Praha 8. července 2013 Čj. ČTÚ-51 525/2013-610/III. vyř. Český telekomunikační úřad (dále jen správní orgán ), jako správní orgán příslušný podle 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád ) a podle 37 odst. 3 písm. d) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, v řízení o žádosti společnosti Geis Parcel CZ s.r.o., se sídlem v Ejpovicích, Zemská 211/I, IČO: 63077051, o vydání rozhodnutí, zda služby této společnosti jsou službami poštovními, vydává toto rozhodnutí: Služby nabízené společností Geis Parcel CZ s.r.o. jako zasílatelské služby v základním režimu, zasílatelské služby v režimu Garantované doručení, zasílatelské služby v režimu Doručení do 12 hodin a zasílatelské služby v režimu B2C podle všeobecných obchodních podmínek této společnosti s platností od 1. 9. 2012 jsou poštovními službami. Odůvodnění: Správní orgán, který podle 37 odst. 3 písm. d) zákona o poštovních službách v pochybnostech rozhoduje na žádost nebo z vlastního podnětu, zda se v případě určité služby jedná o poštovní službu, obdržel dne 14. 5. 2013 žádost společnosti Geis Parcel CZ s.r.o. (dále jen žadatel ) o vydání rozhodnutí, zda služby nabízené žadatelem jsou poštovními službami. Ve svém doplnění žadatel upřesnil, že správní orgán má rozhodnout o zasílatelských službách v základním režimu, zasílatelských službách v režimu Garantované doručení, zasílatelských službách v režimu Doručení do 12 hodin a zasílatelských službách v režimu B2C. V průběhu řízení správní orgán shromáždil následující podklady rozhodnutí (v rozhodnutí je na ně odkazováno jejich čísly): 1. Žádost o vydání rozhodnutí společnosti Geis Parcel CZ s.r.o. z14. 5. 2013 (spisová položka č. 1) 2. Všeobecné obchodní podmínky společnosti Geis Parcel CZ s.r.o. s platností od 1. 9. 2012 (příloha k č. 1, spisová položka č. 2) 3. Doplnění podkladů společností Geis Parcel CZ s.r.o. z 6. 6. 2013 (spisová položka č. 5) 4. Rámcová zasílatelská smlouva (příloha k č. 3, spisová položka č. 6) 5. Smlouva o přepravě věcí (příloha k č. 3, spisová položka č. 7) 6. Informace o balíkových přepravách z webových stránek www.geis-group.cz (spisová položka č. 8) 7. Vyjádření společností Geis Parcel CZ s.r.o. kpodkladům rozhodnutí z 21. 6. 2013 (spisová položka č. 12) Žadatel ve své žádosti uvádí, že charakteristika jím poskytovaných služeb je podrobně specifikována v jeho všeobecných obchodních podmínkách s platností od 1. 9. 2012. Tyto služby jsou specifikovány následovně: IČO: 70106975 1/8
K přepravě jsou přijímány zásilky splňující dále uvedené rozměrové a hmotnostní limity. Max. rozměry jednoho nákladového kusu: 2x šířka + 2x výška + délka 3 m, délka do 2m. Hmotnost do 50 kg. Místa odeslání a doručení zásilek leží na území České republiky a dále na území států, kde jsou nabízeny služby Geis Parcel CZ s. r. o. Příkazcem (odesílatelem) zásilky může být jedině organizace nebo držitel živnostenského oprávnění s přístupnou stálou provozovnou a stanovenou provozní dobou. Příjemcem zásilky může být organizace nebo držitel živnostenského oprávnění s přístupnou stálou provozovnou a stanovenou provozní dobou. V případě přeprav v rámci České a Slovenské republiky může být příjemcem zásilky i fyzická osoba. V případě, že je zásilka doručována na soukromou adresu příjemce fyzické osoby jedná se o tzv. režim B2C. Pro režim B2C platí další ustanovení uvedená v těchto VOP níže. Žadatel uvádí, že jeho činnost spočívá v obstarávání přeprav zásilek a služeb spojených s přepravou těchto zásilek na základě zasílatelské smlouvy ve smyslu 601 obchodního zákoníku. Obstarávání přeprav pak spočívá v uzavření jednotlivých přepravních smluv se smluvními přepravci žadatele, kteří přepravu fakticky realizují. Zásilky jsou k přepravě přebírány výhradně u odesílatelů, následně sváženy do dep žadatele, kde jsou tříděny a následně vezeny k příjemcům. V případě neúspěšného pokusu o doručení zásilky příjemci je v ceně zahrnut ještě jeden pokus o doručení, přičemž nedoručené zásilky se vracejí zpět