhem a korozní odolnost expozicí v roztoku NaCl. Low emissivity coatings on windows glass can reach considerable cost cutting for heating of buildings. They are based mainly on thin film of metal (Au, Ag, Cu) suplemented with other oxide, nitride and metal films. They have to reach high transmitance in visible range of spectrum and high reflectance in IR range of spectrum, corrosion resistance and high adhesion to substrate. Suitable method for preparation is magnetron sputtering. By using of model were designed suitable thicknesses of single films in system TiO 2 /Cr20Ni80/Ag/Cr20Ni80/TiO 2 in order to reach maximal transmitance of visible radiation. Samples of alloy Cr20Ni80 were prepared and determined refraction index and extinction coefficient. Were determined deposition rates and low-e system was prepared on float glass. Influences of thickness and deposition parameters on properties of low-e system were studied. Transmitance of visible radiation and reflectance of IR radiation were measured by spectrometers, adhesion by axial ripping and corrosion resistance by exposition in solution of NaCl. ÚVOD Téměř polovinu celkové spotřeby energie na světě tvoří nároky na vytápění a klimatizaci budov. [ ] Jednou z cest, jak snížit energetické nároky, je omezit prostup tepla okny. V praxi se nejčastěji využívá dostatečně tenkých kovových filmů nebo multivrstev na kovovém základě, které po depozici na okenní sklo vedou k omezení úniku tepla z místnosti. Multivrstvy na kovovém základě jsou založeny na tenké vrstvě vhodného kovu (Au, Ag, Cu) doplněné dalšími vrstvami oxidů, nitridů nebo dalších kovů. Ty zajišťují adhezi, vhodnou strukturu, požadované optické vlastnosti a korozní a mechanickou odolnost celého systému. Tloušťka multivrstvy se pohybuje do 50 nm. Hlavními požadavky na takto upravená skla je vysoká propustnost ve viditelné oblasti spektra a současně vysoká odrazivost v infračervené oblasti spektra. Vhodnou technologií pro velkokapacitní průmyslovou výrobu těchto typů vrstev je magnetronové naprašování. [ 2, 3, 4 ]

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Na základě literární rešerše [ 5,, 6, 7 ] byl zvolen nízkoemisivní systém tenkých vrstev Sklo / SiO 2, resp. TiO 2 / Cr20Ni80 / Ag / Cr20Ni80 / SiO 2, resp. TiO 2 a prováděné experimenty byly vedeny s cílem posoudit vlivy druhu oxidu podkladní a krycí vrstvy, jejich tlouštěk, tlouštěk kovových vrstev a způsoby napájení magnetronů (DC, pulzně) na sledované vlastnosti nízkoemisivního systému. 2. Experimentální zařízení Vzorky byly připraveny na laboratorním zařízení pro horizontální dynamické naprašování. Je osazeno pěti magnetrony. První dvojice magnetronů je napojena na jednotku UBS (unipolar / bipolar system) a kromě stejnosměrného režimu může pracovat v pulzním unipolárním a bipolárním režimu nebo v režimu paketu pulsů. Spektrum plazmatu je monitorováno pomocí OED (optický emisní detektor), který je propojen s průtokoměry pro dávkování reaktivního plynu. Další dva magnetrony jsou určeny pro stejnosměrné depozice kovů a plně reaktivní depozice jejich vodivých sloučenin, pátý magnetron je určen pro střídavé naprašování dielektrik při frekvenci 3,56 MHz. 2.2 Modelování optických vlastností Pro modelování chování navržených tenkovrstvých systémů kov-oxid byl použit program ESSENTIAL MACLEOD verze 8.8 od firmy Thin Film Center Inc. Z výsledků modelování vyplývá následující: systém TiO 2 -Ag-TiO 2 : s větší tloušťkou podkladního i krycího oxidu roste propustnost ve viditelné oblasti, při dosažení určité tloušťky nastává pokles systému SiO 2 -Ag-SiO 2 : vliv tloušťky krycí vrstvy oxidu na propustnost viditelného záření je opačný než u předešlého systému, vliv podkladního oxidu je zanedbatelný růst tloušťky stříbrné vrstvy vede podle očekávání k výraznému poklesu propustnosti viditelného záření zařazení další kovové vrstvy (slitiny Cr20Ni80) do naprašovaného systému bylo zvoleno pro její deklarovaný příspěvek ke korozní odolnosti a pozitivní vliv na strukturu vrstev, které jsou na ni následně deponovány. Tyto vrstvy jsou pak hladší a konkrétně stříbrná vrstva dosáhne spojitosti při nižší nominální tloušťce, což je významné především pro propustnost viditelného světla. Propustnosti viditelného záření pro složitější systémy ukazuje následující Obr.. Z porovnání naprášených systémů s TiO 2 a SiO 2 vyplývá, že z hlediska propustnosti viditelného záření jsou vhodnější systémy s oxidem titaničitým. Je možné najít určitou optimální tloušťku, při které je dosaženo maximální propustnosti. V tomto konkrétním případě je to systém TiO 2 (30-40 nm)/cr20ni80 (2 nm)/ag (0 nm)/cr20ni80 (2 nm)/tio 2 (20-30 nm) 2

