Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Podobné dokumenty
Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

V nejnižším energetickém stavu valenční elektrony úplně obsazují všechny hladiny ve valenčním pásu, nemohou zprostředkovat vedení proudu.

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Obr Teplotní závislost intrinzické koncentrace nosičů n i [cm -3 ] pro GaAs, Si, Ge Fermiho hladina Výpočet polohy Fermiho hladiny

r W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes.

1 Polovodiče základní pojmy, vlastnosti. Přechody, diody, jejich struktura, vlastnosti a aplikace.

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách)

2.6. Koncentrace elektronů a děr

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

Polovodičové diody Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů

Polovodiče, dioda. Richard Růžička

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

Sada 1 - Elektrotechnika

7. Elektrický proud v polovodičích

8. Úvod do fyziky pevných látek

Struktura a vlastnosti kovů I.

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Elektrické vlastnosti pevných látek

7. Elektrický proud v polovodičích

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

FEKT VUT v Brně ESO / P5 / J.Boušek 3 FEKT VUT v Brně ESO / P5 / J.Boušek 4

Metodický návod: 5. Zvyšování vnějšího napětí na 3 V. Dochází k dalšímu zakřivování hladin a rozšiřování hradlové vrstvy.

Elektrický proud v polovodičích

Anihilace pozitronů v polovodičích

Elektřina a magnetizmus polovodiče

Fyzika pevných látek. doc. RNDr. Jan Voves, CSc. Fyzika pevných látek Virtual Labs OES 1 / 4

5. Vedení elektrického proudu v polovodičích

Polovodičové prvky. V současných počítačových systémech jsou logické obvody realizovány polovodičovými prvky.

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Fakulta biomedic ınsk eho inˇzen yrstv ı Teoretick a elektrotechnika Prof. Ing. Jan Uhl ıˇr, CSc. L eto 2017

8.1 Model driftu a difuze

III. Stacionární elektrické pole, vedení el. proudu v látkách

VY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů

2.3 Elektrický proud v polovodičích

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D.

Elektronika pro informační technologie (IEL)

Dioda - ideální. Polovodičové diody. nelineární dvojpól funguje jako jednocestný ventil (propouští proud pouze jedním směrem)

Zvyšování kvality výuky technických oborů

6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU

3.5. Vedení proudu v polovodičích

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

ELEKTRONICKÉ PRVKY TECHNOLOGIE VÝROBY POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ

Polovodiče. Co je polovodič? Polovodiče jsou látky, jejichž rezistivita leží při obvyklých teplotách v intervalu 10 Ω m až 8

VODIVOST x REZISTIVITA

Otázka č. 3 - BEST Aktivní polovodičové součástky BJT, JFET, MOSFET, MESFET struktury, vlastnosti, aplikace Vypracovala Kristýna

MASARYKOVA UNIVERZITA. Ústav fyziky kondenzovaných látek FYZIKA POLOVODIČŮ PŘECHOD PN. Radomír Lenhard

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Polovodiče TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky diody. Pro obor M/01 Informační technologie

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_16_Unipolární tranzistor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl

Téma: Číslo: Anotace: Prosinec Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

MASARYKOVA UNIVERZITA. Ústav fyziky kondenzovaných látek FYZIKA POLOVODIČŮ BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR. Radomír Lenhard

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie

Unipolární tranzistory

Obrázek 1: Schematická značka polovodičové diody. Obrázek 2: Vlevo dioda zapojená v propustném směru, vpravo dioda zapojená v závěrném směru

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-18-VODIVOST POLOVODICU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem Fyzikální praktikum k elektronice 2 Číslo úlohy : 1

Elektromagnetismus. - elektrizace třením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu

17. Elektrický proud v polovodičích, užití polovodičových součástek

Úvod do elektrokinetiky

ELEKTRONICKÉ PRVKY 7 Výkonové a spínací aplikace tranzistorů 7.1 Ztrátový výkon a chlazení součástky První a druhý průraz bipolárního

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení).

