Analýza pracovní síly v Hradci Králové

Analýza pracovní síly v Hradci Králové aktualizovaná verze duben 2007 Magistrát mìsta Hradec Králové

1 Úvod Cílem dokumentu Analýza pracovní síly v Hradci Králové je představit město a jeho okolí z pohledu nabídky a poptávky na trhu práce. Analýza pracovní síly je důležitou podmínkou podpory ekonomického i společenského rozvoje, je základem pro formulování rozvojových strategií a pro řízení rozvoje lidských zdrojů. Analýza obsahuje informace užitečné především pro zaměstnavatele, investory přicházející do města, vzdělávací instituce a další subjekty. Tento materiál vznikl především na základě statistických dat poskytnutých Úřadem práce v Hradci Králové a Krajskou reprezentací Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Jedním z důležitých zdrojů, který byl použit při zpracování analýzy, byl Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Některá relevantní data nejsou statisticky vykazována za samotné město, část použitých dat se proto týká celého okresu Hradec Králové. Tato skutečnost však kvalitu použitých informací nijak nesnižuje, naopak umožňuje vidět potenciál pracovní síly města v širších souvislostech. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org). Odbor strategie a rozvojových projektů města Magistrát města Hradec Králové

2 Obsah 1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE... 4 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA... 4 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA... 4 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA... 7 1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva... 7 1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva... 11 1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA... 13 1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva... 14 1.4.2 Prognóza osídlení, migrace... 15 2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY... 16 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ... 16 2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ... 19 2.3 VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE... 23 2.3.1 Univerzita Hradec Králové... 23 2.3.2 Univerzita Karlova v Praze... 24 2.3.3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové... 25 3 ZAMĚSTNANOST... 27 3.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY... 27 3.2 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ... 28 3.3 EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA... 31 3.3.1 Struktura ekonomických subjektů... 31 3.3.2 Počet ekonomických subjektů podle oborů... 33 3.3.3 Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců... 35 3.3.4 Hospodářský vývoj... 35 3.3.5 Největší zaměstnavatelé... 36 4 PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST... 38 4.1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI... 38 4.2 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ... 40 4.2.1 Uchazeči o zaměstnání dle věku... 40 4.2.2 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání... 44 4.2.3 Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání... 46 4.2.4 Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání... 48 4.2.5 Rekvalifikace... 52 4.3 CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 54 4.4 CENA PRACOVNÍ SÍLY... 55 4.5 ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE... 60 4.5.1 Analýza absolventů škol... 60 4.5.2 Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání... 61 4.5.3 Potřeby trhu práce... 62 5 TRENDY... 64 6 KLASTRY ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ... 65 6.1 KLASTR OMNIPACK... 65 6.2 PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY... 66 6.3 KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE... 66 6.4 KLASTR NANOMEDIC... 67 7 KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 68 8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY... 70

3 9 SEZNAM TABULEK... 73 10 SEZNAM GRAFŮ... 74 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 76

4 1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA Hradec Králové donedávna patřil mezi tzv. stotisícová města. Vlivem demografického a hlavně migračního vývoje dnes ve městě žije necelých 95 tisíc obyvatel (94 225 k 1. 1. 2007), lidnatost města tak formálně nedosahuje psychologické hranice 100 tisíc obyvatel. Připočteme-li však k obyvatelům města také obyvatele obcí v zázemí samotné metropole (kteří z velké části v Hradci Králové fakticky, tedy během dne, žijí), lze Hradec Králové i nadále považovat za jedno z nejvýznamnějších a největších center v České republice. Potenciál pracovní síly města pak ještě rozšiřuje blízkost podobně lidnatých Pardubic, centra Pardubického kraje. Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990-2006 (k 1. 7.) 104 000 103 000 102 000 101 000 100 000 99 000 98 000 97 000 96 000 95 000 94 000 93 000 92 000 91 000 90 000 89 000 101 272 100 206 100 625 100 854 100 716 100 528 100 280 99 839 99 323 98 700 98 080 96 408 95 755 95 195 94 694 94 436 94 395 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj: Český statistický úřad Město překročilo hranici 100 000 obyvatel v roce 1990, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu (101 272 obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad 100 000 obyvatel. V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem. 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel - určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel. Populace města Hradec Králové má mírně deformovanou věkovou strukturu, což je patrné z níže uvedených stromů života. Posuny věkových skupin od roku 1980 zaznamenávají výrazný