T r a n s mi t t a n c e ( %) 65 60 55 50 b c a 45 400 500 600 700 W a v e l e n g t h ( n m) Křivka a: TiO 2 3 nm/cr20ni80 2 nm/ag 0 nm/cr20ni80 2 nm/tio 2 0 nm Křivka b: TiO 2 3 nm/cr20ni80 2 nm/ag 0 nm/cr20ni80 2 nm/tio 2 20 nm Křivka c: TiO 2 6 nm/cr20ni80 2 nm/ag 0 nm/cr20ni80 2 nm/tio 2 20 nm Obr. Model propustností viditelného záření pro nízkoemisivní systém s TiO 2 Fig. Simulation of transparency in visible range for low-e systems with TiO 2 3 VÝSLEDKY A DISKUSE Před depozicí vzorků byly stanoveny dynamické depoziční rychlosti použitých materiálů. Jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka Dynamické depoziční rychlosti použitých materiálů Materiál Výkon DDR [nm cm/s] magnetronu [W] Ag 350 56 Ag 250 47 Cr20Ni80 400 4, resp. 0 (se clonou) Cr20Ni80 300 4 resp. 9 (se clonou) TiO 2 2000 3 TiO 2 6000 7 SiO 2 2000 6 Table Dynamic deposition rates of used materials V následující tabulce 2 je uveden přehled testovaných vzorků, na kterých byly měřeny propustnost viditelného a odrazivost IČ záření, adheze naprášeného systému k podkladu a korozní odolnost. Zkratka DuCy (Duty Cycle) je jedním z parametrů, který charakterizuje pulzní režim depozice. Určuje se jako podíl délky pulzu (t on ) a délky celé periody (t on +t off ). 3

Tabulka 2 Přehled testovaných vzorků Systém č. Podkladní vrstva Systém kovových vrstev Krycí vrstva TiO 2 2 nm DuCy 80% Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 4 nm DuCy 80% 2 TiO 2 2 nm DuCy 50% Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 4 nm DuCy 50% 3 TiO 2 2 nm DuCy 20% Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 4 nm DuCy 20% 4 TiO 2 2 nm DC Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 4 nm DC 5 TiO 2 nm DC Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 22 nm DC 6 TiO 2 2 nm DC Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 4 nm DC 7 SiO 2 0 nm DuCy Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm SiO 2 2 nm DuCy 50% 50% 8 SiO 2 30 nm DuCy Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm SiO 2 60 nm DuCy 50% 50% 9 TiO 2 33 nm DC Cr20Ni80 2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 22 nm DC 0 TiO 2 nm DC Cr20Ni80 2nm /Ag 7 nm /Cr20Ni80 2 nm TiO 2 22 nm DC TiO 2 nm DC Cr20Ni80 <2nm /Ag 9 nm /Cr20Ni80 <2 nm TiO 2 22 nm DC 2 TiO 2 nm DC Cr20Ni80 <2nm /Ag 7 nm /Cr20Ni80 <2 nm 3 Substrát Table 2 Summary of tested samples 3. Vliv způsobu napájení propustnost Vliv Duty Cycle na propustnost viditelného záření 2 3 4 Překvapivé jsou odchylky v propustnosti viditelného světla v závislosti na Duty Cycle zobrazené na Obr. 2. Není ale možné určit žádný trend. Odrazivost v IČ oblasti vykazuje menší odchylky, ale ani zde není možné určit jejich souvislost se změnami Duty Cycle. 0, 0 200 400 600 800 000 200 [nm] Obr. 2 Vliv Duty Cycle na propustnost viditelného záření Fig. 2 Influence of Duty Cycle on transparency of visible radiation 4

