ARGUMENTÁŘ. Občanská demokratická strana 2011. k rozpočtovému určení daní

ARGUMENTÁŘ Občanská demokratická strana 2011 k rozpočtovému určení daní

Motto My zásadně odmítáme to, z čeho býváme nařčeni, že teď, v době ekonomické krize, chceme brát Praze nebo těm čtyřem největším městům nějaké obrovské prostředky. To není pravda. Nikdy jsme nic takového netvrdili, ani to není v programu TOP 09. Tvrdíme, že příjmy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně jsou v současné míře dostatečné a musí se zvětšit příjmová základna těch ostatních obcí a měst. Petr Gazdík, Otázky Václava Moravce speciál, 14. 9. 2010 Už teď mohu říct, že v konečném návrhu zákona rozhodně nebude Praha na svých příjmech poškozena, řekl o připravovaném návrhu na změnu rozpočtového určení daní ministr financí a 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek Hospodářským novinám. Miroslav Kalousek, Hospodářské noviny, 26. 11. 2010 1

Argumentář k rozpočtovému určení daní Shrnutí postoje ODS k úpravě rozpočtového určení daní 1. ODS ve svém programu prosazuje vyšší finanční autonomii příjmů obcí a navýšení příjmů všech kategorií obcí změnou zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Tato změna nesmí zvýhodňovat ani malé ani velké obce. Musí být spravedlivá. 2. Ke změně systému rozdělování sdílených daní mezi města a obce se ODS zavázala podpisem koaliční smlouvy. K té je však potřeba najít shodu všech tří koaličních partnerů. Nikoli ultimativně prosazovat jedno řešení, které zvýhodňuje jen některá města a obce. 3. Při změně RUD nechce jít ODS cestou, která by rozdělovala společnost na lidi z města a lidi z venkova, na lidi z menších obcí a větších obcí. Nechceme proti sobě stavět 80 % obyvatel naší země proti lidem žijícím ve čtyřech metropolitních aglomeracích. 4. ODS proto nedovolí, aby při koaliční debatě o rozdělování daní mezi města a obce převážilo levičácké, jánošíkovské řešení, které chce obcím a menším městům rozdávat na úkor zdánlivě bohatých metropolí. 5. Návrh TOP 09 a STAN prezentovaný ministrem financí je návrhem levicovým a ve skutečnosti se snaží pouze narovnat nespravedlivou J-křivku, kterou v roce 2008 vymodelovalo právě Ministerstvo financí a která je dnes paradoxně TOP 09 a STAN trnem v oku. 6. Prosazení návrhu TOP 09 a STAN by znamenalo, že čtyři největší města přijdou celkem o 5 miliard ze sdílených daní. Musela by proto omezit projekty a služby, které každodenně využívají i stovky tisíc návštěvníků a dojíždějících pracovníků (především MHD). 7. Svůj návrh se TOP 09 a STAN snaží podporovat nejen cílenými nátlakovými akcemi některých starostů namířenými proti koaličním partnerům, ale také účelovou interpretací koaliční smlouvy. Takový postup považuje ODS za nekorektní. 8. ODS prosazuje navýšení RUD o miliardu oproti návrhu TOP 09 a STAN. Přednostně se přitom navýší příjmy obcí mezi 500 a 20 tisíci obyvatel. Důležité je, aby nastavení RUD také motivovalo obce k podpoře podnikání a zaměstnanosti. 9. Co se týká čtyř největších měst, navrhujeme zmrazit příspěvek pro Brno, Ostravu a Plzeň na dnešní úrovni. V případě Prahy navrhujeme snížit její příjmy coby městu a přidat jí coby kraji. Tím se sníží poměr mezi příjmy Prahy a nejmenších obcí. 10. Řešení, které prosazuje ODS, je spravedlivé a vyvážené. Na jednu stranu posiluje příjmy obcí a menších měst, na druhou stranu neohrožuje kvalitu života ve velkých metropolích. 2