Studijní opora pro předmět Technologie elektrotechnické výroby

Elektronické součástky

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy. Odporové senzory

způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu

Kovy - model volných elektronů

FET Field Effect Transistor unipolární tranzistory - aktivní součástky unipolární využívají k činnosti vždy jen jeden druh majoritních nosičů

PŮVOD BARVY U NEVODIČŮ A ČISTÝCH POLOVODIČŮ (KŘEMÍK, GALENIT, RUMĚLKA, DIAMANT)

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Kryogenní materiály. Experimentální metody fyziky kondenzovaných soustav II NFPL146 NFPL 095 ZS 2010/11

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_15_Bipolární tranzistor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Nezkreslená věda Vodí, nevodí polovodič? Kontrolní otázky. Doplňovačka

1 Tepelné kapacity krystalů

Elektronické součástky

Daniel Franta. jaro Ústav fyzikální elektroniky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Měření na unipolárním tranzistoru

Základní zákony a terminologie v elektrotechnice

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

15. Elektrický proud v kovech, obvody stejnosměrného elektrického proudu

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty:

Charakteristiky optoelektronických součástek

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Transkript:

Fyzikální vlastnosti materiálů FX001 1. Vazba v pevné látce, elastické a tepelné vlastnosti materiálů 2. Elektrické vlastnosti materiálů 3. Optické vlastnosti materiálů 4. Magnetické vlastnosti materiálů 5. Supravodiče a grafen

Fyzikální vlastnosti materiálů 2. Elektrické vlastnosti materiálů a) Elektrická vodivost kovů Drudeho model, Fermiho plyn, hustota stavů, Fermiho energie a rychlost, vodivost elementárních kovů, teplotní závislost, příměsi, slitiny, speciální slitiny, vysokoodporové vodiče b) Elektrická vodivost polovodičů Šířka pásu zakázaných energií, efektivní hmotnost, pohyblivost, statistika nositelů náboje, doping c) PN přechod statistika nositelů náboje v PN přechodu, oblast prostorového náboje, idelní voltampérová charakteristika diody, kapacita PN přechodu, MOSFET. d) Amorfní polovodiče, polymery hustota stavů, lokalizace, přeskokový mechanismus, organické polovodiče. e) Izolátory vodivost, teplotní závislost f) Polarizovatelnost statická permitivita, lokální pole, polarizovatelnost, susceptibilita, kovalentně a iontově vázané materiály, trvalé dipóly g) Feroelektrika, piezoelektrika

Kovy n (1022cm-3) EF (ev) vf (106 ms-1) Ag 5.85 5.48 1.39 Cu 8.45 7.00 1.57 Au 5.90 5.51 1.39 Al 18.06 11.63 2.02 Be 24.20 14.14 2.23 Ca 4.60 4.68 1.28 Mg 8.60 7.13 1.58 Pb 13.20 9.37 1.82 Na 2.65 3.24 1.07

Kovy měrný elektrický odpor, pokojová teplota ρ (10-6Ωcm) Ag 1.61 Cu 1.673 Au 2.20 Al 2.74 Be 3.25 Ca 3.6 Mg 4.3 Pb 21.0

Měď teplotní závislost měrného elektrického odporu T ( C) ρ (10-6Ωcm) -259 0.014-207 0.163-150 0.567-100 0.904 0 1.55 200 2.96 1000 9.42 Kap. 1500 24.6

Závislost měrného odporu na teplotě měď tání

Elektrický odpor tavenin a pevné fáze T (K) ρl/ρs Cu 1357 2.1 Ag 1234 1.9 Pb 601 1.98 Sn 505 2.11 Ga 303 0.47 Bi 544 0.47

Závislost měrného odporu na teplotě Paladium a nikl nemagnetický a magnetický kov feromagnetický přechod Nikl měrný odpor a jeho teplotní derivace

Závislost měrného odporu na teplotě Měď s různou koncentrací příměsí www.copper.org

Závislost měrného odporu na teplotě Singleton: Band theory and electronic properties of solids

Závislost měrného odporu na teplotě Singleton: Band theory and electronic properties of solids

Závislost měrného odporu na teplotě elektron-elektronový rozptyl Singleton: Band theory and electronic properties of solids

Měrný odpor uspořádané a neuspořádané slitiny Cu-Au Dekker: Fyzika pevných látek

Měrný odpor uspořádané a neuspořádané slitiny Cu-Au H. Okamoto, D.J. Chakrabarti, D.E. Laughlin, and T.B. Massalski

Závislost měrného vodivosti mědi na koncentraci příměsí

Teplotní závislost měrného odporu slitin Manganin Cu Mn Ni 86 % 12 % 2% Konstantan Měď + nikl Cu Ni Mn Ni koncentrace (%) 55 % 44 % 1% TOKYO WIRE WORKS, LTD