3.2 Vliv druhu a tloušťky oxidových vrstev propustnost 0, Vliv podkladních a krycích oxidových vrstev na propustnost viditelného záření 0 200 400 600 800 000 200 [nm] 5 6 7 8 9 V této sadě vzorků se vyskytuje několik variant systémů, které vykazují vyšší propustnosti viditelného záření než podle modelu optimální systém č. 9, viz Obr. 3. Liší se od něj materiálem oxidových vrstev, ale především nižšími tloušťkami těchto vrstev, což je významné z hlediska zkrácení depozičního času. Vliv materiálu oxidové vrstvy (TiO 2 a SiO 2 ) a její tloušťky na odrazivost v IČ oblasti nevykazuje žádnou zřetelnou závislost. Obr. 3 Vliv podkladních a krycích oxidových vrstev na propustnost viditelného záření Fig. 3 Influence of adhesive and protective oxidic layers on transparency in visible range 3.3 Vliv tloušťky kovových vrstev propustnost 0,9 0,8 0, Vliv snižování tlouštěk kovových vrstev na propustnost viditelného záření 0 200 400 600 800 000 200 [nm] 2 0 3 V souladu s modelem bylo potvrzeno, že růst tlouštěk kovových vrstev vede k zásadnímu poklesu propustnosti viditelného záření. Zároveň byl zaznamenán téměř skokový pokles odrazivosti IČ záření při poklesu tlouštěk kovových vrstev pod určitou mez (cca 7 nm). To názorně dokumentují Obr. 4 a Obr. 5. Obr. 4 Vliv snižování tlouštěk kovových vrstev na propustnost viditelného záření Fig. 4 Influence of reduction of thicknesses of metal layers on transparency in visible range 5

Vliv snižování tlouštěk kovových vrstev na odrazivost IČ záření odrazivost 0,9 0,8 0, 0 0 5 0 5 20 25 30 [µm] 2 0 3 Obr. 5 Vliv snižování tlouštěk kovových vrstev na odrazivost IČ záření Fig. 5 Influence of reduction of thicknesses of metal layers on reflectance of IR radiation 3.4 Vliv korozního prostředí Na základě podmínek, kterým jsou vzorky vystaveny při některých normovaných zkouškách, byla zkonstruována jednoduchá aparatura pro testování odolnosti v roztoku NaCl o koncentraci 5 hm.% při teplotě 30 o C a s dobou expozice 6 hodin. Vzorky byly hodnoceny vizuálně a u vybraných vzorků bylo provedeno opakované měření odrazivosti IČ záření. Výsledky vizuálního hodnocení je možné shrnout do následujících bodů: (za výše uvedených podmínek byly poškozeny všechny testované vzorky) - poškození i malého rozsahu je nepřijatelné - vliv tlouštěk multivrstev na korozní odolnost ve sledovaném rozsahu není patrný ani u jednoho z oxidů - korozi nejlépe odolává vzorek č. 9, který se vyznačuje především výrazně vyšší tloušťkou adhezní oxidové vrstvy TiO 2 odrazivost 0,9 0,8 Vliv korozní odolnosti na odrazivost v IČ oblasti 5 6 5 koroze 6 koroze Vliv působení korozního prostředí na odrazivost IČ záření dokládají následující Obr. 6 a Obr. 7. Z nich naopak vyplývá, že nejvyšší odolnosti dosahuje vzorek se silnější krycí vrstvou z SiO 2, u kterého dochází po korozním zatížení pouze k minimálnímu poklesu odrazivosti v IČ oblasti. 0, 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 20 22 24 26 28 [µm] Obr. 6 Změna odrazivosti IČ záření vzorků 5 a 6 po korozním zatížení Fig. 6 Change of reflectance of IR radiation of samples 5 and 6 after corrosion load 6

Vliv korozní odolnosti na odrazivost v IČ oblasti 0,95 0,9 odrazivost 0,85 0,8 5 7 8 7 koroze 8 koroze 5 0 2 4 6 8 0 2 4 6 8 20 22 24 26 28 [µm] Obr. 7 Změna odrazivosti IČ záření vzorků 7 a 8 po korozním zatížení Obr. 7 Change of reflectance of IR radiationof samples 7 and 8 after corrosion load 3.5 Adheze Následující tabulka 3 uvádí zjištěné hodnoty adheze v závislosti na typu adhezní vrstvy získané metodou osového odtrhu. Dosažené hodnoty jsou vzhledem k předpokládané aplikaci těchto naprašovaných systémů dostačující. Místem poškození bylo ve všech případech rozhraní mezi lepidlem a sklem nebo lepidlem a tahovým zařízením. Měření pomocí scratch-testu nebylo z časových důvodů provedeno u všech vzorků, ale z charakteru vrypů a hodnoty vložené zátěže (viz Obr. 8) vyplývá více než dostatečná přídržnost k podkladu. Obr. 8 Scratch-test kovové vrstvy na skle při 50 mn (max.šíře 45 µm) Fig. 8 Scratch-test of metal layer on glass, load 50 mn (max.width 45 µm) Tabulka 3 Hodnoty adheze měřené metodou osového odtrhu Typ adhezní vrstvy Adheze [MPa] (Plocha spoje: 2,56 mm 2 ) 5,4 6,28 8,42 TiO 2, DC 6 kw 4,52 TiO 2, DC 2 kw 3,76 TiO 2, unipolar (DuCy 80%) 2 kw 6,3 TiO 2, unipolar (DuCy 50%) 2 kw 6,89 TiO 2, unipolar (DuCy 20%) 2 kw 6 SiO 2, unipolar, DuCy 50%, 2 kw 4,50 SiO 2, unipolar, DuCy 50%, 2 kw 2,39 Table 3 Adhesion measured by axial ripping 7

