Habsburská monarchie 1648 1740 (přeměna Rakouska na absolutistický stát) Úspěšná rekatolizace: A) násilná: - dragonády odsuzovány i pražským arcibiskupem B) nenásilná: - misijní působení jezuitů (střední školy) - r. 1622 odevzdána pražská univerzita jezuitům => spojení Carolina a Klementina => Karlo-Ferdinandova univerzita - do roku 1700 jsou Čechy a Morava všude katolické, jen v pohraničí existují izolované luteránské a českobratrské ostrůvky - uctívání Panny Marie, budování poutních kostelů (Hostýn, Svatý kopeček u Olomouce, Velehrad, Stará Boleslav) - uctívání svaté rodiny Josef, Marie, Anna nejpopulárnější jména - lidové Vánoce, Velikonoce - r. 1729 byl kanonizován sv. Jan Nepomucký jezuité ho exportovali do svých zámořských misií - Antonín Koniáš vytvořil Clavis seznam knih se závadným obsahem, které musí být zlikvidovány => byly páleny Staroboleslavské paládium J. B. Santini-Aichel, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Leopold I. (1657 1705), král český a uherský, císař Svaté říše římské; syn Ferdinanda III. Proslul dědičnými tělesnými znaky Habsburků: velký nos, převislý spodní ret - měl hudební talent - nesnášel Ludvíka XIV., žárlil - vybudoval vídeňský dvůr podle Versaille, mluvilo se zde italsky (na rozdíl od zbytku Evropy francouzštinu Leopold nesnášel) Leopold I. Obležení Vídně Turky r. 1683 Páter Koniáš pálí české knihy; ilustrace k románu A. Jiráska Temno Leopold I. X Velkovezír Kara Mustafa + povstání - mobilizace křesťanské Evropy, na pomoc Vídni přišla polsko-litevská armáda a armáda německých knížat => Turci drtivě poraženi bod obratu ve válkách s Turky Bitva před obleženou Vídní 12. září r. 1683. Císařská vojska Leopolda I., posílená polskými, saskými a jihoněmeckými oddíly pod vedením polského krále Jana III. Sobieského, porazila osmanské Turky, jimž velel paša Kara Mustafa, a to i přesto, že Osmani měli značnou početní převahu. Uprostřed stanové město Turků, v popředí na koni král Jan III. Sobieski.
Války o španělské dědictví (1700-1713/14) 2 uchazeči o trůn: 1) Ludvík XIV. 2) Leopold I. Než r. 1700 umřel poslední španělský Habsburk Karel II., odkázal trůn (na nátlak Ludvíka XIV.) Ludvíkovu vnukovi Filipovi z Anjou. Ludvík XIV. Francie + Bavorsko + + uherská šlechta Koalice: X Leopold I. Rakousko + Velká Británie + + Nizozemí + Pruské království (braniborský kurfiřt povýšen na krále) Zápletka: Po smrti Leopolda I. na rakouský trůn nastupuje Josef I., po jeho předčasné smrti Karel VI. => Velká Británie se obává nárůstu moci Habsburků => zprostředkovává mír v Utrechtu (1713) a Rastattu (1714) Rakouský vojevůdce a politik Evžen Savojský Typická dobová olejomalba znázorňující bitevní vřavu a vojevůdce v malebných hrdinských pózách 2. Výsledky války: 1. Bourboni získali španělský trůn pod podmínkou, že se nikdy nespojí Španělsko s Francií 2. Habsburkové získávají Nizozemí (dnes Belgie), Milánsko, Sardinii, Neapolsko a Sicílii 3. Velká Británie získává Gibraltar (má ho dodnes) a Menorcu, v Americe Hudsonův záliv, Nový Foundland a Nové Skotsko Fr. Šp. Šp. 1. 