Sodoma ñ Gomora, kdo by tato mïsta neznal, kdo by nevïdïl, jak osud je potkal. A p eceö

ZPRAVODAJ SBORU CÕRKVE BRATRSK V PRAZE 5 7-8/03 SODOMA ñ GOMORA TakÈ mïsta Sodomu a Gomoru odsoudil (B h) k z hubï a obr til v popel. TÌm dal v strahu budoucìm bezboûnìk m. Vysvobodil vöak spravedlivèho Lota, suûovanèho nez Ìzen m chov nìm tïch zvrhlìk Ö 2 Pt 2,6-7 Sodoma ñ Gomora, kdo by tato mïsta neznal, kdo by nevïdïl, jak osud je potkal. A p eceö Ned vno jsem dostal e-mail od nezn mè ûeny, kter mï prosila, abych jì objasnil p ÌslovÌ ÑSodoma ñ Komoraì. Napsala, ûe je p ekladatelkou a ûe nezn p esn v znam tïchto pojm Ëi tohoto p ÌslovÌ. JejÌ dotaz se mi zd l neuvï iteln. Napadlo mï, ûe si ze mï kdosi tropì ûerty, ale odpovïô jsem se pokusil zformulovat serioznï. Nejprve jsem tazatelce opravil Komoru na Gomoru a n slednï vysvïtlil, ûe se jedn o starod vn biblick mïsta, kter postihl z nik pro jejich nemravnost. Povypr vïl jsem jì ve struënosti Lot v p ÌbÏh, jak za nìm p iöli andïlè v podobï muû a jak si s nimi chtïli mìstnè obyvatelè Ñpohr vatì. Z jem sodomsk ch obyvatel byl prim rnï sexu lnì a zvr cen. Projevovali se jako homosexu lnï Ëi bisexu lnï orientovanì lidè, patrnï se sadistick mi sklony. Coû dnes nenì r do sl ch no, a dokonce i nïkte Ì teologovè tvrdì, ûe h Ìchem sodomsk ch nebyla sexu lnì perverze, ale xenofobie. A nap. v Ëasopise T den p ed Ëasem psali, ûe h Ìchem sodomsk ch byla nepohostinnost!! NicmÈnÏ sodomötì, jak o tom pìöe Bible, chtïli ony muûe Ñpoznatì, coû v tehdejöì eëi jednoznaënï vyjad ovalo pohlavnì styk. Biblick v raz Ñpoznatì je mimochodem pro milov nì velmi kr sn a v stiûn. Odhaluje mimo dnou hloubku souûitì mezi muûem a ûenou (Adamem a Evou) a naznaëuje, ûe se jedn vìce neû jen o tïlesnou str nku vztahu. Sodoma ñ Gomora je tedy symbol mravnì zkaûenosti a zvr cenosti. Asi po t dnu jsem dostal dïkovnou odpovïô a vysvïtlenì, ûe pìöe z Lond na a ûe si na internetu naöla mou adresu (respektive adresu naöeho sboru) a tak vstoupila se mnou do rozhovoru. Nem m d vod nevï it, ûe by tomu tak nebylo. Zvl ötï potè, co si mou adresu (a jistï nejen mou) naöel na internetu jist Mr. Emmanuel Isaac ze Zimbabwe. DotyËn se z ejmï rozhodl vyzkouöet nejen mou informovanost, ale p edevöìm chamtivost po penïzìch. OpakovanÏ mi nabìzel sluön procenta ze 12,5 miliûn americk ch dolar. Kdo vì, zda si je onen Isaac vïdom, co znamen jmèno Emmanuel? Je tèmï jistè, ûe se tak nejmenuje a stoprocentnï jistè, ûe s jeho dopisem ke mnï elektronickou poötou nep iöla p Ìtomnost BoûÌ, ale spìöe satansk. Jestliûe jsem onè p ekladatelce ËistÏ teoreticky vysvïtloval pojem Sodoma

2 ñ Gomora, pak Mr. Emmanuel mï zcela prakticky ujistil, ûe v SodomÏ ûiji podobnï jako kdysi Lot. Bez ohledu, zda se mi to lìbì nebo ne. P esvïdëil mï, a nejen on, ûe budu trvale Ñgomorsk mi obyvateliì konfrontov n, otravov n a takè pokouöen. Sodoma ñ Gomora se staly v strahou a varov nìm vöem budoucìm bezboûnìk m. Nutno dodat, vöem, kte Ì jeötï znajì biblick vypr vïnì. A tak jako kdysi Lotovi museli pomoci andïlè z nebe, musì pomoci i n m! Nepom ûe n m totiû izolace, nepom ûe nap. od Ìznout televiznì Ëi telefonnì kabel, nepom ûe uzav Ìt se neprodyönï do svèho vlastnìho svïta. I tam chtï nechtï vstoupì sodomötì (t eba jen v podobï myölenek) a vznesou svè p evr cenè poûadavky, o kter ch se ale za Ëas zaëne uvaûovat a diskutovat, zda jsou doopravdy tak nemravnèö NaötÏstÌ spravedliv Lot vpustil do sv ch sodomsk ch dve Ì jen BoûÌ posly. Ti pak vysvobodili jeho i s rodinou. Bylo to sice o chlup a se ztr tami, ale ze Sodomy a Gomory byli vyvedeni. OtevÌrejme proto i my BoûÌm andïl m dve e sv ch domov a srdcì. P ed sodomsk mi je pak radïji dob e zabouchnïme. Trvale n s v onè konfrontaci m ûe povzbuzovat skuteënost, ûe P n B h do Sodomy chodì a ze Sodomy vyv dì. JeûÌö Kristus je toho vzk Ìöen m d kazem. A t eba si i