60 50 40 30 20 10 0 56,6 9,7 11,1 20,8 Míra inflace 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen: ČSÚ 1994 1990 1991 1992 1993 %
ukazatelmeziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen horizont 4.čtvrtletí 2008 5,3% 2.čtvrtletí 2009 2,4% Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Zdrojová data ke grafu Prognóza inflace (xls, 93 kb) Prognóza inflace pro období leden 2008 - březen 2008 po měsících ukazatel 1/08 2/08 3/08 zveřejněno meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen 6,7% 6,9% 6,9% 7.2.2008
Opakování Rovnováha čeho? Ekonomiky - Agregátní nabídky a poptávky Rovnovážný hospodářský růst Měření hospodářského růstu HDP HDP: Potenciální potenciální produkt pojímán jako agregátní nabídka, která je udržitelná v čase a ež je determinována příslušnou strukturou produkce, stavem technologie a dostupnosti inputů. Takový koncept potenciálního produktu reflektuje převažující ekonomické omezení na trhu výrobních faktorů. Nominální Reálný nominální HDP Deflátor = * 100 reálný HDP Disponibilní (C+S- daně) (C+I) daně C = I Metody měření výrobková, důchodová
Křivka produkčních možností společnosti Pareto optimální rozložení Potenciální produkt maslo tanky
Produkční mezera produkční mezera reflektuje dočasné problémy nerovnováhy zapříčiněné přizpůsobovacími procesy výroby na technologické změny a na neočekávaný vývoj na nabídkové straně ekonomiky.
Výdajová metoda HDP ČR (2006) Hrubý domácí produkt Výdaje na konečnou spotřebu - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixního - změna zásob - cennosti Zahraniční obchod - vývoz - dovoz 3 220 259 2 243 545 1 531 987 689 144 22 414 873 767 812 876 57 855 3036 102 947 2 448 218 2 345 271 Pramen: ČSÚ (2.7.2007)
Výrobní metoda HDP Spotřeba meziproduktů Přidaná hodnota Příjem z prodeje Lesní společnost 0 100 100 Dřevařský závod 100 50 150 Papírny 150 80 230 Tiskárna 230 60 290 Prodejna knih 290 120 410 Σ 770 410 1180
Peněžnictví a pojišťovnictví Školství Daně z produktů Dotace na produkty Hrubý domácí produkt Výrobní metoda HDP ČR (2006) Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství Rybolov Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Domácnosti zaměstnávající personál Hrubá přidaná hodnota v základních cenách 77 641 508 39 781 790 048 108 004 197 505 356 425 54 514 286 062 90 671 407 744 160 890 119 533 119 251 95 772 444 2 904 793 349 496 34 030 3 220 259
Důchodová metoda HDP Mzdy (včetně ostatních nákladů na práci) Renty Úroky Zisky Znehodnocení kapitálu Nepřímé daně zmenšené o subvence
2004 2005 2006 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Nominální a reálný HDP 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 nominální HDP reálný HDP Pramen: ČSÚ 1996 1995 mld. Kč
Klasičtí ekonomové orientace na ekonomický růst Neoklasikové Marshal (1903 Cambridge ekonomie se stala samostatnou vědní disciplinou) ekonomická rovnováha Keynes Ekonomická rovnováha - vnitřní a vnější Ekonomická rovnováha statická a dynamická Ekonomická rovnováha vnitřní je char. růstem HDP a minimální produkční mezerou Ekonomická rovnováha vnější- je char. Saldem platební bilance
Klasický model mzdy a ceny jsou dostatečné pružné, aby se trhy vyčistily a velmi rychle dospěly k rovnováze Ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu Zvýšení agregátní poptávky by jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny - celkový produkt by se nezměnil křivka AS - agregátní nabídky je svislá, krátké období reakce AS nabídky na změny v AD poptávce je tak krátké, že téměř mizí
Agregátní nabídka a potenciální produkt Graf 4: Agregátní nabídka krátké období dlouhé období AS P AS =potenciální produkt Sklon AS je klíčový po pochopeníčinitelů určujících reálný produkt v delším období je vliv poptávky minimální a produkt je určován potenciálním produktem. AD ovlivní ceny, ale ne výši AS Q
Klasici a jejich názor na úspory a investice Sníží se poptávka vlivem úspor domácností, úspory se přemění v investice, neb se sníží úroková míra a zvýší nabídka peněz firmám, ty zainvestují a vytvoří nové prac příležitosti- mzdy a roztočí poptávku I=S
Keynesiánská revoluce Keynesův model Keynes- 1936 Obecná teorie zaměstnanosti,úroku a peněz Keynes argumentoval proti dvěma předpokladům klasiků 1) Pružná úroková míra propojí úspory a investice 2) Ceny a mzdy pružně reagují- platnost Sayova zákona trhu Ad1) Domácnosti spoří a podniky investují ze zcela jiných důvodů jen úroková míra do toho nevnese harmonii, úspory povedou k poklesu poptávky a k převisu nabídky přebytky výroby, začne se propouštět, sníží se opět spotřeba a vybírají se úspory. I=S ovšem ne při plné zaměstnanosti Ad 2) ceny a mzdy nejsou příliš pružné dík smlouvám s odbory atd, recese snižuje investice, nakonec se míra investic rovná míře úspor, ale jen proto, že propuštění si nemohou dovolit spořit Nezaměstnanost se může stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky neexistuje automatický mechanismu, který by vrátil HDP k jeho potenciální úrovni
Keynesovo vysvětlení recese Kdyby lidé nespořili,pak by platil Sayuv zákon trhu a vedl by k plné zaměstnanotsi viníkem recese je spořivost nedostatečná poptávka Keynes se zaměřil na poptávku a její oživení celková poptávka domácností a firem je nižší než celkové příjmy mezní sklon ke spotřebě a ke spoření Příklad: vydělám 1 dolar. O,80 utratím a 0,20 uspořím, mezní sklon ke spotřebě je 0,80 multiplikátor - jakákoli změna ve výdajích jedné osoby vyvolává efekt valící se sněhové koule a konečná změna, k níž dojde ve výdajích v NH měřítku převyšuje hodnotu původní změny Příklad investice na 100 dolarů na výstavbu kiosku- zaměstná a zaplatí architekta, dekoratéra. Mzdy se částečně utratí částečně uspoří utracená část mezd se dostane prodavačům ovoce, holičům., domácím ti mají příjem z něhož část utratí a část uspoří celkové inkaso ze 100 dolarů na počátku může být 300 na konci procesu pak je multiplikátor roven 3 Jestliže podnik srazí investice o 50 dolarů přijde ND o 150dolarů, je-li multiplikátor roven 3
S (přírůstek úspor) mezní sklon k úsporám = a = ---------------------------------- Y (přírůstek produktu) C (přírůstek spotřeby) mezní sklon ke spotřebě = b = 1 - a = ------------------------------------ Y (přírůstek produktu) Zároveň platí, že disponibilní osobni důchod domácností (to, co mohou utratit jako strana agregátní poptávky a tak stimulovat rozvoj ekonomiky) se skládá ze spotřeby (C Consumption) a úspor (S Savings). C + S d = 1 Velikost multiplikátoru 1 1 1- mezní sklon ke spotřebě mezní sklon ke spoření
Řešení proti recesi injektovat do hospodářství výdaje, které se v něm budou množit Kdo to může způsobit?--- Vláda - zvyšování vládních výdajů snižování daní fiskální politikou jít proti recesi Multiplikátor státních výdajů Daňový multiplikátor Nevýhodou tohoto řešení je nevyrovnaný státní rozpočet Keynesova hvězda svítila nejjasněji v Americe roce 1964
Multiplikátor státních výdajů Multiplikátor státních výdajů značíme (e) a je totožný s koeficientem efektivnosti investic (k) Čím je nižší sklon k úsporám, tím je vyšší účinnost státních výdajů na HDP. Multiplikátor státních výdajů (e) udává, o kolik se zvýší produkt (HDP), jestliže se rozpočtové výdaje zvýší o jednotku (jednu korunu, dolar, euro atd.). Multiplikátor státních výdajů značíme (e) a je totožný s koeficientem efektivnosti investic (k) 1 1 1 e = ------------------------------------- = --------- = --------- Čím je nižší sklon k úsporám, tím je vyšší účinnost státních výdajů na HDP. mezní sklon k úsporám 1 - b a Mezní sklon k úsporám je 0,20 = a Mezní sklon ke spotřebě je 0,80 = b
Multiplikátor daňový Vedle multiplikátoru státních výdajů (e) existuje i multiplikátor daňový(t), který říká o kolik se zvýší konečný produkt, pokud daně klesnou o jednotku (jednu korunu, dolar, euro, atd.). Snížení daní zlepšuje disponibilní důchod daňových subjektů (domácností, firem). Vyšší disponibilní důchod však tyto subjekty celý neutratí, nespotřebují C (nerealizují jako poptávku po statcích a službách), ale část si ponechají jako úspory S. Platí C + S = 1 b b daňový multiplikátor t = ---------- = --------- = e - 1 1 - b a Daňový multiplikátor je přímo úměrný meznímu sklonu ke spotřebě a nepřímo úměrný meznímu sklonu k úsporám. Daňový multiplikátor je nižší než multiplikátor státních výdajů. Chceme-li podpořit růst produktu (HDP) je proto účinnější politika vyšších státních výdajů než politika snižování daní.
multiplikátor produkce pro dané odvětví. Ten vyjadřuje, o kolik se zvýší produkce celé ekonomiky, pokud vzroste poptávka po produkci jednoho odvětví o 1 korunu. Podle výpočtů Českého statistického úřadu se hodnoty multiplikátorů v ČR pohybují v rozmezí 1,3 (těžební průmysl) až 2,5 (stavebnictví).