5 úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku 30-44 let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a především poproduktivní část obyvatel. Graf č. 2 Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980-2001 % z celkové populace 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1980 1991 2001 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75 + věk.kategorie Zdroj: SLDB 1980, SLDB 1991, SLDB 2001 Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0-14 let je 13,2 % (Královéhradecký kraj = 14,8 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 16,9 % (Královéhradecký kraj 14,9 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 69,9 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj (70,3 %) i Českou republiku (71,2 %, data k 31. 12. 2005). Podíl produktivní složky obyvatel města se k 31. 12. 2006 udržel na srovnatelné úrovni (69,7 %). Podíl předproduktivní složky klesl na 12,9 % a naopak poproduktivní stoupl až na 17,4 %, což jsou v porovnání s okresem (předproduktivní složka 14,1 %, poproduktivní 15,8 %) i krajem (14,8 %, resp. 14,9 %) horší hodnoty. Tabulka č. 1 Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin (k 31. 12. 2006) Věková skupina Celkem Muži Ženy 0 14 let 12 126 12,9% 6 276 14,0% 5 850 11,9% 15 64 let 65 741 69,7% 32 020 71,2% 33 721 68,4% > 65 let 16 388 17,4% 6 674 14,8% 9 714 19,7% Celkem 94 255 100,0% 44 970 100,0% 49 285 100,0% Zdroj: Český statistický úřad V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva.

6 Graf č. 3 Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001 MUŽI ŽENY 90 + 85-89 80-84 75-79 70-74 ženy 1991 ženy 2001 muži 1991 muži 2001 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 -5000-4000 -3000-2000 -1000 0 1000 2000 3000 4000 5000 počet obyvatel Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001 Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 0-14 na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) a index stáří (počet osob nad 60 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let). V Hradci Králové byl v roce 2001 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 2001 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1. Index mládí dosáhl v roce 2001 hodnoty 70,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7). Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel v produktivním věku 15-59 let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, hodnoty pod průměrem za okres Hradec Králové (23,9) i Královéhradecký kraj (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě. Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 60 let na 100 obyvatel

7 produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 30,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2). Tabulka č. 2 Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové 2001 celkem 0-14 15-59 60+ nezjištěno index stáří index mládí indexy ek.zatížení 0-14/100 obyv. 15-59 indexy ek.zatížení +60/100 obyv. 15-59 ČR CELKEM 10 230 060 1 654 862 6 687 932 1 887 266 x 114,0 87,7 24,7 28,2 Královéhradecký kraj 550 724 89 738 355 911 104 906 169 116,9 85,5 25,2 29,5 okres Hradec Králové 160 558 24 803 103 656 32 020 79 129,1 77,5 23,9 30,9 HRADEC KRÁLOVÉ 97 155 14 049 62 985 20 043 45 142,7 70,1 22,3 31,8 Zdroj: SLDB 2001 Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Demografické stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivním prodlužováním lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu). 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá 1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou (narození zemřelí) a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Od roku 1993 dochází k trvalému snižování hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.) a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem v Královéhradeckém kraji (r. 2001 město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 2,8 v roce 2005 (- 263 osob) a 1,9 (- 176 osob) v roce 2006. 1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu, měl v roce 2001 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 2002 a 2003 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu přirozeného úbytku. 1 Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří však mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.

8 V roce 2006 se poprvé po dlouhých 13 letech narodilo více lidí než zemřelo. Celkový přirozený přírůstek činí 40 osob (938 narozených/898 zemřelých). Přirozený přírůstek přepočtený na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhl kladné hodnoty 0,4. Graf č. 4 Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce 2001 25,00 20,00 18,7 15,00 10,00 5,00 0,00 1,3 2,1 8,8 10,5 6,0 7,3 8,9 10,5 8,8 11,6 8,5 10,1 10,9 8,4 9,5-5,00-10,00-15,00-20,00-1,7-0,8-2,5 Česká republika -1,5-1,3-2,8 Královéhradecký kraj -1,5-2,7-4,3 Okres Hradec Králové -1,1-7,9-9,0 Hradec Králové přir.úbytek/1000 stř.stavu migrační úbytek/1000 stř.stavu celk.úbytek/1000 stř.stavu přistěhovalí/1000 stř.stavu vys těhovalí/1000 stř.stavu narození/1000 stř.stavu zem řelí/1000 stř.stavu Zdroj: SLDB 2001 * střední stav obyvatel počet obyvatel k 1. 7. 2001