n s zachr nïn ch pouûije jako svè andïly k z chranï a vyvedenì druh ch. Bronislav MatulÌk SVÃDECTVÕ LENKY BARTOäKOV Hle, vyryl jsem si tï do dlanì, tvè hradby m m p ed sebou st le. Jsem P nu Bohu vdïën, ûe mne hledal, naöel a spasil, kdyû mi bylo nïco kolem öestn cti let. P ispïli k tomu mì vï ÌcÌ rodiëe a sbor CB v Trhov ch Svinech, kam mne od dïtstvì Ñnutiliì chodit. VÌm, ûe se to nerozumì samo sebou, aby dïti sboru naöly vìru snadno, p estoûe o P nu JeûÌöi slyöì kaûdou nedïli a konec konc ûivou vìru vidì denodennï kolem sebe. V mèm p ÌpadÏ tomu tak ale bylo. P esto se to nestalo na besìdkovskèm, dorosteneckèm, Ëi jinèm t bo e, ani p i û dnè masovè k esùanskè akci. UvÏdomuji si zpïtnï, ûe si P n B h ve mnï pouûìval Slovo slyöenè ve shrom ûdïnì, jemnï kyp il p du a p ipravoval mne na osobnì setk nì s NÌm p esnï podle toho, jak jsem byla vnit nï vybaven a stavïn. Nebesk Otec mne stvo il a znal velmi d vïrnï i p ed tìm, neû jsem j zaëala pozn vat Jeho. St le mne to vïdomì naplúuje radostì a d vïrou, protoûe stejnï nïûnï se mnou jedn i dnes. Jsem sv m zaloûenìm plach a nejist. V dïtstvì jsem nesnadno navazovala kontakty a vztahy s druh mi dïtmi. Ne snad proto, ûe bych je tr pila, dïlala jim naschv ly anebo na nï don öela, chyba byla jinde. Byla v mèm aû panickèm strachu z druh ch - cizìch lidì. Doma mezi blìzk mi mi bylo dob e a za nejlepöì kamar dku mi staëila mal parta tvo en bratrancem, sest enicì a m m br chou. Spolu jsme podnikali v pravy, hr li si, tvo ili Ñpaktyì jeden proti druhèmu, h dali se nebo naopak vym öleli tajn jazyk a kûdy, aby n m nikdo jin z Ñvenkuì nerozumïl. Byl to m j svït, tam jsem se pomyslnï zav ela, obrnila kolem dokola Ñhradbouì a jen m lokdo mohl dovnit. To se net kalo jen mè party, ale takè mne samotnè. I j jsem tak trochu byla Ñhradbou nedobytnouì pro ostatnì. Uvnit jsem si p izn vala touhu po blìzkosti druh ch lidì, touhu po bezprost ednìm kontaktu v rozhovoru, ale bylo to nad mè sìly. V jedn nì s druh mi jsem si p ipadala nemotorn, hloup a trapn. P itom jsem chtïla b t okouzlujìcì, chytr a vtipn! I proto jsem se vyh bala t ÌdnÌm part m, v let m a pion rsk m t bor m. NevÌm uû ani kolik mi bylo a kde se Ñtoì ud lo, ale jedna z prvnìch d leûit ch konfrontacì Ñmoje vìra a okolìì, se odehr la p esnï tak, jak jsem se toho nejvìce b la. Podle vzoru: Ty vï Ìö v BOHA!?

Vzmohla jsem jen k rychlèmu NE!! ParadoxnÏ mne moje zbabïl a z roveú pravdiv odpovïô p ivedla k p em ölenì. CÌtila jsem vinu, ûe jsem zklamala a zradila dobrèho Boha. To jsem p ece vïdïla, ûe je dobr. Jen byl v mèm ch p nì dobr obecnï, ne dobr konkrètnï ke mnï. K z nì velmi Ëasto proch zela uönìmi kan lky, ale nedost vala se hloubïji do srdce, Ëi do mysli. PozdÏji z toho bylo vìce p em ölenì, v noci strach ze smrti a ot zka: Co se se mnou stane? V roce 1987 zem ela moje babiëka. I kdyû o svè vì e s n mi vnouëaty nikdy nemluvila, naöli jsme v jejì knihovnï spoustu duchovnì literatury. J pak konkrètnï knìûku JONI, vypr vïnì o jednè zvl ötnì cestï k P nu JeûÌöi. DÌky tïûkèmu razu v 17ti letech se dost v Joni pod palbu ot zek o ûivotï a smrti, smyslu ûivota a hled nì Boha.»etla jsem ji jednìm dechem a hluboko do noci, jak bylo m m zvykem. Dlouho jsem nemohla usnout, hodnotila sv j ûivot a zaëìnala si uvïdomovat, ûe tahle vìra je nïco, co mi chybì, co je naplnïnìm m ch marn ch snah a co moûn p ekon i moji plachost a urëitou osamïlost. Jak jsem tam ve tmï v noci sama sedïla na svè posteli, st ly urëitï v blìzkosti dvï postavy - B h a Ô bel. Ne, nebojte se, nikoho jsem nevidïla - nemìv m sny ani vidïnì a ani p Ìliö bujnou fantazii. Jen se to zaëalo ve mnï velmi sv it: touha odevzdat se JeûÌöi a z roveú strach odevzdat se mu plnï, bezpodmìneënï. Ten Zl mi naöept val spoustu hloupostì o Bohu, kter nech v svè dïti jìt na smrt, nebo je v lepöìm p ÌpadÏ nech Ñjenì ochrnout, jako v p ÌpadÏ Joni. Nakonec (nebylo by lepöì Ìci Ñna zaë tekì?) jsem ekla tu jednoduchou vïtiëku: ÑPane JeûÌöi, vstup do mèho srdce, i kdyû tam najdeö ledacos a vìö, ûe Ti nem m co d t!