odesílateli. Žadatel rovněž uvádí, že jeho depa slouží výhradně k třídění zásilek a nejsou vybavena výdejními či příjmovými plochami ani jiným zázemím pro zákazníky či příjemce zásilek. Žadatel ve své žádosti dále uvedl důvody, pro které se domnívá, že jím poskytované služby nejsou službami poštovními. Žadatel poskytuje své služby pouze podnikatelům a celý smluvní vztah mezi žadatelem a jeho zákazníky se pohybuje ryze v mezích obchodního zákoníku a je čistým obchodně závazkovým vztahem. Žadatel dodává, že ze zákona o poštovních službách vyplývá, že jeho účelem je především zajištění možnosti poštovních služeb široké veřejnosti, resp. každému, kdo o ni požádá. Žadatel upozorňuje zejména na ustanovení 2 písm. j), 3 odst. 2 písm. b) a c) a 4 odst. 2 zákona o poštovních službách. Přičemž žadatel neposkytuje služby každému a této skutečnosti je technicky přizpůsoben i celý systém žadatele. Posouzení služeb žadatele jako služeb poštovních a následné přizpůsobování jeho činnosti podmínkám poštovního zákona by mělo za následek zásadní změnu předmětu činnosti žadatele a celého jeho podnikání. K absenci obligační povinnosti na straně žadatele doplňuje, že poskytování svých služeb omezuje nejen na podnikatele, ale žadatel akceptuje objednávku obstarání přepravy jen tomu subjektu, se kterým skutečně chce vstoupit do smluvního vztahu (viz čl. 4. všeobecných obchodních podmínek), a za podmínek, na kterých se dohodnou. Jako další důvod uvedl žadatel individualitu smluvních ujednání. Žadatel své služby neposkytuje každému obecně za stejných podmínek, jak je obvyklé u poštovních služeb, ale se svými zákazníky sjednává tzv. individuální ceník dle podmínek, na kterých se dohodnou, a až pro případ, kdy není zesmluvněn individuální ceník, platí tzv. základní ceník. 2/8
Žadatel dále doplňuje, že na základě 39 zákona o poštovních službách se právní vztahy tímto zákonem neupravené řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Žadatel, proto považuje za nelogické v situaci, kdy služby poskytuje pouze podnikatelům, aby jeho služby byly považovány za poštovní, neboť služby žadatele se řídí ryze obchodním zákoníkem a služby poštovní občanským zákoníkem. Žadatel na závěr své žádosti uvádí, že služby, které poskytuje, a především podmínky, za jakých jsou tyto služby poskytovány, jsou diametrálně odlišné od podmínek, za jakých jsou, respektive mají být poskytovány poštovní služby. Žadatel rovněž uvádí, že účelem směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES (dále jen směrnice 97/67/ES ) pak určitě nebylo pohlcení veškerých subjektů, kteří poskytují určité služby, jejichž některé prvky jsou podobné prvkům poštovních služeb tak, jak vyplývají z ryze gramatické interpretace některých ustanovení novelizovaného zákona o poštovních službách. Z podkladů předložených žadatelem a z informací dostupných na jeho internetových stránkách www.geis-group.cz (podklad č. 6) vyplývá, že žadatel díky činnosti vlastních poboček, třídících center a vlastní doručovací sítě standardně poskytuje službu doručování zásilek následující pracovní den v celé České republice a díky napojení na mezinárodní síť i expresní doručení zhruba do dalších 30 zemí Evropy. Přepravované zásilky musí být povinně označeny přesnou adresou odesílatele a příjemce včetně správného poštovního směrovacího čísla. Předání zásilky se uskutečňuje vyzvednutím zásilky u jejího odesílatele, pouze v určitých výjimečných případech na základě předchozí dohody rovněž v provozovnách žadatele. Následně jsou zásilky přepravovány dle individuální potřeby dané zásilky. Ve většině případů se na přepravě podílí více dopravců. V těchto případech jsou zásilky svezeny do dep, kde jsou roztříděny, přeloženy a předány dalšímu dopravci k doručení. Tito dopravci přepraví zásilky do místa určení a doručí je jejich adresátům. V případě neúspěšného pokusu o doručení zanechá dopravce u příjemce oznámení pokusu o doručení a následně provede v jiném termínu druhý pokus o doručení. V případě, že je i tento pokus neúspěšný, je zásilka vrácena zpět odesílateli. Žadatel neumožňuje vyzvednutí zásilky ve svých provozovnách. Výše uvedené skutečnosti vyplývají z všeobecných obchodních podmínek žadatele, doplnění podkladů a smlouvy o přepravě věci (podklady č. 2, 3 a 5). Cena za poskytované služby je stanovena individuálně dohodou stran, pokud mezi stranami nedojde k dohodě, použijí se ceny uvedené v ceníku. Rozhodným kritériem pro výši ceny je zejména typ zvolené a sjednané služby a celková hmotnost zásilky. Cena není stanovena pro každou zásilku jednotlivě, ale je stanovena podle hmotnostních stupňů pro jednotlivé služby. Tato skutečnost vyplývá z ceníku žadatele. Žadatel využívá k zajištění poskytování svých služeb síť dep. Provoz těchto dep zajišťuje sám žadatel, případně v některých případech tuto službu nakupuje od smluvního dodavatele. Tato skutečnost vyplývá ze sdělení žadatele (podklad č. 3). 3/8
Přepravu zásilek provádějí smluvní přepravci žadatele na základě smlouvy o přepravě věcí. Na základě této smlouvy dopravci přebírají u odesílatele zásilky a zároveň jiné zásilky doručují adresátům, a to podle časových a provozních dispozic žadatele. Přeprava se musí uskutečnit prostřednictvím vozidel dopravce označených logem žadatele a firmou dopravce. Řidič tohoto vozidla musí být při plnění závazků ze smlouvy o přepravě věci oblečen do uniformy žadatele. Dopravce je povinen dodržovat pokyny žadatele, který stanoví přepravci přesné dispozice pro příslušný den související se svozem zásilek a jejich doručováním. Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze smlouvy o přepravě věcí (podklad č. 5). Při posuzování služby správní orgán vychází z ustanovení zákona o poštovních službách. Podle 1 odst. 2 tohoto zákona je poštovní službou činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci. Ustanovení 1 odst. 3 zákona o poštovních službách výslovně uvádí, že poštovní službou není přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla poštovní podání, třídění nebo dodání, a rovněž služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou. Definice poštovní služby vychází z jednotné definice poštovních služeb uvedené v článku 2 bodu 1 směrnice 97/67/ES, podle které se poštovní službou rozumí služby zahrnující výběr, třídění, přepravu a dodávání poštovních zásilek. Poštovní zásilku vymezuje 2 písm. a) zákona o poštovních službách jako adresnou zásilku vkonečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána. Poštovní zásilkou se rozumí i poštovní balík. Poštovní balík není v zákoně o poštovních službách ani v jiných právních předpisech blíže definován. Při vymezení tohoto pojmu je tak nezbytné vycházet z toho, v jakém smyslu je tento pojem obecně chápán a jaký význam má v oblasti praxe poskytování poštovních služeb. Za poštovní balík tak nelze považovat každý balík či zásilku, která je opatřena adresou a je v podobě, ve které má být dodána. Poštovní balík by měl svými rozměry a hmotností odpovídat obecné představě balíku či zásilky, u které se očekává, že bude dodána v rámci poštovních služeb. Při stanovení hmotnostního rozsahu lze zohlednit ustanovení Akt Světové poštovní unie. Podle článku 12 Světové poštovní úmluvy je součástí základních služeb v mezinárodním styku přijímání, zpracovávání, přeprava a dodávání poštovních balíků do hmotnosti 20 kg. Ustanovení článku RC 114 řádu poštovních balíků připouští výměnu balíků i s vyšší hmotností, a to až do 50 kg. Za poštovní balíky tak lze z tohoto pohledu považovat balíky, jejichž hmotnost je nejvýše v rozmezí mezi 20 a 50 kg. Toto ovšem nevylučuje, že některý provozovatel nemůže nabízet službu dodání balíků, nebo poštovních zásilek i o vyšší hmotnosti a že by tato služba nemohla být službou poštovní. Pro posouzení poštovní služby je však podstatný způsob nakládání s touto zásilkou. Způsob nakládání musí vykazovat určitý stupeň organizovanosti a zahrnovat zpravidla následující činnosti: poštovní podání, třídění, přepravu a dodání. Dalším předpokladem je vykonávání těchto činností prostřednictvím poštovní sítě. Podstatným znakem pro posouzení služby tak je zejména skutečnost, že zásilky jsou zpracovávány hromadně a v průběhu poskytování služby dochází k jejich třídění. 4/8