3. Povstání poddaných (nevolníků) 1679 1680: Císař Leopold I. utekl před morem z Vídně do Prahy. Poddaní využili blízkosti císaře a sepisovali petice, v nichž žádali zejména o zrušení nadměrných robot. Toto petiční hnutí přerostlo r. 1680 v odpírání roboty. Leopold I. se odmítl zabývat žádostmi vzbouřenců a navíc zrušil poddanská privilegia vydaná před r. 1618. Pokojné hnutí se radikalizovalo a zachvátilo severní a západní Čechy. Ohniska povstání zlikvidovalo až císařské vojsko, přičemž došlo ke krvavým střetům s desítkami obětí a následnými hrdelními tresty. Tvrdý postup povstání zlomil. Výsledkem bylo vydání robotního patentu Leopolda I. z r. 1680. Robotní patent Leopolda I. - uzákonil max. třídenní robotu v týdnu - umožnil až 6 dnů v týdnu např. při sklizních Povstání Chodů 1693 Chodové = poddaní podléhající pouze panovníkovi povinnosti: střežit západní hranici, signalizovat vpád nepřátel, budovat záseky, kontrolovat mezníky, vybírat hraniční poplatky, kontrolovat vstupní glejty privilegia: nízké daně, minimální robota při svozu dřeva, právo nosit zbraň, samospráva včetně vlastního soudu v Domažlicích, právo honitby v lesích v 16. a 17. stol. majitelé paství privilegia Chodů nerespektovali r. 1693 vzpoura proti Volfu Maxmiliánovi z Lamingenu potlačena, vůdcové v čele s Janem Sladkým Kozinou potrestáni: Jan Kozina oběšen v Plzni r. 1695; za posledních 30 let 17. stol. bylo 46 poddaných pověšeno, 8 sťato, 7 vpleteno do kola, 5 čtvrceno a více než stovka padla ve vzpourách
Josef I. (1705 1711), král český a uherský, císař Svaté říše římské, syn Leopolda I. - nadějný Habsburk - chtěl reformovat habsburskou monarchii, umřel ale na neštovice - 1711 konec posledního protihabsburského povstání uherské šlechty => Habsburkové budou Uhry více respaktovat Karel VI. (1711 1740), král český a uherský, císař Svaté říše římské, syn Leopolda I. - dlouho bezdětný, nakonec měl pouze dívky - 1713 pragmatická sankce zabývá se nástupnictvím, primogenitura v ženské linii, pokud chybí mužský nástupce Ekonomický vývoj: po 30leté válce úbytek obyvatelstva o 30 % šlechta hledá nové zisky podniká na tzv. šlechtickém velkostatku, kde využívá robotu poddaných snaží se znevolnit poddané připoutat je k půdě, aby nepřicházela o levnou pracovní sílu Kláda, nástroj soudní pravomoci vrchnosti nad poddaným Merkantilismus F. W. Hörnigk: spis Österreich über alles, wann es nur will Žádný obdělávatelný kus půdy nesmí zůstat ladem. Stát musí pečovat o maximální zalidnění země. Do výroby je třeba zapojit i tuláky a žebráky. Z ciziny mají být povoláváni odborníci, aby domácí obyvatelstvo naučili vyrábět dosud dovážené výrobky. Suroviny získané v zemi mají být také v zemi zpracovány. Zlato a stříbro získané z prodeje výrobků do ciziny má zůstat v zemi, ale ne v truhlicích, nýbrž v oběhu. Obyvatelstvo má kupovat domácí výrobky, zahraniční zboží jen v nejnutnějších případech. Výrobky nezbytně dovážené z ciziny mají být kupovány přímo od výrobce, a ne za zlato a stříbro, nýbrž výměnou za domácí zboží. Z ciziny má být dovážena především surovina, aby byla zpracována doma domácími silami. Pro prodej domácího zboží má být hledán odbyt až do nejzazších koutů země. Přebytečné zboží má být prodáno do ciziny za zlato a stříbro. Je nepřípustné dovážet z ciziny výrobky, které lze v dostatečné míře a kvalitě vyrobit v zemi. Dovoz je třeba odmítnout i v případě, že tuzemský výrobek je méně kvalitní a dražší. pozemky vrchnosti obilnářství dráb s bičem ROBOTA potah využíván pro tzv. daleké fůry mimo panství (převoz materiálu); rychlé odpisy roboty robotují na vrchnostenském poli ± 3 dny v týdnu (neděle volná; 3 dny práce na vlastním); během žní a sezónních prací až 6 dní v týdnu malá motivace pracovních sil nízká intenzita i produktivita práce! 1 : 8 až 1 : 10 kvalita nahrazována kvantitou zaostávání oproti západní Evropě další podnikání šlechty s využitím roboty: dřevařství, rybníkářství; pivovarnictví + lihovarnictví bohatý sedlák s velkým hospodářstvím povinen robotovat s vlastním dobytčím nebo koňským potahem; posílá za sebe čeledína; prosperuje drobní sedláci s malým hospodářstvím; robotují osobně s vlastním nářadím; robotní povinnosti je velmi zatěžují svobodní (mlynář, kovář) = žádné nebo minimální povinnosti k vrchnosti poddaní / nevolníci jsou nuceni odebírat vrchnostenské pivo a lihoviny = vrchnost má zaručen odbyt obrovské břemeno = placení berně státu zdaněna pouze půda poddaných X šlechta ani církev berně neplatí 75 % svého výnosu odvádí, z toho + ROBOTA! berně státu hodně přes 50 % vrchnosti přes 40 % desátek církvi hrubý výnos práce nevolníka ± 25 % mu zůstane
Města: cechy brání konkurenci a volné soutěži řemeslníků a jsou brzdou hospodářského vývoje X rozvíjí se poddanská města (Liberec, Jindřichův Hradec, Litomyšl, ) vrchnosti mají zájem na jejich rozvoji Manufaktury: A) rozptýlená manufaktura, též faktorský systém, typická např. pro české plátenictví domácí přadláci v podhorské oblasti suroviny (např. len) polotovar (lněná příze) domácí tkalci v podhorské oblasti hotový výrobek (plátno) obchodník bílení + barvení faktor financuje výrobu, stará se o dopravu a prodej surovin a polotovarů a o prodej obchodníkovi => zisk patří jemu B) centralizovaná manufaktura: výrobní postup od suroviny po výrobek soustředěn na jednom místě => specializace práce kvalifikovaný dělník vykonává jeden pracovní úkon + jsou zaměstnáváni i nekvalifikovaní dělníci nosí, pomáhají, flákají se :) => vyšší produktivita práce; mechanizace uplatňují se první jednoduché stroje poháněné vodou; výroba látek, železářství (hamry), sklářství (export křišťálu) konkuruje benátskému sklu export Manufaktura na jemné sukno v Horním Litvínově; podnikatel hrabě Jan Josef z Valdštejna; firma založena r. 1715; brzy zaměstnávala na 400 osob česká vzorová a nejlepší manufaktura Čištění vlny v manufaktuře v Horním Litvínově Největší fabrikant monarchie Manžel Marie Terezie František Štěpán Lotrinský (císař František I.) se projevil jako starostlivý otec a vynikající hospodář, úspěšný zejména v podnikání (např. manufakturní výroba bavlněných látek a majoliky). V soukromí se věnoval sběratelství a přírodovědeckým experimentům (viz obrázek). Praní vlny a sukna v manufaktuře v Horním Litvínově Česká metoda výroby skla (podle vyobrazení ve francouzské Encyklopedii)
Habsburkové podporují podnikání: 1. 1718 vznikla Východoindická společnost v Ostende Francie, Nizozemí a Anglie to chápou jako ohrožení monopolu => zrušena za pragmatickou sankci 2. 1719 byla založena Orientální kompanie centrum ve Vídni, obchod s Tureckem a Středomořím úspěšnější, prosperuje EVROPA: východoindické společnosti zakládány v 17. 18. století s cílem podnikat ve východní Indii: - anglická (1600) monopol na obchod východně od Mysu dobré nadějě k Magalhaesově průlivu obchod s Indií a s celým východem, právo vést válku, uzavírat mír, držet vojsko, námořní flotilu vytlačili z Indie Portugalce a Francouze - nizozemská (1602) - francouzská (1644) Colbertův podnět Marie Terezie (* 1717 1780), od 1740 česká (korunována 1743) a uherská královna manžel František I. Štěpán Lotrinský (od 1745 císař); Lotrinska se musel vzdát výměnou za Toskánsko v Itálii; Největší fabrikant monarchie 16 dětí, mj. Josef II., Leopold II., Marie Antoinetta Jednou mají Habsburkové muže, a tento muž je žena. České sklo z poslední čtvrtiny 18. stol. Fridrich II. Veliký a jeho slova uznání na adresu velké soupeřky Jedenáctiletá Královnin sarkofág v kapucínské kryptě ve Vídni, pomník láskyplného manželství Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského, zachycuje manželský pár na lůžku. František I. Štěpán (vlevo) s Marií Terezií a dětmi (kolem r. 1750)
Osvícenský absolutismus Marie Terezie, Josef II. a Leopold II. vládnou absolutisticky, avšak osvíceni myšlenkami filosofů: - reformují a modernizují stát - omezují moc církve a umožňují boj proti dogmatismu a tmářství - od poddaných vyžadují kázeň a disciplínu při realizaci reforem - boj proti Velké francouzské revoluci Balance of Power VB. Fr. Niz. Han. Piem. Bav. Pr. Sas. Sl. Války o rakouské dědictví 1740 1748 záminka: vymření habsburků po meči pragmatická sankce: ignorována cíle evropských panovníků: bavorský kurfiřt Karel VII. Albert z rodu Wittelsbachů by rád titul císaře, české království a část Rakouska pruský král Fridrich II. Veliký chce Slezsko saský kurfiřt a polský král August III. chce Moravu s titulem moravského krále Pr. španělský král Filip V. chce rakouská území v Itálii francouzský král Ludvík XV. chce oslabit Velkou Británii průběh bojů: - Prusové dobyli Slezsko, Bavoři a Francouzi dobyli Rakousko a společně se Sasy Prahu - Karel Albert zvolen českým králem - Prusové vpadli na Moravu Šp. Reformy Marie Terezie strategické cíle: A) dobýt SLEZSKO = vybudovat stotisícovou armádu Piem. 1753 první soupis obyvatelstva v Čechách 1,97 miliónu obyvatel, na Moravě a ve Slezsku 1,04 mil.; od r. 1762 každoroční sčítání lidu 23letá Marie Terezie + finanční pomoc Velké Británie a Nizozemí + podpora uherských stavů - Marie Terezie postupně ovládla Rakousy, Čechy, Moravu i Bavorsko, v Itálii porazila Španěly a v Rakousku válčila s Francií - 1748 uzavřen mír v Cáchách uznána pragmatická sankce X ztráta Srbska a Kladska - španělským Bourbonům musela odevzdat Parmu zajistit přísun daní (berní) stavy se zavázaly po 10 let platit bez vyjednávání na sněmu ze 14 mil. zl. Čechy 4,6 mil., Morava 1,5 mil. a Slezsko 245 000 zl. B) vytvořit JEDNOTNÝ STÁT s jednotným státním zřízením řízený z jediného centra ve Vídni kvalifikovanými profesionály zemské stavovské úřady zrušeny vytvořeny nové centrální úřady ve Vídni např. r. 1760 tzv. státní rada (3 páni, 3 rytíři nebo učenci + 1 = 7 mužů) spolupracovníci: státní kancléř V. A. Kounic (a F. W. Haugwitz) tereziánský katastr soupis majetku za účelem zdanění (= evidence poddanské i vrchnostenské půdy, domů, řemesel, Židů, příjmů z podnikání, roboty a jiných dávek, příjmů církve atd.) příjmy vrchnosti byly zdaněny méně, než půda poddaných nerovná daň C) mít obyvatelstvo, které umí ČÍST, PSÁT A POČÍTAT, je zbožné a poslušné => reforma školství zrušení jezuitského řádu; na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se učí v němčině; normální školy výuka učitelů, v němčině; jezuitská gymnázia zredukována, nově otevřeny čtyřleté hlavní a tříleté městské školy (měšťanky); školy triviální výuka v češtině, povinná školní docházka od 6 do 12 let Další reformy: - zrušení útrpného práva (mučení) - měnová reforma zaveden 1 zlatý (stříbrná mince) = ½ tolaru = 30 krejcarů - zaveden jednotný systém měr a vah - jednotné celní tarify pro Čechy, Polsko a alpské země - zrušení inkvizice, jezuitského řádu, církevní majetek podřízen státnímu dozoru - kvalitní síť silnic, spojení dostavníkem z Paříže, první noviny
Pařížská diligence Robotní patent M. T. 1775 - robota se řídila zámožností poddaných nejnižší robotu měli nejméně majetní pěší práce 13 dní v roce, největší zůstala bohatým sedlákům práce s potahem 3 dny v týdnu Válka sedmiletá 1756 1763 PRUSKO + VELKÁ BRITÁNIE X Povstání poddaných (nevolníků) r. 1775 Vypuklo ve východních Čechách v napjaté atmosféře očekávání robotní reformy Marie Terezie. Rebelie začala vzpourami proti nenáviděné robotě. Za vůdce byl považován rtyňský rychtář Antonín Nývlt, který stál v čele tzv. selského guberna. Mezi sedláky se rozšířily fámy o tom, že císařovna vydala zlatý patent, kterým zrušila robotu, který však vrchnosti odmítají uveřejnit. Skupiny sedláků se vydaly na pochod na Prahu a do severních Čech a cestou si na panských úřednících vynucovaly vydání listin o zrušení roboty. Před Prahou byl houf asi 600 sedláků rozprášen a 438 sedláků bylo pochytáno. Císařští úředníci v panice z masového povstání dali 8 zajatých sedláků popravit. Nejvýraznější srážka se odehrála 24. a 26. 3. u Chlumce nad Cidlinou ( dopadnout jak sedláci u Chlumce ). Asi 1000 sedláků se třikrát pokusilo zaútočit na zámek. Při srážkách s vojskem bylo 7 sedláků zabito, 5 utonulo v rybníce a 4 zemřeli ve vězení. Kolem 300 sedláků bylo zajato. Při dalších bitkách přišlo o život na 30 sedláků. V létě 1775 se protirobotní bouře rozšířily i do jižních a východních Čech, dokonce i na Moravu. Vrchnosti ze strachu zveličovaly nebezpečí a vynášely nad povstalci zbytečně přísné tresty. Jakmile soudy odhalily pravý stav věcí, byly rozsudky mírnější. Rychtář Nývlt, původně odsouzený k trestu smrti, byl po několika měsících propuštěn a většina účastníků byla potrestána jen tělesně (karabáčem) a propuštěna. Hrdelní rozsudky nebyly vyneseny vůbec. V. A. Kounic sjednal nové spojenectví = diplomatická revoluce FRANCIE + RAKOUSKO + RUSKO + SASKO + ŠVÉDSKO Tereziánský tolar 1. Pruský přepad Saska a Čech 2. Bitva u Kolína 1757 Rakušané porazili Prusy (gen. Daun Čechy, gen. Laudon Morava) 3. Boje ve Slezsku a Sasku protiútok Marie Terezie 4. Ruská armáda útočí na Prusko, drtivě poraženo 5. Změna na ruském trůně => Rusko vystoupilo z koalice =>Kateřina II. se z války stáhla 6. Francouzi poraženi v Indii a v severní Africe Rus. (dobytí Montrealu) 1763 mír v Paříži Rakousko definitivně ztrácí Slezsko, Velká Británie získává Kanadu, Louisianu, východ Mississippi, Floridu a nadvládu v Indii => Velká Británie světovou koloniální velmocí Šp. 6 5 Fr. 1 2 3 4 Bombai Kalkata 6 Fr. Madrás port. niz. brit.
Josef II. (* 1741 1790) od 1780 český a uherský král, od 1765 císař Svaté říše římské a spoluvládce Marie Terezie Jak jej hodnotili současníci: - v Českých zemích a lidovými vrstvami upřímně oblíben, ve Vídni a vrchností nenáviděn - přezdívka Selský císař poklona X pohrdání Leopold II. o bratrovi: má velký talent a schopnosti, okamžitě chápe a má dar paměti i výřečnosti Je to silný, agresivní muž, ctižádostivý, který všechno říká a dělá, aby byl oblíben a aby se o něm ve světě mluvilo. dá na první dojem a neobtěžuje se ověřovat, co mu kdo řekne Nestrpí žádný odpor a jeho svévolně násilné zásady jsou naplněny hrubým despotismem. Nikoho nemá rád, nalaďuje přátelskou tvář těm, které pro jejich nadání potřebuje, pak je ale rovněž zesměšní. Pohrdá vším, co není zrovna jeho ideou, má rád a snáší jen lidi bez talentu, kteří ho poslouchají jako pouhé stroje a vzdávají pocty všemu, co dělá... Skutečná událost z r. 1769. Cestou na schůzku s Fridrichem II. císař Josef II. vystoupil z kočáru u pole jistého sedláka, od čeledína si vypůjčil pluh a vyoral na poli několik brázd. Josef II. obdarovává pražské chudé Po neúrodách obilí propukl r. 1771 v českých zemích hladomor provázený epidemiemi chřipky, tyfu a úplavice. Situaci zhoršovalo to, že lidé se pokoušeli konzumovat i věci zcela nepoživatelné a stranou šly veškeré civilizační návyky. Spoluvládce Marie Terezie císař Josef II. dal otevřít armádní sýpky, dovézt potraviny z Uher a zamezil vývozu potravin. Přesto zemřelo asi čtvrt milionu lidí. Zdravotní situace v pol. 18. stol.: Dospělosti se dožívá cca polovina živě narozených dětí, průměrný věk dosahuje asi 25-28 let. Zdravotnictví je v plenkách: r. 1768 poprvé očkováno šedesát dětí z pražského sirotčince proti pravým neštovicím. Reformy Josefa II. - zrušeny: - nejdůležitější měla být reforma daní a poddanských povinností r. 1789 patent berní a urbaniální chtěl zrušit robotu a snížit berně a poplatky tak, aby cca 70% zůstalo poddaným => odpor vrchností => 1790 odvolána Leopoldem II. - 1789 Josefinský katastr přesné vyměření pozemků, poddaní a vrchnosti zdaněni stejně => odpor vrchností, berně vybrána pouze jednou, poté katastr spálen a návrat k tereziánskému katastru - přežily: - 1781 toleranční patent legalizující nekatolická vyznání, katolicismus ale privilegován; Židé téměř zrovnoprávněni s ostatními (v obchodních jednáních užívají hebrejštinu a jidiš, nemusí nosit žluté kolečko, mohou do škol a na univerzitu, mohou se vyučit, mohou získávat nemovitosti i mimo ghetto X zatím (do roku 1848) mají omezený pobyt i pohyb, musí být povolován, platí zvláštní daně, nesmí vlastnit půdu, nesmí být cechovními mistry ) - 1781 zrušení nevolnictví X ne roboty, platí vrchnosti finanční a naturální dávky - zrušil 74 moravských a 39 českých klášterů (kromě péče o nemocné a školství) => majetek do tzv. náboženského fondu náklady na farnosti, kněží ; kláštery přeměňovány na sklady, kasárny, nemocnice => totální devastace kulturních památek - v rámci šetření dřevem dal pohřbívat nebožtíky v režných pytlích Ozářen světlem rozumu, vyhlašuje Josef II. svůj cíl: církev, jež slouží státu Leopold II. (* 1747 1792), od 1790 český a uherský král, císař Svaté říše římské Nadějný Habsburk, stoupenec osvícenství X radikální reformy svého bratra zrušil s ohledem na ohlas Velké francouzské revoluce.