ì Nebyla jsem si jist, co udïl... Pravdou je, ûe viditelnï nedïlal nic zvl ötnìho. Uvnit ale probouzel chuù ËÌst Bibli a d vat vïtöì pozor p i k z nìch. Po nïjakè dobï, na z kladï ËtenÌ Jeho Slova, mne Duch Svat obvinil z konkrètnìch h Ìch, öpatn ch myölenek, drobn ch podvod, kr deûì a lûì. Dal mi z roveú sìlu v pok nì vöechno vyznat a odevzdat se na kolenou P nu JeûÌöi. MÏla jsem i sìlu a odvahu d t do po dku Ë st vïcì, kterè jsem pokazila (vöechno se mi nepoda ilo). Proûila jsem obrovskou levu a osvobozenì. Tehdy jsem si oblìbila veröe z Izaj öe 49, 15-16: ÑCoûpak m ûe ûena zapomenout na svè pachol tko, neslitovat se nad synem vlastnìho ûivota? I kdyby nïkterè zapomnïly, j na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tï do dlanì, tvè hradby m m p ed sebou st leì ( Ìk Hospodin). Od tè doby uplynulo uû vìc jak deset let. P n JeûÌö si uû poradil s nejednìm m m ÑhrazenÌmì, nïco strhnul hned, s nïëìm mne nechal potr pit a nïco jeötï z st v nedobyto, ale je to cesta, kter m smysl. Nebo jak Ìk Daniela Sedl Ëkov v jednè b sniëce: 3 cesta l sky je zk od eö si na nì z da a öupinky k ûe tvèho j se slètnou na zem jako listì chci ztr cet sama sebe rozed Ìt si k ûi o trnì jen tak bude ve mï ûìt l ska Lenka Bartoökov

4 STÿÕPKY Z BRNÃNSK KONFERENCE Statistika V souëasnè dobï se rozöì il poëet sbor CB na 56 a poëet Ëlen (vëetnï p Ìpravn ch a dïtì) p es hl 9.000. Jsme jednou ze t Ì denominacì v»r, kterè zatìm poëetnï rostou. Restituce cìrkevnìho majetku a odluka cìrkve od st tu Jsme poslednìm st tem V chodnìho bloku, kde neprobïhla koneën restituce cìrkevnìho majetku. Dosud je st tem nevyd n majetek v hodnotï 113 mld. KË. Tento majetek se t k p edevöìm ÿkc, ale i my jedn me p ibliûnï o 100 poloûk ch. KonkrÈtnÏ o z mku v Suchomastech, o domï v LegerovÏ ul. aj. Schv len ordinace Konference na z kladï doporuëenì RCB, posudku studijnìho odboru RCB a hodnocenì staröovstva CB v TeplicÌch rozhodla o schv lenì ordinace bratra Milana Leta z Chomutova. SbÌrka na Diakonii CB Konference schv lila, aby sbìrka jednè p edem stanovenè nedïle v roce byla urëena na fond diakonie. Nov Kancion l Konference schv lila cìlov termìn pro vyd nì novèho Kancion lu na prosinec 2004. KoneËnou odpovïdnost za podobu a vyd nì Kancion lu bude mìt RCB. Vizitace BÏhem minulèho roku bylo Radou CB navötìveno nïkolik sbor. Leccos by pro n s mohlo b t zajìmavèho a pouënèho. ÑVesnickÈì sbory se pot kajì s problèmem, ûe jim odch zì mlad generace na studia do velk ch mïst a uû se nevracì zpït dom do mate sk ch sbor. MisijnÌ snaûenì na sborech nepostr d dynamiku, ale ani vztahovè obtìûe. Nap. sbor v BrnÏ Kr lovï poli zakl dalo na Ëty icet brat Ì a sester z p vodnìho mate skèho sboru z Kounicovy. Dnes jich tam z p vodnìch Ëty iceti z stalo t in ct! NÏkte Ì se vr tili, nïkte Ì odeöli jinam.»len vöak je jiû p es öedes t. Do naöich sbor se po letech odchod zaëìnajì vracet anebo p ipojovat k esùanè z charismatick ch spoleëenstvì. Na sborech se eöì se Ñkrize biblick ch hodinì. PovÏtöinou Ñskupinkov m modelemì. Zcela jasnï na konferenci zaznïlo, ûe je na odpovïdnosti toho kterèho sboru, jak tuto problematiku vy eöì. Z k z nì bratra Fazekaöe Stalingrad uû je za n mi! V BerlÌnÏ sice jeötï nejsme, ale nejhoröì uû m me za sebou. Uû se nem ûeme pt t, zda to jako k esùanè vyhrajeme!? My jsme d Ìve k zali nevï ÌcÌm z dopisu do Laodikeje: ÑHle, stojìm p ede dve mi a tluëuöì Jenomûe to je k z nì pro cìrkev! CÌrkev vyk zala JeûÌöe za dve e kostelaö DneönÌ svït je technicky spojen, ale lidsky oddïlen Ö OheÚ m tendenci vyhasnout. MusÌme proto p ikl dat, aby naöe bratrskè vztahy nevychladlyö Pokud Duch svat nes hne do naöì penïûenky, nenì to Duch svat!