Teplotní závislost měrného odporu slitin ΔT = 50 C Materiál Měď Manganin Konstantan Wolfram Hliník β (K-1) 3.9 10-3 2.0 10-4 8.0 10-6 4.5 10-3 3.9 10-3 α (K-1) 1.65 10-5 1.90 10-5 1.49 10-5 4.50 10-6 2.31 10-5 Δ R/R0 19.4% -0.08% -0.03% 22.5% 19.4%

Polovodiče - gap EG (ev) Si - nepřímý 1.14 Ge - nepřímý 0.67 a-sn 0 GaAs 1.43 GaSb 0.78 InSb 0.18 CdS 2.42 CdSe 1.74 CdTe 1.45

GaAs, pásová struktura Madelung, Semiconductors data handbook, Springer Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

Si, pásová struktura Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

Ge, pásová struktura Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

Koncentrace nositelů náboje v nedopovaném polovodiči Rovnovážná koncentrace elektronů a děr pro nedegenerovaný pás s jedním minimem vodivostního a maximem valenčního pásu Ei rovnovážná poloha Fermiho meze pro intrinsický polovodič. Všechny tyto vztahy platí pokud je Fermiho mez uvnitř zakázaného pásu (slabé dopování řádově pod 1018 cm-3)

Koncentrace nositelů náboje v dopovaném polovodiči Koncentrace donorů Nd, donorová hladina s polohou Ed Koncentrace donorů je součtem ionizovaných a neionizovaných donorů Pravděpodobnost obsazení donorové hladiny elektronem - faktor 2 souvisí s faktem, že jen jeden elektron může obsadit jeden donor, vodivostní pás je spinově degenerovaný Z podmínky nábojové neutrality: Za vysokých teplot jsou obvykle ionizovány všechny donory:

Závislost polohy Fermiho meze na dopování pro n-typ se zanedbáním koncentrace akceptorů za vysokých teplot jsou ionizovány všechny donory V p-typu Poloha Fermiho meze se liší od intrinsické o potenciál eφ:

Závislost koncentrace nositelů náboje na dopování Sze, Ng: Physics of semiconductor devices

Poloha Fermiho meze Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

Polovodiče ionizační energie příměsí Sze, Ng: Physics of semiconductor devices

Závislost koncentrace nositelů náboje na teplotě Intrinsická Celková

Závislost pohyblivosti nositelů náboje v křemíku na koncentraci příměsí http://people.virginia.edu/~jcb6t/semiconductor_devices.htm

Závislost pohyblivosti nositelů náboje v křemíku na teplotě Yu, Cardona, Fundamentals of semiconductors Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

Závislost měrného odporu polovodičů na koncentraci příměsí www.globalsino.com

Polovodiče pohyblivost, ionizační energie příměsí μe (cm2v-1s-1) μh (cm2v-1s-1) ni (cm-3) Si 1300 500 1.5 x 1010 GaAs 8800 400 1.8 x 106 Ge 3900 1900 2.4 x 1013 V Si, ε=12 Ei (mev) P 45 As 49 Sb 39 B 45 Ga 11 In 11

Pohyb nositelů náboje v polovodiči Proudová hustota elektronů je tvořena difúzním proudem gradientem koncentrace a driftovým způsobeným elektrickým polem E pro díry: V rovnovážném stavu je celkový proud nulový odkud plyne Einsteinův vztah pro difúzní koeficient a pohyblivost V polovodiči dochází navíc k rekombinaci s rychlostí R a generací G elektron-děrových párů. Rekombinační rychlost je úměrná součinu np; rovnice kontinuity pro elektrony je rovna

PN přechod Uvažujme jednorozměrný PN přechod souřadnice x=0 v místě rozhraní mezi p- a n-dopovanou vrstvou Strmý přechod předpokládáme prudký přechod mezi p- a n- dopovanou vrstvou Koncentrace donorů rovna Nd pro x>0 a nule pro x<0. Akceptorů Na pro x<0 a nule pro x>0 Potenciálový rozdíl (difúzní potenciál VD) oblastí daleko od PN přechodu: Pro potenciál platí Poissonova rovnice: Zanedbáme-li v oblasti prostorového náboje -xp<x<0, p,n<<na a pro 0<x<xn, p,n<<nd

PN přechod Porovnáním s předchozím vztahem dostaneme pro šířku ochuzené vrstvy (vrstvy prostorového náboje):