Krátká historie rozpočtového určení daní Příjmy obcí v 90. letech minulého století Zákon o rozpočtovém určení daní nahradil na přelomu tisíciletí předchozí systém, kdy se daňové výnosy převáděly podle platných rozpočtových pravidel. Tento systém byl více provázán s ekonomickou aktivitou podnikatelů na daném území obce a také s celookresním výnosem daně z příjmů ze závislé činnosti. Doplňovaly ho územní vyrovnávací dotace ze státního rozpočtu pro ty okresy, které nedosahovaly průměrné úrovně příjmů z daní ze závislé činnosti na jednoho obyvatele. Zavedení rozpočtového určení daní na přelomu tisíciletí Po změně systému prosazené vládou ČSSD začaly od roku 2001 obce získávat část svých příjmů z RUD. Levicová vláda však RUD založila na potřebě a nároku obcí a měst, nikoli na jejich motivaci vytvářet podnikatelské prostředí a zvyšovat zaměstnanost. Nový systém RUD snížil provázanost rozpočtů obcí s výkonem místní ekonomiky. Příjmy obcí byly omezeny pouze na 30 % z výnosu daně z příjmů fyzických osob a na 1,5% podíl na celostátním hrubém výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Vedle výnosů, jejichž výlučným příjemcem jsou obce (daň z nemovitostí a daň odváděná z příjmů právnických osob samotnými obcemi), se do rozpočtu obcí začaly převádět také daňové výnosy z tzv. sdílených daní (daně z příjmů a DPH). Obce získaly nárok na 20,59% podíl z výnosů ze sdílených daní, který jim byl převáděn na základě koeficientů přiřazených podle čtrnácti velikostních kategorií. Hlavním nedostatkem tohoto systému byly značné propady příjmů obcí, kterým se v důsledku poklesu počtu obyvatel změnila velikostní kategorie. Kalouskova změna z roku 2008 V roce 2007 připravilo Ministerstvo financí významnou změnu RUD. Od roku 2008 se tak u obcí snížil počet velikostních kategorií ze 14 na čtyři. Dále byly zavedeny postupné koeficienty při změnách velikostních kategorií obcí. Kromě fixace daňových výnosů čtyř největších měst byla do systému RUD zavedena další kritéria k rozdělení podílu na sdílených daních (výměra katastrálního území s 3% váhou a prostý počet obyvatel s 3% váhou). Změnou RUD se také navýšil podíl obcí na sdílených daních na 21,40 %. Proti autonomnímu vývoji daňových výnosů toto navýšení představovalo 4,6 miliard korun. Důležité je, že v důsledku nastavení 3% váhy výměry katastrálních území obcí došlo k výrazné proměně dosud lineárního nárůstu daňových výnosů dle jednotlivých velikostních kategorií. Vznikla tak tzv. J-křivka se sedlinou u obcí kolem 5 10 tisíci obyvatel. Nový systém tak způsobil, že průměrný daňový výnos na obyvatele ve velikostních skupinách nejmenších obcí byl vyšší než u středně velkých měst. 3

Argumentář k rozpočtovému určení daní Kalouskova J-křivka, která je nyní trnem v oku TOP 09 a STAN Co říká o změně rozpočtového určení daní program ODS a koaliční smlouva? Ve svém volebním programu se ODS zavázala prosazovat vyšší finanční autonomii příjmů obcí, omezení přerozdělování, nahrazení nenárokových dotací ze státního rozpočtu a jejich převedení přímo do rozpočtů obcí. Při vyjednávání koaliční spolupráce jsme tyto programové body prosadili do koaliční smlouvy a následně také do vládního programového prohlášení. Proto také koaliční smlouva i vládní prohlášení počítají s posílením příjmů obcí na úkor celostátních dotačních programů a se zvýšením finanční motivace obcí na příznivém podnikatelském prostředí v obci. Výsledné změny v RUD mají podle koaliční smlouvy snížit současný rozdíl příjmů na obyvatele mezi nejchudší a nejbohatší obce tak, aby odpovídal situaci ve vyspělých zemích Evropské unie. Koalice se také shodla, že změna RUD se promítne do nového zákona, jehož příprava bude vycházet z intenzivní diskuse se zástupci samospráv (Svaz měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova a Sdružení místních samospráv ČR). Nový zákon má také vycházet z pečlivé analýzy nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů. Součástí přípravy zákona má být také koaliční diskuse o parametrech pro podíl obcí na sdílených daních, které doposud nejsou v RUD zohledněny, jako jsou existence školy, nadmořská výška či negativní zátěž životního prostředí. Je skutečností, že návrh TOP 09 a STAN předložený ministrem financí nesplňuje řadu bodů, které jsou zakotveny v koaliční smlouvě. 4

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ Vláda předloží návrh zákona o rozpočtovém určení daní na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv Svazem měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů. Dále bude vláda diskutovat dosud nezohledňované parametry pro podíl obcí na sdílených daních, jako jsou např. existence školy, nadmořská výška či negativní zátěž životního prostředí. Zájmem vlády je rovněž zvýšit finanční motivaci obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí v obci. Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi nejchudšími a nejbohatšími obcemi a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích Evropské unie. Příjmová základna obcí bude posílena zejména na úkor celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně, a tudíž málo efektivně financovány rozvojové projekty v obcích. Na výdajové straně pak bude možno mobilizovat finanční prostředky důsledným zjednodušením, popř. rušením nákladných administrativních agend. V následujícím období vláda navýší příjmy všech kategorií obcí změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Tato změna nesmí zvýhodňovat ani malé ani velké obce. Musí být spravedlivá. ODPOVÍDÁ NÁVRH MINISTRA FINANCÍ KOALIČNÍ SMLOUVĚ? Koaliční smlouva Skutečnost (návrh ministra financí) Bude připraven zcela nový zákon. MF připravilo jen novelu zákona. Proběhne diskuse s reprezentanty obcí. Diskuse probíhala jen s některými spolky. Bude připravená analýza situace. Žádná analýza nebyla předložena. O nových parametrech proběhne diskuse. Diskuse v koalici neproběhla. Sníží se rozdíl mezi chudými Nebyl definován poměr obvyklý v EU. a bohatými na úroveň EU. Navýší se příjmy všech obcí. Přidáno mají dostat hlavně malé obce. Příjmy obcí se posílí na úkor dotací. Není jasné, které dotační programy se mají škrtnout. Nesmí být zvýhodněny malé Malé obce mají získat peníze ani velké obce. na úkor čtyř největších měst. Zvýší se motivace pro podporu podnikání. Návrh motivaci nezvyšuje. Změna RUD musí být spravedlivá. Návrh diskriminuje největší města. 5