5 Kdyû se mï nïkdo zept, kde jsem byl minulou nedïli, j jsem r d za tu ot zku, protoûe vìm, ûe jsem nïkomu chybïl! MladÌ lidè se vezmou a myslì si, ûe to uû je l ska. Jenomûe, sportovnì mluvou, nemohou a nedok ûou hned sk kat trojitèho Salchova. ZatÌm zvl dajì tak akor t jeden skok. S vìrou a l skou k Bohu je to podobnè. ChybÌ n m otcovè, chybì matky, aby n m uk zali, jak se to v ûivotï spr vnï sk Ëe. O cìrkvi, kter je v defenzìvï V Budapeöti v kaûdèm z mïstsk ch region vyt Ëili urëitè zemì pro prostituci. Jenomûe v jednè ulici Ñl skyì sìdlil baptistick sbor. TamÏjöÌ k esùanè horlivï, ale marnï protestovali. NechtÏli sdìlet stejn prostor s dïvëaty, provozujìcìmi nejstaröì emeslo. Nakonec to vzdali a p estïhovali se jinam. J jsem se tam byl podìvat. Bylo to opravdu odpudivè. K esùanè vych zeli po nedïlnì bohosluûbï ze shrom ûdïnì a prostitutky jim nabìzely svè sluûbyö P esto si myslìm, ûe z toho mìsta nemïli odch zet. Naopak, mïli hned prvnì prostitutku pozvat do sboru ke slovu BoûÌmu! (br. Markuö, b val velvyslanec SR v MaÔarsku) PerliËka pro ûeny a o ûen ch v naöì cìrkvi Podle ÿ du CB neordinujeme ûeny do kazatelskè sluûby. Ale pozor! éen je v naöì cìrkvi vïtöina. Kdyby ûeny chtïly, tak n s muûe ve vöem p ehlasujì! (Pavel»ern, p edseda RCB) Na z vïr celkov dojem Na ËlenskÈm shrom ûdïnì se vûdy nakonec ÑobÏtujÌì brat i Ëi sestry, kte Ì jedou na V roënì konferenci sbor CB. Tentokr t jsme se jako jeden muû (Slavoj Ranö, Ond ej Koöù k a Bronislav MatulÌk) shodli, ûe konference byla v bornï p ipravena a vöichni jsme byli povzbuzeni a potïöeni. Zaznamenal Bronislav MatulÌk LETNÕ SBOROV DOVOLEN MÌsto: Are l rekreace T emeöek 44101 STEBNO editel: Martin M j, tel: 777 077 060 Doprava: Autem ñ po karlovarskè silnici aû za k iûovatku se silnicì Ë.27 (éatec-plzeú) a pak t etì odboëka doleva na Stebno. Je pot eba projet skrz vesnici, neboù objekt se nach zì aû na jejìm druhèm konci. Parkov nì p Ìmo v are lu. Vlakem ñ Praha Masarykovo n. - odjezd 11:45, vlak Os 2508 Luûn u RakovnÌka - p. 13:27, odj. 13:40, vlak Os 2538 éatec - p. 14:28, odj. 14:48, vlak Os 7607 Stebno - p. 15:49 Nebo Praha Masarykovo n. - odjezd 13:01, vlak Sp 1892 RakovnÌk - p. 14:41, odj. 15:06, vlak Os 16708 Blatno u Jesenice - p. 15:52, odj. 16:55, vlak Os 7618 Stebno - p. 16:59 Autobusem ñ v nedïli p Ìmo do Stebna Ëi Stebna-rozcestÌ autobus nejede.

6 Budeme se snaûit vyuûìt vöechna mìsta v autech. Proto vy, kte Ì jste bez auta, i vy, kte Ì budete mìt voln mìsta, nahlaöte vaöe popt vky i nabìdky manûel m Pokorn m, kte Ì budou vïc koordinovat (tel. 251 616 533). Ubytov nì: VÏtöinou 3 l ûkovè pokoje ve zdïnè budovï; ml deû bude venku ve stanech. VybranÌ jedinci budou pot ebovat spac ky; vëas budou informov ni. V are lu je bazèn a r zn h iötï a cel are l je oplocen. Hned za plotem je rybnìk. ZaË tek a konec: P Ìjezd je moûn v nedïli 13. 7. po 15 hodinï. ZaËÌn se veëe Ì. KonËÌ se v nedïli 20. 7. spoleën m obïdem. Program sborovè dovolenè ñ ÑPÏt ot zekì: 1.Pot ebuje svït Krista? - Je vìra v Krista jen berliëka pro slabè, kte Ì si neumïjì poradit se ûivotem? Je Ëi nenì k esùanstvì alternativou pro ûivot? OdpovÌd skuteënï Kristus (k esùanstvì) na vöechny z sadnì ot zky ûivota? D v nap. uspokojivou odpovïô na problematiku zla? Je Kristus jedinou cestou k Bohu? M ûeme si dovolit odmìtnout ostatnì n boûenskè systèmy? A co lidè s vysok m mor lnìm kreditem? 2.Jak se k esùanè prezentujì svïtu? - K esùanstvì uû nikdy nebude Ëist m listem. Rozpor mezi slovy a Ëiny, vïroukou a praxì. K esùanè majì na svïdomì mnoho. Diakonie, charita, vzdïl nì, kultura, pokrok, l skaö 3.K Ëemu je Bible? - Bible nespadla z nebe! P Ìliö lidsk kniha. Slovo BoûÌ! Autorita a z vazn text. 4.M dnes jeötï cìrkev smysl? - K esùanstvì bez cìrkveö ProË b t organizov n? ProË je tolik cìrkvì? A kter je ta prav? Jak obh jìme existenci cìrkve ñ konkrètnï pak naöeho sboru? 5.Co m ûeme dïlat? - N sledovat KristaÖ P estoûe jsme jen nepoda enou napodobeninou! Modlit se a pracovatö P estoûe naöe modlitby nejsou vyslyöeny a pr ce se n m zd marn! ZvÏstovat KristaÖ P estoûe lidè hned neuvï Ì a naöe existence je Ëasto odradì! VÏ itö Protoûe nespolèh me sami na sebe, ale na Krista! Pavel Chr ska st. a Bronislav MatulÌk LETNÕ AKCE DOROSTU A ML DEéE T BOR MOKROPESK HO DOROSTU 27. Ëervna aû 11.Ëervence 2003 Mokropesk dorost po d tradiënì stanov t bor pro dïti od 10 do 16 let. UskuteËnÌ se od p tku 27.6. do p tku 11.7. u vsi RybnÌËek nedaleko Pelh imova. DÏti mohou na t bo e oëek vat uû po lèta tradiënì n plú: biblickè programy, hry, sporty, soutïûe, koup nì, v lety, blbnutì, va enì, uklìzenì, kamar dy, moûn boj s deötïm atd. PCh T BOR SMÕCHOVSK HO DOROSTU 28. Ëervna aû 9. Ëervence 2003 SmÌchovsk dorost pojede do St rkova, kter leûì 15 km severnï od N choda. Bydlet budeme ve starè roubenè fa e z r. 1581 nebo ve stanech na zahradï p ed farou. Fara je spravov na CB