4 ZÁVĚR Byla provedena optimalizace nízkoemisivního systému tenkých kovových a oxidových vrstev na skle typu FLOAT pomocí počítačového modelu. Cílem bylo zpřesněním tlouštěk oxidových vrstev TiO 2 nebo SiO 2 dosáhnout maximální propustnosti viditelného záření. Měření vzorků ukázalo existenci několika podobných systémů, lišících se tloušťkami a typem oxidů (TiO 2 a SiO 2 ), dosahujících i vyšších hodnot odrazivosti, než předpovídaly výsledky modelování. Mírný rozdíl zjištěných reálných hodnot oproti modelu spočívá pravděpodobně v odchylkách fyzikálních vlastností, s kterými pracuje modelová databáze, od těchto vlastností reálných vrstev. Nebyla zjištěna souvislost mezi modifikací napájecích pulzů a tloušťkami oxidových vrstev, ani dalšími sledovanými parametry nízkoemisivních systémů. U studovaných soustav existuje limitní tloušťka stříbrné vrstvy (cca 7 nm), kdy dochází ke skokovému snížení odrazivosti v IČ oblasti. Adheze naprášených systémů zprostředkovaná podkladní oxidovou vrstvou je vzhledem k aplikaci na okenní skla dostačující, přičemž adhezní vrstvy TiO 2 jsou pevnější než vrstvy SiO 2, jak potvrzují i scratch-testy. Korozní odolnost kombinovaných kovových a oxidových vrstev byla testována výše popsanou metodou za účelem seřazení jednotlivých vzorků. Při vizuálním hodnocení vychází příznivěji vzorky s adhezními a krycími vrstvami oxidu titaničitého, kdežto při testování měřením odrazivosti infračerveného záření vykazují menší ztrátu odrazivosti vzorky s vrstvami oxidu křemičitého V hotovém výrobku je sklo s tímto systémem multivrstev umístěno v okenních sestavách jako vnitřní (interiérové) a naprášený systém je umístěn uvnitř v prostoru mezi dvěma skly. Tak je poměrně dobře chráněn před korozním prostředím. Pro konečné posouzení korozní odolnosti probíhají nyní dlouhodobé testy s hotovými výrobky za standardních provozních podmínek. 5 LITERATURA ) DACHSELT, Wolf-Dieter; MÜNZ, Wolf-Dieter; SCHERER, Michael. Low emissivity and solar control coatings on architectural glass. In: SPIE proceedings series. Bellingham : SPIE, 982. Vol. 324, Optical coatings for energy efficiency and solar aplications, p. 37-43 2) GLÄSER, Hans Joachim. Large area glass coating. st eng. ed. Dresden : Von Ardenne Anlagentechnik, 2000. 472 p. ISBN 3-00-004953-3 3) HARTIG, K., et al. Industrial realization of low-emittance oxide /metal/oxide films on glass. In: Proceedings of SPIE. Bellingham : SPIE, 983. Vol. 428, p. 9-3 4) Fraunhofer (Dresden). Leistungen und Ergebnisse : Jahresbericht 2002. Dresden : Fraunhofer, 2003. 76 p. 5) TREICHEL, O.; KIRCHHOFF, V.; BRÄUER, G. The influence of the barier layer on the mechanical properties of IR-reflecting (low-e) multilayer system on glass. In: 43rd Annual technical conference proceedings : Denver, April 5-20, 2000. Albuquerque : Society of Vacuum Coaters, 2000. p. 2-26. ISSN 0737-592 6) MARTÍN-PALMA, R.J., et al. Silver- based low emissivity coatings for architectural windows : optical and structural properties. Solar Energy Materials and Solar Cells. 998, vol. 53, p. 55-66 7) MARTÍN-PALMA, R.J and MARTÍNEZ-DUART, J.M. Ni-Cr passivation of very thin Ag films for low-emissivity multilayer coatings. Journal of Vacuum Science and Technology A. Nov/Dec 999, vol. 7, no. 6, p. 3449-345 8