Argumentář k rozpočtovému určení daní Jaké řešení rozpočtového určení daní navrhují občanští demokraté? ODS prosazuje standardní přípravu a projednání změny RUD, které bude po zapracování ideových návrhů odpovídat koaliční smlouvě. ODS odmítá nátlakové akce, které podporují pouze návrh TOP 09 a STAN. S finálním návrhem musí souhlasit celá koalice. Na jednání koalice bude ODS prosazovat recept, který netrestá aktivitu a úspěch a nevytváří umělé kasty bohatých a chudých měst a obcí. Chceme zvýšit objem rozpočtového určení daní o miliardu oproti návrhu TOP 09 a STAN. Celkový objem financí na RUD se díky tomu zvýší ze současných 116,8 na 130,7 miliard korun. Prosazujeme, aby se přednostně navýšily příjmy obcí mezi 500 a 20 tisíci obyvatel a aby se příspěvek pro tři velká města Brno, Ostravu a Plzeň zmrazil na dnešní úrovni. U Prahy navrhujeme redukovat dosavadní anomálii, kdy má jako obec nejvyšší příjmy z RUD na jednoho obyvatele, ale jako kraj nejméně. Proto Praze ubereme jako městu a tři miliardy přidáme jako kraji, čímž se také sníží poměr mezi jejími příjmy a příjmy nejmenších obcí. Za klíčové považujeme, aby se při projednávání změny zákona o RUD koalice dohodla na prvcích, které zvýší o pět miliard motivaci obecních a městských zastupitelstev podporovat na území obce podnikání a zaměstnanost. ODS také prosazuje, aby se v rámci RUD snížila váha parametru rozloha obce, jehož zavedení v roce 2008 způsobilo snížení průměrného daňového výnosu na obyvatele u středně velkých měst oproti nejmenším obcím (J-křivka). Výhody návrhu ODS Zvyšuje objem RUD více než STAN a TOP 09. Zvyšuje příjmy přednostně u obcí s 500 20 000 obyvateli. Odstraňuje nespravedlivou J-křivku způsobenou Ministerstvem financí. Zvyšuje motivaci obcí pro podporu podnikání a zaměstnanosti. Snižuje korupční potenciál razantnějším převodem peněz z dotací do RUD, než je návrh STAN a TOP 09. Nedělí starosty a občany podle velikosti obce. Navrhuje spravedlivý systém pro všechny. Netrestá aktivitu a úspěch. Nebere peníze žádné obci či městu. 6

Srovnání návrhu ODS a TOP 09 Co prosazuje ministr financí s podporou TOP 09 a STAN? Cílem návrhu, který prezentoval ministr financí Kalousek v červnu 2011, je zvýšit celkový objem RUD ze současných 116,8 na 125,3 miliard korun. Zvýšení má být financováno sedmi miliardami z národních dotačních titulů a 1,5 miliardy z příspěvku na žáka. Jak přesun financí z dotačních titulů ministerstev, tak z příspěvku na žáka, který obcím vyplácí Ministerstvo školství, navrhovala ODS při projednávání změny RUD již v roce 2008. Návrh ministra financí rovněž počítá s rozšířením parametrů, podle kterých se určuje podíl obcí na sdílených daních, o dva nové koeficienty. Nově chce zavést parametr počet žáků s váhou 7 %, který ODS navrhovala již před třemi lety. Druhou změnou má být zvýšení parametru prostý počet obyvatel ze současných 3 % na 10 %. Návrh dále mění počet kategorií, do kterých se dělí obce a města v závislosti na počtu svých obyvatel a které jsou klíčové pro určení podílu financí, které obce a města z RUD získávají. 7