Poštovní síť vymezuje 2 písm. n) zákona o poštovních službách jako systém organizace činností a technologické prvky, technická zařízení, síť provozoven nebo specifické služby provozovatele, které využívá pro zajištění poskytování poštovních služeb. Závazkem žadatele při poskytování služeb je dle textu uzavírané smlouvy obstarání přepravy zásilky z místa převzetí do místa jejího určení. Tato zásilka musí být povinně opatřena přesnou adresou odesílatele a příjemce včetně správného poštovního směrovacího čísla a splňovat další náležitosti, zejména řádné zabalení. Žadatel doručuje zásilky do maximální hmotnosti 50 kg. Zásilky doručované žadatelem tak splňují všechny náležitosti poštovní zásilky podle 2 písm. a) zákona o poštovních službách, neboť jsou předávány žadateli v konečné podobě, ve které mají být dodány, a jsou opatřeny adresou. Služby poskytované žadatelem zahrnují všechny činnosti, které charakterizují poštovní službu a jež jsou vymezeny v 1 odst. 2 zákona o poštovních službách, tedy poštovní podání, třídění, přepravu a dodání. Poštovním podáním se podle 2 písm. m) zákona o poštovních službách rozumí převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby, přičemž zákon blíže neupravuje způsob, ani místo, kde k poštovnímu podání dochází. Vpřípadě žadatele podání, tedy předání zásilek k doručení, probíhá zásadně formou svozu, pouze v dohodnutých případech v provozovnách žadatele. Třídění zásilek probíhá v síti dep žadatele, kde jsou zásilky následně předány jednotlivým dopravcům, kteří je přepravují do místa jejich určení. V místě určení pak jsou doručovány adresátům, tedy dodávány, kdy dodáním se podle 2 písm. g) zákona o poštovních službách rozumí vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem příjemci. Žadatel sice nezajišťuje přepravu a v některých případech ani provoz dep vlastními silami, tedy prostřednictvím vlastních zaměstnanců, ale zajišťuje si tyto služby prostřednictvím svých smluvních partnerů formou subdodávky. Ve vztahu k odesílatelům a adresátům vystupují jednotliví dopravci tak, jako by jim byly poskytovány služby přímo žadatelem. Žadatel nejdříve organizuje vyzvednutí zásilek u jednotlivých odesílatelů prostřednictvím sjednaných svozů. Na tyto svozy jsou sjednáni pro stanovené oblasti konkrétní dopravci. Následně jsou dané zásilky roztříděny podle místa určení, kdy pro třídění je využíváno systému poštovních směrovacích čísel. Po roztřídění jsou zásilky předány jednotlivým dopravcům, předem určeným a smluvně dohodnutým pro stanovené oblasti. Činnosti prováděné za účelem dodání zásilek jejich příjemcům tak vykazují vysoký stupeň organizovanosti za použití sítě provozoven a různých technologických prvků. Způsob, jakým žadatel služby poskytuje, tak naplňuje i další ze znaků poštovní služby, kterým je poskytování služby prostřednictvím poštovní sítě. Správní orgán zohledňoval i další aspekty způsobu poskytování služeb žadatele. Pro poskytování poštovních služeb je charakteristické, že výše ceny za poštovní službu bývá stanovena podle hmotnosti zásilky bez ohledu na vzdálenost, na kterou je přepravována. U poštovních zásilek do zahraničí bývá cena stanovena rovněž podle hmotnosti zásilky pro určitý okruh států. Žadatel má ve svém ceníku rovněž stanoveny paušální ceny podle hmotnosti bez ohledu na vzdálenost, na kterou mají být poštovní zásilky přepraveny. 5/8
Žadatel uvádí, že své služby poskytuje podle obchodního zákoníku jako zasílatelské. Správní orgán uvádí, že právní vztah se neposuzuje podle názvu uzavřené smlouvy, ale podle jejího obsahu, tedy podle práv a povinností jednotlivých stran. Správní orgán se v té souvislosti zabýval otázkou, jakou povahu má zasílatelská smlouva podle obchodního zákoníku. Zasílatelská smlouva náleží do skupiny obchodních smluv, jejichž předmětem je obstarání určité záležitosti. V případech, které nejsou upraveny touto smlouvou, se použijí podpůrně ustanovení smlouvy komisionářské. Komisionářskou smlouvou se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu. V případě smlouvy zasílatelské se zavazuje zasílatel (žadatel) příkazci (odesílatel), že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věcí z určitého místa do určitého jiného místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu. Za obstarání přepravy náleží zasílateli odměna, kromě této odměny hradí příkazce náklady na zajištěnou přepravu. Závazek zasílatele je splněn uzavřením smlouvy o přepravě. Žadatel však při poskytování svých služeb postupuje odlišným způsobem. Žadatel nesjednává přepravu jednotlivě pro každou zásilku, tedy neuzavírá smlouvu o přepravě jednotlivé zásilky, z níž by vyplývala povinnost příkazci (odesílateli) uhradit náklady za takto sjednanou přepravu ve výši ceny sjednané ve smlouvě o přepravě, ale využívá síť svých předem smluvně zajištěných dopravců, kteří podle jeho dispozic v určenou dobu na dohodnutém území zajišťují svoz a rozvoz zásilek za stanovené ceny, za což dopravci náleží přepravné za každý jeden den, kdy obstarává přepravu. Cena, kterou hradí zákazníci žadatele, není rozdělena na část, která náleží žadateli za sjednání přepravy, tedy za činnost podle zasílatelské smlouvy, a část, která tvoří odměnu za sjednanou přepravu. Cena za poskytnuté služby tak není stanovena individuálně podle smlouvy o přepravě sjednané na základě požadavku odesílatele, tedy vzávislosti na ceně sjednané přepravy konkrétní zásilky, například v závislosti na délce přepravy, ale je stanovena předem v ceníku jednotně pro všechny zásilky podle jejich hmotnosti. Služby poskytované žadatelem tak nemají povahu služeb zasílatelských, respektive obecně služeb komisionářských, spočívajících v zajištění obchodní záležitosti pro jiného, neboť služby žadatele představují vysoce organizovaný systém činností, který umožňuje doručení jednotlivých zásilek, kdy ve vztahu vůči odesílateli a příjemci zásilky jsou tyto služby prezentovány jako služby poskytované žadatelem. V této souvislosti správní orgán uvádí, že podle 5 odst. 1 zákona o poštovních službách se za poštovní smlouvu považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby, tedy služby, která věcně svým charakterem naplňuje činnosti vymezující poštovní službu: poštovní podání, třídění, přepravu prostřednictvím poštovní sítě a dodání poštovní zásilky. Žadatel uvádí ve své žádosti, že neposkytuje své služby každému, nýbrž pouze podnikatelům. Správní orgán k tomu uvádí, že zákon o poštovních službách obecně neukládá provozovatelům povinnost nabízet své služby každému, ale v 4 odst. 2 ukládá povinnost uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným požaduje. Zákon o poštovních službách neomezuje podnikatele, aby v poštovních podmínkách vymezil okruh osob, kterým bude nabízet své služby, stanovil způsob, jakým u něj mohou být poštovní zásilky podávány a jakým příjemcům mohou být adresovány. 6/8
Ustanovení 2 písm. j) a 3 odst. 2 písm. b) a c) zákona o poštovních službách uváděná žadatelem upravují poskytování základních služeb, které musí být poskytovány trvale na celém území České republiky, ve stanovené kvalitě a za dostupné ceny. Poskytování základních služeb je zajištěno udělením poštovní licence, jejíž držitel je povinen tyto služby nabízet a poskytovat. Tato povinnost se na ostatní provozovatele nevztahuje. Neznamená to tedy, že by ostatní provozovatelé museli přizpůsobovat své činnosti tak, aby odpovídaly způsobu poskytování základních služeb držitelem poštovní licence. Žadatel dále uvádí, že uzavírá smlouvy pouze s podnikateli a takto vzniklé právní vztahy jsou vztahy obchodněprávními. Správní orgán uvádí, že skutečnost, že jsou smlouvy uzavírány pouze s podnikateli, nemá vliv na věcnou povahu poskytované služby. Právní řád stanoví i v dalších případech