7 v»eskè Skalici. P ed dvïma lety jsme zde mïli pobyt s ml deûì. OkolÌ je velmi hezkè. Les, louka, koupaliötï a h iötï samoz ejmï nechybì. DLa ML DEéNICK LETNÕ POB V NÕ 16. - 23. srpna 2003 SmÌchovsk ml deû chyst srpnovè t dennì pob v nì spoleënï s ml deûnìky z»eskè Skalice (tentokr t to snad vyjde). Pojede se do evangelickèho objektu v JavornÌku v KrkonoöÌch. Program pobytu bude asi docela obvykl a Ñml deûnickyì nestriktnì: kaûd veëer diskuse nad duchovnìmi, biblick mi tèmaty; r no, odpoledne a veëer jìdlo; p es den v lety, sporty, hudba, blbnutì, jak bude chuù a podmìnky. ProstÏ, budeme spolu, budeme spolu r di a douf me i k duchovnìmu uûitku. Sbor prosìme o modlitby za dorostovè i ml deûnickè pobyty. PCh PÿÕBÃH Z LIDOV CH STRMÃéSK CH PÕSNÕ A POPÃVKŸ Za patero horami a devatero rozvodnïn mi ekami, blìzko Kr lovstvì pelh imovskèho a o kus d l ÿeëici»ervenè, kdesi mezi dvïma lesy, rozprostìr se knìûectvì, jeû se StrmÏûskÈ l zi naz vati r ËÌ. I stalo se, ûe M je druhèho, lèta p nï o hodnï pozdïjöìho, zavìtali do knìûectvì pohostinn ch vr tek kr snì, tlèho vïku, dobr ch mysl, rozvernì, tedy vzhledem, slovy i zvyky mimo dnì dorostenci, dorostenky i dorostenëata z Mokrops. UsÌdlili se jako ËestnÌ hostè na hradï strmïûskèm, jeû se fara»ce zove. Pak öli sp t. Po nezbednè noci se s chutì pustili do zachov nì sv ch zvyk. RozdÏleni do druûin dovedli bezmocnè, ale i s radostì bojujìcì slepce do Rochova ml na. Naöli p itom v tomto kraji takovè zalìbenì, ûe se rozhodli str viti na zelenèm palouëku, kdesi mezi lesy u potok sv j voln Ëas v Ëase pr zdnèm, Ëili o pr zdnin ch. D le se tèû zdokonalovali v ËÌnskÈm (bojovèm) umïnì Ping a Pong. TÈû svè hr tky s kopacìm mìëem na travnatèm h iöti prov dïli. Ve vöem tomto zachov v nì sv ch zvyk si poëìnali stateënï a neboj cnï, aë se chvìli nechali trochu zastraöit stv rnou i nestv rnou ot zkou z jazyka ËeskÈho, jeû vyvolala v jejich hlav ch mnoh sv r i nesv r. Po tom vöem povìckr te nakonec k veëeru, jiû zv ûnïlì, nïkdy spoleënï s marnotratn m synem öli do sebe, coû se jim hoditi mohlo. A jeötï mnohem vìce zvyk zachov vajìce, porozumïnì k sobï navz jem jeötï vìce majìce, uûili si, ale o tom jiû nebudeme ps ti. PotÈ, v poslednìm dni, pohostinnèmu StrmÏûskÈmu kraji podïkovali a odkr Ëeli do sv ch rodn ch Mokropes, s radostì a nadïjì v srdci, ûe sv j vytouûen pr zdn Ëas, aû skonëì nevolnictvì, str viti mohou zde, v tomto malebnèm, kouzelnèm kraji. Napsaly to od AÚi aû po Zuzku ony dvï DovÏtek: v Ëase, kdy tyto dky Ëtete, uû (Ëi jeötï) Mokropesk dorost patrnï tr vì sv j tradiënì letnì t bor v popsanèm StrmÏûskÈm kraji. Douf me, ûe to vöechno probïhne k radosti, uûitku a v bezpeëì. Kdyû si na n s vzpomenete na sv ch modlitb ch, budeme r di. PCh KDO BYL V NEDÃLI 1. 6. V BEROUNÃ? Aneb skorodetektivnì loha Ëili cviëenì v logice a dedukci Nejednoho ËlovÏka v nedïli 1. Ëervna 2003 probudil budìk. Ne kaûd vöak byl probuzen za stejn m Ëelem. Ëel probuzenì kaûdèho zde nebudu zkoumat, zamï Ìm se jen na zkou skupinu jedinc

8 a to sice tïch, kte Ì byli probuzeni za Ëelem n vötïvy Berouna. (Je moûnè, ûe se k nim p idali i tacì, kte Ì se probudili sami.) Abych skupinu nedïlnìch n vötïvnìk Berouna d le vymezil, poloûìm n sledujìcì podmìnky: ï berme v vahu jen ty, co: a)mïli sraz v 8:10 u stanice metra Stod lky a v cca 8:20 se vydali dvïma auty smïrem na PlzeÚ. b) zhruba ve stejnou dobu se vydali stejn m smïrem jednìm autem z»ernoöic a Mokropes. D le: ï navötìvili shrom ûdïnì berounskè stanice CB a aktivnï se podìleli na jeho pr bïhu. To znamen : - podïlili se v nïkolika drobn ch zamyölenìch r zn ch mluvëìch o svè porozumïnì termìnu Ñvztah k Bohuì na tèmatech: pokora, d vïra, posluönost. Nebo alespoú: - poslouchali Ëi zpìvali mezi zamyölenìmi Truverskou möi od Petra Ebena. ï na obïd byli u Vl di a Mileny Vröansk ch v jejich sìdle pod hradem ToËnÌk, s plaketou i modelem ocelovèho muûe. ï do vymezenè skupiny nechù pat Ì jen ti, kter m obïd chutnal. ï z Ëastnili se automobilovè honiëky za Ëervenou äkodou MB 1000, kter byla dostiûena v nïjakè vsi, v nìû idiëka Milena koneënï kapitulovala. ï udïlali si pïknou proch zku na pïknou panoramatickou vyhlìdku zvoucì VranÌ sk la. ï spokojenì se vr tili do mìst svèho trvalèho Ëi p echodnèho bydliötï. MyslÌm, ûe tïmto p Ìsn m podmìnk m je s to vyhovït jen jedna skupina nedïlnìch n vötïvnìk Berouna ñ ml deû CB SmÌchov. Douf me, ûe z ml deûnickè n vötïvy Berouna mïli radost nejen ml deûnìci, ale i navötìvenì BerounötÌ a okoloberounötì. za ml deû PÈùa Bˆhm LISTOPADOV EVANGELIZACE NA SMÕCHOVÃ TermÌn: 13. ñ 16. listopadu 2003 HostÈ: kazatel Daniel JurËo z Preöova a pïveck sbor Effatha MÌsto: po rodin ch (kdokoliv m ûe dom pozvat svè p tele na setk nì s br. JurËem), U Martina ve zdi (koncert Effathy pro mïsto) a v naöem sboru (generaënì setk nì vëetnï nedïlnìho dopolednìho shrom ûdïnì). P ed evangelizacì: Od z Ì do listopadu p ipravìme p edn öky na tèmata zajìmajìcì dneönì spoleënost. P ipravìme je v modlitebnï na SmÌchovÏ, ale pokud se poda Ì, tak i v necìrkevnìm prostoru. Pozv nì: Vöechny v s, brat i a sestry, zveme k osobnìm modlitb m a k Ëasti na evangelizaci, kter listopadov m termìnem nezaëìn a ani nekonëì. Bronislav MatulÌk

NÃKOLIK POZN MEK K EVANGELIZACI Mnoh m z n s jistï leûì na srdci naöi rodinnì p ÌsluönÌci, kolegovè i zn mì, kte Ì dosud nepoznali a nep ijali spasenì v P nu JeûÌöi Kristu. Zaradoval jsem se proto, kdyû byl ned vno zaloûen v naöem sboru tzv. EvangelizaËnÌ odbor. VÏ Ìm, ûe to je impuls, kter pom ûe mnï i dalöìm d t tèto touze po svïdectvì, kter je v naöem srdci, konkrètnì vyj d enì v mnoh ch praktick ch situacìch. P i tèto p Ìleûitosti bych se chtïl s v mi rozdïlit o zajìmavè post ehy z knihy ÑHistorie k esùanstvìì od Tima Dowley, jak öì ili vìru k esùanè v prvnìch stoletìch cìrkve (kurzìvou jsem vloûil svè pozn mky): ï Ve ejnè k z nì pod öir m nebem je Ëasto zmìnïno ve SkutcÌch. Kazatel si vybral mìsto kde se shromaûôoval dav a pokusil se zìskat jejich pozornost ke zvïstov nì evangelia. Tato metoda se po NerovÏ pron sledov nì stala velmi riskantnì a v dochovan ch z pisech z druhèho a t etìho stoletì je zmìnïna jen z Ìdka. ï K z nì v ûidovsk ch synagog ch bylo bïûnè za apoötol (nap. Pavel v knize skutk ). NicmÈnÏ po zniëenì chr mu v r. 70 éidè tvrdï zas hli proti k esùan m ve svèm st edu. I kdyû bylo mnoho ûidovsk ch k esùan, synagogy byly od 2. stoletì pro k esùanskou evangelizaci uzav eny. ï K z nì v mìstï k esùansk ch bohosluûeb. Norm lnì nedïlnì bohosluûba se postupnï rozdïlila do dvou Ë stì. PrvnÌ Ë st byla otev ena vöem, ale slavenì veëe e P nï, kterè n sledovalo, bylo omezeno jen pro pok tïnè vï ÌcÌ. BÏhem dlouh ch obdobì v t etìm stoletì, kdy k esùanstvì nebylo aktivnï pron sledov no, mnoho z jemc navötïvovalo prvnì Ë st. Z nich vzeöel v znamn poëet kandid t na k est. ï Ve ejn filozofick p e poch zì uû od Sokrata a sofist v 5. stoletì p ed Kristem. K esùanè do tïchto debat vstoupili velmi z hy. V urëitè dobï se Pavel p el dennï s filozofy na atènskèm trûiöti. Kdyû se ve ejn p e stala nebezpeënou, byla nahrazena polosoukrom m vyuëov nìm, kterè bylo uûìv no i d Ìve jako doplnïk k ve ejnèmu k z nì. Nap. Pavel si pro k esùanskè vyuëov nì pronajal halu Tyrannus v Efezu, Justyn MuËednÌk vyuëoval v polovinï 2. stoletì z jemce v mìstnosti nad ve ejn mi l znïmi v ÿìmï, zaë tkem 3. stoletì v Alexandrii Klement, Origen a Pantaenus vedli Ñökolu vyuëov nìì pro ty, kte Ì si p li st t se k esùany. ï OsobnÌ svïdectvì bylo zdaleka nejrozöì enïjöì metodou evangelizace, protoûe se dalo nejsn ze zorganizovat. MnozÌ byli p ivedeni ke Kristu na z kladï osobnìho p telstvì, ale i mènï hlubok ch kontakt. PozdÏji nabyl na d leûitosti i vliv rodiny. UrËitou p edstavu o efektivitï k esùanskèho svïdectvì si m ûeme udïlat od velkèho odp rce k esùanstvì jmènem Celsus ñ ve sv ch spisech zmiúuje, jak Ñdokonce i k esùanè s mal m nebo û dn m vzdïl nìm vyuûìvajì kaûdè p Ìleûitosti svïdëit lidem, a i kdyû se setkajì se vzdïlan mi pohany, nep est vajì prosazovat svè n zoryì. ï OsobnÌ svïdectvì bylo Ëasto podep eno v jimeën mi skutky laskavosti. BÏhem epidemiì moru v Alexandrii se k esùanè starali o nemocnè a poh bìvali mrtvè, kdyû tèmï vöichni ostatnì utekli. K esùansk ûivotnì styl byl s m o sobï mocn m svïdectvìm. Ve spoleënosti, kde laskavost, Ëestnost a osobnì Ëistota byly Ìdk m jevem, k esùanè, kte Ì ûili tyto ctnosti, vyvol vali koment e a ot zky. Tohle uû je zase pïknï aktu lnì a bude ËÌm d l vìc. Je smutnè, ûe soudy nesoudì spravedlivï, pr vo je poölap v no, agresivita ve spoleënosti roste, dïti neposlouchajì rodiëe, atd. ñ ale o to vïtöì p Ìleûitost m me ÑsvÌtit jako svïtla na tomto svïtïì, jak n m ekl n ö P n. ï OsobnÌ svïdectvì muëednìk mïlo takè Ëinek. I nep telötì pozorovatelè, jako cìsa Marcus Aurelius, museli p iznat, ûe k esùansk stateënost tv Ì v tv smrti byla ocenïnìhodn. Nap. utrpenì muëednìk v Lyonu a ve VÌdni v r. 177 dodalo odvahu nïkolika p ihlìûejìcìm, aby se tèû p ihl sili ke Kristu, i kdyû to pro nï znamenalo tèmï jistou smrt. Jsem r d, ûe se nemusìme st vat muëednìky pro naöi vìru (neplatì to ale vöude!). Ale i my m me mnoho p ÌleûitostÌ svïdëit o Kristu tìm, ûe zap eme sami sebe, ûe nïco obïtujeme ñ konzum, nest Ìdmosti, rozpustilè z bavy, Ö 9

10 ï K esùanè psali, aby vysvïtlili svou vìru pohan m a éid m a vyvr tili neopodstatnïnè toky proti k esùanstvì. Evangelium Luk öovo a kniha Skutk jsou prvnìmi p Ìklady ñ byly tèmï jistï naps ny pro Ëely vyuëov nì. K esùanè takè p ekl dali PÌsmo do cizìch jazyk. TakÈ nïkter apokryfnì fikce mohla mìt evangelizaënì Ëel. Je moûnè, ûe p ÌbÏhy jako ÑSkutky Pavla a Theklyì byly naps ny, aby konkurovaly na trhu lehk ch, romantick ch p ÌbÏh a doporuëovaly k esùanskè ûivotnì postoje. BolÌ mne, kdyû se v novin ch nebo v televizi setk m s v padem proti Bohu Ëi Bibli. TakovÈ v pady jsou vûdy hloupè a ukazujì omyl svèho p vodce, nicmènï na nï nenì d na odpovïô od tïch, kte Ì Boha znajì. JistÏ nenì t eba, abychom psali k esùanskou Ëervenou knihovnu, ale kladu si ot zku, zda bychom se my, k esùanè nemïli vìce angaûovat na ve ejnosti a zast vat BoûÌ vïci. Co se t Ëe p ekladu PÌsma do nov ch jazyk, organizace jako Wycliffe Bible Translators na nich v souëasnosti pracujì intenzivnïji neû kdy jindy. Je to pr ce n roën : JazykovÏdec po mnohaletè p ÌpravÏ musì nïkolik let bydlet uprost ed cizìho n rodu, nauëit se jeho jazyk, vytvo it pro nïj pìsmena a gramatiku, a teprve potom do nïj m ûe p eloûit PÌsmo. Kdyû ovöem onen jazykovïdec p eûije a po nïjak ch 10 ñ 20 letech tvrdè pr ce se to povede, znamen to pro ten n rod obrovsk pokrok, m prvnì a jedinou knihu ve svè mate ötinï a tou je Bible ñ to, co potom n sleduje, neb v nepodobnè p ÌbÏh m z knihy skutk ñ i dnes se n rody obracejì ke Kristu po stovk ch a tisìcìch lidech! ï K esùanè byly mnohdy uteëenci v cizìch krajin ch a mïstech, kte Ì mohli zajìmat lidi z podobn ch pomïr. I my jsme Ëleny urëit ch komunit ñ etnick ch, profesnìch, z jmov ch, sousedsk ch, atd. ï TÈmÏ kaûd zn m k esùansk sbor se zaëal sch zet u nïkoho doma. Nap Ìklad sbor v domï FilemonovÏ. Domov p edstavoval d leûit zaë tek, i kdyû v polovinï t etìho stoletì sbory zaëaly mìt svou vlastnì stavbu, protoûe byly p Ìliö velkè, neû aby se sch zely i ve velkèm ÌmskÈm domï. ï I kdyû apoötolovè uëinili mnoho z zrak bïhem evangelizace, z zraky nebyly d leûitou souë stì evangelizace bïhem n sledujìcìch let. Velk historik cìrkve Eusebius zmiúuje pouze nïkolik m lo z zrak, a pouze v jednom p ÌpadÏ je z zrak vyuûit pro evangelizaci. Ve skuteënosti vïtöina k esùansk ch autor prvnìch t Ì stoletì byla p ekvapivï racion lnì a snaûila se rozpt lit soudobè pohanskè p edsudky soust edïnìm na spr vn ûivot spìöe neû na Ñz zraën znamenìì. Myslel jsem si to se to v prvnìch stoletìch evangelizovalo, kdyû Duch Svat p sobil tak mnoho z zrak ñ a ejhle, ono to bylo plnï jinak! älo o vzorn ûivot, opravdovost, prostè vysvïtlov nì sv ch postoj! Z vïr: Od doby poë tk cìrkve uplynulo mnoho staletì a mnohè se zmïnilo, a bylo by nerealistickè k tomu nep ihlìûet. NicmÈnÏ si z tèto doby m ûeme vzìt posilu i inspiraci pro dneöek.»asto jsem slyöel a kdysi jsem si i s m myslel, ûe souëasn doba v naöì zemi je pro zvïstov nì BoûÌho slova velmi tvrd, lidè jsou uzav enì. Ale kdy byla p ÌhodnÏjöÌ doba? Kdyû chodil po zemi JeûÌö Kristus? Vûdyù byl pro svïdectvì umuëen, stejnï jako vïtöina apoötol. Kdyû jste svïdëili o Kristu v prvnìch t ech stoletìch, mohlo se v m st t, ûe v s osloven rovnou udal ad m a byl jste zbit holì, kamenov n, hozen lv m nebo zap len pro osvïtlenì cìsa skè zahrady. Bylo to jednoduööì v ranèm st edovïku, kdy k esùanötì mision i vyöli k divok m n rod m Evropy? Za dob inkvizice? MÏl to jednoduööì Jan Hus? A co doba pobïlohorsk, kdy lidè byli upalov ni, kdyû se u nich doma naöla Bible? B h konal svè dìlo v pr bïhu vöech stoletì, a dnes je blìûe k jeho dokon nì neû kdykoli p edtìm. ÑHle, nynì je Ëas p Ìhodn, nynì je den sp sy!ì JeûÌöova slova ÑPozvednÏte zraky a pohleôte na pole, ûe jiû zbïlela ke ûniì jsou dnes moûn aktu lnïjöì neû kdy d Ìve. ÑProste proto P na ûnï, aù vyöle dïlnìky na svou ûeú!ì Pavel Bartoöek

INFORMACE Z JEDN NÕ STARäOVSTVA»ernoöice - Arch. B. KuËera vyhovïl û dosti o urychlenè zpracov nì studie a p edal prvnì n mït naöim deleg t m na brnïnskè konferenci. Tento n vrh eöenì vyvolal ve stanici dalöì diskuse. Staröovstvo bylo vyzv no, aby hledalo vìce variant eöenì vëetnï stavby Ñna zelenè louceì. Proto ËernoöickÈ staröovstvo podalo pìsemnou û dost na mïstsk ad, zda by obec mohla na stavbu objektu poskytnout pozemek. SborovÈ staröovstvo uloûilo Ëernoöick m, aby do 30. 9. 2003 vypracovalo stanovisko k obïma variant m, tj. p Ìstavba nebo novostavba, a p edloûilo harmonogram pro obï varianty, v nïmû bude takè uvedeno, kdo bude povï en plnïnìm jednotliv ch kol. Po projedn nì v celosborovèm staröovstvu bude v»ernoöicìch svol no ËlenskÈ shrom ûdïnì, aby rozhodlo o p ijatelnèm eöenì. Beroun - Br. MakoviËka informoval o jedn nì, kterè probïhlo v BerounÏ za Ëasti br. KuËery, MakoviËky, MatulÌka a PÌnov ch. BÏhem jedn nì se uk zalo, ûe nejvhodnïjöì by byla varianta, kter umoûúuje rozöì it s l do haly. V tèto variantï z st v dostatek prostoru pro eventu lnì p Ìstavbu bytovè jednotky. Staröovstvo souhlasì s variantou doporuëenou br. KuËerou a poû dalo ho, aby ji definitivnï dopracoval. Rozhovor s J. Sternovou a D. Lachmanem - Sestra Jana ozn mila staröovstvu z mïr ukonëit pr ci v dorostu jako vedoucì pro pracovnì vytìûenost. Staröovstvo rezignaci sestry SternovÈ p ijalo. VedoucÌm smìchovskèho dorostu byl staröovstvem ustanoven br. David Lachman. DalöÌmi vedoucìmi budou: Lenka»tver Ëkov a Noemi Ranöov. Rozhovor s br. Karlem Hanzou - Bratr potvrdil, ûe se s manûelkou stïhujì koncem Ëervna do PlznÏ, a to z d vod finanënìch, bytov ch i pracovnìch. Staröovstvo tedy jiû nad le s jejich sluûbou v BerounÏ nepoëìt. ManûelÈ Karel a Alena Hanzovi budou k 1. 7. 2003 p evedeni do sboru CB v Plzni. Rozhovor s MarkÈtou Zelinkovou a Jakubem HoleËkem - MarkÈta a Jakub vyj d ili p nì mìt sv j domov ve smìchovskèm sboru, a proto û dajì o poûehn nì p i svatebnìm shrom ûdïnì, kterè se uskuteënì v sobotu 6. z Ì 2003. ManûelstvÌ bude nejprve pr vnï uzav eno p i katolickèm ob adu ve sv. T nu v 10.00 hodin. SvatebnÌ shrom ûdïnì s poûehn nìm v naöem sboru se bude konat tent û den odpoledne ve 15.00 hodin. EvangelizaËnÌ semin 24. 4. 2003 - Br. Daniel Fajfr dïkuje za v bornè podmìnky a vyj d il prosbu, zda by se mohl obdobn semin na SmÌchovÏ uskuteënit i v p ÌötÌm roce. Staröovstvo nem n mitek. Evangelizace na SmÌchovÏ - EvangelizaËnÌ odbor p ipravil pro staröovstvo n vrh na p Ìpravu a organizaci listopadovè evangelizace. Staröovstvo n vrh akceptovalo. NovÌ ËlenovÈ - Sestra Lenka»tver Ëkov byla p evedena ze sboru CB v»esk ch BudÏjovicÌch do sboru smìchovskèho k datu 23. 5. 2003. Br. Ond ej Macek byl pok tïn a p ijat v»ernoöicìch 8. 6. 2003 a a br. David Lachman 22. 6. 2003 v Praze na SmÌchovÏ. Nov Kancion l - Po pr zdnin ch uspo d me setk nì sboru s br. T. Najbrtem a B. Koöù kem ke spoleënèmu zpìv nì a rozhovoru o novèm Kancion lu. Rozhovor s Annou äùastnou a Pavlem Chr skou ml. - Informovali staröovstvo o svèm z mïru se vzìt. Svatbu p ipravujì na soboru 13. z Ì 2003. Staröovstvo bere na vïdomì. V naöem sboru probïhne pr vnì i cìrkevnì súatek s poûehn nìm. Hana äimkov a Bronislav MatulÌk 11

12 NAROZENINY V»ERVENCI A SRPNU Budeö-li vï iti, uz Ìö sl vu BoûÌ. (J 11,40b) PRAVIDELN SHROM édãnõ o pr zdnin ch SmÌchov Mokropsy Beroun Hostomice nedïle 8 30 modlitebnì v HostomicÌch chvìle 9 30 shrom ûdïnì 9 00 shrom ûdïnì se sejdeme aû 9 15 shrom ûdïnì po pr zdnin ch ter st eda Ëtvrtek ml deû v ter na SmÌchovÏ nebude 18 30 biblick hodina biblick hod. odpad p tek dorost dorost biblick hod. pr zdniny pr zdniny odpad LETNÕ»TVRTE»NÕ SETK V NÕ PRAéSK ML DEéE:»ervenec ñ Vinohrady, ÿìmsk 43 v 18.30 hod. Srpen ñ Dejvice, Evropsk 86 v 18.30 hod. Vyd v : Sbor CÌrkve bratrskè v Praze 5, Vr zova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail: smichov@cb.cz; www.cb.cz/praha5 Obsahov str nka: Bronislav MatulÌk, Jan Kolman, Pavel Chr ska ml. Grafick prava a technick spolupr ce: Adam Wichterle a Ond ej Koöù k