Argumentář k rozpočtovému určení daní Dosavadní čtyři kategorie navrhuje ministr financí rozšířit na pět, přičemž mění dosavadní limit počtu obyvatel u nejvyšší kategorie ze 30 001 na 110 001. Tato účelová změna znamená, že výše příjmů Brna, Ostravy a Plzně z RUD již nebude stanovována odděleně a přijdou o dosavadní zvýhodnění vyplývající z jejich unikátní funkce nadregionálních metropolí. Podobný efekt plánuje ministr financí i pro hlavní město Prahu. Jeho hlavní motivací je snížit rozdíl mezi příjmy Prahy a obcí, jejichž příjmy z RUD jsou nejnižší, na trojnásobek ze současného zhruba 4,5 násobku. Praze sice návrh ministra financí zachovává oddělený propočet příjmů z RUD, nicméně ho nastavuje tak, aby se příjmy Prahy snížily o 2,2 miliardy korun. V důsledku všech zmíněných změn by čtyři největší města v ČR přišla o příjmy z RUD ve výši takřka pět miliard korun. Návrh ministra financí navíc počítá jen s krátkým obdobím, kdy by výpadek jejich příjmů byl přechodně kompenzován. Rozdělení příjmů obcí a měst podle počtu obyvatel (současnost a návrh ministra financí) Stávající systém Od Do 0 300 301 5 000 5 001 30 000 30 001 a více Nové intervaly Od Do 0 50 51 2 000 2 001 30 000 30 001 110 000 110 001 a více Zisky a ztráty podle návrhu ministra financí na nové rozpočtové určení daní Dosažený poměr* 3,0 Zisky (6 241 obcí) 13,5 mld. Kč Ztráty (4 obce) cca 5 mld. Kč z toho: Praha 2,2 mld. Kč Plzeň 0,9 mld. Kč Ostrava 0,9 mld. Kč Brno 0,9 mld. Kč *) srovnání mezi SD na obyvatele u Prahy / SD na obyvatele u kategorie s nejnižším průměrným výnosem 8

Nevýhody návrhu ministra financí Návrh znamená obrovský propad daňových výnosů u čtyř největších měst v ČR Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Propad daňových výnosů by u Plzně dosáhl 30 % oproti současnému stavu. Celkový efekt této změny RUD je i při zapojení celkově 8,5 miliard do RUD ztrátový u většiny měst nad 50 tisíc obyvatel. Návrh pouze vyrovnává propady daňových výnosů u obcí a měst s počtem obyvatel 2 001 10 000. Nepřináší prakticky žádný růst daňových výnosů se zvyšující se velikostí obcí a měst do 110 tisíc obyvatel. Návrh neposiluje motivaci obcí na vytváření podnikatelského prostředí. Nastavuje rozdíl mezi Prahou a pásmem obcí s nejnižším předpokládaným daňovým výnosem na trojnásobek. Fikce trojnásobku není doložena žádnými relevantními argumenty. Návrh nespecifikuje, na úkor jakých dotačních titulů bude navýšeno RUD. Návrh rozděluje starosty menších obcí a velkých měst. Na návrhu extrémně profitují obce s nízkou hustotou obyvatel. Návrh je v přímém protikladu s rétorikou představitelů TOP 09 a STAN před loňskými komunálními volbami, kteří prohlašovali, že se příjmy čtyř největších měst v ČR nesníží. Jaké konkrétní dopady by měl návrh ministra financí na rozpočty čtyř největších měst? SHRNUTÍ DOPADŮ NA PRAHU, BRNO, OSTRAVU A PLZEŇ Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jsou metropole, které plní v rámci státu důležité nadregionální funkce. Jsou srdcem české ekonomiky, které vytváří zhruba 45 % HDP. Jsou to také významná centra zaměstnanosti, kultury a služeb, do kterých za prací, úřady, vzděláváním a zdravotní péčí dojíždí stovky tisíc obyvatel jiných měst a obcí. Je také skutečností, že v těchto městech žije podstatně více lidí, než na kolik dostávají prostředky. Je tedy falešné vytvářet mýtus, že se jedná o bohatá města, které nebude snížení příjmů bolet. Mylná je také informace, že Praha společně s Brnem, Ostravou a Plzní vykazují nejvyšší daňové výnosy na obyvatele. Praha se s 30 tisíci korunami na jednoho obyvatele pohybuje až na 4. místě, Brno, Ostrava a Plzeň s 18 tisíci jsou přibližně na 15. pozici. Již od roku 2008 jsou daňové výnosy na jednoho obyvatele Brna, Ostravy a Plzně srovnatelné s několika desítkami jiných obcí ČR. 9

Argumentář k rozpočtovému určení daní Model navržený TOP 09 a STAN a předložený ministrem financí přesto počítá s tím, že k poklesu podílu na daňových výnosech dojde pouze u těchto tří největších měst a Prahy. Na snížení příjmů z RUD by však města musela reagovat úsporami ve výdajích na dotovanou MHD, zdražením jízdného a omezením investic do dopravní infrastruktury. Zhoršení dopravní obslužnosti by tak pocítili nejen jejich obyvatelé, ale také pravidelní návštěvníci z různých důvodů dojíždějící z okolních i vzdálenějších obcí. Odebrání velké části jejich příjmů z RUD by se také negativně promítlo do omezení výdajů na sociální služby, zdravotnictví, zajištění bezpečnosti a prevenci kriminality, i škrtů v podpoře kulturních institucí a pravidelných kulturních nebo sportovních akcí. DOPADY NA HLAVNÍ MĚSTO PRAHU Fakta Hlavní město má v rámci ČR řadu specifických funkcí. Kromě toho, že poskytuje zázemí klíčovým orgánům státní a regionální správy, slouží také díky ruzyňskému letišti jako hlavní vstupní místo do země. Nejen díky letišti, které ročně odbaví 11 milionů osob, ale také kvůli své poloze je Praha klíčovým dopravním uzlem státu, který musí zvládat obrovský objem místní i tranzitní automobilové dopravy a který v prostředcích MHD ročně přepraví cca 1,2 miliardy osob. Kromě toho je Praha nejen významným centrem kultury, sportu, ale také vysoce specializované zdravotní péče, kterou ročně vyhledá zhruba 140 tisíc mimopražských obyvatel. Jako metropole státu má cca jeden a čtvrt milionu trvalých obyvatel, kromě toho však do Prahy za prací, úřady, studiem, kulturou, památkami a dalšími službami každodenně dojíždí zhruba 410 tisíc osob s bydlištěm mimo Prahu. Infrastrukturu a služby hlavního města denně využívá 150 tisíc osob pravidelně dojíždějících za prací, 45 tisíc osob na krátkodobém pracovním pobytu, 95 tisíc vysokoškolských a středoškolských studentů a 70 tisíc turistů. Za služebními povinnostmi, nákupy, veletrhy, zdravotní péčí a sportovními akcemi do Prahy každý den zamíří dalších cca 50 tisíc lidí. To vše pro Prahu znamená značné výdaje na dopravní i další městskou infrastrukturu a obrovské investice do nadregionálních, celostátních a nadnárodních projektů. Například v letech 2006 2011 investovala Praha z vlastních zdrojů 12,7 miliardy do výstavby metra, 24,4 miliard do městských silničních okruhů a 6,2 miliard korun do silničních radiál. Spolu s dalšími stavbami tak převýšila celková suma investice Prahy v posledních pěti letech 46 miliard korun. Dopady Praha patří mezi pět nejvyspělejších evropských regionů podle HDP na hlavu, a proto prakticky nedosáhne na prostředky z evropských fondů. Daňové příjmy tedy nemá čím nahradit. Návrh ministra financí za TOP 09 by Praze seškrtal příjem z RUD ve výši 2,2 miliard korun. Při zhruba pětimiliardovém propadu příjmů, který má Praha kvůli hospodářské recesi, by se tak její rozpočet snížil o osm miliard. 10

Velká část výdajů hlavního města má mandatorní charakter. Převážná část úsporných opatření by tak byla uvalena na tolik potřebné investiční aktivity. Kvalitu života Pražanů, ale i stovek tisíc mimopražských občanů by tak snížilo například omezení výstavby metra (výstavba trasy D a dostavba trasy A). Podobně jako u dalších tří největších měst by se Praha musela uchýlit nejspíš také ke zdražení jízdného v městské hromadné dopravě. DOPADY NA BRNO Fakta Brno generuje cca 60 % HDP Jihomoravského kraje, přičemž jeho podíl na počtu obyvatel kraje je o půlku nižší (34 %). V Brně žije cca 371 tisíc obyvatel. V tomto čísle však není zohledněno dalších zhruba 25 tisíc cizinců a jiných osob, které žijí v katastru jihomoravské metropole, ačkoli zde nemají trvalý pobyt. Do Brna každodenně dojíždí do zaměstnání 70 tisíc osob. Polovina z nich využívá osobní přepravu, polovina MHD. Dalších cca 45 tisíc osob sem dojíždí za vzděláním. V Brně studuje zhruba 90 tisíc vysokoškolských studentů, přičemž více než 70 tisíc z nich nepochází z Brna. Podle kvalifikovaných odhadů se průměrný denní počet turistů a návštěvníků v Brně pohybuje mezi 5 a 10 tisíci osob. Dalších cca 10 tisíc osob do Brna denně dojíždí za různými službami. Město Brno proto vydává nemalou část svého rozpočtu na služby, které využívají mimobrněnští obyvatelé: 27 % výdajů na dopravu (cca 750 milionů korun/rok) 36 % výdajů na kulturu (cca 250 milionů korun/rok) 35 % výdajů na zdravotní péči (cca 65 milionů korun/rok) 20 % výdajů na sociální služby (cca 25 milionů korun/rok) 24 % výdajů na bezpečnost (cca 84 milionů korun/rok) Celkové výdaje města Brna na zajištění služeb, které využívají mimobrněnští obyvatelé, dosahují ročně zhruba 1,2 miliardy korun. Dopady V důsledku změny RUD navrhované TOP 09 a STAN by rozpočet města Brna každoročně automaticky přišel o 0,9 miliardy korun. Tato změna však vůbec nezohledňuje, že brněnský magistrát, radnice městských částí a další městské organizace zajišťují ze zhruba jedné třetiny služby také pro obyvatele, kteří v Brně nebydlí nebo nejsou hlášeni k trvalému pobytu. Brno tedy ve skutečnosti ze svého rozpočtu doplácí na obyvatele jiných obcí. Návrh RUD z pera ministra financí mu však chce z rozpočtu ještě téměř miliardu ukrojit a tyto peníze přerozdělit jiným obcím. Pokud by taková změna RUD prošla, znamenala by zhoršení kvality života nejen obyvatel Brna, ale také obyvatel v jeho spádovém území. 11

Argumentář k rozpočtovému určení daní DOPADY NA OSTRAVU Fakta V Ostravě trvale žije zhruba 300 tisíc obyvatel. Dalších zhruba 100 tisíc osob však do moravskoslezské metropole denně dojíždí za prací, studiem, úřady, kulturou nebo nákupy. Do zaměstnání do Ostravy denně dojíždí zhruba 52 tisíc pracovníků z okolních obcí. Za úřady, zdravotní péčí nebo nákupy přijíždí dalších 15 tisíc osob. Naprostá většina (77 %) vysokoškolských studentů navštěvujících jednu ze dvou místních univerzit nebo soukromou vysokou školu má trvalé bydliště mimo Ostravu. Celkem jde o 28 tisíc osob. Z rozpočtu města Ostravy proto plynou každoročně nemalé výdaje na služby, které využívají obyvatelé, kteří v něm nemají trvalý pobyt: 25 % výdajů na dopravu (cca 390 milionů korun/rok) 35 % výdajů na kulturu (cca 230 milionů korun/rok) 28 % výdajů na zdravotní péči (cca 51 milionů korun/rok) 16 % výdajů na sociální služby (cca 53 milionů korun/rok) 77 % výdajů na školství (cca 24 milionů korun/rok) 30 % výdajů na sport (cca 104 milionů korun/rok) 21 % výdajů na bezpečnost (cca 98 milionů korun/rok) Celkové výdaje Ostravy na zajištění služeb, které využívají obyvatelé trvale nepobývající na jejím katastru, činí každoročně zhruba 950 milionů korun. Dopady V případě přijetí návrhu ministra financí by Ostrava ročně přišla o 912 milionů korun. Přitom veškerá investiční část rozpočtu města je něco málo přes miliardu. Pro moravskoslezskou metropoli by to mělo fatální dopad, protože by se v ní definitivně zastavil jakýkoliv rozvoj a zhoršila se kvalita života nejen jejích občanů, ale také všech, kteří do ní dojíždějí za prací, studiem nebo zdravotní péčí. Kromě omezení investic by Ostrava na snížení příjmů z RUD mohla reagovat zdražením všech služeb, které dotuje, počínaje městskou hromadnou dopravou přes vstupenky na kulturní akce až po vstup do městských sportovních areálů. Dopad na mimoostravské občany by však byl obdobný jako v předešlém případě. DOPADY NA PLZEŇ Fakta Město Plzeň má zhruba 169 tisíc obyvatel a jako ekonomické centrum vytváří zhruba polovinu HDP celého Plzeňského kraje. Kromě všech regionálních funkcí pro obyvatele Plzeňského kraje plní Plzeň také některé nadregionální funkce pro obyvatele sousedních krajů např. ve zdravotnictví (Fakultní nemocnice v Plzni), ve vzdělávání nebo v kultuře. 12

V Plzni se nachází téměř polovina středních škol celého Plzeňského kraje a studuje zde více než polovina žáků všech středních škol v kraji. Plzeň je také významnou dopravní křižovatkou a průsečík většiny nejvýznamnějších silnic I. třídy v Plzeňském kraji. Stejné je to i v případě železniční sítě. Na mezinárodní úrovni je význačná poloha Plzně na spojnici Praha Spolková republika Německo, ať již v silniční, nebo v železniční dopravě. Plzeň je největším cílem dojížďky v Plzeňském kraji. Každý den ke 169 tisícům obyvatel města přibývá dalších 43 tisíc dojíždějících za prací a do škol. Významným důvodem dojížďky do Plzně jsou i nákupy ve velkoplošných nákupních centrech, v jejichž spádové oblasti se nachází přibližně 170 tisíc mimoplzeňských obyvatel. Dojížďka do zaměstnání, do škol, na úřady a za dalšími aktivitami tak každý den zvyšuje počet osob, které pobývají v Plzni na přibližně 230 tisíc. Plzeňská městská hromadná doprava tak v loňském roce přepravila cca 101 milionů osob, z toho bylo cca 23,5 % osob, které nejsou občany města. Plzeň je sídlem nejprestižnějších lékařských pracovišť nejen pro Plzeňský, ale i Karlovarský kraj. Podporuje některé zdravotnické služby s regionálním dosahem, např. lékařské služby první pomoci a Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Plzeň je také centrem vzdělávání v Plzeňském kraji. Na území města se nachází dvě vysoké školy, na kterých studuje přibližně 22 tisíc studentů, a 27 středních škol a vyšších odborných škol (48 %) z celého kraje, na kterých studuje více než polovina žáků středních škol v kraji (15 tisíc z 27 tisíc). Dopady Dopady Kalouskova návrhu rozpočtového určení daní by byly pro Plzeň katastrofální. Plzeň by přišla až o jednu miliardu, což je třetina jejích daňových příjmů. Propad příjmů by pocítili její občané i obyvatelé okolních obcí v prvé řadě na zhoršení kvality městské veřejné dopravy. Kromě zdražení přepravy a prodloužení intervalů by se úspory dotkly také zvýhodněného jízdného pro některé skupiny obyvatel. Plzeň by také musela zastavit rekonstrukci tramvajových tratí a nemohla by investovat do výstavby nové tramvajové trati k hlavnímu kampusu Západočeské univerzity v Plzni a k Městskému industriálnímu parku Plzeň Borská pole. Město by také muselo omezit podporu hospodářského rozvoje, což by vedlo ke zhoršení podmínek pro pracovní uplatnění obyvatel nejenom Plzně, ale i celého úzce navázaného regionu. Na zhoršení standardních městských služeb například v oblasti MHD by mohli reagovat etablovaní investoři přemístěním firem za lepšími podmínkami mimo Plzeň. Kromě toho by hrozilo také zrušení podpory kulturních zařízení a tradičních kulturních pořadů s regionálním dosahem. O dotace by také mohly přijít neziskové organizace, které poskytují sociální a zdravotní služby nebo pečují o volný čas dětí a mládeže. 13

Argumentář k rozpočtovému určení daní Co tvrdili politici TOP 09 a STAN o dopadech rozpočtového určení daní na velká města? Gazdík a Kalousek 2011: PRAZE, BRNU, OSTRAVĚ A PLZNI VEZMEME PENÍZE. VÍC NEŽ SI MYSLÍTE! Před loňskými podzimními komunálními volbami se představitelé TOP 09 a STAN dušovali, že změna rozpočtového určení daní nesníží příjmy čtyř největších měst v České republice. Kvůli rozpačitému volebnímu výsledku a především kvůli neúčasti TOP 09 v magistrátních koalicích v Praze, Brně, Ostravě a Plzni však politici TOP 09 i STAN otočili o 180 stupňů. Změnu RUD se naopak rozhodli využít pro potrestání měst velké čtyřky, kde se nepodílí na vládě. Jejich nový přístup vtělený do návrhu změny zákona o RUD předloženého ministrem financí vyjadřují slova předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka z 5. září 2011: Návrh z dílny ministra financí počítá s tím, že městům a obcím přidá více než 13,5 miliardy korun, zatímco čtyřem největším českým městům ubere pět miliard. Připomeňme si proto některé výroky nejznámějších politiků TOP 09 a STAN před loňskými komunálními volbami: Petr Gazdík, Otázky Václava Moravce speciál, 14. 9. 2010 My zásadně odmítáme to, z čeho jsme (býváme) nařčeni, že teď, v době ekonomické krize, chceme brát Praze nebo těm čtyřem největším městům nějaké obrovské prostředky. To není pravda. Nikdy jsme nic takového netvrdili, ani to není v programu TOP 09. Tvrdíme, že příjmy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně jsou v současné míře dostatečné a musí se zvětšit příjmová základna těch ostatních obcí a měst. Petr Gazdík, Otázky Václava Moravce, 12. 10. 2010 Ten poslední návrh zní, že Praha, Brno, Ostrava a Plzeň zůstanou na svém, jejich rozpočtové příjmy považujeme za dostatečné a všechny ostatní obce a města a jejich rozpočty by měly být posíleny, řekl k návrhu RUD připravovanému Ministerstvem financí. Petr Gazdík, Interview ČT24, 8. 11. 2010 Rozpočtové určení daní není tématem pražské politiky. Rozpočtové určení daní je tématem celosvětové politiky. TOP 09 jasně deklarovala a já sám jako lídr starostů jsem několikrát deklaroval to, že Praze v současné ekonomické krizi by neměly být v rozpočtovém určení daní ubrány žádné prostředky. 14