smluvních vztahů mezi podnikateli, že se neřídí obchodním zákoníkem, jako příklad lze uvést zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žadatel jako další argument, proč neposkytuje poštovní služby, uvádí skutečnost, že své služby poskytuje na základě individuálních smluvních ujednáních. Správní orgán k tomu uvádí, že zákon o poštovních službách sice v 4 ukládá povinnost zveřejnit poštovní podmínky a zároveň v 6 stanoví jejich minimální obsahové náležitosti, zároveň ale v 4 odst. 3 připouští možnost uzavřít smlouvu s odchylkami a doplňky, je-li na tuto možnost v poštovních podmínkách upozorněno a pokud se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní služby. Žadatel dále uvádí, že jeho systém je přizpůsoben poskytování služeb zasílatelských a nikoliv poštovních. Žadatel neumožňuje provádění nakládek a vykládek ve svých provozovnách. Správní orgán k tomu uvádí, že zákon o poštovních službách neukládá konkrétní způsob, jak má provozovatel postupovat při podání, tedy, že jej musí umožnit ve svých provozovnách, a zároveň ani neukládá povinnost umožnit vyzvednutí poštovních zásilek, které se nepodařilo dodat adresátům v místě určeném v poštovní adrese. Záleží na rozhodnutí provozovatele, jakým způsobem bude své služby nabízet a poskytovat, vždy však tento způsob musí být uveden v poštovních podmínkách. Správní orgán se rovněž vyjadřuje k připomínce žadatele ke směrnici 97/67/ES, že účelem určitě nebylo pohlcení veškerých subjektů, kteří poskytují určité služby, jejichž některé prvky jsou podobné prvkům poštovních služeb. Z recitálu směrnice 97/67/ES vyplývá, že jejím účelem bylo na jedné straně zajištění všeobecných služeb zahrnujících minimální rozsah služeb určité kvality a na straně druhé vytvoření jednotného vnitřního trhu poštovních služeb a harmonizace podmínek pro poštovní odvětví. V souladu s těmito požadavky byl novelizován zákon o poštovních službách, který zároveň převzal definici poštovní služby ze směrnice 97/67/ES. Správní orgán se proto domnívá, že zákon o poštovních službách musí být vykládán v souladu se směrnicí 97/67/ES tak, že pro všechny subjekty poskytující věcně stejné služby (poštovní služby) musí platit jednotné podmínky. Dne 11. 6. 2013 správní orgán sdělil žadateli, že ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, a umožnil mu ve smyslu 36 odst. 3 správního řádu, aby se k nim i ke způsobu jejich zjištění vyjádřil a aby tyto podklady případně doplnil nebo navrhl jejich doplnění. Na základě této výzvy se žadatel seznámil s podklady rozhodnutí dne 17. 6. 2013 nahlédnutím do spisu. 7/8
Dne 21. 6. 2013 zaslal žadatel své vyjádření k podkladům, kde doplnil, že disponuje po České republice a Slovensku skupinou dep, která sám provozuje, nebo tuto službu nakupuje od smluvního dodavatele. V případě mezinárodní přepravy však tato doručovací síť využívána není. Tyto informace doplnil žadatel pouze pro úplnost a dle jeho názoru nejsou v posuzované záležitosti nijak významné. Žadatel je přesvědčen, že poštovní služby neposkytuje a odvolává se na svoji argumentaci uvedenou ve svých podáních, zejména v žádosti z 13. 5. 2013. Na základě posouzení všech shora uvedených skutečností proto správní orgán rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu, a to na adresu Český telekomunikační úřad, odbor regulace komunikačních činností a poštovních služeb, poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025. Rozklad lze podat rovněž přímo do datové schránky Českého telekomunikačního úřadu: a9qaats, nebo v případě, kdy odvolatel disponuje zaručeným elektronickým podpisem, na adresu: podatelna@ctu.cz. Správní orgán v té souvislosti upozorňuje, že podle 82 odst. 2 správního řádu musí být v rozkladu uvedeno, v čem je spatřován rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Ing. Hana Hankiewiczová v.r. ředitelka odboru regulace komunikačních činností a poštovních služeb otisk úředního razítka Za správnost vyhotovení: Jana Růžičková Vypraveno dne: 10. 7. 2013 8/8