9 Graf č. 5 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu* 1990-2006 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006-4,0-6,0-8,0-10,0 celk.úbytek/1000obyv.středního stavu Zdroj: Český statistický úřad * střední stav obyvatel počet obyvatel k 1. 7. daného roku Graf č. 6 Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu 1990-2006 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4 2,5 0,9 1,3 1,5-0,1 0,4-1,5-1,2-0,9-1,2-1,1-0,9-1,7-1,4-1,4-1,0-2,1 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 zemřelí/1000 obyv.stř.stavu narození/1000 obyv.stř.stavu přir.přírustek/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ Taktéž vitální index, udávající počet narozených na 1000 zemřelých, byl v roce 2001 příznivější v porovnání s vyššími územními samosprávnými jednotkami (město Hradec Králové 885, okres Hradec Králové 847, Královéhradecký kraj 853, ČR 842). V roce 2004 dosáhl vitální index ve městě Hradec Králové hodnoty 905, v roce 2005 899, což je mírný nárůst oproti roku 2001, ale již horší hodnota v porovnání s vyššími územními celky (okres Hradec Králové 948,

10 Královéhradecký kraj 946). V roce 2006 se poprvé od roku 1993 narodilo více lidí než zemřelo, proto vitální index dosáhl vysoké hodnoty 1 044 (v kraji hodnota pouze 965, v ČR 1013). Míra úmrtnosti je ve srovnání s vyššími územními celky nižší (město Hradec Králové v r. 2006 = 9,5 zemřelých/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 10,36 a ČR 10,26). Porodnost je ve městě podstatně nižší, v roce 2005 dosáhla hodnota 8,86 na 1000 obyvatel středního stavu (okres Hradec Králové 9,70 narozených/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 9,86 narozených/1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 se narodilo 938 dětí a tím se počet porodů na 1000 obyvatel středního stavu zvýšil na hodnotu 9,9. Graf č. 7 Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech 1991-2006 14 12 10 8 6 4 2 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 potraty/1000 obyv.stř.stavu sňatky/1000 obyv.stř.stavu rozvody/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad Počet potratů v časové řadě od roku 1991 do roku 2004 mírně klesal (v roce 1991 1301, v roce 2004 pouze 505 potratů). V roce 2006 bylo ve městě zaznamenáno 510 potratů. Přepočteme-li potraty na 1000 obyvatel středního stavu, od roku 1991 (13 potratů/1000 obyv. středního stavu) se počet snížil na 5,4 potratů/1000 obyv. středního stavu (rok 2006). Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) stále převyšuje republikovou hodnotu. V roce 2006 činila hodnota potratového indexu 54,4. Sňatečnost v souladu s celorepublikovým trendem v průměru klesá, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 1999 (5 sňatků/1000 obyv. středního stavu), v roce 2006 se již díky silným demografickým ročníkům mírně zvýšila na hodnotu 5,5 sňatků/1000 obyvatel středního stavu. Méně příznivá je též rozvodovost v Hradci Králové, počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu ale v posledních letech mírně klesá. V r. 2000 byla míra rozvodovosti 3,9, v roce 2006 3,7. Také index rozvodovosti (počet rozvodů/100 sňatků) získává příznivější vývoj z hodnoty 71 v roce 2000 až na hodnotu 61,7 v roce 2005. Pro rok 2006 se tento index zvýšil na 68,3.

11 Graf č. 8 Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech 1991-2006 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 potratový index (počet potratů/100 narozených) rozvodový index (počet rozvodů/100 sňatků) Zdroj: Český statistický úřad 1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo hodnoty 7,9 (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 došlo ke snížení na 2,3. Migrační ztráta se výrazně podílí na celkové záporné měně obyvatelstva Hradec Králové. Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Migrační saldo bylo v roce 2006, podobně jako v předcházejících letech, záporné, konkrétně -216 osob, což je vyšší číslo než v roce 2005 (-169). Každoroční celkový úbytek obyvatel se tak pohybuje v řádech stovek osob (-176 osob v roce 2006).