Miroslav Kalousek, idnes.cz, 6. 11. 2010 Jakmile ho předložím, bude na něm muset být nepochybně koaliční shoda a nikdy jsem ani na vteřinu nepomýšlel na to, že by návrh mohl finančně poškozovat hlavní město státu, řekl Kalousek o připravovaném návrhu na úpravu rozpočtového určení daní. Miroslav Kalousek, Hospodářské noviny, 26. 11. 2010 Už teď můžu říct, že v konečném návrhu zákona rozhodně nebude Praha na svých příjmech poškozena, řekl o připravovaném návrhu na změnu RUD ministr financí a 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek Hospodářským novinám. František Laudát, ČRo Studio Česko, 15. 11. 2010 Já musím potvrdit, v dobách, kdy vlastně se dohadovala spolupráce se starosty a podobně, že vždycky Mirek Kalousek říkal, že Praze na koeficient nemůže šáhnout, protože ta si ho jako jedna z mála měst zasluhuje. František Laudát, Partie TV Prima, 22. 11. 2010 Už možná čitatelé médií zaznamenali z novin tu přestřelku kolem rozpočtového určení daní, kde byla neuvěřitelná manipulace s tím, že my snad chceme Praze sebrat peníze, mluvím teď o TOP 09... Jan Farský, Moderní obec, 4. 11. 2010 Často se uvádí, že to bude na úkor velkých měst. Tak to ale není. V oněch 376 dotačních programech se každoročně rozděluje asi 80 miliard korun. My bychom chtěli, aby se z této sumy určitá část, dejme tomu 20 miliard, přesunula přímo do rozpočtu obcí, reagoval na otázku redaktora, zda předložený návrh RUD znamená, že Praha a velká města by měla dostávat z daní méně a malé obce naopak víc. Zdeněk Tůma, otevřený dopis Bohuslavu Svobodovi z ODS, 8. 11. 2010 Jeho (Kalouskova) opakovaná jasná vyjádření, že nové rozpočtové určení daní nepovede k poklesu příjmů pro Prahu, byste laskavě mohl již vzít na vědomí. Zdeněk Tůma, Právo, 30. 10. 2010 To říkali jen v předvolební kampani, až se na to lépe podívají, uvidí, že to tak není. Ten zákon ještě není diskutován a podle mého se to Prahy nijak citelně nedotkne, protože Praha je zároveň obec i kraj a její určité zvýhodnění jako hlavního města nezanikne, řekl na dotaz redaktora, že chystaná změna RUD se podle občanských demokratů významně dotkne rozpočtu Prahy. Mýty a fakta v debatě o rozpočtovém určení daní ODS hájí zájmy velkých měst na úkor malých obcí a měst. To je falešné tvrzení, které neodpovídá skutečnosti. ODS ve svém programu prosazuje vyšší finanční autonomii příjmů obcí a navýšení příjmů všech kategorií obcí. Tato změna nesmí zvýhodňovat ani malé ani velké obce. Musí být spravedlivá. 15

Argumentář k rozpočtovému určení daní Snížení příjmů čtyř největších měst v ČR z RUD je zakotveno v koaliční smlouvě. Není to pravda. Koaliční smlouva jasně říká, že se má snížit rozdíl příjmů na obyvatele mezi nejchudšími a nejbohatšími obcemi. Koaliční smlouva nejenže neříká, jak má výsledný rozdíl mezi tzv. nejbohatšími a tzv. nejchudšími obcemi vypadat, ale už vůbec neříká, že jeho snížení se má odehrát na úkor Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Malé obce dostávají 4,5krát méně na obyvatele než Praha. Podle koaliční smlouvy má být tento rozdíl snížen na trojnásobek, jako je to v jiných evropských zemích. O snížení rozdílu na trojnásobek není v koaliční smlouvě ani slovo. Zásadní je, že tento fakt není pravdivý. Praha je zároveň město i kraj, ale z krajských peněz na rozdíl od jiných krajů dostává jen nepatrný zlomek. Když srovnáme, kolik peněz Praha dostává a jaké jsou její výdaje například na dopravní infrastrukturu, zjistíme, že má ve skutečnosti jen dvojnásobek oproti té nejmenší obci. Velká města mají peněz dost a měla by se o ně rozdělit s menšími obcemi. Hlavní město Praha se podílí na výnosech sdílených daní z 50 % a dostává z nich 7 %. Nikdo tedy nemůže tvrdit, že Praha není solidární se zbytkem republiky. Také další tři největší města v ČR jsou významnými ekonomickými centry, jejichž občané i firmy, které v nich sídlí, odvádějí do společné kasy více, než z ní nakonec města dostanou na svůj rozvoj. Čtyři největší města se s výpadkem příjmů z RUD dokážou vyrovnat, zato malé obce nemají dostatek financí na svůj rozvoj. Není to pravda. Odebrání podstatné části příjmů z RUD by Praze, Brnu, Ostravě a Plzni podstatně zkomplikovalo život. Města by musela začít škrtat ve svých výdajích například na dotovanou MHD, zdražením jízdného a omezením investic do dopravní infrastruktury. To by tak pocítili nejen jejich obyvatelé, ale také pravidelní návštěvníci z různých důvodů dojíždějící z okolních i vzdálenějších obcí. Politici TOP 09 a STAN nikdy netvrdili, že chtějí potrestat čtyři největší města v ČR kvůli svému neúspěchu v sestavování povolebních koalic. To je úsměvné tvrzení. Stačí se podívat na jejich výroky před loňskými komunálními volbami a srovnat si je s tím, co tvrdí dnes. Tehdy jedním hlasem říkali, že čtyřem největším městům na peníze nesáhnou. Dnes naopak hlasitě prosazují návrh, který by příjmy těchto měst z RUD výrazně seškrtal. Co se mezitím změnilo? Jen vedení těchto měst, ve kterém po volbách nezasedl žádný reprezentant TOP 09. Argumentář k rozpočtovému určení daní Vydal ODS Publishing, s.r.o., Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1, v roce 2011 Tel.: 234 707 111, e-mail: info@ods.cz, www.ods.cz Občanská demokratická strana 2011