PN přechod

PN přechod s externím napětím Přivedeme-li napětí U, teče součástkou proud a rovnováha již není všude lokálně splněna šířka oblasti prostorového náboje se změní:

PN přechod s externím napětím Zavádíme pseudo-fermiho hladiny Efn a Efp: A pro koncentrace minoriních nositelů dostáváme

eu eu PN přechod s externím napětím

PN přechod

PN přechod s externím napětím Proud minoritních nositelů mimo oblast prostorového náboje je potom roven difúznímu proudu: Kde Ln a Lp jsou difúzní délky minoritních nositelů Ln= Dnτn, a τn je doba života minoritních nositelů. Tato ideální charakteristika diody je odvozena za předpokladů: Slabá injekce (změny koncentrace jsou malé vzhledem ke koncentraci majoritních nositelů) (c) Nedochází k rekombinaci v oblasti prostorového náboje (a),(e) Mimo oblast prostorového náboje není žádné elektrické pole (zanedbání sériového odporu diody), proud je pouze difúzní (d) Difúzní oblast diody je mnohem větší než difúzní délka

PN přechod Reálná charekteristika Si diody Měření ze speciálního praktika ÚFKL laskavě poskytnuto A. Miklíkovou Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

PN přechod Plnou čarou ideální charakteristika Silná injekce ~[exp(eu/2kt)-1] Rekombinační proud ~[exp(eu/2kt)-1] Sériový odpor ~exp[e(u-ri)/kt] Sze, Ng: Physics of semiconductor devices

Kapacita PN přechodu Náboj na PN přechodu o ploše A:

PN přechod Tunelový průraz Zenerův

Tunelová dioda Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

MOSFET

MOSFET Frank, Šnejdar: Principy a vlastnosti polovodičových součástek, Praha 1976.

MOSFET N-MOSFET s obohacováním

MOSFET N-MOSFET s ochuzováním Normally ON Záporné napětí na hradlo k zavření tranzistoru

Bipolární tranzistor

Bipolar junction transistor

npn bipolar junction transistor We define IC I, C IB IE then 1 Usually, 1 so that is large amplification of the current

Termoelektrické jevy Teplotní závislost polohy Fermiho meze a pohyblivosti je příčinou termoelektrických jevů. Seebeckův jev Peltierův jev Seebeckův koeficient pro různě dopovaný polovodič. Modrá slabě dopovaný, červená silně dopovaný.

Termoelektrické jevy Výkonová účinnost termoelektrického generátoru je úměrná Seebeckovu koeficientu a elektrické vodivosti

Amorfní polovodiče Tauc, 1971

Amorfní polovodiče hustota stavů Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Amorfní polovodiče Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Amorfní polovodiče a-(gasb)38ge24 A.I. Kolyubakin, V.E. Antonov, O.I. Barkalov, A.I. Harkunov, Journal of Non-Crystalline Solids 351 (2005) 3547 3550

Amorfní polovodiče Uhlíkový rezistor Singleton: Band theory and electronic properties of solids

Amorfní polovodiče Rezistor RuO2 Singleton: Band theory and electronic properties of solids

Vodivé polymery

Vodivé polymery

Vodivé polymery - dopování

Vodivé polymery - polyanilin

Vodivé polymery - polyanilin

Dielektrika T ( C) ρ (Ωcm) Uprůraz (kv mm-1) a-sio2 20 350 1018 1010 Slída (muskovit) 6SiO2.3Al2O3.K2O.2H20 20 1015 105-106 Slída (flogopit) 6SiO2.Al2O3.6MgO.2H20 20 1013-1014 200 Optická skla 20 108-1014 NaCl 300 700 109 104 MgO 850 2100 108 102 ZrO2 400 1200 2000 106 360 10 Al2O3 20 1100 1016 106 105

Organické látky, 20 C ρ (Ω.cm) Uprůraz (kv mm-1) Kaučuk Polymer (C5H8)x 1015-1016 Parafin CnH2n+2 1015-1017 20-30 PVC 1014-1016 14-20 PMMA (org. sklo) 1014-1016 18-35 teflon 1015-1016 20-30 PE 1015-1017 18-20 Fenoplast (bakelit) 1014 12 vinylplast 1014-1015 45

Polarizovatelnost dielektrik frekvenční závislost Kittel, Introduction to solid state physics, Wiley, 2005

Dielektrická konstanta ε ε-elektrony ε-ionty C - diamant 5.68 5.68 Si 11.7 11.7 Ge 16.0 16.0 BN 7.1 4.5 2.6 GaAs 13.18 10.89 2.29 InSb 17.3 15.7 1.6 SiO2 3.75 2.10 1.65

Dielektrická konstanta ε ε-elektrony ε-ionty LiF 9.27 1.92 7.35 LiCl 11.05 2.75 8.30 LiBr 12.1 3.2 8.90 LiI 11.0 3.8 7.2 NaCl 5.62 2.25 3.37 KBr 4.78 2.33 2.45 RbI 5.0 2.6 2.4

Dielektrická konstanta ZrTiO4, TiO2, CaTiO3 (Sr,Bi)TiO3 (BaTiO3)0.9(BaZrO3)0.1 ε=30-100 ε=900-1000 ε=2700-3000

Feroelektrika hysterezní smyčka Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Feroelektrika GeTe BaTiO3 TC~700K TC~400K distorted perovskite rocksalt structure

Feroelektrika teplota přechodu, spontánní polarizace Kittel, Introduction to solid state physics, Wiley, 2005

Struktura BaTiO3 a závislost spontánní polarizace na teplotě Kittel, Introduction to solid state physics, Wiley, 2005

Perovskity závislost permitivity na teplotě BaTiO3 Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Perovskity závislost permitivity na teplotě BaTiO3 Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Feroelektrika PbTiO3 Kittel, Introduction to solid state physics, Wiley, 2005

The Landau theory of phase transitions Variables: P (polarization), T Helmholtz free energy F(P,T) The equilibrium condition up to P4, c4>0: F P 0 eq Due to the inversion symmetry F ( P, T ) F (0, T ) c2 P 2 c4 P 4 c6 P 6... c2 b(t Tc ) Spontaneous polarization F P 0 P eq Ps Peq b(tc T ) /(2c4 ) T Tc

Gibbs free energy with an external electric field: F EP F (0, T ) c2 P 2 c4 P 4 c6 P 6... EP 3 0 E 2b(T Tc ) Peq 4c4 Peq P eq Dielectric susceptibility: 1 E 0 P Therefore: 2b(T Tc ) 12c4 Peq E 0 1 1 T Tc : 0 2b(T Tc ) T Tc : 1 1 0 4b(Tc T ) Phase transition of the 2nd order 2

Up to P, c4 < 0, c6 > 0: 6 F P 0 2b(T T *) P 4c4 P 3 6c6 P 5 eq 2 Peq 1 2 c4 c 4 3c6b(T T *) 3c6 The critical temperature: 2 c Tc T * 4 3bc6 P Phase transition of the 1st order does not diverge at Tc T Tc

Gibbs free energy with an external electric field: F EP F (0, T ) c2 P 2 c4 P 4 c6 P 6... EP 3 0 E 2b(T T * ) Peq 4c4 Peq 6c6 Peq5 P eq Dielectric susceptibility: 1 E 0 P 2 2b(T T * ) 12c4 Peq 30c6 Peq 4 E 0 Therefore: T Tc : 1 2b(T T * ) 0 * 1 2c42 c42 3bc6 * T Tc : 8b T T 1 2 (T T ) 0 3bc6 bc6 c4

Phase transition of the 2nd order Phase transition of the 1st order

Feroelektrika teplotní závislost permitivity nad teplotou Tc Kittel, Introduction to solid state physics, Wiley, 2005

Křemen běžně užíváné orientace a kmitové módy oscilátorových krystalů Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Křemen běžně užíváné orientace oscilátorových krystalů Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001.

Křemen běžně užíváné orientace oscilátorových krystalů Teplotní závislost vlastních frekvencí http://txccrystal.com

Křemen materiálové konstanty Správně má být (C11-C12)/2 Sound velocity: direction polarization [100] L [100] S [100] S [010] QL [010] [100],S [010] QS [001] L [001] S Gersten, Smith, The physics and chemistry of materials, Wiley 2001. v (103 m/s) 5.75 5.1 3.36 6.01 3.92 4.35 6.32 4.68

Ztrátový úhel tan(δ) f (Hz) Al2O3 5.10-4 15.10-4 106 1010 slída (2-6).10-4 Kondenzátorová keramika (2-10).10-4 PMMA 0.04-0.06 0.02-0.03 PVC 0.03-0.05 kaučuk 0.001-0.003 polystyrol (1-8).10-4 teflon 2.10-4 polyetylen 2.10-4 50 106