12 Graf č. 9 Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu 1990-2006 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 migrační přír./1000 obyv.stř.stavu přistěhovalí/1000 obyv.stř.stavu vystěhovalí/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 10 Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991-2004 100% 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: Český statistický úřad 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 jiný důvod násled. rodin. příslušníka bytové důvody rozvod sňatek zdravotní důvody učení, studium přiblížení k pracovišti změna pracoviště

13 1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA Prognóza budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva města předpokládá trvalý úbytek obyvatelstva města a zároveň jeho demografické stárnutí, tedy výrazné změny ve věkové struktuře směrem k růstu podílu poproduktivní složky a snižování podílu dětské složky obyvatelstva. Tento vývoj se však nijak zásadně neliší od předpokládaného populačního vývoje dalších velkých měst a celé České republiky. Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 předpokládá s nárůstem počtu obyvatel města nad 60 let až o 10 %. Podíl obyvatel v produktivním věku se za 20 let pravděpodobně sníží o 8 %. Naopak podíl předproduktivní složky obyvatel bude klesat jen minimálně. Prognóza obyvatelstva města předpokládá v nadcházejících zhruba 20 letech postupné snižování počtu obyvatelstva, v roce 2030 počet obyvatel pravděpodobně klesne pod 90 000 (ovšem za předpokladu, že nedojde k zásadním změnám v migračním pohybu nebo např. k administrativním změnám, ke změnám hranic města aj.) Graf č. 11 Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech 2010-2030 60 podíl věkové skupiny v % 50 40 30 20 10 0-14 15-59 60+ 0 2010 2015 2020 2025 2030 Zdroj: MmHK - Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

14 Graf č. 12 Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 30000 98 000 25000 96 000 počet obyvatel ve věku 20000 15000 10000 94 000 92 000 90 000 88 000 65+ 75+ 85+ celkem 5000 86 000 0 2004 2010 2015 2020 2025 2030 rok 84 000 Zdroj: ČSÚ a Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty jsou hluboce pod touto hranicí, okolo 1,2 1,3 dítěte na ženu. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající početní obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než ve vyspělejších zemích. S velkou pravděpodobností lze u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 74 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvyšování věku odchodu do důchodu.

15 1.4.2 Prognóza osídlení, migrace Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza hlavně v delším časovém výhledu není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako ve většině dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy. Proces suburbanizace však není pro situaci pracovní síly v Hradci Králové rozhodující, neboť převážná část osob bydlících v zázemí města využívá široké spektrum infrastruktury města. Tzv. obyvatelstvo fakticky bydlící ve městě pracuje, studuje, dopravuje se městskou hromadnou dopravou, nakupuje ve městě a využívá široké spektrum možností k oddychu a zábavě (kulturní a sportovní zařízení). Jak už bylo výše uvedeno, je otázka migrace ovlivněna mnoha faktory. Na jedné straně atraktivitou města (pracovní příležitosti, možnosti bydlení, kvalita života) a na druhé straně aktivním jednáním jednotlivých občanů, jejich konkrétními rozhodnutími vázanými na řadu zvažovaných faktorů. Velká část těchto faktorů je ovlivnitelná ekonomicko-politickými opatřeními.

16 2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 1980 = 8,5 %, r. 1991 = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má téměř 20 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r. 1981 = 26,3 %, r. 1991 = 31,56 %, r. 2001 = 36,2 %). Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 40 44 (24 % z dané věkové kategorie) a 45-49 let (19,9 %). Graf č. 13 Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001 celkem 70 + 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 bez vzdělání základní vč. neukončené učňovské střední odborné učňovské s maturitou úplné střední vč. nástavbové vyšší odborné vysokoškolské nezjištěné 15-19 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: SLDB 2001

17 Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001 Věk.kategorie Obyvatelstvo bez vzdělání základní vč.neukonč. učňovské střední odborné učňovské s maturitou nezjištěno 15-19 6 093 8 5 204 195 154 16 465 0 0 51 20-24 7 766 20 463 907 959 282 4 318 212 450 155 25-29 7 936 13 383 990 1 554 244 3 083 103 1 390 176 30-34 6 269 11 260 614 1 243 143 2 485 74 1 291 148 35-39 6 013 8 287 811 849 154 2 282 58 1 436 128 40-44 6 220 14 411 1 331 651 65 2 076 84 1 501 87 45-49 7 799 12 677 1 845 917 74 2 463 107 1 550 154 50-54 8 011 8 762 1 879 1 037 76 2 816 133 1 186 114 55-59 6 878 9 713 1 487 867 31 2 390 156 1 157 68 60-64 4 993 8 671 1 040 735 19 1 727 166 596 31 65-69 4 784 17 940 885 863 25 1 227 183 601 43 70 + 10 279 31 2 699 2 305 1 944 48 1 925 316 847 164 83 041 159 13 470 14 289 11 773 1 177 27 257 1 592 12 005 1 319 celkem 100,00% 0,19% 16,22% 17,21% 14,18% 1,42% 32,82% 1,92% 14,46% 1,59% Zdroj: SLDB 2001 v tom vyšší odborné úplné střed. vč.nástavbového vysokoškolské Vzdělanostní struktura obyvatelstva Hradce Králové je v republikovém srovnání příznivá a i do budoucna se očekává její zlepšování. To je dáno jednak přirozenou měnou obyvatelstva (starší občané mají v průměru nižší vzdělání než mladší lidé) a dále pak ve společenském povědomí stále rostoucím důrazem na hodnotu vzdělání, který vede k tomu, že stále více mladých lidí studuje. Celkově se tak prodlužuje průměrná délka školní docházky. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tvoří v Hradci Králové zhruba 15 % (údaj ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, sleduje se obyvatelstvo starší 15 let) a nadále vykazuje plynulý růst. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je v Hradci Králové výrazně vyšší než v celé České republice, kde tvoří necelých 9 %. Ještě výraznější rozdíl je při srovnání s Královéhradeckým krajem, kde vysokoškoláci tvoří 7,5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v Hradci Králové téměř srovnatelný s hlavním městem Prahou, která má nejvyšší podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním 18,8 %. Spolu s osobami s vyšším odborným vzděláním pak tato kategorie tvoří celou pětinu obyvatelstva Hradce Králové. Zhruba třetina obyvatelstva má nejvyšší dosažené vzdělání ukončené maturitou, další třetina jsou pak lidé vyučení. Zbylých 17 % tvoří lidé s ukončeným či neukončeným základním vzděláním.

18 Graf č. 14 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání Vysoké školy 15 % Základní školy 17 % Vyšší odborné školy 5 % Střední školy 32 % Odborné školy a učiliště 31 % Zdroj: SLDB 2001

19 2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ Na území města působí celkem 23 středních a vyšších odborných škol, odborných učilišť a učilišť. V Hradci Králové jsou studentům a učňům k dispozici vedle 4 gymnázií a 2 obchodních akademií také střední průmyslové školy (stavební, strojní), střední odborné školy a učiliště (např. aplikované kybernetiky, veterinární, hudebních nástrojů a nábytku, zahradnictví, obchodní, služeb aj.). Ve školním roce 2005/2006 studovalo na středních a vyšších odborných školách celkem 10 348 studentů. V tomto roce vyšlo ze škol 2 349 studentů a učňů, z toho 400 bylo absolventů gymnázií a 145 bylo absolventů vyšších odborných škol. Tabulka č. 4 Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Škola Počet studentů Počet absolventů Gymnázium Boženy Němcové 611 121 Gymnázium J. K. Tyla 594 142 První soukromé jazykové gymn. Hradec Králové, s.r.o. 296 55 Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína 539 82 Střední průmyslová škola 654 173 Střední průmyslová škola stavební 581 128 Střední odborná škola veterinární 354 74 Střední škola aplikované kybernetiky, s.r.o. 397 94 Obchodní akademie 344 87 Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola 969 193 VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o. 240 76 Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o. 312 90 Evangelická akademie - VOŠ biblická 7 4 Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o. 200 32 SOŠ a SOU, Hradební 1029 1 112 235 SOŠ a SOU, Vocelova 1338 629 165 SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku 423 113 Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o. 398 66 SOU obchodní, Velká 567 121 SOU služeb, Dlouhá 582 144 OU, U a Praktická škola, 17. listopadu 413 126 Speciální školy, Hradecká 17 3 Speciální škola pro sluchově postižené 109 25 Celkem 10 348 2 349 Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství